(15.50 hodin)
(pokračuje Žáček)
Veřejnost, média i my si lámeme hlavu, proč a jak se Andrej Babiš junior ocitl na Krymu, zda šlo o bezpečnostní riziko, či nikoliv, byť byl doprovázen zaměstnancem či bodyguardem Agrofertu aspoň po část té své cesty.
Jak všichni víme, Krym byl v únoru 2014 anektován Ruskou federací, a to v rámci rozpoutání konfliktu na východní Ukrajině v intencích ruského plánu vybudování nové části země zvané Novorusko. V reakci na tuto agresi byly přijaty sankce proti Ruské federaci, kterých se jako Česká republika účastníme, k nim jsme se připojili, pochopitelně. Byla přijata rezoluce Organizace spojených národů o územní celistvosti Ukrajiny. Ukrajina reagovala na tento akt zákonnou normou upravující přístup na Krym z vlastního území pomocí několika kontrolních bodů a naopak kriminalizací vstupu nebo přechodu hranice z Ruské federace na Krym. Přímo na Krym.
Doplňuji, a to je k těm bezpečnostním aspektům, že autoritou za situaci na hranicích je pohraniční stráž či pohraniční vojsko, která je součást Federální služby bezpečnosti, známé FSB, která je hlavním gestorem vnitřní bezpečnosti Ruské federace. A pro názornost a jakýsi politický pohled doplním, že na Krym jezdili legitimizovat anexi, pokud je známo, pouze představitelé KSČM. Komunistický europoslanec Kohlíček a senátor Doubrava. A pochopitelně byli ze strany ukrajinských orgánů označeni za to, že spáchali nezákonný vstup na Krym na okupované území Ukrajiny.
Proto otázka zní: Proč pan Babiš junior nezamířil například ze Švýcarska na západ? Například do Francie, kde by mohl navštívit některý z majetků, restaurací pana Babiše. Proč zamířil na východ? Myslím si, že otázkou, a také to již zde bylo naznačeno dopoledne nebo ráno, je schengenský prostor a právní situace v schengenském prostoru. Schengenský prostor je prostor, který zajišťuje průchod, volný pohyb osob s tím, že je uzavřena dohoda, že je možné bez kontrol na vlastních hranicích nebo na vnitřních hranicích uvnitř schengenského prostoru se pohybovat. Na druhou stranu je zde podmínka, že v těchto státech je možno kdykoliv zadržet, zatknout, předvést osobu, která je hledaná v kterémkoliv zúčastněném státě, a to na základě evropského zatýkacího rozkazu vydaného soudem.
A tady jenom chci zmínit, že Švýcarsko je sice v Schengenu, ale není členem EU. Čili pokud by Policie ČR vyhlásila například po některé z osob pátrání, tak by nebyl problém v rámci EU ho zadržet, což ovšem neplatí ve státech mimo schengenský prostor, kterým je např. Rusko nebo Ukrajina. V případě Švýcarska a švýcarského občana by to bylo možné asi na základě mezinárodní právní pomoci, na základě bilaterálních smluv, pokud jsou uzavřeny, což je samozřejmě složitější cesta. Trvá delší dobu a muselo by to být na základě věci reciprocity. Pokud je ovšem tato věc dotačním podvodem, tak pochopitelně švýcarské federace, ale ani Ukrajiny či Ruska se tato věc netýká. Zde je možná odpověď na to, proč byl k té cestě zvláštní zvolen Krym.
A v závěru bych se chtěl zeptat. Věřím, že snad se jednou dozvíme, jak to bylo doopravdy. Ale zároveň se obávám té odpovědi, protože se může potvrdit, že nejde o pouhou spekulaci. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pavlu Žáčkovi. Nyní pan poslanec Mikuláš Peksa. Připraví se pan poslanec Bohuslav Svoboda. Máte slovo.
Poslanec Mikuláš Peksa: Vážené dámy, vážení pánové, je tady několik základních faktů, které nejsou jenom otázkou morálky, ale otázkou základních vlastností bezpečnosti a právního státu. Trestně stíhaný premiér tak pravidelně neřeší jenom vládní agendu a prosazování našich národních zájmů v zahraničí, ale věnuje nesmírné množství času opakovaným pokusům o vysvětlení svých kauz. To mu rozhazuje peníze a silná slova, aby si zajistil popularitu. A místo toho, aby se zodpovídal kritice a spojení ve vlastní straně a byl třeba nahrazen kolegou, jsme svědky vystoupení, kdy chirurg z minutového rozhovoru viděného v reportáži určuje schizofrenii a zapřísahává se, jaké je to všechno spiknutí proti jeho vůdci a majiteli.
Tady si nehrajeme jenom o Česko. Premiér Andrej Babiš je jedním z dvaceti osmi politiků, kteří mají právo vetovat zásadní rozhodnutí EU. No, a jaké zájmy tam hájí. Tak zatím jenom ty svoje. Česko je proti stropování dotací, protože z toho žije holding pana premiéra. Masivní střet zájmů, který momentálně prošetřuje Evropská komise. Takže ve výsledku máme na klíčové pozici Česka i EU člověka, který se hodlá osobně za každou cenu udržet u moci, je velmi snadno vydíratelný a je trestně stíhaný. A tady se jedná o výsostně osobní problém Andreje Babiše, který si za všechny jednotlivé body může sám a sám, protože žádní konspirátoři za něj dotace nečerpali, žádní novináři nemění donekonečna jeho vyjádření a nevytvářejí stále nové verze toho, jak to všechno bylo.
Takže pokud panu premiérovi skutečně záleží na dobru naší a na silné vyjednávací pozici v Evropě, tak je skutečně čas přenechat místo někomu jinému, protože právní stát ČR by neměl být takto zpochybňován, jako se to děje v jiných zemích. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Mikuláš Peksa. Nyní pan poslanec Bohuslav Svoboda. Připraví se kolega Martin Kupka. (Hluk v sále.) Požádám sněmovnu o větší míru klidu pro vystoupení. Pokud vedete jiné diskuse, prosím v předsálí. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo, pane předsedající. Hezký dobrý večer, dámy a pánové. Já na rozdíl od všech ostatních, kteří to říkají, jsem byl přesvědčen, že budu mluvit. Bohužel po té celodenní nebo celoodpolední diskusi to, co budu říkat, je něco jiného, než jsem původně chtěl.
Nejsem v politice tak dlouho, ale sedím v Poslanecké sněmovně druhé volební období, takže vím, že není žádný projev, který by o něčem přesvědčil druhou stranu. To všechno je zbytečné. Nikdo se nenechá přesvědčit. Každý má svůj názor. Někdy svůj, většinou tedy názor svého politického uskupení. To, co tady zaznívalo, je opravdu ale velmi zajímavé. A finálně se dozvím, to bylo pro mě překvapivé, že sociální demokrat nám říká, že největší nebezpečí pro naší zemi je to, že nastoupí oligarchové a bohatci do jejího vedení, a proto s nimi uzavřeli koalici. To je krásný boj proti něčemu, když se tedy připojím k tomu, kde je prospěch a peníze.
Víte, ten život je zvláštní. Já jako lékař bych mohl mluvit o řadě věcí medicínských. Tady mohl bych jako vlastně takový otec a zároveň dědeček hovořit o dětech. Já jsem si své užil, když mi moje dítě se ženou, když bylo dvouleté, sledovali, fotili ho a posílali mi fotku. Uvědom si, co všechno s ním můžeme udělat. To já mám všechno za sebou. Nechci o tom hovořit. Chci hovořit o jiné věci.
Chci hovořit o tom, že jsme Poslanecká sněmovna a máme nějakou zodpovědnost. Zodpovědnost vůči svým voličům, vůči svému svědomí, vůči svým dětem. Historie je zvláštní. Jistě je možné, že představitelé státu řeknou "přinesl jsem vám mír". Nebo "pan prezident všechny mé návrhy přijal". Ale historie se neptá. Historie ví. A ta historie jednou bude vědět, jak jsme dneska hlasovali. Bude to vědět hned o každém z nás. A bude vědět, kdo hlasoval špatně. Zvažte si to všichni. Vím, že volám do hluchého lesa, ale zvažte si všichni svoji odpovědnost sami k sobě, ke svému svědomí, k svým voličům a k svým dětem. Historie se skutečně neptá. Jednou nám všem ten účet vystaví.
Snažme se chovat, vážené poslankyně, vážení poslanci, jako ženy a muži, abych to genderově vyvážil, a být jednou stateční. Já se pokusím jít příkladem. Já budu hlasovat pro vyslovení nedůvěry této vládě. ***