(21.30 hodin)
(pokračuje Skopeček)
Nenechme se opít rohlíkem, když Andrej Babiš říká, a dneska to říkal rovněž, že snižujeme a chce snižovat daně, není tomu tak. Pamatujeme si přece, jak hnutí ANO odmítalo naše návrhy na zrušení silniční daně, na zrušení daně z nabytí nemovitosti a jak se postavili proti našemu požadavku na snížení DPH na původní úroveň po zrušení penzijní reformy, kvůli které byla tato daň navýšena. Zkrátka Andrej Babiš a hnutí ANO miluje státní přerozdělování, proto miluje vysoké a složité daně, a proto se také od nich žádného snížení nebo zjednodušení daňového systému nedočkáme. Je iluze myslet si něco jiného. Máme s nimi zkušenost čtyřletou a víme, jak to dopadlo.
Myslím si, že v ekonomické oblasti je pro ČR velkou prioritou důchodová reforma, a nejenom důchodová reforma, ale vlastně řešení stárnutí naší populace, což má vliv i na zdravotní systém a sociální služby. Co hnutí ANO a ČSSD, které budou tvořit za podpory komunistů v této oblasti, za ta poslední léta zvládly. Je to velmi jednoduché. Hnutí ANO a sociálním demokratům se podařilo zrušit Nečasovu penzijní reformu a dál už se v této oblasti nestalo vůbec nic. Dnes se nicméně v programovém prohlášení píše, že je potřeba důchodová reforma a že podstatou té důchodové reformy má být oddělení penzijního účtu od státního rozpočtu. Tato účetní operace má být reformou. Co to je za nesmysl? Copak tak záleží na tom, jestli budeme mít se stejným objemem peněz na penze dva, nebo jeden účet? Copak to něco změní na udržitelnosti stávajícího průběžného penzijního systému? Samozřejmě to z jeho udržitelností neudělá vůbec, ale vůbec nic. Jde o účetní operaci a je úplně jedno, jestli stejný objem peněz budeme přerozdělovat přes jeden státní rozpočet, nebo přes dva rozpočty zvláštním rozpočtem pro penze.
Samozřejmě bychom toho potřebovali mnohem víc. Potřebovali bychom přestat podporovat nadnárodní korporace a větší prostor dát našim domácím podnikatelským subjektům. Jen tak vrátíme trend odlivu dividend do zahraničí, který v roce 2017 činil 276 mld. korun. To je obrovské číslo, které odplyne z ČR do zahraničí. Je to zhruba 8,3 % hrubého domácího produktu. Aby se nám to ale podařilo, abychom dokázali posilovat český kapitál v naší ekonomice, aby český kapitál a jeho význam v české ekonomice rostl a ten odliv dividend byl co možná nejmenší, tak to bychom potřebovali dramaticky deregulovat podnikatelské prostředí a nikoliv na naše malé a střední podnikatele přenášet obrovskou administrativu, která v předchozí vládě rostla. A já nečekám bohužel nic jiného ani od té vlády nově nastupující. Koneckonců snaha zabrzdit naši snahu znovu zatraktivnit výdajové paušály pro živnostníky je toho dostatečným důkazem. (Rušno v sále. Někteří poslanci v hloučku diskutují.)
Můžu poprosit trošičku o klid, pane předsedající?
Místopředseda PSP Petr Fiala: Dámy a pánové, prosím o klid, ať může pan poslanec argumentovat tak, že ho slyší ti, kteří mají zájem.
Poslanec Jan Skopeček: Já to můžu říct klidně znovu od začátku, abyste to ještě jednou slyšeli, když jste nedávali pozor.
Takže konec investičních povídek a snaha deregulovat podnikatelské prostředí je podle mého názoru důležitá cesta k tomu, abychom dokázali posilovat český kapitál v naší ekonomice a ty dividendy, které ve stamiliardových částkách plynou z České republiky v současné době do zahraničí, aby byly nižší.
Potřebovali bychom také liberalizovat pracovní trh, zatraktivnit zkrácené pracovní úvazky. Nikoliv, jak je psáno v programovém prohlášení, řešit způsob růstu minimálních mezd. Dnes všichni dobře vědí, že pracovní trh je neuvěřitelně přehřátý, napnutý, že naši podnikatelé, naši zaměstnavatelé mají obrovský nedostatek pracovní síly. Mají obrovský problém kohokoliv do své práce získat. A pokud jim to nezjednodušíme tím, že třeba zatraktivníme zkrácené pracovní úvazky a rozšíříme možnost jejich využití, tak toto bude jeden faktor, který bude brzdit naši ekonomiku. Je to jeden z nejdůležitějších parametrů, které dneska naší ekonomice dělají problémy, a proč ekonomika nemůže růst ještě rychleji, než roste.
Potřebovali bychom také řešit, a to já považuji za opravdu veliký, veliký problém zejména pro mladou generaci, potřebovali bychom řešit neutěšenou situaci na trhu bydlení. Myslím tím zejména vysoké ceny nemovitostí. Tento problém podle mě je na straně nabídky. Bohužel se staví nedostatek nových bytů a ta jediná cesta, jak ten problém na straně nabídky vyřešit, je, nestavět státní byty, obecní byty nebo městské, ale uvolnit pokud možno pravidla tak, aby soukromý sektor, tak jak to dokázal v uplynulých letech, dokázal stavět více bytů. Samozřejmě to znamená zjednodušení stavebního řízení a zejména liberalizaci územního plánování. Soukromý sektor určitě dokáže stavět nemovitosti a byty lépe a efektivněji, než by to dokázal stát.
Pan premiér tady o tom mluvil při představování programového prohlášení. Říkal, že to nemá dělat stát, ale města a obce. Já bych mu chtěl říct, že i města a obce jsou státem, že to je akorát jiná úroveň státní správy, ale že i město je veřejným sektorem. A podle mého názoru role veřejného sektoru, role měst a obcí v oblasti bydlení by měla být brána pouze jako pojistka, kdy města vlastní pár bytů pro nenadálé životní situace svých občanů. Nezačínejme prosím znovu budovat městské bytové fondy. Není to podle mého názoru správná cesta.
Takto bychom mohli pokračovat ještě dlouho, ale ono to nemá příliš smysl. Vláda stejně zapomene na programové prohlášení nejpozději zítra ráno, jako zapomněla na to programové prohlášení předcházející. Ať je v tom programovém prohlášení napsáno nebo nenapsáno cokoliv, my díky architektuře té vlády víme, že půjde o nejextrémněji levicovou vládu od roku 1989. Pokud získá důvěru, tak to bude porážka pro svobodu vyznávající aktivní jedince, kteří se spoléhají na sebe a nikoliv na stát. Ty čekají bohužel další regulace, další zákazy, další sankce a šmírování, které si hnutí ANO v těch uplynulých letech tak oblíbilo a které za pomoci komunistů jistě bude ještě intenzivnější. Od vlády také neslyším snahu jakkoliv bránit nějaké tradiční hodnoty, na kterých vyrostla naše úspěšná evropská civilizace. Pro mě osobně je i problém, že vláda odmítla definovat manželství jako výhradní svazek muže a ženy. To je pro mě symbolickým důkazem toho, že té progresivní levicové agendě dá tato vláda zelenou.
A protože já si vážím svobody, nechci regulace, protože si přeji liberálnější podnikatelské prostředí a chci bránit tradiční hodnoty, na kterých vyrostla naše úspěšná evropská civilizace, nemůže tato vláda ode mě získat hlas.
Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí s přednostními právy nejprve pan předseda Bělobrádek, po něm paní ministryně Schillerová. Pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Pavel Bělobrádek: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, dámy a pánové. Mám dvě věci na srdci. Nejdříve bych chtěl vyřídit vzkaz panu Babišovi od lidí, kteří jsou venku, že by s ním rádi mluvili. Slíbil jsem jim to, tak tak činím.
A druhá věc. Ještě bych rád reagoval na pana kolegu Skopečka. Já myslím, že to je takové klišé, že vyšší platy berou jenom ti, kteří jsou aktivnější a vzdělanější. Já myslím, že to trochu uráží ty, kteří i s vysokoškolskými tituly pracují třeba v sociálních službách, v podstatě i učitelé apod., kteří opravdu nemají vysoké platy a rozhodně to nejsou ani hlupáci, ani lajdáci a ani lenoši. Takže myslím, že takhle by se to úplně říkat nemělo. Myslím si, že ten, kdo má vysoký plat, tak to ještě neznamená, že je vzdělaný a aktivnější než třeba lidé, kteří dělají ve veřejném sektoru. A jestli je to archivář nebo jestli to je člověk v sociálních službách, tak si myslím, že takhle to úplně neplatí.
Místopředseda PSP Petr Fiala: S faktickou poznámkou bude ještě před paní ministryní reagovat pan poslanec Skopeček. Máte slovo, pane poslanče. ***