(16.40 hodin)
(pokračuje Munzar)
V našem státě dochází postupně v posledních letech k neustálému zvyšování demokratického deficitu. To se vyznačuje tím, že rostou pravomoce státu na úkor práv občanů. Konkrétně v EET se to právě vyznačuje různými pokutami za administrativní pochybení, za banality typu nepřeřízení času na zimní čas nebo letní čas, včasné zaúčtování krabičky tic tac do pár sekund nebo neumístění tabulky s informací o EET na provozovně atd. Anebo se třeba šibeničními lhůtami pro živnostníky v rámci kontrolního hlášení. Podnikatelé, zejména ti malí, jsou oproti státu v nerovnoprávném postavení. Stát by měl být ale partnerem živnostníkům a střední třídě. Nebýt tím, kdo za každou cenu trestá, je restriktivní, a mnohdy to mnozí živnostníci označují i za šikanózní jednání.
Na množství kontrol se ukazuje, jak Finanční správa dostala do ruky bič na podnikatele. Ale základem prosperity státu není růst státní moci, permanentní nedůvěra a utahování šroubů pro malé živnostníky. Základem ekonomické prosperity státu je právě soukromá aktivita. A my - a já to tady říkám neustále a opakuji to a budu to opakovat - budeme rádi za každého člověka, který se dokáže v budoucnu postarat sám o sebe, o svou rodinu. Dokáže vydělávat, nabízet své služby svému okolí, dávat dokonce i mnohým lidem práci, přispívá do zdravotního a sociálního systému České republiky a není závislý na sociální podpoře státu. A bohužel hnutí ANO ve vládě díky EET tento přirozený model plánovitě boří. Protože co je EET? To je jenom symbol toho, že živnostníci jsou pro stát pouze zdrojem příjmů do státního rozpočtu.
My máme přístup ke střední třídě a živnostníkům jiný, a proto zde představím několik pozměňovacích návrhů.
První pozměňovací návrh, který vám chci, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, představit, de facto ruší náběh třetí a čtvrté vlny EET. Fiskální výnosy z již zavedené první a druhé vlny EET jsou diskutabilní. Když se podíváte na to, jak rostou jednotlivé příjmy státu, roste ekonomika, tak tam není výrazných rozdílů v trendech mezi tím, když není zavedeno EET, a EET. My skutečně nedokážeme rozlišit, zda jedna koruna příjmu do státního rozpočtu přišla proto, že máme v České republice ekonomický růst, toho podnikatele a živnostníka navštívil nový klient, nebo stávající klient si zaplatil větší služby, protože zkrátka žijeme v ekonomickém růstu - anebo je to díky tomu, že EET přineslo odhalení dříve této černé tržby. Já si to nemyslím, já podnikatelům věřím a myslím si skutečně, že nemůže Ministerstvo financí jednoznačně a stoprocentně dokázat, že přínosy EET jsou takové, jaké se nám snaží v tiskových zprávách říkat.
Naopak, rozšíření EET povede ke zvýšení administrativní náročnosti podnikání v různých sektorech, v různých oborech. Ministerstvo financí mezi nimi nerozlišuje. Ale říkal to tady správně pan kolega Ferjenčík, že předtím bychom se měli skutečně zamyslet, jestli není rozdíl třeba mezi malým živnostníkem někde v nějaké obci a velkým supermarketem. Takže nevede EET k narovnání podnikatelského prostředí, ale naopak vede právě ke zvýšení administrativní, a dokonce i finanční náročnosti podnikání. Protože náklady na podnikatelskou činnost to jednoznačně zvýší. To nejsou jednorázové výdaje ze strany živnostníků na pořízení EET, to není jenom jednorázový výdaj na zakoupení toho zařízení. To jsou náklady na správu toho zařízení, na údržbu toho zařízení, náklady na zajištění připojení apod.
Z tohoto důvodu se domnívám, že se nejedná o nástroj, který narovnává, ale naopak o nástroj, který přináší nerovnost do podnikatelského prostředí. A já bych vám tady jenom, abych podpořil tento náš pozměňovací návrh, přečetl pouze část toho disentního stanoviska některých ústavních soudců proti výroku nálezu ÚS k posuzování EET. Dovolím si tuto citaci: Před zavedením EET měl proto stát poctivě a velmi důkladně zkoumat, zda již byly vyčerpány všechny méně invazivní a obtěžující možnosti, které má k dispozici ke kontrole správného a spravedlivého výběru daní. Nic takového se však v daném případě nestalo, byť zavedení EET nesporně představuje další administrativní i finanční zatížení činnosti podnikatelů. Ustrnout na pouhém konstatování, že zavedení EET velmi pravděpodobně povede ke zvýšení výběru daní, a proto obstojí i z ústavněprávního hlediska, je totiž velmi nebezpečné a zneužitelné. Zavedení EET pod veřejně prezentovaným, byť empiricky zcela nepodloženým politickým dojmem, že nikdo daně neplatí, a je proto namístě zpřísnění jejich výběru, totiž považujeme za podobně nerozumné a ve svých důsledcích nespravedlivé jako ponechání celé třídy po škole jen proto, že v hodině vyrušoval jediný žák.
Bohužel, tato vstupní úvaha je základní filozofií napadeného zákona a není řešitelná odstraněním pouze několika jeho nekřiklavějších zásahů do soukromí a svobody podnikání. Proto já, z těchto důvodů, a já se ztotožňuji s tímto disentním stanoviskem části ústavních soudců, navrhuji pozměňovací návrh, který ruší rozšíření EET, třetí a čtvrtou vlnu.
Další pozměňovací návrh, který jsem si dovolil nahrát do systému, je podobný, který říkal můj kolega Ivan Adamec, je zrušení nesmyslné povinnosti umisťovat tabulku o EET na každé provozovně. Tak jestli chceme bojovat proti daňovým únikům, co má za smysl trestat jednotlivé podnikatele za to, že si vylepili nebo nevylepili nějakou tabulku na provozovnu. To je klasický příklad toho, co jsem říkal, že zde dochází k demokratickému deficitu a zvyšování zbytečných pravomocí státu na úkor práv právě živnostníků. Proto navrhuji tuto povinnost, která je nesmyslná, vůbec nevede k tomu původně proklamovanému cíli zavedení EET, bez náhrady zrušit.
Další tři návrhy, které vám budu představovat, se netýkají přímo EET, ale týkají se kontrolního hlášení. Protože to bylo další opatření, které zasáhlo nějakým způsobem podnikatelský sektor. A my musíme vidět, že i v tom kontrolním hlášení některé lhůty a některé pokuty jsou nepřiměřené.
Jeden z pozměňujících návrhů, který předkládám, reaguje na skutečnost, kdy v rámci přijetí tzv. daňového balíčku před pár měsíci došlo k jedné zásadní změně ve smyslu udělování pokut správcem daně. Dosud platná právní úprava před přijetím balíčku, která právě s daňovým balíčkem byla změněna, předpokládala nejdříve udělení pokuty za pochybení dle § 101h odst. 1 nebo 2 daňového řádu. To jsou pokuty, pokud někdo dal pozdě kontrolní hlášení nebo si ho neopravil. Daňový balíček toto změnil na to, že správce daně, pokud sám usoudí, že podnikatel maří správu daně, může uložit pokutu až půl milionu korun, což je likvidační výše, i tomu, kdo včas dal kontrolní hlášení, ale nevyplnil ho úplně celé, resp. nevyplnil všechny údaje úplně přesně. Takže se netrestá nesplnění daňových povinností, ale trestá se i snaha o splnění daňových povinností i administrativních povinností tím, že podnikatel dá to kontrolní hlášení, ale bohužel se může stát, že tam má nějakou chybu. A stát by měl v takovém případě přistupovat nejdříve k tomu, aby se snažil ve spolupráci s tím podnikatelem tu chybu odstranit, a ne ho hned trestat likvidační pokutou. Proto se domnívám, že nejdříve je nutné prokázat úmysl ztěžování nebo maření daní.
Proto navrhuji pozměňovací návrh, který mění tuto pokutu do varianty, která byla před tím daňovým balíčkem. A věřím, že se k tomu připojíte, protože skutečně nemá smysl takto likvidačně trestat podnikatele za administrativní pochybení.***