(16.50 hodin)
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně, já mám otázku týkající se měnových operací Ministerstva financí. Jak vyplývá ze zprávy o řízení státního dluhu, tak Ministerstvo financí v prvním půl roce nakoupilo eura za 9,3 miliardy korun. To není malá částka. A ministerstvo podle těch informací, které mám a které proběhly v médiích, nakoupilo za kurz 25,61 korun za euro, přitom ten průměrný kurz za první pololetí byl 25,50. Podle mediálního vyjádření zástupců Ministerstva financí bylo, že ministerstvo a stát tedy a daňový poplatník na této transakci ušetřili. Já to nechci nějak zpochybňovat. Jenom se chci zeptat, jak to opravdu bylo, jestli skutečně tato operace byla ztrátová, nebo zisková. Nějaké zdůvodnění, na co konkrétně byly prostředky použity.
A poslední, doplňující dotaz. Nákupy zprostředkovalo sedm finančních institucí. Jaký je tedy celkový náklad na tyto transakce, na těch 9 miliard korun, jestli tu informaci máte teď u sebe. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní ministryně, máte slovo.
Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Děkuji za interpelaci, pane poslanče. Poskytnu vám všechny informace, které mám v tuto chvíli k dispozici. Samozřejmě pokud nebudete spokojen, tak to doplním.
Transakce, na kterou se ptáte, se týkala nákupu eurových prostředků na devizovém spotovém trhu, které zprostředkovává Ministerstvo financí, a byly určeny pro platby výdajů kapitol státního rozpočtu v této měně, obecně nákupy eurových prostředků, to znamená například úhrady členských příspěvků České republiky do mezinárodních institucí, kapitol Ministerstva zahraničních věcí nebo všeobecná pokladní správa. Tak to bylo obecně.
Jelikož jsou příjmové a výdajové účty státního rozpočtu vedené v korunách a zahraničním příjemcům musí být tyto výdaje hrazeny v euru, je nezbytné obstarat cizí měnu buď přímo na devizovém trhu Ministerstvem financí, anebo prostřednictvím zadání platebního příkazu na částku v euru z korunového účtu, což fakticky znamená nákup potřebných eur od České národní banky dle platného kurzovního lístku. V případě výdajů v euru se jedná o kurz deviza-prodej. Dosažený směnný kurz na devizovém trhu byl vždy výhodnější než kurz, za kterou by tuto operaci zprostředkovala Česká národní banka dle jejího aktuálního kurzovního lístku. Takto bylo dosaženo okamžité hotovostní úspory státního rozpočtu v příslušných kapitolách státního rozpočtu. Od roku 2016, odkdy za tímto účelem Ministerstvo financí na spotovém trhu aktivně operuje, bylo dosaženo úspory na výdajích státního rozpočtu ve výši bezmála 100 milionů korun.
Ministerstvo financí provádí tyto operace v souladu s § 34 odst. 8 zákona o rozpočtových pravidlech, který v poslední větě stanoví, že účty Ministerstva financí pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu včetně účtů zřízených v bankách, nebo v bankách v zahraničí vedené v jednotné evropské měně, případně v dalších měnách, mohou dále zprostředkovávat cizoměnné platby ze státního rozpočtu a do něj. Tento typ operací byl i prověřován také Nejvyšším kontrolním úřadem v rámci prováděných kontrol a nebyly shledány nedostatky a byla konstatována dosahovaná výše úspor.
Je potřebné poznamenat, že Ministerstvo financí nerozhoduje o načasování operací na spotovém devizovém trhu, protože vycházejí z jasně daných splatností cizoměnných závazků jednotlivých kapitol státního rozpočtu, které by za jiných okolností byly realizovány za kurz České národní banky, za aktuální vyhlášený kurz. Z tohoto důvodu jsou spekulace v novinách o načasování devizových operací a z nich vyplývající spekulace o výhodnosti či nevýhodnosti realizování devizových kurzů absolutně neopodstatněné, protože potřeba cizí měny je dána zahraničními závazky České republiky a tato potřeba je zajišťována obstaráváním této měny bezprostředně přede dnem požadované úhrady podle aktuálních podmínek na devizovém trhu, nikoli spekulativním způsobem v jiné termíny.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, paní ministryně. Je zájem o doplňující otázku? Ano. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, paní ministryně. Některá ta čísla, na která jsem se ptal, předpokládám, že je nemáte u sebe. Já se na ně potom doptám po skončení interpelací v průběhu e-mailem. Nicméně co mě zaujalo, je to, co jste řekla, že se vždycky čeká na dobu splatnosti a aktuálně se nakupují podle doby splatnosti devizy. Myslím si, jestli by nebylo efektivnější řídit tyto nákupy podle nějaké predikce vývoje kurzů a nečekat vždycky na splatnost a řídit to jenom podle aktuální splatnosti, jestli by nebylo efektivnější pro daňové poplatníky, státní rozpočet to řídit s nějakou predikcí kurzů do budoucna. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní ministryně má zájem o odpověď. Prosím.
Ministryně financí ČR Alena Schillerová Ano, děkuji. Pane poslanče, vzhledem k tomu, co jsem řekla, ono to dost dobře možné není. Ale nabízím vám - protože ona už je to hodně technická debata. Pro mě je podstatné, že je tam úspora z dlouhodobého hlediska. Pro mě je podstatné, že Nejvyšší kontrolní úřad, který to kontroloval, to nezpochybnil. To jsou pro mě strašně, velice bych řekla takové důležité faktory. A nabízím vám schůzku s našimi specialisty na Ministerstvu financí, kteří se tomu věnují, jsou skutečně odborníky, kteří vám ukážou, jak ten princip funguje, jak se to dělá, proč to nejde tak či onak. Takže jste kdykoli vítán na Ministerstvu financí ohledně bližší konzultace. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Teď tady je série interpelací na nepřítomné ministry. Další v pořadí je paní poslankyně Vrecionová na pana ministra Miroslava Tomana. Nevidím tady ani pana ministra, ani paní poslankyni. To znamená, že přistoupíme dál k panu poslanci Jakubovi Michálkovi na paní ministryni Kláru Dostálovou. Zeptám se ho, jestli má zájem načíst interpelaci. Má. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuju za slovo. Navážu na svoji předchozí interpelaci, která byla na předsedu vlády Andreje Babiše ke stavebnímu řízení. Já jsem požádal paní ministryni, aby přišla na jednání podvýboru pro bydlení, které se uskutečnilo, a abychom si vyslechli informaci o tom, co se stalo na Ministerstvu pro místní rozvoj v oblasti stavebního řízení, protože si myslím, že stavební řízení je v řadě případů připraveno na digitalizaci. Dokonce ten software, který tam mají, by to umožňoval. A pouze ministerstvo může jakožto gestor stavebního zákona umožnit to, aby to konečně bylo plně elektronické. Bohužel jsem se setkal pouze s tím, že se vzala studie, která byla pět let stará, a zadalo se to nějaké firmě, aby to aktualizovala. A to podle mě svědčí o naprosto ledabylém přístupu Ministerstva pro místní rozvoj.
Hnutí ANO je na Ministerstvu pro místní rozvoj už pět let. Pět let. Už je to skoro pět let, co tam ANO sedí, má tam svého ministra, nebo resp. ministryni. A ty výsledky jsou prostě naprosto žalostné. Doplácí na to celý sektor bydlení, protože rostou ceny bydlení, stavební řízení je neuvěřitelně komplikováno. My sice tady máme nějakou koncepci úplně zásadního překopání stavebního řízení, ale to zase je taková ta úřední megalomanie, která nikdy nevede k tomu, že se provede reálná změna. Takže si myslím, že bychom měli jít spíš po drobných krůčcích, upravit to tak, aby... Dobře, výhledově chceme udělat... S tím naprosto souhlasím. One stop shop. Jedno místo s jedním razítkem. To je zcela správné. A pojďme tedy aspoň, než se to zavede, což bude pár let trvat, než se to vůbec připraví, tak zdigitalizovat to stavební řízení, aby ten spis nemusel obíhat tím způsobem, že se prostě vytiskne a leží to prostě 30 dnů u jednoho úřadu, 30 dnů u dalšího úřadu. (Upozornění na čas.) A těch úřadů a míst je tam několik desítek. Takže aby se tohle to zrychlilo.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož paní ministryně není přítomna na dnešním jednání, bude odpověď zaslána písemně v souladu s jednacím řádem do 30 dnů.
Dalším přihlášeným v interpelacích je pan poslanec Dominik Feri na pana ministra Jana Hamáčka a má zájem načíst interpelaci. Prosím.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane předsedající. Ono už to za těch 30 dnů možná ani nebude aktuální. Nicméně pár krátkých dotazů.
Zajímá mě, co pan Hamáček udělal pro to, aby komunální volby proběhly hladce, a tím nemyslím ze strany okrskových volebních komisí, ale spíše ze strany voličů, aby věděli, jakým způsobem správně, náležitě volit. Komunální volby jsou volby specifické. Je to systém nesmírně složitý už jenom pro panašování, které je založeno na tom, že komunální volby jsou spíše o osobnostech než o politických stranách. To znamená, jestli ministerstvo připravilo nějaký instruktážní materiál, který rozšířilo mezi voliče, zejména tedy mezi mladé voliče.
Dále by mě zajímalo, jaké další kroky hodlá podniknout ve věci odměňování členů okrskových volebních komisí. Předchozí ministr v tom udělal určitý pokrok. Podařilo se minimálně trochu odbourat tu nespravedlnost v podobě dvoukolových voleb a odměny za to druhé kolo.
A poslední věc je věc výlučně politického charakteru, a sice jestli hodlá minimálně u ministrů za svoji stranu zajistit, že se budou účastnit jednání Poslanecké sněmovny v období před volbami a nebudou se účastnit různých volebních akcí. To by bylo velmi nemilé. Děkuji. ***