(16.20 hodin)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Máte zájem o doplňující otázku? Ano. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji. Ona to nebude tak úplně doplňující otázka jako spíše komentář. To není vaše vina a nijak vám to nevyčítám, ale přesně takovou odpověď, že se pracuje na zákonu, jsem dostával minulé čtyři roky. Věřím tomu, byť jste do toho šel ne úplně jako politik, ale jako profesionál, tak se pokusím věřit tomu, že opravdu ten zákon připravíte někdy během příštího roku. Pokud byste to tedy nestihli do konce příštího roku, tak bych vás poprosil, jestli byste se opravdu při sestavování rozpočtu na rok 2020 nezamysleli nad tím opravdu těm lidem něco přidat, protože to jsou, jak jste říkal, jsou to většinou důchodci a jim tu tramvaj proplatíte, ale za těch 150 Kč tady na Újezdě nevím, jestli jsou schopni se kvalitně najíst a napít. Takže si myslím, že by si zasloužili to navýšení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Zareaguji opravdu velmi stručně. Děkuji za váš vstřícný přístup ke mně. Jsem přesvědčen, že ten návrh předložíme. Je to opravdu jedna z věcí, na kterých mi mimořádně záleží, takže budu maximálně usilovat o to, abychom ten návrh předložili. A zároveň mohu říci, že pokud se nepodaří vyřešit otázku přísedících, tak budu usilovat o to, aby to navýšení bylo i příští rok, a doufám, že ať už tady za rok bude stát kdokoliv, odpověď třeba na tu interpelaci už bude jasná. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je paní poslankyně Jana Krutáková na pana ministra Miroslava Tomana.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Vážený nepřítomný pane ministře, původně jsem se na vás chtěla obrátit s dotazem ohledně dotací Ministerstva zemědělství, ale rozhodla jsem se na vás obrátit místo toho s prosbou. Dne 27. června letošního roku jste byl jmenován ministrem zemědělství a od té doby jste se nezúčastnil ústních interpelací. Dne 24. října pak byl projednáván státní rozpočet, kde konkrétně kapitolu zemědělství považuji za velmi důležitou. Na Ministerstvo zemědělství bylo alokováno přes 50 mld. Kč a je zde velký prostor pro diskusi. Nicméně ani této diskuse jste se nezúčastnil. Vím, že jste dnes omluven ze zdravotních důvodů, přesto má prosba zní: mohl byste se prosím zúčastnit příštího jednání o státním rozpočtu a ústních interpelací? Předem děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož pana ministr není přítomen, bude odpovězeno na interpelaci písemně.

Dalším v pořadí je paní poslankyně Pekarová Adamová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, Česká republika je jedna z posledních zemí v Evropě, kde je možné do ústavní péče umísťovat děti i mladší tří let. Za velký počet dětí v ústavech a roztříštěnost péče mezi resorty práce, školství a zdravotnictví kritizoval Českou republiku v minulosti Výbor OSN pro práva dítěte i další organizace. Výzkumy, podle kterých už dvouměsíční pobyt u malého dítěte znamená neurologické potíže na celý život, jsou jasným důvodem, proč se urychleně snažit situaci změnit.

Se zákazem umísťování dětí do ústavů počítala již národní strategie, kterou v roce 2012 schválila vláda s účastí TOP 09. Přesto ještě v roce 2017 existovalo 27 ústavů pro děti do tří let, které přijaly celkem 1 490 dětí. Domnívám se, že rušení nebo postupné omezování ústavů pro nejmenší děti je dluh, který musíme této společnosti splatit. A že se jedná o téma, které českou společnost skutečně pálí, svědčí i petice za podporu přijetí uzákonění zákazu umísťovat malé děti do ústavů, kterou přes 14 dny předala Asociace Dítě a Rodina Poslanecké sněmovně. Je pod ní téměř 16 000 podpisů.

Všechna fakta podporují postoj, že bychom měli upouštět od podpory ústavů a zaměřit se na preventivní pomoc rodinám na transformaci péče. Vážená paní ministryně, jaké jsou vaše záměry v této oblasti? Budete z pozice ministryně práce a sociálních věcí prosazovat uzákonění zákazu umísťování dětí do kojeneckých ústavů, ať už děti do tří let, nebo nějakou jinou variantu? Podporujete myšlenku sjednocení péče o ohrožené děti pod jeden resort? Jaké jsou legislativní, ale třeba i nelegislativní plány Ministerstva práce a sociálních věcí v této oblasti? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. Poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dětské domovy pro děti do tří let jsou zdravotnickými zařízeními podle § 43 zákona o zdravotních službách a spadají do gesce Ministerstva zdravotnictví, které je tedy v první řadě kompetentní se k této věci vyjádřit. V roce 2017 bylo do těchto domovů umístěno 922 dětí.

Ministerstvo práce a sociálních věcí si uvědomuje, že současná situace není ideální, neboť prostředí těchto zařízení plně neprospívá vývojovým potřebám dětí. Osobně si myslím, že by děti do tří let nebo obecně nejmenší děti v takovýchto zařízeních umísťovány být neměly či nesměly. Nepatří tam. Prioritou pro MPSV je rozvíjet preventivní služby, které zabrání umísťování malých dětí do ústavní péče, podpoří rodičovské kompetence a umožní dětem zůstat ve vlastní rodině. Nebude-li to možné, je prvořadým úkolem pro ně zajistit náhradní rodinné prostředí. Nicméně Ministerstvo práce a sociálních věcí v současnosti diskutuje s Ministerstvem zdravotnictví o koncepci péče o nejmenší děti. Variant řešení je několik včetně převodu těchto zařízení do gesce MPSV, které pak zahájí proces deinstitucionalizace a rozvoje sítě potřebných komunitních služeb na podporu dětí v přirozeném rodinném prostředí. Ráda bych však zmínila, že cílem by neměla být transformace pod jeden resort, ale cílem by měl být nejlepší zájem dítěte. Jakou formou to proběhne, je pak otázkou vedlejší.

Ráda bych také zmínila, že toto téma bude diskutováno 13. listopadu tento rok na půdě MPSV na kulatém stole za účasti všech relevantních partnerů včetně právě zástupců Ministerstva zdravotnictví. Pokud jste neobdržela, prostřednictvím pana předsedajícího, poznámku na tuto akci, tak stav napravíme.

Nezbytným předpokladem změny koncepce je také analýza současného stavu, na jejímž základě budou navrženy vhodné alternativy péče o nejmenší děti tak, abychom měli jistotu, že o každé dítě bude odpovídajícím způsobem v souladu s jeho právy a potřebami postaráno. Toto za mne vše. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Ano.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za odpověď. Využila bych té příležitosti, že bych tedy byla ráda pozvána na tuto akci - pokud vím, pozvánku jsem neobdržela -, protože si myslím, že je nutné právě mluvit se všemi zúčastněnými, zainteresovanými. Ke mně se právě donesla informace, kterou mám tedy, tak jak se říká, jedna paní povídala, takže nechci jí úplně přikládat takovou velkou váhu, ale že už se právě rýsuje dohoda mezi Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem práce a sociálních věcí, tedy zejména o té péče u dětí do tří let, tak, aby zdravotnictví si ponechalo pouze několik málo, opravdu jednotek takových zařízení, která budou řešit skutečně děti s vážným zdravotním postižením, nebo které mají nějaký zdravotní důvod, proč v takové péči být, a ten zbytek dětí že už by tedy se podařilo umísťovat do náhradní rodinné péče. Je to pravda, nebo rýsuje se to skutečně, nebo zatím nemám zakřiknout?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji za tu doplňující otázku. Skutečně o této věci s Ministerstvem zdravotnictví jak na pracovní úrovni, tak na úrovni ministrů jednáme. Nerada bych předesílala detaily. Prostřednictvím pana předsedajícího, přijďte na náš kulatý a stůl a dozvíte se více.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí jen poslanec Leo Luzar na pana ministra Metnara a připraví se pan poslanec Petr Pávek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych ze začátku svého projevu citoval: "Stydím se, stydím se, stydím se. Je mi smutno, chce se mi brečet, je mi zle, chce se mi zvracet a mám vztek. Taková nuznost, ubohost, nízkost, to se nedá rozdýchat. Plivnutí do tváře vojáků, podkopávání naší obranyschopnosti a bezpečnosti, definice sabotáže."

To jsem zde teď citoval, jsou slova, která sice byla zveřejněna na soukromém statutu facebookovém, ale přesto jsem politik, poslanec a jsem poslancem 24 hodin denně. Pan ministr je politik a je ministrem 24 hodin denně a generál české armády je generálem 24 hodin denně. Jestliže generál 24 hodin denně sloužící české vlasti použije tato slova, tak samozřejmě vyjádří svůj nějaký osobní názor. Neberu mu ho, ale měl by zvážit, jaký je to názor, a pokud chce takovéto názory používat, tak samozřejmě může, ale proto u toho svého generál by mělo být ještě v. v., generál ve výslužbě. Potom je plně oprávněn tato slova říkat, používat do médií a zveřejňovat. Myslím si, že zde pan generál Řehka trošku přestřelil, trošku moc přestřelil a měl by si jasně ujasnit dle Ústavy České republiky, kde je pozice poslance, zákonodárce a kde je pozice vojáka, který má bránit českou zemi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Slovo dostává pan ministr Metnar. Prosím.***




Přihlásit/registrovat se do ISP