(15.30 hodin)
(pokračuje Černochová)
Pan Růžička a jeho údajné provinění, pan poslanec, kolega Růžička prostřednictvím pana místopředsedy, byl tedy obviněn z údajného provinění při správě cizího městského majetku. Tento případ, jak jsem říkala, jsme tady měli zrovna v lednu. Pro připomenutí: Pan kolega Růžička měl svým hlasováním v městském zastupitelstvu způsobit, že město tratilo cca půl milionu korun na prodeji domu, který nepotřebovalo a který se mu nedařilo dlouhodobě prodat, přičemž jeho cenu snížilo na 1 milion. Policie v té době operovala s cenou 1,5 milionu korun, kterou určila na základě vlastní metodiky. Zvolením pana kolegy, dnes poslance, Růžičky do Poslanecké sněmovny pak vyvstala pro orgány činné v trestním řízení překážka imunity, která ovšem nechrání jeho ostatní kolegy ze zastupitelstva. A naše komora se díky bohu rozhodla kolegu Růžičku nevydat. Za dobu, která uplynula, se pak přihodilo několik věcí.
Jak jsem říkala, podle informací, které mám z médií, došlo k tomuto: Nejprve příslušná soudkyně chybně zastavila trestní stíhání pana poslance Růžičky zcela, a nikoliv na dobu trvání jeho mandátu, jak je to obvyklé, aby následně na podnět státního zastupitelství bylo toto chybné rozhodnutí opět zvráceno. Následně se paní státní zástupkyni i soudu znelíbila legálně vybraná zmocněnkyně města, a proto s ní odmítali zcela protiústavně - je tady někde paní doktorka Válková, aby na mě kývla, že mám pravdu? - komunikovat a zvát ji na jednání soudu. Kolegyně, kolegové, kde to jsme?
Zcela zlomově pak letos v únoru vyzněl znalecký posudek soudního znalce, který došel ke zcela opačnému závěru, než kvůli kterému se policie rozhodla poslance Růžičku a jeho kolegy stíhat, a sice že dům město prodalo za vyšší cenu, než jakou v té době měl dle tržní hodnoty, a že policie postupovala zcela chybnou metodikou. Tento závěr může pak mít jen dvě vysvětlení: buď šlendrián a naprosté selhání vyšetřovatelů, nebo dle mého názoru pravděpodobnější - účelový postup, který měl napravit to, že při koupi jeden ze zájemců neuspěl.
Co je však ještě daleko závažnější a zcela nepřijatelné, je fakt, že i přesto, že jsme kolegu Růžičku nevydali k trestnímu stíhání - a poslouchejte prosím dobře, viděla jsem toto předvolání na vlastní oči - je nyní kolega Růžička předvolán soudem k dalšímu stání coby obžalovaný! Jako by ochranný instrument zákonodárců neexistoval, nebo byl zbytečný a bezcenný?
Vážené kolegyně, vážení kolegové, dokud budou orgány činné v trestním řízení postupovat takto nevěrohodným, amatérským a frivolním způsobem, dokud z žádostí o vydání zákonodárců k trestnímu stíhání budou tak okatě čnít zřejmě politické objednávky či účelovosti, bude má ochota k tomu zvednout ruku pro vydání v případech zcela nečitelných či zanedbatelných velmi nízká. A doufám, že ke stejnému závěru jste tady došli i vy. Odmítám se podílet na dehonestaci, která může dotyčnému napáchat mnohem větší škody, než jaké měl způsobit jeho skutek. Domnívám se, že případů, kdy byl politik na pranýři nakonec již bez stejného zájmu kamer osvobozen, bylo už i v naší Poslanecké sněmovně dost. Nemyslíte? V žádném případě nepovažuji nás, poslance, za vyvolené, kteří by měli být vyjmuti z trestní odpovědnosti. V žádném případě ne. Pouze jsem přesvědčena, že vydání k trestnímu stíhání by mělo být až tou nejzazší možností v těch skutečně závažných případech, která není automatem a která přichází ve chvíli, kdy je zcela zjevný úmysl, motiv, racionalita jednání a tak dále. Neunáhlujme se kvůli něčí výrokové unáhlenosti či hlouposti, neboť příště se to může týkat kohokoliv z nás.
Závěrem opakuji, že tábor v Letech u Písku rozhodně nebyl ani neexistujícím, ani pseudokoncentrákem. Domnívám se, že pokud by kolega Rozner měl zopakovat tato svá slova, tak by si to rozmyslel, a že dostatečným trestem je mu již jeho veřejný obraz, který byl kvůli těmto slovům vytvořen, a asi jsme si toho každý z nás v médiích o panu kolegovi díky tomu hodně přečetli.
Zároveň bych chtěla prostřednictvím pana místopředsedy pana poslance, kolegu Roznera poprosit, aby vystoupil ještě jednou a aby se za svá slova veřejně omluvil, což by určitě přispělo k definitivnímu uzavření této záležitosti. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk napříč sálem.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tady mám přihlášky na tři faktické poznámky. Ale přečtu omluvy, jenom řeknu, že se na faktickou připraví pan poslanec Petr Dolínek. Z části odpoledního jednání od 16 hodin do konce jednacího dne se z pracovních důvodů omlouvá pan ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček. A dále se dnešního jednání od 16 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů omlouvá z pan poslanec Richter. (Poslanec Dolínek je již připraven u řečnického pultu.) A ještě moment, připraví se pan poslanec Václav Klaus. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Petr Dolínek: Dobré odpoledne. Vážené kolegyně, vážení kolegové, musím reagovat na slova paní poslankyně, byť si velmi vážím její práce především jako starostky městské části a také jako poslankyně, myslím, že je za ní práce vidět. Dle děsí mě jedna věc, a to že zde přece nemůžeme ve vztahu k romské nebo židovské otázce za druhé světové války a k výrokům kolem této věci říkat, že výroky jsou hloupé, že je to blábolení. To je prostě nepřípustné, absolutně nepřípustné a nemůžeme to zlehčovat v žádném případě žádnou omluvou. Prostě kdo si toto myslí, tak si musí za těmito slovy buď stát, ať se za to někde odpovídá, anebo to nemůže jenom tak podle slov paní poslankyně blábolit nebo hloupými výroky sdělovat. Je to nepřípustné. Aspoň tato Sněmovna by si měla přiznat, že kdo to udělá, tak je to chyba. Tak to prostě nezlehčujme.
Druhá věc k tomu, co říkala paní kolegyně. Buďme rádi, že pan poslanec Růžička je poslancem a je ten případ tak moc vidět. Ale vezměte si, kdyby jiný pan Růžička měl stejné problémy a není poslancem, tak v tom bude lítat. A kdo se ho zastane? Nikdo. Doufám, že paní poslankyně, a rád jí v tom pomůžu, bude kontaktovat pana ministra spravedlnosti, aby byl případ velmi prošetřen, aby se zjistila všechna pochybení, když tady na plénu zaznívají taková fatální pochybení, tak jak jistě víte i z dopisů různých voličů, děje se to bohužel víckrát a asi je dobré o tom mluvit s ministerstvem, asi je dobré, aby se to v České republice nedělo. Pan poslanec má opravdu štěstí, že je poslanec, protože u jiného nebohého člověka by si nikdo nevšiml, že si s ním takto úřady pohrávají.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Další faktická poznámka, pan poslanec Václav Klaus. Připraví se pan poslanec Pavel Růžička. To jsou zatím všechny přihlášky na faktickou. Vaše dvě minuty.
Poslanec Václav Klaus: Musím krátce reagovat na takový trochu útok z vlastního poslaneckého klubu. Nová doba. Měl jsem pocit, že pan poslanec Rozner je tady za svůj velice podivný výrok hájen více než já.
Řekl bych rád toto. Já jsem pouze srovnal nulovou suverenitu českého Parlamentu a židovského výboru. Možná to bylo přepjaté, teď se na to různí političtí přátelé a mediální darebáci snaží nasadit nějakou antisemitskou notu, ale dovolil bych si říct, že celý můj profesní život učitele i politika je přesně opačný. Každý si to může dohledat, moje pozice je zcela proizraelská. Rád bych se jenom proti tomuto ohradil, abych tady byl vůbec v rámci tohoto projednávání zmiňován a toto nějak projednáváno. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Další faktická poznámka, pan poslanec Pavel Růžička. Ještě mi tady naskočila jedna, paní poslankyně Kateřina Valachová. Pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Pavel Růžička: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, jenom v krátkosti.
Děkuji paní poslankyni Černochové prostřednictvím pana předsedajícího za precizní shrnutí. Řekl bych k tomu, že nejsem obžalován sám, je tam ještě mých devět kolegů, devět zastupitelů. Jeden kolega zastupitel, taky obžalovaný, chtěl vycestovat za dcerou do Austrálie, nedostal vízum, takže nemohl odcestovat. Je mu přes 60 let. Má vnoučka. Nemůže ho vidět. A to jen díky tomu, díky lajdáctví státní zástupkyně a paní soudkyně. ***