(12.00 hodin)
(pokračuje Profant)
Častým protiargumentem je, že tím znehodnotíme celý systém lékového záznamu, tedy že to pozitivum, že lékaři budou moci sdílet ty léky, informace, budou hned vidět ty problémové kombinace léků a podobně. Nicméně tam bohužel došlo k tomu, že už v tom vládním návrhu tohle není vyřešeno, protože nám tam chybí spousta kategorií léků, bez kterých je ta informace zcela neúplná. Jsou to například recepty s modrým pruhem, ty opiátové, jsou to samozřejmě léky bez předpisu, kde by se to asi dalo pochopit, i když asi u některých to také není šťastné, už zde byly zmíněny doplňky stravy, jsou to centrové léky, podávané v nějakém zařízení. Čili pro samotného lékaře ta vypovídající hodnota bude velmi slabá. Samozřejmě jako při konkrétních věcech to pomůže, ale pokud by ten pacient byl opravdu nesdílný nebo by opravdu nevěděl, tak to stejně bude problém. Myslím si, že tohle je oblast, která by se ještě měla pořádně dořešit, protože opravdu ono to zní dobře, že lékař hned všechno uvidí, ale on toho uvidí velmi málo a mohlo by to naopak vést k tomu, že bude naivně předpokládat, že tam vidí vše, ale vše neuvidí.
A druhý velký argument je kvalita IT systému a procesu získávání toho souhlasu, protože pokud je ten proces nastaven kvalitně, tak pacient nebude mít žádný problém. Koneckonců už dnes tady máme spoustu podpisů k GDPR, velké internetové služby běžně vyžadují souhlasy, vaše mobily se vás ptají na oprávnění jednotlivých aplikací. A to není až takový problém a lidi to opravdu masově odklikávají. Ten problém, který samozřejmě ministerstvo vznese, je, že kdyby to bylo takto, jak to my navrhujeme, tak se tam nikdo nepřihlásí. Ale já se domnívám, že to je právě o té kvalitě, o tom, jestli umožníme lidem se přihlásit i v ten moment, kdy to potřebují, třeba nějakým prostřednictvím lékaře samotného, který řekne: já bych to potřeboval vědět, a pokud to nevíte, tak tady dejte souhlas a já budu mít přístup k tomu lékovému záznamu. To všechno jsou věci, které opravdu jdou vyřešit kvalitní implementací. Je to úplně obdobné, jako když máme poplatky u lékaře. A ten boj je jinde, protože tam problém byl u zavedení s tou kvalitou přeposílání pacientů, rozměňování peněz a tak. Prostě musíme řešit i tyhle technikálie, jinak se žádný systém neujme. Stejně tak jako prvně až se stane u tohoto lékového záznamu, že nám tam budou chybět nějaké důležité léky a nějaký lékař podle toho špatně rozhodne, tak to taky může velmi ošklivě pokazit reputaci celého systému.
Takže já vám děkuji za pozornost a ještě se k návrhu přihlásím v podrobné rozpravě.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji panu poslanci. Přeji všem pěkné odpoledne. A nyní je do rozpravy přihlášen pan poslanec Nacher, poté pan poslanec Janulík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, pane ministře, já bych si dovolil přihlásit se ke dvěma pozměňovacím návrhům. Jeden už tady představila kolegyně Věra Adámková - 2805, to je ta odpovědnost za reklamu pro šiřitele, takže už nebudu chodit do detailů. Myslím si, že to je připravené tak, že bychom to tentokrát mohli schválit, že to není nic proti ničemu, žádná rizika to nezvyšuje, naopak se ukázalo v praxi, že vymahatelnost toho, jak to bylo nastavené, je diskutabilní.
Druhý pozměňovací návrh najdete pod číslem 2385 a zjednodušeně se dá říct, že jde o zásilkový prodej, o umožnění zásilkového prodeje léků na předpis. Pár slov k tomuto.
Současná právní úprava neumožňuje zásilkový výdej u léčivých přípravků vázaných na lékařský předpis v rámci České republiky, jakkoliv minimálně v deseti zemích, jak jsem objevil, to je běžná záležitost. Rozumím tomu, že tato úprava byla původně motivována vyšší ochranou pacientů a spotřebitelů v době, kdy neexistovala elektronizace evidence výdeje léčiv, nicméně toto se všechno změnilo. Proto se na mě obrátila komunita lidí se zdravotním postižením reprezentovaná Národní radou osob se zdravotním postižením s návrhem tohoto pozměňovacího návrhu, neboť ta situace se za posledních pět let výrazně změnila z toho negativa, které by to mohlo přinést před pěti lety nebo před deseti, ve výrazné pozitivum, a to především, prosím pěkně, se zavedením elektronického receptu a několika registry spojenými s výdejem léků.
Musíme si uvědomit, že dneska existuje celá řada pacientů, pro které vyzvednout si léky někdy může být velmi obtížné. Bavíme se tady o lidech se zdravotním postižením, o imobilních pacientech, ale také třeba o chronických pacientech, kteří si vyzvednou léky, u kterých se opakuje předpis stejného léku, to znamená, že si ho můžou vyzvednout bez návštěvy lékaře, ale do té lékárny pak musí jít také. Jak to řeší dnes? Dnes to řeší tak, že tam posílají svoje asistenty nebo rodinné příslušníky. Já jsem se teď bavil s lidmi se zdravotním postižením, kteří nebyli posledních pět nebo deset let v lékárně, vždycky jim to někdo vyzvedne. Jinými slovy, padá takový ten argument, který jsem slyšel nejčastěji na tento pozměňovací návrh, že je potřeba osobního kontaktu lékárníka s pacientem; ten se neodehrává ani dnes.
Předkládaný pozměňovací návrh - v něm zrušuji, nebo navrhuji zrušit dosavadní omezení a rozšíření možnosti výdeje léčivých přípravků vázaných na lékařský předpis prostřednictvím přepravní společnosti, s tím ovšem, že tam je zachována povinnost lékárny nést odpovědnost za kvalitu dodání až do domu k tomu pacientovi, včetně odpovědnosti za výběr přepravní společnosti, která splní náročné časové a zejména tedy technické podmínky stanovené příslušnou vyhláškou. Právě proto, že je potřeba ještě k tomu schválit příslušnou prováděcí vyhlášku, tak jsem posunul účinnost i po projednání, byť vím, že ministerstvo má k tomuto neutrální stanovisko, po projednání s ministerstvem až na 1. ledna 2021, aby tam byl dostatek času, jakkoliv by se nabízelo, aby to fungovalo již od 1. 1. 2020.
Pokud jde o druhou námitku, že jsou ohroženy lékárny, tak jsem si našel čísla, že v roce 2006 zde fungovalo 2 360 lékáren, o deset let později téměř od 200 víc i přesto, že už začal fungovat zásilkový prodej léků volně prodejných. Takže tam žádná korelace mezi vznikem nějakého zásilkového prodeje a rušením lékáren v této chvíli není. I přesto, a já jsem to komunikoval jak tady s kolegyní zpravodajkou, s ministrem, tak pokud by nastaly nějaké pro mě nepředvídatelné nebo nezamýšlené negativní efekty, tak jsem připraven přijmout příslušné úpravy tohoto pozměňovacího návrhu, protože jedinou motivací je pomoct lidem se zdravotním postižením, nikoliv třeba - což může nastat, to já nevím - nějakým lékárnám, kterým by to naopak pomohlo na úkor nějakých jiných, třeba řetězcům a podobně, skutečně toto efektem být nemá. Má být efektem pomoct lidem zejména se zdravotním postižením, imobilním pacientům, aby si mohli v návaznosti na eRecept - znamená, že už dneska to mohou přes esemesku řešit - objednat ten lék prostřednictvím právě zásilkové služby. Myslím si, že v roce 2019 k tomu přišla doba. Pak tedy načtu přesně to číslo v podrobné rozpravě.
Děkuji vám za pozornost.***