Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

24.
Vládní návrh zákona o úpravě některých vztahů
v souvislosti s vystoupením Spojeného království
Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie
/sněmovní tisk 368/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je návrh vlády podle § 90 odst. 2 schválit tento návrh zákona v prvém čtení. Požádám sněmovnu o klid a zároveň požádám pana ministra vnitra a místopředsedu vlády Jana Hamáčka, aby zaujal místo u stolku zpravodajů, a pana kolegu Marka Bendu, který je zpravodajem tohoto tisku, aby také zaujal místo u stolku zpravodajů.

Můžeme, pane místopředsedo? (Velký hluk v sále.) Požádám sněmovnu o klid, aby pan místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček mohl uvést tisk 368. Prosím, pane místopředsedo vlády, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych uvedl návrh zákona o úpravě některých vztahů v souvislosti s vystoupením Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie, který máte k dispozici jako tisk 368. (Hluk v sále trvá.)

Cílem navrhované úpravy je připravit Českou republiku na vystoupení Spojeného království z Evropské unie bez ratifikované výstupové dohody, tzn. variantu označenou jako divoký nebo tvrdý brexit. Ta by s ohledem na dosavadní vývoj mohla nastat uplynutím dne 29. března 2019. Účelem zákona je zabránit závažným komplikacím, které jsou s touto variantou spojeny, a bez přijetí speciální právní úpravy by se přibližně 8 tisíc občanů Spojeného království -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane místopředsedo, já vás na chvilku přeruším a požádám Sněmovnu o klid! Pokud diskutujete jiný návrh zákona, než je úprava vztahů v souvislosti s vystoupením Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie, tak prosím v předsálí! Jde minimálně o 40 tisíc českých občanů a minimálně o 8 tisíc britských občanů na území České republiky a našich občanů ve Velké Británii. Prosím tedy, věnujte mu pozornost. Je to otázka, kterou máme rozhodnout v prvém čtení. (Místopředseda vlády Hamáček už chtěl hovořit, ale v sále je ještě hluk.) Ještě chviličku počkejte, pane místopředsedo... Myslím to opravdu vážně, zleva doprava... (Hluk ubývá.) Děkuji, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Bez přijetí speciální právní úpravy by se přibližně 8 tisíc občanů Spojeného království legálně pobývajících v České republice ode dne 30. března 1919 ocitlo ve stejném postavení jako ostatní cizinci ze zemí mimo Evropskou unii a to by bylo v rozporu s přístupem, který garantovalo Spojené království občanům Evropské unie pobývajícím na jeho území včetně několika desítek tisíc občanů České republiky. A zajištění reciprocity ve vztahu ke garancím nabízeným Spojeným královstvím je ostatně základním východiskem celého zákona.

Tato navrhovaná právní úprava spočívá v zavedení přechodného období od 30. března 2019 resp. od doby, kdy pro Velkou Británii přestane platit primární právo Evropské unie, do 31. prosince 2020, během nějž bude ve vybraných oblastech občanům Spojeného království a jejich rodinným příslušníkům, příp. i právnickým osobám se sídlem ve Spojeném království, zaručeno stejné zacházení jako občanům Evropské unie resp. právnickým osobám se sídlem v Evropské unii. Navrhovaná právní úprava je tak zaměřena na vybrané otázky spojené např. s pobytem na území České republiky, nabýváním státního občanství, přístupem na trh práce, výplatou některých dávek ze systému státní sociální podpory, uznávání odborných kvalifikací, poskytování finančních služeb, právního či daňového poradenství nebo nakládání s léčivými přípravky.

S ohledem na potřebu urychleného přijetí právní úpravy si vás dovoluji jménem vlády požádat, aby Poslanecká sněmovna návrh zákona schválila již v prvém čtení. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru vnitra Janu Hamáčkovi a požádám pana zpravodaje pro prvé čtení, pana poslance Marka Bendu, aby přednesl zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, vzhledem k tomu, jak to rychle přišlo po předchozím bodu, kterému jsem se poměrně intenzivně věnoval, tak jsem si tisk ani nevzal s sebou, ale za chviličku mi ho přinesou. Nicméně pan ministr má pravdu. Jedná se o reakci České republiky, která by se měla připravit na situaci, kdy by nedošlo k dohodě mezi Evropskou unií a Velkou Británií o podmínkách vystoupení Velké Británie z Evropské unie a způsob řešení, který by občanům Velké Británie žijícím v České republice v některých oblastech, a samozřejmě si zdaleka nejsem jist, jestli jsou to úplně všechny, zajišťoval dostatečná práva, která měli doposud, a vytvořil toto přechodné období na uzavření nějaké dohody.

Co by bylo důležité a co myslím, že je třeba položit panu ministrovi za otázku, je, jestli máme v tuto chvíli jistotu, že to tak bude i recipročně, jestli v tuto chvíli máme jistotu, že pokud my schválíme takový zákon, že i Spojené království schválí zákon, který tyto možnosti, tuto ochranu poskytuje i českým občanům, kteří doposud žijí ve Velké Británii. Protože si myslím, že by bylo nesmyslné, abychom my dělali nějaký krok a neměli zajištěno. Naším úkolem je starat se o naše občany a až v druhé řadě o občany Velké Británie. To je důležité, že chceme chránit občany Velké Británie, ale my bychom měli mít v první řadě jistotu, že našim občanům, kteří žijí ve Velké Británii, je garantováno to samé. To znamená, toto je moje základní otázka na pana ministra. Máme zajištěnu reciprocitu?

Jinak jsem připraven i podpořit projednávání v prvním čtení na základě § 90. Ale chci nejprve vědět, jestli to bude platit i z druhé strany a jestli máme jistotu, že naši občané budou ve Velké Británii chráněni stejným způsobem, jako chceme chránit občany Velké Británie v České republice.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se s přednostním právem hlásí nejdříve pan předseda ODS a místopředseda Poslanecké sněmovny Petr Fiala. Pane předsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v tomto případě se omlouvám kolegům, kteří jsou přihlášeni do rozpravy. Já bych se přihlásil řádně a nevyužíval svého přednostního práva, ale protože od 12.00 mám řídit jednání Poslanecké sněmovny, tak jsem to udělal takto.

Chtěl bych se vrátit k tomu, co zde říkal pan zpravodaj pan poslanec Benda, a několikrát to podtrhnout a položit stejnou otázku, možná ještě o něco důrazněji, vládě a panu ministru vnitra. Já ji musím položit panu ministru vnitra a prvnímu místopředsedovi vlády, protože tu není ministr zahraničních věcí ani pan premiér. A já se přiznám, že bych čekal u takto závažné otázky, která se dotýká zahraničních vztahů České republiky, minimálně přítomnost ministra zahraničních věcí. A já samozřejmě vím, že Jan Hamáček byl také chvíli ministrem zahraničních věcí a že se v zahraničněpolitických otázkách vyzná, ale přiznám se, že mi to nestačí. Jsem přesvědčen, že ten, kdo má dnes odpovědnost za ten resort, se bude podílet a bude přítomen na řadě vyjednávání a je potřeba podle mého názoru, aby u tak závažné otázky byl přítomen v Poslanecké sněmovně a mohl nám odpovědět na dotazy, které máme.

Náš dotaz, který tu už položil pan poslanec Benda, zní takto: Jak je tedy domluvena a zajištěna ta reciprocita? Jakým způsobem, na základě jakého příslibu, jaké dohody, na jaké úrovni? Jak probíhala ta jednání? Jaký máme příslib reciprocity, že Velká Británie udělá totéž?

Za sebe, za Občanskou demokratickou stranu chci říct, a znovu to zopakuji, že jsme připraveni tento návrh podpořit. Jsme připraveni ho podpořit i v tom zrychleném projednávání, nebo už v prvním čtení. Záleží nám na vztazích s Velkou Británií. Jsme přesvědčeni, že v zájmu České republiky je dosáhnout toho, aby bilaterální vztahy s Velkou Británií i po jejím odchodu z Evropské unie byly v maximální možné míře podobné tomu, jako jsou vztahy mezi oběma našimi zeměmi, když je Británie v Evropské unii. Ale právě proto potřebujeme, aby probíhala i jednání s britskou stranou, aby česká strana dávala najevo zájem o to, aby Velká Británie například ošetřila vztahy, aby ošetřila podobně velkorysým způsobem, jako teď dělá Česká republika, pobyt a život českých občanů, kteří žijí ve Velké Británii.

Takže pane ministře prostřednictvím pana předsedajícího, i když bych se na vás mohl obrátit přímo, ale udělám to takto, prosím vás o odpověď na otázku, jak probíhala jednání o reciprocitě, jaký máme příslib a co můžeme očekávat z britské strany. A druhá otázka, kterou bych v této souvislosti chtěl položit a která s tím úzce souvisí, je, jak se česká vláda připravuje na variantu tvrdého brexitu. A tady chci říct, že ano, můžete mi odpovědět, ale tvrdý brexit je málo pravděpodobná varianta, to je tak v řádu několika procent. A na to bych vám odpověděl, i kdyby to bylo jedno procento, tak je to tak závažná věc, že se na ni musí vláda nějakým způsobem připravovat. Moje otázka je, jak ta příprava probíhá a zda takovouto možnost vláda nějak sleduje a má nějaký krizový scénář.

A s tím souvisí i moje třetí otázka, která je také relevantní v této souvislosti, a to je, jaké stanovisko budou zastávat čeští zástupci v Evropské unii, bude-li se znovu projednávat nějaká varianta dohody s Velkou Británií. Co bude chtít česká vláda? Jaké bude zastávat pozice? Jakým směrem se bude vyvíjet tlak české diplomacie v takovýchto případných jednáních? Ano, nemusejí nastat. Ta pozice Evropské unie je momentálně poměrně tvrdá. Já jsem přesvědčen, že to není v zájmu České republiky, že v našem zájmu by mělo být, aby odchod Velké Británie z Evropské unie byl na základě dohody, aby ty vztahy byly co nejlepší. A očekávám, že česká vláda bude i při jednáních na úrovni Evropské unie respektovat tyto zájmy České republiky.

Takže pane ministře, bohužel se musím v této věci obracet pouze na vás, protože zde není ani premiér, ani ministr zahraničních věcí, ale prosím vás o odpovězení na tyto tři otázky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi Poslanecké sněmovny Petru Fialovi. Mám dvě přednostní práva, a to pana místopředsedy Okamury a potom ministr vnitra a místopředseda vlády s přednostním právem se chystá odpovědět na ty otázky. Ale pořadí přihlášených musím respektovat, a proto nejdříve přednostní právo pana místopředsedy Tomia Okamury, poté pan ministr vnitra a místopředseda vlády Jan Hamáček. Pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, projednáváme tady zákon na úpravu vztahů mezi Českou republikou a Velkou Británií po brexitu. Spolu s Polskem jsou naše návrhy úprav vztahů s Británií nejvstřícnější, a to na vzdory zjevné snaze Bruselu Brity potrestat za odchod z Evropské unie. Je nám jasné, že vládu nevedou sympatie k brexitu, ale pragmatické uvažování, protože na jedné straně je sice Brusel, ale na té druhé je naše povinnost pomoci 40 tisícům českých občanů, kteří žijí a pracují ve Velké Británii, což je x-krát více, než je Britů u nás. Podobně jsou na tom Poláci, kteří také jednají se snahou ochránit své občany v Británii před válkou Brusel - Londýn. Pokud jde o dohody s Velkou Británií, je třeba mít jedinou prioritu, aby byly maximálně vzájemně vstřícné.

To, co je pro nás zásadní, je to, aby se v praxi na Brity žijící v Česku nahlíželo jako na občany Evropské unie. Protože chceme, aby v Británii měli čeští občané stejné podmínky, jako je mají dosud a jako my připravíme Britům u nás. Samozřejmě je třeba doladit další vzájemné vztahy. Je potřeba, aby vláda předložila dvoustranné smlouvy, které by s obdobnou reciprocitou upravily pohyb zboží a peněz a další podmínky tak, aby náš vzájemný obchod a spolupráce fungovaly tak jako dosud v rámci Evropské unie. V praxi je to jen otázka dobré vůle, kterou samozřejmě nejde hledat automaticky. Pokud by odchod Británie z Evropské unie proběhl hladce a vzájemné ekonomické, pracovní, turistické a další vztahy by to nijak nenarušilo, bude to obrovská rána pro bruselskou byrokracii, protože se ukáže, že suverénní země mohou spolu v rámci Evropy spolupracovat se vzájemnou výhodností bez toho, že by jim pravidla určoval Brusel.

Přijetí dnešního zákona v tomto ohledu vnímáme jako první krok k nové Evropě, kde evropské národy a státy spolupracují jako rovní s rovnými. Britové si naší současné snahy všimli a britská média nás chválí. Bylo by dobré jejich sympatie využít a navázat s Británií nadstandardní vztahy i v dalších oblastech. Měli bychom si vzít, paradoxně, z určitého pohledu příklad i z Německa a Francie. Macron s Merkelovou již ze svého pohledu také pochopili, že Brusel není samospasitelný a Evropská unie z jejich pohledu také nefunguje a že zásadní je vzájemně výhodná spolupráce jednotlivých národních států. Proto, jak víme, mezi sebou tento týden uzavřeli novou dohodu o úzké spolupráci, protože nějaký obecný společný zájem ani z jejich pohledu neexistuje. Každá země v prvé řadě hájí a musí hájit zájmy svých občanů.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí pan ministr Hamáček. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, reakce na vaše tři dotazy.

První dotaz - jakou máme záruku, že se bude Velká Británie chovat stejně k českým občanům. Opíráme se o dokument, který byl zveřejněn v prosinci loňského roku, kdy Velká Británie publikovala dokument nazvaný White paper, který se týká tzv. EU Settlement Scheme, a ten dokument stanovuje základní obrysy budoucího migračního systému Velké Británie. Dokument pracuje s přechodným obdobím pro občany Evropské unie také do konce roku 2020. Tam je to identické. To, co zavádíme my, zavádějí nebo navrhují i Britové a během tohoto přechodného období bude ze strany Spojeného království existovat speciální přístup vůči občanům Evropské unie, a jejich práva tedy budou garantována. Znamená to to, že občanské Evropské unie, tedy i České republiky, kteří žijí ve Spojeném království déle než pět let, budou mít nárok na tzv. settled status. Občané z Evropské unie, kteří přijedou do Spojeného království před koncem přechodného období a nebudou mít splněnou podmínku pěti let pobytu, budou mít tzv. pre-settled status a během toho budou moci naakumulovat roky a potom tedy získat settled status nebo trvalý pobyt. Stejně tak ten systém umožňuje, aby blízcí rodinní příslušníci, občané Evropské unie, měli možnost sjednocení rodiny, pokud bude prokázán vztah před uplynutím implementačního období, občanské Evropské unie budou mít nadále možnost pracovat, studovat a podnikat ve Spojeném království stejně jako doposud a občané Evropské unie i s tím tzv. pre-settled status nebo settled status budou mít přístup ke zdravotní péči, důchodům a dalším výhodám.

Toto je tedy dokument, který zveřejnila britská strana a na rozdíl od České republiky, kdy musíme jít cestou změny zákona, proto to dnes projednáváme, britská strana tvrdí, že stačí podzákonná norma, nicméně konkrétní text té britské podzákonné normy zatím nemáme, nicméně pokud bychom čekali na ten britský text, tak by bylo velké riziko, že bychom nestihli upravit náš právní řád tak, jak se o to snažíme tímto návrhem zákona.

Druhý dotaz byl, jak se chystáme na tvrdý brexit. Myslím si, že tím nejlepším důkazem je právě tento zákon, který by měl ošetřit veškeré náležitosti, které jsou spojené s případným tvrdým brexitem, a máme za to, že jsme postihli všechny okolnosti nebo všechny resorty či problematiky, ve kterých by mohl nastat problém. Nicméně ten zásadní problém je v tom, že Velká Británie zatím nebyla schopna říci, jak si představuje uspořádání vzájemných vztahů, když tedy nechce tvrdý brexit a současně nechce dohodu, která byla na stole. Ten míč je opravdu na britské straně a my musíme počkat, s čím přijde Velká Británie. A to tím pádem už odpovídám na tu třetí otázku, jak probíhají jednání.

Jednání se samozřejmě vedou na úrovni Evropské unie a Velké Británie, ale znovu říkám, Britové by měli říci, co vlastně chtějí. My jsme se dozvěděli všechno o tom, co Britové nechtějí, ale zatím jsme neslyšeli to, co chtějí. Zásadní problém je v tom, že, jak to říkal Perry Mason, není možné sníst koláč a chtít, aby na tomto lístku zůstal. A tam to souvisí s uspořádáním na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou. My jako Česká republika samozřejmě musíme přistupovat k těm jednáním také z toho úhlu ohledu, že Irsko je členskou zemí Evropské unie, tudíž bychom měli také hledět na jeho zájmy a jeho zájmy hájit.

Z mého pohledu Česká republika samozřejmě je připravena jednat. Nechystáme žádná bilaterální jednání, jak tady navrhoval kolega Okamura. Já si opravdu myslím, že není cestou, abychom to řešili bilaterálně, to se musí vyjednat na úrovni Evropské unie a Velké Británie, nicméně musíme vědět, co vlastně Velká Británie chce. Tento zákon, který dneska projednáváme, slouží pouze k tomu, aby když všechna jednání selžou a opravdu dojde na to, že Velká Británie vystoupí bez dohody, Česká republika na to bude připravena a občané Velké Británie se nedostanou ze dne na den do nějaké komplikované situace, protože pokud bychom zákon neměli, tak opravdu oni by se stali občany třetí země a nahlíželo by se na ně stejně jako na občany Kanady, Brazílie a dalších a to by samozřejmě problém byl.

Věřím, že jsem odpověděl na všechny otázky, pane místopředsedo. Pokud máte další doplňující dotazy, samozřejmě jsem připraven.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane ministře. Z této pozice nemám možnost to komentovat, ale jistě kolegové to udělají. Nyní budeme pokračovat v rozpravě těmi, kteří jsou do ní řádně přihlášeni. Předtím než dám ale slovo panu poslanci Bžochovi, mám zde faktickou poznámku pana poslance Benešíka, která má samozřejmě přednost. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane místopředsedo. Chtěl bych také poděkovat panu vicepremiérovi za jeho entrée, které, myslím, bylo velmi informativní. V předešlých vstupech jsme se dozvěděli, že Brusel trestá. Pokud se Spojenému království zdá, že ta dohoda je nevýhodná, mělo by říct, co chce. Předpokládám, že Spojené království má kompetentní vedení, že má kompetentní premiérku, jejíž vláda s touto dohodou souhlasila. A pokud se týká Bruselu, je pravda, že hlavní vyjednavač byl jeden, ten vyjednával, ale dohodu schválilo dalších 27 států a samozřejmě na druhé straně Velká Británie.

Řekněme si, kdo je to Brusel. Brusel je i vláda České republiky. Pokud tady někdo říká, že Brusel trestá, v tom případě říká, že britská vláda je neschopná, protože takovou dohodu dojednala, a poté trestá i vláda České republiky. Nemyslím si, že je toto pravda, myslím si, že se dojednala dobrá dohoda, problém byl v tom, to, co už říkal i pan vicepremiér, a je v tom, že Britové skutečně nevědí, co chtějí, a jak vtipně poznamenal jeden kolega ze Sněmovny na evropském výboru, když komentoval britské požadavky, že Britové se snaží skloubit panenství a těhotenství. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní tedy v rozpravě pan poslanec Bžoch. Připraví se pan poslanec Peksa. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Bžoch: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych zde pouze přednést naše stanovisko klubu ANO k tomuto zákonu. To je samozřejmě kladné. My tento zákon podporujeme a jsme rádi, že dohoda napříč se projedná i v té devadesátce. Všichni víme, že brexit tu je, brexit se neztratí už a podle toho, co se dnes děje na britské scéně, my netušíme, jestli brexit bude opravdu ten, v uvozovkách, tvrdý brexit, nebo s dohodou, jestli se změní irská pojistka, nebo nezmění. Velmi vítám ten vládní návrh zákona, protože to je právě příprava na to, pokud by se brexit udál bez dohody. Ještě jednou děkuji, že to vláda připravila i v tak krátkém čase.

Co se týče té reciprocity, která tady byla zmíněna, samozřejmě můžeme vycházet z toho white paperu a samozřejmě vycházíme také z toho, že přece Angličani jsou gentlemani a že dohody budou ctít a že i v jejich nejlepším zájmu je, aby dohoda, jakákoli, byla i v případě tvrdého brexitu.

Já si tady dovolím ještě jednu poznámku a budu asi na stejné vlně, jako byl pan kolega Benešík. Tady zaznělo to, že ten Brusel. Já bych chtěl vědět, co ten Brusel tedy je. Je to Rada EU, nebo je to Rada, nebo jsou to europoslanci? V tom případě, jestli to tak je, že Brusel jsou všichni tito, tak jsme to i my. Takže bych prosil, pokud někdo říká, že Brusel někoho trestá, ať tedy je příště konkrétní a řekne, co ten Brusel opravdu je. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Peksa, připraví se paní poslankyně Vrecionová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Dobré odpoledne, vážené dámy, vážení pánové. Já tady udělám tu vypravěčskou chybu, že pointu příběhu prozradím hned na začátku. Piráti tento zákon podpoří. Není to samozřejmě dokonalý zákon, ale myslím si, že hasí ty nejhorší průšvihy, které jsou s tvrdým brexitem, s vystoupením Velké Británie z EU spojeny.

Rozhodně nechci zpochybňovat rozhodnutí britských občanů, ať už to bylo v referendu o vystoupení, nebo ve volbách, které potom následovaly. Každý má právo se rozhodnout. Lidé Velké Británie mají právo se rozhodnout a mají právo se rozhodnout špatně. Já to rozhodnutí rozhodně nehodnotím jako dobré, protože nám přinese spoustu problémů, které jsme jinak mít nemuseli. To smutné na celé záležitosti je, že lidé, kteří Velkou Británii vyzývali k tomuto rozhodnutí, potom, když měli řešit následky, utekli a teď už o nich vlastně neslyšíme a problémy spojené s brexitem vlastně řeší úplně jiní lidé včetně tedy, řekněme, poslanců a občanů ČR.

Myslím si, že sliby, které tam padly, byly prostě hodně nadnesené. Prostě slibovat 350 milionů liber do národního zdravotního systému, jak se to dělo během té kampaně, byla podlá lež a ukázalo se to ostatně hned po vyhlášení výsledku toho referenda. To, v jakém stavu je momentálně Velká Británie, to je skutečně smutné. Ten parlament je v chaosu. Strany, které tam vládnou, se nedokážou dohodnout. Už tady bylo zmiňováno, nikdo tady Velkou Británii netrestá. Britská vláda souhlasila s výstupovou dohodou, která by všechny tyto problémy, které má řešit tento zákon, řešila a mnohé další navíc. Bohužel britský parlament ji odmítl. Ten problém je prostě v Británii, ne u nás, ne v Evropě. A ten problém, který se tady vytvořil, tak to neodnese nějaká abstraktní Evropská unie, to odnesou konkrétní evropští a britští občané.

Já jsem rád, že tady máme tenhle zákon, protože potřebujeme vyřešit ty největší potíže. Potřebujeme, aby britské léky byly dále dostupné v českých lékárnách pro české pacienty, potřebujeme, aby vysokoškolské diplomy, které získali naši občané ve Velké Británii, nebo i jiní, i nadále byly uznávány v ČR, a potřebujeme, abychom omezili škody, které jsou s tím spojeny.

Co ale chci říct, prostě to rozhodnutí vystoupit z EU je podle mého názoru chyba a to, co říkali pánové Johnson a Farage, za to by měli nést odpovědnost. A já pevně doufám, že pánové Klaus, Okamura a další, kteří vyzývají Českou republiku k podobnému kroku, si to vezmou k srdci a už to nebudou opakovat. Děkuji. (Potlesk poslanců Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Vrecionová, po ní vystoupí paní poslankyně Pekarová Adamová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Veronika Vrecionová: Děkuji. Dobrý den. Přeji hezké poledne. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, dovolte mi na začátek takové krátké shrnutí. 23. června roku 2016 se občané Velké Británie rozhodli, že již nechtějí být nadále členy EU. Řekli, že jim stávající stav nevyhovuje, a myslí si, že jim bude lépe mimo toto společenství. S tímto názorem někdo souhlasí, někdo s ním nesouhlasí, v každém případě ho všichni musíme respektovat.

Já bych ráda jenom upozornila na jednu věc, že toto rozhodnutí je naprosto legální, nejde ani o nic mimořádného. V některých komentářích se můžeme dočíst, jak se hroutí EU, jak hrozí všelijaké zemětřesení. Myslím, že se neděje nic zvláštního. Jediné, co je na tom mimořádného, že je to prostě poprvé. Vzpomeňme si například na mnoho let dozadu tomu, kdy se Francie rozhodla vystoupit z vojenských struktur NATO. O mnoho let později zase do těchto struktur vstoupila a vlastně se také nic nestalo.

To znamená, Velká Británie opustí EU 29. března, to znamená skoro za dva měsíce. Je velmi málo pravděpodobné, že by se rozhodnutí nějakým způsobem změnilo, i když jednostranné stažení žádosti o vystoupení Evropský soudní dvůr svým rozhodnutím umožňuje. Otázkou pouze je, zda se do té doby podaří uzavřít takovou dohodu, která bude přijatelná pro obě strany, protože není v zájmu ani EU, ani Velké Británie rozvod bez dohody, a v žádném případě to není výhodné pro ČR, jejíž zájmy bychom měli prosazovat na prvním místě.

Ale v tomto okamžiku se spíše zdá, že žádná dohoda nebude. Já samozřejmě vím, že zvláště v politice dva měsíce je velká doba, může se ještě mnoho změnit, ale my opravdu musíme počítat zatím s tvrdým brexitem. EU v současné době odmítá jednat, britský parlament odmítá souhlasit s tím, co EU nabízí. Tady samozřejmě jde především o onu irskou pojistku, kterou dle mého názoru bohužel evropský vyjednavač Barnier nastavil tak trošku naschvál, protože v této podobě Británie tuto pojistku skutečně nemůže přijmout. Není to však nic neočekávaného, o nesouhlasu britského parlamentu s vyjednanou dohodou se mluví už měsíce. Média plní zprávy o tom, jaký negativní dopad bude tato situace mít na obchod mezi Velkou Británií a dalšími státy, jak dlouhá bude fronta kamionů v Doveru, v jakém postavení budou cizinci žijící, pracující či studující ve Velké Británii.

A teď tady mám řadu dotazů, které vlastně už tady položil i Marek Benda, položil je pan předseda Fiala. Pan ministr již vlastně odpovídal, nicméně mě ta odpověď vůbec neuspokojila, protože jestli mám správné informace, tak vy se odvoláváte na dohodu, na ten dokument, ke kterému se přihlásila britská vláda, ale ten je právě vázán na to, že dojde k dohodě. Ten není vázán na tvrdý brexit. To znamená, v tu chvíli nebude platit. A teď tady mně chybí, že tu není pan premiér, není tu ani pan ministr zahraničních věcí.

Vy říkáte, že budete vyjednávat pouze skrz EU, že nebude docházet k žádným bilaterálním jednáním. To znamená, kde my máme záruky té reciprocity? Protože ten dokument to skutečně v případě tvrdého brexitu nebude řešit. Takže mě by v tuto chvíli zajímalo, jak se vlastně česká vláda bude chovat, jak bude dále vyjednávat.

Já ten materiál, který tady dnes projednáváme, a už to řekli i předřečníci z ODS, plně podporuji a zajištění postavení britských občanů žijících u nás v ČR zcela vítám. Ale zároveň se tedy ptám, jak zajistíme reciprocitu postavení našich občanů v Británii. Chtěla bych se také zeptat, ale spíše pana premiéra, co my budeme při těch vyjednáváních, která tedy vede samozřejmě za nás sedmadvacítka, co tam prosazujeme, jaké je vlastně naše stanovisko k oné irské pojistce, jak se k tomu staví česká strana, protože to není - vy říkáte, že míč je na britské straně. Já si myslím, že v tuto chvíli nemůže EU říkat "my dále nebudeme jednat", protože situace je tím pádem naprosto zablokovaná. Takže mě by skutečně zajímalo, s čím my jezdíme do Bruselu, jak vyjednává pan ministr zahraničních věcí, jaká je pozice ČR a jaká je pozice případně pana premiéra, pana ministra zahraničních věcí. Jestli tedy tím, že oni tady nejsou, jestli jste mi schopen, pane ministře vnitra, odpovědět.

Pan premiér neustále vypráví, jak jedná s premiéry, s prezidenty mnoha zemí, jak má zpracovaný celoevropský plán na řešení migrační krize, ale mohl by představit nyní tento daleko důležitější plán, a to, jak je ČR připravena na odchod Velké Británie bez dohody. Plánuje vláda v této věci předkládat další zákony? Já jsem v programu nic takového neviděla. Z mého pohledu se prostě zatím zdá, že vláda přípravy na brexit podcenila, a jestli se mýlím, tak moc prosím. Ale já jsem chtěla požádat pana premiéra, pana ministra zahraničních věcí o odpovědi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Budou následovat tři faktické poznámky. Paní poslankyně Pekarová Adamová, pan poslanec Peksa a pan poslanec Zaorálek. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Já bych bývala počkala až do toho svého řádného přihlášení, které tímto neruším, ale vzhledem k tomu, že jsem se dozvěděla, že pan kolega Stanjura chce využít svého přednostního práva, tak přece jenom chci reagovat na předřečnici, protože mě tam velmi zaujal ten její úvodní... řekněme několik těch úvodních vět, kdy říkala, že se vlastně nic až tak moc neděje. Tak prostřednictvím předsedajícího, já tedy nemám pocit, že by se teď ty poslední dva roky něco zase až tak nedělo. Pokud jsme tak sledovali zhruba asi stejné zpravodajství, měli jsme tu možnost třeba i ve Velké Británii v té době být, tak prostě tato země neřeší v současné době nic jiného. Nic jiného než brexit. Evropská unie tím pádem také je nucena řešit velmi významnou část své agendy a věnovat ji právě vystoupení Velké Británie z Unie. A že by to bylo tak málo, že se nic neděje, to bych tedy si rozhodně netroufla říci. Myslím si, že se děje hodně a že to ještě právě třeba i v budoucnu jednou zhodnotíme mnohem lépe než dnes. Ale rozhodně to není tak, že by se nic nedělo.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Peksa a jeho faktická poznámka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Děkuji. Já musím jenom prostřednictvím pana předsedajícího krátce zareagovat na kolegyni Vrecionovou. Tady padla nějaká poznámka v tom smyslu, že snad ta otázka Severního Irska byla nastavena zbytečně tvrdě. To není žádné trestání Velké Británie, jak se můžete snažit naznačit. To je prostě reakce na realitu, která tam je. Severní Irsko většinově hlasovalo proti brexitu. Oni Irové nechtěli vystoupit a má to svoje důvody, protože prostě Belfast je provázaný se zbytkem Irska poměrně silně. A tam je celkem běžná situace, že lidé z Irské republiky dojíždějí za prací do Belfastu. A prostě tím, že se tam vytvoří tvrdá hranice, tihle lidé prostě přijdou o práci. Taková je realita.

A já jsem chtěl říct ještě v souvislosti s Českou republikou, je poměrně běžná situace v Ústeckém kraji, že lidé dojíždějí za prací do Drážďan. Ono to ve skutečnosti z Děčína do Drážďan je blíž než do Prahy. A tahle situace se opakuje nejenom v Ústeckém kraji, ale opakuje se v Jihomoravském, dalších. Řada lidí z Česka pracuje na Slovensku a obráceně. A prostě ve chvíli, kdy tu hranici zavřete, tak těm konkrétním lidem tím vytváříte zbytečný problém. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Následují faktické poznámky - pan poslanec Zaorálek, pan poslanec Blažek, pan poslanec Benešík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Zaorálek: Děkuji. Ještě jednou dobrý den. Také bych chtěl jenom tři poznámky na to, co jsem slyšel. Já bych také protestoval proti tomu říci, že se nic neděje. Víte, Británie je docela výjimečná země a dělá výjimečné věci ve své historii. Byl to Tudor Jindřich VIII., který dokázal opustit římskokatolickou církev a odloupl anglikánskou církev od Evropy. Takže v Británii máme příklad něčeho podobného, co připomíná ten dnešek. A Británie prostě dělala tyto mimořádné věci už v 16. století, takže to není jenom tak něco. Tohle je mimořádné a je to dokonce docela britské.

Druhá věc. Já jsem chtěl také zareagovat na to, co se v současné době odehrává a jestli Evropa mohla dělat více. Víte, já se domnívám, že Evropa se chová v podstatě velmi dobře v této věci. A je to dokonce, protože většinou na ni nasazujeme, tak v tomto okamžiku to, že do toho nevstupuje, nedává ultimáta a že dává prostor Británii, aby se dohodla, je dneska podle mě skoro nejlepší možná strategie. A dokonce si za to Evropa zaslouží určité ocenění, že právě neudělala tu chybu, aby se pokoušela Británii nutit k něčemu nebo jí dávat nějaké podmínky. Tohle je prostě něco, kdy ta strategie se osvědčila.

A tu třetí poznámku, po kterou jsem chtěl, tu si teď nemohu vybavit. (Směje se.) To je... Tak se strašně omlouvám, že jsem ji zapomněl v tom čase. To se asi nedá nic dělat. Jedině když si zase vzpomenu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Blažek s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den. Děkuji za slovo. Já se věru nepletu do evropské politiky asi nikdy tady, ale vyprovokoval mě pan kolega Peksa. A budu mít jednoduchou poznámku. Bavíme se o docela důležitých a složitých věcech a neměli bychom tu debatu zjednodušovat tak, že řekneme třeba jméno Okamura, Klaus. To vzbudí nějakou emoci. A zdá se, že si děláme nějakou kampaň, jak je někdo pro Evropu více, někdo méně.

Ten problém dnes podle mého názoru nestojí pouze na tom, jestli se Španělé, Češi nebo Slováci rozhodnou, že opustí Evropskou unii. Ten problém je hlubší a spočívá v tom, že tzv. hlavní tahouni, to znamená Německo a Francie, přestávají myslet evropsky. A je to vidět na naprosto faktických věcech. Mně je celkem jedno, co kdo říká, ale důležité je, jak jedná. A řeknu dva příklady. Ten jeden je trošku ze starší doby. Když byla krize na Ukrajině, s Ruskem nejednala Evropská unie, ale jako za starých časů jednalo Německo, Francie, Rusko a bavili se o vymezení prostoru svých vlivů. Žádná ministryně Evropské unie tam nebyla. Ani nevím, jak se ta dáma jmenuje. Už to znamená něco, že ani to jméno nemusíme znát. A jednaly velmoci a bavily se geopoliticky, bavily se prostorově.

Teď jsme se dozvěděli, že Německo s Francií udělalo nějakou svou dohodu, kde kromě jiného navrhují Německo do Rady bezpečnosti. No ale kdybych myslel proevropsky, tak budu třeba uvažovat, že tam navrhnu Evropskou unii. Ale oni zase mluví čistě a pouze jenom o svých zájmech a vůbec s nikým nekonzultovali, kdyby s Čechy, ale se Španěly, s nikým, že tento návrh dají, a bavit se bude zase Německo, Francie, Rusko, Anglie, Británie, Čína, jestli tam tedy bude, nebo ne.

Takže jeden z hlavních problémů, o kterém se tady vůbec nebavíme, je to, že i ti, co neustále o té Unii mluví, se přestávají evropsky chovat. Možná bojujeme proti něčemu, co de facto už vlastně není.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Zaorálka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Zaorálek: No, nevím, jestli se máme teď zrovna strašit tím, že Evropu hodlají se ovládnout ti mocní, jak jsem rozuměl panu poslanci Blažkovi. Oni zrovna - ta schůzka v Cáchách spíš ukazuje, že ti mocní, pan prezident Macron i paní kancléřka Merkelová, dnes příliš mocní nejsou, a v těch Cáchách působili spíš jako přízraky a text, který tam přijali, je podle mě neuvěřitelně slabý. Takže já bych tímhle rozhodně nestrašil.

A chtěl jsem tady říct jednu věc, kterou jsem si mezitím vybavil. Rozumíte, jaké poučení z toho plyne? Jak říká ten slavný film Coenů v závěru, když se ptá ten předseda, ten šéf CIA, co z toho plyne. Z toho plyne, z celé té britské historie, jedna věc strašně důležitá. Je to ta chyba, které se dopustil David Cameron, když vlastně celé své působení nasazoval na Evropskou unii a pak se pokusil v hlasování přesvědčit lidi, že mají hlasovat, aby v ní zůstali, a to se mu nepovedlo. A v případě paní Theresy Mayové je to bohužel trochu podobný příběh. Paní Mayová na začátku řekla: Lepší žádná dohoda než špatná. A pak se snažila lidi přesvědčit, že ta dohoda, kterou dohodla, je dobrá, místo aby je varovala, že z té situace se nedá dostat beze ztrát. Takže tohle vytváření očekávání, které se nedají naplnit, to je to, co se ukazuje jako selhání britské politické reprezentace. Nemá tam dneska někoho, kdo by lidem řekl pravdu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Omlouvám se panu ministrovi, že to nebude pouze k tomu návrhu zákona, ale k otázce brexitu či zahraniční politice dohromady.

Za prvé chci říct, že nám je opravdu líto, že Velká Británie opouští Evropskou unii, protože ztrácíme významného spojence zejména v otázkách volného trhu. To je třeba říct. A je třeba připomenout, že to byla Velká Británie, která otevřela svůj pracovní trh první den po vstupu České republiky do EU na rozdíl od těch, kteří mají plná ústa evropských hodnot a integrace, kteří nám ten trh zavřeli na pět nebo sedm let. Takže skutečně je nám to líto.

Na druhé straně máme respektovat rozhodnutí občanů Velké Británie. A já si na rozdíl od pana poslance Zaorálka myslím, že Evropa dělá naschvály.

A od pana poslance Peksy. Opravdu my máme řešit vztah mezi Severním Irskem a Irskem z České republiky? A říkat, co je dobře a co je špatně? A to jsou ty mé dotazy. Jaká je pozice České republiky? Jaká byla a jaká bude k té irské pojistce? Pokud sledujete tu debatu, tak největší kámen úrazu pro to, aby byl brexit s dohodou, je takzvaná irská pojistka. Co prosazuje česká vláda? S kým o tom jedná? Nebo to dělá všechno Barnier a my jsme pak jenom informováni o tom, jak to dopadlo?

Pan poslanec Zaorálek říká, nejsou ultimáta. Slyšel jsem od čelných představitelů Evropské komise, Evropské unie, už nebudeme vyjednávat. Ať si tam dělají, ať se v tom parlamentu hádají, my už vyjednávat nebudeme, my už nemáme kam ustoupit. Já to vnímám jako nátlak, jako zdvižený prst, jako potrestání někoho, kdo si dovolil říci, že chce opustit Evropskou unii. Naším zájmem je, abychom měli s Velkou Británií - a já myslím, že společným, že v tom není rozdíl mezi vládou a opozicí - co nejlepší vztahy.

Ten návrh zákona je dobrý, a proto bude mít také podporu nás i to zkrácené projednávání. Ale nemáme vyjednanou reciprocitu. A správně říkají moji kolegové z ODS, že nejdříve se musíme starat o vlastní občany a pak o ty ostatní. Kdo nám to bude vyjednávat? Jestli to bude na úrovni E27, resp. dvacetsedmičky, budou všechny země chtít tak velkorysý přístup k občanům Velké Británie jako my, nebo se bude vyjednávat za všechny země a pak vyhrají ti, kteří nebudou mít tak velkorysý přístup? A to je skoro jisté. Tak si to řekněme dopředu. A nalijme si čistého vína. Kdy kdo jednal o reciprocitě a kdy bude jednat ode dneška, pokud to schválíme? Kdo je na to připraven? Ministr vnitra, ministr zahraničí, premiér? Kdo o tom bude jednat s Brity, s Tuskem, s Junckerem? Já nevím. To jsou otázky, které jsme chtěli slyšet.

Dovedete si představit jiný evropský parlament, kde se jedná o tak důležitém zákonu, o tak důležité věci zahraniční politiky, a podívejte se za mě, podívejte se do vládních lavic, jak je to důležité pro vládu České republiky, jak jsou pro ni důležití naši občané, kteří žijí ve Velké Británii. Kde je premiér? No ve Švýcarsku. Ale má hájit zájmy českých občanů tady, ne v Davosu. Kde je ministr zahraničí? Kde jsou ostatní členové vlády? Prostě takhle rychle, schvalte to, honem, devadesátka, do jedné musíme, už jsme tomu věnovali 65 minut, možná 75 minut, rychle, rychle.

Já myslím, že to jsou oprávněné dotazy a že na odpověď čekají zejména naši občané ve Velké Británii. Ti čekají na odpověď, jak jim česká vláda pomůže. Přijetím toho zákona žádnou relevantní odpověď nedostanou. Dostanou odpověď, jak se Česká republika postaví k britským občanům žijícím v České republice. Říkám, ten návrh je dobrý. Ale my chceme vědět, a věřím, že i vy chcete vědět, jak se česká vláda postará o naše občany, kteří žijí a pracují ve Velké Británii.

Ale k tomu, abychom dostali odpovědi - s čestnou výjimkou pana ministra vnitra, to musím ocenit - nemáme tady konkrétní představitele vlády, aby nám na ty otázky odpověděli, případně aby s námi debatovali o pozici České republiky v této těžké a komplikované otázce.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Budou následovat tři faktické poznámky - pan poslanec Benešík, Peksa, Černohorský, v tomto pořadí. Pan poslanec Benešík má slovo.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane místopředsedo. Já mám jenom několik poznámek k předešlým vystoupením. Právě severoirský mírový proces je založen na integraci obou zemí, tedy Spojeného království a Irské republiky, do Evropské unie. A pokud nastane tvrdý brexit a tvrdá hranice bez té výjimky, tak bude velká pravděpodobnost, že násilí bude obnoveno. Já si myslím, že ani Spojené království a už o to méně zbytek Evropské unie, kam Irská republika patří, přece nemůže mít zájem na tom, aby tam docházelo k dalším násilnostem, teroristickým útokům a sektářskému násilí.

Co se týče zahraniční politiky Evropské unie, tak to je opravdu jenom průsečík všech možných zahraničních politik všech členských států. Evropská unie de facto nemá svoji zahraniční politiku. Proto jednotlivé členské státy jsou autonomní. V evropské zahraniční politice platí právo veta. To znamená, my se ničeho nemusíme účastnit, čeho se účastnit nechceme.

Ano, Spojené království nám otevřelo po vstupu pracovní trh stejně jako dalších sedm nebo osm států tehdejší patnáctky. Ti ostatní nám ho nezavřeli, jenom jsme tam museli mít pracovní povolení. Ale Spojené království také kvůli tomu pracovnímu trhu odchází. Neodchází proto, že jim vadí migranti z Pákistánu. Vadí jim migranti a pracovníci z Bulharska, z České republiky a Polska. To byl jeden z hlavních argumentů zastánců brexitu.

A pokud jde o pana předsedu Zaorálka, já doufám, že Jindřich VIII. nebude úplně tak dobrý vzor pro brexit. On sice udělal odluku církve, resp. odloučil anglikánskou církev od katolické církve, a také nechal popravit několik svých manželek a myslím si, že to byl jeden z velkých důvodů, proč to udělal.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Peksa a jeho faktická poznámka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Já jenom rychle zareaguji na pány kolegy Blažka a Stanjuru prostřednictvím pana předsedajícího. Ono je poněkud zvláštní, když se kolega Blažek pozastavuje nad skutečností, že Francie a Německo by dle jeho názoru měly více dbát zájmů ostatních evropských států, a na druhé straně se podivuje nad tím, že Česká republika bere v úvahu zájmy Irska. Irsko je součástí Evropské unie, součástí Evropského hospodářského prostoru, je součástí schengenského prostoru, prostě je součástí toho volného prostoru, kde my se můžeme pohybovat. A pokud tento společný prostor někdo ohrožuje, tak logicky poškozuje i zájmy České republiky a českých občanů a mimo jiné i českých podnikatelů, protože i ti tam podnikají. Tolik k tomu.

Ještě bych chtěl říci - sledujte, prosím, jednání výboru pro evropské záležitosti. Není pravda, že by pan Barnier nekonzultoval tuto pozici se státy Evropské unie. On se tady osobně ve výboru představil, představil nám svoji strategii a my jsme ji s ním diskutovali. To znamená, tvrdit, že to je nějaká Evropská unie, která trestá, já si myslím, že je to skutečně chucpe. Mám za to, že vaši kolegové Skopeček a Zahradník tam prostřednictvím pana předsedajícího také byli, tudíž neexistuje jediný důvod, proč byste měli tvrdit, že tato vyjednávání jsou od nás nějakým způsobem odtržena. My tady bráníme náš společný evropský zájem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Černohorský, po něm s faktickou poznámkou pan poslanec Benešík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl zareagovat na pana předsedu Stanjuru, ale ten mi mezitím někam zmizel. Ona ta pojistka v podobě vlastně volného průchodu u Severního Irska je navázána na takzvanou velkopáteční dohodu, která se ale netýká vůbec Evropské unie. Na základě toho byly vlastně ukončeny veškeré aktivity, které měly sloučit Severní Irsko a Irsko, a na základě referend, která tam v místě proběhla, došlo i k úpravě irské ústavy. Na základě toho Severní Irsko tím, že měli zajištěný volný průchod a mohli spolupracovat, navštěvovat rodiny, tak samozřejmě tam přestaly veškeré ty bojůvky ohledně připojení Severního Irska k Irsku. A to, čeho se Irové asi nejvíce bojí, je to, že se tyto bojůvky vrátí zpátky. Proto oni jsou ti hlavní, kteří trvají právě na této takzvané severoirské pojistce, aby se jim na hranicích opět neobjevily tyto bojůvky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Benešík s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, doplnění k Michelu Barnierovi. Jak tady správně zaznělo, on vyjednává na zadání. On vyjednává, nicméně on nic neschvaluje. Michel Barnier tady v České republice několikrát byl, já jsem se s ním několikrát osobně viděl, byl na našem výboru. Ten výbor byl otevřený, měli jste možnost s ním diskutovat. Zvali jsme snad úplně všechny. Spousta poslanců přišla, drtivá většina nepřišla. Ale to klíčové sdělení je, abychom nedělali z Michela Barniera strůjce a hlavního rozhodovatele. On skutečně vyjednává podle zadání a o průběhu vyjednávání pravidelně informoval a informuje. Ten, kdo rozhoduje, jsou zástupci jednotlivých členských států, čili Česká republika, Polsko, Maďarsko, Německo, Francie. To je ten Brusel, o kterém se tady bavíme. To není nějaký imaginární Brusel. Pokud jeden stát nebude souhlasit, tak dohoda samozřejmě není.

A to, že jsme byli průběžně informováni o pozicích vlády České republiky i ohledně brexitu, průběžně a pravidelně, je prostě fakt a ve výboru pro evropské záležitosti jsou zástupci všech politických stran, takže si nemůžeme stěžovat na nedostatek informací. Prosím, přestaňme tady říkat, že to vyjednal nějaký Brusel a že to rozhodl nějaký Brusel. Ten Brusel jsme samozřejmě i my a vláda České republiky. Pokud se nám nelíbí to, co schválila vláda České republiky na evropské úrovni, tak to řekněme, ale neschovávejme se za nějaký imaginární Brusel.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S přednostním právem pan předseda Radim Fiala. Máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi pár slov k brexitu. Já nemohu souhlasit, musím reagovat na pana poslance Peksu, který tady vystoupil v tom, že tady nějaký Okamura nebo nějaký Klaus nebo někteří další chtějí navrhovat vystoupení České republiky. Ale to přece je legitimní věc. To, že občané Velké Británie se rozhodli sami v referendu, že vystoupí z Evropské unie, tak patrně majorita občanů Velké Británie měla nějaký objektivní nebo subjektivní důvod k tomu, aby se rozhodla Evropskou unii rozpustit.

Co se týká dohody o brexitu mezi Evropskou unií a Velkou Británií, tak já si myslím, že ta dohoda pro Velkou Británii byla ponižující, byla naprosto nedostatečná, vlastně dělala z Velké Británie člena-nečlena. To znamená, Velká Británie měla mít všechny povinnosti jako člen, akorát se nemůže dál podílet na těch rozhodováních. To přece ani pro euroskeptiky v britském parlamentu není možné, aby tito lidé pro takovou dohodu zvedli ruku, a já se tomu vůbec nedivím. V té dohodě např. bylo, že má pořád Velká Británie podléhat Evropskému soudnímu dvoru, že tam má být přechodné období, které Evropská unie na základě svého posouzení může neustále kontinuálně prodlužovat do doby, až - to tam vůbec nebylo napsáno, kdy. Že samozřejmě platí pravidla Evropské unie pro jejich obchod a další věci. Takže ta dohoda prostě nebyla dobrá. Ale my jsme to říkali, že ta dohoda nebude dobrá, a vy říkáte, že to není žádné trestání ze strany Evropské unie, a já říkám, že to je trest, že to je ukázka toho, jak se bude Evropská unie chovat ke všem zemím, které si dovolí vyhlásit referendum nebo jejichž občané by nedej bože v tom referendu hlasovali pro vystoupení z Evropské unie. To je prostě trest. A my jsme to říkali. A to, že vláda dělá takový zákon, který by ochránil české občany v Británii a výrobky, nostrifikace výrobků a služeb - já si myslím, že to je správně. Nicméně ta vláda s tím měla začít už před rokem z toho důvodu, že prostě já jsem byl přesvědčen od začátku, že k té dohodě nedojde, že dojde k tvrdému brexitu, aby si všechny ostatní země v Evropské unii uvědomily, co se stane, když náhodou budou mít tu odvahu o něčem takovém mluvit a jednat.

Padlo tady také ze strany některých mých kolegů to, že se vlastně nic neděje. Já si také myslím, že se nic neděje. Možná se krátkodobě otřesou finanční trhy, možná se krátkodobě upraví nějaká legislativa, ale nic závažného se v budoucnu dít nebude. Velká Británie bude znovu suverénním státem a bude si rozhodovat sama o sobě. Takže to, co vidíme, zvlášť v české veřejnoprávní televizi, jaké budou fronty na hranicích, co všechno bude, některá média hledají katastrofu úplně ve všech částech společenského, politického, ekonomického života, jenom aby upozornila, jaká je to katastrofa, tak já se těším na to, až tyto dohody budou skončeny, až prostě na vlastní oči uvidíme. Samozřejmě některá média nám zase budou říkat, jaké hrozné věci se budou dít, ale já jsem přesvědčen, že naše občany ve Velké Británii ani občany Velké Británie v České republice to žádným závažným způsobem neohrozí a najde se rovnováha pro to, aby ty dvě země mohly spolupracovat.

Závěrem mi dovolte ještě jednu poznámku. Já jsem přesvědčen o tom, že pokud bude Velká Británie vyjednávat se všemi zeměmi zvlášť, separátně, tak dojde určitě k lepšímu výsledku v těch jednáních, než když za ty země bude jednat Evropská unie. Podívejte se na to, říkal to tady můj kolega Stanjura, to prostě v Evropské unii nejsou partneři, to jsou hospodářští, ekonomičtí soupeři, kteří hlavně mají ve své hlavě své vlastní zájmy, a je to normální, prostě takhle to funguje a nic jiného nemůžeme ani čekat.

To znamená, já jsem přesvědčen a žádám vládu, aby v těch věcech jednala za Českou republiku s Velkou Británií, a čím dřív ty podmínky vyjednáme, tak tím to bude pro všechny lepší. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Dvě faktické poznámky, nejprve pan poslanec Zaorálek, po něm pan poslanec Klaus. Máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Zaorálek: Já si to nemůžu odpustit a nereagovat na to, protože mi připadá, že to je prostě nepravdivé, nepřesné a není možné to nechat bez odezvy. Víte, kdybych opravdu viděl, že se děje v Británii něco úkorně, že se chováme nepřátelsky, tak by mi to prostě vadilo a vystupoval bych proti tomu. Ale tady to je prostě zavádění a matení veřejnosti. Obtíž té věci není v tom, že my bychom házeli klacky pod nohy Britům, ta je dána prostě tím - já to řeknu jednoduše. Když s někým 45 let si pečete společně dort a pak vám ten dotyčný jakoby řekne, že z toho chce dostat ta vajíčka, tak je to prostě strašně těžká věc. Tohle je obraz, který už byl někde použit, s tou omeletou a vajíčky. To znamená, tohle je těžký proces po 45 letech vytváření smluv a spojování se s někým. Po tomhle propletení to rozdělit, to prostě není jednoduché.

Takže první věc je, že potřebujete, aby ten dotyčný přesně definoval, kam se chce dostat, aby řekl, jestli je pro norskou variantu, nebo celní unii a podobně. Ale když máte v Británii situaci, že samotná konzervativní strana je rozervaná na tři kusy, že paní premiérku podporuje jenom 150 poslanců, 60 je pro tvrdý brexit, 25, 30 je jich proevropských, tak ona vlastně má problém vůbec udržet pohromadě vlastní stranu, což se ukazuje, že byl skoro hlavní úkol, který si dala. Problém prostě není to, že my bychom házeli klacky. Problém je, že na britské straně se ukazuje být nemožné si vyjasnit, kam vlastně chtějí směřovat. Takže to, co jste řekl, pravda není. Ta obtíž procesu je v něčem jiném než v Evropě a Evropa se zaplať pánbůh chová slušně.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Klause, po něm budou následovat faktické poznámky paní poslankyně Pekarové Adamové a pana poslance Bendy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den. Já bych opravdu nerad hodnotil konzervativní stranu, stejně jako konzervativní strana nehodnotí Českou stranu sociálně demokratickou. Jde čistě o to, že britští občané vyjevili svoji vůli. Já si myslím na rozdíl od většiny Sněmovny, že žádný brexit nebude, protože ta situace už je tak strašná, že... Představte si, kdyby to bylo opačně, kdyby to referendum dopadlo o ta 4 % na druhou stranu, no tak máme palcové titulky, jak lid rozhodl a odmítl euroskeptiky a polofašisty atd., a voda se zavře. Když lidé rozhodnou opačně, tak už asi tři roky se tady dohadujeme, nejde to, vůbec to nepůjde, vyndavat vajíčka z dortu atd. a vůle lidu není naplněna. Čili tato debata je taky iracionální. Podle mě k žádnému brexitu nedojde, protože bude ještě druhé hlasování a třetí a bude se to řešit, ještě až my budeme všichni v penzi. Tak to je asi můj názor.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Pekarová Adamová, faktická poznámka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Já chci reagovat na pana předsedu poslaneckého klubu SPD vaším prostřednictvím, pane předsedající. On to byl takový zvláštní galimatyáš, asi jako když kočička s pejskem vaří dort, protože opravdu je těžké se v tom vyznat, jestli máte tedy zájem chránit nebo hájit opravdu zájmy občanů České republiky, nebo jestli máte více na srdci ty zájmy britských občanů, když tady tvrdíte, že ta Unie je k nim tak strašně zlá a tak špatná dohoda z její strany byla. Je teda ta dohoda aspoň dobrá pro občany Unie? Shodnete se aspoň na něčem v tom smyslu, jak to mělo nakonec dopadnout? Já chápu, že tady to je takové povinné rétorické cvičení, které si tady chce poslanec za SPD, který má blízko k tomu, abychom tady také vypsali referendum o vystoupení z Unie, tak si ho potřebuje odehrát a teď je to pro něj složitá situace, když teda ti Britové v té Unii stále ještě nevědí, jak to bude. Vidíme, že to trvalo velmi dlouhou dobu, a stále jsme se nedobrali vlastně žádného pořádného výsledku. Bude, nebude tvrdý, nebude tvrdý ten brexit atd. Takže tady v tomto případě opravdu jsou potom, asi chápu, pro vás ta stanoviska velmi složitá, velmi složitě se k nim dobrat, ale mohl byste nám tedy říci, jestli aspoň souhlasíte s tím, že je ta dohoda výhodná pro nás?

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Benda s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, mě jenom vyprovokoval pan poslanec Zaorálek svými vajíčky, omeletami a dalšími. Já patřím k pamětníkům tohohle sálu a pamatuji se, jak jsme v roce 1992 za půl roku dokázali rozdělit společnou republiku, která byla provázána mnohem déle a mnohem důkladněji a šlo to, když se chtělo. Naštěstí u toho nebyli sociální demokraté, to je pravda. Kdybychom tehdy do toho nechali zasahovat Miloše Zemana, tak máme referenda a konec.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní s řádnou přihláškou paní poslankyně Pekarová Adamová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Pro pobavení tady pravé části spektra už se vyhnu spojení tvrdý brexit. Nicméně chtěla jsem vás tady jenom velice stručně seznámit se stanoviskem TOP 09 k předkládanému zákonu.

Já chci, byť to možná od opoziční strany není úplně běžné, ocenit, že pan ministr už hned začátkem roku svolal schůzku poslanců jednotlivých poslaneckých stran, kteří o tom měli možnost se dostatečně včas pobavit a říci třeba své námitky a svůj názor.

Víte, ono toto řešení samozřejmě netěší nikoho z nás. Respektive nikoho z nás netěší, že se k tomu vůbec musíme vyjadřovat, že k brexitu vůbec dojde, nebo možná dojde. Protože ale je v zájmu i našich občanů, kteří žijí ve Velké Británii, aby ten průběh byl co nejvíce hladký a aby nedocházelo k nějakým zbytečným obtížím, tak si myslím, že tady ta vstřícnost ze strany České republiky je namístě.

A samozřejmě je také namístě to, co tady mnozí kolegové chtějí slyšet od pana ministra, aby tedy docházelo k dalším diskuzím, jednáním s britskou stranou, abychom tu pojistku, nebo jakousi záruku toho recipročního přístupu od Velké Británie k našim občanům, měli co nejdříve, pokud je to tedy možné, a abychom se nespoléhali jenom na memorandum, které nám také bylo představeno. Protože to tady dost často zaznívá, tak si myslím, že by tedy stálo za to se pobavit, jestli bychom neměli přijmout ještě usnesení, doprovodné usnesení, k tomu návrhu zákona, kterým bychom zavázali vlády k tomu, aby právě takováto jednání vedla a aby k této reciprocitě došlo. Abychom dali jasně najevo, že je naším hlavním zájmem právě zájem českých občanů a že tuto situaci vnímáme jako zásadní pro schválení tohoto zákona.

Je samozřejmě v pořádku, abychom ve chvíli, kdy opravdu sami nevíme, jak to konkrétní vystoupení proběhne, měli v zákoně jistotu, že bude platit jenom v případě, že to je nutné. To si myslím, že ta účinnost, tak jak je tam navržena, je opravdu navržena velmi vhodně. A k tomu tedy můžeme určitě přijmout nějaké doprovodné usnesení. Takže já se určitě poradím tady s panem zpravodajem na té konkrétní textaci a pak v podrobné diskuzi bych vám ji představila.

Víte, na brexitu určitě lze najít i nějaké pozitivum v tom smyslu, jako že na každé špatné věci se dá najít i něco dobrého, tak já ji vidím určitě jinde než mnozí tady v tom sále, ale vidím ji v jedné věci. Že nám v přímém přenosu Velká Británie ukazuje právě nebezpečnost toho, když se občané v referendu vyjadřují k tak zásadním a závažným otázkám, které mají fatální dopad nejenom na život jejich, ale i na život v dalších zemích okolo nich. A vidíme, že i takto silná země, takto početná, co se týče počtu obyvatel, s dlouhou historií, s opravdovým příkladem parlamentarismu, tak vidíme, jak se s tím velmi složitě vypořádává. Jaká je to opravdu velmi složitá situace pro politiky, kteří jsou zde toho přítomni, a jak je krásně také vidět, že ti, kteří to způsobili, tak už tady v tom jednání dále nejsou. Kde jsou ti, kteří k tomu vyzývali, kteří měli v rámci té kampaně před hlasováním plná ústa různých, častokrát i demagogických, informací, nebo právě dezinformací, spíše správně řečeno? Zůstala rozdělená společnost ve Velké Británii, která má každá úplně jiné představy o tom, jak by to mělo být dál. Parlament se s tím teď neumí vypořádat. Sama země neví, co chce, jak to jednání vést dále. A strůjci toho všeho utekli. Stejně jako pan Okamura nám tady sice řekl svých pár vět, ale už ani není ochoten se účastnit této diskuze, aby byl schopen reagovat.

Takže to si myslím, že je také dobré si uvědomit, že tady sledujeme v přímém přenosu něco, co v případě, kdy by se vypisovalo referendum o vystoupení naší země z Evropské unie, bychom pak mohli zažívat na vlastní kůži. A že je dobré si z toho vzít to ponaučení. Že to tak dělat rozhodně nemáme.

Tak tolik tedy k tomu a já se ještě obrátím na zpravodaje ohledně doprovodného usnesení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. A než dám slovo panu poslanci Skopečkovi, tak poprosím předsedy poslaneckých klubů, aby mi sdělili, zda máme pokračovat v projednávání tohoto bodu i po 13. hodině, popřípadě jak dlouho. Pokud takovou informaci od předsedů poslaneckých klubů nedostanu, tak v souladu se zvyklostmi v této Sněmovně přeruším jednání ve 13 hodin.

Nyní má slovo pan poslanec Skopeček.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Já se budu snažit být stručný. Na začátek samozřejmě podpořím návrh zákona stejně jako mí kolegové. Beru to jako první krok na přípravu potenciálního brexitu bez dohody, byť pevně doufám, že nakonec k dohodě dojde. A souhlasím s tím, co tady zaznělo, že by se vláda měla připravovat, byť si třeba bude myslet, že ta pravděpodobnost tvrdého brexitu je nízká, tak by se měla odpovědně připravovat na další kroky, které by s tímto odchodem bez dohody souvisely.

Co chci ale zdůraznit. Není to jenom o tom brexitu. Česká vláda by měla být a musí být aktivní, ať už dopadne brexit hladce, tvrdě, nebo ať už tomu dáme jakékoliv adjektivum. Protože poté nastane vyjednávací období a Evropská unie bude s Velkou Británií vyjednávat obchodní smlouvy. A to je pro nás prostě životní národní zájem. Tady já čekám ze strany české vlády velmi aktivní roli na půdě Evropské unie. Velmi aktivní roli v tom, aby potenciální budoucí obchodní smlouva mezi Velkou Británií a Evropskou unií byla co nejliberálnější.

Pro Českou republiku je Velká Británie velmi důležitý exportní trh. Je to čtvrté místo v pořadí, co se týče významnosti exportních trhů. Je zkrátka v našem životním zájmu, abychom si i po odchodu Velké Británie z Evropské unie tento trh zachovali, abychom na něj mohli vyvážet. A já nesouhlasím s některými kolegy. Když jezdím s výborem pro evropské záležitosti na půdu Evropské unie, tak tam zkrátka cítím snahu některých kolegů Británii potrestat, osolit jí to, že si dovolila rozhodnout se odejít z toho úžasného projektu Evropské unie. Mám obavy z toho, že racionalita na půdě Evropské unie nebude hrát v té chvíli prim a že tam bude snaha ukázat, že se Británii bude po odchodu ekonomicky mnohem hůře dařit. Myslím si, že to bude iracionální politika, protože stejně jako Česká republika, tak i Evropská unie jako celek má kladnou obchodní bilanci s Velkou Británií. Více do Velké Británie vyveze než doveze a je životním zájmem Evropské unie, aby ty obchodní podmínky byly co nejliberálnější.

Takže když tady vyjmenovávali mí kolegové, že tady chybí pan premiér, že tady chybí ministr zahraničí, tak já tu postrádám i paní ministryni průmyslu a obchodu, protože i pro ni by to mělo být sakra důležité téma. Protože, jak říkám, Velká Británii je čtvrtý nebo pátý nejdůležitější trh pro Českou republiku. A vláda musí napnout sílu a aktivitu v tom, aby přesvědčila své evropské partnery, že je v zájmu Evropské unie vyjednat co nejliberálnější obchodní smlouvu.

Já ještě zareaguji na některé své kolegy prostřednictvím pana předsedajícího, zejména na kolegu Peksu, který řekl, že Británie udělala špatné rozhodnutí. Já takovou terminologii odmítám. Můžeme tady říkat, že nás to mrzí, že toho rozhodnutí litujeme, že bychom si představovali jiné, ale já bych si nikdy nedovolil říci na suverénní rozhodnutí britského lidu, že bylo učiněno špatně. Je to prostě jejich rozhodnutí, udělali ho, respektujme ho. Ale mistrovat Velkou Británii, jestli se rozhodla špatně, nebo ne, je z pozice České republiky naprosto absurdní a naprosto mimo mísu. To je první věc.

Nemyslím si, že Velká Británie je v rozkladu. To, že je tam nějaká politická situace, to, že to ten parlament nějakým způsobem projednává s emocemi, je přece jasná věc. To je superpolitické téma, které by se stalo superpolitickým tématem v jakékoliv zemi a samozřejmě by se to odrazilo i v emocích v jakémkoliv parlamentu. Já myslím, že mistrovat kolébku parlamentarismu z toho, že je v rozkladu, od pirátů, je skutečně absurdní. Pro mě bude Velká Británie v rozkladu, až tam nebudou dominovat dvě velké ukotvené strany, ale až se do Velké Británie, do jejich parlamentu dostanou piráti. Pak budu považovat skutečně Velkou Británii, jako že je v rozkladu. Ale teď ji opravdu považuji za stabilní zemi.

To je asi k brexitu a snažme se, co to půjde, i na úrovni Evropské unie přesvědčit naše kolegy, kteří mají ambici Velkou Británii trestat, aby to nedělali. Je to v našem životním zájmu, je to v životním zájmu našich firem, které do Velké Británie vyvážejí. Je to v životním zájmu jejich mnoha zaměstnanců, tedy našich spoluobčanů.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Já tedy konstatuji, že na základě dohody předsedů poslaneckých klubů budeme pokračovat po 13. hodině, dokud neodhlasujeme nebo nerozhodneme o tomto bodu. Současně informuji Poslaneckou sněmovnu, že nemůžeme posunout začátek odpoledního jednání, protože máme pevně zařazené body na 14.30. Takže pauza bude o to kratší.

Nyní jsou zde faktické poznámky. S faktickou poznámkou je přihlášen pan předseda Radim Fiala jako první, po něm pan poslanec Španěl. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Já dlužím odpověď paní poslankyni Pekarové, nadšeně sloužící Evropské unii. Nepovažuji tuto výhru, kterou ona možná pro EU považuje za výhru, za dlouhodobou výhru i pro Českou republiku. Protože já považuji Evropskou unii, přál bych si, aby evropské národy spolupracovaly jako suverénní národy samy spolu bez toho, aniž by jim někdo diktoval, co mají dělat, koho mají přijímat do své země a podobně. Já považuji Evropskou unii za totalitní stát. A řeknu vám proč. Protože jestli tam někdo dobrovolně vstupuje a chce také dobrovolně vystoupit, ale ten superstát už mu klade takové podmínky a požadavky a klacky pod nohy, aby se to nemohlo, a jak řekl pan kolega Klaus, si to třeba konkrétně myslí, že se to vůbec nestane, tak to asi úplně demokratická cesta není. Takže já to bohužel z dlouhodobého hlediska pro Českou republiku nepovažuji za výhru.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Následuje faktická poznámka pana poslance Španěla. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Španěl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já toho většinou mnoho nenamluvím. Za celou tuto diskusi jsem konečně slyšel také nějaká slova o vládě České republiky, jak se musí vláda České republiky postarat o to, abychom vyjednali co nejlepší podmínky právě pro Českou republiku a pro naše národní zájmy. A ironicky bych chtěl říct, že se děsím toho, kdy přijmeme usnesení k rozpadu RVHP, nebo dokonce Sovětského svazu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Žádné další přihlášky do rozpravy nemám, ani nikoho nevidím. Takže rozpravu končím. Zájem o závěrečná slova? Pan ministr má zájem, prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji, já už velmi stručně, protože mám za to, že v odpovědi na vaše otázky, pane místopředsedo, jsem víceméně pokryl hlavní obavy, které tady byly. Znovu říkám, my vycházíme z toho, k čemu se Velká Británie zavázala ve vztahu, samozřejmě je to v rovině politické deklarace, ale ve vztahu k občanům Evropské unie, to je tedy obsahem té Bílé knihy. A tam zřejmě ve chvíli, kdy se seznámíme s textem případné podzákonné normy, která to bude upravovat, tak poté jsme schopni i spustit nějakou informační kampaň prostřednictvím našeho zastupitelského úřadu v Londýně či konzulátu v Manchesteru vůči našim občanům. Ale opravdu zatím žádný konkrétní text vyhlášky nebo nějaké normy britské nemáme. Jakmile se k němu dostaneme, tak určitě s ním budeme řádně nakládat. A samozřejmě já předpokládám, že bude platit ten závazek. To znamená, stejně velkorysí, jako jsme my, budou i Britové vůči našim občanům.

Nechci komentovat politická stanoviska, Já prostě vycházím z toho, že rozvod mezi Unií a Velkou Británií je složitý a není to otázka, která by se dala vyřešit za pár hodin. Česká republika podle mého názoru musí hájit zájmy České republiky, resp. vláda České republiky musí hájit zájmy České republiky. Myslím si, že tak jak byla ta dohoda navržena, tak byla akceptovatelná pro obě strany. Britská strana se rozhodla tu dohodu shodit ze stolu s tím, že možná vyjedná něco jiného či lepšího, nicméně zatím jsme stále neslyšeli, co by to mělo být. A jako členská země EU samozřejmě, a to se opakuji, musíme hájit zájmy i našich spojenců, tzn. Irské republiky, a musíme na ně brát zřetel.

Tolik asi z mojí strany. Já chci poděkovat za ta velmi vstřícná slova vůči práci Ministerstva vnitra a vůči tomuto zákonu a chci vás všechny požádat o jeho podporu, protože to pokládám za naprosto klíčovou věc, tak abychom poté mohli něco požadovat i po Velké Británii. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážená paní ministryně, dámy a pánové, já budu také poměrně stručný. Rozprava, která se vedla, tak kromě vyjádření všech, že podpoří projednání, a to dokonce v devadesátce, a nebudou vetovat, byla více rozpravou o brexitu, jeho důvodech než o tomto zákoně, který je nám v tuto chvíli předkládán panem ministrem. Bylo signalizováno, že v podrobné rozpravě zazní doprovodné usnesení paní poslankyně Adamové Pekarové, což předpokládám, že se stane.

Současně jenom říkám, že chápu, že musíme v tuto chvíli schválit z hlediska vnitřního zákonodárství. Nepokládám za výhodné, že schvalujeme dřív, než je jasné, jak to bude na britské straně. A v jednání se senátory budu říkat: zdržujte to co nejdéle, vyčkávejte, dokud nebudeme vědět, že i britská strana se zachovala správným způsobem. Ale protože my máme zákonodárný proces trochu složitější, musíme do Senátu, musíme k prezidentu republiky, tak doporučuji, abychom teď v devadesátce panu ministrovi vyhověli.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu zpravodaji. Než vůbec může být zahájena podrobná rozprava, tak musíme odhlasovat, že souhlasíme s pokračováním projednávání tohoto návrhu a jeho schválením již v prvém čtení. Přivolávám proto poslance, kteří zde ještě nejsou. Než všichni přijdou, tak vás seznámím s omluvami. Pan poslanec Vyzula se omlouvá od 14.30 do 16 hodin z osobních důvodů dnes. Pan poslanec Klaus se omlouvá dnes od 17.30 do konce jednání z pracovních důvodů a 25. 1. od 11.30 do konce z pracovních důvodů. Z dnešního odpoledního a zítřejšího dopoledního jednání se z osobních důvodů omlouvá pan poslanec Roman Sklenák. Pan poslanec Roman Onderka z pracovních důvodů dnes až do konce jednacího dne. A z pracovních důvodů Daniel Pawlas od 14.30 do 17 hodin.

 

Jsme připraveni na hlasování. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 368 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 37 přihlášeno 178 poslanců, pro 169, proti nebyl nikdo. Návrh usnesení byl schválen.

 

Zahajuji podrobnou rozpravu. Do podrobné rozpravy je přihlášena paní poslankyně Pekarová Adamová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Takže na základě debaty, která tady proběhla, a vyzývala jsem již k předložení doprovodného usnesení, myslím si, že se jedná o jednoduchou jednu větu, takže cituji: "Vyzýváme vládu, aby se Spojeným královstvím vedla intenzivní debatu nad recipročními pravidly ze strany Spojeného království směrem k občanům České republiky, jako jsou schválena v tomto zákoně."

Takže jedná se jenom o výzvu a myslím si, že není tak těžké ji naplnit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, děkuji, o tomto doprovodném usnesení budeme hlasovat poté, co budeme hlasovat o schválení zákona. Ještě se někdo hlásí do podrobné rozpravy? Nikdo se do podrobné rozpravy nehlásí, podrobnou rozpravu končím. Nyní přistoupíme k hlasování - ještě se ptám na závěrečná slova po podrobné rozpravě, jestli je zájem, pana ministra, není, ani pana zpravodaje. Nyní přistoupíme k hlasování o celém návrhu zákona.

 

Návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o úpravě některých vztahů v souvislosti s vystoupením Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie podle sněmovního tisku 368."

Já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 38, přihlášeno 178, pro 170 poslanců, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Nyní nám ještě zbývá vyrovnat se s návrhem, který byl přednesen v podrobné rozpravě, návrhem doprovodného usnesení. Já nemám jeho text. Má text pan zpravodaj? Může přečíst. Prosím, přečtěte.

 

Poslanec Marek Benda: Já ho s dovolením přečtu: "Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska vedla intenzivní debatu nad recipročními pravidly ze strany Spojeného království Velké Británie a Severního Irska směrem k občanům České republiky, jako jsou schválena v tomto zákoně."

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Zahajuji hlasování o tomto doprovodném usnesení. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 39, přihlášeno 178 poslanců, pro 159, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Končím projednávání tohoto bodu. Oznamuji, že organizační výbor se sejde ve 13.15 a Poslanecká sněmovna ve 14.30, kdy máme napevno zařazené body.

 

(Jednání přerušeno ve 13.12 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, přeji hezké odpoledne. Zahájíme tedy další část jednání schůze Poslanecké sněmovny. Na programu máme pevně zařazený bod

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.