(19.00 hodin)
(pokračuje Vilímec)
Pokud se týká té přestřelky ohledně pokrytectví. Víte, mně to tak nevadí, když tady paní ministryně, i když bych to od ní nečekal, když tady paní ministryně nazývá postup zákonodárců Senátu pokrytectvím. Mně to vadí, když to napíše do tiskové zprávy Ministerstva financí. To mi vadí. A když jsem tady, já jsem to nazval článek, paní ministryně financí mě opravila, že to je tisková zpráva. A to mi vadí. A když jsem tady vzpomínal zvěčnělého již bývalého ministra financí Eduarda Janoty, za jeho doby by toto nemohlo vůbec nastat na Ministerstvu financí. To jsem chtěl pouze poznamenat.
Co se týká těch pozměňovacích návrhů, já jsem přesvědčen, že Senát pracoval velmi zodpovědně. Nedal tam nic, co by bylo v nějakém rozporu s tím, co připravuje vláda. Když jsem sem před, nevím, dvěma měsíci přišel obhajovat zrušení karenční doby, tak jsem věděl, že byť jsem byl pro to, aby ta karenční doba nebyla zrušená nebo aby ty kompenzace byly vyšší, tak jsem věděl, že to nemá moc velkou šanci. Když jsem dnes přicházel a čekal jsem ty čtyři hodiny nebo kolik, tak ve mně vybublával určitý střízlivý optimismus. Protože hlasovat proti něčemu, kde nejsou odborné argumenty, hlasovat proti věcem, které zlepší život daňových poplatníků v situaci živnostníků, je velmi obtížné. To je velmi obtížné, byť samozřejmě rozumím nějakým politickým hrátkám, které tady ve Sněmovně existují.
Teď je to, dámy a pánové, vážené poslankyně a poslanci, na vás. Vy rozhodnete o tom, jestli se vylepší situace drobným podnikatelům, živnostníkům a dalším poplatníkům, anebo se bude čekat roky, až se ten či onen zákon projedná, byť dobře víme, že jsou to zákony, které sotva prošly prvním čtením. Proto jsem přesvědčen, že ten můj mírný optimismus je dnes zcela namístě.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobrý večer, a nyní přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Já vás všechny odhlásím. Zaregistrujte se prosím svými hlasovacími kartami. Zagonguji.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, podle sněmovního tisku 206/5, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 206/6."
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 215: přihlášeno 173 poslankyň a poslanců, pro 70, proti 47. Návrh byl zamítnut. Konstatuji, že jsme návrh ve znění schváleném Senátem nepřijali.
Nyní tedy budeme hlasovat znovu, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslance. Poprosím o nastavení... Ano, už to nastavené je.
Přednesu návrh na usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 206/5.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 216: přihlášeno 173 poslankyň a poslanců, pro 158. Návrh byl přijat. (Potlesk části poslanců.) Konstatuji, že jsme návrh zákona přijali.
Nyní přistoupíme k projednávání dalšího bodu, kterým je
4.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém
vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů
(zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) a zákon
č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 38/9/ - zamítnutý Senátem
Usnesení, jímž Senát zamítl tento návrh zákona, bylo doručeno jako sněmovní tisk 38/10. K tomuto návrhu byl zároveň doručen sněmovní dokument 2342, který obsahuje usnesení Senátu číslo 112 ze 6. schůze dne 27. února 2019.
Vítám mezi námi senátora Tomáše Goláně a prosím, aby se k usnesení Senátu o zamítnutí tohoto návrhu zákona vyjádřil za navrhovatele poslanec Stanislav Grospič, případně další z navrhovatelů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, vážená vládo, stojíme před krokem, kterým máme rozhodnout o osudu další novely návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů /zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi/ a zákon číslo 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, který po třetím čtení projednal Senát a zamítl jej. Je tedy na Poslanecké sněmovně, aby přijala konečné rozhodnutí.
V této souvislosti bych chtěl připomenout, že tímto návrhem nedochází, tak jako tady už bylo mnohokrát řečeno z naší strany coby předkladatelů, ke zdanění vydaného majetku, tedy toho, který byl vydán na základě restituční části zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, ale dopadá na část rozsáhlého subsidiárního plnění, jímž jsou pouze finanční náhrady dle § 15 citovaného zákona, nikoliv však již příspěvek na podporu činnosti dotčených církví a náboženských společností podle § 17 citovaného zákona.
Nebudu se již zabývat historickým exkurzem k této problematice, toho tady bylo řečeno již mnoho jak při projednávání samotného zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, tak při projednávání tohoto předloženého návrhu zákona. Nemohu se však znovu nezmínit o způsobu, jakým došlo k ocenění majetku, který v rámci zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi nelze vydat, a je tedy za něj poskytnuta finanční náhrada.
Z mnoha studií odborné veřejnosti, historických faktů, tak i dokumentů, jež měla k dispozici tehdejší vláda premiéra Nečase, vyplývá, že majetek, za který je poskytována finanční náhrada, nebyl nikdy hodnověrným způsobem specifikován. Tedy nikdy nebylo a ani dnes není jasné, za který majetek je finanční náhrada poskytována a zda skutečně tento majetek spadal do rozhodného období a byl majetkem církví a náboženských společností. Pokud jde o rozsah a ocenění církevního majetku, pak z hlediska zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi považuji za velmi důležité, jak tehdejší vláda jako navrhovatel tento rozsah určila, případně jak došla k číslům o jeho celkové hodnotě a jestli vše zdůvodnila racionálními a přiměřenými exaktními argumenty a důkazy. To se zákonodárci nikdy nedozvěděli a nikdy nedozvědí, stejně jako veřejnost. Přitom šlo o velmi důležitý krok, jehož důležitost zvýrazňuje fakt, že určený rozsah majetku posloužil přímo k odhadům majetku a následně pak k určení paušální finanční náhrady.
Z dokumentu Ministerstva kultury zabývajícího se a řešícího ocenění původního církevního majetku vyplývá, že ocenění původního církevního majetku bylo provedeno na základě údajů k roku 2007. Z tohoto roku mají pocházet i údaje o předpokládané tržní hodnotě tohoto majetku. Zde si dovolím ocitovat usnesení dočasné komise Poslanecké sněmovny pro řešení majetkových otázek mezi státem, církvemi a náboženskými společnostmi, přijatého dne 22. července 2008. ***