(11.30 hodin)
(pokračuje Brabec)
Závěrem, protože určitě k tomu bude i podle počtu přihlášených velmi zajímavá debata, bych chtěl říct, že si velmi dobře uvědomuji, a já jsem opravdu možná na rozdíl od některých svých předchůdců s těmi vědci v neustálém kontaktu, takže pokud jsme vyzýváni, abychom poslouchali vědce, tak minimálně v případě Ministerstva životního prostředí to opravdu je trošku vlamování se do otevřených dveří, protože já jsem upozorňoval, nebo začal upozorňovat na problém klimatické změny a dopady na ČR v roce 2014 hned po svém nástupu na Ministerstvo životního prostředí, kdy to opravdu ještě takřka pro nikoho nebylo téma. Mám ve svém týmu celou řadu špičkových odborníků, založil jsem národní koalici boje proti suchu, kde jsou špičkoví vědci, troufám si říct nejlepší, které máme na úrovni České republiky z hlediska boje s dopady sucha, a řekl bych dokonce, boj s klimatickou změnou, ale to není úplně přesný termín, protože prostě s klimatickou změnou příliš bojovat nemůžeme. Můžeme se ji pokusit nějakým způsobem zmírnit, ale musíme být připraveni především na ta adaptační opatření.
Chtěl bych říct, že samozřejmě vím, že Česká republika stejně jako ostatní země má určitě, nepochybně ve všech oblastech ještě rezervy v tom, abychom dělali ještě více, pracujeme na nich poměrně intenzivně, a já jsem nedávno vyjádřil své přání podílet se na vzniku tzv. uhelné komise, tedy podobného týmu, jako vznikl v Německu a který by v rámci aktualizace státní energetické koncepce, na které se momentálně pracuje a měla by být hotová v průběhu příštího roku, jsme diskutovali budoucnost energetiky, a nejenom výroby elektrické energie, ale samozřejmě i tepla a obecně energetiky včetně průmyslové energetiky, budoucnost fosilních paliv v České republice a konkrétní dopady každého jednotlivého zdroje emisí CO2, velkého zdroje, na energetickou bezpečnost a soběstačnost České republiky a konkrétní dopady, protože vždycky, a to vás nepřekvapí, je něco za něco. To znamená, určitě jsme připraveni a jsme otevřeni dalším debatám.
Zároveň věřím, a neberte to prosím opět jako alibismus, ale jako v této chvíli pragmatismus, který vychází z nějaké elementární znalosti dějů, že ve svém úsilí o ochranu klimatu Evropa nesmí zůstat osamocena, a jak jsem četl ta čísla z roku 2018, tak vidíme, že zatím nejsou plněny podmínky Pařížské dohody a že ty samé státy, které samozřejmě něco deklarovaly, tak výrazně zvyšují své emise CO2, ať už je to Čína, ať už je to Indie, ať už jsou to Spojené státy, a že tedy každý si musí uvědomit svůj podíl na změně klimatu. A je to o uhlíkové stopě, a ať to bude brát jako klišé nebo jako frázi, ale o uhlíkové stopě každého z nás, a tam se potom bude lámat chleba. Protože samozřejmě je to v našich hlavách a to my všichni víme. Je to o tom, kolik chceme spotřebovávat, protože celý svět, celá ekonomika světa prostě je založena na větším a větším růstu, na větší a větší spotřebě, že i ty národy, které samozřejmě dneska mají nově stovky milionů, nebo kontinenty miliardy obyvatel, tak chtějí mít také ta auta, chtějí mít ty chytré telefony, chtějí si kupovat nové oblečení, vyhazujeme obrovské množství potravin, máme tam nadprodukci potravin. Ta výzva je celosvětová a je v našich hlavách, proto je tak složitá.
Takže celý svět musí na tomhle spolupracovat, tak jak jsme viděli nadšení u Pařížské dohody při jednání v Paříži, a pouze tak je šance, že můžeme ještě zabránit, nebo zmírnit, nevratným škodám a nevratným změnám, které nepochybně můžou dramaticky ovlivnit život mnoha desítek a možná stovek generací, které přijdou po nás. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru životního prostředí a nyní požádám, aby se slova ujala navrhovatelka paní poslankyně Dana Balcarová, která, bude-li souhlasit, se také zároveň stane zpravodajkou tisku. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za udělení slova. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, já bych na začátku úplně krátce zareagovala na vystoupení pana ministra. On se tady zmínil o tom, že vlastně my jsme tento bod zařadili i trošku na základě podnětu studentů, kteří na své akci Fridays for Future vyzvali vládu a politiky, aby se klimatickou změnou zodpovědně zabývali. Je to vlastně protest proti naší nečinnosti. Já tady odcituji, co řekl pan ministr a čím mě velmi zarazil. On řekl, že vítá, že mladí lidé si uvědomují odpovědnost za svoji planetu. Já si myslím, že to je velmi špatná interpretace. Mladí lidé nám říkají, že my si máme uvědomit naši odpovědnost, odpovědnost vlády, odpovědnost politiků. Oni toho v tuto chvíli zase tak moc dělat nemůžou, ale je naprosto legitimní, že na nás tlačí, že od nás požadují konkrétní kroky, požadují od nás, abychom se vyjádřili ke konceptu Čistá planeta pro všechny, který předložila Evropská komise. Takže to jsem jenom chtěla uvést, co vlastně je důvod těch studentských protestů.
Já tu iniciativu studentů velmi vítám. Chápu to, že oni v roce 2050 budou padesátníci, a to, jak bude vypadat jejich život a jak bude kvalitní, záleží na nás, záleží na tom, jak my budeme teď rychle jednat a jak zásadě se k tomu postavíme. Piráti hned poté, co byla zveřejněna zpráva IPCC o postupující změně klimatické změny, která postupuje mnohem rychleji, a ty projevy jsou mnohem drastičtější, než se očekávalo, jsme začali pracovat na pirátském konceptu pro klimatickou změnu, kde máme konkrétní kroky.
Úplně zásadní je odklon od spalování fosilních paliv. Když to srovnám s tím, co se chystá v současné době v ČR, chystá se zvýšení těžby uhlí o 11 %. Dále pokračuje spalování uhlí v zastaralých uhelných elektrárnách a na vypouštěné emise, které znečišťují naše ovzduší a vypouštějí skleníkové plyny, jsou udělovány výjimky, nebo je možnost udělit výjimky. Takže to je naprosto v rozporu s tím, co tady pan ministr říkal, že česká vláda chce dělat nebo dělá už nějaké konkrétní kroky.
Další úplně zásadní věc, co zmínil také pan ministr, je zachování vody v krajině. Ano, to je jedna ze zásadních adaptačních strategií. Zmiňuje se to velmi často - a jaká je skutečnost? Skutečnost je, že my teď ve výboru životního prostředí máme návrh novely malá vodní díla. Jak ten návrh vypadá? Ve skutečnosti jde o díla, která můžou být velká až dva hektary. Toto přece vůbec není nějaký šetrný přístup ke krajině, který by podporoval budování šetrných nástrojů, jak zachovat vodu v krajině, ale je to další betonování české krajiny. Je to úplně v rozporu s tím, jaké jsou strategie pro zachování vody v krajině.
Další věc, to tady pan ministr také zmínil, jsou lesy. Lesy jsou úplně zásadní pro adaptaci na klimatickou změnu. V době horka a sucha můžou fungovat jako zásobárna vody a při přívalových deštích zase tu vodu, pakliže jsou zdravé, zasakují. A my máme v tuto chvíli ve výboru životního prostředí novelu lesního zákona. Očekávali byste, že tam budou právě principy, jak zachovat naše lesy zdravé, nebo spíš jak hospodařit tak, aby zdravé byly, ale nic takového tam nenajdeme. Není tam tak dlouho deklarovaná potřeba, že by se měla změnit skladba lesa tak, aby byl druhově pestrý, aby obsahoval také listnaté stromy, aby nebyl pouze lesem hospodářským, jehož cílem je získávat peníze a zisk, ale aby byl lesem, který bude mít významnou ekologickou funkci, který bude podporovat biodiverzitu, který bude fungovat v době sucha. Nic takového v novele lesního zákona, kterou předkládá vláda, v tuto chvíli není. Není tam ani nic o tom, že by se omezily holoseče, že by se snížil jejich rozsah, takže dále se může, pakliže tato novela projde tak, jak je navržena, dále se budou vytvářet veliké mýtiny. Není tam ani podpořeno to, že by se měla umožnit přirozená obnova lesa, která, pakliže se les obnovuje aspoň částečně přirozeně, je úplně nejvíc stabilní z hlediska jeho budoucího vývoje. Prostě lesní zákon, který nám vláda předkládá, v sobě nezahrnuje nic, co by podporovalo adaptaci na klimatickou změnu. ***