Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

40.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb.,
o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 452/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Než vám dám slovo, tak doufám, že se sněmovna trochu uklidní. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předložený návrh zákona obsahuje opatření v oblasti důchodového pojištění, které se týká navýšení valorizace důchodů v lednu 2020. Návrhem zákona se realizuje zaručené zvýšení důchodů v lednu 2020 tak, aby průměrný starobní důchod byl zvýšen o 900 korun.

Při zvýšení vyplácených důchodů v lednu 2020 se bude vycházet z příslušných pravidel valorizace stanovených v § 67 zákona o důchodovém pojištění, tj. základní výměra důchodů se zvýší na 10 % průměrné mzdy a procentní výměra důchodů se zvýší o příslušný počet procentních bodů, tak aby byl zohledněn růst cen plně a růst reálné mzdy v rozsahu poloviny. K takto stanovené částce zvýšení se přičte nad rámec této pravidelné valorizace ještě pevná jednotná částka stanovená tak, aby u průměrného starobního důchodu celkové zvýšení činilo částku 900 korun. To znamená, že k příslušnému procentnímu zvýšení procentní výměry důchodu by všichni důchodci obdrželi navíc jednotnou pevnou částku stanovenou podle tohoto pravidla. Výši této částky nelze nyní ještě stanovit, neboť potřebné statistické údaje pro její stanovení budou k dispozici až počátkem září. Lze nyní jen odhadovat, že výše této pevné částky se bude pohybovat kolem 180 až 200 korun. Tato částka bude přitom pro všechny důchodce stejná a každý důchodce ji obdrží jen jednou, i když bude pobírat více důchodů. V případě souběhu výplaty důchodů bude tato částka podle navrhované úpravy náležet k procentní výměře toho důchodu, který bude vyšší, případně nejvyšší. Takto stanovené dodatečné navýšení důchodů si v roce 2020 vyžádá zvýšení výdajů na celkovou valorizaci vyplácených důchodů o zhruba 7 mld. korun.

Navrhované opatření bude mít pozitivní dopad na všechny důchodce. V případě schválení návrhu zákona dojde ke zlepšení příjmové situace důchodců, neboť relace průměrného starobního důchodu k průměrné hrubé mzdě, tedy takzvaný náhradový poměr, se zvýší zhruba o polovinu procentního bodu na 38,8 %. Bez tohoto opatření by nastala stagnace tohoto náhradového poměru. Zároveň se zvýší kupní síla důchodců, neboť reálná hodnota jejich důchodů vzroste o dodatečných 1,9 %. Relativně více vzroste kupní síla u důchodců s podprůměrnými důchody. Například důchod ve výši 6 tisíc korun měsíčně vzroste díky valorizaci o více jak 9 %, zatímco důchod o výši 18 tisíc korun měsíčně o 6,2 %.

Stagnaci či pokles životní úrovně důchodců bychom neměli připustit, a proto prosím o podporu předloženého návrhu zákona a jeho postoupení do dalšího legislativního procesu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za úvodní slovo. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Roman Sklenák.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně a kolegové, paní ministryně Maláčová zde podrobně představila obsah tohoto tisku. Já tedy z pozice zpravodaje se pokusím jinými slovy stručně sdělit, že obsah spočívá v tom, aby se mimořádně zvýšil důchod od ledna příštího roku o jednotnou částku, a to tak, aby u průměrného starobního důchodu zvýšení základní výměry a zvýšení procentní výměry činilo v součtu u průměrného starobního důchodu 900 korun, a to tedy prostřednictvím zvýšení té procentní výměry.

Legislativně se jedná o poměrně jednoduchou novelu. V podstatě sestává z jednoho paragrafu, který se doplňuje do zákona o důchodovém pojištění. Samozřejmě důsledky této novely jsou podstatně rozsáhlejší, a to tedy jak pro příjemce důchodce, kterým se zvyšují příjmy, tak ale i pro státní rozpočet, tak jak bylo uvedeno. V podstatě pokud bude tato předloha přijata, tak se mandatorní výdaje zvýší v příštím roce o 7 mld. korun.

Já o tom mluví také proto, že právě z pozice zpravodaje tohoto tisku si dovoluji doporučit, abychom se snažili projednávat tento tisk tak, abychom dodrželi tu navrženou účinnost, která tam je, to znamená 30. září tohoto roku, jednak s ohledem na Českou správu sociálního zabezpečení, která samozřejmě potřebuje včas vědět výši důchodů od ledna příštího roku, ale také s ohledem na sestavování státního rozpočtu, protože samozřejmě všichni víme, že když se sestavuje státní rozpočet, tak se musí vycházet z platné legislativy, nikoliv z předpokládané. A bylo by dobré právě v tom září znát platnou a účinnou legislativu od ledna příštího roku. A právě z tohoto důvodu by bylo nanejvýš vhodné, abychom zkrátili lhůtu na projednání ve výborech o 30 dnů.

Tolik tedy moje zpravodajská zpráva.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Ten návrh potom prosím načíst v rozpravě.

A nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášeno pět poslanců a poslankyň. Jako první poslankyně Šafránková, poté poslanec Martínek. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Hezký podvečer, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Na úvod chci nejprve jménem klubu SPD sdělit, že určitě podpoříme propuštění projednávaného sněmovního tisku do druhého čtení. To ovšem neznamená, že jsme s jeho obsahem zcela ztotožnění a spokojeni, a už vůbec to neznamená, že jsme spokojeni a ztotožněni s postupem a kroky vlády ve vztahu k našim důchodcům, potažmo s její činností v celé oblasti sociální politiky. (V sále je hlučno.)

Ano, přechod od čtyřicetikorunové valorizace důchodů a opuštění metody jejich navyšování procentní částkou je určitým posunem vpřed, ale není rozhodně uspokojivým, natožpak systémovým řešením. Zvláště přihlédneme-li k tomu, že plánované navýšení důchodů stěží pokryje kumulaci inflace spotřebitelských cen a dalšího nárůstu cen základních životních potřeb - potravin, ale i nákladů spojených s bydlením, zejména cen energií, kde je zvýšení nejmarkantnější za posledních 10 let a plně se projeví až postupně v průběhu celého roku, tak jak bude na jednotlivých distribučních územích probíhat roční vyúčtování odběru elektřiny a plynu. I z těchto důvodů je vládou plánovaná výše růstu důchodů naprosto nedostatečná. Znamená v podstatě jen určitou korekci růstu životních nákladů, za nějž je stejná vláda -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní poslankyně, já vás přeruším. Obávám se, že sněmovna je neklidná a váš projev vůbec nevnímá. Chtěl bych požádat kolegy napravo i nalevo v sále, kteří diskutují, aby tak činili mimo sál. Děkuji. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji. Za nějž je stejná vláda navíc v mnoha ohledech také spoluzodpovědná. Předkládaná novela je, řekněme, povinnou technickou úpravou, která vůbec neřeší složitou a ponižující situaci těch statisíců důchodců, kteří musí každý měsíc žádat o příspěvky a doplatky na bydlení, především ve větších městech, anebo o příspěvek v hmotné nouzi. Neřeší ani stále se rozevírající nůžky příjmové nerovnosti, a to ať už mezi důchodci samotnými, anebo mezi důchodci a zaměstnanci.

Poměr průměrného starobního důchodu vůči průměrné mzdě trvale klesá. Nyní je zhruba na 37 %, přičemž tato i předchozí vláda hovořily o úplně jiných relacích, kterých hodlají v daném ohledu dosáhnout. Takovým stylem se ale deklarované hodnoty nenaplní. A není také ani možné, udržitelné, spravedlivé ani únosné to, že dle údajů České správy sociálního zabezpečení z loňského roku pobírá zhruba 780 tis. důchodců částku nižší než je 10 tis. korun měsíčně, a zhruba 350 tis. našich seniorů dokonce pod 8 tis. korun měsíčně.

Vzhledem k těmto skutečnostem a k tomu, aby se i naši senioři v těchto příjmových kategoriích dožili doby, kdy i jim alespoň náznakem bude lépe, zde musíme postupovat mnohem rychleji, razantněji a ambiciózněji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím o slovo poslance Tomáše Martínka. Připraví se poslanec Bauer. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Vážené dámy, vážení pánové, v rámci tohoto tisku mám několik otázek na zástupce předkladatele, ministryni práce a sociálních věcí.

Nejprve bych se rád zeptal, co vedlo předkladatele k náhlé změně původního návrhu zákona o důchodovém pojištění. Ještě nedávno bylo vládě předkládáno zvýšení důchodů skrze navýšení základní výměry, a sice z 10 % průměrné mzdy na 10,6 % průměrné mzdy. Dle informačního systému eKLEP na jednání vlády dne 25. 3. 2019 nebyl tento návrh projednán. Na příštím jednání vlády dne 1. 4. 2019 byl vládě k projednání předložen stávající návrh, tedy přičtení pevné vypočtené částky z průměrného důchodu k procentní výměře u všech důchodů. Co tedy předkladatele k této nesystémové změně vedlo?

Dále bych se chtěl zeptat, jakých důchodců se v rámci předloženého návrhu zvýšení důchodu nad valorizaci dotkne. Pakliže bude návrh včas schválen, zvedne se nad valorizaci i důchodcům s důchodem přiznaným po 31. prosinci 2019? Kdyby ministerstvo předložilo původní návrh, tedy zvýšení základní výměry, týkalo by se zvýšení nad valorizaci i důchodců s důchodem přiznaným po 31. prosinci 2019.

Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím poslance Bauera, který je přihlášen do rozpravy. Připraví se poslankyně Pekarová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bauer: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, kolegyně, kolegové, není sporu o tom, že důchody jsou v České republice nízké a že bychom je měli zvýšit. O tom určitě není debata a i náš poslanecký klub bude podporovat propuštění tohoto návrhu do druhého čtení. Nicméně si dovolím říci několik slov k motivaci současné vlády.

Já jsem členem takzvané důchodové komise. Jenom pro vaši informaci, ta komise se správně jmenuje komise pro spravedlivé důchody. Je to odborný tým, který je pod záštitou paní ministryně práce a sociálních věcí při Ministerstvu práce a sociálních věcí. Na základě její činnosti si myslím, že vládě na důchodech a důchodcích vůbec nezáleží. Vláda zvyšuje důchody jen proto, aby se tím před příštími volbami pravděpodobně mohla chlubit nebo říkat, že někdo byl proti, nebo ho ostrakizovat za to, že vznese nějaké logické dotazy, protože tím nepřeje českým důchodcům.

Myslím si, že kdyby vláda chtěla současnou tristní situaci velké části důchodců opravdu řešit, mohla paní ministryně Jana Maláčová aktuální návrh na zvýšení důchodů projednat s odborníky a s opozičními politiky na důchodové komisi, jak jsme se ostatně zavázali ve statutu této komise, kterým se zřizovala. Ale musím konstatovat, že bohužel to paní ministryně neudělala. Mám pocit, že paní ministryně používá spíše důchodovou komisi čistě v zájmu prosazování své politiky a svých mediálních zájmů a nesnaží se hledat konsenzus, ale jednání komise spíše využívá pro krytí svých nápadů nebo návrhů.

Milé dámy a pánové, někdy bych vám přál vidět udivené výrazy přítomných akademiků nebo členů komise, kteří problematice důchodů opravdu rozumějí, když je paní předsedkyně komise za přítomnosti paní ministryně vyzve, aby hlasovali, o nějakém návrhu, když oni před malou chvílí vysvětlili, že tento návrh je buď nehlasovatelný, nebo pozbývá logiky.

Pokud by se vláda o důchodce opravdu zajímala, musela by chtít řešit i situaci především důchodců budoucích. To ale nedělá a paní ministryně Jana Maláčová dokonce v minulosti prohlásila mediálně, že důchodová reforma v naší zemi není potřeba, a to navzdory názoru všech odborníků a navzdory jednoduchým statistikám, že za dvacet let bude na stejný počet plátců daní o milion důchodců více.

Já nechci tomuto nadčasovému tématu dneska věnovat více času, než je nezbytně nutné, a tak řeknu jen, že tato vláda významně přispívá k tomu, že velká část důchodců bude za dvacet let přežívat, jen pokud se o ně jejich rodina finančně postará. Části důchodců nebude tato totální závislost vadit, nesporně ale většině z nich vezmete sebeúctu, samostatnost a svobodu. Možná má vláda pocit, že dvacet let je dlouhá doba a že se budoucí kolaps důchodového systému nějak vyřeší. Ale opak je pravdou.

Předposlední poznámka na závěr. Tím, že se váš návrh opět zmenšuje, nebo zmenšuje zásluhovost důchodů, vysíláte jasný signál všem živnostníkům, podnikatelům a řemeslníkům, že platit vyšší sociální pojistné než minimální nemá žádný smysl, a proč by to vlastně dělali.

Já bych si dovolil na úplný závěr možná vznést několik dotazů, možná nejenom na paní ministryni, ono by to mělo směřovat i na samotného premiéra naší země nebo na ministryni financí. Ale já jsem si dnes a včera večer dal opět tu práci a přečetl jsem si programové prohlášení vlády České republiky, na kterém tato vláda získala důvěru v Poslanecké sněmovně. Na stránce 1 tohoto programového prohlášení je absolutní priorita mezi prioritami napsáno: za prvé chceme důchodovou reformu. Tak se chci zeptat, jestli opravdu platí, že tato vláda chce důchodovou reformu a jestli v duchu programového prohlášení vlády opravdu bude důchodovou reformu připravovat a prosazovat.

Součástí programového prohlášení je mimo jiné i to, že chcete oddělit důchodový účet od státního rozpočtu a stanovit jasné finanční vztahy mezi tímto účtem a státním rozpočtem. Takže další dotaz zní - a my jsme o tom diskutovali taktéž na důchodové komisi - jestli opravdu připravujete oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu.

Když si v programovém prohlášení vlády následně nalistujete kapitolu, která se týká sociální politiky a zaměstnanosti, která je na straně 8, tak tam mimo jiné zní, že vláda prosadí novelu zákona o důchodovém pojištění, která zvýší základní výměru důchodu na 10 % průměrné mzdy, tím přispějeme ke zvýšení životní úrovně lidí s nízkými důchody, kde základní výměra tvoří významnou část důchodu, aniž by byl narušen princip zásluhovosti. Takže ta další otázka zní, jestli opravdu ty kroky, které připravujete, jsou v duchu vašeho programového prohlášení vlády, protože nesporně platí, že to minulé zvyšování důchodů, které jsme tady odsouhlasili, ale i to současné vede ke snižování principu zásluhovosti, což je v rozporu s programovým prohlášením vlády.

A v neposlední řadě, ta třetí otázka se týká dokonce další kapitoly programového prohlášení, kde se říká o tom, že se posílí princip zásluhovosti a budete motivovat lidi v aktivním věku, aby využívali podporované formy individuálního zajištění na stáří. Takže to je taktéž otázka, jestli opravdu připravujete v rámci důchodové reformy ne to snižování, kterého jsme teď svědky, ale především posilování principu zásluhovosti.

A v neposlední řadě ten dotaz směřuje na fiskální udržitelnost těch návrhů, protože když se podíváte do důvodové zprávy tohoto vládního návrhu zákona, tak tam jednoznačně zní, že navrhovaným opatřením dojde ke zvýšení důchodů, a tím i výdajů státního rozpočtu na dávky důchodového pojištění. A mimo jiné v té důvodové zprávě zní, že navrhované opatření znamená skokový nárůst výdajů na důchody. A správně to tady řekl pan zpravodaj; jen v tom příštím roce to bude přibližně 7 miliard korun a v rámci střednědobého rozpočtového výhledu se počítá přibližně s 22 miliardami. Mimo jiné v důvodové zprávě stojí, že z pohledu dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí vytváří navrhované opatření potřebu dodatečně fiskálně konsolidovat, to znamená najít nějaké jiné příjmy. Takže ta má poslední otázka zní: kde tato vláda, případně Ministerstvo financí nebo Ministerstvo práce a sociálních věcí chce najít dodatečné příjmy, tak abyste dostáli závazkům, které jsou vypsány v důvodové zprávě, kterou jste připravili?

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji, a než pozvu dalšího řádně přihlášeného řečníka, je zde s faktickou poznámkou pan poslanec Bláha. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Bláha: Já děkuji panu předsedajícímu. Kolegyně, kolegové, já bych chtěl prostřednictvím pana předsedajícího vzkázat do opozičních lavic, že mně rozhodně jako členovi nebo poslanci vládní strany není jedno, jestli bude důchodová reforma, nebo ne, a jsem připraven o tomto diskutovat. Dokonce mám připraven návrh, jak si myslím, že by to mělo fungovat. Máme na to všechna data, to znamená, že víme o každém vše, vše je zaevidováno, stačí ta data jenom použít. A věřte tomu, že důchodová reforma by byla obrovsky jednoduchá a na konci by byla i ta finanční úspora, která by nám všem pomohla v tom světle na konci tunelu, že by nám bylo jasné, jestli se budeme zodpovědně chovat tak, že opravdu na ten důchod všichni dosáhneme. Jenom opravdu je to faul trošku, abychom říkali připraví to vládní strana nebo vláda, protože to takhle nelze vzít. Na tom se musíme shodnout všichni. Je potřeba, aby do toho šla opozice i koalice jako jeden muž, a na konci může být opravdu to, co nám všem pomůže, protože jednou, i když nechci jít do toho důchodu, tak jednou tam určitě půjdu a nebude mi jedno, jaký důchod budu dostávat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji panu poslanci Bláhovi za jeho poznámku a nyní paní poslankyně Pekarová, řádně přihlášená do rozpravy. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Vážené dámy, vážení pánové, dobrý den. Téma důchodů tady řešíme velmi často, nicméně vždycky jsou to jenom nesystémové kroky, jeden nesystémový krok stíhá druhý, ale nějakou kompletní opravdu reformu nebo nějaké opravdu systémové řešení jsme tady neviděli ani v minulém, ani v tomto volebním období. V tomto volebním období se přitom jedná o jednu z hlavních priorit programového prohlášení této vlády, neboť je to první bod, který tam je uveden. A byť byla zřízena komise pro spravedlivé důchody, jak tady zaznělo, tak musím souhlasit s předřečníkem panem Bauerem, že to, jakým způsobem tam občas ta jednání v poslední době tedy probíhala a jak i samotní ekonomové a odborníci, kteří jsou tam přizváni, kteří jsou členy této komise, žasnou nad některými těmi návrhy. To mohu jenom potvrdit. Opravdu jsme se pak následně dozvěděli, že vlastně jedna z těch priorit, z těch čtyř základních priorit komise, která byla nedávno ustavena, není zas až tak velká priorita, totiž právě řešit udržitelnost systému. To považujeme samozřejmě za velmi nebezpečné a dlouhodobě, až možná trochu únavně z opozice upozorňujeme na to, že toto téma nás může, nebo tento problém nás velmi brzy může dostihnout jako celou republiku.

Proto mám také samozřejmě k tomuto návrhu výhrady nejenom z hlediska té nesystémovosti, ale i fiskální udržitelnosti a také několik dotazů přímo na paní ministryni. Určitě si vzpomenete, že jsme přijali v roce 2018 v červnu na jednání Poslanecké sněmovny usnesení, kterým jsme žádali vládu České republiky, aby neprodleně zahájila práce na přípravě změny důchodového systému. My jsme tehdy dali termín, který samozřejmě je ještě stále tedy daleko, dá se říci, totiž že žádáme vládu, aby hledala řešení do budoucna, a konkrétně tedy do 31. prosince tohoto roku seznámila Poslaneckou sněmovnu s kroky, které v této věci učinila. Nicméně vzhledem k tomu, že právě jako i členka té komise vidím, že není zahájena žádná příliš tedy aktivní práce na tom, abychom se dočkali v tomto volebním období právě nějaké systémové změny, tak by mě zajímalo, při této příležitosti se tedy chci zeptat paní ministryně, zda na ministerstvu zpracovává nějaké podklady, zda budeme vůbec jako komise řešit jeden z bodů, který je jak v programovém prohlášení, tak tedy v tom statutu komise jako jeden z cílů, a v jaké fázi se ta příprava v současné chvíli nachází.

Přece jenom už se blíží poměrně kvapem léto, to známe, že jsou takové trošku, řekněme, laxnější práce, i my máme takzvané parlamentní prázdniny, a pak se rok přehoupne do své druhé poloviny a budeme zde tedy stát před naplněním tohoto usnesení. Jsem velmi zvědavá, a proto bych tedy považovala za vhodné, abychom byli seznámeni s tím, jak dalece to vláda bere vážně a jestli plní toto ustanovení nebo usnesení, které tady bylo poměrně jednomyslně přijato.

Vím, že vláda si s usneseními, které tady přijímáme, příliš horkou hlavu nedělá, ukázala to i v případě například platů učitelů. To jsme tady sice něco přijali, ale následně to splněno nebylo, byť se tím nejenom vláda, ale všechny strany holedbají a chtějí, aby tedy byly platy učitelů zvyšovány. V tomto případě taktéž všechny strany považují řešení důchodového systému za důležité, takže si nemyslím, že by nebyla vůle, ale je vidět, že tam chybí na tom nejdůležitějším místě, kde by měla být.

Další usnesení, které jsme k této tematice a problematice přijímali, bylo už na výboru pro sociální politiku, konkrétně tedy 7. února tohoto roku, kdy jsme právě nejenom přivítali zřízení odborného pracovního týmu pro důchodovou reformu, ale vyzývali jsme tuto komisi, tento odborný pracovní tým, aby se primárně zabýval příjmovou stránkou penzijního systému, a opět, aby tedy předložil řešení udržitelnosti penzijního systému. Takže opět tehdy bylo velmi přesvědčivou většinou přijímáno usnesení včetně tedy hlasů samozřejmě vládních poslanců, protože jinak by nemohlo takové usnesení projít, když většina ve výboru je držena vládní koalicí. Opět je to tedy usnesení, které má určitou váhu, a měli bychom na něj dbát a samozřejmě se jím řídit.

Je to prosté. Pokud máme nějaký objem peněz, máme nějaké příjmy, je to podobné jako v jakémkoliv jiném hospodaření a můžeme si to samozřejmě každý představit i na hospodaření třeba každé domácnosti, co je určitě každému blízké, a nemusí být žádným ekonomem. Tak prostě máme-li nějaký objem peněz, tak nemůžeme utratit více, než kolik máme. Pokud utrácíme více, tak se zadlužujeme, musíme to řešit v budoucnu a pouze odkládáme řešení na jindy. Proto se nabízí samozřejmě otázka, kde bude vláda šetřit, kde chce peníze vzít, jestli tedy ministerstvo pro zvýšení nachází zdroje, jestli bude někde jinde schopné těch zhruba 7 miliard korun, které to bude stát, ušetřit. A měli bychom určitě znát i zdroj těchto peněz, kde tedy konkrétně se to dotkne našich občanů, protože samozřejmě rozpočet bezedný není.

Stejně jako už tady někteří citovali samotnou důvodovou zprávu k tomuto návrhu, tak je legitimní, abychom znali odpovědi na tyto otázky, protože ten výhled samozřejmě není vůbec lichotivý. A pokud se bavíme o důchodech v budoucích letech, nejenom třeba za deset, patnáct, ale i dvacet let, tak se samozřejmě nebavíme jenom o lidech, kteří jsou dnes třeba v produktivním věku a do důchodu teprve půjdou, ale často jsou to už ti dnešní důchodci, kteří se tohoto věku samozřejmě dožijí, protože věk dožití, chvála bohu, nám stoupá, a vzhledem k tomu, že věk odchodu do důchodu, když budu brát, že třeba v 65 letech dneska někdo odchází do důchodu, tak i on za patnáct let ještě pozná důsledky toho, že jsme teď v roce 2019 nepřijali žádné řešení, protože i jeho jako důchodce se to v té době bude dotýkat. Takže se bavme o tom, že ta opatření nemají vliv jenom na současné důchodce, nebo respektive mají mít vliv na budoucí důchodce, ale mají už i na řadu současných lidí v penzi.

Tempo růstu výdajů na penze, které se dosáhne tímto návrhem, je přes 7 %, zatímco tempo růstu nominálního HDP a celkových rozpočtových příjmů je 4 %. Takže tady je vidět ten rozpor toho, že rostou penze rychleji, než roste nominální HDP. A samozřejmě TOP 09 je pro to, aby penze byly co nejvyšší, ale co nejvyšší v tom smyslu, abychom i v budoucnu na ně měli, aby byly udržitelné. To znamená, abychom teď nerozpoutali jeden velký mejdan, který ale nebudeme schopni utáhnout, a v budoucnu na něj doplatíme a budeme sčítat škody.

Proto by mě zajímalo opravdu velmi seriózně, jakým způsobem hodlá ministerstvo a paní ministryně tuto situaci řešit. Kde vidí ty potenciální zdroje? A samozřejmě že by to měly být zdroje, které už dnes existují, nikoliv nějaké plány, nějaké dohady, které teprve v koalici rozebíráte, které jsou ještě zatím ve fázi opravdu jenom nějakých přání jedné či druhé strany, protože ve chvíli, kdy něco není opravdu už v našem platném právním řádu, tak jsou to jenom nějaké úvahy a nedá se na to absolutně spoléhat. Takže to je samozřejmě zcela legitimní dotaz. Samozřejmě že bychom si přáli, aby ten růst byl co nejvyšší, ale je potřeba brát v potaz ekonomickou realitu.

Mě by také zajímalo, proč byla stanovena zrovna částka 900 korun a proč to není třeba 1 000 nebo 1 500. Prostě evidentně je to z nějakého důvodu a ten by nám měl být také ozřejmen. A pokud jste se tedy rozhodli, že to je tato částka, na kterou jsme ještě schopni dát, tak asi určitě už musíte vědět, odkud a kde ty peníze jsou a kde čekají, kde jinde se ušetří, co jiného stát financovat nebude.

Znovu připomínám, že prognózy jsou takové, že zatímco dnes dáváme na důchody zhruba třetinu státního rozpočtu výdajové složky, tak kolem roku 2050, 2055 už by to mělo být přes 45 %. Samozřejmě adekvátně se stárnutím populace porostou i výdaje na zdravotnický systém, na sociální péči, takže více než 50 % bude prostě ze státního rozpočtu potřeba dát na tyto sociální a zdravotní výdaje a to určitě někde chybět bude.

Takže z tohohle hlediska je více než důležité a potřebné se tímto tématem zabývat, protože nejenom Národní rozpočtová rada a další respektované organizace upozorňují na neudržitelnost systému, a pokud před tím budeme zavírat oči, tak možná teď můžeme dávat do médií nějaké líbivé prohlášení a bít se v prsa, že jsme dokázali pomoci současným penzistům, a já jim to opravdu velmi přeji, aby i u nich se životní úroveň zlepšovala, ale měli bychom jim také jedním dechem společně k tomu dodat, že řešíme i penze v budoucnu. Tu druhou větu však v současné chvíli dodat nemůžeme, protože tomu tak skutečně není. Pokud ano, budu ráda vyvedena z omylu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a nyní prosím další přihlášenou do rozpravy, jíž je paní poslankyně Hana Aulická. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych i já za klub KSČM řekla pár slov k této novele. Každopádně si ještě dovolím prostřednictvím pana předsedajícího trošku reagovat na mou předešlou kolegyni paní Pekarovou, která tady hovořila o nějaké reformě, a jak pracuje komise a tak dále, i z pohledu strany TOP 09 a vlastně apelovala i na Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby přišlo s nějakými reformními nápady a novelami k této záležitosti.

Já bych jenom chtěla říci, že reforma důchodového systému vlastně probíhá sto let. Protože neustálé změny, neustálé velké a drobné změny a reformy v důchodovém systému jsou vlastně reformy celého důchodového systému. Chtěla bych taky jenom říct, že mě velice mrzí to, že se tady bavíme o nějaké systémové reformě, ale třeba z pohledu TOP 09 jsme opravdu nezaznamenali nějaké zásadní návrhy, které by nám říkaly, jaké by vlastně zásadní reformy měly být. Ano, prostřednictvím pana předsedajícího paní Pekarová tady zmínila, že bylo na konci roku 2018 přijato usnesení, které říkalo a ukládalo Ministerstvu práce a sociálních věcí a celé vládě přijít s nějakými návrhy. Každopádně KSČM a myslím, že i ČSSD byly při tomto hlasování proti, protože jsme zásadně proti tomu, aby se zlikvidoval průběžný systém, který se ukázal jako jediný možný a funkční pro to, aby náš důchodový systém nezkolaboval a otevřel nám dveře k tomu, abychom řešili, jak už tady bylo i řečeno, dlouhodobé financování a tak nějak napříč politickým spektrem usnesení, jak vlastně budeme řešit to dlouhodobé financování pro nejen současné důchodce, ale i pro budoucí seniory.

Taky bych chtěla říci, že komise, která je teď nově ustanovena, nerezignovala, ale naopak si myslím, že se snaží vyřešit ty nejpalčivější problémy. A pokud, vaším prostřednictvím pane předsedající, paní Pekarová říkala, že jí tam chybí ty zásadní reformní návrhy, tak přece i ona sama, když se účastní jednání této komise, má právo iniciovat a navrhovat změny, které by mohly být na této komisi projednány, tak stejně jako může na půdě Poslanecké sněmovny. (V sále je velký hluk. Mnozí poslanci si už balí věci a chystají se k odchodu.)

Já se tedy budu zaobírat vlastně tímto samotným návrhem, kdy hlavním cílem vládního návrhu je postupné vyrovnávání propadu náhradového poměru mezi průměrnou mzdou a průměrným důchodem z hodnoty 42,3 % v roce 2013 na 37,9 % v roce 2018. Aby však bylo možné zvýšit životní úroveň důchodců nad rámec znění současného zákona, musí Sněmovna České republiky včas přijmout tuto novelu, kterou dnes projednáváme. Návrh navíc vychází vstříc podprůměrným důchodům, za což je KSČM velice ráda, neboť navýšení nevychází z výpočtového základu, tedy zásluhovosti, která tady byla i v předchozích diskusích kritizována, ale z poměrného... z proměnných a průměrného důchodu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní poslankyně, já vás přeruším a požádám kolegy o klid v sále. Děkuji. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Chtěla bych říci, že KSČM dlouhodobě prosazuje, aby byl náhradový poměr u průměrného důchodu k poměrné čisté mzdě alespoň nad 40 %. Vzhledem k tomu, že ale v minulosti došlo - můžeme říci vinou pravicové koalice - k dvouleté redukované valorizaci a v posledních letech dochází k poněkud rychlejší dynamice růstu mezd a platů, nestačí valorizace i přes nárůst úrovně valorizace podle mezd z 30 na 50 %, která je v propočtu ke mzdám vždy uplatňována s dvouletým zpožděním, držet v náhradovém poměru krok. Proto se tento poměr propadl a nebude v případě přijetí tohoto návrhu vyrovnán ani do roku 2022.

Jsem ráda, že i KSČM vlastně v rámci podpory této vlády vyjmenovala nárůst a jednu z podmínek podpory vlády a požaduje kontinuální navyšování mezd a důchodů. Bohužel stanovená dynamika mezd není kopírována díky zákonnému nastavení stejně rychlou dynamikou růstu důchodů, proto je mimořádná valorizace jediným možným řešením. Chtěla bych také říci, že jsme jako KSČM v minulosti nesouhlasili s propady náhradového poměru důchod versus mzda. A jsem také ráda, že jsme si opět vymínili tu podmínku, o které jsem dneska hovořila.

To znamená, budu velice ráda, pokud se nyní budeme bavit o tom navýšení na těch 900 korun, pokud schválíme, jak tady bylo řečeno, i snížení na 30 dnů vlastně to projednávání i ve výborech, tak aby opravdu to slíbené navýšení pro naše seniory bylo dodrženo v čase od 1. 1. 2020. A já věřím, že i v rámci projednání komise, nebo jednání další komise, která řeší víceméně budoucnost našich seniorů a s tím všechno spojené, tak že tam se především budeme bavit o tom, nevím, jestli bude shoda napříč politickým spektrem, ale především tam se budeme bavit o tom, že bychom měli řešit nejenom to, jak financovat, ale tak, aby i ty důchody v budoucnosti nebyly na úrovni takové, že naši senioři, pokud zůstanou sami, tak se vlastně bojí o to, aby vůbec přežili, a podpora sociálních dávek je ve větší míře jediným možným řešením pro to, aby naši senioři nějak přežívali a žili, protože i v rámci rodiny se opravdu velice často nemohou spolehnout.

A další velký problém je zde, že nám tady přibývá, a v té společnosti je to čím dál tím více vidět, lidí, kteří nebudou mít nárok na samotný důchod, to znamená, že pro ně další řešení budou opět jenom sociální dávky, tak aby nám nezůstali na ulici v době, kdy vlastně budou mít v uvozovkách věk důchodový. A to si myslím, že je další velký problém, protože ten počet lidí opravdu neustále narůstá. Děkuji moc.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. S přednostním právem se mi přihlásil pan zpravodaj Sklenák. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Je zřejmé, že dnes tento bod neprojednáme. Přihlásil jsem se s přednostním právem proto, abych oficiálně tedy v obecné rozpravě dal ten návrh, který jsem avizoval ve zpravodajské zprávě, abychom zkrátili lhůtu na projednání ve výborech na 30 dnů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za návrh. A nyní tedy prosím jako dalšího do rozpravy, pana poslance Ferjenčíka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, paní ministryně, chtěl bych připomenout také jedno usnesení této Sněmovny, a to usnesení z 29. června 2018, ve kterém Poslanecká sněmovna upozorňuje vládu, že současné financování důchodového systému založené primárně na zdanění práce je dlouhodobě neudržitelné, a Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby hledala řešení této situace do budoucna a do 31. 12. 2019 seznámila Poslaneckou sněmovnu s kroky, které v této věci učinila. (Velký hluk v sále.)

Tak já bych vás chtěl požádat, paní ministryně, abyste stejně horlivě, jako pracujete na zvyšování -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Chtěl bych požádat o klid v sále. Prosím, pokračujte, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Já bych vás chtěl požádat, paní ministryně, abyste stejně horlivě, jako pracujete na svém obrazu zvyšovatelky důchodů, pracovala i na plnění tohoto usnesení, které vám uložila celá Poslanecká sněmovna, a skutečně jste s těmi návrhy na zvýšení důchodů současně přinášela, přicházela s návrhy, kde na to vezmete, protože jinak hrozí, že skutečně to dnešní zvýšení důchodů bude na úkor budoucích generací a to bychom my rozhodně nepovažovali za správné.

Ten tisk bude mít poměrně značné rozpočtové dopady. Podle podkladových materiálů je to 7 miliard příští rok. Není uvedeno, kde se to má vzít v rozpočtu na příští rok, protože příjmy letos bohužel výrazně stagnují. Stejně tak to má být 7,8 miliardy o rok později.

A chtěl jsem se zeptat na několik konkrétních věcí, především koho se to týká a jakým způsobem bude ta valorizace přesně fungovat, protože aspoň co jsem pochopil z vašeho vrtění hlavou, tak se to netýká důchodců, kteří půjdou do důchodu příští rok, takže těm se nic nepřidává. Vlastně v celém zákoně se bavíme jenom o 180 korunách, které dostanou důchodci nad rámec valorizace. Asi v celé Sněmovně je shoda, předpokládám, napříč spektrem, že minimálně tu valorizaci samozřejmě důchodci mají dostat. Takže těch 720 korun je zcela nesporná částka, kterou podporuje celá Sněmovna. Bavíme se o tom dodatečném navýšení. Chtěl jsem se zeptat tedy, jestli těchto 180 korun, které dostanou důchodci, kteří už dneska v důchodu jsou, v průběhu příštího roku, tak jestli o ně se navýší i ten základ, který se jim potom bude valorizovat. To znamená, jestli náklady tohoto opatření do budoucna exponenciálně porostou, nebo jestli zůstane u těch 7 miliard ročně, a konkrétně bych se chtěl zeptat na to, jestli dojde ke snížení důchodů. (Předsedající vstupuje do řeči.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, 19 hodin. Předně bych chtěl vyzvat poslance, kteří si přišli vyslechnout závěr této debaty, aby se případně usadili na svých místech. Nicméně protože je 19 hodin, musíme přerušit projednávání a rozpravu. Registruji, že to přerušuji ve vašem vystoupení, pak je přihlášen s přednostním právem pan poslanec Chvojka a poté paní poslankyně Golasowská v obecné rozpravě. Zazněl návrh na zkrácení projednávání ve výborech, a jelikož je po 19. hodině, již nemůžeme hlasovat a jednat o zákonech.

Přerušuji tento bod v obecné rozpravě a přerušuji též jednání naší současné 28. schůze Poslanecké sněmovny, a to do pátku 26. dubna do 9 hodin. Jelikož tedy nebude čtvrtek jednacím dnem této schůze, neproběhnou zítra písemné ani ústní interpelace. Zároveň připomínám, že ve čtvrtek 25. dubna, tedy zítra, bude v 10 hodin zahájena 29. - mimořádná - schůze Poslanecké sněmovny. Přeji pěkný večer.

 

(Schůze přerušena v 19.01 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.