Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Petr Fiala)

76.
Víceletý finanční rámec EU na období 2021 - 2027
/sněmovní tisk 227-E/ - prvé čtení

Projednávání tohoto bodu jsme přerušili ve čtvrtek 13. září ve všeobecné rozpravě. Připomínám, že výbor pro evropské záležitosti projednal sdělení Komise, návrh nařízení Rady a inicioval jeho zařazení na schůzi Poslanecké sněmovny. Usnesení, stanovisko výboru a návrh usnesení Poslanecké sněmovny je součástí předloženého tisku 227-E. U stolku zpravodajů zaujal místo zpravodaj výboru pan poslanec Adam Kalous a paní ministryně Schillerová. Budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě.

My jsme ve čtvrtek 13. září přerušili tento bod v okamžiku, kdy měla vystoupit paní poslankyně Langšádlová, takže vystoupí dnes ve všeobecné rozpravě jako první. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Hezké dopoledne. Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Dovolte prosím, vážené kolegyně a vážení kolegové, abych ještě i já okomentovala otázku víceletého finančního rámce. Je bez pochyby, že ten musí odrážet cíle a priority EU. Je to tak, že Evropská unie, ten projekt je od samého počátku projektem na cestě a projektem, který se vyvíjí a samozřejmě musí reagovat i na změněnou situaci jak uvnitř členských států, ale i okolo nás.

Když se podíváme na jednotlivé kapitoly rozpočtu, který je nám předkládán na programovací období 2021-2027, tak na prvním místě máme jednotný trh, inovace a digitální ekonomika. Je nezpochybnitelné, že pro ČR je tato oblast nesmírně důležitá, protože je to právě ČR, která je naprosto zásadně závislá na exportu, a to z velké části na exportu právě do zemí EU. Proto já sama považuji to, že tato oblast je nadále intenzivně podporována z rozpočtu EU, i pro nás za velice důležité, protože pokud se nebude rozvíjet jednotný trh, tak to bude mít zásadní vliv i na růst našeho hospodářství, ale i na vývoj pracovních míst do budoucna, kdy třeba nebudeme na vrcholu hospodářského cyklu. (V sále je silně rušno.)

Dále zde máme bod konkurenceschopnost. Do konkurenceschopnosti jde podle tohoto návrhu 15 % rozpočtu. Já si myslím, že všichni si musíme být vědomi toho, že EU dneska patří k nejbohatší části světa. Je to 500 milionů lidí, kteří žijí v nejbohatší a nejstabilnější části světa, a myslím si, že je velice dobře, že do tohoto klubu patříme. Na druhou stranu ekonomický růst, ale i počet obyvatel v dalších částech světa, jako je Čína, Indie a Spojené státy, je tak dynamický, že EU musí i nadále spolupracovat a musí i nadále uzavírat obchodní smlouvy, tak jak se to v poslední době dařilo například s Kanadou nebo s Jižní Koreou. A myslím si -

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážená paní poslankyně, já se omlouvám, ale skutečně to nejsou podmínky pro to, abyste mohla pokračovat. Já bych požádal, aby diskuzní hloučky se rozpustili a abychom se mohli věnovat projednání tohoto bodu. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: A myslím si, že je i v našem zájmu, abychom byli konkurenceschopní jako EU, konkurenceschopní vůči těm velkým celkům, které jsem zmiňovala, jak jsem říkala - Čína, Indie, Spojené státy a další. Protože pokud evropské státy nebudou pokračovat v projektu, nebudou více spolupracovat, tak jednotlivé státy, i ty velké státy, které vnímáme jako významné v rámci Evropy, jako je Německo nebo Francie, nemají šanci v tomto globálním světě konkurovat.

Dalším bodem je otázka soudržnosti a hodnot. Ano, je to tak, že od samého počátku EU není projektem pouze ekonomickým, ale i politickým. To je realita. A já jsem dokonce přesvědčena, že to jinak být nemůže, že zkrátka tak velký projekt má i politický rozměr. Jestliže dneska, a v té preambuli je dneska napsáno, že jednou z hodnot je solidarita v různých směrech, tak je to právě solidarita, která se projevuje i v tom ekonomickém rámci tím, že v rámci Evropy se podporují ty nejchudší a nejslabší regiony, tak aby byla zachována soudržnost, často se setkáváme s pojmem koheze, a proto na regionální rozvoj jde třeba 34 %. A myslím si, že my jsme v posledních 14 letech, kdy jsme členy EU, a vidíme to na každém kroku, postavili spoustu věcí a přiblížili úroveň života v ČR ke starým členským státům právě díky těmto prostředkům, které jdou z EU.

Máme zde samozřejmě i další oblasti, jako jsou přírodní zdroje a životní prostředí. Asi nikdo z nás nebude pochybovat o tom, že i to je oblast, kterou bychom měli řešit společně, že vítr, který nám tady fouká, to ovzduší, které tady máme, nezná hranice. Stejně tak nezná hranice voda, která nám protéká Evropou, a i tam jsem přesvědčena, že má být společný přístup, společná podpora a společná řešení problémů, protože například nedostatek či čistota vody, čistota ovzduší, ano, všechny tyto otázky musíme řešit společně. Je bez pochyby, že v tomto bloku je i velmi citlivá otázka společné zemědělské politiky, je bez pochyby, že i tato otázka bude u nás velmi citlivá právě proto, že v rámci EU jak v oblasti podnikání, například v obchodu, službách či v průmyslu, jsou podporovány zejména malé a střední firmy, tak je tomu samozřejmě i v oblasti zemědělství. Vnímám to, že toto je velmi citlivou otázkou na české politické scéně.

Další oblastí, která je podporována objemem 35 miliard eur, je migrace a správa hranic. Je to téma, o kterém tady často hovoříme, a jsou tady konkrétní kroky, které již byly učiněny. A já považuji za velice správnou cestu to, aby toto bylo řešeno z velké části právě na evropské úrovni. Zaznělo tady několikrát i z úst předsedy vlády, že by si to měly řešit jednotlivé členské státy, že peněz, které jdou na Frontex, společnou pobřežní a pohraniční stráž, je mnoho. Jak to vypadá, když to dělají jednotlivé členské státy, to jsme mohli vidět v oblasti zejména Řecka v době migrační krize. Ne, já jsem přesvědčena, že tam mají jít společné peníze a jejich využívání, efektivní využívání a účinné využívání, mají také všechny státy společně kontrolovat. Proto si myslím, že projekt, kde má být 10 tisíc lidí, kteří budou hlídat společnou hranici Schengenu, je správný. Ano, hrají tam roli i národní složky, musí být součástí toho projektu, ale pokud tam budou i naše peníze, měli bychom i my a ostatní členské státy mít pod kontrolou, že naši kolegové opravdu společnou hranici kontrolovat budou.

Určitě další kapitolou je kapitola bezpečnosti a obrany, kde se navrhuje navýšení, posílení v rámci této kapitoly na 23 miliard eur. Ano je, zřejmé, že bezpečnost se stala jedním z hlavních témat v Evropě, a je zřejmé, že zase bez spolupráce se neposuneme dál. Proto je velice dobře, že se posiluje Europol, je velice dobře, že se posilují otázky sdílení informací v oblasti bezpečnosti, a je velice dobře, že EU činí kroky i v oblasti armád, a to v plné spolupráci dnes se Severoatlantickou aliancí. Co je určitě slabou stránkou EU, je to, že jednotlivé členské státy mají své vlastní systémy, že málo spolupracujeme, že málo společně investujeme do vědy a výzkumu, a proto si myslím, že i vznik evropského obranného fondu je velkou příležitostí, abychom byli silnější a abychom dokázali více se podílet na vlastní obraně, a současně i vznik tohoto obranného fondu je velkou příležitostí i pro naše firmy, které mnohé mají velké zkušenosti z této oblasti.

Sousedství a svět. Jako by tahle část dokumentu víceletého finančního rámce tam byla navíc. Někteří možná i v souvislosti se včerejší rozpravou by říkali, vždyť se nás to netýká. Ale já jsem přesvědčena, že čím dál tím víc se nás bude týkat to, co se děje okolo nás, čím dál tím víc se nás bude týkat to, co se děje zejména na tom velmi blízkém africkém kontinentu. My nemůžeme zavírat oči před tím, že je tady kontinent, na kterém žije víc než jedna miliarda lidí, kteří jsou v průměru asi dvacetkrát chudší, než jsme my. Je naprosto zřejmé, že je v našem životním zájmu mít bezpečné okolí, ať už se to týká zemí západního Balkánu, nebo východního partnerství. Proto si myslím, že je velice dobře, že i na toto jsou vyčleněny prostředky, že jsou tam i prostředky na předvstupní fondy pro země západního Balkánu, které se připravují na vstup do EU, je velice dobře, abychom rozvíjeli podmínky obchodu se zeměmi Afriky, ale je také velice dobře, abychom otevřeli otázku otevření trhu, protože je opravdu dlouhodobě neudržitelné to, abychom poskytovali rozvojovou pomoc, která ne vždycky je i správně využita, a přitom velmi chránili vlastní trh a sami si vytvářeli potom tu velikou dysbalanci mezi úrovní v Evropě a v okolních oblastech.

Myslím si, že všechny oblasti, které jsou zmíněny ve víceletém finančním rámci, jsou oblasti, kterými bychom se měli v rámci Evropské unie zabývat společně, protože je to i v našem zájmu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, paní poslankyně. Další ve všeobecné rozpravě vystoupí pan poslanec Ferjenčík, připraví se pan poslanec Válek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych za prvé pochválit, že ve finančním rámci se počítá s výrazným navýšením finančních prostředků na program Erasmus, který považuji za jednu z nejužitečnějších věcí, kterou EU iniciovala. Myslím si, že to, že mladí lidé cestují po Evropě, studují tam, učí se jazyky, je pro tuto zem velký přínos, a jsem rád, že finanční rámec s tím počítá a razantně tuto kapitolu navyšuje.

Druhá věc, ke které navrhneme usnesení. Vnímáme poměrně negativně, že naše vláda bojuje proti tomu zastropování zemědělských dotací, nemyslíme si, že to je správný přístup. Myslíme si, že naše zemědělství se má transformovat. A bohužel naše vláda má jinou pozici. My si myslíme, že zemědělské dotace je potřeba reformovat, je potřeba ve vztahu k boji se suchem zmenšovat pole, dělat pozemkové úpravy, a z toho důvodu navrhneme usnesení, že Sněmovna podporuje, aby v rámci víceletého financování evropského rozpočtu došlo k zastropování plateb velkým podnikatelům.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Další v rozpravě je přihlášený pan poslanec Válek, který zde ale není, takže nemůže vystoupit. V rozpravě nyní vystoupí pan poslanec Skopeček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Tentokrát nebudu dlouhý, protože už jsem k tomu vystupoval v předešlém jednacím dni. Nicméně bavíme se o rozpočtu. Chci znovu upozornit, že je potřeba říci, že Evropská unie přesto, že odchází Británie, chce řešit především výpadek příjmů, který se odhaduje až na 10-11 mld. eur, a chce ho řešit vlastními příjmy. Já bych na to chtěl znovu upřít vaši pozornost, že v rámci projednávání nového fiskálního rámce EU uvažuje o svých vlastních daních.

Paní ministryně mně jistě potvrdí, že běží velmi intenzivní debata o harmonizaci společného základu korporátní daně, která se má stát jedním ze zdrojů, vlastních zdrojů EU. Chtěl bych říci, že v Německu ze strany sociální demokracie jsou návrhy i na to, aby to bylo doprovázeno harmonizací minimální sazby korporátní daně, což by českou ekonomiku dramaticky poškodilo, poškodilo by to naši konkurenceschopnost, poškodilo by to naše firmy, protože když vezmeme v úvahu, že naše sazba je na úrovni 19 %, tak to je pod průměrem sazeb, které jsou využívány v EU, nebo které jsou uvalovány v EU. Jenom zmíním, že tam jsou státy, které mají sazby i přes 30 %, Malta nejvíc, Francie rovněž jako druhá, ale i Německo má výrazně vyšší sazbu daně právnických osob.

To je věc, to je Pandořina skříňka, která pokud se otevře, tak pro Českou republiku může mít dramatické dopady. Ať už dopadne fiskální rámec jakkoli, jestli bude větší, menší, bude mít větší příjmy, větší výdaje na tu či onu oblast, tak pokud dovolíme tuto věc otevřít, tak si myslím, že v následujících letech budeme svádět naprosto šílený souboj o to, abychom udrželi naše firmy konkurenceschopné.

Vlastní příjmy, které chce Evropská unie do rozpočtu, EU chce zvýšit podíl vlastních příjmů, nechce být odkázána jenom na podíl, který platí členské státy na základě hrubého národního důchodu, tak ten problém netkví jenom ve společných daních, ale i podle mého názoru je tam problém využít peníze z prodeje emisních povolenek, protože to není nic jiného než v rámci podle mého názoru hloupého boje s klimatickými změnami ještě více zdanit naše průmyslové podniky. Takže pokud by to dopadlo skutečně tím černým scénářem, tak našim podnikům by se díky harmonizaci daní zvýšilo daňové zatížení a na průmyslové podniky by dopadly náklady, které by byly spojeny právě se zdaněním emisí.

Myslím si, že EU nevyužila příležitost po šoku, který zažila v souvislosti s odchodem Británie, nebo s rozhodnutím britských občanů odejít, nevyužila příležitost, zamyslet se nad tím, proč to třeba Britové udělali. Já jsem tady zmínil, že se mi velmi líbí heslo rakouského předsednictví, které asi necituji přesně, ale znamená méně a efektivněji. To bohužel fiskální rámec vůbec neodráží, ten naopak využívá toho, že Británie odchází, a EU tlačí členské státy, aby nejenom výpadek příjmů dorovnaly, ale aby ještě navýšily prostředky, které chce EU využívat.

Jenom připomenu - paní Langšádlová tady říkala spoustu priorit. Jednou z dalších priorit, kterou chce EU platit, je obranný fond. To podle mého názoru souvisí s ambicí evropských politiků utvořit evropskou armádu. Chtěl bych připomenout, že evropské státy dominantní, které patří samozřejmě do Severoatlantické aliance, by se měly chytit za nos, že nejsou ani dnes schopny platit našim spojencům to, k čemu se v té smlouvě zavázaly, a v tomto případě ještě chtějí budovat svoji vlastní armádu, svůj vlastní obranný fond, což určitě bude stát další peníze, které už ani dneska nemáme, na ty závazky, ke kterým jsme se zavázali a řada evropských států zavázala v minulosti v souvislosti se Severoatlantickou aliancí.

Další věc, už jsem to tady zmiňoval, samozřejmě bude souboj díky tomu, že peněz bude díky Británii méně, tak bude samozřejmě souboj o peníze, kdo bude čistým plátcem, čistým příjemcem. Může se nám velmi rychle stát, že Česká republika díky tomu, že odejde jeden z nejbohatších členů, se v průměru stane rychle tím bohatším státem a staneme se namísto čistých příjemců čistými plátci. I to je potřeba zmínit a připravit se na to, připravit na to naše veřejné rozpočty a instituce, které jsou na evropských penězích závislé. To je také věc, o které bychom měli při projednávání fiskálního paktu diskutovat.

Pro mě nepřijatelné je tam právě v souvislosti s rozdělováním peněz ten princip, že čerpání peněz bude podmíněno plněním principů právního státu. Podle mého názoru se nám salámovou metodou znovu dostává do diskuse to, že budeme trestat některé státy, zejména ty státy ze střední a východní Evropy, které nebudou vždy kývat na všechno, co z Bruselu přijde, a na všechny politiky, které EU vymýšlí, tak aby měla šanci a nástroj tyto státy potrestat, tak je při projednávání fiskálního rámce právě zmíněna tato podmínka plnění principů právního státu. Já před tím velmi varuji.

Rozumím tomu a je normální, že EU má mít nástroje na státy, které by dramaticky začaly porušovat základní smlouvy a základní principy EU, tak bezesporu jakýkoli klub, kterým EU je, má mít principy a pravidla na to, jak se s takovými hříšníky vypořádat, ale není možné touto salámovou metodou trestat státy jenom za to, že budou mít trošku jiné pozice, tím, že by jim byly kráceny peníze z kohezních fondů, které koneckonců, a přiznejme si to, to není nějaký milodar starých členských států EU, to jsou peníze, které se přerozdělují v Evropě na základě jasných pravidel, mají pomáhat méně rozvinutým regionům k tomu, aby konvergovaly k těm vyspělejším, a nebylo to zadarmo.

Musíme upozornit, že zatímco ty méně vyspělé státy EU zejména ze střední a východní Evropy přijímají tyto dotace, tak na straně druhé ale za to těm starým členským státům po pádu komunismu a během velmi složité a náročné ekonomické transformace velmi rychle otevřely své trhy pro mnohem vyspělejší firmy, které sem mohly okamžitě dodávat své zboží, a právě ty prostředky z fondů jsou jakousi cenou za to, že jsme své trhy těmto starým evropským státům otevřeli. Pro ně to byla nebetyčná výhoda, nebetyčné rozšíření trhu, kam mohly své produkty posílat a bezesporu na tom vydělaly více, než kolik posílají jako čistí plátci střední a východní Evropě. Takže přestaňme, přestaňme na ty evropské fondy nazírat jenom tou optikou, že bychom měli být jenom vděčni, že je to nějaký milodar z EU, není. Země střední a východní Evropy velmi pomohly ekonomikám starých členských států, když po roce 1989 otevřely své trhy.

Já s tím víceletým finančním rámcem nemůžu obecně souhlasit, protože podle mého názoru těch peněz má utrácet EU méně, než utrácela v minulosti, zvláště po odchodu Británie. EU měla využít to období na transformaci podle mého názoru socialistické zemědělské politiky. To, jestli zastropujeme dotace těm či oněm zemědělským podnikům s tou či onou velikostí, pro mě není tím strukturálním řešením společné zemědělské politiky, která podle mého názoru je opravdu více než socialistická a stojí spoustu peněz, křiví trh a snižuje efektivnost celé evropské ekonomiky.

Takže to jenom bych shrnul jedny ze svých největších výhrad. A věřím, že se dostaneme i k hlasování o jednotlivých usneseních, která pocházejí z výboru pro evropské záležitosti, a že se vypořádáme i s tím, co v těch předcházejících jednacích dnech, kdy jsme o tomto hovořili, do této debaty spadlo, a to byla debata o Maďarsku, pokud si pamatujete.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickými poznámkami budou reagovat páni poslanci Ferjenčík, Peksa a Dolejš, v tomto pořadí. Pan poslanec Ferjenčík a jeho faktická poznámka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já musím zásadně nesouhlasit se svým předřečníkem ohledně společného základu daně právnických osob. Souhlasím v tom, že nemá být nad úrovní současného zdanění právnických osob v České republice, ale naopak pro narovnání podnikatelského prostředí v rámci EU je to naprosto nutné. Prostě není přijatelné, že čeští podnikatelé konkurují subjektům, které daně z příjmu právnických osob prakticky vůbec neplatí. Typické je to u těch digitálních služeb, kde Facebook prostě platí zlomek daní proti našemu Seznamu. Stejně tak je nepřijatelné, že v rámci EU jsou daňové ráje, skrz které vlastně unikají daně z České republiky, protože se účelově přesouvají sídla, protože jenom sídlo v rámci EU zaručuje přístup na trh.

Takže my naopak razantně podporujeme, aby byl společný základ daně právnických osob. To, jestli to má být příjem EU, nebo národních států, to je samozřejmě k diskusi. Nicméně ten samotný princip, že to, aby nějaké státy, jako Irsko nebo Lucembursko, snížily razantně daně a vycucly ty daně z příjmu právnických osob z celé EU, tak to je pro nás prostě špatně. Je to naprostý závod ke dnu, protože v životě celá EU nemůže zachovat vyrovnané rozpočty a soupeřit s Irskem, které navíc dělá speciální výjimky pro velké firmy, které mají zásah na celém evropském trhu.

Takže tady já naopak naprosto nesouhlasím s pozicí ODS.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S další faktickou poznámkou pan poslanec Peksa. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Dobré dopoledne, dámy a pánové. Já bych opět chtěl reagovat prostřednictvím pana předsedajícího na kolegu Skopečka. Tady opět zazněly takové, řekl bych, velké nepřesnosti.

V první řadě je třeba si uvědomit, že v rámci EU cca 30 % našich obranných rozpočtů vylétává oknem, protože každá země si kupuje jiné vybavení. Naše armády nejsou sladěné a nejsme schopni efektivně spolupracovat. To, že chceme vydávat efektivně peníze na obranu, není v žádném rozporu s našimi závazky vůči NATO. Prostě my ty peníze musíme vydávat efektivně a musíme spolupracovat. To je první věc.

Druhá věc. Mně je opravdu, ale opravdu líto, že ODS tady bojuje proti právnímu státu. Vyplácení dotací se musí, musí odvíjet od stabilního a funkčního právního prostředí. Není možné, aby v členských zemích docházelo k pokřivování právního státu, aby ty dotace byly zneužívány. Ty dotace jsou v konečném důsledku vždycky placeny z našich peněz a prostě není přijatelné, aby byly rozkrádány. Pokud se to někomu v ODS nelíbí, je mi líto, ale já s tímhle tím přístupem prostě naprosto nesouhlasím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Dolejš a jeho faktická poznámka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Já mám jenom drobnost, doufám, že nebudu zdržovat. Ale pokud jste si všimli, jak se jmenuje tento bod, tak projednáváme pozici vlády k víceletému finančnímu rámci, o kterém se bude ještě jednat. Takže aby to nebylo, jak se říká, mířil na lišku, trefil Maryšku. Návrh usnesení je trošku jiný.

My nesouhlasíme s finančním rámcem. My bereme na vědomí vládní pozici, jaká je teď. Ona se může ještě vyvíjet. Ta vládní pozice je definovaná v tom podkladu, v materiálu, jako poměrně kritická. A to se promítá i do druhé poznámky, kterou jsem měl, a to že vláda např. ony evropské zdroje nechce. Takže o tom si můžeme zahlasovat a podpořit tento druh usnesení.

A poslední poznámka je, pokud se bavíme o některých těch možnostech harmonizace daní. Tak například já jsem se včera vrátil z meziparlamentního jednání na toto téma, kde hovořil i pan eurokomisař Pierre Moscovici na toto téma. A EU zdaleka není hotová, pokud jde o ten projekt společného daňového základu. O minimální sazbě, možná, se někteří socialisté baví, ale je to zatím naprosto okrajová diskuse, takže tímhle bych se v této fázi neděsil. Spíš mě daleko víc děsí to, že tento starý fiskální pakt, který už běží a který mimochodem je součástí evropského práva už dávno prostřednictvím tzv. six-packu, tedy balíčku evropských nařízení, příliš nefunguje. A my jsme se na té konferenci bavili o tom, že je třeba hledat i jiné cesty a komplexnější nástroje, které by skutečně Evropu trošičku od té dluhové krize více vzdálily. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Následovat bude faktická poznámka pana poslance Skopečka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Tak já zareaguji na své předřečníky z klubu Pirátů. Já samozřejmě nevolám po žádném rozkrádání dotací. Já bych se také kolegy Peksy prostřednictvím pana předsedající rád zeptal, jestli má pocit, že dneska neexistují nástroje na to, jak trestat ty, kteří dotace rozkrádají. Copak dneska nevracejí ti, kteří nečerpají v souvislosti s podmínkami těch programů, nevracejí evropskému rozpočtu peníze ještě s penálem? Copak nejsou odsouzení lidé, kteří podváděli z evropskými dotacemi? To je úplně jiná debata než o tom, jestli mají být evropské fondy podmíněny k plněním nějakých politických kritérií od jednotlivých členských států. Už dneska přece, a vidíme to v realitě, existují případy, kdy justice a evropské orgány mají nástroje a využívají je k tomu, aby potrestaly a postihly příjemce dotací, kteří podváděli nebo se dopouštějí kriminální činnosti. Čili ta poznámka pana Peksy je úplně mimo mísu.

Co se týče těch dalších. Tak já rozumím. Piráti si prostě přejí z EU superstát. Já si přeji, aby EU bylo společenství suverénních států. Proto si nepřeji společnou armádu, proto si nepřeju společné harmonizované daně. Piráti si přejí zlikvidovat národní státy, chtějí z EU udělat superstát, proto si přejí i společné evropské daně a společnou evropskou armádu. Je to legitimní názorový rozdíl, říkejte to natvrdo. To, že dneska existují daňové ráje, nevyřeší žádná regulace na úrovni EU, protože ty evropské ráje budou existovat v jiných částech světa a ty firmy, které je budou chtít využívat, se tam přestěhují. Kdybyste se podíval na to, proč třeba řada firem odchází do Nizozemí, tak to není proto, že by v Nizozemí byly nižší daně, ale proto, že je tam mnohem rychlejší vymahatelnost práva. Je to úplně o něčem jiném, než o čem jste tu hovořil.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktická poznámka pana předsedy Stanjury. Po něm s faktickou poznámkou páni poslanci Peksa a Ferjenčík. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak pan poslanec Peksa může reagovat na mě, já budu reagovat na to, co říkal. Jestli chceme bojovat s evropskými dotacemi, tak snižujme objem. Snižujme objem, to je nejlepší. Když nebudou žádné, tak nebudou žádné problémy v dotacích. Naším dlouhodobým cílem je eliminovat dotace, ať už národní, to máme ve svých rukou, anebo ty evropské po dohodě s partnery. Samozřejmě to nemůže být tak, že my jediní nebudeme brát evropské peníze, ostatní ano. Ale když si vezmeme jednoduchou matematiku, vezmeme si náš roční příspěvek a potom to, co čerpáme, tak proč by nemohly být ty evropské peníze jenom ten rozdíl? Polovina problémů by odpadla, polovina projektů by odpadla. My tam takhle jednoduše příkazem pošleme peníze a pak je složitě administrujeme v evropských fondech. To nemá žádnou logiku, pokud jsme čistí příjemci. Tak se bavme s našimi partnery v Evropské unii a snížíme to o to a objem by byl jenom ten rozdíl. To má přece nějakou logiku. Ne že tam pošlu sto korun a pak na těch sto korun dělám osm projektů, což zaměstnává jak ty žadatele, kontrolní systémy, pak tam vznikají ty nepravosti, o kterých jste mluvil. A neříkejte takové nehoráznosti, že nám nevadí, že se něco rozkrádá. Neříkejte takové nehoráznosti, protože to není žádná pravda.

Pan poslanec Peksa je služebně poměrně mladý poslanec - služebně, podotýkám -, ale už si osvojil ten starý politický fígl, že protestuji proti něčemu, co můj politický oponent neřekl. Tak až to řekneme, tak nás za to kritizujte. My si myslíme pravý opak a cestou je snižování objemu dotací na všech úrovních veřejné správy. Čím méně těch dotací bude, tím méně možných podvodů, zlodějen atd. A neříkejme zas na druhé straně, že všechny projekty jsou špatné, cinknuté a já nevím, jaký další přívlastek bych k tomu přidal. To prostě není pravda. Ale když snížíme objem dotací, ideální je nula, tak pak žádné problémy nebudou vznikat.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Přeji pěkné poledne a další je přihlášen s faktickou poznámkou pan poslanec Peksa a připraví se pan poslanec Ferjenčík. Tak, pane poslanče, vaše dvě minuty. A já mezitím tedy přečtu dvě omluvy. Pan poslanec Petr Třešňák se omlouvá dnes mezi 12. a 13. hodinou z pracovních důvodů a pan poslanec Fridrich se omlouvá z jednání od 14.30 do konce jednacího dne. Tak vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Děkuji. Pane kolego Skopečku, pane kolego Stanjuro prostřednictvím pana předsedajícího, já budu krátký, já tady jenom ocituji jednu větičku ze zprávy Judith Sargentiniové o stavu právního státu v Maďarsku: "V roce 2017 úřad OLAF zjistil závažné nesrovnalosti a střety zájmů při prošetřování 35 veřejných zakázek na pouliční osvětlení přidělených společnosti, kterou v té době vlastnil zeť předsedy vlády."

Tak to prosím funguje. A když se mluvilo o Viktoru Orbánovi, mohli jste se zbláznit, protože přesně tohleto kryjete. To je přesně ten problém. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a další v pořadí pan poslanec Ferjenčík. Prosím. A připraví se pan poslanec Pavel Juříček, stále jsme ve faktických.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Dvě poznámky. Za prvé, ten systém kontroly evropských dotací je nastavený naprosto nesmyslně, protože v případě, že někdo odhalí nepravosti v rámci toho členského státu, tak ten členský stát o ty peníze přijde, což je naprosto demotivační např. pro zástupce samospráv z opozice, aby upozorňovali na podvody v evropských dotacích, co se u nich dějí, protože potom to město musí peníze vracet a doplácet to ze svého. To je úplně absurdní kontrolní systém. Takže si tady neříkejme, že ten kontrolní systém nějak funguje.

Druhá věc. Co se týče těch daňových rájů, tak samozřejmě je obrovský rozdíl mezi daňovými ráji uvnitř Evropské unie a mimo Evropskou unii, protože subjekty, které sídlí v daňových rájích uvnitř Evropské unie, mají automaticky přístup na náš trh, což pro subjekty sídlící v daňových rájích mimo Evropskou unii neplatí. To znamená, že zatímco pro ty, co sídlí v Irsku a podnikají tady, tak my jim garantujeme, že tady podnikat můžou, a když sídlí na Panamě, tak jim to negarantujeme. To je obrovský rozdíl. A je to obrovský problém, když prostě Seznamu konkuruje Facebook, zatímco Seznam platí nějaké relevantní daně, tak Facebook tady žádné daně neplatí. To je obrovský problém. A vůbec se nebavíme o tom, jestli chceme superstát, nebo ne. Já třeba žádný evropský superstát nechci, ale chci, aby pokud máme společný trh, byly spravedlivě nastavené korporátní daně napříč Evropskou unií, aby naše firmy, které na tom společném trhu konkurují těm firmám třeba z Irska, neměly nerovné podmínky.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak to byl pan poslanec Ferjenčík. Nyní tedy požádám o vystoupení s faktickou pana poslance Pavla Juříčka a připraví se Zbyněk Stanjura. Pane poslanče, prosím, máte dvě minuty.

 

Poslanec Pavel Juříček: Dobrý den, dámy a pánové. Děkuji za slovo. Já bych vám chtěl jenom říct, že před časem, asi tři roky zpátky, jsme dělali na Svazu průmyslu analýzu, jaký je cenový rozdíl v rámci dotací a jaká je cenová výše, když to není dotace, ale je to běžné výběrové řízení v rámci firem. Ten rozdíl přes dotační politiku Evropské unie byl, že cena je o 41 % vyšší, než když si výběrová řízení dělají firmy samy. Jinými slovy, já tady podporuji názor kolegy Zbyňka Stanjury prostřednictvím pana předsedajícího, protože si myslím, že samozřejmě podstatně méně. A jestliže firmy dneska v novém dotačním programu mají 25 % "slevu", resp. 25 % dotaci, tak jestliže cenový rozdíl je 41 %, tak žádná firma do takových dotačních politik už vůbec nepůjde. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Takže nyní požádám o vystoupení předsedu poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjuru a připraví se pan poslanec Jan Skopeček. Máte dvě minuty.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Dovolte mi reagovat na vystoupení dvou kolegů z pirátské strany. My nekryjeme ani Viktora Orbána, a teď nevím, jestli jste říkal tchán, nebo zeť, nejsem si úplně jistý, tak se omlouvám. Zeť - ani jeho zetě. To za prvé. Nevím, jak by to ODS dělala, to teda fakt nevím. Ale my nesouhlasíme s tím řízením proti Maďarsku, ne proti Viktoru Orbánovi. Je to řízení se suverénním státem a my jsme přesvědčeni, že to má politický podtext a že to je používáno v politickém zápase k tomu, aby se v některých otázkách tu Polsko, tu Maďarsko, případně Česká republika přidala a změnila svůj národní postoj k některým z otázek, které řeší Evropská unie. To za prvé.

A na pana kolegu Ferjenčíka. Zkuste někdy poslouchat poslance, zejména levicové, z Německa a Francie, kteří mluví o daňovém dumpingu České republiky a střední Evropy. Vy říkáte k tomu Irsku úplně to samé, jenom jste to posunul jinam. Ti by chtěli přece mít (nesrozumitelné) sazbu, říkají: nekalá konkurence z České republiky, mají nízké daně. A když už se chceme bavit, možná to patří na rozpočtový výbor, mnohem důležitější než sazba daně z příjmu právnických osob je to, co je zahrnuto do daňového základu. To je klíčové. Proto je tak nebezpečná debata o společném daňovém základu, aby se ztráty z jedněch zemí mohly sčítat se zisky druhých zemí. Pak ty zahraniční firmy u nás nebudou platit vůbec nic a budou platit daně z příjmů právnických osob úplně někde jinde. Proto je to tak nebezpečné. A ne jestli mám napsané 19, 20 nebo 18. To je mnohem méně důležité než to, jaká je stabilita, jednoduché daně, přehledný systém, vymahatelnost práva a zejména ten daňový základ. Každý, kdo sestavoval daňové přiznání, ví, že je mnohem důležitější, co si můžu do základu daně započíst a co ne, a jestli je to o procento víc nebo míň - ne že by to byla nezajímavá debata - ale není zdaleka tak důležité jako o tom daňovém základu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl pan poslanec Stanjura, takže nyní požádám o vystoupení pana poslance Jana Skopečka a připraví se místopředseda Sněmovny Petr Fiala. Pane poslanče, přečtu jenom jednu omluvu - pan poslanec Lukáš Černohorský se omlouvá dnes mezi 11.30 a 19 hodin z důvodu jednání. Vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Také budu reagovat na své pirátské kolegy. Pan kolega tady přečetl nějakou větu zřejmě z evropského dokumentu. Citoval tam slova OLAF. Takže už dneska existuje evropská instituce, která dokáže odhalit v Maďarsku případný podvod nebo nějaké nekalé čerpání evropských peněz, a pravděpodobně má dneska i Evropská unie nástroje a využije je pro to, aby takovou dotaci, kterou třeba zeť, nebo je úplně jedno kdo z Maďarska, v jakém příbuzenském vztahu se stávajícím premiérem, dočerpal, tak ji zřejmě budou muset vrátit do evropského rozpočtu, a ještě se sankcemi. Takže už dneska to funguje, už dneska máme nástroje, tudíž nemá vůbec žádný smysl přemýšlet o tom, proč podmiňovat vyplácení evropských fondů, které tu vznikly a fungují na naprosto jiných principech a kvůli úplně jiným důvodům než proto, aby byly využívány k tomu, aby sankcionovaly státy, pokud by dělaly nějakou politiku, která se zrovna nelíbí současnému mainstreamu Evropské unie.

Co se týče harmonizace a konkurence daní, tak to, milí piráti, řekněte otevřeně. Prostě chcete v České republice vyšší daně. Protože v okamžiku, kdy budeme v rámci Evropské unie harmonizovat, tak budeme harmonizovat směrem nahoru, protože průměrně staré, bohatší členské státy uvalují vyšší daně. Tak to řekněte otevřeně, že chcete pro naše firmy, pro naše občany vyšší daně, že chcete směřovat vyšší harmonizací k placení vyšších daní, tak jako je tomu ve Francii, Německu a v jiných státech. Já jsem o těch sazbách tady mluvil.

Jenom si položme otázku, díky čemu Evropská unie jako kontinent byla v těch uplynulých staletích tak úspěšná. Myslíte, že to bylo kvůli harmonizaci? Ne, bylo to díky konkurenci. Kvůli tomu, že každý ten region, každý ten stát nabízel nějakou svoji konkurenční výhodu. A my si nemůžeme dovolit v současné době mít stejné daně jako Německo se svým velkým trhem a vyspělým právním prostředím. Prostě musíme konkurovat něčím jiným, než na co dosáhneme, než co máme horší než staré členské státy. Vy nás chcete tímto dramaticky poškodit.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Čas, ano. Nyní místopředseda Sněmovny Petr Fiala a připraví se pan poslanec Petr Třešňák. Prosím.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážený pane předsedající. Svou faktickou poznámkou reaguji na vystoupení pana poslance Peksy a dalších členů poslaneckého klubu Pirátů. Vaším prostřednictvím, pane předsedající, se obracím na pana poslance Peksu, abych mu sdělil následující. Můžeme mít opravdu rozdílná stanoviska, rozdílné názory na to, jakým způsobem mají být nastaveny daně, jak mají být kontrolovány dotace, jakým způsobem se má postupovat při dodržování některých postupů v rámci Evropské unie. A bude to legitimní debata. A bude to debata v rámci demokratické politické kultury naprosto přijatelná a my ji rádi povedeme.

Ale za Občanskou demokratickou stranu se musím velmi ohradit proti způsobu argumentace, který jste použil. Jestliže máme na tyto věci jiný názor, tak nás prostě nemůžete obviňovat z toho, že kryjeme podvody, schvalujeme kriminální jednání, vytváříme prostor pro to, aby se zneužívaly dotace, a z podobných věcí. Tato argumentace překračuje rámec demokratické politické kultury. Je to argumentace podlá a nechutná, a já musím říct, že mě velmi mrzí, že se piráti k této argumentaci uchylují. Už jsem ji tu jednou slyšel. Zaznívala od současného předsedy vlády. Mě velmi mrzí, že se od něj právě tyto postupy učíte. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak to byl Petr Fiala. A nyní tedy vyzývám k vystoupení pana poslance Petra Třešňáka a připraví se pan poslanec Ferjenčík. Jinak zrekapituluji, že do faktických poznámek mám ještě přihlášeného pana poslance Benešíka a pana poslance Peksu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Třešňák: Děkuji. Pěkné poledne. Já jsem chtěl reagovat na ten předposlední výstup pana předsedy Stanjury, kdy nás napomínal za to, ať nevkládáme kolegovi Skopečkovi něco do úst. Ale pokud si správně pamatuji, tak to byl i pan poslanec Skopeček prostřednictvím pana předsedajícího, který nás tu označoval za poslance, kteří chtějí rušit národní státy a kteří chtějí evropský superstát. Skutečně, zkuste mi připomenout, pane Skopečku prostřednictvím pana předsedajícího, kdy tu něco takového zaznělo, byť chápu, že vy to možná dedukujete nepřímo z diskuse nad daněmi. Díky.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní tedy dostane prostor pan poslanec Ferjenčík a připraví se pan poslanec Ondřej Benešík. Vaše dvě minuty, prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Už asi naposledy. Otázku daní a evropského financování v této oblasti probíráme poměrně podrobně. Nicméně jednu věc musím zdůraznit. My nepodporujeme zvýšení korporátních daní v České republice, my podporujeme zvýšení jejich vymahatelnosti, aby se tam nedělaly daňové podvody, ale ta sazba samotná je podle nás v tuto chvíli v pořádku. To za prvé.

Za druhé. My chceme v rámci Evropské unie hájit naše národní zájmy. A náš zájem je to, aby země, které mají ten daňový základ výrazně nižší, ho zvedaly a nezneužívaly to, že kondenzují v rámci toho jednoho malého území daně z celé Evropy, tak v rámci toho, aby prostě České republice neunikaly peníze. Takže my nechceme zvýšit daně z příjmů právnických osob na úroveň Německa, my chceme, aby je Irsko ideálně zvýšilo na úroveň České republiky.

A musím souhlasit s panem Stanjurou, že problém není primárně výše sazeb, ale ty výjimky a různé způsoby obcházení těch sazeb. Protože samozřejmě když Facebook dostal v Irsku výjimku z běžné výše jejich korporátní daně, tak to je ten problém, co je potřeba primárně řešit. Já jsem s tím naprosto v souladu a nevím, proč tady uměle vytváříte spor. Otázka toho, jaká bude minimální reálná daň z příjmu právnických osob Evropské unie, nemá nic společného s tím, jaký má kdo pohled na to, jestli Evropa má mít jako celek více nebo méně pravomocí. Je to otázka konkurence na tom společném trhu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Ondřeje Benešíka a připraví se pan poslanec Mikuláš Peksa. Dále tady mám ještě v pořadí pana poslance Volného, Skopečka a Munzara. Vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane místopředsedo. Zaznamenal jsem tady, jestli jsem to správně pochopil, že se nám věci prodražují tím, že nám vypadávají z výběrových řízení prostě drahé projekty. To je docela možné. Ale jako starosta jsem samozřejmě musel předkládat výsledky výběrového řízení a musel jsem výběrové řízení podle zákona provést.

Ale ten zákon si určujeme my. V tom evropském projektu prostě pouze chtějí, aby bylo podle zákona provedeno. Oni nám neříkají, jak ho máme provést. Evropská legislativa určuje pouze obecný rámec pro výběrové řízení a to, že my si tady v České republice komplikujeme situaci, někdy je to takový ten srdnatý boj, abychom byli transparentní a ještě transparentnější a poté se dopracujeme k heslu "nejsem tak bohatý, abych si mohl kupovat levné věci", tak to je skutečně náš problém.

Já si také myslím, že úspěch Evropy je dán mnoha faktory. A on je dán faktory, které jsou civilizační, že jsme se po dlouhá staletí dopracovávali k systému, který stojí na určitých hodnotách. Například to, že jsme si všichni před zákonem rovni. To není běžné v každé společnosti, že umíme využít, byť jsou tady nářky, a neumíme to stoprocentně, například pracovní síly žen, které se umí zapojit, protože máme takovýto systém. A tak dále a tak dále. A dneska jsme hlasovali o tom, jestli ta Evropa na tomto stojí, nebo ne. A mě zklamalo, že celá řada z vás si myslí, že to tak není.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl pan poslanec Benešík. Nyní požádám o vystoupení pana poslance Lubomíra Volného. Připraví se pan poslanec Skopeček a zatím třetí v pořadí a poslední přihlášku na faktickou poznámku má pan poslanec Vojtěch Munzar. Tak, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Lubomír Volný: Děkuji, pane předsedající. Já jsem původně neměl v úmyslu vůbec vystupovat, nicméně vystoupení pana kolegy Třešňáka ve mně vyvolalo potřebu položit mu otázku. Prostřednictvím pana předsedajícího pane kolego Třešňáku, vy jste vyzval pana kolegu Skopečka k tomu, aby vám nevkládal nic do úst. Takže já bych chtěl přímo z vašich úst slyšet jasnou a přímou odpověď: Jste pro hlubokou integraci Evropské unie a pro evropský superstát? Ano, nebo ne? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Skopečka. A připraví se zatím jako poslední s faktickou pan poslanec Munzar. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Skopeček: Já jsem tady byl nařknut z toho, že někomu vkládám do úst nějaká slova. Ale skutečně máte pocit, jako že je na stejné úrovni, když někoho obviníte z toho, že kryje zlodějiny a že chce podporovat zlodějiny, že je to na stejné úrovni, jako když o někom řeknete, že si přeje hlubší evropskou integraci a evropský superstát? Skutečně máte pocit, že tyto dvě věty jsou na stejné úrovni a že znamenají stejné v uvozovkách poškození protiřečníka? Já si myslím, že nikoliv. Já vás vůbec nekritizuji za to, že chcete evropský superstát. Já to považuji za legitimní názor a legitimní politickou pozici. Já mám jinou, vždycky budu bojovat pro to, aby evropský superstát nevznikl, ale respektuji vaše právo takový názor mít. A kde jsem ho získal? Získal jsem ho z vašich vystoupení na výboru pro evropské záležitosti, získal jsem ho i z osobních debat s některými z vás, kdy jste prostě řekli, že pro vás je národní stát přežitek a že si přejete hlubší formu evropské integrace směřující k evropskému superstátu. Tak řekněte, že tomu tak není. Já tomu budu rád. Ale zatím všechny ty rétorické výstupy i praktická hlasování o konkrétních věcech to znamenají.

Koneckonců jenom poslední věta, že kolega Ferjenčík by chtěl donutit Irsko, aby mělo nějakou úroveň daně, je podle mého názoru snad dostatečně ilustrující. Prostě chcete mít na evropské úrovni nástroj, jak donutit nějaký stát určit mu daně. Přece určit si daně je základní atribut suverenity každého státu. Už do značné míry jsme ho v některých aspektech oslabili v rámci Evropské unie, ale já nechci, abychom měli právo říkat, kolik mají Irové mít daně. Já si přeji, aby Irové si rozhodli o tom, jaké mají a chtějí mít daně a jak chtějí zatěžovat daňové poplatníky, stejně jako si přeju, abychom my jako český parlament měli právo říkat, jaké daně chceme uvalovat na naše občany a na naše firmy. A nechci, aby nám to nařizoval někdo jiný zvenčí, který nám chce poškodit konkurenceschopnost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní tedy pan poslanec Vojtěch Munzar. A mám tady další přihlášku s faktickou a je to místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Tak, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající, dobrý den dámy a pánové. Chtěl bych vaším prostřednictvím zareagovat na pana poslance Ferjenčíka, který tady řekl, když to trochu parafrázuji a zjednoduším, "my chceme, aby ostatní státy zdvihly daně, které mají nižší podle nás, ale nechceme, aby ty silnější státy zdvihly nám daně podle nich". Je to trochu naivní představa, že když se v Evropě budou harmonizovat daně, že se to bude řídit podle nás a ne podle těch nejsilnějších. Nicméně opravdu, kdo si myslíte, že v té harmonizaci daní pak bude určovat tu fiskální politiku? Budeme to skutečně my jako Česká republika? Já si to nemyslím. Proto se domnívám, že bychom si měli nechat svobodu v našem rozhodování, svobodu rozhodovat o naší fiskální politice, a dokonce i monetární. Třeba někdy tuto svobodu dokážeme využít pro naši konkurenceschopnost. Já se naopak domnívám, že daně v naší zemi jsou vysoké a měli bychom mít právo o tom rozhodovat, abychom je mohli snížit pro větší rozvoj ekonomiky. Ta debata se bude odehrávat a musí se odehrávat na půdě našeho českého parlamentu, a ne v Bruselu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní tedy místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Připraví se pan poslanec Jan Lipavský s faktickou. Prosím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobrý den. Chci jen zareagovat na to, že náš kolega pan poslanec Volný vaším prostřednictvím vyzval mého kolegu pana poslance Třešňáka vaším prostřednictvím, který tu ovšem bohužel není, takže si dovolím zareagovat za sebe. Já si nepřeji evropský superstát, obecně si nepřeji žádné superstáty, nepřeji si ani, jak tady běží ta diskuze o harmonizaci, myslím si, že v harmonizaci se má hledat společné minimum, nikoli společné maximum. Myslím si, že tento pohled sdílím s mnoha kolegy z pirátské strany. A tím bych chtěl tu debatu pokud možno uzavřít a vrátit ji k víceletému finančnímu rámci Evropské unie, který zde diskutujeme. Děkuji. (Potlesk z lavic Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Přečtu nyní jednu omluvu - pan poslanec Jaroslav Kytýr se omlouvá od 14.30 hodin z pracovních důvodů. Nyní tedy poslední přihláška s faktickou, pan poslanec Jan Lipavský.

 

Poslanec Jan Lipavský: Dobrý den. Dovolil bych si zareagovat na kolegu Munzara vaším prostřednictvím k tomu Irsku a těm daním. Samozřejmě Irsko je významným a určitým způsobem vlivným státem, ale rozhodně ne výrazně více než Česká republika. Oni nemají více obyvatel. To znamená, je to o tom, abychom našli tu koalici, kterou postavíme, a provedeme to potřebné narovnání daní a donutíme určitým způsobem, aby to konkurenční prostředí bylo rovnější. A neplakat tady nad tím, že nic nezvládneme, že to přijde z Bruselu. Je to na nás a naší zahraniční politice. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Ještě mám jednu faktickou poznámku, pan poslanec Vojtěch Munzar. Než se dostaví k mikrofonu, přečtu dvě omluvy. Pan poslanec Lukáš Černohorský se omlouvá v době od 11.30 do konce jednacího dne a pan poslanec Petr Gazdík se omlouvá mezi 12.00 a 19.00 z důvodu jednání. Tak, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Já vaším prostřednictvím na pana předřečníka. Myslím si, že to není jen si myslet, že dokážeme udělat koalici proti jinému, třeba podobně velkému státu a neobávat se toho, že třeba potom, v dalším kroku, někdo udělá koalici třeba silnějších států proti nám. To je podle mne velice naivní představa. Myslím si, že nejdůležitější pro Českou republiku je uchovat si možnosti konkurenceschopnosti i tím, že budeme mít vlastní svobodu rozhodovat o naší fiskální politice, včetně daní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byla poslední faktická poznámka, takže se vrátíme do standardních přihlášek do obecné rozpravy. Mám tady dvě přihlášky. Za prvé pan poslanec Jiří Kobza a na závěr požádala o slovo v rámci obecné rozpravy paní ministryně Alena Schillerová. Takže v tuto chvíli zatím dva řečníci. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, bylo zde řečeno už mnoho, já jsem také vystupoval několikrát, i když jsem to neměl v plánu, takže nebudu mluvit dlouho, jen bych chtěl říci několik poznámek k tomu, co tady zaznělo.

Za prvé, my principiálně odmítáme přerozdělování, odmítáme formy socialismu a z toho pohledu samozřejmě víceletý finanční rámec, který je na přerozdělování založen, je pro nás nepřijatelný. To, co v něm postrádáme, a já už jsem to tady jednou řekl, je, aby administrativní aparát Evropské komise, Evropské unie začal hledat úspory sám u sebe v první řadě, dřív než začne požadovat zvýšení členských příspěvků na členských státech. Protože si myslím, že přenášet své stále rostoucí finanční nároky na členské státy je nefér až neslušné.

Rád bych požádal vládu, aby v jejím stanovisku k víceletému rámci jasně zaznělo politické poselství České republiky: my vám už víc nedáme. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy mám ještě poslední přihlášku a to je paní ministryně Alena Schillerová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte, abych shrnula, abych poděkovala za tu debatu, zejména abych vypíchla příspěvek pana poslance Dolejše, ale souhlasila jsem s většinou věcí, které byly řečeny panem poslancem Skopečkem.

Chtěla bych skutečně shrnout, že pozice vlády - a připomenout to, protože možná jste už od toho posledního mého vystoupení, nebo prvního, kdy začala diskuze, na to zapomněli - je k víceletému finančnímu rámci EU pro roky 2021 až 2027 více než kritická.

V podstatě my jako vláda ve své pozici uvádíme, že klíčovou prioritou České republiky bude vyjednat dostatečné prostředky pro ČR na dvě zásadní priority, a to je kohezní politika a společná zemědělská politika EU, ale nesouhlasíme v souvislosti s tím, jak to bylo navrženo, s navrhovanými úsporami.

Co se týče financování nových priorit, a padlo to tu v rámci debaty několikrát, tak jsme připraveni podpořit posílení prostředků na programy, které se orientují na ochranu hranic, ale ne způsobem, jak je ve víceletém finančním rámci navrženo, tzn. máme k tomu velmi rezervovaný postoj. Chceme, aby se posilovaly hranice tam, kde je to potřeba, pomáhalo se zemím, které to potřebují. Jsme velmi rezervovaní a odmítaví např. k tomu, že se pro tzv. Frontex navyšuje rozpočet na 10,3 miliardy. K tomu jsme velmi kritičtí, i když samozřejmě v celkovém rámci rozpočtu jsou to asi 3 %.

Současně chceme, aby jednotlivé členské státy získaly větší pravomoci rozhodovat o zaměření těchto prostředků na národní priority, to znamená, že si chceme vyjednat co nejvýhodnější budoucí finanční podmínky zejména pro implementaci fondů kohezní politiky. Nesouhlasíme s nastavením - dneska máme pravidlo n+3, tzn. můžeme čerpat ještě tři roky, na zkrácení na n+2.

Co se týče společné zemědělské politiky, tak považujeme za velmi problematické jak navrhované úspory, tak povinné zastropování a na rozdíl od návrhů, které tu padaly, chceme, aby tato kompetence zastropování byla v kompetenci jednotlivých členských zemí. A ta pozice je nejen pozicí této vlády, ale stejnou pozici měla v podstatě i vláda minulá.

Co se týče příjmové strany rozpočtu EU, tak vláda je přesvědčena, že současný systém je komplikovaný, a dlouhodobě usiluje o jeho zjednodušení. Za nejvhodnější kritérium pro stanovení výše odvodů členských států do rozpočtu EU považuje dlouhodobě HND.

A nyní tady byla velká debata stran toho, že Komise navrhuje rozšiřování okruhu zdrojů financování rozpočtu, přitom to jde proti našemu úsilí, my to chceme zjednodušit. Navrhovaným vlastním zdrojem je zejména zdroj z konsolidovaného základu korporátní daně, zdroj z prodeje emisních povolenek a zdroj založený na příspěvku za nerecyklované plastové obalové materiály. Takže vláda nesouhlasí.

Co se týče konsolidovaného základu korporátní daně, padlo to tu několikrát, a padlo to tu správně, to jsou diskuze, které se vedou na půdě Evropské unie roky. A věřte mi, že se ještě roky povedou. Tam nejde vůbec o sazby, nejde o to, jestli Irsko, a teď si dovolím tady kolegy z Pirátské strany trochu poučit, tam nejde o tyto věci. Tam jde o to, abychom vlastně stanovili jednotný základ daně. A my od počátku jako Česká republika k tomu máme velmi rezervovaný postoj. Říkáme: ano, budeme se účastnit debat, musíme se jich účastnit, abychom sledovali, kam to spěje, ale na druhé straně říkáme: nechceme, abychom ztratili tuto národní kompetenci.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Omlouvám se. Já vás budu muset teď přerušit. Máme pevně zařazený bod ve 12.30. Je to volební bod. Kdyby byla samozřejmě vůle to doprojednat velice rychle, tak je prostor po dohodě Sněmovny to nechat, ale jak tady vidím ještě přihlášky, tak to by se nám asi protahovalo, takže se omlouvám. Budu vás muset přerušit. (Ministryně Schillerová: Bohužel příště.) Jestli tedy souhlasíte, tak se vrhneme na pevně zařazený volební bod.

 

Nyní bych tedy otevřel bod

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.