(12.40 hodin)
(pokračuje Schillerová)
S ohledem na vývoj v jednotlivých medicínských oblastech byly vypracovány čtyři dodatkové protokoly rozšiřující stávající zásady a právní ochranu dotčených osob, které upravuje uvedená úmluva. Jedním z těchto dokumentů je i dodatkový protokol související s biomedicínským výzkumem. Ratifikací tohoto protokolu Českou republikou bude zajištěn nejvyšší právní standard ochrany důstojnosti, identity a integrity všech, kteří se stávají účastníky ve výzkumném procesu. Dodatkový protokol poskytuje jasnou záruku jejich základních práv.
Dodatkový protokol byl přijat v roce 2005 a vstoupil v platnost v roce 2007. Podepsán byl ve 22 zemích Rady Evropy a v 10 z nich byl i ratifikován, mj. také v Maďarsku, Slovensku, Slovinsku či Norsku. Pravidla a podmínky provádění biomedicínského výzkumu, které dodatkový protokol specifikuje s cílem zajištění co nejvyšší míry ochrany účastníků výzkumu, jsou v České republice dodržována. Z hlediska České republiky je ratifikace tohoto dodatkového protokolu potvrzením vysokého etického standardu zde prováděných výzkumných projektů.
Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, prosím vás tímto o vyslovení souhlasu s ratifikací této mezinárodní smlouvy a děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní ministryni. Zpravodaje pro prvé čtení je pan poslanec Pavel Plzák. Prosím pana zpravodaje, aby se ujal slova.
Poslanec Pavel Plzák: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, děkuji paní ministryni za představení bodu. Pokusil bych se opět o krátký souhrn toho, co zde řekla.
Ta základní smlouva, ke které se váže tento protokol, který projednáváme, se jmenuje celým názvem Úmluva na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny. smlouva vznikla na půdě Rady Evropy a vstoupila v platnost v roce 1999, kdy byla ratifikována pěti státy. Česká republika ji ratifikovala v roce 2001. Smlouva, jak bylo řečeno, upravuje lidská práva v souvislosti s pokrokem v lékařských a biologických vědách a uplatnění výzkumu na lidech.
Jak bylo již řečeno, tato smlouva umožňuje uzavírat dodatkové protokoly a zatím byly přijaty čtyři dodatkové protokoly. Ten první se jmenuje dodatkový protokol o zákazu klonování lidských bytostí, ke kterému již Česká republika přistoupila. Druhý se jmenuje dodatkový protokol o transplantaci orgánů a tkání lidského původu. Třetí se jmenuje dodatkový protokol o biomedicínském výzkumu, který v současné době projednáváme, a čtvrtý je dodatkový protokol o genetickém testování pro zdravotní účely, který je v současné době v procesu ratifikace a byl projednán v zahraničním výboru naší sněmovny a čeká na druhé čtení.
Nyní tedy máme před sebou v prvním čtení k projednání dodatkový protokol k úmluvě související s biomedicínským výzkumem. Cílem tohoto protokolu je ochrana lidských bytostí v procesu biomedicínského výzkumu, a netýká se výzkumu na neživých embryích a biologickém materiálu lidského původu. Tato problematika je již částečně upravena českou legislativou a nevyžádá si bezprostředně navazující úpravu stávajících zákonů. Ratifikace protokolu nebude mít žádný dopad do státního rozpočtu. Protokol byl podepsán v roce 2005 a vstoupil v platnost v roce 2007. Zatím podle mých údajů jej ratifikovalo deset zemí.
Děkuji za pozornost .
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu zpravodaji, otevírám rozpravu. Do rozpravy není nikdo přihlášen ani se nikdo nehlásí. Rozpravu tedy končím. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům. Je zde jeden návrh předsedy Poslanecké sněmovny, abychom přikázali tento návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo nějaký jiný návrh? Ne.
Budeme hlasovat o přikázání zahraničnímu výboru.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 236, přihlášeno 175 poslanců, pro 144, proti nikdo. Konstatuji, že jsme tento vládní návrh přikázali k projednání zahraničnímu výboru. Končím prvé čtení tohoto návrhu.
Z dnešního jednání se v době od 12.30 do 15.00 z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Dominik Feri a pan ministr Kněžínek se omlouvá od 12.30 do konce dnešního jednacího dne z pracovních důvodů.
Nyní přistoupíme k projednání bodu
136.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou
a Korejskou republikou o zamezení dvojímu zdanění
a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu,
která byla podepsána v Soulu dne 12. ledna 2018
/sněmovní tisk 255/ - prvé čtení
Paní ministryně financí Alena Schillerová nám tento návrh uvede. Prosím, máte slovo.
Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, nyní na jednání této schůze předkládám smlouvu o zamezení dvojímu zdanění s Korejskou republikou, která byla podepsána 12. ledna 2018 v Soulu. Cílem zahraniční politiky České republiky je zajisté rozvoj vzájemně výhodných všestranných hospodářských vztahů s ostatními státy světa. Uzavření této mezinárodní daňové smlouvy sleduje záměr omezit daňové zatížení podnikatelských subjektů při vyloučení jistě nežádoucího mezinárodního dvojího zdanění.
V současné době se ve vzájemných daňových vztazích mezi Českou republikou a Korejskou republikou sice uplatňuje mezinárodní smlouva o zamezení dvojímu zdanění, nicméně jde o smlouvu, která je v platnosti od roku 1995 a která již neodpovídá současným podmínkám. Z těchto důvodů se příslušné úřady obou zemí dohodly na její renegociaci.
Smlouva o zamezení dvojímu zdanění, která se ve vzájemných vztazích mezi Českou a Korejskou republikou v současnosti navrhuje, byla připravena na základě vzorových modelů OECD a OSN, přičemž samozřejmě reaguje na vnitřní daňové předpisy obou zemí.
Tato daňová smlouva je pro naše podnikatelské subjekty velmi důležitá. Korejská republika je vyspělou zemí a současně naším velkým mimoevropským obchodním partnerem. Dlouhodobě pozitivní trend růstu vzájemné obchodní výměny lze demonstrovat výší obratu obchodu mezi Českou republikou a Korejskou republikou, který například v roce 2017 činil již téměř 5 mld. USD, což ve srovnání s předchozím ročním obdobím vykazuje nárůst o zhruba 20 %. Již v současné době existuje i celá řada velkých korejských investic do české ekonomiky. Lze zmínit investice například společnosti Hyundai. Korejská ekonomika současně představuje významnou část hospodářského potenciálu Dálného východu a lze předpokládat, že postavení této země mezi našimi důležitými hospodářskými partnery bude dále posilovat.
Závěrem mohu konstatovat, že text smlouvy plně odráží vývoj a trendy v mezinárodní daňové oblasti. Tato daňová smlouva umožní lepší koordinaci činnosti daňových úřadů obou států směřující k omezení případných daňových úniků a v neposlední řadě umožní relevantní výměnu informací. Prosím vás tedy, dámy a pánové, abyste vzali v úvahu mnou uvedené skutečnosti a podpořili přikázání této smlouvy příslušným sněmovním výborům.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní ministryni. Zpravodajem pro prvé čtení je pan poslanec Jaroslav Bžoch. Prosím ho, aby se ujal slova.
Poslanec Jaroslav Bžoch: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, je nám předkládána smlouva, která má zamezit dvojímu zdanění mezi Českou republikou a Korejskou republikou. Protože příčinou vzniku mezinárodního dvojího zdanění příjmů je kolize daňových zákonů dvou suverénních států, může být takovéto zdanění účinně vyloučeno jen takovým opatřením těchto států, které je vzájemně koordinováno mezinárodní daňovou smlouvou.
Vzal jsem pouze tento výňatek, abych zdůvodnil, proč je smlouva na stole. Zbytek řekla již paní ministryně, takže bych tímto jenom poprosil o puštění do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám rozpravu. Hlásí se někdo do obecné rozpravy? Nehlásí. Rozpravu končím. Zájem o závěrečná slova není. Předseda Poslanecké sněmovny navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Navrhuje někdo nějaký další výbor? Nenavrhuje.
Budeme tedy hlasovat o přikázání předloženého návrhu k projednání zahraničnímu výboru.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 237, přihlášeno 174 poslanců, pro 147, proti nikdo. Konstatuji, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru, a tím jsme ukončili prvé čtení tohoto návrhu. ***