(9.10 hodin)
(pokračuje Stanjura)

Nejprve jsem se ptal na problematiku mezirezortního řídícího pracovního týmu programu rychlých spojení. Chci říct, že je dobře, že takový tým funguje. Byl ustaven rozhodnutí vlády ČR v květnu roku 2017, což je, jestli to dobře počítám skoro rok a půl. V listopadu to bude rok a půl. Ptal jsem se na složení, zápisy z jednání apod. Dostal jsem aktuální složení a k mému překvapení jsem se dozvěděl, že já jsem členem tohoto týmu. Nevím, jak se to stalo, o tom úplně nevím, ale těší mě to, ale příště bych se rád zúčastnil. Ale říkám, že mě to těší.

Nicméně chci říci, a to je ta kritická věc, že ten tým se sešel dvakrát. Já jsem požádal o zápisy ze všech jednání, netušil jsem, kolik jich bylo. Odpověď mi přišla 28. června, den před druhým zasedáním toho výboru. Požádal jsem, abych pravidelně dostával zápisy, ale zápis z toho druhého jednání, které mělo podle odpovědi proběhnout 29. června, jsem dodnes neobdržel, takže budu reagovat jenom na to první jednání, které bylo v listopadu.

Když si ho přečtete, tak zjistíte, že to byla taková přátelská debata, měli jsme tam zahraničního odborníka, jehož hlavní sdělení bylo, že musí být politická dohoda, než se začne stavět. S tím já plně souhlasím. Ani jeden termín, žádná zodpovědnost, žádné úkoly. Jsme skoro rok po volbách a nepohnuli jsme se vůbec nikam kromě toho, že všichni mluvíme o tom - a teď podotýkám to slovíčko všichni - že ty tratě chceme a že pro to uděláme, někdo má i tu odvahu, že říká termín, kdy by mohly vzniknout.

Já bych potom poprosil pana ministra - jestli bylo něco důležitého v tom červnu, to já nevím - tak možná jenom opravdu o krátkou informaci, případně proč ten výbor zasedá tak málo. Byl zřízen v květnu 2017, pak zasedal myslím v říjnu 2017 a pak v červnu 2018. V tom říjnu mimo jiné polovina diskutujících říkala, že je třeba mít připravený harmonogram postupu. Nevím, jestli v tom červnu byl nějaký předložen nebo schválen, ale čas běží. A když si občas stěžujeme na to, jak dlouho trvá příprava investičních akcí v České republice, tak v tomto případě za to může jenom stát. Zatím tomu nikdo žádné překážky neklade, protože vlastně kromě nápadů a snů na stole není vůbec nic.

A myslím, že to je - aspoň příspěvky z prvního jednání jsou podstatné, musíme rozhodnout a shodnout se, zda rychlá spojení budou na letištích, když budu mluvit o Praze, Brně a Ostravě, nebo budou mimo letiště. Musíme to nastudovat, aby to nebylo jenom tak, že nám připadá, že je to lepší, ať to na letišti je, nebo není.

Jeden z těch členů říká, že by z Hlavního nádraží Praha měla vést vysokorychlostní trať na letiště Václava Havla v Ruzyni. No, možné to je, ale potřeboval bych vědět informaci, jakou rychlost vůbec získá, než zase zabrzdí a zastaví.

Byla tam otázka na Heathrow. Je třeba říci, že třeba ve Velké Británii - protože ten expert byl z Velké Británie, která má zkušenost se zaváděním a budováním vysokorychlostních tratí, správně řekl, že tam těch domácích cestujících moc není a navíc Heathrow má spojení s metrem a ne s vysokorychlostní tratí. Pak je to dublování. To jsou otázky, na které bychom měli odpovědět.

Nás z Moravskoslezského kraje samozřejmě zajímá spolupráce s Polskem, protože si myslíme, že ta vysokorychlostní trať směrem na sever je pro náš kraj klíčová, celá ta aglomerace Ostravsko a Katovicko má sedm milionů obyvatel. Je tam potenciálně mnoho cestujících.

Já bych pak poprosil, pane ministře, abych ten zápis obdržel dodatečně, to mi stačí. Nemá cenu, jedině že by tam zaznělo něco podstatného, kdybyste nás s tím seznámil, a spíše jaká je představa, jak často bude ta komise zasedat. Já bych se přimlouval za to, aby co nejdříve přišly nějaké základní teze, abychom mohli začít hledat politickou dohodu.

Zeptal bych se potom případně i mimo mikrofon, jestli kolegové ze Sněmovny, kteří jsou nově také členy té komise, o tom vědí, nebo ne, protože tam byla změna, samozřejmě to byla reakce po volbách, někteří kolegové už nebyli zvoleni a logicky z té komise, neříkám, že byli odvoláni, ale budou nahrazeni poslanci, kteří v tomto volebním období zasedají.

Řekl bych, že to je všechno, jenom prosba o ten zápis a případně odpověď, jak často bude zasedat, a poprosil bych, aby co nejdříve přišel nějaký návrh harmonogramu, protože než se začnou skutečně dělat reálné a smysluplné studie, tak by pokud možno měla být politická shoda.

Je docela úsměvné, když čtete zápis z října, který mluví o přípravě novely 416, ale to už máme naštěstí za sebou, ale vysokorychlostní trati se to v zásadě netýká. Je to tam sice napsáno, ale aplikace zrovna v tomto případě je hudbou daleké budoucnosti. Mnohem důležitější je stavební řízení. A na co bych chtěl poukázat, a to si myslím, že je důležité, a my občanští demokraté to budeme podporovat, pokud se rozhodneme, že budeme stavět vysokorychlostní tratě, aby k tomu vznikl speciální zákon, protože postavit vysokorychlostní trať ať už podle stavebního zákona, nebo podle 416 prostě není možné. Uvědomme si, že se bavíme o stovkách kilometrů nových koridorů, nových tratí, to znamená, bavíme se o tisících a desetitisících vlastníků, a pokud bychom na to šli standardním pomalým způsobem, jaký je dosud platný v České republice, tak bychom to nepostavili nikdy.

Co se týče té druhé věci problematika změny trakční soustavy v České republice, já bych jenom poprosil pana ministra, jestli bych pak dodatečně mohl dostat celou tu studii, jenom to manažerské shrnutí, spíše pro podrobnější studii mých kolegů odborníků, se kterými spolupracuji, aby se tím mohli zabývat.

Chtěl bych říci, že ta věc vypadá velmi technicky, ale je velmi důležitá. Může přinést zvýšené náklady všech dopravců, jak Českých drah, tak soukromých dopravců. Je velmi důležité vědět, jaký bude plán, protože pokud v některých soutěžích, které, věřím, že budou probíhat na dopravce a bude logická podmínka, aby byly nové vlaky, tak i ti dopravci musí vědět v horizontu 10-15 let, jestli budou jezdit po elektrifikované trati, nebo ne a případně kdy, protože to s tím samozřejmě souvisí. V odpovědi se dozvíte, že běží teprve tendr na zhotovitele studie proveditelnosti na oblast Ostravsko a Přerovsko. V přípravě je tendr na oblast Ústecko a Mělnicko. Já bych pak poprosil, třeba až Ministerstvo dopravy připraví tendr, že tam jsou další oblasti, Nymbursko, Královéhradecko, Pardubicko a potom Praha a střední Čechy. Tím by měly být hlavní tratě České republiky řešeny.

Odpověď Ministerstva dopravy a pana ministra, která říká, jaké budou trakční napájecí stanice, říká, že mají být zálohované. Tomu já rozumím, ale myslím si, že by to chtělo ještě podrobnější informaci technickou třeba na podvýbor pro dopravu. To asi nepatří na plénum Poslanecké sněmovny, jaké technické řešení se zvolí, že opět to bude mít dopad na to, jaké vlaky mohou jezdit v budoucnosti v České republice.

Není tam informace, já bych řekl spíše neúmyslně, nikomu to nevytýkám, o napojení těchto tratí zase na sousedy, když to budeme elektrifikovat, aby se nemusela měnit lokomotiva nebo celá železniční souprava. A k tomu samozřejmě chybí podrobnější harmonogram, nicméně v mapových podkladech, které jsou součástí odpovědi, základní informace všichni poslanci, které to zajímá, dostali a mohou s tím dále pracovat.

Poslední oblast odpovědi na interpelaci je elektrifikace regionálních železničních tratí. Tam jsem se ptal jenom na svůj obvod, na Moravskoslezský kraj, protože to je samozřejmě důležité pro nás, kteří zastupujeme tento region tady. Tady jsme dostali odpověď, co je vlastně v přípravě. Já budu apelovat, aby se pokračovalo v přípravě realizace trati Opava - Olomouc přes Krnov, protože ta trať je mimořádně pomalá, a pokud by byla efektivnější, věřím, že tam výrazným způsobem vzroste počet cestujících, protože máme dobrou zkušenost, když se elektrifikovala trať Opava východ - Ostrava Svinov, a jezdí tam ty nové elefanty, tak jsem si naprosto jistý, že výrazným způsobem stoupl počet cestujících a mnozí Opavané volí raději rychlé železniční spojení než cestu autem, přestože je tam dnes už kromě Prodloužené Rudné dobré dopravní spojení. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP