(18.00 hodin)
(pokračuje Pikal)
Za náš klub - my obecně korespondenční volbu podporujeme. Myslíme si, že je to dobrá cesta, jak narovnat volební právo pro lidi, kteří jsou v zahraničí, pracují tam, reprezentují tam Českou republiku ať už v kultuře, nebo ve vědě, jsou to komunity pracující v IT oborech v Americe, jsou to komunity pracující na konstrukčních záležitostech v Číně, jsou to komunity lidí, kteří nás zastupují jako inženýři na ropných plošinách apod. Ke mně se také dostávají různé příběhy voličů, kteří zjišťují, že pro to, aby mohli volit, budou muset třikrát nebo dvakrát cestovat i tisíce kilometrů, protože prostě nemají jiný dostupný zastupitelský úřad, ke kterému by se mohli včas dostat.
Já si myslím, že ten člověk, který si bude muset zažádat o voličský průkaz a poté si bude muset včas pohlídat termíny a včas poslat svůj hlasovací lístek, do toho investuje svého času a pozornosti daleko více než ten člověk, kterému dojdou hlasovací lístky a on díky tomu zjistí, že jsou nějaké volby, a jde tam zase hodit tu stejnou stranu. Myslím si, že ti lidé, kteří naopak žijí v zahraničí, aby se dozvěděli, že budou mít možnost hlasovat a pohlídali si termíny, se o situaci tady musí skutečně zajímat, a myslím si, že o jejich hlasy bychom jako stát měli stát, protože si myslím, že daleko lépe reprezentují poučený názor, o který nám přece u voliče jde, aby voliči byli vzdělaní, aby byli informovaní, aby se informovali u jakýchkoliv našich médií a podobně, nejen aby sbírali zprávy ze své státní televize v místě, kde se zrovna nacházejí. Tolik k tomuto tématu.
Jak říkám, pojďme ten návrh pustit do dalšího čtení, prodlužme tu dobu, opravme veškeré nedostatky a diskuse, které tam probíhají... V této oblasti je asi nutné ještě zmínit iniciativu Ministerstva vnitra, která vlastně iniciuje nějaké celkové překopání volebních zákonů, protože jedna věc, která tomuto státu skutečně dlouhodobě chybí, je nějaký volební kodex, který by všechny procesní záležitosti dostal do jednoho zákona. Čeká se na to už nejméně osm let, nejméně dvě volební období. Pokud bychom měli jeden tento zákon, vyřešili bychom problémy jako nestejné seznamy voličů, obtížné rozlišení, kdo má právo v kterých volbách a další problémy. Je možnost se dostat k tomuto, nicméně slibovala to každá vláda, co já jsem v politice, těch deset let, ale furt to není, takže proto poslanecká iniciativa napravit aspoň tyto drobnosti.
Já vám děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji panu místopředsedovi za jeho vystoupení. Pan poslanec Marek Benda s přednostním právem.
Poslanec Marek Benda: Kde bych ho vzal?
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Předseda klubu, ne?
Poslanec Marek Benda: Ne, ne. Nevystupuji jako předseda klubu, vystupuji jako prostý poslanec Marek Benda.
Jenom jsem chtěl krátce k debatě, která zaznívala. Já souhlasím s mnohými argumenty i svého ctěného kolegy Václava Klause, že volby se nemají dramaticky zjednodušovat. Já si myslím, že to opravdu tak být nemá. Nejsem příznivcem nějakých představ o elektronickém hlasování. Dokonce nejsem ani příznivcem představ o korespondenčním hlasování uvnitř naší země. A víte, že se tady začínají objevovat v souvislosti s tím, že se začalo říkat: bude jenom jeden volební den a zbytek bude nahrazen korespondenčním hlasováním. Já si myslím, že to vytváří problémy, a souhlasím s tím, že akt voleb je nějakým podstatným aktem.
Současně si ale myslím, že ve vztahu k zahraničí je ona korespondenční volba, která opravdu není jednoduchá - a bylo to tady zdůrazněno, musím si tam zajet, musím si vyzvednout, musím dodat do dne sčítání hlasovací lístek, neprodlouží mi to žádné lhůty -, že to je mnohem bližší paralelou tomu, že si můžu v České republice vyzvednout hlasovací průkaz a nemusím volit ve volbách, které jsou celostátního charakteru, nemusím volit v Praze, ale můžu odvolit v Liberci nebo v Ostravě. Proto já nebudu hlasovat pro zamítnutí tohoto návrhu ani pro jeho vrácení k přepracování a budu se chtít na výborech bavit o tom, jestli ho dokážeme nějakým způsobem vylepšit tak, aby byly dány pryč ty výhrady. Ale snažím se jenom říci, že ta věc je vícevrstevnatá a neměli bychom k ní přistupovat tak trochu jako k občanské válce, někdo má právo, někdo právo nemá.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Tím jsme v tuto chvíli vyčerpali jak rozpravu, tak faktické poznámky. Nevypadá to, že by se ještě někdo hlásil do rozpravy z místa, tedy rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Prosím jako první paní navrhovatelku, poté pan zpravodaj.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. V debatě zazněla celá řada argumentů, výtek, zejména tedy od pana zpravodaje, velmi technicky orientovaných, resp. velmi detailních. Já jsem přesvědčená o tom, že se všemi z nich, protože to nejsou výtky zásadního charakteru, které by ten návrh haněly v tom smyslu, že korespondenční volba je podle tohoto zákona neproveditelná, tak že se se všemi z nich umíme vypořádat pozměňovacími návrhy v rámci druhého čtení. Věřím tomu, že Ministerstvo vnitra i případně Ministerstvo zahraničních věcí bude v této věci kooperovat, už jenom proto, že v rámci programového prohlášení této vlády je příslib zavedení korespondenční volby a tento příslib by určitě rády obě dvě strany, které ve vládě jsou, dodržely.
Pokud se však spolehneme na to, že počkáme až na vládní návrh zákona, který teď teprve začíná být diskutován, ještě není ještě ani obecný záměr, nemáme nic napsáno na papíře, tak se bavíme o tom, že korespondenčně by mohli naši občané hlasovat tak někdy v roce 2025, a já si myslím, že to je příliš dlouhá doba na to, abychom to samotné téma hodili pod stůl a nechali ho právě jenom na vládní návrh. Nicméně ten návrh má obsahovat celou řadu dalších zásadních změn, nikoliv jenom korespondenční volbu, nikoliv jenom její zavedení, takže si myslím, že opravdu v tomhle by tento návrh mohl sloužit jako kvalitní nosič pro vůbec zavedení této formy distančního hlasování.
Zazněl tady třeba argument o tom, že bychom měli přemýšlet nad zavedením povinnosti voleb. Já si myslím, že to je něco tak zásadního, tak zásadní změna, a vůbec to nesouvisí s možností distančně hlasovat, že to je na úplně jinou debatu.
Zazněly tady výtky třeba například k rozpočtu, který tímto bude nějakým způsobem zasažen. V důvodové zprávě je jasně uvedeno, že vyčíslení, samozřejmě orientační, protože se velmi těžce odhadují tyto dopady, by nemělo být zdaleka tak významné, mělo by se jednat o jednotky milionů, nikoliv o významnější částky, což si myslím, že za umožnění provedení hlasovacího práva pro naše spoluobčany, kterých jsou podle odhadu statisíce v zahraničí, to rozhodně stojí.
Myslím si, že ta debata je spíše ideologicky vedená o tom, jestli vůbec lidé, kteří žijí třeba delší čas v zahraničí, volit mají. Jak jsem se snažila říkat v průběhu té debaty, tak se zdaleka nebavíme jenom o těch, kteří třeba už v zahraničí žijí dlouhodobě a nehodlají se vrátit zpět do České republiky. Spíše naopak nám jde o lidi, kteří se chtějí vrátit do České republiky, žijí v zahraničí třeba jen dočasně. Typicky jsou to studenti nebo lidé, kteří v zahraničí po nějakou dobu pracují. Myslím si, že bychom naopak měli mít velký zájem o to, aby i oni cítili nadále sounáležitost s Českou republikou a vývojem v ní. A aby měli zájem se právě vrátit, tak jedním z předpokladů je, že budou mít nejenom pocit, že mohou ty věci ovlivnit, ale bude to umožněno opravdu i fakticky.
Já vás tedy žádám o podporu toho návrhu, ať už k němu máte technické výhrady a chcete, aby se tam některé věci jasně zpřesnily. Jsme si jako předkladatelé vědomi toho, že debata ve výborech nebude jednoduchá, ale prosím, určitě ji umožněme, protože jinak tím návrh na zase dlouhou dobu pohřbíme, hodíme pod stůl a naši spoluobčané budou čekat další roky, nejenom jak čekají dnes. Ta debata se opravdu vede už minimálně patnáct let a myslím si, že si zasloužíme, abychom ji posunuli o stupeň dál. ***