Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

76.
Víceletý finanční rámec EU na období 2021 - 2027
/sněmovní tisk 227-E/ - prvé čtení

Jde o přerušený bod, který jsme projednávali naposledy ve čtvrtek 20. 9. Připomínám, že výbor pro evropské záležitosti projednal sdělení Komise, návrh nařízení Rady a inicioval jeho zařazení na schůzi Poslanecké sněmovny. Stanovisko výboru a návrh usnesení Poslanecké sněmovny je součástí předloženého tisku 227-E.

Žádám, aby u stolku zpravodajů zaujal místo zpravodaj výboru Adam Kalous, a paní ministryně financí je připravena. Máme přihlášené pana poslance Mikuláše Peksu a pana poslance Jana Skopečka, ale s přednostním právem se hlásí předseda vlády České republiky pan Andrej Babiš. S přednostním právem, pane premiére, máte možnost vystoupení.

Prosím sněmovnu o klid! Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, Evropská komise představila na začátku května letošního roku návrh víceletého finančního rámce Evropské unie pro roky 2021 až 2027. Navrhovaný rozpočet má dle Komise umožnit kompenzovat dopady brexitu, zajistit adekvátní zdroje pro kohezní politiku, společnou zemědělskou politiku a zvýšit výdaje na nové priority Evropské unie.

Já osobně jsem vůči tomu návrhu rozpočtu velice kritický. Jednak si myslím, že s tím rozpočtem - a asi to tak i dopadne - bychom měli počkat na příští Komisi, a vůbec návrh toho rozpočtu, kde vlastně člověk se musí dopátrat nových kapitol, a je málo ten rozpočet srozumitelný, tak já jsem to na úrovni i Evropské rady i při bilaterálních setkáních s jednotlivými premiéry kritizoval.

Můžeme samozřejmě začít od výše příspěvku, který může být navržen nebo je navržen ve výši 1,11 - doposud to bylo 1,14. Je samozřejmě jasné, že čistí plátci k tomu mají nějaký názor. A těch peněz my také budeme dostávat stále míň.

Za absolutně neuvěřitelnou považuji položku european public administration, to znamená celkové náklady na Evropskou unii, kde vlastně Evropská unie, resp. ty struktury přicházejí s navýšením rozpočtu o 23 %. A to při tom, že je brexit, odchází 15 % obyvatelstva, takže když to přepočteme nějakými cenami, tak tam je 25 mld. eur prostor. A já se taky ptám, proč vlastně náklady na evropské struktury jsou stále vyšší. Takže to se mi velice nelíbí.

Dále se mi nelíbí to, že vlastně Evropská komise navrhuje novou položku security and defence, která jde z 1,9 mld. eur na 27. Vůbec nechápu proč, když my jsme členy NATO, plníme své závazky, a chceme je splnit i v roce 2024, a to bude znamenat navýšení našich výdajů na armádu o 150 %. Ty propočty přes HDP samozřejmě jsou často nesmyslné, protože Estonsko má 2 %, ale má 500 mil. dolarů, taková Belgie má 0,9 a 4,5 mld. dolarů a my máme 1,14 a 2,5 mld. dolarů. Takže i na zasedání NATO jsem to osobně prezidentovi Trumpovi vysvětloval, že musíme mluvit o nominálních částkách. A proč máme brát peníze z evropského rozpočtu pro zbrojení? Myslím, že to není dobře. Ty klasické pozice jako koheze a zemědělství se snižují, přitom většina států, samozřejmě i státy V4, my chceme tu kohezi, protože chceme investovat a to je pro nás důležité. Já nechápu, můžu se domnívat, že jsou tam některé nové položky, které některé členské státy by mohly čerpat, a my možná na ně nedosáhneme.

Takže já bych chtěl jenom říct za sebe a za vládu, že jsem k tomu návrhu rozpočtu velice kritický. Celkově ten návrh, když si vezmeme ochranu vnějších hranic, tak jsem se ptal na poslední Radě, proč navyšujeme rozpočet Frontexu z 1,7 mld. eur na 10 mld. eur, kde bude působit ta nová, vlastně to je taková záložní policie, nebo záložní pobřežní stráž členských států, z 1 500 na 10 000. Myslím si, že Frontex má hlavně působit a pomáhat v návratové politice, to znamená vracet ty migranty, kteří nedostali azyl, ilegální migranty, aby se vrátili, protože nedostali azyl. A možná bychom hlavně měli pomáhat pobřežní stráži Libye nebo Egyptu a dalších severoafrických zemí. Já osobně Frontex navštívím 15. října a budu s nimi o tom diskutovat. Takže já tam celkově vidím asi 75 mld. eur, které jsou tam navrženy do nějakých nových pozic, pro které, já si myslím, že by možná mohlo být lepší použití.

Pro nás, pokud se vrátím k té kohezní politice, ta je pro nás klíčová a my chceme, abychom v budoucím programovém období 21 plus měli větší pravomoce rozhodovat, v jaké oblasti chceme financovat z evropských fondů, o to víc, že to saldo a celkový příjem peněz bude nižší. My jsme v současném období svázáni striktními evropskými pravidly a vláda má omezené možnosti přesměrovat prostředky v průběhu programového období. My jsme už v dubnu psali, paní ministryně Dostálová, paní komisařce Cretu, že chceme přesunout peníze, které nečerpáme, do pozic, kde je převis. No a všechno to dlouho trvá. Vláda nepodporuje ani povinné zastropování přímých plateb. Členské státy by se měly rozhodnout samy, zda toto zastropování zavedou a přesunou prostředky jinam. To znamená, že tam máme jasnou pozici. A to jsou ty klasické položky, kde v tom návrhu dochází k nižšímu rozpočtu a navyšují se jiné.

My máme také výhrady k navrhovanému systému propojení čerpání evropských fondů s posuzováním principů právního státu. My si myslíme, že návrh by významně posílil pravomoci Evropské komise oproti členským státům. A taky vláda nepodporuje návrh Evropské komise na zavedení nových zdrojů pro financování rozpočtu EU. Tyto zdroje by nám zkomplikovaly systém financování rozpočtu EU a mohly by přinést i posílení pravomocí Evropské komise při kontrolách výběru těchto zdrojů. Takže v minulosti naše vláda, nevím proč, měla jednu prioritu, my jich máme několik a na každou prioritu můžeme mít jiné spojence a s nimi také mluvíme.

Můžu samozřejmě taky už uvést ten rámec, že trvá sedm let, že ten stávající jsme schvalovali v roce 2012, kdy byla nezaměstnanost u nás 9,5 %, a dneska nejnižší nezaměstnanost v Evropě, velký problém. Principiálně nemám rád měkké programy, různé konference, workshopy. Já si myslím, a naše vláda přišla s víceletým investičním plánem a my tady potřebujeme investovat stovky miliard. Stovky miliard, jak já říkám, do betonu, do dálnic, obchvatů, nemocnic, školek, škol, domovů seniorů atd. Takže my chceme prosazovat a prosazujeme, abychom měli na to podstatně větší vliv než doposud. V tomhle období máme 22,5 % Evropského sociálního fondu, ESF. A když jsme začali čerpat, a opožděně, i kvůli tomu, že Komise měla zpoždění, tak první, kdo čerpal, bylo MPSV, hned tam skočilo 800 mil. Až druhé bylo Ministerstvo dopravy. To jsou věci, o kterých chceme diskutovat. A skutečně v situaci, kdy nejsou pracovní síly v žádných profesích, tak je potřeba si skutečně říct, koho chceme vlastně rekvalifikovat a proč vůbec čerpáme nějaké měkké programy. Já si myslím, že tyto programy můžeme dotovat z českého rozpočtu, a určitě to chceme, ale určitě chceme, aby to bylo efektivní.

Takže já jsem k tomu několikrát vystupoval i na bilaterálních jednáních i v rámci V4. Máme k tomu plno připomínek. Dneska, a to jen dokumentuje, jak to funguje, jsme zaznamenali historický úspěch, když od mého projevu na Ecofinu 14. 6. 2014 uplynulo čtyři a půl roku, my jsme poprvé v historii naší země, našeho členství v EU, prosadili reverse charge. Ano, konečně jsme to dotáhli do konce proti vůli Komise a jednotlivých členských států, protože my víme nejlíp, jak u nás bojovat proti daňovým únikům. Takže to se nám povedlo, je to historický úspěch a trvalo to čtyři a půl roku. Podle toho vidíme, jak ta Komise funguje. Takže doufejme, že ty příští evropské volby změní naše postavení, změní i to postavení Komise, která je až moc často politická, a že ta Komise bude skutečně více back officem členských států, které budou mít hlavní slovo. A my tam mluvíme nahlas a jasně a navrhujeme věci, které si myslím jsou velice racionální.

Takže o tom rozpočtu určitě bude ještě řeč. Otázka je, jestli se to stihne. Myslím si, že asi to počká až na tu příští Komisi, nicméně máme v tom jasno a naše vláda mi dala jasný mandát, abych takhle vystupoval. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji předsedovi vlády České republiky Andrejovi Babišovi za vystoupení. A svého stranického kolegu předběhl faktickou poznámkou pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Kolega Peksa je jistě připraven. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, zatímco mohu souhlasit s panem premiérem v té věci kohezní politiky, logicky, to je priorita České republiky, abychom dobudovali tu infrastrukturu, tak naopak musím zásadně nesouhlasit ve věci pozice vlády k zastropování zemědělských plateb. Podle nás to je chybná politika České republiky. Myslíme si, že naše zemědělství je potřeba změnit. A to, že je to výhodné pro pana premiéra jako osobu, zdaleka neznamená, že je to výhodné pro Českou republiku. (Krátký potlesk z lavic Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Mikuláš Peksa, připraví se pan kolega Skopeček. (Mimo mikrofon domlouvání o pořadí řečníků.) Ne, pan kolega Peksa teď. Aha, kolega... jste přihlášen normálně do rozpravy. Pan kolega Kobza se sice přihlásil, ale poté, až když jsem vás vyvolal. Takže máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Rozumím, děkuji. Dobrá, tak já vám děkuji za slovo. Pokusím se být maximálně krátký. Podobně jako můj stranický kolega, prostřednictvím pana předsedajícího Mikuláš Ferjenčík, já rozhodně nesouhlasím s postojem české vlády a pana premiéra ke stropování dotací. Já tady vidím prostě jasný konflikt zájmů mezi firmou Agrofert a zájmy občanů České republiky.

Já bych řekl prostě k tomu rozpočtu, co jsme tady slyšeli, myslím si, že by jednoznačně měl podporovat společnou obranu, protože Evropa potřebuje společnou obranu, potřebuje být akceschopná. A rozhodně by měl podporovat společnou ochranu hranic, protože to je problém, na který řada z nás upozorňovala, a občané od nás očekávají, že ho budeme řešit.

Myslím si, že jste všichni zaregistrovali, že v uplynulém týdnu Evropská komise avizovala, že se bude zabývat střetem zájmů Andreje Babiše, takže předpokládám, že všichni tady chápeme, že to není nějaký můj výmysl, ale skutečný problém. Takže vzhledem k tomu, že pravděpodobně na konci bude usnesení, tak já bych navrhl to usnesení doplnit o to, že Poslanecká sněmovna vyzývá k omezení dotací vyplácených velkým podnikatelským subjektům.

Děkuji. (Potlesk poslanců Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Mikuláši Peksovi, a ještě než se ujme slova pan kolega Skopeček, s faktickou poznámkou se přihlásil pan kolega Jiří Kobza. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce. Prosím.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, budu velmi stručný. K tomu výčtu výhrad, který zde přednesl pan premiér, bych připomněl ještě jednu výhradu, kterou mám já, a to je, že ačkoliv jsem pečlivě hledal v rozpočtu, nenašel jsem tam ani jeden eurocent, který by pocházel z nějakých úspor, že by Evropská komise chtěla šetřit na tom svém obrovském nenasytném administrativním aparátě. Naopak ho chce krmit ještě víc. Takže já si myslím, že naše poselství by mělo být naprosto jasné v tomto směru a vzkaz Evropské komisi by měl být: když chcete víc peněz, šetřete sami u sebe. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Kobzovi za trefnou poznámku a za dodržení času k faktické poznámce. Ještě než dám slovo k faktické poznámce panu kolegovi Faltýnkovi, konstatuji dvě omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny, a to kolegy Benešíka, od 16.00 do 16.45 hodin přijímá velvyslance Gruzie, a kolega Výborný z pracovních důvodů nebude 16.00 až 17.30.

Nyní pan poslanec Jaroslav Faltýnek s faktickou poznámkou. Pan kolega Skopeček je připraven. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Já jsem nechtěl reagovat a rozpoutávat tady nějakou odbornou debatu, která by byla velmi dlouhá, na téma zastropování zemědělských dotací v rámci Evropské unie. Já jsem tady této problematice se věnoval před zhruba sedmi, osmi lety, když se debatovaly podmínky tohoto stávajícího programového období, tehdy jako zástupce Agrární komory a zemědělců. A tehdy to dopadlo tak, že po společné argumentaci zhruba 13 států, kde gros samozřejmě v této diskusi hrály bývalé postsocialistické státy, které v podstatě říkaly, že nechtějí, aby došlo k tomuto zastropování, protože to zastropování má jediný cíl a ten je potřeba si tady přiznat. Je to tady znovu, znovu na stole. Akorát lidé, kteří to čtou v novinách a nejsou v té debatě přímo zapojeni, tak tomu bohužel nerozumí. A ten cíl je jednoduchý. Ta stará patnáctka vyrábí několikanásobně více potravin, než sami spotřebují doma. Třeba takové Holandsko, Belgie, Dánsko vyrábějí pět- až osmkrát více vepřového masa, než sami spotřebují. My jako Česká republika bohužel díky nastavené politice z minulých let, ale k tomu se nechci vracet, tak Česká republika je na padesáti procentech své vlastní potřeby a padesát procent dováží. A cílem té staré patnáctky je velmi jednoduchá věc: prostě omezit výrobu v těchto postkomunistických státech a dovážet sem svoje přebytky a svoje potraviny. To je prostě jediný cíl.

A pokud se týká zastropování v rámci -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, nemohu jinak, než vám vzít slovo, protože jste se přihlásil k faktické poznámce.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Tak já se přihlásím ještě jednou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak se přihlaste ještě řádně, prosím. Tak nyní ještě kolegu Skopečka požádám o strpení, protože nevydržel napětí situace a kolega Benešík se přihlásil ještě předtím, než bude se omlouvat, vystupovat s faktickou poznámkou. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, vážená vládo, dámy a pánové, já jsem tady zaslechl slovo o nenasytném, přebujelém evropském aparátu v Evropské komisi. Já mám k Evropské komisi milion šest výhrad, možná milion sedm výhrad. Ale administrativa Evropské unie stojí zhruba 6 %, nebo do 6 % z celkového rozpočtu. Já si myslím, že žádný český úřad nevydává na administrativu tolik co Evropská komise, respektive instituce Evropské unie. A to si představte, že obrovské peníze se dávají do tlumočení a do překladů, protože samozřejmě všechno je tlumočeno a překládáno z a do všech oficiálních jazyků Evropské unie. Takže já Evropské komisi a všem institucím můžu vytknout cokoliv a vytýkám jim to i na evropském výboru, ale myslím si, že 6 % není zas tolik, abychom měli nazývat ten aparát nenasytným. Celá řad institucí v České republice by se mohla učit, jak šetřit peníze daňových poplatníků.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji kolegovi Benešíkovi za dodržení času k faktické poznámce a pan předseda Faltýnek se přihlásil ještě k jedné faktické poznámce. Prosím, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za slovo. Takže já bych to dokončil. Ta stávající pozice vlády k otázce zastropování je stejná, totožná jako pozice minulé vlády, kde ministrem zemědělství byl zde přítomný Marian Jurečka. Takže ta pozice je úplně stejná a není to pouze pozice České republiky, je to pozice V4, ad jedna, a je to pozice dalších států v rámci Evropské unie. Já v tuto chvíli nevím přesně, jestli těch států je deset nebo jedenáct. V tom minulém období, když se ta debata na úrovni trialogu v rámci Evropské unie konala, tak těch států bylo třináct a lídrem v této debatě nebyla Česká republika, ale bylo to Německo. Bylo to Německo, které nechtělo zastropování povinné, a byla to Itálie a byla to Velká Británie. Velká Británie bohužel už se této debaty neúčastní.

Takže tolik jenom na osvětlení situace, kdy já jsem se na rozdíl od vás, prostřednictvím pana předsedajícího vážení kolegové, té debaty opravdu na úrovni předsedů zemědělských výborů zúčastnil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě než dám slovo k faktické poznámce panu poslanci Mikuláši Ferjenčíkovi, konstatuji dvě došlé omluvy, a to od 16.30 do 19 hodin pan poslanec Petr Beitl a od 17 do 19 hodin pan poslanec Jan Farský.

Nyní pan kolega Ferjenčík s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Nicméně vy jste seděl i v té minulé vládě, pane předsedo prostřednictvím pana předsedajícího. Agrofert lobbuje zcela konzistentně a lobboval velmi konzistentně i v době, kdy jste ještě v politice nebyli. A já jen si myslím, že ta politika je chybná, a že pokud máme získat peníze na kohezní politiku, tak já vidím prostor v té zemědělské především v zastropování těch plateb.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Hlásil se pan kolega Skopeček, který je připraven na své vystoupení. Je zatím posledním přihlášeným do rozpravy. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Já se vrátím k meritu věci, a sice k tomu fiskálnímu rámci. Musím říct, že musím v tomto případě souhlasit s většinou věcí, které tady pan premiér přednesl, až na to zemědělství. Ten materiál, který dneska projednáváme, projednáváme asi po třetím přerušení. Už tady o tom běžela několikrát debata. Proto se omezím jenom na ty hlavní argumenty, které už jsem říkal.

Pro nás je ten rozpočet příliš velký, a to zejména když vezmeme v úvahu, že jedna z poměrně velkých zemí odchází. Podle našeho názoru se Evropská unie měla zaměřit na úspory, nikoliv pouze na hledání nových zdrojů.

Dalším problémem, tím vážným, pro nás je to, že Evropská unie chce zavést vlastní zdroje. Zejména je pro nás problém ten konsolidovaný základ daně právnických osob. Ale i to obchodování s emisními poplatky i poplatky za odpadové hospodářství jsou věci, se kterými nesouhlasíme. A je to přesně ta cesta, jak se pomalu, pomalými krůčky dostáváme z Evropské unie coby spolupráce národních států na tu nadnárodní úroveň směrem k superstátu, který má své vlastní zdroje, své vlastní daně. Pro nás by bylo lepší zvýšit příspěvek jednotlivých národních států než zavádět jakékoliv vlastní zdroje. Ale říkáme, Evropská unie se v tomto případě měla zaměřit především na úspory.

Dalším problémem je pro nás snaha podmiňovat čerpání peněz pravidly právního státu. My si myslíme, že to může být zneužitelné. Vidíme, jakým způsobem se tyto věci v současné evropské realitě odvíjejí, a já v tom nevidím rovněž nic pozitivního. Rovněž souhlasím s tím, že tato stávající Komise až příliš spěchá. Mohli jsme to vidět jak na úrovni evropského výboru, tak při našich cestách do Evropského parlamentu. Skutečně ten tlak končící stávající komise na to, aby finanční rámec a rozpočty na další roky byly přijaty ještě za té stávající, staré Komise, je enormní. To mě také nenaplňuje přílišnou důvěrou. A byl bych velmi pro to, aby finální verzi toho rozpočtu schválila, přednesla a stála si za ní nová Komise, která bude více odrážet současné nálady v Evropě a bude odrážet výsledky evropských voleb.

Jinak, vážený pane předsedající, ještě bych se rád přihlásil do podrobné rozpravy, protože jsem při tom prvním projednávání načetl v obecné rozpravě usnesení, které se týkalo Maďarska. Vzpomeňme si, že jsme tento bod otevřeli ve chvíli, kdy Evropský parlament schválil žalování Maďarska. Děkuji pěkně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegu Skopečkovi. Mám tady dvě přihlášky s přednostním právem, ale mám tady tři faktické poznámky - pana poslance Benešíka, Vrecionové a Jurečky. Pan kolega Benešík bude první s faktickou poznámkou. Eviduji tedy přihlášku předsedy... a teď pořadí. První byl pan kolega Michálek a potom kolega Farský. Ke kolegovi Skopečkovi si poznamenám podrobnou rozpravu.

Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, chtěl bych velmi silně zdůraznit, že evropský výbor se velkou většinou ohradil proti možnosti zavést vlastní příjmy Evropské unie, a to, aby Sněmovna věděla, po velmi důkladné rozpravě. My si nemyslíme, že by Evropská unie a Evropská komise zejména měly mít vlastní příjmy. Ten národní prvek tam má být zachovaný. Je ale také důležité říct, že pokud by toto mělo být jinak, pokud by Evropská komise, potažmo Evropská unie měla mít vlastní příjmy, tak s tím musí souhlasit všechny státy. Je to záležitost, která by naprosto zásadním způsobem měnila parametry. A pokud vím, tak je proti tomuto odpor. Takže ta diskuze o tom, že by Evropská komise, potažmo Unie měla vlastní příjmy, je tak trochu lichá, protože minimálně Česká republika, pokud vím, se k tomuto staví negativně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce a nyní paní poslankyně Vrecionová také s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Veronika Vrecionová: Děkuji. Vážené kolegyně, kolegové, přeji pěkné odpoledne. Chtěla bych jenom reagovat prostřednictvím pana předsedajícího na slova pana kolegy Faltýnka k tomu zastropování. Za prvé jsem pevně přesvědčena, že Česká republika v současné době zvolila velmi špatnou vyjednávací strategii. Ona vyhovuje někomu, ale můžeme na ni velmi doplatit, pokud budeme na zastropování trvat. Protože v současné době jsme v tom vlastně především my a Slovensko. Není úplně pravda, že celá V4. Polsko má úplně jinou strukturu zemědělství. V minulém programovacím období lobbovalo Německo, které mělo problém s NDR, protože to mělo podobnou strukturu těch velkých lánů jako my a Slovensko. Velká Británie je pryč a Německo si ten svůj problém již vyřešilo. A nám se může stát, že pokud na tom budeme takto trvat, tak o ty uříznuté peníze, pokud nenabídneme nějakou jinou variantu, přijdeme.

To, že dovážíme vepřové maso, je pravda, ale jsou také další zemědělské komodity, které vyvážíme. Myslím si, že je to tak v pořádku. A samozřejmě podpora v živočišné výrobě je namístě, ale ne touto formou. Navíc na ty naše velké širé rodné lány, se ukazuje, že třeba v současné době, kdy máme problém se suchem, velmi doplácíme. A právě zastropování by pomohlo tomu, aby došlo k jejich rozčlenění.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Vrecionové za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Mariana Jurečky. Ještě předtím, než přistoupí k mikrofonu, omlouvá se pan kolega Čižinský od 16.30 do konce jednacího dne.

Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce. Prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, vážený pane předsedající. Milé kolegyně, kolegové, přiznám se, že když jsem poslouchal slova pana premiéra a když jsem se díval do materiálů k tomuto sněmovnímu tisku, které máme jako poslanci k dispozici, tak se přiznám, že jsem trošku na rozpacích. Podle toho, co se tady píše v pozici vlády České republiky, tak je to podstatně jiné, než tady sdělil premiér této vlády, který tady de facto ten materiál cupoval a říkal, kolik jakých má k tomuto materiálu výhrad a jak je k tomu kritický. Když se podívám na pozici vlády k jednotlivým bodům, tak v zásadě to vždycky začíná slovy Česká republika je připravena, Česká republika vítá a tak dále. Tak by bylo dobré, aby si to buď potom pan premiér přečetl, co nám tady předkládá jako poslancům, nebo aby ta vyjádření byla v souladu. Tolik faktická poznámka.

Mimochodem pan premiér tady hovořil o tom, že má jednu konkrétní prioritu. V tom materiálu samotném se tady píše minimálně o třech prioritách. Je to tady v tom textu tučně na straně 17 vyznačeno.

Nicméně k té debatě, která se tady otevřela k otázce zastropování. Ono to není úplně černobílé. Je potřeba tady zmínit jednu věc. To tady zmíním pro kolegy, kteří to tady otevřeli. Ten návrh, tak jak byl v původním prvním návrhu, se pohyboval na částce 60 tisíc eur zastropování v rámci prvního pilíře přímých plateb. To chci tady jenom zmínit pro všechny, že pokud by takováto hranice byla přijata pro Českou republiku, tak se to týká všech farem bez rozdílu právní subjektivity. A bavíme se o hektarech, u té farmy zhruba 255 hektarů a více. Takže už i na tyto farmy, kterých máme v České republice poměrně hodně. Znám velké množství rodinných farmářů, kteří z řádově jednotek či desítek hektarů za těch 25 let vyrostli na velikost i několika set hektarů.

Tak prosím pěkně umějte rozlišovat otázku zastropování, která by, pokud by měla být, tak by měla být nějakým způsobem zohledňující specifika České republiky. A ta jsou opravdu jiná, než jsou někde ve Slovinsku nebo například v některých jiných členských menších státech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za to, že ten čas nebyl nějak dramaticky překročen. Nyní máme přednostní právo pánů poslanců Michálka a Farského. Nejdříve předseda poslaneckého klubu pirátské strany. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážení kolegové, vážené kolegyně, dovolte mi, abych se vyjádřil k té otázce konsolidovaného daňového základu daně z příjmu právnických osob, CCCTB, o kterém vláda píše na straně 17 a který už tady byl zmiňován.

My se tady neustále potkáváme s velkým problémem, že některé státy jsou prostě, pokud jde o daňovou legislativu v Evropské unii a korporátní daň, černí pasažéři. Například Malta, Nizozemsko, Irsko, Lucembursko a v některých případech i Rakousko. Ukázal to skandál LuxLeaks, ze kterého unikly tisíce dokumentů, které ukázaly, že ty největší korporace v Evropě platí daně od jednoho do tří procent. Tak mě by zajímalo, jak teď máme všem těm zaměstnancům nebo podnikatelům vysvětlit, že korporace, ty největší, které si to dokážou zařídit skrze různé speciální dealy s těmito státy, tak platí 1 až 3 %, a oni tady musí platit vysoké korporátní daně se standardním daňovým základem.

Mně velmi vadí, že v Evropské unii se tváříme, že bojujeme s daňovými ráji za hranicemi Evropské unie. Evropská unie má dokonce seznam daňových rájů mimo Evropskou unii, a přitom přímo v centru Evropské unie, v těch státech, se provozují daňové ráje. A bohužel to tak je. A mě by zajímalo, jak tohleto budeme řešit, protože ten problém tady je velký. Například se uvádí, že společnost Apple díky těmto machinacím platila na korporátní dani 0,005 %. Apple v Irsku. A využila to prostě celá řada společností. Myslím, že to je zásadní problém, a pokud my nebudeme na evropské úrovni usilovat o to, aby se zavedla nějaká minimální hranice toho, jaké daně se v Evropské unii musí platit, tak samozřejmě ty velké firmy tady budou podnikat, budou využívat náš trh, a když půjde o placení daní, tak se vždycky přesunou do nějaké země, která jim nabídne daňový ráj. My to prostě nejsme schopni nějak udržet, pokud v konkurenci budeme mít stát, jako je Malta, Nizozemsko, Irsko, kde jim třeba dají to 1 %.

Tomu nepomůže ani snížení daní. Já samozřejmě podporuji snížení daní, ale nemůžeme to snížit tak, že daně úplně zrušíme. Jakým způsobem bude vláda tohleto řešit, to by mě zajímalo. A byl bych velmi rád, aby nás paní ministryně informovala nějakou zevrubnou informací, jak vláda bude řešit tento zásadní problém, protože Česká republika v tomto případě přichází - odhaduje se to i na desítky miliard korun ročně. To by mě velmi zajímalo a budu velmi vděčný, pokud paní ministryně nám tu odpověď zpracuje.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi klubu pirátské strany Michálkovi a jenom konstatuji, že jsme rozpravu přerušili právě při vystoupení paní ministryně Schillerové, když naposledy již vysvětlovala ty otázky.

Nyní pan kolega Farský s přednostním právem, poté s přednostním právem pan premiér. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji. Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, už minule jsem zmiňoval pozici klubu STAN k zastropování dotací - zůstává stejná. Považujeme to za jeden z kroků, který povede k ozdravení české krajiny, k tomu, aby se skutečně nescelovalo, jak bylo už započato v 50. letech, aby se nescelovalo do velkých honů a do velkých podniků a aby finance, které se vydělávají, také zůstávaly co možná v regionech. Protože je přirozené, že pokud nějaká firma pracuje na statisících hektarech, pak má jedno sídlo v rámci České republiky a veškerý střední management, pro který přinášejí i tyto dotace obživu, je pak koncentrován zpravidla v Praze nebo blízkém okolí, což Praze přeji, ale zároveň to nepřeji těm regionům, které přicházejí takto o výrazné finance.

A nejen letošní rok také ukázal, že krajina, která je spravována tímto velkopolním velkopodnikatelským hospodařením, tak také ve finále nemá příliš velkou kvalitu půdy, půda obrovsky degraduje, není schopna absorbovat tolik vody, kolik ještě před lety byla, a zároveň dochází k výrazné erozi a zhoršuje se kvalita spodní vody a snižuje se retence půd. A to je něco, co by šlo skoro nazvat až rabováním té půdy, protože to je něco, co skutečně bychom si neměli dovolovat ke svým potomkům. To je moment, pro který podpoříme zastropování zemědělských dotací, protože ten trend, který tady byl nastaven, a ten, který funguje, skutečně ke zdravé půdě, zdravé vodě ani zdravému podnikání nevede. Vede ke koncentraci bohatství, které by mohlo naopak prospívat celé České republice.

Druhý bod, ke kterému bych se chtěl vyjádřit, je obranný rozpočet. Tady zaznělo, že snad plníme své závazky, nebo budeme už brzy plnit někdy v roce 2024. Ten slib je opakovaný, odkládaný a pořád své závazky neplníme. Při vstupu do NATO jsme se zavázali, že 2 % svého HDP budeme dávat na obranu a bezpečnost. Dáváme něco kolem 1 %, a přestože ta nominální částka roste, tak vzhledem k růstu ekonomiky ta procentuální částka zůstává víceméně stejná.

Já naprosto respektuji a chápu, že vláda nechce tyto finance nasypat do zbrojních programů, do zbraní, ale zkusme pootevřít hledí v tom, že bezpečnost není jenom v tom, kolik budeme mít děl, tanků, letadel, případně nábojů připravených k obraně. Dneska bezpečnost je otázka toho, jak vzdělanou budeme mít populaci. Jak budeme mít kvalitně zpracováno to, že lidé dostanou třeba na vysokých školách kvalitní vzdělání, které potom je zaváže k tomu, aby několik let odsloužili v armádě a třeba byli v oborech, které chybí v naší společnosti a chybí právě i v armádě a chybí pro bezpečnost, ať už to bude otázka mediků, nebo to bude otázka strojařů, případně to bude otázka IT odborníků, cyber security, oblast, která skutečně potřebuje do budoucna výraznou nápomoc, a je to bojiště, na kterém se dneska odehrávají souboje, a tam jsme slabí.

A tohle je možnost zřídit třeba i další vysokou školu vojenskou, otevřít ji třeba - a budu konkrétní - v těch sociálně složitých regionech, třeba v severních Čechách, postavit ji klidně i na zelené louce a zainvestovat skutečně do této části bezpečnosti České republiky. Můžeme také používat finance na vědu a výzkum, něco, co ve chvíli, kdy se investuje do vědy a výzkumu v obranném sektoru, bezpečnostním sektoru, tak to samozřejmě má i přínos ve finále do toho soukromého sektoru a civilního života.

To jsou oblasti, které, alespoň z mého pohledu, ještě nevyužíváme zdaleka tak, jak bychom mohli využívat. Posílili bychom Českou republiku, zbohatla by Česká republika a zvýšili bychom bezpečnost, a to při plnění svých mezinárodních závazků, ke kterým jsme se dobrovolně přihlásili. To jsou dva náměty a nerad bych, abychom opakovali, že plnit 1 % HDP jako příspěvek na obranu a bezpečnost, že tím plníme svoji povinnost. Není to tak. My jsme se zavázali ke 2 % a troufám si tvrdit, že podle toho, jak rychle tam to procentuální krytí roste, tak ani v roce 2024 svůj závazek splnit nedokážeme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Farskému. S přednostním právem je přihlášen pan premiér, ale jeho straničtí kolegové, pan kolega Pražák a Volný, ho předběhnou s faktickou poznámkou. Nejdříve pan kolega David Pražák. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec David Pražák: Děkuji. Dobré odpoledne. Já bych chtěl poděkovat panu bývalému ministru Jurečkovi za to, že tady řekl těch pár vět, co se týče zastropování, a vysvětlil některé věci. Já bych chtěl jenom ještě doplnit, že velikost farem v České republice je 133 ha, nebo 130 ha. Jestli si myslíte, že zastropováním se to sníží na průměr Evropské unie, na 16 ha, tak to opravdu tak nebude. Opravdu ne a nevěřte tomu, co vám kde kdo nakuká.

A ještě jednu věc, prostřednictvím pana předsedajícího na pana kolegu Farského. Včera jsme měli regionální radu Libereckého kraje, kde jsme tři hodiny probírali zastropování, možnost, nemožnost, i s vašimi kolegy. Byl jste tam pozván. Chápu, že tam nebyly kamery, ale nevím, proč se vyjadřujete k něčemu, o čem jsme mohli debatovat úplně jinde. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pražákovi. Nyní pan poslanec Volný, také s faktickou poznámkou. (Nesrozumitelné.) Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Volný: Vážení kolegové, kolegyně, já nevím, jestli jsem špatně slyšel, ale myslím, že jsem pana kolegu Farského poslouchal velice pozorně, takže asi mi dáte za pravdu. Pan kolega Farský tady řekl, že podpoří zastropování a že prostě pro něj je nepřípustné, aby se kumuloval majetek, který by mohl sloužit všem. Já bych chtěl, abychom si uvědomili my všichni v Poslanecké sněmovně, a doufám, že to vyslyší i občané, že pan Farský v podstatě tady vyzývá nepřímo k nové kolektivizaci, k novému znárodňování a nové pozemkové reformě, to znamená, pojďme ty velké rozprášit, rozdělit to, aby z toho měli užitek všichni.

Tak prosím vás, farmáři, sedláci, kteří se snažíte pracovat na nějakých polích větších, než je 16 ha, buďte na pozoru. Děkuji. (Potlesk a veselost v řadách poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan kolega Farský. Připraví se kolega Benešík, také s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jan Farský: Já děkuji. Na včerejší jednání jsem byl pozván, řádně jsem se omluvil, protože jsem zároveň měl pracovní jednání v Praze, proto jsem se nezúčastnil. A kdo se ho účastnil, jistě tu omluvu také od pořadatelů slyšel.

Ke kolektivizaci skutečně nevyzývám. Řekl jsem to možná ve zkratce, ale možná jsem to neřekl dost přesně a žádá si to konkretizaci. Prostě když se tady bavíme o tom, že je potřeba podporovat venkov, že je potřeba podporovat pracovní místa, zaznívají zkazky o tom, že bychom tam měli dotovat podniky, obchody, aby tam byly otevřené, aby tam zůstal společenský život, tak ta cesta je vcelku jednoduchá. Pokud budou zůstávat finance v těchto regionech prostřednictvím podniků, které tam zaměstnávají lidi, tak k obnově venkova přirozeným způsobem dojde bez nutnosti nalévání dalších dotací, pouze se smysluplným nasměrováním těch současných dotací. Tak to je.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Benešík, faktická poznámka. Připraví se kolega Ferjenčík, také k faktické poznámce. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Jenom co se týče našeho obranného rozpočtu a závazků vůči Severoatlantické alianci, to je skutečně záležitost českého rozpočtu, záležitost rozpočtu České republiky. To s Evropskou unií vůbec nesouvisí. To, že na svoji vlastní obranu vynakládáme zhruba polovinu toho, co jsme se sami zavázali, je pravda. Asi bude trvat nějakou dobu, než toto napravíme, protože občané České republiky, pokud něco skutečně potřebují od státu, tak je to zajištění bezpečnosti. Ale co se týče rozpočtu Evropské unie a vůbec programů, které jsou financovány z rozpočtu Evropské unie, ten právě pamatuje i na vědu, výzkum a inovace právě v obranném průmyslu. Takže to je záležitost, která má souvislost s tím, co projednáváme. K tomuto se i výbor pro evropské záležitosti této Sněmovny vyjádřil velmi pozitivně. My si skutečně myslíme, že prostředky, které jsou určeny na vědu, výzkum a inovace na evropské úrovni, by do určité míry mohly být a měly být směřovány právě do obranného průmyslu, tam, kde například Česká republika má svou tradici, má své know-how, a české firmy a výzkumná centra z toho můžou profitovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Ferjenčíka, poté Peksy a dále mám přihlášeného s přednostním právem pana premiéra a pana poslance Jurečku v řádné přihlášce. Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já jsem se chtěl jenom zastat kolegy Farského, protože bych chtěl připomenout, že koalici s komunisty má ANO, nikoliv hnutí STAN.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Mikuláš Peksa také s faktickou poznámkou. (Poslanec Birke z lavice vykřikuje: Sandokan, Sandokan.) Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Děkuji. Já jsem chtěl jenom navázat na svého předpředřečníka, který tady zmiňoval společné obranné výdaje. Ona je pravda, že podle údajů Evropské komise cca 30 % obranných rozpočtů členských států vylétá oknem, protože nejsme schopni sladit výzkumnou a vyzbrojovací politiku. Tohle by se mělo změnit. Já rozhodně vítám, že ten evropský rozpočet na to pamatuje a snaží se jít v této oblasti směrem úspor místo dalšího neefektivního plýtvání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní tedy s přednostním právem předseda vlády České republiky Andrej Babiš. Připraví se kolega Marian Jurečka. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji. Já bych jen velice krátce reagoval na některá vystoupení kolegů poslanců.

Asi pan poslanec Jurečka neslyšel to, že jsem řekl, že poprvé má česká vláda vícero priorit. V minulosti se vždycky resorty hádaly o kohezi a zemědělství. Já jsem řekl, že budeme mít vícero priorit, možná máme čtyři, pět, šest - vícero. A na každou prioritu budeme mít jiného spojence. A vystupuji tady tak jako na Evropské radě, není v tom žádný rozdíl.

Ohledně daňových rájů, já s vámi, pane kolego Michálku, souhlasím. Ale zapomněl jste na to, že jakákoliv daňová změna si vyžaduje souhlas všech členských států. Proto nám trvalo čtyři a půl roku, než jsme prosadili jedinou změnu v historii České republiky v Evropské unii, díky mé urputnosti. Čtyři a půl roku! A já jsem vystoupil a říkám: Jo, (nesroz.), jak jste to říkal tady. Máte pravdu. Ale na to, aby se tak stalo, by museli všichni souhlasit, takže logicky asi nebudou souhlasit. A dnes je tendence samozřejmě v Evropě, aby rozhodování o daňových věcech nebylo unanimní, tedy všichni, ale aby to bylo většinové. To by byla samozřejmě pro nás katastrofa, protože za chvíli bychom tady měli daně jak v Německu, odvody jak v jiných státech, a tím bychom úplně ztratili naši konkurenceschopnost.

Takže já s vámi souhlasím. Ale vy se ptáte, co tam děláme. Já jsem se na to taky ptal. Evropská unie v rámci svých členských států nezná pojem daňový ráj, i když víme, co je to béwéčko, jak to dělá Irsko, jak to dělá Luxembourg. Samozřejmě to víme, ale možná paní ministryně vystoupí a řekne vám to. Protože neříkáte pravdu, že unikají nějaké desítky miliard. Neunikají. My jsme kontrolním hlášením EET a dalšími věcmi vybrali mraky daní, mraky, proto máme na důchody, na zvyšování platů učitelů a tak dále. A ten VAT Gap jsme snížili z 19 % téměř na půlku. A samozřejmě Evropská komise má vždycky zpoždění, vždycky dva roky. My máme VAT Gap jenom 2016. (Ministryně financí mluví od stolku zpravodajů.) Takže jsme klesli na 14,19.

Já s vámi souhlasím, ale je to absolutně nereálné, protože žádný z těch států by s tím logicky nesouhlasil. My jsme se shodli a já jsem podpořil francouzského prezidenta ohledně zdanění firem jako Google a Facebook. Ano, tam je 5 mld. eur a my to podporujeme. Firmy tady v Evropě neplatí daně a podnikají i v České republice. My to podporujeme, doufejme, že i ostatní státy to podpoří.

Co se týká zemědělství, to nechci komentovat. Žasnu, jací lidé tady vystupují, vůbec tomu nerozumí, ale mluví o tom - neuvěřitelné. Já když něčemu nerozumím, tak se k tomu nevyjadřuji, ale dobře.

A k té obraně ještě jednou. Zkuste to pochopit, prezident Trump to pochopil, pane Benešíku a pane Farský. Ten to pochopil. Česká republika od roku 2013 do 2019 navýší výdaje na obranu o 50 %, i když podíl na HDP naroste o 0,14. Takže pokud Belgie má 0,9 % a těch 0,9 % je 4,5 mld. dolarů, tak můj přítel Jüri Ratas, estonský premiér, má 2 %, ale on má jenom 500 mil. dolarů, nemá ani letadla. O tom je ta debata, o těch nesmyslech, procenta, HDP, o tom jsem přednášel. A pan prezident Trump to pochopil. On reagoval - já mám 4 %. Ale on to má jasné. Co nám říká, kupujte americké zbraně, bude nižší saldo a já budu happy. Tomu rozumím. Za naší bývalé koaliční vlády, této vlády navyšujeme.

Já si myslím, že tato vláda se snaží dostat z různých našich nesmyslů při nakupování, naposledy radar, kdy nějaká komise Ministerstva obrany porovnávala švédský prototyp s izraelským radarem, který je každý den v boji. A ten izraelský radar byl levnější. Ale komise měla asi pocit, že my jsme tady nějaká zkušebna pro švédský radar, tak to (nesrozumitelné) jinak. Teď to dokonce vyšetřuje policie. Takovéhle absurdity, ano. Takže my to chceme zásadně změnit. A my jsme se teď ptali Slováků, a seděli jsme v Brně včera, ministři obrany, premiéři, náčelníci generálních štábů. Slováci koupili Black Hawk, koupili letadla, my to máme v nájmu, takže se bavíme teď. Český zbrojařský průmysl začíná velice dobře fungovat, vyváží, produkuje, ten fatální omyl po revoluci, že jsme řekli, že my vlastně nepotřebujeme teď vyrábět zbraně. V roce 1936 jsme byli největší výrobci zbraní na světě.

Takže my to řešíme, prosím vás, Takže neříkejte, že neplníme závazky. A zkuste to pochopit! Když ten Trump to pochopil, tak snad to pochopíte i vy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi vlády za jeho vystoupení a jsou tady další čtyři faktické poznámky a potom přednostní právo paní ministryně. Takže nejdřív faktické poznámky. První faktická poznámka pana poslance Jiřího Kobzy, připraví se Mikuláš Peksa. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Pane premiére, členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych v této diskusi vystoupil jako pravděpodobně jeden z velmi mála praktikujících zemědělců v této Sněmovně, drobných praktikujících zemědělců, a také jako člověk, který byl na vojně a ví něco o armádě. Sice málo, ale přece.

Co se týče zastropování zemědělských dotací, tak je absolutní pověra, že toto zastropování něco zachrání. Většina farem, které fungují v České republice, jsou farmy většího rozsahu. A pokud chcete těmto farmám skutečně zaříznout živobytí, zastropujte dotace. Protože bez těch dotací, jak je nastaveno současné zemědělství v České republice a v Evropě, tak to prostě nepřežijí. A co budete jíst potom, kolegové, to bych fakt rád věděl, prostřednictvím pana předsedajícího.

A co se týče obranného průmyslu a výstavby armády. Tady je pořád takový základní dialog, jak jsem pochopil z předchozích příspěvků, mezi závazky někoho někam a náklady na vlastní obranu České republiky. A ty já považuji za prioritní. Proto samozřejmě otázky společné obrany Evropské unie vnímáme jako spolupráci armád národních států, nikoliv vytvoření nějaké superarmády, což je naprosto iluzorní projekt, který nemá šanci fungovat.

Děkují vám za slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Kobzovi za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Peksa, připraví se pan poslanec Stanjura s faktickou poznámkou. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Děkuji. Pane premiére, já bych chtěl říct jenom dvě věci, které mi připadají důležité. Já nejsem příznivcem přepočítávání zapojení do obrany pomocí peněz, protože si myslím, že to není rozhodně jediný vypovídající údaj. Ovšem pokud přistoupíme na tu logiku, že místo počítání poměrné části HDP vlastně počítáme absolutní částku, tak se dopracujeme k tomu, že Česká republika v životě, v životě nemůže splnit to, čím se zapojují větší země, ať už je to Německo, ať už jsou to Spojené státy nebo další.

Druhá poměrně důležitá věc. Pane premiére, prosím, rozdejte svoje telefonní číslo vašim poslancům na výboru pro evropské záležitosti, protože oni nevědí, že mají podporovat zdanění velkých korporací, jako je Google a Facebook. Potřebovali by to vysvětlit. Prosím, zdůrazněte jim, že je to vaše politika, vaše vládní politika, a že to mají podporovat. Děkuji. (Potlesk z lavic Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Stanjura s faktickou poznámkou, připraví se s faktickou poznámkou pan kolega Benešík. Prosím, pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce. Ještě než vám dám slovo, požádám Sněmovnu o klid, aby bylo slyšet. Pokud vedete jiné diskuse, než je finanční rámec Evropské unie na léta 2021 až 2027, prosím v předsálí. Děkuji. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Chtěl jsem mluvit k panu premiérovi a teď ho bohužel nevidím. Fakt ne, není tady. To nevadí.

První poznámku řekl už můj předřečník. Srovnávat absolutní částky nebo poměrné částky je absolutně nesmyslné a náš spojenecký závazek je 2 % HDP. Takhle je to jednoduché. Ne v miliardách korun, ale v procentech HDP a bylo by to někde mezi 110 a 115 miliardami.

Pan premiér tady poměrně přesně popsal nákupy na Ministerstvu obrany včetně komisí, která preferuje prototyp před fungujícím radarem atd. Taková jednoduchá otázka. Kdo pět let vede resort obrany? Která politická strana nebo politické hnutí už pět let vede resort obrany? Není to náhodou hnutí ANO? Není to, říká jeden poslanec hnutí ANO. Tak ten taky ten telefon potřebuje, aby zjistil aspoň, kdo má který resort na starosti.

Ale abych nebyl úplně kritický, z toho prvního vystoupení pana premiéra bych chtěl říct věc, kterou určitě podporujeme a která by se měla podle mého názoru i explicitně projevit v našem usnesení, ale které by měla připravit vláda a ne opozice, a to je co největší volnost členských zemí při využívání evropských dotací. My přece víme mnohem lépe, jaké programy vypsat a které ne. A to období je mimořádně dlouhé, sedm let, a potřebujeme taky mít volné ruce, abychom byli schopni v průběhu těch sedmi let přesouvat peníze z programu do programu. Kdo se potkal s tou procedurou, byla to naše vláda, ale i vláda hnutí ANO, tak ví, jak je to nepružné a jak je to složité.

A určitě budeme podporovat snahu omezovat měkké projekty na úkor tvrdých projektů. To bezesporu ano. Já také nejsem příznivec konferencí. Vyvěsíte dvě vlaječky, rozdáte chlebíčky, uděláte prezenční listinu, nejlépe o tom, jak rekvalifikovat lidi, nebo jak zaměstnávat lidi, když zjistíte, že u nás žádná nezaměstnanost v zásadě není, ale máme na to konference a čerpají se na to evropské peníze. (Upozornění na čas.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, děkuji, byl jste přihlášen k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Benešíka, pokud nebude žádná další, v tom případě s přednostním právem paní ministryně Schillerová. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já si myslím, že s panem premiérem se shodneme skutečně na tom, že nejde jenom o celkovou částku, ale taky jde o to, jak ty peníze vynaložíme. To říkáme pořád. Ale možná, kdyby tady vystoupil ministr obrany, tak by nám řekl, jak je česká armáda připravena a jak dlouho je schopna v případě napadení, nedej bože, bránit tuto republiku. Prostě nejde jenom o ty peníze, jedná se prostě o to, že máme skutečně prokazatelně velké rezervy v obraně naší vlasti. To je naše obrana, to je naše vlast, to jsou naši lidé.

Takže mluvit o tom, máme nějaké závazky... Máme závazky, ale to je kolektivní obrana. A ta kolektivní obrana je prostě levnější, než kdybychom spoléhali pouze a jenom na sebe. A o to jde. My v té kolektivní obraně, my tam máme velké rezervy a nejsme schopni v plné míře bránit sami sebe a nejsme schopni dostát těmto závazkům.

A co se týče těch vynaložených a nevynaložených prostředků. Já jsem minule ve Sněmovně hlasoval pro to, abychom zvýšili účelně náklady resp. peníze na vlastní obranu. Ale je to hnutí ANO, které už pátým rokem řídí Ministerstvo obrany! Takže když pan premiér - který je už ve třetí vládě, on je ve třetí vládě, on je tady pět let - řekne, že na tom začal pracovat... Já kdybych se takhle choval na radnici, že po pěti letech nářků řeknu, že něco dělám, tak mě lidé vynesou v zubech!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě jedna faktická poznámka kolegy Kobzy a poté snad přijde řada na paní ministryni. Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Já to vezmu velmi zkrátka. Chtěl jsem jenom připomenout, že zrovna slavíme výročí, kdy jsme se taky spolehli na kolektivní ochranu a nakonec jsme v tom zůstali sami. To znamená, v první řadě se musíme spoléhat sami na sebe a potom teprve na kolektivní obranu, protože v obráceném gardu v tom vždycky nakonec zůstaneme zase sami. Takže toto poučení z dějin určitě nesmíme opomíjet. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji za faktickou poznámku. Přeji všem dobrý podvečer. A prosím paní ministryni Schillerovou s přednostním právem.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Nebudu dlouho zdržovat. Než se přesunu k daňovým rájům, na které se ptal pan předseda Michálek, tak bych si dovolila jenom připomenout - on to řekl pan premiér, ale já myslím, že by to nemělo zapadnout. Je to čtyři a půl roku, co v Lucemburku tehdejší ministr financí Babiš, dnešní premiér, zahájil diskusi na téma generální reverse charge. A je to čtyři a půl roku, co jsem já v Lucemburku dnes byla účastna toho, že jednomyslně všechny státy Evropské unie schválily náš návrh. Jsou za tím hodiny, týdny, měsíce práce celého technického týmu na všech úrovních. Ale výsledkem je to, že i tak malá země, jako je Česká republika, prosadí svůj návrh. Je to první legislativní návrh od vstupu České republiky do Evropské unie, který prosadila Česká republika na půdě Evropské komise tak, že ta ho prosazovala dál. Byla dlouhá cesta od toho, kdy byl tento návrh schválen, dlouhá cesta k tomu dnešnímu dni. Museli jsme absolvovat celou řadu jednání. Největším oponentem byla Francie, která je vlastně baštou a kolébkou DPH, potom další země, se kterými jsme jednali. Ještě včera jsem měla bilaterální schůzku s ministrem financí Rumunska, který na poslední chvíli chtěl změnit podmínky, což by samozřejmě reverse charge pohřbilo navždycky do propadliště dějin.

Veškeré daňové změny, jak řekl pan premiér, chtějí jednomyslnost. Proto to trvalo čtyři a půl roku a ten výsledek byl korunován úspěchem a já si toho nesmírně vážím. Vrátila jsem se ve velmi povznesené náladě. Tady tedy člověk se vrátí okamžitě na zem, takže jsem zpátky na zemi, ale chtěla bych, aby to nezapadlo. Protože to je obrovský úspěch České republiky, malé země. A všichni to na půdě Evropské unie, na Ecofinu, kde jsem byla, tj. pravidelná schůzka ministrů financí Evropské unie, takto vnímali.

A teď k vašemu dotazu, pane předsedo. Otevřel jste problematiku daňových rájů, ale ta problematika se sestává z celé řady problémů. Jestliže řekneme daňový ráj jako takový, tak já si neumím představit - a proto jsem začala i tím reverse charge, protože jsem chtěla demonstrovat, že to chce jednomyslnost, tak jak řekl i pan premiér - já si neumím představit, že bychom mohli třeba Irsku, suverénní zemi, my jako Česká republika diktovat, jak bude provádět zdanění. A víte, že Irsko třeba teď vede s Apple spor a ukládá mu zaplacení daňové úspory ve výši 13 mld. eur. Ale můžeme, a to jsme dokázali na reverse charge, velmi účinně přicházet a podporovat návrhy, které budou na určité platformě. A nám dokonce, jestliže se budeme bavit - a ono to velmi spolu souvisí - o tzv. digitální dani, tzn. zdaňování firem, jako je Google, jako je Facebook a další, tak v takovém případě my můžeme být velice aktivně slyšet a jsme slyšet. A dokonce tady nám nestačí ani půda Evropské unie, tady potřebujeme platformu OECD, protože jak určitě víte, celá řada těchto firem sídlí mimo Evropskou unii. Takže my se velmi aktivně účastníme veškerých debat o zavedení tzv. digitální daně. Dokonce jsme otevřeni i k diskusi, se kterou přišla Francie, která chce krátkodobější řešení formou takové speciální obratové daně. Tam samozřejmě ještě čekáme na parametry, protože to bude komplikovanější, ale je to krátkodobé rychlé řešení, než by se přijalo definitivní řešení. Já ale nejsem otevřená, a to říkám tady otevřeně, tomu, že by případně takováto debata vedla k tomu, že by se to stalo zdrojem třeba příjmů rozpočtu víceletého finančního rámce, čili rozpočtu Evropské unie. Čili chci, aby ty prostředky proudily do rozpočtu České republiky.

Další problém, který souvisí s otázkou, kterou jste otevřel, je problematika - protože to je strašně široké téma, nedá se jen tak říct daňové ráje a co s tím budete dělat - problematika tzv. CCCTB anebo CCTB, ono to souvisí, je daňový základ a pak je přerozdělování daně v rámci Evropské unie. Tam je pozice České republiky dlouhodobě, bych řekla, negativně je silné slovo v diplomatické řeči, ale velmi zdrženlivá. My vedeme už několik let debaty o společném základu daně a ty debaty bezesporu, tak jak já to sleduji, tu rychlost a nutnou jednomyslnost v těch daňových věcech, se ještě roky povedou. A tam si neumím představit, že bychom mohli někdy souhlasit, aspoň pokud já budu mít tu kompetenci, s tím, že by dejme tomu, dám příklad, Škodovka odváděla daň do Německa a neplatila by zisk v České republice. A zastáváme dlouhodobě názor, že přímá daň, daň z příjmu, korporátní daň, chcete-li, je daní, která by měla zůstat plně v gesci národní legislativy, na rozdíl od nepřímé daně, která je daní harmonizovanou. A to pak souvisí s tou další vaší otázkou, co s tím uděláte, se ptáte. A já říkám: Jak my můžeme nadiktovat Irsku, jaké budou mít daně? Ale můžeme pracovat na společném projektu, na společné platformě velmi aktivně, a to je třeba ta digitální daň.

Samozřejmě mluvila jsem tady několikrát, a opět to zopakuji, o tzv. agresivním daňovém plánování. To je ta částka, kterou jste tady zmínil. A ona je podstatně nižší. Já mám studie OECD a dalších platforem. Ta částka, o kterou přichází Česká republika z pohledu tzv. agresivního daňového plánování, je odhadována na 5 až 10 mld., a to je to, kdy firmy si skutečně nelegálním způsobem prostřednictvím různých marketingových studií, různých podobných projektů vyvádějí peníze, které předtím nepodlehly řádně zdanění, tzn. nejsou až ze zdaněného zisku. A to je věc, kde jsem tady už několikrát informovala, a vy jste tady celou řadu těch opatření schvalovali. Začneme neprodleně ve velice krátké době projednávat balíček roku 2019 a tam máme další opatření na dani z příjmů, tzv. ATAD, které souvisí s celou řadou opatření, která Česká republika implementuje právě s cílem bojovat proti agresivnímu daňovému plánování. A my v té implementaci patříme mezi první země. Jestli nejsme první, tak jsme třeba druzí, ale určitě nejsme pozdější než třetí. Takže my jsme naprosto aktivní v těchto našich implementačních snahách. A kolikrát máme jenom rok na tu implementaci. Klasický ATAD, který má implementační lhůtu rok, byl schválen někdy v prosinci. A když se podíváte na ten legislativní proces, a někdy se mě na to ptáte u jiných směrnic, říkáte mi, proč tak jsme už u té implementační lhůty, a já jsem vám tady několikrát dokazovala: tehdy přišel návrh, tehdy šel do vnitřního připomínkového, do vnějšího atd., tak jak to ukládají legislativní pravidla vlády. Takže my jsme velmi, velmi aktivní.

To je zhruba asi všechno, co jsem k tomu chtěla říct. Samozřejmě z hlediska korporátní daně a vůbec případných potenciálních úniků nečekáme jenom na implementaci evropských směrnic, ale zavádíme i opatření vnitrostátní. Byla to v roce 2016, tuším, příloha k daňovému přiznání ke korporátní dani pro tzv. spojené osoby, která přinesla do státního rozpočtu díky činnosti Finanční správy značné miliardové příjmy navíc. A v balíčku, který začneme projednávat na rok 2019, máme další zpřesnění, kde nám budou muset uvádět právnické osoby, kam směřují dividendy, do kterých konkrétních zemí, aby skutečně mohla Finanční správa cíleněji zacílit svoji kontrolní činnost. Samozřejmě přesná čísla a podklady, pokud budete chtít, vám poskytnu podle § 11 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a nyní tedy s faktickou poznámkou předseda Michálek. Takže prosím, máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já děkuji paní ministryni, že se k tomu velmi kompetentně vyjádřila. Myslím si ovšem, že bychom měli akcentovat i tu složku politickou. Samozřejmě my jako Česká republika jsme neustále pod tlakem. Pořád nám někdo vyhrožuje, že se mají zastavit dotace do České republiky, pokud neuděláme to či ono, a ten tlak tady prostě existuje. A my teď se tady tváříme, že nejsme schopni s tím nic dělat. Chápu, že to trvá dlouho, je dobře, že se něco podařilo prosadit. Nechci hodnotit, jestli je to ku prospěchu, či neprospěchu. Ale myslím si, že tohle je jedna z klíčových věcí, kde bychom ty spojence v Evropské unii nalezli, protože zkrátka těch států, které zrovna nemají svoje zámořské území nebo které nemají tu část - ostrov nebo něco podobného - která by sloužila ke snižování daňového základu těm, kteří si to můžou dovolit, těm větším korporacím, tak těch asi bude více než jenom Česká republika.

Dovolím si jednu malou korekci. Věřím, že Česká republika není malým státem, ale aspoň středním státem v Evropské unii.

Myslím si, že digitální daň, o které jste mluvila, paní ministryně, není úplně dostatečným řešením z důvodu, že firmy, třeba IKEA, které se podílejí na těchto aktivitách, nemají nutně digitální působnost, jako že by to byly nějaké digitální služby jako třeba Facebook nebo Google, a že je potřeba opravdu se zaměřit na to, co se děje s těmi jejich korporátními zisky. Nevím, jak s tím souvisí VAT Gap, o které jste mluvila. Ta se týká daně z přidané hodnoty. Já jsem měl na mysli zejména úniky, ke kterým dochází v korporátních daních. Takže v tomto ohledu bych poprosil a využil té nabídky, která tady z vaší strany zazněla, abyste nám poskytla podrobnější informace, a případně bych poprosil pana premiéra, aby dále usiloval v tom, že bude tuto otázku zvedat na jednání orgánů EU, aby se to rozhýbalo, jako se to povedlo třeba s touto legislativou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji za přesné dodržení času a nyní pozvu do rozpravy pana poslance Jurečku. Máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já jsem se ještě přihlásil, protože některé věci ve faktické úplně nejde říct komplexně, na to margo diskutované společné zemědělské politiky a zastropování. Chtěl bych tady trošku přiblížit pár faktů a souvislostí.

Když se podíváte na vývoj průměrné velikosti farem v ČR, tak ta ještě někdy kolem roku 2010 byla dokonce na úrovni 155 hektarů. Když jsem nastupoval na Ministerstvo zemědělství v roce 2014, tak byla průměrná velikost farem tehdy 148 hektarů, dneska jsme na průměrné velikosti farmy 130 hektarů. V ČR průměrná velikost farem dlouhodobě v posledních letech klesá. Když se podíváte na všechny ostatní státy v EU, snad asi s výjimkou dvou, tak u všech ostatních průměrná velikost farem roste. Je to prostě dáno tlaky globalizace, kdy v malých státech zemědělci logicky se buďto slučují, sdružují, vytvářejí nějaká společná družstva, nebo logicky také bohužel přirozeně zanikají.

Nicméně když se podíváme na situaci v ČR, tak já jsem o tomto problému mluvil s členem Komise a předsedou DG Agri Philem Hoganem. Popisoval jsem mu vývoj v roce 1948 a vývoj po roce 1990, i ten příběh, který já mám třeba ze své vlastní rodiny, kdy jsem vyrostl na malé soukromé rodinné farmě, která také po předání bratrovi rodiči pomaličku roste se svou velikostí, nikterak závratně, ale roste, tak jsem mu to vysvětloval a on říkal: Ano, já vaší pozici rozumím. Někdo tady zmiňoval z mých kolegů, že jsme snad jediní kromě Slovenska. Musím říct, že v zemích bývalého východního Německa všechny spolkové země tu pozici mají stejnou jako my. Saský ministr zemědělství, když jsem s ním mluvil ještě v loňském roce, tak říkal: My podporujeme vaši pozici proti povinnému zastropování.

A teď se dostávám k meritu věci. Ono by se to povinné zastropování dalo překonat, pokud by se na to Komise dívala tou optikou: Podívejme se na specifika jednotlivých národních států a nastavujme případné povinné zastropování s ohledem na tu průměrnou velikost. To znamená, odlišme tady například Slovinsko, které má průměrnou velikost zhruba 9 hektarů, od České republiky a ty hranice dejme v nějakých intervalech. Nicméně na toto nikdo neslyšel a sklouzlo to celé k jedné nějaké hranici, která se pohybuje v intervalu 60 až 100 tisíc eur. To je samozřejmě problém pro ČR. A teď se opravdu nedívám na případné podniky skupiny Agrofert. Ale když se podíváte na strukturu zemědělské výroby v ČR, a někteří jste tady mluvili o krajině, tak prosím zbystřete, protože právě rozsah zemědělské živočišné výroby má i dopady na krajinu. Když nebude živočišná výroba, tak prostě zemědělci nebudou pěstovat krmné plodiny, bílkoviny a plodiny, které by využili právě pro krmení hospodářských zvířat. A když to řeknu v řeči čísel, tak v současné situaci, kdyby to zastropování bylo uplatněno na té výši, jak je dnes, a to je poměrně vysoko, to je hranice 1 150 hektarů, tak dneska tato hranice, od které se uplatňuje degresivita už nyní, se týká zhruba 65 % podniků, které mají krávy s produkcí mléka, a více než 82 a 85 % podniků, které mají produkci vepřového masa a drůbežího masa. Pokud by se ta hranice vztahovala na těch 100 tisíc eur, tak v ten okamžik se to týká už více než 75 % producentů mléka v ČR a více než 90 % producentů vepřového a drůbežího masa.

Takže to říkám pro to uvědomění si dopadů. Jestliže tady se bude diskuze strhávat jenom na povinné zastropování, ale neřekne se, jaká je hranice toho povinného zastropování, tak to prostě může mít fatální dopady i vůči těm, vůči kterým mnoho z vás, kteří po tom zastropování voláte, byste to nechtěli. Nicméně musím tady říct, když jsem mluvil naposledy už jako opoziční poslanec v dubnu letošního roku neformálně právě s šéfem DG Agri Philem Hoganem, tak ten říkal: Já to na rovinu vidím tak, že prostě povinné zastropování i Evropským parlamentem s vysokou pravděpodobností projde. Nicméně jsme připraveni hledat cesty, které umí odlišit toho zemědělce, který má sociální zodpovědnost, to znamená, má vyšší podíl zaměstnanců na hektar nebo na určitou jednotku, protože oceňujeme toho, který se snaží dělat tu náročnější produkci. Pokud v těchto vyjednáváních ČR nastaví dobré parametry, tak potom diskuze o tom, jestli povinné zastropování a na jaké hladině přesně, už nebude tak podstatná, ale podstatné bude to konkrétní nastavení.

Omlouvám se, že jsem vás tady trošku více zdržel, ale snažil jsem se vysvětlit tu racionální problematiku a to, že ty problémy prostě nejsou černé a bílé, ale mají mnohem více souvislostí. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KDU-ČSL.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a nyní prosím s faktickou poznámkou pana poslance Ferjenčíka a poté s přednostním právem předseda Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Kdyby ta pozice vlády stála tak, že vláda usiluje o to, aby většina, nebo i drtivá většina našich zemědělců dosáhla na financování z EU, tak já s tím nemám problém. Ale pozice vlády stojí tak, že nechce zastropování. A to je to, co my kritizujeme. My nejsme fanatici, že bychom říkali, že mají zůstat jenom farmy, co provozuje jeden živnostník s jedním traktorem, ale nevidíme důvod, proč by měl Agrofert dostávat větší dotace, než jaké platí daně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Jurečka a prosím o případně méně jednání na plénu Sněmovny, které nesouvisí s projednávaným bodem.

 

Poslanec Marian Jurečka: Já se omlouvám a tu faktickou poznámku tady říkám proto, že jsem to zapomněl říct v předchozím příspěvku. A sice bylo by také fér, kdyby vláda v té pozici, když už píše, že odmítá povinné zastropování, dopsala tu klíčovou věc, která je zmíněna v obou dvou vládních pozicích ke společné zemědělské politice, a také to, že česká vláda bude aktivně prosazovat zavedení platby první hektary. Pokud tam budou uvedeny tyto dvě věci v jedné větě, pak si myslím, že je to docela fér a je to vyváženo. Ale to tam bohužel v tomto materiálu, který máme tady dnes, toto tam není.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní tedy prosím pana předsedu Stanjuru.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Bez přednostního práva, nikdo se nehlásil. Nejdřív jsem se přihlásil k faktické, pak jsem zjistil, že dvě minuty na reakci na vystoupení paní ministryně mi nestačí. Budu mluvit k paní ministryni.

Třikrát řekla, že jsme malá země. To tedy nejsme! To tedy nejsme! V rámci EU jsme střední země. Malé země, to jsou ty daňové ráje. Podívejte se, jakou mají sílu! Kypr, Irsko, Nizozemsko. To jsou určitě menší země, přesto to mohou.

Ale já jsem se přihlásil a chtěl bych vystoupit k té vlajkové lodi reverse charge. A tady bohužel musím říct, že je pravda, že čtyři a půl roku se to prosazovalo, teď jsme to prosadili, ale co mi na tom chybělo - debata na národní úrovni. To je programový prvek hnutí ANO, který si prosadilo, a já se ptám: proč jste se neptali těch ostatních, proč jste s námi o tom nevedli debatu? My tam vidíme mnohá rizika. Paní ministryně to zná, tak to určitě nebude pro ni nová informace.

Pro malé firmy správně účtovat a vykazovat reverse charge už dneska je velmi komplikované. Přineslo to zhoršení podnikatelského prostředí a přineslo to víc byrokratických povinností. A mluvím o těch malých a středních. A stát bojuje proti únikům DPH, to je chvályhodné, to má naši podporu, ale v zásadě tu povinnost přenáší na firmy. Ty firmy to vlastně dělají za stát. A současně jim stát žádnou úlevu nedá, například že by snížil daně. Nic takového. Nebo, a měli jste to i ve volebním programu, paní ministryně, že bychom třeba firmám snížili sociální odvody. (Nesrozumitelné) naši práci.

Dobře. Tak teď máme schválený generální reverse charge jako klíčový bod programu hnutí ANO, ne České republiky, protože jsme o tom nikdy vážně debatu nevedli, abychom viděli plusy a minusy. A můj dotaz logicky zní: Co s tím budeme dělat v České republice? Ten návrh, že ho dovedu do konce, že by se používal určitě generálně, tak de facto znamená konec DPH, tak jak ji známe. Je to tak? Proč ne? Ale takový zásadní návrh by měl být diskutován. Vždyť víme dneska například ty hranice sto tisíc, jedno je s reverse charge, jedno bez. To fakt je byrokraticky náročné. A mluvím s těmi majiteli malých firem. Mluvím s těmi, kteří vedou účetnictví. Není to vůbec jednoduché. Ale byla to naše vlajková loď a teď to můžeme rozšířit. Jak a kam? Kolik to bude stát ty firmy? Není to náhodou povinnost státu bojovat proti daňovým únikům? No je. Tak to nepřenášejme na jiné. A pokud to přeneseme, tak jim ulevme v něčem jiném, ať je to aspoň jedna velká nula v nákladech pro ty firmy. A to nebude. A zavedení reverse charge v dnešním rozsahu nebyla nula v nákladech pro firmy. Můžeme si příště třeba na rozpočtovém výboru přinést přiznání k DPH, můžeme o tom vést debatu mnohem podrobněji.

Já bych o tom nemluvil u tohoto bodu, kdyby to paní ministryně, jak říkala, že se vracela s povznesenou náladou... Ale mně se nelíbí to, že program jednoho hnutí se vydává za český národní zájem... Paní ministryně nesmí reagovat, tak se nedivte. Ale já tomu rozumím. To jsem odhadoval, já jsem to neslyšel. Ale tak z neverbální komunikace jsem pochopil, že paní ministryně už nemá reagovat, o to mohu být delší. Tím pádem nikam nespěcháme.

Ta základní otázka je, čí je to ještě priorita v Poslanecké sněmovně - generální reverse charge? Kdo to s kým komunikoval za těch čtyři a půl roku? Já souhlasím s tím popisem, jak to bylo. A k čemu to bude dobré a co to bude znamenat pro drobné podnikatele a jaké změny? Když to čtyři a půl roku hnutí ANO vyjednává, tak musí mít promyšlené, když to teď prošlo, jak to promítne do české legislativy. To by mě zajímalo, než začnu říkat, že to je úžasný úspěch. Když něco prosadíme, to ještě nemusí být dobře. To nemusí být zdaleka dobře. Máme na tom shodu. Podle mě na tom shodu nemáme, protože jsme o tom nikdy pořádnou debatu nevedli. Já si žádnou nepamatuji za ty čtyři a půl roku, že bychom vedli pořádnou debatu o tom, jestli generální reverse charge je dobře, nebo špatně.

Tak já bych byl rád, když paní ministryně nemá vystupovat, tak aby aspoň v krátkosti kdyby odpověděla. Protože ono to samozřejmě souvisí i s tím víceletým finančním rámcem. A debata je sice někde jinde, ale v rámci vyjednávání v rámci EU, a paní ministryně to vždycky podpoří, je to normální obchod. My uhneme tady, vy nám pustíte tohle. My jsme blokovali snížení DPH na e-knihy, abychom prosadili reverse charge. Aspoň takhle jsem to četl z veřejných zdrojů od pana ministra, tehdejšího ministra financí Andreje Babiše. To je normální, to nekritizuji.

A mně přijde, abychom si vyjednali jenom reverse charge, který já za žádný úžasný úspěch nepovažuji, je prostě málo. Myslím, že jsme si schopni vyjednat mnohem více. A mluvil o tom i premiér. Já už jsem ho za to jednou pochválil. Měli bychom usilovat o to, abychom měli mnohem větší svobodu v tom, jak budeme nakládat s evropskými dotacemi. A říkal jsem to i minule, nevím, jestli to vládu někdy napadlo, aby to zkusila. Kdybychom měli evropské dotace jenom ten rozdíl, kolik posíláme a kolik si můžeme čerpat. Proč máme psát projekty na ty peníze, které tam posíláme? Když pošlu korunu a můžu čerpat dvě a musím dělat projekty na dvě koruny, tak mi to přijde zbytečné. Mně by stačil projekt za korunu, aby bylo všem úplně jasné, o čem mluvím. Ne, my tam pošleme korunu a pak složitě budeme psát projekt, abychom tu korunu vyčerpali, a současně musíme splnit x podmínek, a mluvil o tom někdo z mých předřečníků, a všichni nám říkají, a když neschválíte EIA, nedostanete tu korunu. A když neschválíte zákon o státní službě, nedostanete tu korunu. A když neschválíte tohle... A nemám dneska čas, ale když se podívám do stenozáznamu, to jsem tady slyšel mnohokrát od různých ministrů různých vlád, abych byl spravedlivý.

A také my někdy můžeme říct a dost! A budeme říkat, když nám tohle neschválíte, například, že my si rozhodneme, kolik bude měkkých projektů a kolik ne, tak to můžeme blokovat. Jsme na to připraveni? Chce vláda takový mandát od Poslanecké sněmovny? Já za nás říkám, že takový mandát jsme připraveni vládě dát, aby takhle vyjednávala. Ale někdo o ten mandát musí stát, někdo to musí prosazovat a zkusit prosadit. Asi je nereálné říct, že by těch měkkých projektů byla nula. To si rozumíme. Ale čím méně jich bude procentuálně, tím lépe pro ČR a českou ekonomiku. To by podle mě měla být klíčová pozice české vlády u víceletého finančního rámce. To všechno ostatní je o úroveň níž.

A i ta dnešní debata, ale řekl bych, že i stanovisko vlády, se smrskla na boj o zastropování zemědělských dotací. Já to nechci nijak ironizovat, ani shazovat, ani nechci říkat, kdo má v té debatě pravdu. Ale v tom celém objemu je to malý problém. A navíc, už to tady někdo říkal, tam těch spojenců příliš nemáme a klidně to můžeme prohrát. Ale měli bychom se pokusit, paní ministryně, vyjednat, a zatím je ta šance, zjednodušení evropských dotací, abychom my jako Česká republika mohli volně nakládat z programu do programu. Máte sama tu zkušenost jako my, že prostě potřebujete po dvou letech udělat nějakou realokaci. A co to dneska znamená, víme všichni. Jak je to nepružné, jak je to složité, jak se bruselským úředníkům do toho nechce, protože oni vědí mnohem lépe než Česká republika, jestli potřebujeme dělat cesty nebo to dát na průmysl.

My to víme mnohem lépe. A to by měla být základní pozice k víceletému finančnímu rámci. A myslím, že když s takovým návrhem vláda do Poslanecké sněmovny přijde, tak získá určitě větší než ústavní většinu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. A nyní prosím s faktickou poznámkou pana poslance Benešíka.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, ono s těmi příjmy evropského rozpočtu je to trošku složitější, protože to je většinou procento nebo je to z něčeho. Takže přesně určit, kolik tam odevzdáme a kolik získáme, je prostě problém, protože příspěvky členských zemí se prostě počítají např. z uvalených cel na zboží ze třetích států a nikdo dopředu neví, kolik např. ČR vybere na clu. Takže ono je to trošku složitější.

Já jsem také pro to, abychom daleko více investovali a směřovali evropské peníze do tvrdých projektů. A zas na druhou stranu jako dneska už bývalý starosta obce můžu říct, že je celá řada měkkých projektů, které si zaslouží naší pozornost, a není to jenom tak, že se snědí chlebíčky, rozdají tužky a potiskne se hromada papírů, který je potom k ničemu. My jsme ve Strání z evropských peněz zaplatili čistírnu odpadních vod, úpravnu vody, což je v dnešní době velmi důležité. Vodohospodářskou infrastrukturu, kterou máme, neprodali jsme ji a provozujeme ji. Ale z měkkých projektů, např. zaplatit dětem v první a ve druhé třídě výuku anglického jazyka, kde není povinná, si myslím, že to je velmi prospěšný měkký projekt. Takže buďme trošičku opatrní. Není to tak, že všechny tvrdé projekty, to znamená ty infrastrukturní, jsou skvělé a všechny měkké projekty, to znamená do např. vzdělávání a podobných záležitostí, jsou špatné. Takže trošičku rozlišujme, není úplně všechno černobílé.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za přesné dodržení času. Tím máme v tuto chvíli vyčerpány faktické poznámky i písemné přihlášky do rozpravy. Stejně tak neeviduji žádnou přihlášku do obecné rozpravy z místa, takže obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Ptám se navrhovatele a zpravodaje, jestli je zájem o závěrečná slova. Není. V tom případě otevírám podrobnou rozpravu, do které jsou přihlášeni poslanci Peksa a Skopeček. Prosím pana poslance Peksu.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Děkuji za slovo. Konstatuji, že jsem byl bohužel smazán, resp. má přihláška do podrobné rozpravy byla z nějakého důvodu smazána v té obecné, takže tady jenom znovu načtu, co jsem předtím chtěl načíst.

Chtěl bych, aby se jako pátý bod usnesení, které je navrhováno výborem pro evropské záležitosti, zařadil text: vyzývá k omezení dotací vyplácených velkým podnikatelským subjektům. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní prosím pana poslance Skopečka, aby načetl svůj návrh, který avizoval již v rozpravě minulé.

 

Poslanec Jan Skopeček: Ano, dobře si pamatujete, že jsme se bavili v rámci tohoto bodu i o tématu Maďarska a žaloby na něj, takže já v podrobné rozpravě opakuji a načítám usnesení, že Poslanecká sněmovna považuje za chybné a nešťastné hlasování Evropského parlamentu proti suverénnímu státu Maďarsko ve smyslu aktivizace článku 7 Lisabonské smlouvy. Tento postup jen dále prohloubí příkopy a nedůvěru mezi starými a novými členskými státy Evropské unie. Konec usnesení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. V tuto chvíli nemám dalších přihlášek do rozpravy, takže asi svolám všechny do sálu a ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova, než přistoupíme k hlasování. Paní ministryně nebo zpravodaj? Není zájem. V tom případě poprosím zpravodaje, aby nás provedl procedurou hlasování. Chvilku počkáme, až se sněmovna uklidní.

 

Poslanec Adam Kalous: Dobré odpoledne, pane předsedající, dámy a pánové. Po dvojím přerušení tohoto bodu se tedy dostáváme k hlasování a já navrhuji tuto proceduru. Navrhuji přijmout usnesení, která jsou v totožném znění jako usnesení přijatá výborem pro evropské záležitosti, která máte ve sněmovním tisku. Navrhuji o nich hlasovat jako o celku, tedy jedním usnesením. To znamená, jsou to usnesení 1 až 4. Dále bychom pokračovali hlasováním o usnesení číslo 5 pana poslance Peksy. Posledním hlasováním by byl bod číslo 6, návrh na usnesení pana poslance Skopečka.

Já tedy přečtu návrhy na usnesení, body 1 až 4, o kterých bychom měli hlasovat jedním usnesením.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já se nejdříve zeptám, jestli někdo navrhuje něco jiného do procedury. Ano, navrhuje. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Skopeček: Já poprosím hlasovat o těch usneseních, která prošla výborem pro evropské záležitosti, a máme je tu navržená, zvlášť, o těch čtyřech bodech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím, pane zpravodaji. Pokud tedy nikdo nemá jiný návrh nebo netrvá na původní podobě, budeme hlasovat nejdříve ty čtyři body usnesení zvlášť a poté ostatní body, navržené poslanci z pléna

 

Poslanec Adam Kalous: Usnesení číslo 1:

Poslanecká sněmovna bere na vědomí rámcové pozice vlády České republiky ze dne 12. a 18. června 2018

ke sdělení Komise - Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání: víceletý finanční rámec na období 2021 až 2027, kód Rady 8353/18

k návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021 až 2027, kód Rady 8354/18

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, kód Rady 8356/18

k návrhu rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie, kód Rady 8357/18

k návrhu nařízení Rady o metodách a postupu pro poskytování vlastních zdrojů ze společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob, ze systému Evropské unie pro obchodování s emisemi a z plastových obalových odpadů, které nejsou recyklovány, a o opatřeních ke krytí hotovostních nároků, kód Rady 8358/18

k návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví prováděcí opatření pro systém vlastních zdrojů Evropské unie, kód Rady 8359/18

k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení č. 1553/89 o konečné jednotné úpravě vybírání vlastních zdrojů vycházejících z daně z přidané hodnoty, kód Rady 8360/18.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za načtení usnesení. Během načítání jsem vás všechny odhlásil, takže se prosím přihlaste svými kartami. Až se nám počet přihlášených poslanců a poslankyň ustálí, což se zřejmě stalo, budeme hlasovat.

 

Zahajuji hlasování k tomu, jestli bereme na vědomí. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 190 bylo přihlášeno 148 poslanců a poslankyň, pro 114, proti 18. Usnesení bylo přijato.

 

Prosím o další návrh.

 

Poslanec Adam Kalous: Usnesení číslo 2: Poslanecká sněmovna odmítá navrhované zavádění nových vlastních zdrojů Evropské unie.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování číslo 191 bylo přihlášeno 149 poslanců a poslankyň, pro 125, proti 18. Usnesení bylo přijato.

 

Poslanec Adam Kalous: Usnesení číslo 3: Poslanecká sněmovna doporučuje, aby dodatečné možnosti financování rozpočtu Evropské unie byly hledány v rámci stávajícího nastavení prostřednictvím úspor v provozu a optimalizace rozpočtů institucí Evropské unie.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Já vám děkuji.

V hlasování číslo 192 bylo přihlášeno 150 poslanců a poslankyň, pro 148, proti nikdo. Usnesení bylo přijato. Prosím o další usnesení.

 

Poslanec Adam Kalous: Usnesení číslo 4: Poslanecká sněmovna bere na vědomí

sdělení Komise - Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání: víceletý finanční rámec na období 2021 až 2027, kód Rady 8353/18

návrh nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021 až 2027, kód Rady 8354/18

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, kód Rady 8356/18

návrh rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie, kód Rady 8357/18

návrh nařízení Rady o metodách a postupu pro poskytování vlastních zdrojů ze společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob, ze systému Evropské unie pro obchodování s emisemi a z plastových obalových odpadů, které nejsou recyklovány, a o opatřeních ke krytí hotovostních nároků, kód Rady 8358/18

návrh nařízení Rady, kterým se stanoví prováděcí opatření pro systém vlastních zdrojů Evropské unie, kód Rady 8359/18

návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení č. 1553/89 o konečné jednotné úpravě vybírání vlastních zdrojů vycházejících z daně z přidané hodnoty, kód Rady 8360/18.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Já vám děkuji.

V hlasování číslo 193 bylo přihlášeno 152 poslanců a poslankyň, pro 110, proti 20. Usnesení bylo přijato. Prosím o další usnesení.

 

Poslanec Adam Kalous: Usnesení číslo 5 pana poslance Peksy ve znění: Poslanecká sněmovna vyzývá k omezení dotací vyplácených velkým podnikatelským subjektům.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vám děkuji. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? (V sále je hluk.) Prosím klid!

V hlasování číslo 194 bylo přihlášeno 152 poslanců a poslankyň, pro 47, proti 65. Usnesení nebylo přijato. Prosím další návrh.

 

Poslanec Adam Kalous: Tak a poslední návrh na usnesení pana poslance Skopečka, tak jak tady zaznělo v podrobné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já bych prosil text usnesení načíst.

 

Poslanec Adam Kalous: Usnesení zní: Poslanecká sněmovna považuje za chybné a nešťastné hlasování Evropského parlamentu proti suverénnímu státu Maďarsko, ve smyslu aktivace článku 7 Lisabonské smlouvy. Tento postup jen dále prohloubí příkopy a nedůvěru mezi starými a novými členskými státy Evropské unie.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování číslo 195 bylo přihlášeno 153 poslanců a poslankyň, pro 97, proti 24. Usnesení bylo přijato.

 

Já vám děkuji. To byly všechny návrhy, nyní budeme ještě hlasovat o návrhu jako celku.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 196 bylo přihlášeno 153 poslanců a poslankyň, pro 100, proti 13. Návrh byl přijat.

 

Tím jsme se vypořádali se všemi návrhy, takže děkuji paní ministryni, děkuji navrhovateli a bod tímto končím.

 

A nyní se dostáváme k dalšímu pevně zařazenému bodu, což byl bod

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.