(21.20 hodin)
(pokračuje Skopeček)
V této chvíli bych chtěl vyzvat pana prezidenta, že vidím jednu velmi snadnou cestu, jak zařídit to, že bude rozpočet na příští rok vyrovnaný, a sice když dopředu vzkáže panu premiérovi, paní ministryni financí a celé vládě, že prostě nepodepíše zákon o státním rozpočtu, který by byl deficitní. Koneckonců pan prezident svoji zásadovost ukázal při nejmenování, nebo neakceptaci ministra zahraničí. Myslím si, jestliže to pan prezident myslí vážně i s veřejnými financemi, tak když dá dopředu takto vážnou, důležitou informaci, že zkrátka nepodepíše deficitní rozpočet, tak podle mého názoru si vláda nedovolí v době ekonomického růstu takový rozpočet schválit. Kdyby si to snad dovolila a neakceptovala připomínky pana prezidenta, tak je tu právě prostor pro pana předsedu KSČM Vojtěcha Filipa a vlastně pro celý poslanecký klub, aby se KSČM při hlasování o rozpočtu, který vypadá, že bude mít schodek 50 miliard korun, aby se prostě nepřipojila a rovněž hlasovala proti. I to je cesta, jak zvýšit pravděpodobnost, že budeme v nadcházejícím roce hospodařit s vyrovnaným rozpočtem.
To jenom k úvodu schůze. Myslím si, že to je docela dobré, že to tu pan prezident řekl a že máme šanci ho takto vyzvat, a věřím, jestliže mu jde tak vážně o vyrovnané veřejné rozpočty, že to udělá. Stejně tak jako vzkázal vládě, že nejmenuje pana ministra Pocheho, tak věřím, že vládě vzkáže, že nepodepíše rozpočet, pokud ho vláda schválí s 50miliardovým deficitem. Pokud to neudělá, tak to jeho dnešní vystoupení bylo pouhým tanečkem politickým před hlasováním o důvěře a takovou snahou vyvinit se z toho, že se spolupodílí na sestavení vlastně extrémně levicové, nebo nejlevicovější vlády od listopadu 1989, která je opřena o komunisty.
Důvody mé nepodpory této vlády. Ten první je takový podle mého názoru bizarní. Já si vůbec nedovedu představit, a je to podle mě poprvé vůbec v historii, že vláda přišla žádat o důvěru ve chvíli, kdy není kompletní. Ve chvíli, kdy prostě nemáme plnohodnotného ministra zahraničí, což já považuji spolu s ministrem vnitra a ministrem financí za nejklíčovější ministerské resorty, které rozhodují o bezpečnosti vnitřní i vnější, o našem ukotvení na mezinárodním poli, tak skutečně nemůžu uvěřit tomu, že premiér a vláda má tu drzost předstoupit před poslance ve chvíli, kdy je nekompletní.
Když pak se podíváme do programového prohlášení, do kapitoly k zahraniční politice, tak tam vidíme a můžeme si přečíst, že jedním z hlavních cílů této vlády je boj za zájmy českých občanů v Evropské unii, strana 2 programového prohlášení. Nechceme jen přikyvovat Bruselu, strana 3. Na probíhající diskusi o prohlubování hospodářské a měnové unie v EU se nicméně budeme aktivně podílet v nejvyšší možné míře. A další citace z kapitoly Zahraniční politika. Vláda bude výrazněji proaktivní a pružněji reagovat na aktuální zahraničněpolitické problémy či hrozby typu ilegální migrace či terorismu. Konec citací k zahraniční politice.
Jak to chce vláda dělat, když má ministra zahraničí na zkrácený pracovní úvazek? Jak máme brát takové věty v programovém prohlášení vůbec vážně? Vždyť je to směšné! Politické hrátky mezi stranami a Hradem a neschopnost premiéra Babiše představit nám plnohodnotnou vládu se všemi ministry a naprosto klíčovými resorty, které vyžadují plné nasazení a full time job, tak je podle mého názoru ohrožení národní bezpečnosti a našich národních zájmů. A jenom proto, že tyto klíčové věci je vláda schopna riskovat jenom proto, že se utkává s nejrůznějšími půtkami jak uvnitř sociální demokracie, tak mezi sebou navzájem a Hradem, tak už jenom proto, že je ochotná riskovat naše zahraničně politické a národní zájmy, tak si podporu Poslanecké sněmovny nezaslouží. Ani nemluvím o tom, že v normálním politickém systému, v normálním demokratickém politickém systému existuje systém brzd a protivah mezi jednotlivými institucemi, což je v tomto případě nabouráno, protože kumulace resortů Ministerstva vnitra a Ministerstva zahraničí je taková koncentrace politické moci, že to podle mého názoru výrazně vychyluje právě tento systém brzd a protivah.
Když už jsme u té zahraniční politiky, tak v programovém prohlášení se také píše - dovolte mi citovat: Reforma Evropské unie je nezbytným předpokladem pro obnovení důvěry obyvatel Unie v evropský projekt. Vláda České republiky se aktivně zapojí do této reformní diskuze. Evropská unie musí dělat méně, ale podstatně lépe. Musí akcentovat posílení role členských států. - Já se přiznám, že s touto větou v programovém prohlášení vlády souhlasím a že bych tuto větu podepsal. Také si myslím, že nastal čas přehodnotit pravomoce, které jsme přenesli z té národní úrovně na Brusel, že stojí za to udělat inventuru a v některých ohledech se snažit tam, kde je to efektivní a kde to dokážeme dělat lépe, efektivněji na národní úrovni, se pokusit o to, ty pravomoce, které jsme kdysi předali, vrátit zpátky na národní úroveň.
Ale já bych se v této souvislosti chtěl zeptat, když jsem si to přečetl v programovém prohlášení, jestli je to i politická priorita sociální demokracie, která má resort ministerstva zahraničí na starosti, dneska s provizorním ministrem a v nadcházejících doufejme týdnech nebo měsících tam přijde ministr nový, tak se chci skutečně pana ministra Hamáčka zeptat, jestli s touto tezí souhlasí. Protože já jako člen výboru pro evropské záležitosti, když poslouchám kolegy nad jednotlivými materiály týkajícími se EU, tak u sociálních demokratů cítím spíše pravý opak. Cítím snahu postupovat v té integraci dál, evropskou integraci prohlubovat, přenášet další pravomoce z národní na nadnárodní úroveň.
Já to v tomto smyslu nekritizuji, byť mám jiný názor, ale respektuji řadu sociálních demokratů, že jsou prointegrační, že si přejí další hluboké kroky v evropské integraci, že si přejí euro a další věci. Nicméně chci se jich zeptat, jestli jsou schopni se pod tuto větu v programovém prohlášení podepsat a zda s tímto vědomím pro tu vládu budou dávat důvěru. A zda ministr, který přijde po Janu Hamáčkovi, bude respektovat tuto větu v programovém prohlášení. Protože já ji oceňuji, já s ní souhlasím, ale chci slyšet skutečné stanovisko ze strany sociální demokracie, zda jimi nominovaný ministr bude také prosazovat, jak je napsáno v programovém prohlášení, že je lépe se v té integraci vrátit o něco zpátky, některé pravomoce vrátit a posílit členské státy. Moc prosím - nevím, jestli tu dvojnásobný ministr sedí, nesedí tady, ale moc ho prosím, nebo někoho ze sociální demokracie, o odpověď, jestli s tímto bodem programového prohlášení souhlasí. Já ano, ale překvapuje mne, že i sociální demokraté, kteří se vždycky tvářili velmi prointegračně.
To je k zahraniční politice.
Teď mi dovolte se vyjádřit zejména i k ekonomické části programového prohlášení, které považuji za prioritní, protože naše země samozřejmě potřebuje, aby byla stabilní, aby bohatla, aby její lidé bohatli, aby naše ekonomika přežila případnou ekonomickou krizi, potřebujeme zkrátka mít naše hospodářství v pořádku. A jestli toto chceme, tak podle mého názoru potřebujeme dát dohromady, do pořádku veřejné finance. Ty jsou dnes ve strukturálních potížích. To, že dnes v porovnání s ostatními zeměmi EU hospodaříme relativně nejlépe, neznamená, že nenastane-li ekonomický pokles, zůstanou naše veřejné finance ve stejné kondici, v jaké jsou dnes. Nezůstanou, okamžitě se propadneme do deficitu. Koneckonců mírně přebytkový loňský rozpočet jsme měli nikoliv proto, že by vláda skvěle hospodařila, ale proto, že nedokázala proinvestovat rozpočtované peníze. Strukturální problém veřejných financí je přitom jeho výdajová strana, nikoliv strana příjmová, jak se nám snaží hnutí ANO léta namluvit. Ta výdajová strana poslední léta neuvěřitelně bobtná a já mám obavu, že žádný ministr za hnutí ANO neměl a ani nemá ambici něco s výdajovou stranou našich veřejných financí dělat, o čemž svědčí i právě programové prohlášení.
Rovněž si myslím, že jsou naše daně zbytečně vysoké a složité, tedy demotivující lidi od aktivity. Složitost daňového prostředí koneckonců konstatují i mezinárodní organizace, jako je Světová banka. Kolikrát jsme slyšeli od hnutí ANO, Andreje Babiše, že chce zjednodušit daňový systém. Nicméně děje se pravý opak. Připomenu, že nám přibyla další sazba DPH, a vláda navíc podle toho stávajícího programového prohlášení chce zakotvit druhou sazbu daně z přidané hodnoty fyzických osob pro spoluobčany vydělávající více peněz, tedy chce trestat aktivnější a vzdělanější spoluobčany, což je pro mě samozřejmě něco nepřijatelného. A snaha učinit, nebo zakotvit tu progresivnost v našem daňovém systému, která byla v době krize plánována jenom na omezenou dobu, je pro mě také velmi silný důvod k tomu, abych dneska nehlasoval pro důvěru této vlády. ***