(20.30 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Podpora podnikání, MPO. My jsme přesvědčeni, že nejlepší podpora podnikání jsou nízké jednoduché daně a nižší byrokracie. Ne nové a nové dotační tituly. Tato levicová vláda ovšem chápe podporu podnikání jako dotace. Já bych řekl, a už jsme o tom tady mluvili několikrát v posledních dnech, že úplně absurdní je investiční pobídka v řádu stovek milionů velmi bohaté, velmi ziskové zahraniční firmě. Nic proti této firmě, abyste nemysleli, že ji kritizuji. Ale to je ten nesystémový, resp. vysoce levicový přístup. Jestli si někdo představuje podporu podnikání v dotačních titulech, tak se s námi opravdu ideově velmi míjí. Dotační tituly jsou ze své podstaty nespravedlivé. Jenom někdo požádá, někdo třeba nemá lidi, aby to zpracoval. Pak to někdo posoudí, jenom někdo dostane, někdo nedostane. Kdežto v zásadě by to chtěli všichni.
Tak jim snižme daně. To je spravedlivé. To je podpora podnikání. Nebo jim uberme byrokratické povinnosti. Nechci dneska mluvit o EET. Těch formulářů! Chudák firma, která je "vylosovaná" a musí plnit informační povinnost Českému statistickému úřadu. Doporučoval bych každému poslanci, ať si zajde do malé firmy, která tuto povinnost má. To jsou desítky formulářů každý rok. Kolik kilogramů papírových obalů (nesrozumitelné)? Kolik papíru toho? Kolik vážilo tohle? Reálný život je takový, že to střílejí od boku, pak někdo sečte, pak to v hlášení zprůměruje a pak máme velké zprávy o stavu životního prostředí a tam píšeme, kolik bylo spotřebováno nebo využito obalových technik nebo obalů jednotlivých typů, firma. K čemu to máme? Když tak to dělejme u těch velkých, kteří za prvé produkují hodně a mají dostatek zaměstnanců. Neotravujme tím malé. Další a další formuláře.
Skoro každá regulace, která je tady navržena, plodí nějaký papír. A elektronizace probíhá, já tomu říkám elektronizace z Rakouska-Uherska, a to je opravdu jak parodie. Když jste nekomunikovali elektronicky, např. se zdravotní pojišťovnou, když jste přihlašovali zaměstnance, tak jste vyplnili přihlášku, podepsali, strčili do obálky a poslali. Teď jsme to zelektronizovali, takže vytisknete papír, podepíšete, strčíte ten papír do skeneru, naskenujete, uložíte si soubor a ten někam elektronicky pošlete. A tomu mnozí říkají elektronizace veřejné správy. To je opravdu komické.
Takže tady můžeme úplně v klidu škrtnout 4 miliardy, vůbec to podpoře podnikání neublíží, jenom snížíme riziko skandálů, korupce, nespravedlnosti, nerovného přístupu k veřejným zdrojům a pokřivení trhu.
Pokud se bavíte se zaměstnavateli nebo pokud se podíváte na každoměsíční hlášení úřadů práce o počtu nezaměstnaných, tak zjistíte, že v této chvíli převažuje nabídka volných pracovních míst nad počtem nezaměstnaných. Jak tuto skutečnost reflektuje vláda v návrhu rozpočtu? Je to MPSV a je tam taková hezká položka aktivní politika zaměstnanosti. Mě by tedy úplně vážně zajímalo - paní ministryně práce a sociálních věcí nepovažovala za nutné vůbec přijít na projednávání rozpočtu -, na co ty peníze utratí. Komu je věnují, když nejsou volné pracovní síly. Když si naše firmy stěžují, že nemohou najít zaměstnance. My navrhujeme škrtnout 2 miliardy. A vy, kteří budete případně proti, tak předtím, než o tom budeme hlasovat, budu chtít slyšet, na co se ty 2 miliardy použijí. Reálně. Aktivní politika zaměstnanosti, nebo nezaměstnanosti? Jak se to jmenuje? Zaměstnanosti. Ale když nemáme nezaměstnané, tak by to měla být asi aktivní politika nezaměstnanosti, že nějaké vyrobíme a pak je budeme podporovat. Jinak těm penězům nerozumím.
Roste ekonomika, máme v zásadě plnou zaměstnanost, rostou mzdy, rostou i platy - pro mnohé poslance a pro mnohé daňové poplatníky, to je fakt rozdíl, mzdy a platy, to není synonymum - a přitom se zvyšují sociální dávky. Já tomu vůbec nerozumím a třeba se chci zeptat paní ministryně financí, co na to říká ona jako strážce kasy. Roste ekonomika, rostou platy a současně se zvyšují sociální dávky. Vidíte v tom nějakou logiku? Kdyby ekonomika klesala, kdyby rostla nezaměstnanost, tak je logické, že se zvyšuje potenciálně objem sociálních dávek. V tomto případě se děje pravý opak.
Takže tohle jsou, není to všech 11, říkám, tím, že je poměrně pozdě, nechci zdržovat, tohle jsou hlavní položky toho, kde se dá ušetřit 40 miliard tak, aby návrh rozpočtu byl vyrovnaný... (Poslanec Onderka hovoří s poslanci v lavicích před řečníkem.) K tomu máme mikrofon, abychom si vysvětlovali, pane poslanče Onderko prostřednictvím pana řídícího. Určitě si rádi vyslechneme všichni vysvětlení.
Pokud bude platit základní věta, kterou říkají ministři za hnutí ANO, že výsledek byl lepší než plán, pokud bychom přijali vyrovnaný státní rozpočet, znamená, že bychom docílili přebytkového státního rozpočtu. Což by bezesporu byl dobrý výsledek v době, kdy ekonomika několik let pravidelně roste velmi slušným tempem.
Protože jsme podobné pozměňovací návrhy podávali loni i předloni, jako realistický politik vím, že nemá příliš velkou šanci na přijetí. Nicméně pak nám neříkejte, když se budeme přít o podobu státního rozpočtu, že nevíme, kde ty peníze najít. Tady jsme ukázali, že víme. Státní rozpočet je výsostné politikum, je to výsostné politické rozhodnutí. Vláda a opozice mohou mít a logicky mají různé priority, proto se taky dobře a pokud možno kompetentně přou o priority. Neříkám, že to říkají všichni, ale mnozí z řad vládních politiků, a tím myslím ministry i poslance, nemyslím pouze ministry, říkají: opozice navrhuje a neví, kde by na to vzala. Takže tady jsme vám ukázali, jak se dá poměrně jednoduše vytvořit návrh vyrovnaného státního rozpočtu, například kdybychom ho sestavovali my.
Klidně můžeme ještě pár chvil, protože můžeme jednat i po 21. hodině, nejsme nijak tlačeni časem, věnovat debatě o tom, zda si můžeme nebo nemůžeme dovolit snížení daní. A já jsem na začátku snad první větu, kterou jsem říkal, že vláda odhaduje zvýšení příjmů o 150 miliard, a současně jsem říkal, že to je realistické číslo. Takže vláda má k dispozici pro příští rok plus 150 miliard. Teď si od toho odpočteme schválené zvýšení důchodů, odpočteme si od toho schválené zvýšení finančních prostředků do oblasti vzdělávání či školství, řekněme vzdělávání jako širší pojem. Odečteme si od těch 150 miliard i prostředky pro vědu a výzkum. Pořád vám zůstane k politickému rozhodnutí zhruba 95 miliard. Možná 90, abych byl velkorysý.
Z těch 90 miliard je bezesporu prostor pro snížení daní. U některých daní je ten výpadek, investice nerostou nijak dramaticky, ale i kdybych to odpočetl, tak pořád je tam výrazný prostor pro snížení daní. U některých daní, snížení nebo zrušení je ten výpadek poměrně malý.
Zrušení silniční daně pro osobní vozidla používaná k podnikání, to není žádný velký výpadek a ušetří to mnoho byrokracie a mnoho přiznání jak firmám, tak finančním úřadům. Daň, která se platí, ale je administrativně mimořádně náročná, výnos je poměrně zanedbatelný. Nemluvím o služebních vozidlech. Mluvím o těch soukromých vozidlech, která používají zaměstnanci pro služební cesty. Tam by ten výpadek skoro nebyl vidět. ***