(10.50 hodin)
(pokračuje Martínek)
Konkrétně by se mohla otevřít možnost obcházení zákona pomocí fiktivního rozdělování domů na bytové jednotky, což by bylo dobré prodiskutovat. A stejně tak by - vlastně to podporuje částečně takovou nekoncepčnost územního plánování, kdy když je rodinný dům, tak je asi určen primárně jako rodinný dům a ne jako rodinný dům, ve kterém je pět bytových jednotek. K tomu jsou spíš bytové domy. Takže samozřejmě jsou tady věci, které bude vhodné prodiskutovat, ale tak jako tak ten návrh podpoříme.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Nemám v tuto chvíli žádné přihlášky do diskuse. Končím obecnou rozpravu. Je zájem o případná závěrečná slova? Pan navrhovatel? Pan zpravodaj? Ne, není. (Gongování.) Jelikož tady nejsou návrhy na vrácení a zamítnutí, budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.
Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nevidím.
Nechám hlasovat o přikázání výboru finančnímu jako garančnímu.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? (Hlasy z pléna upozorňují na správný název výboru.) Rozpočtovému, samozřejmě. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 194: přihlášeno 166, pro 143. Návrh byl přijat.
Já se omlouvám za to, že jsem řekl finančnímu. To víte, to je ta dlouholetá komunální praxe.
Takže dále konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru rozpočtovému jako garančnímu. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání? Nevidím nikoho, tudíž konstatuji, že nebylo přikázáno k projednání dalším výborům. Končím projednávání tohoto bodu. (Od stolku zpravodajů odchází zpravodaj a navrhovatel, hluk a neklid v jednacím sále.)
Dále se budeme zabývat návrhem poslanců Jany Mračkové Vildumetzové, Ivo Vondráka, Heleny Válkové - já bych poprosil pravou stranu jednacího sálu, děkuji. Budeme se zabývat bodem číslo
78.
Návrh poslanců Jany Mračkové Vildumetzové, Ivo Vondráka, Heleny Válkové,
Milana Poura, Petra Sadovského a dalších na vydání zákona, kterým se mění
zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 273/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk číslo 273/1. Prosím, aby se za navrhovatele předložený návrh uvedla poslankyně Jana Mračková Vildumetzová. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, jako předkladatelka a zástupkyně skupiny poslanců bych vám ráda představila novelu zákona o obcích, o krajích, o hlavním městě Praze, který se týká kumulace odměn. Návrh spočívá v tom, aby uvolněným členům zastupitelstev obce, kraje a hlavního města Prahy, kteří jsou zároveň poslanci, senátoři nebo členové vlády, poskytla obec, kraj nebo hlavní město Praha odměnu ve výši 0,4násobku výše odměny, která by jinak náležela uvolněnému členovi zastupitelstva. Nabytí účinnosti této novely zákona jsme navrhli prvním dnem třetího kalendářního měsíce následující po jeho vyhlášení.
Vztah výše odměn členů zastupitelstev územně samosprávných celků v případě souběhu této funkce s těmi nejexponovanějšími politickými funkcemi, funkce poslance, senátora a člena vlády, totiž dosud upraven není. Předložený návrh zákona je v tomto volebním období druhým pokusem o regulaci výše odměn veřejných funkcionářů při kumulaci funkcí -
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní poslankyně, já vás přeruším. (Vyčkává se na uklidnění hluku v jednacím sále.)
Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: - a navazuje tak do jisté míry na poslanecký návrh novely zákona číslo 159/2006 Sb., o střetu zájmů, který tady předložil pan poslanec Jakub Michálek. Bohužel tento návrh byl vrácen k přepracování a vláda k němu přijala nesouhlasné stanovisko. Navrhované opatření má samo o sobě potenciál uspořit finanční prostředky v rozpočtech územně samosprávných celků určené (na?) odměny uvolněným členů zastupitelstev a zabránit přílišné kumulaci funkcí i odměn, dochází-li k ní primárně za účelem zvyšování získaných odměn.
Návrh se zaměřuje na problematiku souběhu odměn za výkon vrcholných státních funkcí s funkcemi v územně samosprávných celcích. Není tady ale řešena otázka souběhu výkonu funkcí uvolněného člena zastupitelstva kraje a obdobné funkce v zastupitelstvu obce. Nenavrhuje se zavedení neslučitelnosti dotčených funkcí, protože transfer zkušeností z komunální či regionální sféry do činnosti zákonodárných sborů či vlády nebo naopak prostřednictvím osob působících v obou sférách může být prospěšný, a proto není důvod mu takto popřípadě bránit. Nenavrhuje se ani úplné odnětí jedné z odměn, které jsou v souběhu, čímž je navrhovaná právní úprava šetrnější než některé obdobné v České republice již platné regulace. Navrhovaná změna se netýká neuvolněných členů zastupitelstev, protože rozhodnutí o tom, zda vůbec budou tito funkcionáři odměňováni, je v pravomoci příslušného zastupitelstva, s výjimkou odměňování neuvolněných starostů a hejtmanů. V návrhu zákona je též novelizační bod číslo 2, v novele obecního zřízení se netýká souběhu odměn, nýbrž má legislativně technickou povahu a důvodem pro jeho zařazení je snaha o odstranění chyby v odkazu tak, aby právní úprava byla bez obtíží aplikovatelná.
Tak jak jsem již řekla, navrhuje se tříměsíční legisvakanční lhůta, která by měla poskytnout adresátům právní úpravy čas, aby se s ní seznámili, a především umožnit územně samosprávným celkům provést příslušná opatření při administraci odměn. Nová právní úprava by se měla aplikovat bezprostředně po nabytí své účinnosti na všechny relevantní případy, souběhy odměn za výkon předmětných funkcí, a proto není zapotřebí přechodné ustanovení.
Vážené dámy, vážení pánové, ráda bych na závěr uvedla některé názory politologa z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Lukáše Hájka, který se věnuje kumulaci mandátů. Ukazuje se, že kumulace mandátů není jenom negativní pro politický systém, ale má i některé pozitivní důsledky. Dochází k propojení politické moci, ať už se bavíme o komunální, regionální, nebo třeba národní politice. Politici, kteří působí v Parlamentu nebo vládě, jsou často obviňováni z toho, že jsou odtrženi od reality a každodenního života. Ovšem pokud někdo kumuluje například mandát poslance a starosty, tak lze předpokládat, že se znalost problémů v jeho městě promítne do přijímání kvalitnějších zákonů. Výzkumy ze zahraničí třeba ukazují, že politici, kteří kumulují více mandátů, v Parlamentu pokládají více otázek, protože jejich voliči z malých vesniček a měst na ně tlačí, aby byli aktivní na národní úrovni. To je třeba jeden z pozitivních důsledků. ***