(16.50 hodin)
(pokračuje Profant)
A ještě jsem chtěl jednu věc, co tady zaznělo vlastně ze strany ODS a komunistů. GDPR se snaží celoevropsky garantovat právo občana na soukromí, to znamená právo každého jednotlivce na to, jak se pracuje s jeho osobními údaji a v moderním digitálním věku. Právo na soukromí samozřejmě vyplývá již z Ústavy, ale ta implementace v digitálním věku sociálních sítí a podobně je relativně obtížná a nejsou to jenom sociální sítě. Jsou to narůstající právě služby státu, kde bohužel nám velmi často převládá ten vrchnostenský model a úředník se tváří jako všemocný namísto toho, aby se tvářil jako člověk, který poskytuje službu občanům. A tohle je přesně ono. Já jako občan chci mít stejná práva, ať už jde o Facebook, nebo o dopravní inspektorát nebo jiný úřad, protože nechci, aby se šířily některé informace. A to je prostě nové právo pro občany, pro jednotlivce. Není to byrokratická zátěž, jak se nám někteří snaží říct. Není to nějaký výmysl. Ne. Je to právo, které zcela jasně vychází z naší Ústavy.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Kupka, po něm pan poslanec Ferjenčík, také s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.
Poslanec Martin Kupka: Já naprosto souhlasím s tím, že ochrana soukromí je věc, která si zaslouží naši pozornost. A tím spíš je potřeba se ptát, jak to dělat, aby to na druhou stranu nebylo třeba dokonce kontraproduktivní. Jakou cestu najít, aby v tomhle směru právo na ochranu soukromí na druhou stranu nevyváželo (?) nesmyslnou další byrokracii. Největší problém činí GDPR České republice nepochybně způsobilo právě to, jakým způsobem ho vláda převáděla do české právní praxe. To, že nechala dlouhý čas na to, aby si to firmy velmi komplikovaně vykládaly, protože jim to třeba svého času vyhovovalo, to byl jeden z vážných problémů, za kterým se úplně ztratil původní smysl nařízení, tak jak zaznělo, chránit osobní informace lidí, což je záležitost, o které si troufnu tvrdit, se naprostá většina z nás shodne. A také platí, že v době informačních technologií to není věc jednoduchá a snadná.
Poslední poznámka k tomu, jak je to s těmi subjekty, které by teď byly vyňaty, a jak to bylo podle té stávající sněmovní verze. Tam docházelo k praxi, která je vlastně velmi nespravedlivá, protože celá řada krajských příspěvkových organizací, které z toho vyňaty nebyly, je co do počtu lidí i co do rozsahu chráněných informací často mnohem menší než třeba příspěvková organizace malé obce, pokud je to třeba škola. V tomhle směru vznikaly poměrně velké nespravedlnosti. Návrh, se kterým přichází Senát v tomto směru, opravdu tyto nespravedlnosti odstraňuje a zmírňuje dopady tam, kde to podle mého soudu je namístě, a neznamená to, že pro veřejnou správu by to nařízení neplatilo a neplatily české zákony, jen nejsou pod sankcí.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní pan poslanec Ferjenčík s faktickou poznámkou, potom paní senátorka Hubáčková v rozpravě. Prosím, máte slovo.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl jenom poděkovat panu ministrovi vnitra za vyjasnění. Omlouvám se za to, že jsem ho nařkl z obratu. Z projednávání toho tisku v ústavněprávním výboru, kde jsme vždycky hlasovali o obou infopříkazech, o obou tiscích, jsem měl za to, že je to spojené nerozlučně. Byť politicky nesouhlasíme se zrušením pokut ani s vynětím infopříkazu z tisku 138, tak pokud bude zachován v tisku 139, tak asi s vámi nezačneme válčit. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní senátorka Hubáčková. Prosím, paní senátorko, máte slovo.
Senátorka Anna Hubáčková: Děkuji za slovo. Já se vrátím ke smyslu a cíli, který sledoval Senát. U pokut nepřekračujeme nic, co neumožňuje evropská směrnice, jenom ve větší míře využíváme možností, nebo navrhujeme využití možností výjimky. Evropské nařízení to umožňuje a některé státy to využily. Navrhujeme tedy u pokut to využít pro všechny územně samosprávné celky.
K tomu informačnímu příkazu. Ten se skutečně netýká zákona o ochraně osobních údajů. Jde už k procesu poskytování informací a k zákonu 106, takže bych se k němu vyjádřila pak. Senát se nezabýval tím, že informační příkaz ne. Senát se zabýval tím, že informační příkaz je součástí procesu, který patří k zákonu 106. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, paní senátorko. A v rozpravě je přihlášen pan poslanec Benda. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, já si dovolím několik reakcí na své kolegy z pirátské strany. V první řadě na pana kolegu Michálka. Představa, že na základě tohoto zákona nebo i doprovodného stát začne utajovat některé informace, je podle mne naprosto mylná, protože se nic nestane. Všechny zákony zůstanou platit tak, jak platí, a nařízení GDPR platí v tuto chvíli. Platí osm měsíců. To znamená, tam bychom museli dát nějaký zákaz, jinak je to opravdu omyl.
Druhá věc. Hurá akce - schvalujeme smíšeným způsobem a nejsme schopni podívat se na to, co v zákoně je. To tedy vykládat tady před paní senátorkou mně připadá fakt vysoce nekorektní. Senát svým usnesením vrátil tento tisk 30. ledna. My jsme na něj do této chvíle měli měsíc a 12 dní. Senát má vždy maximálně 30 dní poté, co my tady skončíme hlasování, a musí se s tím také nějakým způsobem vypořádat. To znamená říkat, že tady jsme něco udělali, děláme příliš rychle, měli jsme vědět obě verze. Já vím obě verze. Vím, co znamenají. Dokonce i v té druhé verzi bych se klonil k tomu, abychom schválili senátní verzi, protože si myslím, že do stošestky se v tuto chvíli a tímto způsobem opravdu sahat nemá, a asi to zdůvodním až u toho druhého tisku, ale tady opravdu jenom posouváme pokuty. To je věc, která je široce rozdiskutovaná, a myslím, že se ve Sněmovně nezmění. Prostě je část lidí, která je přesvědčená, že mají být obce osvobozeny, je část lidí, která je přesvědčená, že pokud nejsme schopni osvobodit i soukromé subjekty, že nemáme osvobozovat obce, a prostě rozhodneme hlasováním.
To, že si myslím, že je nevhodné zavádět v tuto chvíli infopříkaz, sahat do stošestky, jakým je do ní sáhnuto v následujícím zákoně, to si prostě myslím.
Já na rozdíl od vážených kolegů z pirátské strany si nemyslím, že svět se zlepšuje tím, čím je vše veřejnější a veřejnější a veřejnější, dokonce se v mnoha případech domnívám, že tím jsou osobní údaje výrazně ohroženy. A počkejte za 14 dní a dejte na mě, až se objeví na základě žádosti podle stošestky rozhodnutí o vazbách, které byly uloženy v Brně, co tam všechno bude. To se budeme divit. To bude mnohem víc než to, co máme už teď v novinách podle slov pana ministra vnitra na základě návrhů na zahájení trestního stíhání, resp. domovních prohlídek. Až tam budeme mít ty vazby, tak uvidíte, jaké tam všechny odposlechy budou. Už jsme to tady v minulosti také zažili. Také jsme se kvůli tomu hněvali v případech korupce ve sportovním prostředí. Opakovaně jsme se zabývali tím, jak je možné, že jsou vydávána rozhodnutí o vazbě na základě stošestky novinářům, a zjistili jsme, že soudy dospěly k takovému rozhodnutí, že se jedná o konečné rozhodnutí ve věci, a byla to jedna z věcí, o které si myslím, že se musí ve stošestce vyřešit. Ale k té se vyjádřím až v tom dalším. ***