Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Radek Vondráček)

195.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Na pořad jednání 24. schůze Poslanecké sněmovny bylo předloženo celkem devět odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Dnes nám k projednání zůstávají čtyři odpovědi na písemné interpelace. Upozorňuji všechny poslance na § 112 odst. 6 Poslanecké sněmovny, který zní, že není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná.

A nyní přistoupíme k projednání odpovědi na písemné interpelace. Jako první je interpelace na předsedu vlády Andreje Babiše. Předseda vlády Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslance Jakuba Michálka ve věci elektronického spisu. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 268.

Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti předsedy vlády Andreje Babiše. Já mohu jenom konstatovat, že tato překážka stále trvá. A jak jsme už minule došli k závěru, že není možné pokračovat, jestliže bylo řádně přerušeno do přítomnosti. Takže chválím pana poslance Michálka, že je přítomen a připraven, ale... Normálně by to... Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Mě opravdu mrzí, že tady interpeluji už od října, kdy jsem posílal tu interpelaci, a pan premiér ještě tedy nepřišel na písemné interpelace. Přece jenom máme konec roku. Když někdo od října nezvládne přijít ani na tu jednu písemnou interpelaci, aby odpověděl tady na plénu Poslanecké sněmovny, když právě odpovědi na interpelace jsou jeden z klíčových nástrojů toho, jak opozice kontroluje vládu, tak to považuji za zcela nepřijatelné.

Kdybych já nepřišel, tak se ta interpelace shodí pod stůl. Nicméně já jsem tady byl vždycky připraven, abychom si to vyříkali, bohužel, pan předseda vlády opět nedorazil. Tak já nevím, jestli to takhle tedy potáhneme další tři roky a budeme se k tomu věnovat, když pan předseda vlády tady není. Mně to nepřijde úplně smysluplné. A přesto ty věci, na které my opakovaně upozorňujeme, jsou závažné a Poslanecká sněmovna by o nich měla jednat.

Teď jsem byl v Otázkách Václava Moravce v České televizi s kolegou Kováčikem z komunistické strany a zaznělo tam téma digitalizace, modernizace státu, že to i komunistická strana podporuje, že je progresivní, a přesto tady nemáme po roce fungování vlády Andreje Babiše žádné konkrétní výsledky v oblasti digitalizace. My jsme se bavili o tom, co nám sliboval vládní zmocněnec, že vznikne nějaký dashboard, kde budou informace o tom, jak manažersky plní jednotliví ministři svoje plány nebo cíle. To znamená, kolik dálnic postavil třeba pan Ťok, nebo kolik jich opravil, abychom měli objektivní data a měli se nad těmito konkrétními daty o čem bavit v Poslanecké sněmovně, ale bohužel to jsme také nedostali.

To téma elektronického spisu je zásadní, protože má přesahy i do třeba stavebního řízení. A opakovaně tady řešíme problematiku, že dochází k průtahům ve stavebním řízení, že lidi čekají měsíce na to, mnohem delší dobu v některých případech, u některých zavalených stavebních úřadů, aby se jejich věc vyřídila. A bohužel ministerstvo nemá účinný funkční kontrolní dohledový systém, aby vůbec vědělo, kolik je žádostí o stavební povolení, jaké jsou tam průměrné doby řízení apod., aby to mohlo opravdu manažersky řídit. Žádné takovéto systémy dneska bohužel neexistují. A pokud zavedeme důsledně ten elektronický spis a budeme tam mít i standardy pro interoperabilitu, to znamená, budeme schopni vyvodit z toho konkrétního řízení, kdy začalo, jak dlouho trvá, a napříč těmi všemi informačními systémy, které jsou od různých dodavatelů, to musí samozřejmě stanovit stát, tento standard pro interoperabilitu, tak pak to ministerstvo bude i moci řídit.

Takže já bych poprosil pana premiéra tedy, aby se na lednové písemné interpelace už opravdu dostavil, protože pokud několik měsíců dochází k tomu, že premiér vůbec nepřichází na písemné interpelace, tak mi to přijde jako pohrdání Poslaneckou sněmovnou. A myslím si, že když se vláda v programovém prohlášení zavázala, že bude komunikovat s opozicí, tak minimálně to, že by tedy premiér mohl třeba i jednou měsíčně dojít na písemné interpelace, by byl takový určitý minimální standard, aby to tady mělo nějakou štábní kulturu.

Čili nebudu vás teď zdržovat. Vlastně tu konkrétní odpověď, tu já si nechám až na tu dobu, až se pan premiér dostaví do Poslanecké sněmovny. Ale ještě jednou žádám, aby v okamžiku, kdy chce řídit ten stát na nějaké úrovni, tak aby aspoň chodil na těch několik málo závažných okamžiků, jako jsou poslanecké interpelace, aspoň třeba jednou měsíčně. Myslím si, že to není zas takový přehnaný požadavek, který má opozice po předsedovi vlády, který stojí v čele našeho státu. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane předsedo. Tu vaší výzvu vnímám a obrátím jménem Poslanecké sněmovny na pana předsedu vlády, aby se tahle situace vyřešila nějakým způsobem, buď písemně, nebo osobně.

Dovolte mi přečíst další omluvy. Omlouvá se paní ministryně Jana Maláčová z pracovních důvodů z celého jednacího dne, omlouvá se pan poslanec Pavel Jelínek z dnešního jednání do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů, omlouvá se pan místopředseda Pikal od 9.00 do 9.15 - stihl to dřív, ruší svoji omluvu. Omlouvá se pan ministr Miroslav Toman do 16 hodin z pracovních důvodů.

Další interpelací byla opět interpelace na předsedu vlády Andreje Babiše. Mohu konstatovat totéž. I třetí interpelace byla přerušena ze stejného důvodu.

Zbývá nám čtvrtá interpelace, je to interpelace na ministryni financí Alenu Schillerovou. Ministryně financí Alena Schillerová odpověděla na interpelaci poslankyně Věry Kovářové ve věci sliby pana premiéra. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 345. Projednání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti ministryně financí Aleny Schillerové, která je přítomna, a já v této věci otevírám rozpravu. Ptám se paní poslankyně, zda vystoupí jako první. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Otevírám rozpravu.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Já si velice cením toho, že paní ministryně dorazila po tak náročném dnu, který měla včera. Přesto dorazila dnes na interpelace, takže za to samozřejmě děkuji.

Moje písemná interpelace se týkala Národního investičního plánu a můj dotaz zněl, jaký ten plán je, jaké jsou podrobnosti. Přestože byl následně druhý nebo třetí den tento investiční plán představen panem premiérem, tak jsem vlastně žádné informace v písemné odpovědi neobdržela. Proto bych vás, paní ministryně, poprosila, zda byste přece jen mohla trošku přibližněji pohovořit o tomto Národním investičním plánu a jaké jsou záměry ministerstva. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážená paní poslankyně, dámy a pánové. Žádala jste ve své interpelaci odpověď na otázku, jaká je celková výše dosavadních slibů pana premiéra, zejména těch, které učinil při svých cestách do krajů po volbách do Poslanecké sněmovny. Dále jste žádala o informaci o rozpočtových dopadech některých jiných opatření, která jsou součástí priorit státního rozpočtu na rok 2019. Na tuto interpelaci jsem písemně odpověděla. Moje odpověď je součástí sněmovního tisku číslo 345. Paní poslankyně požádala o zařazení této odpovědi na pořad schůze Poslanecké sněmovny.

Na úvod svého vystoupení, když dovolíte, bych se chtěla zmínit o hlavních prioritách návrhu státního rozpočtu na rok 2019, byť jsme to tedy poslouchali včera celý den. Chtěla bych se především zaměřit na ty, které jsou zdrojově zabezpečeny ve státním rozpočtu.

Jedná se zejména o zvýšení průměrného starobního důchodu asi o 900 Kč od 1. ledna 2019, pro důchodce starší 80 let je potom schváleno zvýšení procentní výměry důchodu o dalších 1 000 Kč a průměrný starobní důchod tak po zvýšení bude činit 13 286 Kč. Meziročně výdaje na důchody rostou tedy o rekordních 38 mld. na úroveň bezmála 473 mld. Kč.

Další je platba státu do veřejného zdravotního pojištění. Ta se meziročně zvyšuje o 3,5 mld. Kč na celkovou částku 73,3 mld. Kč.

Výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci rozpočtované v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích pro rok 2019 jsou rozpočtovány v objemu 210 mld. bez příslušenství, což představuje zvýšení o více než 23 mld. Kč proti roku 2018. Růst platů však není plošný, ale je diferencován podle jednotlivých profesí.

Celkové výdaje kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy jsou navrženy v objemu 205,8 mld. Kč a oproti roku 2018 se jedná o nárůst téměř 30 mld., je to přesně 29,7 mld. Kč. Z tohoto navýšení je posílení směřováno především na nárůst platů pedagogů a nepedagogů, dále na výdaje spojené s inkluzí, na provoz mateřských škol, navýšení počtu dětí a žáků a na financování reformy regionálního školství.

V oblasti veřejných vysokých škol je rozpočtováno posílení výdajů pro rok 2019 ve výši 2 mld. včetně umožnění nárůstu počtu studentů, přijímaných do prvních ročníků lékařských a pedagogických fakult vysokých škol, o čemž jsme několikrát informovali.

Výdaje na sport byly zvýšeny o 2 mld. meziročně na celkový objem 8,4 mld., z toho kapitola MŠMT činí 7 mld.

Zvýšení výdajů Ministerstva obrany o 7,8 mld. na celkových 66,7 mld., to je 1,19 % HDP.

Výdaje na výzkum, vývoj a inovace jsou zahrnuty do rozpočtu v celkovém objemu přesahujícím 42 mld., což proti roku 2018 představuje zvýšení výdajů o 1,5 mld.

Kompenzace slev jízdného do veřejné osobní dopravy, to znamená zavedení nové slevy z jízdného ve vlacích a autobusech pro seniory, děti, žáky a studenty - na kompenzace dopravcům je v příštím roce rozpočtováno 6 mld. Kč.

Dále rozpočet počítá s valorizací příspěvků na výkon státní správy v rámci finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí, krajů a k rozpočtu hl. m. Prahy ve výši 10 % s dopadem 1,1 mld.

Celkové kapitálové výdaje jsou pro rok 2019 rozpočtovány ve výši 122 mld., což je o 31,9 mld. Kč více než v roce 2018. K meziročnímu nárůstu dochází u kapitálových výdajů, které jsou kryty příjmy z rozpočtu EU, a to o více než 10 mld., u českých kapitálových výdajů je nárůst bezmála o 22 mld. na úroveň 79,4 mld. A právě zvyšování státního podílu výdajů na investice je jedním z cílů současné vlády, o čemž jsem i včera několikrát informovala, a tím navazuje na trend, kdy od roku 2014 se soustavně navyšují kapitálové výdaje z národních zdrojů.

Celkové výdaje Státního fondu dopravní infrastruktury jsou rozpočtovány ve výši 84 mld., to je meziroční navýšení o téměř 15 mld. Kč. Národní výdajový rámec fondu činí téměř 66 mld., to je meziroční navýšení o 11,7 mld.

Pokud se týká cest pana premiéra a dalších členů vlády do krajů, včetně mě, tak se především jednalo o seznámení se s problémy regionů a zmapování investičních potřeb. Žádný seznam celkových slibů pana premiéra neexistuje. Zmapované investiční potřeby jsou nyní agregovány a vlastně shrnuty v připraveném Národním investičním plánu, jehož zpracování je primárně v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Tento Národní investiční plán do roku 2030 počítá s investičním potenciálem v částce 3,5 bil. Kč veřejných prostředků na více než 17 tisíc projektů, přičemž největší priorita je dána na dostavbu dálniční sítě, dostavbu či vybudování obchvatů obcí v rámci silnic první třídy. V plánu se ovšem počítá s investicemi napříč všemi ministerstvy v obcích a krajích, hovoříme tedy o veřejných rozpočtech.

Koordinaci naplňování Národního investičního plánu zajišťuje Ministerstvo pro místní rozvoj spolu s nově vzniklou Radou vlády pro veřejné investování, která bude posuzovat, kterým projektům bude dána priorita na základě připravenosti, návratnosti, multiplikačního efektu a společenské potřeby.

Jako zodpovědná ministryně financí nemůžu slíbit, že všechny předložené projekty budou podpořeny, a to především s ohledem na možnosti státního rozpočtu, rozpočtů obcí a krajů. Národní investiční plán tak bude sloužit jako zásobník projektů při vyjednávání s Evropskou unií o alokaci finančních prostředků pro příští období na rok 2021 až 2027. Zdroj finančních prostředků budeme hledat zejména v prostředcích přicházejících z Evropské unie.

Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, paní ministryně. Jenom bych chtěl doplnit, že jsem obdržel informaci, že pan premiér je v Senátu a obhajuje tam zákony, takže jeho nepřítomnost je v tuto chvíli omluvitelná. Nicméně budu tlumočit požadavek, aby se dořešily písemné interpelace. Tak, paní poslankyně může vystoupit.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Já jenom, pane předsedo, prostřednictvím předsedajícího bych chtěla podotknout, že paní ministryně si naplánovala své tisky v Senátu na odpoledne, aby tady mohla být. Takže možná i pan premiér by se se Senátem mohl dohodnout tak, jak to udělalo Ministerstvo financí. Aby paní ministryně mohla být přítomná, tak ona má ty tisky až odpoledne. Tak jsem dostala tu informaci ze Senátu.

Paní ministryně, moc děkuji za odpověď. Myslím, že to, co jste na začátku říkala, to jsme skutečně řešili včera. A já si myslím, že je to dobře, že opakování je matka moudrosti, tak já také něco zopakuji ze včerejška. Nám jste nepodpořili priority, které souvisí s těmi prioritami, o kterých jste vy hovořila v souvislosti se státním rozpočtem, jako je navýšení platů pedagogů, mateřské školy, investice do nich, podpora mládeže, obědy do škol, silnice druhých a třetích tříd, místní komunikace, obnova památek a další. Ani tyto priority jste nepodpořili. Musím říci, že mě mrzí, že přesto, že to máte v programovém prohlášení vlády, hovořila jste tady o těch prioritách ve státním rozpočtu, a bohužel priority, které souhlasí s těmi vašimi, tak nám, opozici, neprošly, což mě samozřejmě velmi mrzí.

Poté jste hovořila o tom, jakým způsobem jste jezdili do krajů, byly to takové spanilé jízdy. Myslím si, že je dobře, když politici jezdí do regionů. Na druhou stranu vyjádření pana premiéra, která byla ohledně těch slibů, nejsou vyčíslena, a jak jsem pochopila, v tom národním investičním plánu je 17 tisíc projektů bez ladu a skladu. Je to seznam, což je hezký seznam. Je dlouhý, ale rozhodně nemůžeme hovořit o plánu. To zaprvé.

Zadruhé si myslím, že vybrat 17, nebo dostat seznam 17 tisíc projektů je samozřejmě dlouhá práce. Ale to umí v podstatě každý starosta, každý hejtman zaslat mailem to, co potřebuje postavit. Myslím, že cílem by bylo, nebo správně by bylo, kdyby si, hovoříme-li o národním investičním plánu, kdyby si stát, respektive vláda vybrala skutečně z těch 17 tisíc projektů 20 nejdůležitějších, především dopravních staveb a ty pak podpořila, jak jste hovořila, buď se státního rozpočtu, anebo z evropských fondů. Samozřejmě zásadní budování projektů, kde jsou haly, školky, kulturní centra, plavecké bazény je sice hezké, ale to si myslím, že je možné řešit i prostřednictvím krajů a obcí samotných. Není dobré, aby se centralizovalo. Proč centralizujete 17 tisíc projektů pod jeden orgán, který pak bude rozhodovat o tom, který z těch projektů bude vybrán pro to, aby se mohl postavit? To si myslím, že je skutečně špatně, protože lepší by bylo, kdybyste vytvářeli lepší investiční prostředí. Všichni víme, že ve vyřizování stavebního povolení jsme na 156. místě. To není samozřejmě vaše záležitost jako ministryně financí, to spadá do kompetence Ministerstva pro místní rozvoj, ale každopádně by to bylo lepší než udělat investiční plán se 17 tisíci projekty.

A já se tedy ptám: Jaký je tedy ten plán? Protože v plánu musí být jasně řečeno, jakým způsobem se bude poskytovat, v jakém roce, podle jakých podmínek budete vybírat ony projekty. To zaprvé.

A zadruhé. Jakým způsobem to budete zohledňovat, ty 3,5 bilionu korun ve státním rozpočtu? Protože se to musí zohlednit přece také ve střednědobém výhledu. Takže to jsou dva dotazy. Jakým způsobem bude vytvořen ten plán, protože zatím je to jenom seznam projektů, a jakým způsobem bude financován? Protože jenom z evropských peněz to pravděpodobně nepůjde.

A zatřetí. Proč není lepší, když mluvíme o národním investičním plánu, vybrat skutečně ty velké projekty, jako je dopravní infrastruktura například, které jsou podmínkou pro konkurenceschopnost České republiky? A o to by potom vláda měla usilovat. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. O slovo se hlásí paní ministryně. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji, pane předsedo. Jenom velmi krátká reakce, ať se dostane i na další. My jsme včera nepodpořili, nebo já jsem nepodpořila, a potom Poslanecká sněmovna, celou řadu pozměňovacích návrhů, ale to má svůj důvod. A ten důvod je jasný. Rozpočet se tvořil od dubna tohoto roku. A tvořil se hodiny, týdny, měsíce. Zohledňovaly se tam priority vlády vyplývající z vládního prohlášení, z koaliční smlouvy. Celá řada věcí, o kterých jsem hovořila, je tam zohledněna, ať jsou to školy, školky, ať je to kultura, kde jsme navýšili naprosto historicky rozpočet, ať jsou to investice a další věci, o kterých jste mluvila. Všechno je tam promyšleně nastaveno tak, aby to bylo i z pohledu udržitelnosti veřejných financí. Proto mým zájmem jako ministryně financí bylo maximálně neměnit vnitřní strukturu toho rozpočtu, protože jsme ho měsíce tvořili. Zodpovědně. S obrovsky velkým a zodpovědným přístupem jsme diskutovali s resorty, se sociálními partnery. To znamená, že jestliže jsme dosáhli toho, že vnitřní změna rozpočtu, tak jak ho schválila vláda a poslala do Poslanecké sněmovny, se liší o nějaké 1,2 miliardy, tak je to historicky největší úspěch za posledních x let.

A ještě jsme dosáhli toho, že návrhy, které jsem podpořila, to byly primárně ty, které prošly rozpočtovým výborem jakožto garančním, tak neměnily ani toho adresáta, neměnily dotační programy, směřují na školy, na školky, na byty. Mění pouze kapitolu, která je bude poskytovat. Takže já považuji včerejší projednání rozpočtu za velmi... považuji ho, že prošel velice dobře, hladce, a je to výsledek toho, že byl dobře připraven. To je můj názor na rozpočet.

Říkáte, že udělat takový národní investiční plán není nic složitého, že je to pár mailů. Já si to úplně nemyslím, protože vím, jak to kolegyně Klára Dostálová dávala velice komplikovaně dohromady, kolik na to bylo schůzek, různých debat s kraji a se všemi. Ono to není úplně pár mailů. Ale dobře, to už je otázka nějaké organizace práce, nechci teď vaše slova zpochybňovat. Ale kladu si otázku, proč to tedy nikdo neudělal? Je to prostě první krok.

A to, po čem voláte: Já jsem řekla otevřeně a upřímně, my nemáme 3,5 bilionu. Víte, kolik činí rozpočet, že jsme se tady včera bavili řádově o třetinové částce na to, abychom tyto věci mohli slíbit. Ale víme, že máme zmapované ve spolupráci s kraji a s municipalitami vlastně jejich potřeby. Je to tady zmapované ne jenom pro tuto vládu, je to tady zmapované pro další vlády, které přijdou a mohou s tím pracovat.

A o těch prioritách, na které se ptáte, paní poslankyně, tak o těch právě bude jednat Rada pro investování, která nově vzniká, jejíž první zasedání bude v lednu a kde se právě budeme bavit o tom... My nechceme zpátky vracet - ale ono to dneska už naštěstí podle rozpočtových pravidel není možné, ale možná si pamatujete někteří, kteří tady sedíte dlouho, co to bylo porcování medvěda. Já si pamatuji některé poslance z našeho regionu, jejichž obce jsou pozlacené, a pak vidím vedle toho obce, kde toho strašně moc chybí. To už se nesmí nikdy vrátit. To už ani dneska se vrátit nemůže, protože máme rozpočtová pravidla. Ale my chceme, aby tady byla i nějaká vize. A každá další vláda, která přijde, tak se bude muset vypořádat, bude mít svoje priority, bude mít samozřejmě svoje úkoly a svoje politické plány, ale pořád tady bude Národní investiční plán. A pořád tady prostě bude něco, co se dalo historicky dohromady a co obsahuje reálné projekty. A to, co říkáte, ty priority v dopravní infrastruktuře a další věci, ty jsem prostě zmínila i ve své odpovědi na vaši interpelaci. A o tom všem bude jednat Rada pro investování a bude se o tom bavit s Asociací krajů a s dalšími zástupci. Tak o tom je to celé. Mít vizi. A tu my chceme mít. Tu my máme a chceme ji zajistit i pro další budoucí vlády.

Děkuji vám.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S přednostním právem pan předseda Farský.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych jenom doplnil, že to není poprvé, co se dává dohromady jakýsi investiční plán. Už při přípravě rozpočtů Evropské unie na plánovací období, které počínalo rokem 2007, všechny obce, kraje dávaly dohromady všechny investice, které do budoucna mají představu realizovat, a tyto také předložily do projektových fiší, které dodnes existují. Část z nich je samozřejmě splněna, část se ještě nepodařilo udělat. Takže není to tak, že by tato vláda byla první, která by něco do budoucna plánovala. Takže si nemyslím, že je úplně správně říkat, že se tady v minulosti nedělalo nic, nedělalo nic správně. Myslím, že je dobré tu kontinuitu také ctít a využít už investované energie, která už dneska třeba právě v těchto projektech je.

A já si ale myslím, že ono se to bude z velké části krýt, protože byť je naše vláda velice výkonná, tak prostě nedokáže ani za několik krajských cest pokrýt všechny potřeby regionů. Protože s tím, jak vytvářela svoji cestu, tak by to vypadalo, že se vyrobí hromada Potěmkinových vesnic všude tam, kudy vláda projela, ale na zbytek, tam, kde prostě fyzicky neměla šanci se podívat, se zapomene. Ten projektový plán, investiční plán se přeci netvořil tím, co kde vláda viděla, ale co do toho obce dodaly. A ony už takto dodávaly projekty před deseti lety.

Já bych měl velice konkrétní dotaz. V tom Národním investičním plánu je 17 tis. projektů za 3,45 bil. korun. Mají být realizovány do roku 2030, což je takřka 300 mld. investic každý rok. Příští rok máme na investice v rozpočtu 122 mld., do roku 2022 vláda píše v tomto plánu, že by měla utratit 1,23 bil. - 300 mld. ročně, kdyby už začala příští rok. Tak se chci zeptat, kolik z těch 17 tis. projektů je v rozpočtu na příští rok pokryto a jak vláda dokáže ročně sehnat 300 mld. korun na investice. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji. Pokud se už nikdo nehlásí, tak rozpravu... Ještě se hlásí paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji kolegovi Farskému prostřednictvím pana předsedajícího, že přesně vydefinoval ten problém, který s Národním investičním plánem může být. Ta částka je skutečně 300 mld. a tam také de facto směřoval i můj dotaz, jakým způsobem se to bude projevovat v dalších střednědobých výhledech.

Paní ministryně, hovořila jste o tom, že tady existoval kdysi jakýsi medvěd, že některé obce byly pozlacené. A já si myslím, že přesto, že ten Národní investiční plán má určitě své výhody, že jste dali do balíku důležité projekty pro regiony, tak má zkrátka a dobře jednu nevýhodu. On to není takový malý medvěd, on je to pořádně velký medvěd. Protože jak jste sama říkala, vzniká státní orgán, což je Rada vlády pro veřejné investování, a ten bude rozhodovat o tom, který z těch projektů bude podpořen. Vysílá se tím jasný vzkaz směrem do společnosti, že bez dalšího byrokratického centralismu se už nepostaví ani jedna školka, ani jeden plavecký bazén, ani jedna hala, protože to bude vybírat národní rada, resp. Rada vlády pro veřejné investování. A to si myslím, že není ten správný způsob.

Správným způsobem je: udělejte velké investice z Národního investičního plánu, na to sežeňte peníze. Pokud něco zbude, tak to dejte krajům, protože ty kraje si mapují své prostředí od začátku, znají ty potřeby. A když ještě něco zbude, tak to dejte obcím, protože každý starosta ví nejlépe, co potřebuje.

Takže myslím si, že ta poznámka o medvědovi je vlastně pravdivá. Protože to bude takový opravdu obrovský národní medvěd.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Ptám se tedy ještě, jestli se někdo hlásí. Ano, pan poslanec Farský.

 

Poslanec Jan Farský: Já bych chtěl skutečně požádat paní ministryni o odpověď na to, kde se vezme těch 300 mld. korun ročně. Protože pokud tady vytváří plán, který v příštích dvanácti letech, aby se naplnil, předpokládá útratu na investice 300 mld. korun ročně, tak pokud vláda neví, jak těch 300 mld., a dokonce ani část z nich dokáže uvolnit, tak se tady vytváří úplně zbytečný materiál, který teď zatěžuje hromadu lidí, a ve výsledku budou dělat práci jenom do šuplíku, jenom nějaký sen někoho, kdo asi zrovna spal, protože jinak to nedává smysl.

Řekněte mi, v příštím roce, kolik z těch 17 tis. projektů se podaří státním rozpočtem pokrýt. Kolik investic státního rozpočtu odpovídá tomuto Národnímu investičnímu plánu a kolik bude v dalších letech? Protože stát 300 mld. ročně neinvestoval snad ani v těch nejlepších letech a bohužel investičně to nejsou nejlepší roky ani teď, v době největšího růstu.

Takže moje jednoduchá otázka: Kolik projektů ze 17 tis. příští rok bude realizováno? A jak dokážete zajistit ročně 300 mld. korun na investice? Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a paní ministryně požádala o slovo. Prosím.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Vy jste mě včera neposlouchal, pane poslanče. Když jsem hovořila o investicích z národních zdrojů, jsou největší za deset let. Když jsem tady ukazovala graf, že musíme porovnávat skutek se skutkem, plán s plánem. Že když tady prostě padala slova, že v roce 2015 to bylo 175 mld., tak jsem ukázala na grafech ze státní pokladny, že to bylo z národních zdrojů jenom 37 mld., protože zbytek se překrývala dvě programovací období z peněz Evropské unie.

A teď k vaší otázce. Já vám na ni neumím dneska odpovědět. Já jsem jasně řekla, že v lednu začne působit Rada pro investování. Ta bude posuzovat Národní investiční plán a toto všechno bude zasazeno do dvou procesů. Proces sjednávání státního rozpočtu na rok 2020 a výdajové rámce. A druhý proces, vyjednávání o víceletém finančním rámci, které také startuje a vlastně bude pokračovat až po evropských volbách, protože Evropská komise ambici dojednat ho do voleb vzdala. A toto jsou všechno zdroje, ze kterých to bude financováno. A co dostane prioritu, to bude otázka debat na vládní úrovni, ale samozřejmě i s municipalitami.

Takže já vám neumím říct teď, v době, kdy jsme teprve schválili rozpočet na rok 2019, kolik dostane z priorit. Ale podívejte se na rozpočet roku 2019. Říkala jsem to včera celý den, říkala jsem to dnes ve své odpovědi na interpelaci, že prioritou je dopravní infrastruktura. Navýšili jsme prostředky na kulturu, do investic samozřejmě. Tam je tuším 1,8 mld. a tak dále. Takže já jsem neslíbila, že budeme moci investovat 3,5 bil., to bych tady lhala a to já neudělám. Ale řekla jsem, že prostě tomu dáme nějaký směr a nějakou vizi. A zeptejte se mne na tuto otázku za rok. Děkuju.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Faktická poznámka, pan poslanec Černohorský. V podstatě současně se přihlásila i paní poslankyně, tak pan předseda. Vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Takže děkuji. Dobrý den. Já jsem chtěl poděkovat, že teda paní ministryně i třeba pan ministr Ťok tady ukazovali grafy. Ale já bych chtěl poprosit, jestli by se třeba mohlo nějak vyřešit to, abych nemusel z toho zadního místa sem permanentně běhat a koukat na ty grafy. Protože si představte prostřednictvím pana předsedajícího, že by sem celá opozice chodila zkoumat grafy paní ministryně. To už je spíše jako nástřel třeba na komisi pro práci Poslanecké sněmovny, tak ať ty grafy případně vidíme. Protože to, že tady budu stát a něco vám teď ukážu, tak je mi jasné, že ani tady kolegové přede mnou by moc z těch grafů neměli. Děkuju.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Já mám jiný podnět. Na Slovensku tyto pomůcky zakázali v rámci jednacího řádu. Už tam neukazují vůbec nic.

Tak prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Já jsem se paní ministryně chtěla zeptat na jednu věc. Ve střednědobém výhledu na další léta se počítá se snižováním výdajů na jednotlivých ministerstvech, to znamená, že jaksi trošičku bych řekla, že ty střednědobé výhledy počítají už s tím, že nebude tak dobře jako v následujícím roce nebo jako v roce letošním. Protože se jasně ukazuje, že pravděpodobně nebude dosaženo takového výběru daní jako v tomto roce, protože samozřejmě je tady nějaký hospodářský cyklus.

Také bych se chtěla zeptat na to, zda by nebylo lepší, protože ten investiční plán, pokud se počítá na několik let investice ve výši 300 miliard, tak si myslím, že by to bylo dobré, a to z toho důvodu, že dnes víme, že na investice peníze de facto jsou, ale nejsou firmy, které by tyto investice stavěly... A asi by bylo nejlepší, pokud by se udrželo po celou dobu, i když hospodářství nebude v uvozovkách tak dobře šlapat jako dnes, že by se v podstatě udržela hranice těch investic na stejné úrovni i v letech špatných. Protože peníze z výběru daní tolik nebudou, ale zase ty firmy budou mít volné kapacity, aby se mohlo stavět.

Takže se ptám, zda tedy počítáte s tím, že budete vytvářet nějaké rezervy na tu dobu budoucí, kdy to hospodářství nebude tolik šlapat, budou volné kapacity, protože všichni víme, že ze stavebnictví odešlo v době krize 50 tisíc lidí a už se nevrátili, mnozí z nich se nevrátili. A sektor stavebnictví říká, že je potřeba mít úroveň národních investic na stabilní úrovni, aby oni si mohli držet stroje, lidi a tak dále a aby v tom sektoru byla stabilita.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Pan poslanec Farský.

 

Poslanec Jan Farský: Aby nevznikla mýlka, já si myslím, že je potřeba mít vizi, mít představu, kolik se v příštích letech bude investovat, aby se na to mohly připravit kapacity stavebních firem, aby se mohly připravovat projekty v regionech. Zažil jsem to za osmiletého fungování starosty. Mnohdy jsme pro to, abychom se dostali k dobrým cenám a kvalitním firmám, soutěžili už podzim předchozího roku investice na další rok. Právě proto, abychom byli předvídatelní a firmám dali nějakou představu svého fungování. A proto mi pořád na tom investičním plánu nesedí to, že pracuje s tím, že se má v příštích letech ročně investovat 300 miliard korun. To je prostě nesplnitelný sen.

A jestli se dá tato naděje obcím, krajům i státu, oni začnou projektovat, tak minimálně dvě třetiny z financí vynaložených na projekty budou vyhozeny a ty projekty zůstanou v šuplíku. Já teda se omlouvám, nemám větší plachtu (ukazuje papír s grafem), ale já to teda přečtu. Investiční výdaje od roku 2012. V roce 2012 113 miliard. V roce 2013 102 miliard. 2014 - 111 miliard. Ano, kolegové piráti se jdou podívat. V roce 2014 111 miliard. V roce 2015 175 miliard, zmíněných. V roce 2016 ale už je to jen 84 miliard, 2017 81 miliard. V roce 2018 19 miliard. A v roce 2019 těch neustále opěvovaných, úžasných, a jsem za ně rád, 122 miliard. Ale do těch 300 pořád 180, to jest takřka dvě třetiny, chybí.

Kde je najdete? Ať tady nevyrábíte jenom nějaký nesplnitelný sen, který vypadá nádherně marketingově, ale je úplně prázdný.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S faktickou poznámkou pan místopředseda Pikal.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobré ráno. Když už tady teda řešíme ty grafy, tak já bych se chtěl ozvat k oběma dvěma stranám, které tady mávají grafy. Pan poslanec Farský nemá svůj graf kótovaný od nuly, takže je podseknutý, a tím pádem je matoucí, to není v pořádku. Paní ministryně tady včera opět šermovala grafy, které byly 3D, čímž pádem zkreslují ten pohled. Takže prosím... My se třeba zasadíme o tu obrazovku, aby to bylo lépe, abychom všichni mohli vidět grafy, a pak si zlepšíme kulturu toho, jak se grafy dělají. Děkuji. (Potlesk poslanců Pirátů.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Paní poslankyně Kovářová. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Já myslím, že jsme se něco dozvěděli od paní ministryně, něco jsme se nedozvěděli, a to z toho důvodu, že teprve Rada vlády pro národní investování vzniká. Plán zatím není plánem, plán je zatím seznamem. Já tedy nebudu navrhovat žádné usnesení a budu se paní ministryně dotazovat za pár měsíců, jak to tedy vypadá s tím Národním investičním plánem a zda skutečně se stane opravdovým plánem, s tím že budou investice zaneseny do návrhu státního rozpočtu na příští rok a na roky další.

Každopádně děkuji, paní ministryně, že jste na písemnou interpelaci dorazila, a budu se těšit na další odpovědi ve věci Národního investičního plánu. Děkuji vám.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Tak. Hlásí se ještě někdo do rozpravy k tomuto bodu? Jestliže tomu tak není, tak rozpravu končím a ptám se paní poslankyně Věry Kovářové, jestli navrhuje nějaké usnesení. Radši se zeptám ještě jednou v této fázi. Není tomu tak, takže děkuji.

Končím projednání této interpelace a po dohodě umožním krátké vystoupení panu poslanci Valentovi, který interpeloval pana premiéra, a jeho interpelace nemohla být projednána. On by rád k tomu řekl pár vět. Tak jestli k tomu není nějaká zásadní námitka, tak bych mu umožnil nyní vystoupit.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji, pane předsedo, ale já si myslím, že to moje vystoupení nemusí být krátké, protože vzhledem jak k pracovním důvodům pana premiéra Babiše minule, vzhledem k osobním důvodům, které byly avizovány na dnešek, moje interpelace byla řádně zařazena a já mám právo, alespoň si myslím, podle jednacího řádu svoji interpelaci i bez přítomnosti pana premiéra tady odprezentovat.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Předpokládám, že se o tom přerušení hlasovalo, pane poslanče. Není tomu tak? Nebyl jsem asi přítomen, když došlo k přerušení, ale předpokládám, že to bylo hlasováním. (Poslanec Valenta: Jo, tak to já si teď nevzpomenu.) Takže já respektuji rozhodnutí sněmovny. A v podstatě trošku nad rámec jednacího řádu jsem vám gentlemansky umožnil vystoupení.

 

Poslanec Jiří Valenta: Dobře, tak já to tedy odložím. Ale bohužel interpelace má poměrně závažné téma, já ten další termín budu na jednání Parlamentního shromáždění Rady Evropy, tudíž mi ta interpelace takzvaně propadne. Takže já se budu muset panu Babiši, panu premiérovi, přihlásit opět a dojde na mě dejme tomu za půl roku. Takže takovýmto způsobem jsou efektivní písemné interpelace. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji i za ten podnět. Koneckonců je to ke zvážení, zda neupravit nějakým způsobem jednací řád.

Takže dámy a pánové, vypořádali jsme se s interpelacemi, které jsme mohli projednat. S přednostním právem pan místopředseda Pikal, poté s přednostním právem pan předseda Gazdík.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Já bych chtěl jenom upozornit na to, že nastala ta situace, kterou jsem předpokládal včera, to znamená, že jsme se vypořádali s písemnými interpelacemi před 11. hodinou a mohli bychom pokračovat v nějakém jednání, např. v probírání zpráv, které jsou běžně zařazeny na tuto dobu. Bohužel ta avizovaná dohoda předsedů klubů, jak chápu, nebyla dodržena. Já bych chtěl poděkovat členům vlády, kteří na písemné interpelace přišli a mohli by se tedy účastnit projednávání zpráv. Jako první zpráva, která by přicházela na mysl vzhledem k tomu, kdo je přítomen z vlády a kdo je přítomen z poslanců, je projednání zprávy o činnosti centrálních kontrolních orgánů za rok 2017, která je navržena Ministerstvem financí a má ji zpravodajovat pan poslanec Kubíček. Ale předpokládám, že v tuhle chvíli vzhledem k tomu, že včera večer nastala ta vánoční atmosféra, nebude vůle v těch zprávách pokračovat.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Já s vámi souhlasím, i pan předseda Faltýnek byl toho názoru, že bychom mohli pokračovat. Nicméně výsledná dohoda je taková, že skutečně budeme pokračovat v 11 hodin těmi pevně zařazenými body.

Ještě s přednostním právem pan předseda Gazdík.

 

Poslanec Petr Gazdík: Hezké dobré dopoledne. Já si vás, pane předsedo, dovoluji zdvořile požádat o to, jestli skutečně vy byste nebyl ten, kdo začne - svolá nějaký orgán, minimálně předsedy poslaneckých klubů nebo zástupce klubů, kteří se budou zabývat změnou interpelací. To, co tady zažívá pan kolega Valenta, se tu sice, férově musím říct, dělo i v minulosti, vždycky byl problém dostat ministry na interpelace. Ale dovolím si za těch osm a půl roku, co jsem v parlamentu, tvrdit, že teď je to skutečně jedna z nejtristnějších situací. A já si myslím, že tímto způsobem se Poslanecká sněmovna a my jako poslanci znevažujeme hlavně vůči voličům. Protože představte si, že každému z nás chodí různé podněty od voličů a vy se snažíte tomu voliči pomoct, interpelujete toho ministra a pak se stane to, co třeba kolegovi Valentovi, že vy tu odpověď přinesete od toho ministra možná za půl roku. Tak to není pro toho voliče, který má problém, příliš důvěryhodné. Pojďme prosím změnit interpelace, pojďme změnit, aby to bylo rychlejší, efektivnější, aby to nezdržovalo v podstatě celý čtvrteční den a přitom to k ničemu nevedlo. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Budu se těšit na vaši podporu, pane poslanče, až předložím svůj návrh. Tak.

Omlouvá se paní poslankyně Tereza Hyťhová z dnešního jednání z pracovních důvodů, omlouvá se pan poslanec Julius Špičák mezi 9.00 a 11.00 z pracovních důvodů.

Já v tuto chvíli přerušuji schůzi do 11.00, kdy budeme pokračovat pevně zařazeným bodem o EET. A o slovo mě požádal pan poslanec Juchelka, který chce využít toho, že je plný sál, a něco vám chce sdělit.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Ano, děkuji moc. Já vás jenom chci srdečně pozvat na výstavu mobilního hospice Strom života do Atria, kde můžete tento mobilní hospic podpořit tím, že si koupíte jeho kalendář na rok 2019. Děkuji moc. Srdečně vás zvu.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji.

 

(Jednání přerušeno v 9.54 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 11.01 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat v projednávání dalších bodů, tak jak o nich rozhodla Poslanecká sněmovna. Nyní se tedy budeme věnovat, nebo měli bychom se věnovat pevně zařazeným bodům 21, to je sněmovní tisk 205 o evidenci tržeb, a bodu 197, což je informace vlády o situaci na D1, a poté bychom přešli k projednávání bodů z bloku zprávy, návrhy a další. Odpoledne máme na programu bod 196, což jsou ústní interpelace.

Ptám se nicméně, zda je zájem vystoupit s návrhem na změnu schváleného pořadu schůze. Hlásí se pan předseda Faltýnek, kterému dávám slovo. Prosím vážené paní poslankyně, vážené pány poslance o klid, abychom slyšeli, s jakými návrhy budou jednotliví řečníci vystupovat. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji, pane místopředsedo. Dobré dopoledne, vážené kolegyně, kolegové. Dovolte mi, abych navrhl změnu v programu schůze. Já jsem teď v rychlosti se pokusil oběhnout většinu předsedů poslaneckých klubů s následující prosbou, abychom zítra po třetích čteních zařadili ty čtyři rozpočty, které jsme vlastně nestihli včera večer doprojednat.

Jedná se konkrétně o body č. 116 - rozpočet SFRB, 117 - rozpočet SFDI, 118 - dotační programy v zemědělství a 119 - rozpočet SZIF, abychom to zařadili na zítřek za třetí čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, děkuji. Dále chce k pořadu schůze vystoupit pan poslanec Ferjenčík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já navrhuji vyřadit z pořadu této schůze bod č. 21, sněmovní tisk 205, elektronickou evidenci tržeb. Myslím si, že tato Sněmovna se chce věnovat primárně situaci na dálnici D1, kde prostě ta situace je velmi špatná, a byla by škoda, kdyby se to nestihlo kvůli tomuto bodu.

A dále podpůrný argument. Máme tři zákony v prvním čtení, které mně přijdou třeba osobně důležité: 159 - příplatky pedagogů, 191, který umožňuje postavit a zprovoznit metro D v Praze bez strojvedoucího, a 201 - manželství pro všechny. Všechny tyhle tři zákony byly podány dříve než sněmovní tisk 205 a nevidím žádný důvod, proč by je měl sněmovní tisk 205 přeskočit. Navrhuji vyřadit ho z pořadu této schůze a zabývat se jím v lednu. Děkuji za podporu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Hlásí se ještě někdo s návrhem na změnu programu schůze? Nehlásí. Takže budeme hlasovat o těch návrzích, které zde zazněly. Ten první návrh se týká toho, abychom v pátek po třetím čtení zařadili body 116, 117, 118 a 119. Je zde návrh na odhlášení, všechny jsem vás odhlásil. Prosím, abyste se znovu přihlásili svými identifikačními kartami.

Můžeme o těchto návrzích hlasovat jedním hlasováním, nebo zde je názor, že máme hlasovat odděleně? Není takový názor, takže budeme hlasovat. Ano, prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Radim Fiala: Dobré ráno, vážené poslankyně, vážení kolegové. Chtěl bych jenom vědět jestli... Nebyl jsem si jist, jestli pan Ferjenčík navrhoval také ty zákony... Jestli navrhujete do programu schůze ty zákony, ty poslední tři, nebo jenom chcete vyřadit projednávání zákona EET.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pane předsedo, zazněl jenom návrh na vyřazení bodu 21, sněmovní tisk 205, tedy EET.

 

Poslanec Radim Fiala: Dobře. Děkuji za upřesnění.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: V tuto chvíli, protože nezazněl návrh na oddělené hlasování, hlasujeme o zařazení bodu 116, 117, 118 a 119 na zítřek po třetích čteních.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 260, přihlášeno 154 poslanců, pro 106, proti nikdo. Návrh byl přijat a body jsme na zítřek zařadili.

 

Další návrh, který budeme hlasovat ,je návrh pana poslance Ferjenčíka. Znovu tedy uvádím, že jde o návrh vyřadit z programu schůze bod č. 21, sněmovní tisk 205.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 261, přihlášeno 158 poslanců, pro 66, proti 82. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní vás seznámím s omluvami, které mezitím přišly. Paní poslankyně Langšádlová se omlouvá v době mezi 11.00 a 11.30 z osobních důvodů, paní poslankyně Ivana Nevludová se omlouvá z dnešního jednání od 11.50 do 13 hodin z pracovních důvodů, paní ministryně Dostálová se omlouvá z dnešní schůze od 14.30 z důvodu dlouhodobě plánovaného pracovního jednání, pan poslanec Vymazal se omlouvá v době od 9.00 do 14.00 z osobních důvodů a pan ministr Kněžínek se omlouvá do 16 hodin z dnešního jednání z pracovních důvodů.

 

V souladu s tím, jak jsme nyní rozhodli, budeme pokračovat bodem

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.