(16.40 hodin)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan předseda Michálek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se rád vyjádřil k té poměrně složité matérii informačního příkazu a k záměru pana ministra podpořit senátní variantu sněmovního tisku 138 a sněmovní variantu sněmovního tisku 139. To znamená, je to takový mix a myslím si, že bychom se měli zamyslet nad tím, jestli náhodou z toho nebudou nějaké nežádoucí důsledky. Já to nejsem schopen předvídat, protože my jsme se o tomto rozhodnutí, které považuji za překvapivé, dozvěděli dneska odpoledne. Vzhledem k tomu, že ty zákony jsou spolu svázány, protože ten jeden zákon je změnový zákon k tomu druhému, tak ta varianta, že se jeden bude schvalovat v senátní verzi a druhý ve sněmovní verzi, je překvapivá. Já doufám, že nebude mít žádné nežádoucí důsledky.
Je pravda to, co řekl pan ministr, že pokud Poslanecká sněmovna setrvá na své verzi změnového zákona sněmovní tisk 139, tak bude zachován informační příkaz, přezkumné řízení a působnost Úřadu pro ochranu osobních údajů tak, jak je to vymezeno v tom sněmovním tisku. Vzhledem k tomu, že ty dva zákony jsou provázány, tak ta zmínka logicky byla i v zákoně sněmovní tisk 138, čili o zpracování osobních údajů. To, co se navrhuje, pokud by byla přijata senátní varianta sněmovního tisku 138, by vedlo pouze k tomu, že u Úřadu pro ochranu osobních údajů bude vyloučena pravomoc konzultovat s obcemi a dalšími povinným subjekty záležitosti práva na informace, čili tyto záležitosti zůstanou v gesci Ministerstva vnitra.
Tato úprava je svým způsobem paradoxní, nebo nelogická, protože úřad bude na jednu stranu rozhodovat o záležitostech práva na informace autoritativně a na druhou stranu nebude vybaven kompetencí konzultovat ty složitější otázky, které jsou na hraně práva na informace, ty zůstanou na Ministerstvu vnitra, tak jak je to dneska. Což nepovažuji za úplně šťastné. Samozřejmě jsem slyšel, že ministerstvo to opraví novelou, nicméně z hlediska legislativní techniky to není asi úplně nejšťastnější řešení.
Dovolím si tady jednu zmínku k Senátu, předkladatelům senátní verze ke sněmovnímu tisku 139. Ten je zpracován tak, že na základě usnesení Senátu se předkládá pozměňovací návrh, kterým se část 15. vypouští. To znamená, vypouští se z toho změnového zákona všechny změny zákona o svobodném přístupu k informacím. To znamená, že se vypouští i velmi důležité ustanovení dosavadního paragrafu, myslím, že to je 5 odst. 2, v zákoně o ochraně osobních údajů, že se poskytují osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři nebo zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné nebo úřední činnosti nebo o jeho funkčním nebo pracovním zařazení. Takže pokud by byl schválen ten návrh Senátu, tak nám vypadne zákonný důvod pro poskytování informací o veřejných funkcionářích. Čili domnívám se - pokud to nebude vysvětleno nějak jinak, že se to zařadilo do jiného ustanovení, což já se omlouvám, ale to jsem tam opravdu nikde nenašel - domnívám se, že Senát z hlediska té legislativní techniky nevykonal úplně dobrou práci, protože je naprosto zásadní, aby tam toto ustanovení zůstalo. V opačném případě by stát začal utajovat informace o veřejně činných osobách, funkcionářích, zaměstnancích veřejné správy. To je důvod, proč ten senátní tisk 139 je pro nás v této podobě nepřijatelný, a je logické to rozhodnutí ministerstva, že tedy setrvá v té sněmovní variantě tisku 139.
Takže určitě uvítám vyjádření pana ministra. Jak říkám, vzhledem k tomu, že jsem se o tom dozvěděl před pár hodinami, že se to bude schvalovat takhle hybridním způsobem, jedno se Senátu, jedno za Sněmovny, tak nejsem schopen si představit, jaké to bude mít důsledky. Nepovažuji to za úplně šťastné a odpovědné rozhodování. Možná si na to vyžádáme nějaký čas, abychom si to prověřili. Ale na základě vyjádření pana ministra se k tomu kdyžtak nějak postavíme.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní v souladu s jednacím řádem bude následující pořadí řečníků. Pan místopředseda vlády Hamáček s přednostním právem, pan poslanec Profant, paní senátorka a potom pan poslanec Benda. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Tak já v reakci na pana předsedu Michálka. Mám pocit, že už jsme se pomalinku našli. To znamená, že i z toho, co říkal pan předseda, vyplývá, že není mým cílem zdestruovat informační příkaz. Souhlasím s tím, že není úplně standardní postup, aby u dvou souvisejících zákonů jeden byl preferovaný v senátní verzi a druhý v té sněmovní. Nicméně ten hlavní důvod jsem tady ozřejmil a to je to, abychom naplno využili té možnosti a odpustili pokuty obcím. Takže to z mého pohledu převažuje.
Ta rizika tam nejsou. Pokud jste - já jsem velmi pečlivě poslouchal - identifikoval pouze jedno, to je ten konzultační mechanismus mezi úřadem a dalšími subjekty, tak to z hlediska legislativy Ministerstva vnitra lze buď vyložit výkladem toho zákona, k čemuž jsme připraveni, anebo, a to je další informace, má ministerstvo připravenu novelu zákona 106, ta je nyní de facto v mezirezortu, kdy odstraňujeme rozpory, a v březnu ten materiál půjde na vládu. To znamená, nejpozději na dubnové schůzi Sněmovny se tady objeví novela 106, kde to můžeme případně upravit, a do té doby moje legislativa trvá na tom, že to je řešitelné výkladem. To jediné riziko, na které jste upozornil, podle mě buď neexistuje, nebo je řešitelné. A ve všem ostatním si myslím, že už jsme teď ve shodě. Samozřejmě chápu, že je tam jakýsi jiný politický názor klubu Pirátů na pokuty, ale to je věc, která nebyla ani předmětem nějakého jednání mezi námi, my jsme řešili infopříkazy a novelu 106. A tam myslím, že už jsme se potkali. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: S faktickou poznámkou nyní pan předseda Michálek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jakub Michálek: Tak ten základní problém samozřejmě spočívá v tom, že my nejsme teď schopni během dvou hodin dohlédnout, jaké to bude mít důsledky, protože oba dva ty legislativní materiály jsou extrémně komplikované. Takže v tom já spatřuji to riziko. Ale to, co jste říkal, je samozřejmě pravda.
Pokud se tam ale ukáže - taky se domnívám, že pokud to bude stanoveno ve sněmovním tisku 139, působnost úřadu, tak je to dovoditelné výkladem. To znamená, úřad bude moci poskytovat nějaké konzultace, i když to tam explicitně nebude. A možná to nebude úplně tak krásně legislativně čisté, jak bychom si to představovali. Ale to, čeho se bojím, je, abychom tam zkrátka něco nepřehlídli, když to na základě takovéhle, nechci to nějak degradovat, ale hurá akce schvalujeme smíšeným způsobem.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Profant v rozpravě. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ondřej Profant: Opět zdravím. Několikrát tady v rozpravě zaznělo Rakousko. Že Rakousko nemá pokuty. Ale já si myslím, že rozhodně všichni členové výboru pro veřejnou správu byli velmi podrobně, například panem náměstkem Mlsnou, seznámeni s tím, že v Rakousku je zcela jiný model veřejné správy, kde pokuty pro veřejné organizace vůbec neexistují. A to je přesně ten důvod, proč to nařízení dovoluje tam ty pokuty nemít. Protože existují modely, kde veřejná správa nedostává pokuty a řeší se to jinými opatřeními. Pokud takový model chceme, tak takový model zaveďme. Já bych byl pro. Zase si nemyslím, že to přelévání peněz z jedné kapitoly do druhé je nějaký efektivní způsob, ale rozhodně tam nějaký způsob musí být. Nemůžeme říct, že ty úřady jsou nezávislé, a zároveň nemít nějaký mechanismus, jak řešit, pokud se chovají špatně. A to je to, co tu bohužel spousta lidí hájí.
A k panu ministrovi. Ve sněmovní verzi malé obce a jejich příspěvkové organizace již byly vyjmuty. Bavíme se o trojkových obcích. To nejsou malé obce, které by si nezvládly trošku přizpůsobit metodiku. Jsou to obce, které se již teď musely řídit zákonem 101, který, co se věcné podstaty týče, nařizoval to samé, akorát tam nebyly tak přísné ty pokuty a některé drobnosti, jako DPO, přibyly, ale nemyslím si, že je to velký problém. Jasně nám i asociace obcí a podobně řekly, že vlastně sdílí DPO mezi sebou a že to pro ně nenese žádné velké náklady. Moje zkušenost z obcí je taky taková. Takže je opravdu špatné srovnávat způsob určování výše pokut České republiky a Rakouska. ***