(15.30 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a prosím pana ministra o doplňující odpověď.
Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Takže pokračuji v těch otázkách, co byly, to znamená mobilní data. Mobilní data řešíme třístupňovým způsobem. První stupeň je to, co už vlastně prošlo Poslaneckou sněmovnou, to znamená legislativní balíček, který umožní rychlejší přechod od jednoho operátora k druhému operátorovi, a to ve smyslu méně dní, o které se bude jednat při vlastním přechodu z deseti na dva dny. Současně se nebude muset platit žádné penále a současně, což je důležité, to bude vztaženo i na jeden milión živnostníků, což jsme do toho dali. Druhý krok bude nastavit přes regulátora vztahy mezi operátorem a jeho virtuálním partnerem. A pochopitelně třetí, který se intenzivně připravuje, pokud to prostředí naladíme a bude dostatečně atraktivní, to znamená pro potenciálního čtvrtého operátora, je aukce na čtvrtého operátora.
Situace v Energetickém regulačním úřadu by měla být vyřešena, nepletu-li se, do 1. srpna ve smyslu toho, že se chystá výběrové řízení na dalšího člena Energetického regulačního úřadu, přičemž je známo, že ten, kdo bude vybrán, bude pravděpodobně, pokud nenastane nic mimořádného, současně i tím, kdo bude předsedat, čili kdo bude šéfem Energetického regulačního úřadu. Takže je to vysoce odborná záležitost, budeme se snažit, aby to byl člověk kvalifikovaný se vším všudy.
Co se týká lithia, abych to ještě stihl, už jsem zde řekl, že to je kritická surovina, nejenom tedy lithium, i ty další. To, že z toho bylo politikum, je pravda, ale pravdu hledejme možná někde ještě předtím, protože si osobně myslím, že jsme se neměli v minulosti zbavovat kontroly nad těmito kritickými surovinami, myslím si, že to mělo zůstat pod kontrolou státu, už i historicky. To, že jsme to ponechali, nejenom toto, ale i některou energetickou infrastrukturu zcela volně trhu, tak se nám to dneska vrací a toto je jeden z těch důsledků. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji panu ministrovi za dodržení času, a že to všechno stihl.
Prosím paní poslankyni Balcarovou, která bude interpelovat pana ministra Brabce ve věci ochrany EVL Keprník a CHKO Jeseníky. Prosím.
Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěla bych se tímto obrátit na pana ministra životního prostředí Richarda Brabce a zeptat se ho na situaci s kácením, což vnímám poměrně jako velký zásah do chráněného území Jeseníky, je to oblast evropsky významné lokality Keprník a dochází tam v této chvíli, nebo už vlastně asi dva roky, ke kácení vysokohorských bučin, což je poměrně unikátní systém, a místo něho jsou pak vysazovány smrky. Já jsem tady přinesla obrázek, aby pan ministr viděl, že to tak opravdu je. (Ukazuje.) Je vidět, že to pokácené jsou buky a vysazují se tam smrky. Přijde mi, že v takovémto území, které je i evropsky chráněné, to má velice negativní dopady vůbec na ekosystém jako takový. A v současné době, kdy všichni vnímáme, že české lesy jsou ohroženy, a mluví se o rozvratu lesního ekosystému, to vnímám jako opravdu negativní.
K tomu bych ještě přidala další kauzu, která má společného jmenovatele, a to je kácení v chráněném území CHKO Kokořínsko - Máchův kraj, kde okolo Břehyně dochází také k velkému kácení, vznikají tam holiny, jsou káceny smrkové mokřiny a důvodem je řešení kůrovcové kalamity. Souhlas s tímto kácením dalo přímo Ministerstvo životního prostředí právě se zdůvodněním kůrovcem, ale přitom okolo celého toho území jsou borové porosty, které kůrovec nenapadá, a předpověď pro šíření byla vědeckým monitoringem vyvrácena.
Takže jsem se chtěla pana ministra zeptat, jak vnímá tyto dvě kauzy, které jsou si podle mě podobné a mají velmi negativní dopad. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra o odpověď.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za ten dotaz, vážená paní předsedkyně. Tady vidíte, jak je ta věc složitá, protože před chvilkou jsem odpovídal panu poslanci Zahradníkovi, což je samozřejmě absolutní kontrapunkt, to ale všichni víme. Já bych to samozřejmě úplně nesrovnával s tímto dneska už trochu latentním tématem kácení na Šumavě, ale spíše je dnes jasné, že se orgány ochrany přírody velmi detailně zabývají každým tím konkrétním příkladem, a o tom vás chci opravdu ujistit, že to tedy není jakoby házeno do jednoho pytle, protože vždycky se posuzuje unikátní situace v té lokalitě, v tom konkrétním biotopu.
Pokud se týká evropsky významné lokality Keprník, tam výsadba smrků při obnově lesa, nebo návrh na provedení těžeb byl řešen v rámci schvalování lesního hospodářského plánu Loučná nad Desnou pro roky 2016 až 2025, který si nechaly zpracovat Lesy České republiky. Příslušný orgán ochrany přírody, kterým je v tomto případě Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, vydala dle zákona o ochraně přírody a krajiny k tomuto lesnímu hospodářskému plánu 11. června 2018 kladné závazné stanovisko. V jeho rámci provedla agentura také hodnocení důsledků lesního hospodářského plánu na to, zda může mít významný negativní vliv na příznivý stav předmětu ochrany evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Ministerstvo na základě podnětu nevládní organizace toto stanovisko přezkoumalo a neshledalo důvodnou pochybnost o nezákonnosti tohoto závazného stanoviska, a tudíž ani důvody k tomu, aby zahájilo přezkumné řízení v této věci. Ministerstvo konstatovalo, že Agentura ochrany přírody a krajiny dostatečně vyhodnotila dopady navrženého lesního hospodářského plánu na předmět ochrany dotčených evropsky významných lokalit v rámci první a druhé zóny chráněné krajinné oblasti. Závěrem také ministerstvo konstatovalo, že přezkoumávané závazné stanovisko nenahrazuje případná potřebná povolení podle zákona o ochraně přírody a krajiny, zejména pokud se týká zvláštní územní či druhové ochrany.
Současně je třeba říct, a to všichni vidíme, že aktuálně probíhající kůrovcová kalamita v České republice se nevyhýbá ani chráněným územím, a to včetně Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, kde je naopak situace jedna z nejvážnějších, přičemž evropsky významná lokalita Keprník je také jednou z oblastí, která je opravdu velmi významně ohrožena. Takže tady skutečně došlo k přezkoumání tohoto rozhodnutí, tohoto závazného stanoviska, i v rámci Ministerstva životního prostředí a bylo potvrzeno.
Pokud se týká Národní přírodní rezervace Břehyně - Pecopala, na kterou jste se také ptala, vážená paní kolegyně, tam chci především konstatovat, že na základě dohody mezi Agenturou ochrany přírody a krajiny a Vojenskými lesy a statky se od dubna 2019 již žádné těžební zásahy neprovádějí. Během těchto měsíců - ona je zatím ta dohoda do července - se zde nebude pohybovat žádná mechanizace, která by svou přítomností rušila zvláště chráněné druhy živočichů, a dále ministerstvo s Agenturou ochrany přírody a krajiny dohodlo, že další těžby kůrovcového dříví na území národní přírodní rezervace nebudou již povoleny a celé území bude ponecháno bez zásahu.
Dále sděluji, že ministerstvo vydalo začátkem letošního roku metodické doporučení Postup asanace kůrovcem napadených porostů v CHKO a v maloplošných zvláště chráněných územích a tento dokument právě definuje základní přístupy orgánů ochrany přírody tak, aby asanační práce probíhaly v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny a zároveň způsobem, aby nebyly ohroženy cíle ochrany a byly adekvátně zohledněny všechny zájmy ochrany přírody. Opět metodické doporučení nenahrazuje a ani nemůže nahrazovat správní úvahu, která přísluší v každém konkrétním případě příslušnému orgánu ochrany přírody, ale ministerstvo se na základě podnětu nevládní organizace obrátí na Českou inspekci životního prostředí s žádostí o prošetření, zda v tomto případě Vojenské lesy a statky postupovaly v souladu s rozhodnutím Agentury ochrany přírody a krajiny ze dne 26. 3. 2018.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz. Prosím.
Poslankyně Dana Balcarová: Teď mám problém, protože těch otázek mám hodně, ale vyberu tedy jednu a ta se týká kácení v CHKO Kokořínsko - Máchův kraj. Já tam mám tedy informace, že s tím kácením, vytváření vlastně holosečí v důsledku tak masivního kácení, dalo souhlasné stanovisko přímo ministerstvo. Tak se chci zeptat, jestli je to pravda, že to nebylo rozhodnutí CHKO a OPK, ale přímo Ministerstva životního prostředí. Děkuji. ***