(18.00 hodin)
(pokračuje Martinů)
Jako starosta Poličky jsem byl, je to zhruba pět roků, na konferenci o vodě a tam vystupoval velice fundovaný celoživotní odborník. Ten tam tenkrát vznesl tezi, že jsme za poslední desetiletí zvedli výpar až o 150 % původních hodnot. A já od té doby o tom uvažuji skoro každý den. Myslím, že ten člověk měl boží pravdu, že ten člověk skutečně věděl, o čem mluví. A pokud tohle to je skutečná pravda, tak my každým rokem ztrácíme z krajiny miliardy kubíků vody, která formou výparů naprší v jiné končině světa. Prostě proudění vzduchu je vezme do jiné končiny světa. A u nás prší stále stejně, nicméně ten výpar jsme diametrálně zvětšili. Myslím si, že v tomhle je velká pravda. A je otázka, co s tím můžeme dělat. Tímto fenoménem vlastně ztrácíme každoročně miliardy kubíků vody a ta krajina je za rok sušší a sušší, což dneska vidíme všude kolem sebe.
Pokud se podíváme do zprávy Ministerstva zemědělství za rok 2016, tak se uvádí, že to byl normálně běžně standardní vodnatý rok, kdy napršelo 50 miliard kubíků vody a neskutečných 40 miliard, to je 80 % vody, šlo nahoru párou, a pouze 10 miliard kubíků odteklo. Já jsem velmi pozorně tu zprávu četl a snažil jsem se zachytit nějaký údaj, kolik jsme pustili vody do země, abychom obnovili spodní vodu. Nenašel jsem tam ani kubík. Takže opakuji. Rok 2016 - z 50 miliard kubíků vody, což je standardně vodnatý tok. V roce 2015 činily srážky 40 miliard, bývávaly roky i se 60 miliardami. Takže opakuji, v roce 2016 z 50 miliard kubíků šlo 40 miliard do vzduchu a pouze 10 miliard kubíků odteklo mimo území České republiky.
V této věci jsem oslovil Ministerstvo zemědělství, ještě za pana Milka, a Ministerstvo životního prostředí ve věci výparů, jaký na to mají názor. Ministerstvo zemědělství mi dalo za pravdu, že skutečně výpar je obrovský problém. Nicméně Ministerstvo životního prostředí s tím polemizuje a za pravdu mi v této věci nechce dát.
A teď k těm lesům. Myslím, že lesy, dneska tady zaznělo mnoho pravdy. Myslím, že ta věc je velice jednoduchá. Lesy prostě vyschly. Už poněkolikáté jsem kladl otázku a kladu ji i dneska vám, jak je možné, že nás po celé generace učili, že lesy zadržují vodu, a dneska vidíme tu fatální katastrofu, kdy lesy jsou úplně vyschlé, nemají vodu ani samy pro sebe a prostě usychají, včetně toho kůrovce.
Za poslední roky jsem přečetl možná stovky odborných článků a musím konstatovat, že ty články, ty veličiny, ty autority se velice liší a ty názory jsou velice protichůdné. V Poličce, kde bydlím, mám velice šikovného pána, který vlastní pilu. A už zhruba deset roků vím, protože mi povídal, že od skončení druhé světové války se kubatura organické hmoty v našich lesích zvedla o 100 a dneska až o 150 %. Dneska podle posledního zjišťování se má za to, že v českých lesích a i mimo český les je až miliarda kubíků organické hmoty, a za války to bylo ani ne čtyři sta. To znamená, že to je 250 % nárůst. To všechno samozřejmě vyžaduje vodu. To všechno prostě pije vodu. K tomu si vezměme intenzivní zemědělství. Dneska vypěstujeme dvacet, čtyřicet metráků produkce. Dneska vypěstujeme sto metráků. Máme všechno vyšlechtěné. A ty produkce jsou obrovské. To znamená, že logický závěr je velice jednoduchý. Myslím si, že na stávající úroveň naší výroby prostě vodu nemáme a mít nebudeme, protože té vody se tolik nedostává.
Za velice zajímavý výzkum jsem našel 50 roků starý výzkum, kdy na pěti místech Evropy - na dvou místech v Německu, na Slovensku a dvakrát v Čechách - se prováděl výzkum tzv. bilance smrkových porostů s cílem zjistit, kolik smrkové porosty osmdesátileté vezmou za rok vody. Já jsem z toho byl úplně šokován. Tady se ty výsledky liší jenom nepatrně asi pěti procenty. A vychází z toho, že smrkový porost vezme za rok 500 až 600 mm vody. To, vážení a milí kolegové, je na mnoha místech celoroční srážka. Celoroční srážka pod 700 metrů, pod 600 metrů jsou srážky kolem 600 mm. To znamená, že smrkové porosty vlastně vezmou skoro všechnu vodu, která naprší.
Tuhle jsme chodili se zemědělským výborem na vědeckém pracovišti Ruzyně v Praze. A já jsem tam oslovil jednoho vědce, který mi byl sympatický, s otázkou, že mám v hlavě zmatek (výbuch smíchu v lavicích ANO) a že tomu nerozumím, když nás učili celý život, že lesy zadržují vodu, a dneska vidíme tu katastrofu. A on zakýval, že mi dává za pravdu. A šel na mě protiotázkou, jestli vím, kolik procent celkových srážek za rok, kolik vody nepropadne korunami stromů. A on byl velice rychlý. Já jsem se nemohl ani zamyslet. A on mi povídá 40 až 50 %. 40 až 50 % prostě nepropadne korunami stromů. To znamená, že když se podíváme, že máme 50 miliard kubíků vody v průměrném roce, podíváme se na tu dimenzi lesních porostů, a všichni dobře víme, že v horách prší víc, tak v podstatě můžeme konstatovat nahrubo, že půlka vody v České republice napadne do porostů lesních a z toho možná polovička vody nepropadne na zem. A to samé se odehrává na polích. Na intenzivní výrobě, kde máme prostě intenzivní výrobu sto metráků pšenice, kukuřice a dalších plodin, tak se musíme ptát, kolik vůbec té vody propadne na zem, aby ta voda mohla dotovat prameny, prameniště, zásoby pitné vody a odtok.
Já pocházím z Pardubického kraje, z Poličky, každou chvilku jako starosta jednám s povodím Moravy. Vidím tu tragédii na tom Víru. Na Víru padá voda osm centimetrů denně. A zároveň je plná sinic. Je to doslova žumpa. Tohleto je strategická nádrž pro Brno. Až jednou dojde podzemní voda na Svitavsku, tak by z toho mělo brát Brno, 500 tisíc lidí, vodu. A já se ptám, jestli to vůbec bude možné. Ten problém je prostě alarmující.
Tuhle jsme měli takové setkání. A já nevím, jestli si ta čísla pamatuji. Dneska se strašně rádo volá: zadržovat, zadržovat vodu. Ale já se ptám, my už nemáme co zadržovat. Potoky jsou vyschlé, v tocích nic neteče, nádrže zapadají. A technický ředitel pan Tůma tam mimo jiné oznámil, že se z povodí Moravy běžně upouštělo, miliarda kubíků odtekla mimo naše území do Dunaje. A v posledních letech je to jenom sto milionů. Tady prostě vidíte, tady to všechno prostě jakoby pasuje do sebe, jaký je prostě alarmující úbytek vody.
Takže už nechci zdržovat, nemám rád dlouhé proslovy. Já jenom prostě prosím, abychom z toho nedělali zbytečnou politiku, protože já za sebe tvrdím, že ve stávající době jdeme do doby, že nebude větší problém v České republice než prostě dostatek vody, a to nejenom pro domácnosti, pro zemědělství, pro lesy, ale i pro průmysl. Takže bych strašně moc poprosil, abychom tomu věnovali maximální pozornost. A děkuju vám za pozornost. Děkuju. (Potlesk poslanců ODS.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Martinů. Nyní paní poslankyně Balcarová, řádně přihlášená do rozpravy. Připraví se pan poslanec Vít Kaňkovský. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Dana Balcarová: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, jsem ráda, že zde dnes jednáme o stavu českých lesů, a pevně doufám, že toto jednání bude mít smysl a změní situaci do budoucna. Piráti podpoří změnu, která povede k udržitelnému hospodaření v lesích z dlouhodobé perspektivy. V praxi to znamená omezení holosečí, změnu druhové a věkové skladby a omezení smrkových monokultur, snížení množství spárkaté zvěře a dalších změn. Takové lesy pak budou lépe odolávat změnám klimatu a přírodním kalamitám. Fungují pak jako nárazníkový polštář při přívalových deštích, zadržují vodu a v době sucha jsou zdrojem vláhy. Zdravé lesy jsou produktivnější. A pokud se současná situace nezmění, odrazí se to negativně i na produkci dřeva.
Chtěla bych tady uvést jeden příklad, který je poměrně aktuální a který poukazuje na to, jak špatně je nastavena legislativa v oblasti lesního hospodářství. Asi před týdnem jsme v médiích zaznamenali, že Arcibiskupské lesy kácejí právě v oblasti Jeseníků více než stoleté bučiny, a to navíc v krajině chráněné oblasti a v místě, které je pod evropskou ochranou Natura 2000. Na tomto příkladu je vidět, jak špatná je legislativa v oblasti lesního hospodářství. Arcibiskupské lesy totiž hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu, přičemž dochází k úplně absurdní situaci, kdy se kácejí stoleté buky v místě, kde probíhá kůrovcová kalamita a kde by prvotním zájmem mělo být soustředění všech kapacit na odstranění kůrovce z napadených stromů.
Proto Piráti vyzývají k dialogu o změně legislativy v oblasti lesního hospodářství. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Balcarové. Nyní pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***