Pátek 8. března 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Tomio Okamura)
103.
Návrh poslanců Ivana Bartoše, Jakuba Michálka, Radka Holomčíka
a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb.,
o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti
některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv
(zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 50/ - třetí čtení
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele pan poslanec Jakub Michálek a zpravodaj garančního výboru, jedná se o výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, poslanec Ondřej Profant. Návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 50/11, který byl doručen dne 30. ledna 2019. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 50/12.
Nyní se táži navrhovatele, tedy poslance Jakuba Michálka, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Máte zájem. Dám vám hned prostor. (V sále je velký hluk!) Prosím. Prosím o klid. Poprosím vás o klid, aby se pan poslanec mohl vyjádřit. Prosím.
Poslanec Jakub Michálek: Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážená vládo, milá veřejnosti, dnes budeme ve finálním hlasování projednávat zákon, který zavede zveřejňování smluv ČEZu, Českých drah a některých dalších akciových společností s majetkovou účastí státu. Už víc jak deset let se věnuji právu na svobodný přístup k informacím, mám za sebou desítky úspěšných sporů v této věci a myslím si, že to, co bylo zavedeno v minulém volebním období, to znamená tato účelová výjimka pro společnosti, které vydaly cenné papíry obchodované na regulovaném trhu, je potřeba dneska zrevidovat. Původně se říkalo, že to bude pouze pro ČEZ, a následně po přijetí zákona naprosto nepředvídaně vydaly České dráhy dluhopisy, které daly na burzu, a od té doby nemusí České dráhy zveřejňovat smlouvy. (Hluk v sále neutichá.)
Závazek ke zveřejňování smluv a k doplnění zákona o registru smluv je obsažen i v programovém prohlášení vlády. Na základě jednání se nám podařilo dosáhnout dohody, konsenzu velké většiny v Poslanecké sněmovně na tom, že akciové společnosti jako ČEZ a České dráhy budou zveřejňovat smlouvy ve stejném režimu, jako je dnes zveřejňuje národní podnik Budějovický Budvar, to znamená, nebudou zveřejňovat pouze smlouvy uzavřené v běžném obchodním styku a základní povinnost naplňovat budou. Samozřejmě když se podíváte na to, jakým způsobem byla tato výjimka pro ČEZ a České dráhy navržena, nenaleznete ani písmenko v důvodové zprávě v návrhu, kterým zde v Poslanecké sněmovně byla předložena.
Základním principem nebo důvodem, proč se zavádí zveřejňování smluv, je samozřejmě transparence.
Rád bych zde citoval Ústavní soud, který rozhodoval dne 30. ledna 2019 o zákonu o registru smluv a o tom, zda je v souladu s Ústavou, na návrh senátorů Parlamentu České republiky. Bylo zde ostatně z některých stran několikrát zmíněno, že je potřeba vyčkat rozhodnutí Ústavního soudu předtím, než tento návrh budeme projednávat. Proto si myslím, že je rozumné připomenout, co má Ústavní soud co říci k tomuto návrhu zákona.
Ústavní soud ve svém nálezu píše, cituji: "Zákon o registru smluv stanoví v § 3 celou řadu výjimek z povinnosti uveřejnění. Zvláštní důraz je nutno klást na výjimku uvedenou v § 3 odst. 2 písm. r) tohoto zákona, která z povinnosti uveřejnění vylučuje smlouvy uzavřené v běžném obchodním styku. Současně je třeba zohlednit i ustanovení § 5 odst. 5 písm. a) a c), jakož i § 5 odst. 6 zákona, které umožňují dotčeným subjektům vyloučit z uveřejnění takzvaná metadata v podobě identifikace smluvních stran a ceny, eventuálně hodnoty, jsou-li taková data obchodním tajemstvím."
Druhá relevantní námitka byla, že § 5 odst. 6 zákona chrání toliko obchodní tajemství osob uvedených v příslušných písmenech § 2 zákona, nikoliv obchodní tajemství druhé smluvní strany. Ani v tomto ohledu však Ústavní soud neshledává zásah do práva podnikat, neboť uveřejnění ceny, popřípadě označení smluvních stran, nebudou-li tyto současně představovat obchodní tajemství, sice určitým způsobem omezuje výkon daného práva, avšak pouze ve vztahu k dotčeným subjektům. Jinými slovy omezuje toliko volby protistrany, pokud tato protistrana nemá zájem na uveřejnění těchto dat, a to pouze tehdy, jestliže na danou smlouvu nebudou dopadat výjimky. Neomezuje tedy samotné právo podnikat, ani podnikání samé.
Nyní je důležitá část nálezu: "Nelze zároveň pomíjet skutečnost, která se celou problematikou vine jako příslovečná červená nit, totiž že onou protistranou jsou subjekty nakládající alespoň dílem s veřejnými prostředky, což legitimně odůvodňuje potřebu dbát na jejich hospodárné využívání." Ani v tomto směru tedy Ústavní soud neidentifikoval takový zásah do dotčeného práva.
Ústavní soud nepřisvědčil ani námitce, že je zákon o registru smluv nadbytečný, neboť se překrývá se zákonem o svobodném přístupu k informacím. Napadená právní úprava není ve vztahu k zákonu o svobodném přístupu k informacím duplicitní, ale naopak jej doplňuje, čímž rozšiřuje jednak aktivní složku práva na informace, veřejný sektor sám informuje, nikoliv pouze čeká na to, než se ho někdo zeptá, a zvláště pak možnost kontroly veřejné moci ze strany veřejnosti.
Ústavní soud má za to, že cíl sledovaný zákonem o registru smluv nelze považovat za nelegitimní nebo svévolný. A opět důležitá část nálezu: "Je tomu tak i proto, že zákon o registru smluv posiluje jedno z nejvýznamnějších moderních politických práv, jehož smyslem je umožnit veřejnosti i efektivní kontrolu veřejné moci. Zároveň je zákonodárcem zvolené řešení podle názoru Ústavního soudu rozumným prostředkem, jak takového cíle dosáhnout."
Stran otázky porušení principu rovnosti v právech Ústavní soud uzavřel, že je-li dotčený subjekt přímo anebo zprostředkovaně napojen na veřejné rozpočty a finance z nich plynoucí, nelze přijmout tezi, že takový subjekt je ve srovnatelném postavení s jinými soukromoprávními subjekty. U takových subjektů nelze akceptovat iracionální či nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky proto, že se tak děje v rámci jejich podnikatelské činnosti. Porušení principu rovnosti v právech proto Ústavní soud v tomto případě neshledal.
Chtěl bych ocenit vládu, která v tomto řízení hájila zákon o registru smluv, a chtěl bych uvést, že citovaný nález Ústavního soudu byl přijat Ústavním soudem jednomyslně. To znamená, že to, co tady zaznívalo ze strany některých poslanců, že jsou pochybnosti o ústavnosti celého principu zveřejňování smluv či o ohrožení podnikatelského prostředí, například ve vztahu k Budějovickému Budvaru, který ostatně snad dával dohromady tuto ústavní stížnost, tyto pochyby nebyly opodstatněné a bylo to shledáno Ústavním soudem, že je to takto v pořádku.
Samozřejmě že všichni známe celou řadu kauz, ke kterým dochází, pokud nejsou ve státních nebo polostátních firmách nastaveny kvalitní kontrolní procesy včetně záruk transparentnosti schvalovaných rozhodnutí a smluv. Příkladem kauz ČEZu, které si všichni můžeme vybavit, jsou například v solární kauze investice s Amun.Re a další v roce 2009 až 2010, kdy společnost Amun.Re, kterou vlastnil Martin Shenar stíhaný za daňové úniky, a dále pak neznámými majiteli zastupovanými však právníky Iva Rittiga, tak tam bylo podezření, že výstavba solárních elektráren touto společností byla nejen předražená, ale rovněž se skrze ně praly špinavé peníze. Modernizace uhelné elektrárny Prunéřov II v roce 2012 - uvádí se škoda v řádu desítek miliard korun kvůli neprůhledným podmínkám při modernizace uhelné elektrárny a zajištění budoucích dodávek uhlí. Solární elektrárna Ševětín 2015, nebo prodej aktiv ČEZu v Bulharsku společnosti Inercom Bulgaria.
Takže samozřejmě těch kauz je celá řada. A pokud se nám podaří nastavit průhledný režim fungování ČEZu, tak to může mít zásadní přínos, stejně jako u ostatních subjektů, které jsou v režimu zákona o registru smluv.
Není pochyb o tom, že registr smluv, jak funguje několik let, se osvědčil. Nenastal žádný krach, který tady prorokovali někteří odpůrci registru smluv, že se nám zhroutí ekonomika státních podniků. Naopak registr smluv měl řadu přínosů. Ten největší přínos ovšem spočívá v tom, že se mění vůbec způsob fungování a přemýšlení v těchto státních podnicích.
Dovolte mi, abych citoval pana Michala Bláhu, který provozuje aplikaci Hlídač smluv, která miroruje smlouvy v registru smluv a která provádí analýzy. Ten v rozhovoru pro deník idnes.cz uvedl: "Nyní máme dohled nad veřejným utrácením jako nikdy v minulosti. Největší dopad registru smluv nikdy nespočítáme. A to je dobře. S naprostou transparencí většiny smluv uzavřených na všech úrovních, se totiž mění chování samotných zadavatelů. Kdo chtěl dřív přihrát zakázku vlastní firmě či někomu z rodiny, nemusel se příliš bát, jelikož daná smlouva nebyla veřejná, navíc často ani strojově zpracovatelná. Obojí se teď mění. Smlouvy můžeme v den účinnosti napárovat na konkrétní osoby, a nejeden veřejný činitel si to teď nedovolí. Zbudou tak jen ti odvážní a ti, co si najdou bílé koně či vzdálenější příbuzné - otevřenost dat nám ale nabízí platformu, díky které odhalování i tohoto nebude nemožné. Jelikož korupce je z podstaty věci neměřitelná, neuvidíme příliš mnoho měřitelných změn, korupční a klientelistické chování se ale bezpochyby změní."
Svoje vyjádření bych chtěl zakončit apelem na to, že tato země patří nám všem. My všichni jsme její občané. A občané mají právo kontrolovat, jak se hospodaří ve státem ovládaných firmách. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní otevírám rozpravu, do které mám s přednostním právem přihlášeného zpravodaje garančního výboru Ondřeje Profanta. Předtím jenom přečtu omluvu paní ministryně financí Aleny Schillerové dnes do 10.45 hodin z pracovních důvodů. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ondřej Profant: Dobré dopoledne. Hlasovací procedura je v tomto případě mimořádně komplikovaná, ani ne tak počtem pozměňovacích návrhů jako jejich vzájemným poměrem slučitelnosti a podobně. Proto bych si vás dovolil požádat o zvýšenou pozornost, neboť hned několik okolností nás nezávisle na sobě nutí k různým vysvětlením či úpravám.
Zaprvé. Při přípravě procedury v úzké spolupráci se sněmovní legislativou jsme se snažili o to, aby Sněmovna měla možnost vyjádřit svou vůli k co nejširším spektru podávaných pozměňovacích návrhů. Proto je v proceduře počítáno s tím, že poté, co se bude hlasovat o návrhu F1, který ruší články I a II návrhu zákona, dostane ještě Sněmovna možnost tuto vyprázdněnou množinu naplnit alternativním obsahem. Vzhledem ke komplikovanosti procedury jsme tento postup vyhodnotili jako nejrozumnější a logicky nejsoudržnější, přičemž následnou legislativně technickou úpravou by v rozsahu svého obvyklého opravení zajistila sněmovní legislativa. Pan poslanec Benda ovšem v zájmu legislativní čistoty upozornil, že by to chtělo legislativně technicky upravit všechny pozměňovací návrhy, kterých se opětovné naplňování rušení v článku týká. Úprava by v případě přijetí pozměňovacího návrhu F1 měnila jejich návětí tak, aby reagovalo na předchozí zrušení článku. Proto jsme u těchto pozměňovacích návrhů takovou legislativně technickou úpravu připravili a předali ji předkladatelům jednotlivých pozměňovacích návrhů, aby ji načetli. Jinak by se mohlo stát, že bude napadena hlasovatelnost jimi předložených návrhů. Pro úplnost dodávám, že se jedná o pozměňovací návrh B1 a B3 výboru pro obranu, C pana poslance Michálka, E2-1 pana poslance Kalouse a G1 a G2 paní poslankyně Černochové. U pozměňovacích návrhů A1 a A4 výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj načtu příslušné legislativně technické úpravy sám.
Zadruhé. Při přípravě procedury jsme se také potýkali s tím, že ačkoli některé pozměňovací návrhy lze rozčlenit na věcně nesouvisející nebo volně související body, o nichž je vhodné hlasovat zvlášť, nebyly takto přehledně rozděleny již ze strany předkladatelů. Museli jsme tedy zavést jejich rozčlenění pro účely procedury. Při schvalování procedury byli členové garančního výboru seznámeni s tímto dělením. Nicméně dovolím si princip tohoto dělení načíst i zde na plénu pro stenozáznam.
Pozměňovací návrh B výboru pro obranu byl rozdělen na B1, B2, B3 a B4 - logicky podle čtyř jednotlivých a oddělených odstavců. Tam je to, předpokládám, srozumitelné.
Pozměňovací návrh E pana poslance Kalouse byl rozdělen na E1, což je obsah sněmovního dokumentu 1117, a E2, což je sněmovní dokument 2097, jehož obsah tvoří dva body, které budou hlasovány zvlášť jako E2-1 a E2-2.
Pozměňovací návrh G paní poslankyně Černochové je rozdělen podle sněmovního dokumentu 1823, jak je v proceduře vyznačeno, a pak ještě podle jednotlivých bodů.
Pozměňovací návrh I pana poslance Luzara je rozdělen podle sněmovních dokumentů: body 1, 2, 3 podle sněmovního dokumentu 2114 jsou označeny jako I1, I2, I3; body 1, 2 sněmovního dokumentu 601 jsou označeny jako I4 a I5.
Pozměňovací návrh J pana poslance Jurečky je pak rozdělen podle jednotlivých bodů na J1 a J2, nicméně oba jsou nehlasovatelné, protože jsou totožné s jinými návrhy. Pevně věřím, že členové garančního výboru vás v rámci jednotlivých klubů seznámili s logikou tohoto členění a že je každému srozumitelná.
Zatřetí. Dále se pak ke mně dostala informace od členů výboru pro obranu, že existuje poptávka po tom, aby se v proceduře prohodily dva vzájemně neslučitelné body 10, což je E2-2, a 13, což je návrh B4, tedy aby se B4 hlasovalo dříve než E2-2. Chtěl bych tedy předem z pozice zpravodaje garančního výboru konstatovat, že z hlediska procedury to je úprava možná a konzistentnost procedury nijak nenarušuje. Nicméně samozřejmě vyčkám, zdali bude opravdu navržena.
Začtvrté. Pak tu máme ještě změnu procedury, která vyplývá z faktu, že obsah pozměňovacího návrhu A4 je věcně totožný s tím, co jsme schválili v rámci sněmovního tisku 139 - změnový zákon k GDPR - budeme o tom hlasovat v rámci sněmovní verze pravděpodobně příští úterý. Tuto časovou návaznost jsme samozřejmě v době přípravy hlasovací procedury ještě nemohli znát. Nicméně nyní je nutné vyčlenit návrh A4 z bodu 4 procedury a hlasovat jej zvlášť, tedy jako vložený bod 4+ procedury. Podobný případ totožnosti s úpravou GDPR je pozměňovací návrh C, ale ten je v proceduře samostatně, takže jeho místo se nemění. Během hlasování vás pak ještě na tento fakt upozorním.
Zapáté. U pozměňovacího návrhu E2-2 došlo ve sněmovním tisku 50/12 k chybě, kdy místo doporučujícího stanoviska výboru bylo omylem uvedeno nedoporučující. Pokud proti tomu nejsou námitky, tak to zde pouze konstatuji a nebudu kvůli tomu vydávat opravné znění před hlasováním o daném návrhu a při hlasování na to upozorním ještě jednou. Navíc podotýkám, že bude-li přijat onen návrh na změnu procedury spočívající v prohození E2-2 a B4, stane se E2-2 nehlasovatelným, a tím se problém chybně zapsaného stanoviska výboru vyřeší sám od sebe.
A zašesté. Jak jsem avizoval na začátku, nyní tedy načtu legislativně technické úpravy k pozměňovacímu návrhu A1 a A4 výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, aby nebyla zpochybněna jejich hlasovatelnost v případě schválení pozměňovacího návrhu F1.
Takže legislativně technická úprava k A1. V pozměňovacím návrhu A1 se na začátek vkládají slova: "Vkládá se nová část první, změna zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, čl. I."
Uvozovací věta pozměňovacího návrhu A1 zní: V části první článek I se vkládá nový bod, který zní: "Jeho obsahem bude bod tak, jak je uveden v pozměňovacím návrhu A1." Tato legislativně technická úprava zároveň znamená, že se v případě přijetí pozměňovacího návrhu F1 stává nehlasovatelným pozměňovací návrh A2, takže bod 4 procedury, ze kterého jsme už kvůli GDPR oddělili návrh A4 do bodu 4+, musíme ještě rozdělit na varianty 4a a 4b, přičemž 4a v případě neschválení pozměňovacího návrhu F1 znamená návrhy A1 a A2 jedním hlasováním, zatímco varianta 4b v případě schválení pozměňovacího návrhu F2 znamená hlasování návrhu A1, zatímco A2 se stal nehlasovatelným. To pak ještě zopakuji, až budeme načítat proceduru.
A dále legislativně technická úprava k A4. V pozměňovacím návrhu A4 se na začátku vkládají slova: "Vkládá se nová část první, změna zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, článek I." Uvozovací věta pozměňovacího návrhu A4 zní: V části první, článek I se vkládají nové body, které zní: "Jejich obsahem budou body tak, jak jsou uvedeny v pozměňovacím návrhu A4."
Dovoluji si tedy upozornit pány poslance Michálka, Kalouse, paní poslankyni Černochovou a pana zpravodaje výboru pro obranu Bartoška, že podobnou legislativně technickou úpravu musí v rozpravě načíst také, jinak by mohla být napadena hlasovatelnost jejich návrhů. Myslím si, že všichni ode mne obdrželi znění těchto legislativně technických návrhů tak, abychom vyřešili tento drobný problém.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobré dopoledne. Vidíme, že procedura bude složitější. V tuto chvíli mám s přednostním právem přihlášenu paní poslankyni Černochovou.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Krásné dopoledne, dámy a pánové. Jak tady avizoval můj předřečník pan zpravodaj, navrhuji legislativně technickou změnu u bodu B1. V pozměňovacím návrhu B1 se na začátku vkládají slova: "Vkládá se nová část první, změna zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, článek I." Uvozovací věta pozměňovacího návrhu B1 zní: V části první, článek I se vkládá bod, který zní: "Jeho obsahem bude bod tak, jak je uveden v pozměňovacím návrhu B1."
Dále navrhuji legislativně technickou změnu u B3. V pozměňovacím návrhu B3 se na začátku vkládají slova: "Vkládá se nová část první, změna zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, článek I." Úvodní ustanovení pozměňovacího návrhu B3 zní: V části první, článku I se vkládá bod, který zní: "Jeho obsahem bude bod tak, jak je uveden v pozměňovacím návrhu B3."
Dále navrhuji legislativně technickou změnu u bodu G. V pozměňovacím návrhu G se na začátek vkládají slova: "Vkládá se nová část první, změna zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, článek I a II. Jejím obsahem budou body, tak jak jsou uvedeny v pozměňovacím návrhu číslo 1823 a 1824."
Jenom bych poprosila, jestli by mě pan zpravodaj pokýváním hlavy mohl ubezpečit, že to je takto všechno. Děkuji, ubezpečil.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dále s přednostním právem pan předseda Michálek.
Poslanec Jakub Michálek: Já bych chtěl v návaznosti na vystoupení zpravodaje vzít zpět návrh C, který se týká zavedení výjimky pro bezpečnostní opatření, neboť obsahově totožné ustanovení je již obsaženo ve Sněmovnou schváleném tisku 139 dne 5. 12. 2018, což je změnový zákon v souvislosti s adaptací GDPR. O tomto samozřejmě bude Poslanecká sněmovna hlasovat před procedurou.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V rozpravě je přihlášen pan poslanec Kalous. Prosím, máte slovo.
Poslanec Adam Kalous: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, já bych se chtěl nejdříve vyjádřit k podstatě návrhu té části novely zákona, která se týká registru smluv.
Předně je třeba říci, že ve Sněmovně došlo k zásadní dohodě na znění registru smluv na jaře roku 2017, kdy šest ze sedmi poslaneckých klubů podpořilo kompromisní znění zákona pro státem vlastněné podniky. Díky tomu obsahuje registr smluv v § 3 odst. 2 písmene r) mírný režim zveřejňování pro státem vlastněné podniky, které byly založeny za účelem uspokojování potřeb majících průmyslovou nebo obchodní povahu nebo za účelem výzkumu, vývoje a zkušebnictví. Jedná se např. o Budvar, Strakonický Dudák, hotel Thermal či státní zkušebny. Všechny tyto podniky nemusejí zveřejňovat své běžné obchodní smlouvy, ale jen ty, které se vymykají jejich předmětu činnosti. Například jsou to smlouvy o poskytnutí právních služeb, smlouvy o mediálních službách, různé marketingové smlouvy, smlouvy o sponzoringu atd. Tento mírný režim pro státem vlastněné podniky přinesl vhodnou přiměřenost do zveřejňování smluv, jelikož na jedné straně všechny podniky zveřejňují alespoň některé smlouvy, na druhé straně se výrazně snížily stížnosti, že jsou transparentností ohrožovány obchodní zájmy těchto podniků. Přiměřenost současného nastavení zákona ostatně potvrdil i Ústavní soud 30. ledna roku 2019.
Vzhledem k tomuto by mělo být cílem této novely řešit jen nedostatky zákona a zbytečné výjimky, ale přitom zachovat tento funkční režim zveřejňování smluv, kdy je vyvážen veřejný zájem na transparentnosti nakládání s veřejnými prostředky a ochrana obchodních zájmů státem vlastněných podniků. A toto právě upravuje můj pozměňovací návrh, který je označen pod písmenem E1, protože zajišťuje zachování klíčového ustanovení zajišťujícího mírný režim pro podniky pohybující se v konkurenčním prostředí. Zároveň však neruší neadekvátní plošnou výjimku pro státem vlastněné podniky, které mají cenné papíry na burze, a proto nezveřejňují žádné smlouvy. To jsou např. ČEZ, ČD, Čepro, ČD Cargo nebo Pražská plynárenská. Dotčené podniky by tak v případě přijetí mého návrhu zřejmě zveřejňovaly právě v mírném režimu, tedy jen smlouvy mimo běžný obchodní styk. Jak se ukazuje u Budvaru, je tento režim přijatelný jak pro společnost, která musí fungovat v plně konkurenčním prostředí, a není tady důvod k obavám, že by to neměl být režim akceptovatelný i pro další podniky.
Nyní k té části zákona, která se týká informačního zákona. Tady je potřeba říci, že Ministerstvo vnitra je již ve finální fázi procesu přípravy vládního návrhu zákona o svobodném přístupu k informacím a čeká na dokončení legislativního procesu u tisků 138 a 139, kde je infozákon rovněž otevřen. Schválení další novely infozákona v tomto tisku by znamenalo opět nutnost čekání na dokončení legislativního procesu a zdržení v přípravě vládního návrhu o několik měsíců. Vzhledem k tomu, že na znění úprav infozákona navíc zřejmě není ani politická shoda, bude zřejmě vhodnější nechat navrhované úpravy či následný legislativní proces u komplexního vládního návrhu v Poslanecké sněmovně.
Co se týká dalších pozměňovacích návrhů, tak s ohledem na to složitě vyjednané kompromisní řešení v roce 2017, které posvětil svým nálezem i Ústavní soud, nelze doporučit pozměňovací návrhy, které toto narušují, zejména tedy jakékoliv nové absolutní výjimky pro povinné subjekty, jelikož oním kompromisem bylo, že všechny státem vlastněné podniky mají zveřejňovat alespoň ty smlouvy, které se přímo nevztahují k jejich předmětu činnosti. Proto k řešení námitek vojenských podniků doporučuji podporu návrhu E22, který nevede k absolutní výjimce, ale pouze k přesnému řešení identifikovaného problému. V případě přijetí návrhu by tedy byly chráněny smlouvy, které se týkají zajišťování obrany státu, jeho bezpečnosti, a zároveň by poskytnutí těchto informací nějakým způsobem neohrozilo tuto skutečnost.
Z dalších pozměňovacích návrhů, které bych chtěl zmínit, je pozměňovací návrh pana poslance Martínka, který je uveden pod písmenem K, a ten řeší praktické problémy povinných subjektů a zvyšuje právní jistotu ohledně formy zveřejněných smluv. Jeho přijetím můžeme předejít případným žalobám na neplatnosti smluv zveřejněných v registru smluv z důvodu nenaplnění oné požadované formy, což je například zásadní pro nákupy léků v nemocnicích, kde se standardně smlouvy uzavírají elektronicky, přičemž v souladu se zákonem je to až od srpna roku 2017.
Tak jak se vyjádřil zpravodaj, na závěr chci tedy ještě uplatnit legislativně technickou úpravu ke svému pozměňovacímu návrhu pod číslem E2.1, a to následovně. Na začátek se vkládají slova: "Vkládá se nová část první, změna zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, článek 1."
Děkuji vám za podporu mých pozměňovacích návrhů a děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Do rozpravy je písemně přihlášen pan poslanec Martínek a z místa do rozpravy je přihlášen pan poslanec Luzar.
Poslanec Tomáš Martínek: Vážené dámy, vážení pánové, jak už bylo řečeno, jak už řekl můj předřečník, krátce bych doplnil ještě informace k pozměňovacímu návrhu K, o kterém asi neměli všichni poslanci ve výborech dostatek informací.
Především je třeba říci, že se jedná o návrhy řešící praktické problémy povinných subjektů ohledně formy zveřejňovaných smluv. V tomto směru přináší pozměňovací návrhy pro všechny povinné subjekty i jejich obchodní partnery zásadní zvýšení právní jistoty a naopak snížení rizika zneplatnění smluv v případných soudních sporech.
První pozměňovací návrh upřesňuje formu zveřejněný smluv v registru tak, aby byla bez jakýchkoliv pochybností platná i smlouva zveřejněná v dnes převažujícím formátu .pdf, který ovšem není zákonem požadovaným, otevřeným a strojově čitelným formátem. Z konzultací s experty z univerzit vyplynulo, že je i jednoznačná odborná shoda, že formát .pdf neodpovídá požadavkům na otevřený a strojově čitelný formát.
Druhým pozměňovacím návrhem zajišťuje dostatečně platnost smluv, u kterých povinné subjekty opomenuly požadavek na písemnost smluv obsažených v zákoně o registru smluv před srpnem 2017, ale zároveň splnily mírnější požadavky požadované současným zněním zákona o registru smluv. Smlouva zveřejňovaná v registru nyní může být uzavřena i jiným než písemným způsobem, který umožňuje uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv. Smluv, které byly před srpnem 2017 uzavřené elektronicky a jsou uveřejněny v registru smluv, je zřejmě velké množství. Například při nákupech léků v nemocnicích se jedná již léta o standardní postup, přičemž nelze předpokládat, že u již zveřejněných smluv došlo k jejich dodatečnému uzavření v písemné formě. Vzhledem k výše uvedené situaci v praxi je tedy přijetí pozměňovacích návrhů pod K zásadním preventivním krokem proti hrozbě případných soudních sporů o platnost zmiňovaných smluv.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dále do rozpravy je přihlášen pan poslanec Leo Luzar. Prosím, máte slovo.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych tady v obecné rozpravě přednesl návrh, který vyplývá z právě proběhlé diskuse.
Jakožto garant tohoto tisku našeho klubu jsem trošku zmaten v proceduře, která se před nás předkládá. Jsou tady dvě legislativně technické připomínky, které mění určité body, které jsou navrženy v rámci hlasování. Já nejsem schopen momentálně tyto změny, které jsou navrženy, podchytit do tohoto materiálu.
Za druhé se tady navrhuje, obsahuje vysvětlení bodu K, který je nejasný, jak tady zaznělo, a zároveň v tom materiálu je velice hodně velice podobných pozměňovacích návrhů, které jsou navrženy jako identické, v hlasování nerespektovat. Přiznám se, že tady z tohoto materiálu mám trošku nejasný pocit, že nebudu vědět, o čem budu hlasovat, byť jsem ho velice podrobně studoval.
Já bych tedy doporučil, a doufám, že Sněmovna to vezme v potaz, abychom hlasovali o vrácení do druhého čtení. Aby zpravodaj tohoto materiálu prošel pozměňovací návrhy s jednotlivými předkladateli a našel rozumnou cestu, aby se v tom předkladu, v těch pozměňovácích, udělal pořádek. Protože tady z tohoto materiálu ale opravdu nejsem schopen říci, jestli hlasuji tak, jak bych si přál hlasovat k tomuto materiálu, protože, říkám, ta procedura je v tom pohledu - a kdo měl možnost se na ni podívat, mi dá asi za pravdu - velice nepřehledná a vyžadovala by objasnit. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou pan místopředseda Filip. Zaznamenal jsem návrh na vrácení tohoto tisku do druhého čtení. Pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, členové vlády, paní a pánové, stačí mně na to dvě minuty a fakticky budu reagovat na vystoupení zástupce navrhovatelů. Dovolte mi, abych odcitoval článek 11 Listiny základních práv a svobod. Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje. Zákon stanoví - odstavec 2 - který majetek nezbytný k zabezpečení potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství a veřejného zájmu smí být jen ve vlastnictví státu, a tak dál. Proč to cituji? Protože tento návrh zákona znovu ohrožuje veřejný zájem! Stát a obce, kraje mají jiné povinnosti a menší ochranu než jiné formy vlastnictví. To je v rozporu s Ústavou, a pokud nebude povinnost zveřejňování smluv i u soukromých vlastníků, nemohu žádné takové zákony podpořit. Budu hlasovat jak pro vrácení do druhého čtení, tak pro zamítnutí návrhu zákona.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S přednostním právem pan předseda Michálek.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl jsem připomenout, že jsem začínal svůj projev právě tím, že jsem citoval z judikatury Ústavního soudu z 30. ledna 2019, kde se právě Ústavní soud se všemi těmito námitkami vypořádává. A dospívá k závěru, že se vztahuje i na soukromoprávní osoby, protože už dneska zákon o registru smluv platí pro soukromoprávní osoby, pokud nemají cenné papíry na burze. To, co říkáte, prostřednictvím pana předsedajícího vážený pane místopředsedo, je v rozporu s tím, co rozhodl Ústavní soud. A rozhodl o tom jednomyslně.
Teď by se rád vyjádřil k některým návrhům, které budou hlasovány v proceduře, tak abych krátce odůvodnil stanovisko předkladatele k těmto návrhům.
Za prvé, k návrhu A4 výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Souhlasím s tím, co tady uvedl už pan zpravodaj, že podobnou - nikoliv stejnou - úpravu obsahuje už sněmovní tisk 139, změnový zákon k GDPR. Takže je nadbytečné hlasovat pro tento návrh výboru pro veřejnou správu.
Pokud jde o pozměňovací návrh A1 výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, ten se týká rozšíření skupiny povinných subjektů. Protože my, tak jak je to navrženo, sice zavádíme zveřejňování smluv pro ČEZ a České dráhy, ale v případě ČEZu nebude podléhat zákonu o svobodném přístupu k informacím. Takže na jedné straně bude zveřejňovat v režimu registru smluv, ale zákon o svobodném přístupu k informacím se na něj vztahovat nebude, protože tady máme judikát Ústavního soudu, který to posuzoval a který zákonodárci řekl, že zákonodárce to musí vymezit dostatečně určitě. Proto je logické, aby byl podpořen návrh výboru pro veřejnou správu, ať už v té podobě, jak ho schválil výbor, nebo ta myšlenka myslím, že je obsažena ještě v jednom pozměňovacím návrhu pana poslance Kalouse, tak aby bylo vymezeno, že i společnost, která je státem ovládaná nebo samosprávou ovládaná, podléhá zákonu o svobodném přístupu k informacím. Situace, kdy by byla v režimu registru smluv a nebyla by v režimu stošestky, je paradoxní, protože zákon o registru smluv se přeci i odkazuje na stošestku, takže by bylo logické, aby se na ně vztahoval.
Teď k návrhům výboru pro obranu. Návrhy z výboru pro obranu rozšiřují výjimky z poskytování informací, tedy povedou k většímu utajování informací a vzhledem k tomu, že jsme byli informováni o tom, že ČR bude zásadním způsobem v následujících letech navyšovat náklady na obranu, včetně plánované investice kolem 50 mld. Kč, která bude pravděpodobně z velké části realizována právě s využitím vojenských podniků, tak považuji za zcela nevhodné, aby teď byly utajovány tyto finanční toky, které se týkají výdajů na obranu, pokud tam v tom konkrétním případě skutečně nebudou doloženy konkrétní okolnosti, že to může mít negativní vliv na obranu státu.
Bohužel výjimky, jak jsou navrženy z výboru pro obranu, jsou vždycky paušální a nejsou vázány na konkrétní skutkové okolnosti a to, jestli je to v rozporu se zajišťováním bezpečnosti ČR. Takže i v tomto ohledu mi přijde rozumné podpořit pozměňovací návrh pana poslance Kalouse, nicméně je potřeba zmínit, že ten návrh má - to znamená pozměňovací návrh E2-2, nicméně je potřeba říci, že ten zákon se týká rozšíření výjimky pro registr smluv. Takže pokud si někdo tu samou informaci vyžádá na základě stošestky, tak se budou posuzovat důvody podle stošestky, nikoliv zákona o registru smluv. Takže pokud je představa, že tímhle způsobem omezíme zpřístupnění té konkrétní informace, tak to není možné tímto způsobem udělat pouze v režimu registru smluv, ale logičtější by bylo udělat to v rámci stošestky, ale to načteno nebylo. Takže my k tomuto budeme mít neutrální stanovisko, protože to úplně dopracováno není. Je to případně věc, kterou může vyřešit vládní návrh, který teď připravuje Ministerstvo vnitra.
A z celé té skupiny návrhů, které předložila paní poslankyně Jana Černochová z ODS, tak z té plánuji podpořit návrh G2-11, který se týká toho, aby povinný subjekt, který si vyžádal úhradu, aby začal s vyhledáváním informace až poté, co obdrží tu požadovanou úhradu. To je poměrně logické, protože jinak je to zneužíváno k tomu, že si jeden žadatel požádá o nějaké informace, povinný subjekt je shromáždí, vypíše nebo zkalkuluje mu úhradu, žadatel ji neuhradí, jiný žadatel si požádá o ty samé informace a domáhá se těch informací z titulu toho, že už byly shromážděny. V této věci máme judikát, který říká, že na to právo nemá, a tudíž je logičtější, aby nejdřív povinný subjekt měl jistotu, že žadatel skutečně uhradí náhradu, a teprve potom, aby se informace vyhledávaly.
Pokud jde o ostatní návrhy paní poslankyně Černochové, tak ty směřují k omezení práva na informace, které není odůvodněno podle mého názoru dostatečně závažným zájmem, a tyto návrhy nepodpořím.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan zpravodaj. Upozorňuji, že jsme stále ještě v rozpravě. Neukončil jsem rozpravu. Takže prosím.
Poslanec Ondřej Profant: Já bych jenom krátce rád odpověděl kolegovi Luzarovi prostřednictvím pana předsedajícího. Všechny pozměňovacími návrhy jsou tradičně ve sněmovním tisku 50/11, který připravovala sněmovní legislativa.
Co se týče změn procedury, ono to znělo složitě, protože prostě tam došlo k nějakým věcem, a bylo to napadáno. My jsme po dohodě s legislativou se rozhodli, že opravdu u toho - on je to víceméně ten návrh A4 výboru pro veřejnou správu, že ten je složitější a musí se oddělit. Zčásti za to může to, že vratku GDPR nehlasujeme ještě před tímto tiskem, za což já nemohu.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Takže pokud nikoho nevidím v rozpravě... Pan předseda Benda.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, právě proto, co tady teď řekl pan zpravodaj, že by bylo správnější hlasovat vratku GDPR předtím, než se bude hlasovat tento návrh zákona, tak bych pokládal za nejlogičtější řešení v tuto chvíli se přiklonit k návrhu pana poslance Luzara a vrátit návrh zákona do výboru k novému projednání, protože si myslím, že to je opravdu trochu nešťastné.
Nicméně aby pak nevznikl spor, jestli to zaznělo v rozpravě, navrhuji, aby bod B4 pak v té proceduře byl hlasován před bodem E2-2, protože celkem správně je tvrzeno, že ty body jsou de facto totožné a hlasování o E2-2 by vylučovalo hlasování o bodu B4. Doporučuji, aby bod B4 byl hlasován v té proceduře jako bod dvanáctý a ostatní body se posunuly, tedy před bodem E2-2, protože si myslím, že znění, které navrhl bezpečnostní výbor, je lepší než znění, které navrhl pan poslanec Kalous. To při vší úctě k panu poslanci Kalousovi. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Ferjenčík. Prosím.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já bych chtěl reagovat na kolegu Bendu vaším prostřednictvím, pane předsedající. Za prvé, pan předkladatel neřekl, že by bylo vhodnější, aby se nejprve hlasovalo GDPR. Pouze řekl, že v důsledku toho, že GDPR se ještě nehlasovalo, bude ta procedura o něco složitější. To je to, co řekl pan zpravodaj.
A dále považuji za extrémně nekorektní, že my v reakci na vaše připomínky připravíme všechny zmíněné legislativně technické úpravy, aby to bylo procedurálně čisté, a vy pak na základě toho, že tím zkomplikujeme proceduru, navrhnete opakování druhého čtení. To mi přijde skutečně nekolegiální.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: S faktickou poznámkou pan předseda Marek Benda. Prosím.
Poslanec Marek Benda: Já se omlouvám, ale s dovolením zareaguji na vystoupení pana kolegy Ferjenčíka. Za prvé, bylo řečeno z úst nikoliv pana předkladatele, ale pana zpravodaje, že by pokládal za lepší, aby bylo nejprve hlasováno GDPR, a pak teprve tento návrh zákona.
A za druhé. Já jsem tu proceduru nevymyslel, já jsem na výboru pro veřejnou správu neseděl, já jsem neurčil, kdo je zpravodaj. To rozhodli jiní v této Sněmovně. Já jsem se snažil být maximálně korektní, ale když vidím, co se v sále v tuto chvíli odehrává, že nikdo neví, o čem se hlasuje, tak jsem nenavrhl vrácení do výboru k novému projednání, jenom jsem říkal, že by možná bylo rozumné podpořit návrh pana poslance Luzara. Tak bych prosil, když věci nejsou úplně správně připraveny, já jsem nebyl obviňován z toho, že se chovám nekorektně. Já jsem se choval naopak maximálně korektně! Všechny chyby, které jsem našel, a nemusel jsem je hledat, jsem vám nevyčetl na plénu Poslanecké sněmovny, ale řekl jsem vám je včas. (Potlesk poslanců ODS.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V tuto chvíli nemám přihlášeného nikoho do rozpravy, takže končím rozpravu. Je zájem o závěrečná slova? Pan navrhovatel? Ne. Zástupci jednotlivých výborů? Není zájem. Já zagonguji před hlasováním.
Než budeme pokračovat, přečtu omluvy. Pan poslanec Klaus se omlouvá od 11.40 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan poslanec Marian Jurečka dnes od 11 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Jana Levová od 10.30 do 11.30 z pracovních důvodů, paní poslankyně Andrea Babišová z dnešního jednání ze zdravotních důvodů, pan poslanec Milan Chovanec od 11 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů.
V tuto chvíli přistoupíme k hlasování o zamítnutí. V případě, že toto neprojde, budeme hlasovat o návrhu na opakování druhého čtení. A v případě, že ani toto neprojde, tak přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Já znova zagonguji. Poprosím vás o klid, abychom věděli, o čem hlasujeme. Já to znovu zopakuji. Budeme v tuto chvíli hlasovat o zamítnutí.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? (Námitky navrhovatele a zpravodaje.) Ukončuji hlasování, prohlašuji ho za zmatečné. Odhlašuji tady všechno, co tady mám. Omlouvám se. A budeme v tuto chvíli hlasovat o návrhu na opakování druhého čtení.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? (Ze sálu se ozývají hlasy: Odhlásit.) Odhlásit. Takže ukončuji hlasování. (V sále je neklid.) Odhlásím vás všechny. Přihlaste se prosím svými registračními kartami. Tak. Přihlášení po odhlášení jste. Nechám hlasovat o vrácení do druhého čtení. Znovu vás odhlásím. Poprosím vás o registraci.
Pan předseda Vondráček má náhradní kartu číslo 10.
Jste všichni přihlášení po odhlášení? Abychom se znovu nepřihlašovali a neodhlašovali.
Budeme hlasovat o návrhu na opakování druhého čtení.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 141, přihlášeno 169 poslanců, pro 62. Návrh byl zamítnut.
V tuto chvíli budeme hlasovat o zamítnutí tohoto zákona.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro zamítnutí. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 142, přihlášeno 169 poslankyň a poslanců, pro 36. Návrh nebyl přijat.
Přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko. Prosím.
Poslanec Ondřej Profant: Takže já si myslím, že ještě před procedurou by se mělo hlasovat stažení návrhu C, které tu vznesl pan kolega Michálek k jeho návrhu. Nebo to můžeme udělat automaticky. (Poslanec nehovoří na mikrofon. Poslanci špatně slyší. Namítají, aby řeč znovu opakoval.) Takže já si myslím, že bychom ještě jako úplně první před procedurou měli hlasovat stažení návrhu C, které chtěl předkladatel - tady Jakub Michálek.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobrá. Takže já nechám hlasovat o stažení návrhu C.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 143, přihlášeno 170 poslankyň a poslanců, pro 166. Návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Ondřej Profant: Dále budeme hlasovat -
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já bych vás poprosil, jestli byste nás mohl znovu seznámit s procedurou, abychom si ji odhlasovali.
Poslanec Ondřej Profant: Ano, ano. On ještě tam bude protinávrh pana Bendy k proceduře.
Takže samotná procedura, abychom věděli, k čemu děláme protinávrh. Samotná procedura je sněmovní tisk 52. Tak ta je přímo v tisku. Tam asi není potřeba nějaké velké seznamování. Bude se hlasovat nejdříve legislativně technické návrhy, poté F1, poté A1, A2, A4, poté A3, poté B1. Dále E1, I2, E2.1, E2-2, B2, B3, B4, C, D, F - C bylo staženo, velmi se omlouvám. Takže D, F2, F3, F4, F5 dohromady. I3, následuje G1 a G2-6, G2-4 a 5, G2-7, G2-8 až 10, G2-11. Následně G, které vychází z pozměňovacího návrhu 1824, jako celek. Pak návrhy H, I1, I4, I5, J1, J2, K a L.
Při načítání procedury, jak jsem již upozornil, kvůli aktuálními vývoji musíme rozčlenit bod 4 procedury na tři body kvůli totožnosti s úpravou ve sněmovním tisku 139. To jsou ty změnové zákony k GDPR. Oddělit pozměňovací návrhy A4 do vloženého bodu 4+. Zbytek pak musíme rozdělit na dvě varianty, neboť po načtení legislativně technické úpravy k A1 A2 v případě přijetí F1 se stává nehlasovatelným.
Procedura by tedy zněla: bod 4a - návrhy A1, A2. Bod 4b - návrhy A1, A2, bod 4+ návrhy A4. To je úprava, k níž nás nutí technická stránka věci.
Pak je tu onen... Teď budeme ještě hlasovat ten protinávrh pana poslance Bendy, který vlastně prohazuje bod 10 a 13 procedury. To znamená hlasovat B4 namísto E2-2. Takže teď bychom měli hlasovat o protinávrhu pana poslance Bendy.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Já nejprve nechám hlasovat o proceduře. Pan poslanec Benda se hlásí k proceduře. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Já se velmi omlouvám, pane zpravodaji, ale jedno upřesnění. V bodu 4 se dá hlasovat bod A1, ten je hlasovatelný s tím návětím. Bod A2 se hlasovat nedá. Ten s tím není spojen. Ten už je vypuštěn. Bod A3 je také nehlasovatelný. A A4 je hlasovatelný. Takže v bodě 4 je hlasování A1 a A4. Ale body A2 a A3 už jsou nehlasovatelné, pokud projde F. (Zpravodaj: Ano, je to tak.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak, dobře. Já doufám, že jste všichni pochopili proceduru jako já. (Pobavení v sále, rozruch.) Necháme si ji tedy odhlasovat, že souhlasíme s takto navrženou procedurou.
Poslanec Ondřej Profant: Ne, ne, ne. Ten protinávrh. Nejdřív hlasujeme protinávrh pana Bendy, který zaměňuje ten návrh výboru pro obranu namísto návrhu pana Kalouse. Zaměňuje pořadí i hlasování, ale ony jsou neslučitelné, takže o kterém se bude hlasovat jako první. To je jen prohozené.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobrá. Takže nechám hlasovat o protinávrhu pana Bendy.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 144, přihlášeno 172 poslankyň a poslanců, pro 71. Návrh byl zamítnut.
V tuto chvíli si necháme odsouhlasit proceduru, jak byla přednesena.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro takto navrženou proceduru? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 145, přihlášeno 172 poslankyň a poslanců, pro 155. Návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Ondřej Profant: Nyní budeme hlasovat o legislativně technických návrzích, jak byly předneseny.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 146, přihlášeno 172 poslankyň a poslanců, pro 171. Návrh byl přijat.
Poslanec Ondřej Profant: Nyní budeme hlasovat návrh F1 kolegy Bartoška, který vypouští všechny věci týkající se stošestky z návrhu zákona. Garanční výbor tento návrh doporučuje.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Předkladatel? (Stanovisko nesouhlasné.)
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 147, přihlášeno je 172 poslankyň a poslanců, pro 147, návrh byl přijat.
Poslanec Ondřej Profant: Dalším návrhem je návrh A1 výboru pro veřejnou správu. Ten je u garančního výboru bez doporučujícího stanoviska.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Stanovisko předkladatele? (Souhlasné.)
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 148, přihlášeno 172 poslankyň a poslanců, pro 25. Návrh byl zamítnut.
Poslanec Ondřej Profant: Teď se nám staly nehlasovatelnými návrhy A2 a A3. Budeme hlasovat o návrhu B1, který je od výboru pro obranu a který garanční výbor nedoporučuje. (Ze sálu se ozývají hlasy: A4.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Stanovisko? (Zpravodaj se domlouvá s poslancem Bendou.) Takže znovu.
Poslanec Ondřej Profant: Budeme teď hlasovat B1 a až pak A4. Lišilo by se to podle toho, jak dopadlo hlasování k návrhu F1. Kdyby byl neschválen, tak by to bylo jinak.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím o stanovisko, abyste ještě jednou zopakoval.
Poslanec Ondřej Profant: Návrh B1, nedoporučující stanovisko výboru.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan předseda Bartošek.
Poslanec Jan Bartošek: Děkuji, pane místopředsedo. Vzhledem k tomu, že vnímám jisté nesrovnalosti v rámci procedury, tak aby nedošlo k pochybení, žádám vás o pětiminutovou přestávku, abychom si srovnali, v jaké fázi hlasování této procedury jsme. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobře. Vyhlašuji přestávku do 10.48.)
(Jednání bylo přerušeno od 10.43 do 10.48 hodin.)
Takže máme 10.48, já zagonguji, aby přišli všichni do jednacího sálu. Poprosím vás o klid, protože procedura je opravdu složitá. Předpokládám, že se sladily noty, abychom mohli pokračovat.
Prosím, pane zpravodaji, můžete pokračovat.
Poslanec Ondřej Profant: O přestávce jsme se tady shodli po konzultaci s legislativou, že teď má být opravdu A4. Prohodil jsem tyto dva body. Chci vás ujistit, že teď už je procedura lineární, takže už tam nebudou takovéto problémy. Tady byl složitější ten výborový návrh.
Teď budeme hlasovat A4, což je návrh výboru pro veřejnou správu. Výbor pro veřejnou správu k němu nezaujal žádné stanovisko.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já bych poprosil, jestli byste mohl více mluvit na mikrofon, protože já to tady prostě neslyším.
Poslanec Ondřej Profant: Ano. Takže budeme hlasovat návrh A4 bez stanoviska garančního výboru.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Stanovisko předkladatele? (Nesouhlasné.)
Poslanec Ondřej Profant: Omlouvám se, ještě bych rád upozornil, že tohle je právě návrh související s GDPR a jednáme o něm v jiném tisku.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 149, přihlášeno 174 poslankyň a poslanců, pro 2. Návrh byl zamítnut.
Poslanec Ondřej Profant: Teď jsme se vypořádali se všemi návrhy A a přejdeme k návrhu B1. Garanční výbor nedoporučuje.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Stanovisko předkladatele? (Nesouhlasné.)
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 150. Přihlášeno 174 poslanců, pro 59. Návrh byl zamítnut. Dál?
Poslanec Ondřej Profant: Následuje návrh E1. Výbor ho doporučuje.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Stanovisko předkladatele? (Souhlasné.)
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 151. Přihlášeno 174 poslanců, pro 160. Návrh byl přijat. Další?
Poslanec Ondřej Profant: Návrh I2, osmý bod procedury, je nyní nehlasovatelný, protože je totožný s E1. Přejdeme tedy k bodu 9, E2-1, který se týká návrhu 106. Je to ta výjimka pro vojenské podniky od pana Kalouse. Stanovisko výboru k E2-1 je - doporučuje.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Stanovisko navrhovatele? (Neutrální.)
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 152. Přihlášeno 174 poslanců a poslankyň, pro 70. Návrh byl zamítnut. Další?
Poslanec Ondřej Profant: Následuje bod 10 procedury, E2-2, což je věcně víceméně to samé, akorát se to týká zákona o registru smluv. Výbor návrh doporučuje, avšak v usnesení došlo k písařské chybě. Ve stenoprotokolu z výboru je to správně uvedeno.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Stanovisko předkladatele? (Neutrální.)
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 153. Přihlášeno 174 poslankyň a poslanců, pro 132, návrh byl přijat. Dál?
Poslanec Ondřej Profant: Bod 13 procedury je návrh B2. Garanční výbor nedoporučuje.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Stanovisko předkladatele? Stanovisko předkladatele?
Poslanec Jakub Michálek: Pardon, já se omlouvám, paní na mě mluvila. Můžete to zopakovat? (Poslanec Profant: B2.) B2 nesouhlasné.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 154. Přihlášeno 174 poslankyň a poslanců, pro 71, návrh byl zamítnut. Další?
Poslanec Ondřej Profant: Následuje návrh B3. Garanční výbor nedoporučuje.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Stanovisko předkladatele? (Nesouhlasné.)
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 155. Přihlášeno 174 poslankyň a poslanců, pro 72. Návrh byl zamítnut. Další?
Poslanec Ondřej Profant: Dále je tady B4, které je nehlasovatelné, protože je totožné s E2-2. Dále je tu C, které bylo staženo. Dále je tu D, které je nehlasovatelné pro totožnost s B.
Takže přejdeme až k bodu 18 hlasovací procedury, kde jsou návrhy F2, F3, F4 a F5. Garanční výbor je nedoporučuje.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Stanovisko předkladatele? (Nesouhlasné.)
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 156. Přihlášeno 174 poslankyň a poslanců, pro 61. Návrh byl zamítnut. Další?
Poslanec Ondřej Profant: Dále přecházíme k návrhu I3, což jsou výjimky smluv obrany státu či kritické infrastruktury. Garanční výbor - bez stanoviska. I3. (Opakuje hlasitěji.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Stanovisko předkladatele? (Nesouhlasné.)
Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 157. Přihlášeno 173 poslankyň a poslanců, pro 69. Návrh byl zamítnut. Další?
Poslanec Ondřej Profant: Další bod bude G1 a G2-6 od paní poslankyně Černochové, což je vyloučení informací o trestním řízení ze stošestky. Návrh garančního výboru je - nedoporučuje.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Návrh předkladatele? Stanovisko? (Nesouhlasné.)
Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 158. Přihlášeno 174 poslanců a poslankyň, pro 55. Návrh byl zamítnut. Další?
Poslanec Ondřej Profant: Další je bod 21 procedury, jsou to návrhy G2-4 a G2-5. Jedná se zase o vyloučení ze stošestky pracovních pomůcek a vnitřních informací. Stanovisko garančního výboru je nedoporučující.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Stanovisko předkladatele? (Nesouhlasné).
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 159. Přihlášeno 174 poslanců, pro 44. Návrh byl zamítnut. Další?
Poslanec Ondřej Profant: Následuje bod 22 procedury. Jsou to návrhy G2-7 a jedná se zase o vyloučení ze stošestky informací v oblasti bezpečnosti. Garanční výbor nedoporučuje.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Stanovisko předkladatele? (Nesouhlasné.)
Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 160. Přihlášeno 175 poslankyň a poslanců, pro 58. Návrh byl zamítnut. Další prosím.
Poslanec Ondřej Profant: Následuje bod 23 procedury, G2-8 až 10, kde se jedná o to, že infožádost má být podepsána. Garanční výbor nedoporučuje.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Stanovisko předkladatele? (Nesouhlasné.)
Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 161. Přihlášeno 175 poslanců a poslankyň, pro 58. Návrh byl zamítnut. Další prosím.
Poslanec Ondřej Profant: Následuje bod 24 procedury, pozměňovací návrh G2-11, který rozšiřuje ten poplatek za infožádost. Garanční výbor nedoporučuje.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Stanovisko předkladatele? (Neutrální.)
Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 162. Přihlášeno 176 poslankyň a poslanců, pro 61. Návrh byl zamítnut. Další
Poslanec Ondřej Profant: Dále je bod 25 hlasovací procedury. Zase bod G z pozměňovacího návrhu, ze sněmovního dokumentu 1824, to je jeden celek, garanční výbor ho nedoporučuje.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Stanovisko předkladatele? (Nesouhlas.)
Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 163. Přihlášeno 176 poslanců, pro 55. Návrh byl zamítnut.
Poslanec Ondřej Profant: Tak, nyní máme body H nehlasovatelný, totožný s F1, I1 nehlasovatelný, totožný s F1, I4 nehlasovatelné, totožné s E1-3. A přejdeme tedy do bodu procedury 29, kde je návrh I5. Bez stanoviska výboru.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Stanovisko předkladatele? (Nesouhlasné.)
Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 164. Přihlášeno 177 poslankyň a poslanců, pro 57. Návrh byl zamítnut. Další prosím.
Poslanec Ondřej Profant: Dále jsou body J1 a J2. Oba dva jsou nehlasovatelné, protože jsou totožné s E1-3 a E1-2, čili přejdeme k bodu K, který je, jsou technické změny ohledně pdf nahrávaných do registru smluv. Garanční výbor dal nedoporučující stanovisko.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Stanovisko předkladatele? (Souhlasné.)
Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 165. Přihlášeno 177 poslankyň a poslanců, pro 135. Návrh byl přijat. Další prosím.
Poslanec Ondřej Profant: Poslední pozměňovací návrh je návrh L, který odsouvá účinnost do devátého měsíce daného kalendářního roku po vyhlášení a bez stanoviska výboru.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Stanovisko? (Připomínka z pléna.) Prosím? (Hlasy z pléna.)
Poslanec Ondřej Profant: Kalendářního roku, kdy bude vyhlášen ve Sbírce. (Hlasy z pléna.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím.
Poslanec Marek Benda: Já se moc omlouvám, ale když už pan zpravodaj to komentuje, tak prosím, ať to komentuje správně. Není to devátý měsíc kalendářního roku, ale nabývá účinnost prvním dnem devátého měsíce kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Odsouvá o devět měsíců. Není to 1. září, ale devět měsíců po jeho účinnosti. Tak prosím, buď to neříkejme, nebo to říkejme přesně.
Poslanec Ondřej Profant: Omlouvám se.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak, děkuji za zpřesnění panu předsedovi Bendovi. A stanovisko? (Zpravodaj: Bez stanoviska výboru.) Předkladatel? (Nesouhlasné.)
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 166. Přihlášeno 177 poslankyň a poslanců, pro 42. Návrh byl zamítnut.
Poslanec Ondřej Profant: Teď už nám zbývá jen zákon jako celek, ke kterému dal garanční výbor doporučující stanovisko.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Přednesu návrh na usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Ivana Bartoše, Jakuba Michálka, Radka Holomčíka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon číslo 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon číslo 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 50, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."
Zahajuji hlasování. Ptám se kdo, je pro? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 167 přihlášeno 177 poslankyň a poslanců. Pro 113. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. (Potlesk vpravo.)
S přednostním právem se hlásí pan předseda Filip.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, paní a pánové já jen reakci. Nechtěl jsem narušovat průběh hlasování a neměl jsem to k dispozici okamžitě, když hovořil pan zpravodaj, respektive zástupce navrhovatelů, a dovolte mi tedy odcitovat z nálezu Ústavního soudu číslo 32 z roku 2017. Ústavní soud neshledal srovnatelné postavení s jinými subjekty. Takže přesně opačně říkal pan kolega Michálek. (Potlesk vlevo.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan předseda Michálek s přednostním právem. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Pokud se chcete vyjadřovat k činnosti Ústavního soudu, tak prosím uveďte všechny okolnosti. Nález, který jste citoval vy, je nález jednoho senátu. Já jsem citoval nález, který je nález celého pléna Ústavního soudu. To zaprvé.
Zadruhé, ten nález se týkal toho, předpokládám, že je to ten nález, který se týkal toho, jestli ČEZ má postavení povinného subjektu, a Ústavní soud řekl, že v zákoně je napsáno, že se zákon o svobodném přístupu k informacím vztahuje na veřejné instituce a že ze zákona to není možné dovodit dostatečně určitě. A vyjádřil se, že samozřejmě nic nebrání, aby v případě ČEZu se zákonodárce rozhodl, že bude v tomto režimu. Akorát to musí uvést dostatečně určitě.
Takže není možné používat tento nález, který jste citoval na argumentaci proti tomu, aby ČEZ byl v režimu stošestky. Tolik pro úplnost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: S přednostním právem pan místopředseda Filip.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já jsem přesně citoval nález Ústavního soudu číslo 32 z roku 2017. Reagoval jsem tak na vaše slova, pane předsedo Michálku prostřednictvím předsedajícího, která jste tady řekl, že ta rovnost těch vlastnických forem je zachována. Není zachována! To je ta věta z Ústavního soudu. Tolik ode mne. Já si nemyslím, že tady budeme teď s přednostním právem se předhánět a zdržovat jednání schůze, ale prosím, když se tady argumentuje Ústavním soudem, aby se argumentovalo zásadně pravdivě.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan předseda Kováčik má sice přednostní právo, já bych ho ale požádal, aby umožnil vystoupení panu poslanci Kaňkovskému, který se chce vyjádřit k hlasování.
Poslanec Vít Kaňkovský: Vážené kolegyně, kolegové, já bych chtěl jen uvést k hlasování číslo 166, že jsem hlasoval proti, a na sjetině mám pro. Děkuji. Nezpochybňuji hlasování.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, ano, rozumím. Pan předseda Kováčik. Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo pane předsedající. Paní a pánové, jedná se o obsah ve sporu mezi panem kolegou Michálkem a Filipem, nikoliv o formu. Tak jako o obsah jde těm našim spoluobčanům, kteří už od včerejška nás bombardují dopisy a podněty, a já vás při využití přednostního práva jenom nepatrně zdržím, ale přesto si myslím, že jde o závažnou problematiku. Není jenom o tom, co včera běží v médiích a k večeru jsme se potom dozvěděli i z tiskové zprávy policie, respektive státního zastupitelství ve vztahu ke kauzám, které se od včerejška odehrávají, ale i o věci, které šly předtím, a obecně tedy obsahově jde o to, že média mají i závažné informace o probíhajících úkonech stíhání nebo vyšetřování nebo šetření nebo dalších věcech spojených s činností orgánů ať už policie, nebo státní zastupitelství ještě dříve, než policie nebo státní zastupitelství ty vlastní kroky podniká. To jsou podněty, které chodí, věřím, že i vám ostatním, nejen nám.
Já bych chtěl z tohoto místa a v této situaci vyzvat jednak příslušné parlamentní výbory, to znamená výbor pro bezpečnost, komise, podvýbory, například komisi pro kontrolu GIBS, aby se zcela vážně zabývaly situací, kdy evidentně dochází k úniku informací ať již z policie, nebo ze státního zastupitelství, alespoň tak se nám to může jevit, když je někdo upovídaný ještě dříve než oficiální stanovisko příslušné instituce, ať už policie, nebo státního zastupitelství, zazní na příslušné tiskové konferenci. Podle mého soudu jsou to věci, které vážně narušují důvěryhodnost policie, státního zastupitelství, důvěryhodnost celého procesu vyšetřování. A aspoň řada z nás tak postupuje v okamžiku, kdy dostanu dotaz na podobné věci.
Prosím pěkně, my tady nejsme od toho, abychom komentovali, hodnotili nebo nějakým způsobem vstupovali do živé činnosti živých kauz, které probíhají. Proto ještě jednou prosím, vyzývám, žádám příslušné parlamentní výbory, tedy zejména výbor pro bezpečnost, podvýbor pro policii, komisi pro kontrolu GIBS, aby v rámci své kompetence činily a pokusily se zjistit a nějakým způsobem také vyvodit závěry z toho, že tady taková situace nastává. Dovolím si poznamenat, že to je krok pro upevnění demokracie, nikoliv pro její rozbíjení. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S přednostním právem se dále nikdo nehlásí, takže vás seznámím s omluvami, které jsou zde k dispozici. Paní poslankyně Ivana Nevludová se omlouvá z dnešního jednání od 13.30 do konce jednacího dne z osobních důvodů, paní poslankyně Jana Levová od 11.30 do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů a od 12.30 do konce jednání z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Grospič. (V sále je velký neklid a hluk!)
Zahajuji projednávání dalšího bodu. Je to
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.