(15.40 hodin)
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, nevím vlastně, čím začít, protože v předchozích vystoupeních se hovořilo o potřebnosti, a řekla bych, že už je to eskalující situace. A musím zde říci i pár důležitých faktů, které se možná neříkají schválně, nebo možná se o nich neví.
Každopádně mám zde k dispozici tabulku prostřednictvím pana předsedajícího kolegyně Golasowské. Moravskoslezskému kraji chybí přesně 418 milionů, nebo které žádají na dofinancování. Bylo tady hovořeno, že v současné době chybí, nebo kraje žádají alespoň 2 miliardy. To číslo, které vyhodnotily v rámci požadavků na dofinancování, je 3,736 miliardy, ale optimálně kraje opravdu žádají alespoň ty 2 miliardy, tak aby nedošlo ke kolapsu, resp. ke konci některých preventivních služeb v tomto roce, protože ty finance na to opravdu chybí.
Myslím si, že by především v rámci koalice, a my zde budeme asi dneska přijímat některá usnesení, která o tom i hovoří, a paní ministryně práce hovořila, že chce i o dalším dofinancování, nebo možném dofinancování se zástupci Asociace krajů jednat. Jsem za to velice ráda. Ale myslím si, že by to bylo především na současné koalici, aby de facto si sedla a řekla, jaké jsou priority a jak opravdu ty peníze aspoň v rámci těch dvou miliard v tomto roce někde najít. Já chápu, že se nejedná jenom o sociální služby, že jsou tam další záležitosti. Každopádně si myslím, že velký problém byl při vyjednávání v roce 2018. A to vyjednávání si mělo otevřeně říci, jaké jsou skutečné věci.
Trošku nechápu zástupce Ministerstva práce a sociálních věcí, kdy paní ministryně hovořila, že se čísla a požadavky rozcházejí ze strany Ministerstva práce a ze strany Asociace krajů. Musím říci, že zástupci, a teď nevím, jestli byla přímo paní ministryně na posledním zasedání Asociace krajů, tam opravdu nenašli nějakou součinnost v těch argumentacích jak ze strany krajů, tak samozřejmě ze strany Ministerstva práce. A opravdu si myslím, že vesměs všechny kraje dělají, co mohou, aby všechny financované sociální služby, které přes ně jdou, tedy ty finance, které přes ně jdou, tak aby opravdu zachránily.
Ale velký problém mám i trošku, jak tady používáme to navýšení na individuální projekty, protože bych chtěla říci, že samozřejmě ty kraje průběžně výzvy na podporu sociálních služeb využívají. Bohužel ten schvalovací proces je tak náročný, že nejprve musí dojít ke schválení projektového záměru v programovém partnerství, kde máme zhruba 30 dnů na vydání stanoviska, a dále mají zasedat až v dubnu, a ty peníze jsou nedostačující a dostanou se jim někdy třeba až na začátek podzimu. To znamená, že to neřeší tu situaci krajů pro tento rok. Bavíme se třeba o roku 2020. Ale tento rok i v rámci navýšení - tam mají kraje obavy, že se ty finance prostě k nim nedostanou.
Také bych chtěla říci, že i ten zvláštní příplatek na těch zhruba, tady paní kolegyně Vildumetzová řekla, že se o něm hovořilo, zhruba 500 milionů. Já to samozřejmě nedokážu podložit, nebo ne. Jsou to jenom výpočty, které asi dostala v rámci Asociace krajů. Každopádně bych to zahrnula do těch 2 miliard. A my bychom dneska asi opravdu měli apelovat na to, aby nejenom Ministerstvo práce a sociálních věcí, ale celá vláda si opravdu sedla a zajistila společné jednání se zástupci krajů a opravdu si přednesli argumenty, na kterých se shodnou a na základě čeho by se ty finance měly najít. Protože já opravdu vnímám to, že když vám na kraji řeknou, a my jako Ústecký kraj žádáme opět nejvíc, přes 2miliardy, a když vám chybí přes 460 milionů a jenom na to navýšení vám chybí zhruba nějakých 335 milionů, a když vám řeknou, že na konci roku, nebo po prázdninách vám budou chybět preventivní služby, že prostě budou končit, že to opravdu na úkor těch ostatních, tak si myslím, že to je něco, co si nemůžeme dovolit, protože my tady dlouhodobě voláme, a je to samozřejmě i o těch prioritách na samotném Ministerstvu práce a sociálních věcí, dlouhodobě voláme po té primární dlouhodobé péči, ale víme, že i ten rozpočet na rok 2018 je na tuto část razantně podsekán. To není jenom v rámci sociálních služeb, ale i v dalších oblastech, jako je na financování na OSPODy a další věci. A nás velice mrzí, že se vlastně dostáváme v této diskusi až do této části, kdy opravdu kraje, a myslím si, že mají i tiskové konference a dávají k tomu opravdu ten apel, protože vědí, že dnešní bod je dneska projednáván, tak že to dostáváme až do této situace.
A myslím si, že na začátku byla bohužel v tom roce 2018 ta nedostatečná komunikace. Já se dneska nebudu bavit a nechci se bavit o tom, jestli to bylo ze strany zástupců Asociace krajů, ze strany Ministerstva práce, anebo ze strany třeba Ministerstva financí. Myslím si, že ta komunikace měla být především na straně Ministerstva práce a sociálních věcí. Každopádně to beru jako vládu jako celek. A pokud se tady bavíme o hrozbě toho, že nám tady opravdu hrozí ukončení financování sociálních služeb už v tomto roce, tak si myslím, že jako poslanci, a vy tady zastupujete všichni svůj kraj, tak bychom se měli opravdu začít bavit, co s tím uděláme.
Také chápu, že těch financí není, jako že bychom rozdávali tam a zpátky. Ale to je přesně o tom, co tady hovoříme už jenom u toho příspěvku na péči, že my neděláme systémová rozhodnutí. Vezměte si, že jenom u příspěvku na péči dneska dochází k navýšení na 31 miliard za rok. 31 miliard. Já mám dokonce informace, že v některém kraji, neříkám, že všude, v některém kraji nám začínají stahovat klienty z pobytové péče, protože začalo platit navýšení příspěvku ve čtvrtém a potom bude i ve třetím stupni. To znamená, že my se možná bavíme i o možném zhoršení péče, nechci říkat, že domácí je to tragičtější nebo horší, to v žádném případě, ale můžeme se bavit i o zhoršení péče i díky tomu, že jsme rozdělili systémově, jak někteří říkají, péči a navýšení příspěvku na péči, kdy jsme dofinancovali jenom domácí péči. Ale o těch pobytových zařízeních jsme se vůbec nebavili.
Ministerstvo práce a sociálních věcí už dva roky slibuje změnu financování sociálních služeb. Opět se to všechno posouvá. Jsou tam další návrhy a další záležitosti, které tam chtějí zařadit. Ale já musím říct, že přinejmenším už dva roky voláme, nebo všechny ty kraje volají po změně právě toho financování tak, aby se změnila směrná čísla, nebo zrušila, tak aby se povinně do toho zapojily obce a města, protože jak všichni víme, jsou zářná města, která prostě pomáhají, ale máme také zářná města, která se na financování sociálních služeb nepodílejí v žádném případě, anebo jenom v minimálním pojetí. A to si opravdu myslím, že by mělo dojít ke změně a měla by to být jedna z priorit možná nejenom Ministerstva práce a sociálních věcí, ale celé vlády, protože pokud se bavíme, že počet sociálních služeb neustále narůstá, neustále nám narůstá tím pádem i potřeba financování, tak si myslím, že dnešní výdaje a potřebnost, nebo vůbec to, co chtěly kraje původně, těch 20 miliard, ty požadavky, tak si myslím, že už se nebavíme o malém balíku financí, které je opravdu potřeba řešit v rámci státního rozpočtu. A musíme si říci, že jak tady všichni sedíte, tak si nemyslím, že nikdo jste se nesetkal s potřebností sebe nebo vlastní rodiny z toho, abyste sociální službu potřebovali.
Já asi nejvíce můžu mluvit za Ústecký kraj. My máme nejširší počet sociálních služeb a byli jsme nuceni už dokonce zakonzervovat tu sociální síť právě z důvodu toho, abychom to přehodnotili, neustále narůstajících financí, a opravdu optimalizovali i tu potřebnost různých sociálních služeb, ale na to potřebujeme součinnost všech těch obcí a měst tak, aby s námi opravdu kooperovaly a aby s námi řešily potřebnost našich občanů v celém kraji.
A já si opravdu myslím, že priorita by měla být prvotně legislativně změna financování sociálních služeb a zjednodušení, protože tak jak to vnímáme i teď a v rámci těch různých 14 metodik, a je to hodně zdůrazňováno, si nemyslím, že je to úplně optimální. A vnímáme to, že i ty kraje se samozřejmě každý rok snaží zdokonalovat i své vydané metodiky tak, aby to přerozdělování bylo pro poskytovatele co nejoptimálnější. ***