(11.50 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Ten návrh, který byl předložen, přináší kompenzaci podnikatelům, zaměstnavatelům, raději bych říkal zaměstnavatelům, zhruba ve výši 40 % odhadovaných zvýšených nákladů a 60 % odhadovaných nákladů je k tíži zaměstnavatelů. Proto jsem říkal, že platit má někdo jiný. Pozměňovací návrh, který přednesu, ke kterému se pak přihlásím, je uveden jako sněmovní dokument 1384, vychází z podkladů Ministerstva práce a sociálních věcí. Byl předložen tripartitě, bych řekl předkladatelům, kdyby mě poslouchali. Ten pozměňující návrh vychází z toho, co bylo předloženo tripartitě, co připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, a které vlastně říká, že pokud ta karenční doba bude zavedena, že to bude plně kompenzováno zaměstnavatelům. Že se na té úhradě bude podílet stát, resp. všichni daňoví poplatníci. Tak to prostě je. Když chce zaplatit něco stát, tak to platí všichni daňoví poplatníci, ať už firmy, jednotlivci, majetkové daně, dejte si tam, co chcete.
Takže my samozřejmě jsme pro zamítnutí. Kdyby to neprošlo, tak si myslíme, že tohle je mnohem spravedlivější přístup k zaměstnavatelům. Pro zaměstnance se po případném přijetí pozměňovacího návrhu nezmění vůbec nic. Bude splněn politický cíl, první tři dny budou propláceny. Otázka je, kdo ponese náklady. Já bych vám z toho pozměňujícího návrhu ocitoval část důvodové zprávy. On je zpracován velmi precizně, má i důvodovou zprávu, obecnou a konkrétní. Smyslem je dopracovat poslanecký návrh na zrušení tzv. karenční doby, což je doba, po kterou se v případě dočasné pracovní neschopnosti neposkytuje osobě v zaměstnaneckém nebo služebním poměru náhrada mzdy nebo platu, případně plat či jiný příjem, který je předmětem sněmovního tisku 109, tak, aby lépe odpovídal - a teď vám to přečtu, poslouchejte, je to trochu komické, když to čte opoziční poslanec - aby lépe odpovídal závazku přijatému v programovém prohlášení vlády.
Cituji z programového prohlášení vlády. Nyní. Začátek citace: "Od 1. července 2019 obnovíme náhradu mzdy v prvních třech dnech pracovní neschopnosti ve výši 60 % denního vyměřovacího základu a projednáme možnosti, jak tento krok kompenzovat zaměstnavatelům." Konec citace z vládního programového prohlášení.
Tento pozměňovací návrh promítá do znění příslušných právních předpisů variantu III zpracovanou Ministerstvem práce a sociálních věcí a tato zpráva, tato varianta byla předložena jednání pléna Rady hospodářské a sociální dohody, zkráceně tripartitě, dne 9. května 2018. Základní parametry této varianty jsou postaveny za prvé na náhradě mzdy ve výši 60 % z vyměřovacího základu od prvního dne nemoci. To je ve shodě se stávajícím zněním sněmovního tisku 109. A za druhé - za současné kompenzace zaměstnavatelům za komplexní zabezpečování této agendy v podobě zkrácení doby poskytování náhrady mzdy ze 14 na 11 dní. Po uplynutí této doby nastupuje stejně jako dosud dávka nemocenské vyplácená Českou správou sociálního zabezpečení. A slevy na pojistném odváděné zaměstnavateli na nemocenské pojištění o 0,5 procentního bodu. Snížení ze 2,3 na 1,8, ne pouze 0,2 %, jak navrhují poslanci sociální demokracie, tzn. z 2,3 na 2,1. Pak je tu v důvodové zprávě, kterých všech zákonů se týká, to je vlastně obdobné toho poslaneckého návrhu.
Když se podíváte, nebudu vás zdržovat podrobnostmi, do důvodové zprávy jednotlivých variant, myslím, že není zas tak složité, aby se poslanecké kluby dostaly k materiálům, které jsou projednány na tripartitě, tak zjistíte, že tento pozměňující návrh zhruba pokrývá odhadované náklady zaměstnavatelům. Zhruba. Není to úplně, ale není to těch 40 %. Může se to blížit 100 %, praxe mi říká, že to je 90 nebo 95 %, ale určitě ne pouhých 40, jak navrhují poslanci sociální demokracie.
Taky si řekněme, co se stane, když zaměstnavatelům zvýšíte rozhodnutím ze zákona náklady. A budete kompenzovat. No sníží se prostor pro zvyšování mezd. To je přece jednoduché. Ty volné prostředky, které by museli dát zaměstnavatelé na pokrytí nákladů zrušení karenční doby, by v přijetí tohoto pozměňujícího návrhu mohly být využity např. na zvýšení mezd nebo nějakou investici. Takhle navrhují pouhých 40 % a ještě říkají do mikrofonu, že je to spravedlivé.
Já se pak přihlásím a věřím, že po debatě i v hospodářském výboru a pak na plénu - a teď se obracím k poslancům hnutí ANO, protože pokud ten pozměňovací návrh bude přijat, neporuší se text programového prohlášení vlády, kde jsem tady citoval. Neporuší se. Protože najdeme způsob kompenzace zaměstnavatelům a současně by byly propláceny první tři dny ve výši 60 % z denního vyměřovacího základu. Tak se nenechte přesvědčit tím, že tento pozměňovací návrh je v rozporu s koaliční smlouvou.
Samozřejmě mnohem lepší je hlasovat pro zamítnutí zákona, tím bych své vystoupení pro dnešek ukončil. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zbyňku Stanjurovi. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Kateřina Valachová. Přihlášena je paní kolegyně Šafránková řádně do rozpravy. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.
Poslankyně Kateřina Valachová: Zklamu Zbyňka Stanjuru prostřednictvím předsedajícího, protože tady nebude přehlídka sociálních demokratů jako na orloji, jsem tady pouze já za předkladatele. A vyjádřím se k sociálnímu dialogu. Sociální dialog v případě obnovení placení nemocenské od prvního dne nemoci se vedl po celou dobu minulé vlády až v podstatě doposud. Návrh poslanců a poslankyň za sociální demokracii vychází z posledního největšího přiblížení zaměstnanecké a zaměstnavatelské strany v roce 2016. A je právě odrazem v tomto poslaneckém návrhu včetně toho, že zároveň bylo dohodnuto, že bude nastartována elektronická neschopenka, která měla snížit byrokratickou zátěž zaměstnavatelů.
Směrem k plénu Sněmovny: Ani v případě schválení elektronické neschopenky, ani v případě kompenzací, které jsou součástí poslaneckého návrhu sociálních demokratů, ale dokonce ani v případě kompenzací, které byly diskutovány jako vyšší v rámci sociálního dialogu, zaměstnavatelská strana nesouhlasila se zavedením znovuobnovení placení nemocenské od prvního dne.
Co se týká historie, já jsem nebyla v rámci vyjednávání zaměstnavatelů a zaměstnanců v roce 2008 přítomna tomu, samozřejmě. Nicméně zazněl tady názor Pavla Juříčka, vaším prostřednictvím, pane předsedající, stran zaměstnavatelů. Já bych ale chtěla tlumočit to, co zaznělo na sociálním výboru stran odborových organizací Jaroslava Zavadila, bylo by fér, aby to tady znělo, protože zaměstnanci -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní kolegyně, přihlásila jste se k faktické poznámce a já vám musím odebrat slovo, protože čas pro faktickou poznámku vypršel.
Poslankyně Kateřina Valachová: Přihlásím se následně do diskuse.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Následně se přihlaste, jistě na vás dojde. Tak nyní paní poslankyně Šafránková, připraví se paní kolegyně Richterová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, řešíme nyní návrh zákona, který má napravit situaci, která znesnadňuje života mnoha našim občanům. Tedy situaci, kdy po první tři dny nemoci nedostávají zaměstnanci nic a až poté jim menší část vyplácí zaměstnavatel, než po 14 dnech přebere vyplácení stát.
Sněmovní tisk č. 109, který předložila ČSSD, se sice tváří, že věc napravuje, ale je to spíše iluze. Obsahuje totiž rozšíření povinnosti pro zaměstnavatele platit kromě 4. až 14. dne nemoci zaměstnance náhradu mzdy nebo platu výměnou za nepatrné snížení odvodů zaměstnavatele na nemocenské pojištění. Tím do budoucna pro zaměstnavatele představuje enormní finanční zátěž zhruba o 30 %, která by pro mnohé z nich mohla být likvidační, tedy by mohla vést ke snížení zaměstnanosti, nebo alespoň ke snížení objemu mezd a jiných benefitů pro zaměstnance. Návrh samotný odporuje základní logice systému sociálního zabezpečení, neboť přenáší riziko a i výplatu pojistného plnění z pojistitele na pojistníka. ***