(11.30 hodin)
(pokračuje Grebeníček)
Bylo to v době, kdy postoj veřejnosti k zákonu o takzvaných církevních restitucích byl vytrvale negativní. Pravidelně jej odmítali čtyři z pěti dotazovaných. Nelze se pak divit, že veřejnost zaujal návrh zákona na zdanění církevních náhrad. Tenkrát šlo o iniciativu vedení Jihočeského kraje, v jehož čele stál sociálnědemokratický hejtman Jiří Zimola. Toho plně podpořil šéf Komunistické strany Čech a Moravy Vojtěch Filip, který v červnu 2016 v Partii televize Prima prohlásil, že stát církvím nevyplatil náhradu, ale poskytl dar a ten by se měl jako jakékoli jiné dary zdanit. Tuto iniciativu podpořil i Andrej Babiš, který k tomu poznamenal: Restituce proběhly nekorektním, podvodným způsobem. Ta náhrada je předražena o 54 miliard, které stát vydal navíc. A nelze opomenout ani předsedu Strany přímé demokracie Tomia Okamuru, jehož poslanecký klub zdanění rovněž podpořil.
Církev ovšem neustále tlachá o snaze naši společnost stmelit, údajně za pomoci obecně přijímaných hodnot. Nějak se jí to ovšem nedaří. Hamižnost církevních hodnostářů naopak přispěla k tomu, že společenské příkopy se mnohonásobně prohloubily. A mohou se prohloubit ještě více, neboť se stále řeší spousta nechutných sporů u soudu.
Jistě, někdejší koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných si velmi dobře uvědomovala, na jak tenký led se pouští. Právě proto na zákon o takzvaných církevních restitucích navázala smlouvy státu s jednotlivými církvemi. Zatímco legislativa se měnit dá, se smlouvami je to složitější. A tak mnohým našim občanům už vůbec hlava nebere, že jde obrovskou finanční transakci zmanipulovat běžnou smlouvou momentálních zástupců státu s jakýmkoli partnerem. Právem si pak publicita Lukáš Jelínek položil otázku: Pokusí se příště vláda navázat na nějaký ideologický zákon podobnou smlouvu, kterou prodá půlku země třeba Horní Voltě? Budeme také potom slýchat, že couvnout se již nedá? Ano, právě tak to dopadá, když politiky posedne nutkání realizovat historickou spravedlnost bez potřebných informací a důkladné analýzy, zato s ideologickým zápalem, či dokonce fanatismem. Nelze se pak divit, že v souvislosti s danou problematikou mnozí naši spoluobčané mluví o údajném právním kretenismu.
A to je důvod, proč nemohu souhlasit se stanoviskem Senátu, který docela neomaleně odmítl naši iniciativu ke zdanění finančních náhrad církvím. Budu tedy znovu hlasovat pro usnesení Sněmovny, které alespoň dílčím způsobem reaguje na oprávněné požadavky našich spoluobčanů.
Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Na vaše vystoupení bude faktickou poznámkou reagovat pan poslanec Jurečka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já si dovolím reagovat na vystoupení pana poslance Grebeníčka. Přiznám se, že po jeho projevu, kterým nám z velké části přečetl to, co už nám tady říkal při minulé schůzi, při tom projednávání, nicméně opakování je matka moudrosti - chápu to, možná dneska koalice i chce natahovat čas, protože možná nemá úplně dostatek hlasů pro přehlasování návrhu Senátu. A musím říct, že je pro mě teď jako pro křesťana docela těžké aplikovat "miluj bližního svého" v praxi. Nicméně věcně je překvapivé, když tady komunista, v jehož rodině je prakticky krev lidí, proti kterým komunistický režim uplatňoval svoji brutální totalitu - netýká se to jenom církví, kněží, řeholních sester, ale i desítek tisíc zemědělců, soukromých rolníků, živnostníků a dalších, týká se to i mé rodiny. Nikdy tito lidé neslyšeli ani náznak omluvy od nejvyšších představitelů komunistické strany či jejích orgánů.
Ale vy jste tady mluvil o tom, že diskuse v Senátu byla ideologická a nebyla konkrétní. To jsme tedy asi každý sledovali úplně jinou diskusi. Já jsem byl překvapen právě, jak senátoři naprosto korektně, prakticky napříč celým politickým spektrem, včetně třeba i senátorů za ČSSD, argumentovali, ve kterých všech oblastech je ten váš návrh neférový, nemravný, pokrytecký. Upozorňovali na to, že jste nepředložili nikdy žádnou studii, která by opravdu objektivně měla ambici vyčíslit oněch 54 miliard. A vy jste proti tomu postavili tu daňovou sazbu, kterou zdaňujete tuto finanční náhradu. Nikdy jste se nesnažili o to objektivně a férově posoudit ten váš návrh a jeho dopady. Prostě je to čistá politika z vaší strany a překvapuje mě, že se tady zaklínáte lidmi, které jste perzekvovali, jako byl třeba kardinál Tomášek.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. V rozpravě nyní vystoupí pan poslanec Benda, připraví se pan poslanec Mašek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, vážené dámy, vážení pánové, kdo má chuť na kávu, může v klidu odejít. Budu mluvit nepochybně do těch 12 hodin, kdy bude další, následující bod. Chtěl bych reagovat na řadu věcí, které tady zazněly, ale to budu reagovat až někdy, kdy ten sál bude trochu plnější. Teď mluvím jenom pro dějiny, protože rozumím tomu, že je tady lidí poměrně málo, tak se pokusím vás seznámit s brožurou, kterou jsem vám nechal v tomto týdnu rozdat, kterou připravil tým ekonomů a právníků pro Pražské arcibiskupství, konkrétně pan Schwarz, pan Rod a Michal Fanta, která se týká zdanění finančních náhrad církvím a náboženským společnostem. S dovolením, abychom to měli ve stenozáznamu, to přečtu celé, protože pokládám za nezbytně nutné, abychom si opravdu znovu zrekapitulovali, proč byl přijat zákon o finančním vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.
Úvod. Tato publikace vznikla v návaznosti na novelu zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, která ruší mimo jiné odstavec 6 paragrafu 15 původního znění zákona, osvobozujícím finanční náhradu od zdanění, poplatků či jiných obdobných peněžitých plnění. Novela zákona zpochybňuje platné dohody o majetkovém vypořádání státu s jednotlivými církvemi a náboženskými společnostmi uzavřené právě na základě zákona č. 428/2012 Sb., a to z několika důvodů:
1. mění složitě dosažený kompromis mezi státem a jeho institucemi jako povinnými osobami na jedné straně a jednotlivými církvemi a náboženskými společnostmi jako oprávněnými osobami na straně druhé, v neprospěch oprávněných osob;
2. jedná se o opětovné znárodnění majetku církví a náboženských společností bez náhrady;
3. tato forma znárodnění zpochybňuje jeden z podstatných záměrů zákona č. 428/2012 Sb., jímž je postupné snižování a následné ukončení financování církví a náboženských společností ze státního rozpočtu formou mandatorních výdajů;
4. zpochybnění požadavku na právní jistotu relativizuje jeden ze základních principů právního státu.
Důvodová zpráva předkladatelů novely zákona č. 428/2012 Sb. ze dne 19. 12. 2017 uvádí jako hlavní důvody ke změně zákona především skutečnost, že restituční proces církevního majetku se výrazně liší od dosud běžně realizované restituční legislativy, zejména pak výše finanční náhrady a způsob jejího určení. Ano, restituční proces církevního majetku se v podstatných charakteristikách liší. Důvodová zpráva však opomíjí podstatu a charakter této legislativní odlišnosti, které se promítají do materiálního obsahu vztahu mezi povinnými osobami reprezentovanými státem a oprávněnými osobami reprezentovanými církvemi a náboženskými společnostmi.***