(17.10 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Dotace na sociální služby se od roku 2015 do roku 2019 zdvihly z 8,6 mld. korun na 15,7 mld. Výdaje na příspěvek na péči se za stejné období zvýšily z 21,2 mld. korun na 26,6 mld. korun. Zároveň vzrostly důchody v průměru o téměř 2 tis. korun, přitom však takzvaná úhradová vyhláška zůstává na hodnotách roku 2014. (V sále je velký hluk a neklid!)
S ohledem na všechny uvedené důvody s aktuálním požadavkem na podstatné zvýšení dotace na sociální služby v roce 2019 nesouhlasím zejména proto, že je třeba zásadní systémové řešení. Samozřejmě jsem schopna doplnit i grafy s čísly, nechci vás už unavovat, o kolik vzrostly příjmy krajů, měst a obcí. A samozřejmě že aby mohly vzrůst, musely být nejdříve řádně vybrány a přerozděleny v rámci rozpočtového určení daní.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Mám zde ještě jednu faktickou poznámku pana poslance Pávka. Vaše dvě minuty.
Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo. Paní ministryně financí, jak jste přišla na výraz dodatečné dofinancování? To není žádné dodatečné dofinancování, to je dofinancování dluhu, který tam jako stát vůči těmto službám máme. O tom bylo přece rozhodnuto, to není nic dodatečného, to není nějaký požadavek, který by byl navíc oproti předchozím schváleným číslům. To je prostě něco, co dlužíme právě těm zařízením, ať už prostřednictvím obcí, státu, anebo prostřednictvím krajů. To není žádné dodatečné dofinancování. Mohla byste mi na tohle odpovědět? Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana poslance Jurečku s faktickou poznámkou. (Hluk v sále trvá. Není dobře slyšet!)
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Ještě doplním reakci na pana ministra zdravotnictví. Pokud jsem se nevyjádřil přesně, aby případně ti, kteří budou číst stenozáznam nebo se dívat, tak ve své narážce na přístup veřejných zdravotních pojišťoven jsem myslel jejich přístup ke službám, které jsou terénní.
Nicméně teď mi dovolte ještě poznámku na paní ministryni financí. Dávat ty argumenty, o kolik vzrostly příjmy obcí a krajů v rámci rozpočtového určení daní, je prostě zavádějící. Jednak i jim rostou náklady na služby a činnosti, které musí zajišťovat. Cena stavebních zakázek před osmi, deseti lety byla naprosto jiná, než je dnes. To stejné - náklady na platy a mzdy také rostou.
Ale úplně obráceně, abych tu logiku mohl zneužít vůči Ministerstvu financí, abych tady začal vyjmenovávat, o kolik rostou za poslední roky daňové příjmy státu. O kolik rostou rozpočty ministerstev? Ve své úvodní řeči jsem říkal, že rozpočet Ministerstva práce a sociálních věcí vzrostl meziročně mezi lety 2018 a 2019 o více jak 12 %. Přesto na sociální služby ta část nebyla adekvátní vůči příslibu, který dal premiér a vláda. Takže to jsou argumenty... Potom tedy řekněte na rovinu svým hejtmanům a hejtmankám, kteří jsou především za vaše dvě vládní koaliční strany, že jim ty peníze dát nechcete, ať to vezmou z peněz, které mají na infrastrukturu, na financování investic do školství, zdravotnictví, a potom to bude férová debata. Ale dávat tady tato čísla, takto jednostranně je interpretovat, je prostě neprofesionální a neférové.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To jsou v tuto chvíli všechny faktické poznámky, stejně tak všechny přihlášky do rozpravy, které mám. Nevypadá to, že by se někdo další hlásil, takže všeobecnou rozpravu končím a ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. První paní ministryně. Prosím.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Velmi stručně bych shrnula debatu. Na jednotlivé věci si myslím, že budeme reagovat, na technické dotazy a připomínky, v rámci dvou kulatých stolů, které plánujeme v měsíci červnu poté, jakmile vykopneme východiska k diskuzi pro novelu zákona o sociálních službách, kdy přijdeme se systémovým řešením jak financování, tak vlastně tvorby sítě sociálních služeb.
Ještě jednou zopakuji, že na letos jsme vyjednali rekordní vysoký rozpočet ve výši 15,7 mld. korun. Nad rámec těchto prostředků a nečekaně hned po nástupu do funkce jsem z operačního programu Zaměstnanost realokovala 1,5 mld. na individuální projekty. Ale jsem připravena o všech těchto věcech jednat. Myslím si, že by bylo velmi účelné, aby to bylo i za účasti všech dalších aktérů, ale předpokladem debaty je řádná analýza výpadku, protože naše čísla se zásadně liší. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A nyní prosím pana zpravodaje o jeho závěrečné slovo. (Hluk v sále neutichá!)
Poslanec Vít Kaňkovský: Dobrý podvečer. Vážený pane předsedající, vážené paní ministryně, vážení páni ministři, ještě bych krátce shrnul dnešní diskusi k tematice problematika financování sociálních služeb. Jak se ukázalo, vystoupili zástupci většiny poslaneckých klubů ve Sněmovně. Vážím si toho, že diskuse byla veskrze věcná a že se týkala skutečně tématu dofinancování sociálních služeb. Jenom krátce shrnu některé příspěvky s tím, že potom avizuji, že v podrobné rozpravě přečtu avizovaný návrh usnesení s tím, že budu akceptovat připomínku, která tady v rámci diskuse vznikla ze strany zástupců hejtmanů. Já si té připomínky vážím a myslím si, že je věcná. Pak ji ještě okomentuji.
Jenom krátce k některým vystoupením.
Pokud se týká vystoupení paní poslankyně Mračkové Vildumetzové, vážím si toho, že Asociace krajů se k tomuto problému staví čelem, že ho skutečně vnímá, podobně jako ho vnímáme my ostatní. Souhlasil bych i s argumentací, kterou tady přednesla. Samozřejmě vyjasnění čísel je důležité a tady si vážím přístupu Ministerstva práce a sociálních věcí i Ministerstva financí, že jsou ochotni si ke kulatému nebo hranatému stolu sednout a skutečně si ta čísla vyjasnit. Nicméně vše nasvědčuje tomu, že minimálně 2 mld. nám v tuto chvíli scházejí, v tomhle se ta čísla zas až tak nerozcházejí. Velmi bych apeloval na to, aby hlavně ten termín, a k tomu bude směřovat první usnesení, byl skutečně brzký. Protože pokud se tady budeme bavit o dofinancování do prázdnin, tak skutečně pozice zejména menších poskytovatelů bude velmi svízelná a oni nedokážou držet své zaměstnance takříkajíc na uzdě, nebo jim pořád slibovat, že dofinancování snad přijde. Oni skutečně potřebují mít svoji perspektivu na celý kalendářní rok.
A znovu tady ještě zdůrazňuji, a možná krátce narážím i na příspěvek pana předsedy poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury prostřednictvím pana předsedajícího, já si myslím, že jsme se tady bavili i o těch klientech, protože o nich to je. My to tady neděláme kvůli zaměstnancům, kvůli těm to děláme proto, abychom měli tu péči a samozřejmě, aby se cítili ve své práci komfortně, nicméně vždycky na konci řetězu je ten klient. A pokud to chceme klientům umožnit, tak potřebujeme motivované a dobře zaplacené pracovníky v sociálních službách. Takže věřím, že vláda se toho skutečně ujme.
Přesto si ale myslím, že důvěřuj, ale prověřuj, a proto ve svém prvním usnesení navrhuji termín 20. dubna, abychom dostali jako Poslanecká sněmovna informaci o tom, jak bude vláda dofinancování roku 2019 fakticky věcně řešit.
Tolik k příspěvku paní poslankyně Vildumetzové Mračkové nebo naopak. (Poslankyně s úsměvem souhlasně pokyvuje.)
Poté bych se ještě rád zmínil ohledně financování zdravotní péče v sociálních službách. Už to tady zaznělo od mého kolegy poslance Mariana Jurečky a také v reakci pana ministra. Samozřejmě souhlasím s tím, že v posledních letech došlo k výraznému navýšení plateb na zdravotní péči v sociálních službách, a to jak v těch terénních, tak v těch pobytových. Nicméně tady byly panem hejtmanem Oklešťkem částečně zmíněny další faktory, a za to děkuji, které je potřeba v souvislosti s tím zmínit.
Navýšení procentuální i navýšení v absolutní částce nic nehovoří o potřebnosti zdravotní péče jak v lůžkových, tak v terénních službách. Populace nám skutečně nejenom stárne, ale setkáváme se stále častěji s pacienty, klienty, kteří mají polymorbiditu, kteří jsou skutečně postiženi řadou chorob. A ta potřebnost, když se dneska podíváte do zejména pobytových služeb, navštěvuji je už řadu let, minimálně pět a půl roku, co jsem tady ve Sněmovně, a vezmete si strukturu pacientů v domovech pro seniory, v domovech se speciálním režimem a v dalších pobytových službách před pěti roky a dnes, tak skladba klientů je úplně jiná, oni skutečně potřebují mnohem více zdravotní péče. A to se na těch platbách musí projevit.***