(15.30 hodin)
(pokračuje Babiš)

Takže my jsme už vlastně tu část koaliční dohody nebo programu splnili, protože jsme navýšili základ k důchodu z 9 na 10 % průměrné mzdy a valorizovali jsme důchody pro občany starší 85 let o 1 000 korun. A historicky jsme zvýšili na tento rok důchody v průměru o 900 korun (upozornění na čas) za jeden rok víc než bývalé pravicové vlády za pět.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Chápu, že je to složité téma, ale čas uplynul. Prosím paní poslankyni o doplňující dotaz.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Pane premiére, myslím si, že není správné takto dehonestovat činnost Národní rozpočtové rady. Tam jsou experti. A musím přiznat, že jsem velmi zklamaná z vaší odpovědi, protože víte, že jsme i my podpořili navýšení důchodů. Ale já jsem se neptala na navýšení důchodů stávajícím důchodcům, ale co bude s těmi generacemi, které přijdou po nás. Já chápu třeba otázku nízkého důchodu žen. To je problém. Ale je to dílčí problém. To podstatné je, aby byl dlouhodobě udržitelný důchodový systém. A to, že se bude zvyšovat počet lidí, kteří budou v důchodu, a bude nižší počet lidí, kteří budou přispívat do našeho průběžného systému, to je zřejmé. A vy jste zrušili důchodovou reformu a za celou dobu s ničím jiným nepřišli. Ten důchodový systém je neudržitelný. Proto vás moc prosím, aby předmětem jednání nebyly jenom dílčí věci, o kterých je možné se bavit, ale opravdu dlouhodobě udržitelný systém důchodů, ne pro nás, pro vás, ale pro ty mladší generace.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím o odpověď na doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: My jsme žádnou důchodovou reformu nezrušili, protože žádná nebyla. Znovu opakuji, měli jste jít na stáž do světa. Tam většinou to řeší tak, že vlastně spoří zaměstnavatel, zaměstnanec a stát. Ano? A samozřejmě my na tom pracujeme. Ale my jsme jasně řekli, že chceme napravovat staré křivdy nejdřív, to se taky ještě neudělalo, a zároveň pracujeme na tom příjmu. A taky samozřejmě máme rodinou politiku. Ano. Chceme motivovat, aby naše ženy měly víc dětí, aby je měly dřív, ve dvaceti pěti, ne ve třiceti. Na to máme vlastně taky program investice, porodní domy, motivace, výstavba zázemí, služby, nejenom daňové pobídky, které jsme dělali několikrát. Takže samozřejmě je to kombinace opatření. Porodnost je jedna sedm jedna a potřebujeme dva jedna. Takže to je taky jako důležité. A my s tou reformou přijdeme.

Ale ten důchodový účet byl přebytkový. 15 miliard. Takže samozřejmě my jsme si vědomi, že je to potřeba řešit. Vy jste to nevyřešili za 30 let, tak my teď jsme tam, ještě není ani rok, ta koaliční vláda, a pracujeme na tom. Ale jsme přesvědčeni, že i to, že jsme pozvali do té komise všechny, takže si uvědomujeme, že je to problém náš všech, a jsme připraveni spolupracovat a určitě budeme rádi, když budete při tom a přijdete s nějakými inspirativními myšlenkami a návrhy.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní by měl interpelovat pan poslanec Juříček ve věci výzkumu a vývoje. Prosím.

 

Poslanec Pavel Juříček: Děkuju. Dámy a pánové, pane premiére, vaše, resp. naše vláda měla, nebo má v programovém prohlášení podporu výzkumu, vývoje a inovací. Osobně vám musím poděkovat za to, že jste radu pro výzkum, vývoj neuvěřitelně rozběhl a rozhýbal i díky Karlovi Havlíčkovi a že se podařilo i na základě dohody s Ministerstvem financí a s Karlem Havlíčkem načíst, který jsem já načítal, pozměňovací návrh na daňové odpočty pro výzkum, vývoj především pro podnikatele. Ale nicméně víme, že zákon nedokáže vyřešit vše, že strom života je barevný, a víme, jakým způsobem v minulosti se finanční úřady nejednotně stavěly právě k odpočtům výzkumu, vývoje. Tak se vás chci zeptat, jakým způsobem to bude v budoucnu z hlediska toho nového daňového zákona a jakým způsobem případně bude editováno tak, aby se chovaly jednotně, tak abychom mohli opravdu Českou republiku my podnikatelé nastartovat a mohli jsme do výzkumu, vývoje dávat do budoucna více a více peněz, a zároveň je budeme mít daňově uznatelné. Děkuju za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Věda, výzkum, inovace - já jsem se stal novým předsedou té rady. Mimochodem za rok jsme ušetřili asi 31 milionů a 50 úředníků, kteří to zpracovávají na Úřadě vlády. A je to priorita samozřejmě jako investice a i zřejmě z výdajů státního rozpočtu, které do této oblasti směřujeme. Pro rok 2019 jsme navýšili výdaje na výzkum, vývoj, inovace o 1,2 miliardy na celkem 36 miliard. Po dohodě na úrovni Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace, zástupců podnikatelů, Generálního finančního ředitelství a Ministerstva financí dochází ke změnám, které posílí právní jistotu podnikatelů při uplatňování odpočtů na výzkum a vývoj. Podnikatelé po tom volali již delší dobu. Samozřejmě měli problém prý při účtování, byli znejistěni a teď došlo k dohodě.

Změny budou provedeny pozměňovacím návrhem k daňovému balíčku pro rok 2019, který se nyní nachází v Senátu. Na technickém zpracování tohoto návrhu se podílelo i Ministerstvo financí. Jeho obsah odpovídá dohodě na Radě vlády pro výzkum a inovace. Podnikatelé již nebudou muset nezbytnou projektovou dokumentaci zpracovávat před realizací výzkumných aktivit, ale až v termínu pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, za které hodlají odpočet uplatnit poprvé. Nově se také zavádí povinnost podnikatele zaslat jednoduché avízo finančnímu úřadu o tom, že hodlá v souvislosti s realizací projektu výzkumu a vývoje odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje, čímž dojde k jednoznačnému ukotvení data, od něhož si podnikatel výdaje spojené s výzkumným projektem bude moci uplatňovat ve formě tohoto daňového odpočtu. Změna je prováděna novelizačními body 2 až 35 uvedeného senátního tisku 32, to znamená změny § 34a až 34e zákona o daních z příjmu. Změny by měly začít platit co nejdříve. Podle (nich?) společností, které zahájí projekt v rozmezí od 1. ledna 2019 do nabytí účinnosti novely, si budou moci vybrat, zda se při uplatňování odpočtu na výzkum a vývoj budou řídit novými, nebo starými pravidly. S ohledem na pravděpodobnou účinnost v průběhu roku 2019 lze předpokládat, že se tato volba v praxi bude týkat projektů zahájených v průběhu zdaňovacího období 2019 do data účinnosti novely. Ročně se celkově uplatněných odpočtů pohybuje na úrovni 10 až 12 miliard korun. Věřím tomu, že změny budou motivovat naše podnikatele k investování do dalších inovací.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku? Prosím.

 

Poslanec Pavel Juříček: Já spíš jenom na doplnění, pane premiére, vy jste v tu dobu 22. prosince tady nebyl a občas se ukáže, že Sněmovna je občas osvícena a toho 22. prosince tady tento daňový balíček pro výzkum, vývoj prošel všemi 173 přítomnými poslanci, takže si myslím, že máte z hlediska výzkumu, vývoje jakousi pozitivní odezvu i z Poslanecké sněmovny. A já taky všem poslancům za to ještě děkuju. Díky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan premiér, předpokládám, nebude potřebovat reagovat na tady toto. A nyní prosím pana poslance Skopečka, který bude interpelovat ve věci hlasování o daních v Evropské unii.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuju pěkně za slovo. Vážený pane premiére, kolegové, já bych se chtěl zeptat na pozici vlády v otázce ambice Evropské komise přejít v oblasti daňové politiky z principu jednomyslného hlasování na hlasování většinové. Evropská komise toto oznámila v den, kdy britský parlament hlasoval o brexitové dohodě. Nevím, jestli to bylo kouzlo nechtěného, nebo záměr, ale přišlo mi to ve skoro co nejméně vhodnou dobu.

Já bych velmi varoval před opuštěním principu jednomyslnosti rozhodování v oblasti daní, protože by vedl k daňové harmonizaci podle politiky nejsilnějších států v Evropské unii. Česká republika dneska vybírá na daních zhruba 35 % hrubého domácího produktu. Její složená daňová kvóta jsou samozřejmě evropské země včetně Británie, Portugalska, Španělska, které vybírají daní méně, mají nižší daňovou kvótu. Nicméně ty politicky silné země, jako je Francie nebo Německo, tam daňová kvóta je výrazně vyšší - ve Francii 45 procent, Německo kolem 38 procent a je tedy zřejmé, že daňová harmonizace by poté probíhala spíše směrem nahoru než dolů, což by znamenalo ohrožení konkurenceschopnosti českých podniků a samozřejmě i ztrátu suverenity v oblasti daňové, což považuji za jeden ze základních atributů svrchovanosti jakéhokoli národního státu.***




Přihlásit/registrovat se do ISP