Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

10.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 115/2001 Sb.,
o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 241/7/ - zamítnutý Senátem

Vítám mezi námi senátora Pavla Štohla. Požádám, aby k usnesení Senátu o zamítnutí tohoto návrhu se nejdříve vyjádřil za navrhovatele pan poslanec Milan Hnilička. Ještě než vám, pane poslanče, udělím slovo, požádám sněmovnu o klid! Pokud diskutujete minulý tisk, tak prosím v předsálí, pokud diskutujete jiné záležitosti, které se netýkají projednávaného tisku, také v předsálí. Ještě počkáme, až se hloučky usadí... Máte slovo.

 

Poslanec Milan Hnilička: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, kolegyně, kolegové, velice si vážím velmi intenzivní debaty, která se na půdě Senátu ohledně novely zákona o podpoře sportu vedla. Všechny argumenty, které tady zazněly nebo zazní i dnes, jsou pro mě a pro všechny předkladatele velmi důležité.

Kolegyně a kolegové ze Senátu mě upozorňovali na mnohá úskalí, která by mohla vyvstat s ohledem na uvažovaný vznik Národní sportovní agentury. Velmi dobře jsem poslouchal, snažil se i odpovídat na dotazy, které jsem obdržel, ale to hlavní pro mě bylo to, že jsem si během jednání v Senátu ještě více uvědomil, jak velmi důležité je a jak moc potřebujeme nezávislou agenturu, která bude tady u nás řídit podporu sportu. Bylo velmi přínosné, že jsme dostali k našemu prvnímu návrhu tolik postřehů z vlády, od legislativní rady, od resortů financí, školství či vnitra. Zapracovali jsme mnohé připomínky, ale protože jsme se snažili udržet hlavní pointu, tak jsme v této fázi vybrali jen ty nejdůležitější. Naším cílem byla technická novela zákona, to znamená částečná úprava zákona 115 o podpoře sportu, skrze kterou docílíme především toho, že uděláme ten potřebný první krok, který si český sport zaslouží, a to je vznik nezávislé entity, kterou má být Národní sportovní agentura.

Pan senátor Vystrčil zmínil, že tento návrh je doslova atentátem na český sport. Já jsem ale přesvědčen, že ty atentáty český sport už právě zažil a nebylo jich v posledních letech málo. Korupční kauzy, dřívější krach hlavního donátora sportu v podobě Sazky, zásadní ústup od úspěchů a slávy, které český sport dřívější systematickou prací s mládeží a talenty, s trenéry a s reprezentací zažil.

Tento náš krok je snahou o pomoc a záchranu zbytku živého a fungujícího systému, jeho snahou je resuscitovat to, co tady ještě zbylo. Vždyť tady u nás je doslova kritická celá hlavní sportovní infrastruktura. Když si vzpomenu na kolegu z ODS, skokana na lyžích Kubu Jandu, jeho úspěchy, tak generace jeho následovníků už nemá pomalu kde trénovat. Harrachov zdevastovaný, Frenštát obdobně, absolutní fenomén současného sportu rychlobruslařka Martina Sáblíková a její nástupci se nikdy nedočkali podpory v podobě jediné haly, kde by se mohli systematicky připravovat. No a co týmové sporty? Vždyť jsme v porevoluční historii nebyli schopni postavit ani národní fotbalový stadion pro fotbal, kde bychom mohli přivítat třicet a více tisíc fanoušků. Zato se nám podařilo zdevastovat ten Strahovský, kterým jsme se pyšnili svého času jako největším na světě.

Okolní země, Polsko, Slovensko, je to zajímavé, ale ty prostředky našly. A my jsme světu dali Pepu Bicana, Masopusta, Tondu Panenku či Pavla Nedvěda, a pro kluky fotbalisty a jejich následovníky jsme neudělali v podstatě mnoho.

A co náš, dovolím si říci nejpopulárnější národní sport - hokej? (Ze sálu se ozývá: Fotbal. Řečník se směje.) Ten se potýká s nedostatkem tréninkových zimních stadionů, o těch velkých ani nemluvě. Běžte se podívat do líhně českého hokeje, ať už je to Kladno, Litvínov či Jihlava, kde vyrůstali hráči jako Pospíšil, Jágr, Hlinka, Ručinský, Augusta či bratři Holíkové. V jakých podmínkách se tam dnes trénuje, hokej hraje a mládež vychovává, to je jedním slovem ostuda. Jen pro zajímavost, ve Finsku mají kolem 300 zimních stadionů, ve Švédsku zhruba 400, my jich máme 160. (V sále je rušno.)

Ale pozor - v podobně kritické situaci jsou také tradiční organizace, jako jsou Sokol anebo Orel. To je ten reálný obraz skutečnosti, ve které český sport je a jeho sportovní infrastruktura.

Velká část kritiky, která šla směrem k novele zákona o podpoře sportu, a to jak tady ve Sněmovně, tak v Senátu, se bohužel týkala marginálních věcí, na kterých budoucnost českého sportu opravdu nezávisí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás přeruším a požádám sněmovnu znovu o klid. A myslím to úplně vážně. Tak prosím, respektujme jeden druhého, a když máte jiné téma, tak prosím v předsálí! Děkuji, pokračujte.

 

Poslanec Milan Hnilička: Děkuji. Ty malé holky a kluky v těchto sportovních klubech nezajímá, jestli v čele národní agentury stojí Franta, nebo Pepa, ale to podstatné pro ně je, jestli klub dostane včas a řádně finance, aby oni mohli trénovat a připravovat se, využít svůj talent a zájem svých rodičů pro svůj vlastní rozvoj.

Ta marginální kritika této novely, která se nesla o tom, jestli je rejstřík sportovců dost transparentní nebo jestli etický kodex agentury bude dost etický, když ho napíše samotná agentura, není vůbec tím, co vyřeší například současný problém českého hendikepovaného sportu. To znamená problémy všech těch, kteří měli tu smůlu, že je postihl zdravotní problém, kvůli kterému jsou v podstatě vyloučeni ze společnosti, a sport je pro ně jediným momentem, jak se vrátit zpět do systému a najít ztracené sebevědomí, důvěru a vůbec své místo ve společnosti.

Takže když se dnes bavíme o tom, proč by měla mít agentura větší počet zaměstnanců, než je tomu doposud na MŠMT, za což jsme jako předkladatelé rovněž kritizováni, tak je to právě proto, že se tito lidé v agentuře budou věnovat profesionálně a systematicky všem oblastem sportu, od řešení dotací na podporu sportu, řešení investic do sportovní infrastruktury, elektronizaci a digitalizaci sportovního prostředí, samozřejmě také kontrole vynakládaných prostředků do českého sportu a nedořešenému problému podpory sportu hendikepovaných. Chceme pracovat na metodických postupech a provázání spolupráce resortních sportovních center, chceme český sport lépe a systematicky propagovat tak, aby rodiče a jejich děti našli ve sportu alternativu k tomu, co dnes společnosti dominuje, a to je digitální a virtuální svět, sociální sítě a v podstatě samota lidí v tomto imaginárním světě.

Milé kolegyně a kolegové, já sám osobně jsem účastníkem tohoto sportovního prostředí, na které jsme bývali pyšní, a jsem velice vděčný za to, že jsem mohl vyrůstat v období, kdy se podpoře sportu věnovalo mnoho. Ano, byla to jiná doba, ale to nemění nic na tom, že úspěchy, které jsme měli v té době v hokeji, fotbale, atletice, gymnastice, ale samozřejmě i v jiných sportech, jsme mohli opakovat i dnes.

Chtěl bych říci, že jsem se po konci kariéry na to nevybodl, nešel jsem jen hrát golf někam na Floridu, ale věnoval jsem se sportu dál, konkrétně hokeji. Věnoval jsem se trenérům mládeže, kteří vedli děti ve věku už od základních škol. Vedl jsem program, kde jsme se snažili zprofesionalizovat trenéry v nejmenších klubech, tedy ne v těch extraligových ani v těch prvoligových, ale v těch nejmenších, v těch, kde právě trenéři nebyli profesionální, a dařilo se nám to, přestože všichni víme, že sport je založen na dobrovolnosti, a je to tak správně. Proto tady dneska stojím, protože situace ve sportu je opravdu alarmující a je nutné s tím něco udělat.

Jsem přesvědčen, že sport u nás měl mít už dávno svou plnohodnotnou centrální entitu, ať už je to ministerstvo, nebo agentura. A rád tady znova připomenu, že sportem, organizací sportu, pořádáním různých sportovních eventů, nákupem sportovních věcí a vůbec vším, co se kolem sportu děje, přijde do veřejných rozpočtů až 60 miliard korun ročně. To přece není vůbec málo peněz. A přesto je sport dneska spravován odborem sportu na Ministerstvu školství zhruba 25 pracovníky. Nezlobte se na mě, to je nesystémové, chybné. To si prostě náš sport nezaslouží. Jednoduše, kdyby to vše fungovalo tak, jak se mi někteří oponenti také snažili vysvětlit, že to přece docela funguje, tak se tu dnes o tuto novelu nedohadujeme a ty naše reprezentace by byly úplně někde jinde a naše mládež by pak možná měla mnohem větší zájem o sport a tělocvik by pak určitě nebyl nejvíce omlouvanou hodinou ve škole. Je to ostuda, kam se český sport dostal, a vůbec celá pohybová gramotnost mnoha našich dětí, které jsou budoucností naší společnosti.

Dámy a pánové, kolegyně, kolegové, jestli chceme opravdu reálně něco s českým sportem udělat, jestli chceme vrátit děti k pohybu a zájmu o sport, jestli chceme pomoct našim reprezentantům vytvářet kvalitní prostor českému hendikepovanému sportu, tak tím prvním klíčovým krokem je to, že nenecháme podporu sportu krčit se někde v koutě na Ministerstvu školství, ale založíme Národní sportovní agenturu, na kterou bude velmi dobře vidět a která bude spravovat státní prostředky na podporu sportu a postupně se postará o to, že sportu v naší společnosti se zase dostane náležité důležitosti, tak jak si to historicky zaslouží.

Děkuji vám všem, kteří dnes budete hlasovat pro novelu zákona o podpoře sportu a vznik Národní sportovní agentury. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Milanu Hniličkovi. Nyní požádám o slovo pana senátora Pavla Štohla, aby odůvodnil stanovisko Senátu. Pane senátore, máte slovo.

 

Senátor Pavel Štohl: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v podstatě s tím, co tady řekl pan poslanec Hnilička, v drtivé většině souhlasím. Protože tady bylo hlavně popsáno, že současná situace ve financování sportu, ve financování tělovýchovy dětí, mládeže, je naprosto špatná, naprosto tristní. Že se s tím musí něco dělat. Tam jsme opravdu všichni ve shodě. V čem se ale lišíme, je to, jakým způsobem tu nápravu provést.

Je tady poslanecký návrh, aby finance a další věci týkající se sportu měla na starosti agentura pro sport. Tím, že je to poslanecký návrh a neprošel klasickým připomínkovým řízením, tak si myslím, že je tam spousta ne marginálních věcí, ale podstatných věcí, které jsou tam špatně nastavené.

Není žádným tajemstvím, že Ministerstvo školství, když dalo k vůbec prvnímu návrhu svoje stanovisko, tak byly čtyři a půl strany připomínek, co je tam chybně, co se musí změnit. Samozřejmě do dalšího čtení některé věci byly zapracovány. Ale když jsem si nechal udělat stanovisko Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, tak pořád tam zbyla jedna strana připomínek. A opět opakuji, ne zanedbatelných, ale podstatných, které by mohly zapříčinit, že ta situace se nejenom že nezlepší, ale je tady i riziko, že se může zhoršit, což si samozřejmě vůbec nikdo nepřejeme.

Já zkusím říci alespoň pár věcí, které si osobně myslím, a nejenom já, ale i většina senátorů, protože v Senátu to bylo vlastně zamítnuto opravdu drtivou většinou hlasů - takže které ty věci si tam opravdu myslíme, že nejsou dobře nastavené. Abych to nepopletl, budu alespoň některé věci citovat z ministerstva.

Takže Ministerstvo školství uvádí: "Za velmi sporné považujeme připustit, aby k dotacím v oblasti sportu měly přístupy osoby, které nejsou sportovními organizacemi. Rovněž považujeme za problematické rozvolnění podmínek pro sportovní svazy, které se dle novely mohou stát jistými zprostředkovateli dotací ze státního rozpočtu. Tato praxe byla v letech 2014 až 2015 zcela opuštěna a byl zaveden program přímé podpory klubů, přičemž sportovním svazům pak byla ponechána role národních autorit s hlavními úkoly rozvoje metodiky sportu a organizace soutěží. Navržené tedy považujeme za krok zpět." Což je oficiální stanovisko Ministerstva školství.

Takže to byla jedna z těch věcí. Já tady opravdu těch podstatných věcí mám více, ale myslím si, že zatím zkusím říct alespoň svými slovy některé další, a když bude samozřejmě zájem, velice rád se k těm dalším bodům vyjádřím.

Myslím si, že je nestandardní, aby podmínky pro jmenování předsedů agentury pro sport byly tak volně uvedené. Protože my se bavíme, že to není proti panu poslanci Hniličkovi. Protože sice může být navržen za předsedu této agentury, ale může to být kdokoliv jiný. Takže není tady mimo jiné vůbec, jaké by měl mít vzdělání. Může mít klidně základní školu. Je tam pouze, když to hrozně zjednoduším, že stačí pět let praxe v managementu sportu.

Tady ten předseda agentury má opravdu téměř neomezené pravomoci. Už to tady zmínil pan poslanec Hnilička, že za těch - protože on je jmenován na dobu šesti let a během těch šesti let je téměř neodvolatelný. Takže za těch šest let se bude jednat o rozdělování zhruba 50 miliard korun a v podstatě o tom bude rozhodovat opravdu jeden člověk, to znamená předseda agentury. (Poznámka z pléna.) Paní poslankyně se potom k tomu samozřejmě vyjádří.

Pan předseda agentury jmenuje své zástupce, nebo místopředsedy agentury. Opět zde není ani zmínka, jaké mají splňovat podmínky, aby mohli být jmenováni místopředsedy agentury. Není zde vůbec jejich věcná náplň, jestli to bude místopředseda pro legislativu, místopředseda pro ekonomiku. Prostě je pouze, že jmenuje dva místopředsedy agentury.

Potom je tady v návrhu zákona zmíněno, že bude poradní orgán, který má 15 členů. Ale opět tady vůbec není uvedeno - pouze jmenuje agentura, nebo předseda agentury, ale není uvedeno, na základě jakých podmínek budou vybírání lidé do této poradenské komise, nebo jak to správně formulovat.

Další věc je, jak jsem to říkal, že předseda agentury je jmenován na dobu šesti let, a pokud opravdu neudělá nějaké hrubé porušení, tak je téměř neodvolatelný. A teď se opět nebavíme vůbec o konkrétní osobě. Představte si, že bude jmenován jako předseda agentury člověk, který se jeví, že je opravdu skvělý, bude pracovitý, svědomitý. Zjistí se po krátké době, že tu práci nedělá dobře. Pokud neporuší opravdu nějakým zásadním způsobem předpisy, ten člověk bude o tom rozhodovat šest let. To si myslím, je další podstatná věc, která není správně.

Rejstřík trestů, byl tady zmíněn. Opět můžu citovat ze stanoviska Ministerstva školství, můžete souhlasit, nebo nemusíte. Ale znovu opakuji, je to stanovisko Ministerstva školství. Není vůbec řešeno, pokud tam například bude nějaká marginální chyba v údajích do rejstříku, co se s tím bude dělat. Jak se budou opravovat.

Takže v čem my máme zásadní rozpor s panem poslancem Hniličkou, je, jakým způsobem změnit situaci ve financování sportu. Já si nejsem jistý, že tím, že se to vlastně vezme z Ministerstva školství a dá se tomu samostatná agentura, že to samo o sobě je změna, která tomu pomůže. Já vůbec za sebe nemám problém, kdyby to bylo Ministerstvo pro sport, kdyby to nebyla agentura pro sport. Protože potom už samozřejmě máme pravidla, která jsou nastavena u jiných ministerstev. Říkal jsem panu poslanci, když byl u nás v Senátu, že protože agentura pro sport má fungovat v plném rozsahu od 1. 1. 2021 - doufám, že to říkám správně, 2021 - tak kdybychom se rozhodli, že opravdu uděláme od 1. 1. 2021 Ministerstvo pro sport, je dostatek času tady tyto věci změnit. Nebo další varianta - ano, bude agentura pro sport, která bude začleněna pod Ministerstvo školství.

Zatím poslední poznámka. Pan poslanec Hnilička zmínil, že stav zaměstnanců, kteří v současné době působí na Ministerstvu školství, kteří se tím zabývají, je tuším 28. V tom návrhu je postupně na 80. Já nemám problém, že tam bude trojnásobek zaměstnanců, ale já jsem se nikde z toho návrhu zákona nedověděl, jaká bude organizační struktura, to znamená, co těch 50 nových zaměstnanců, kde budou začleněni, jakou budou mít náplň práce. A já si po pravdě myslím, že to by tam opravdu mělo být. Když to vezmete, je to zhruba nějakých 50 milionů korun ročně, o které se navýší mzdové náklady.

Takže závěrem chci jenom říct, že ne jenom mým zájmem, ale je zájmem všech senátorů, kteří zamítli tento návrh zákona, aby se situace ve financování sportu zlepšila, a já bych byl hrozně rád, pokud bychom opravdu byli schopni opustit politické strany, politické názory, ale hledat věcná řešení, abychom za si dva tři roky neřekli: ono nám to nevyšlo a situace ve financování sportu je ještě horší. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu senátorovi Pavlu Štohlovi. A pokud se chtějí vyjádřit i zpravodajové garančního výboru - pan kolega Juránek má zájem se vyjádřit za výbor pro veřejnou správu? Nemá zájem. Za výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu pan poslanec Karel Rais má zájem se vyjádřit k názoru Senátu? Není tomu tak. V tom případě otevírám rozpravu. Mám čtyři přihlášky, z toho dvě s přednostním právem. První je pan poslanec Miroslav Kalousek, připraví se Zbyněk Stanjura, potom paní kolegyně Němcová a Marian Jurečka. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, děkuji za slovo. Vedli jsme rozpravu v prvním i ve druhém čtení tohoto návrhu zákona. Tak já budu jen velmi stručný a vystupuji pouze proto, abych složil Senátu hold za jeho racionální úvahu. Protože tam opravdu přijali stanovisko, které mělo na mysli nikoliv ty či ony partikulární a lobbistické zájmy, ale zájem českého sportu. Ten návrh zákona se jmenuje novela zákona o podpoře sportu, ale když si ho přečtete v těch paragrafech, tak tam si o podpoře sportu nepřečtete vůbec nic. Tam si přečtete, že se zřídí agentura, která ten sport bude podporovat. Bude to asi dvakrát personálně náročnější než dosud a teď už to bude konečně dobře. Předtím to bylo špatně, ale teď už to bude konečně líp, protože to budeme dělat my. Jak a proč to bude dobře, to se tam nedočtete. Dočtete se, že je to tak dobře, protože to budeme my. A tohle si myslím, že je asi to nejnebezpečnější jádro pudla. A když to zobecním, tak v tom detailu podpory sportu je to vlastně přenos babišismu do tohoto odvětví.

Ona každá demokracie je samozřejmě zranitelná vůči dobře organizovaným menšinám, která se snaží z toho celkového koláče si ukousnout víc, než jí přísluší. Pan premiér Babiš si to dobře pamatuje z doby, kdy byl jedním z organizátorů takových dobře organizovaných menšin a snažil se lobbovat, a často velmi úspěšně, aby si ukousl z toho celkového koláče veřejných prostředků a veřejných výhod víc, než mu příslušelo. To byl takový ten normální lobbismus, který se bohužel odehrává ve všech demokraciích. Některá je zranitelnější víc, některá méně, ale žádná není úplně imunní. To prostě tak je, protože demokracie není dokonalá. A pak najednou přichází spasitel a říká: Skončeme s tím. Skončeme s nájezdy drobných výhod na úkor té většiny a udělejme jednu jedinou výhodu jenom pro nás a už nebude žádná korupce, protože my to celé uchvátíme a ta jedna jediná výhoda půjde směrem k nám. Tohle je smysl babišismu, tomuhle teď vzdoruje česká veřejnost na náměstích i na ulicích a tohle přeneseno je smysl návrhu novely zákona o podpoře sportu. Tam si nepřečteme, jak se to bude dělat lépe. Tam si jenom přečteme, že zřídíme nový, úplně zbytečný úřad, a protože ho budeme dělat my, tak se to bude dělat dobře, protože nikdo jiný než my, to dobře dělat neumí. A my si také upravíme ta pravidla, a protože si ta pravidla upravíme, tak už to nebude korupce, už nikdo nebude honit žádné Pelty po trestních stíháních. My budeme krást naprosto legálně, protože jsme si na to zřídili agenturu a uděláme si na to vlastní pravidla. Tohle je smysl tohoto zákona. Tohle je smysl zhruba šesti miliard korun, které chcete odevzdat úzké zájmové skupině, která - možná pan poslanec Hnilička si ještě neuvědomuje, že je jenom v roli, a teď prosím to slovo dávám do uvozovek, že je v roli "užitečného idiota", který k tomu má být použit. Ale prostě takhle to je. Ten systém tam vede.

Takže znovu prosím, pojďme se bavit o podpoře sportu, pojďme odmítnout návrh na monopolní uchvácení šesti miliard z veřejných rozpočtů, které si úzká zájmová skupina bude rozdělovat podle svých politických a lobbistických zájmů. Ono možná ti pánové, kteří se dnes k tomu hlásí, říkali, oni nám slíbili, že tam budeme mít dva lidi, tak my u toho budeme, tak my to podporujeme, tak si možná neuvědomí, že se to velmi brzy obrátí proti nim, protože oni tam ty dva lidi mít zítra nebudou a bude to sloužit zase někomu jinému, ale především to bude nefér, bude to netransparentní a bude to autoritativní. A já jsem vždycky říkal, když jsem ještě jako ministr financí ať již té Topolánkovy, či Nečasovy vlády vyjednával se sportovním prostředím - a tady dávám panu poslanci Hniličkovi stoprocentně za pravdu. Bylo to naprosto netransparentní. Bylo to mimořádně lobbistické a já jsem vždycky říkal, že naším jediným zájmem by mělo být, aby ty peníze šly těm malým klukům v trenýrkách a ne těm velkým klukům s velkými břichy. Není náhodou, že dneska ti velcí kluci s velkými břichy z těch jednotlivých svazů podporují tento návrh, protože jim předkladatelé slíbili, že se tam dostatečně všichni uvidí. Jenom k těm malým klukům v trenýrkách to prostě nedorazí.

Já vás všechny velmi prosím, abychom vyhověli návrhu Senátu, abychom zamítli tenhle paskvil, protože to je snaha o legalizaci korupce ve sportovní sféře. Hovoříme tady o šesti miliardách, které chce někdo vyrvat z těla veřejných rozpočtů a chce si je rozdělovat podle svých vlastních lobbistických a úzce politických zájmů. Já vás velmi prosím, abychom tento návrh zamítli a šli férově diskutovat o transparentním financování podpory sportu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Kalouskovi. Vyvolal dvě faktické poznámky. Nejdřív kolega Jiří Bláha, poté pan kolega Milan Hnilička. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, já musím reagovat, protože to se nedalo poslouchat. V roli užitečných idiotů jsme úplně všichni. A to celých třicet let, protože celých třicet let si tady ty paskvily skládáme všichni. To, že máme na něco papír, to, že máme na něco zákon, nás neopravňuje, nebo neumožní to, aby se nekradlo. Zárukou je vždycky jenom poctivý člověk, který na tom daném místě bude sedět. Protože podívejte se na všechny úřady, na veškerá zastupitelstva atd. a najdeme tam tisíce a tisíce pochybení a plýtvání našimi penězi. Příkladem toho může být poslední vybudovaný Úřad pro kontrolu politických stran, kdy jeho rozpočet měl být 15 milionů a dneska je 36 milionů. A takhle to v našem státě postupuje.

Takže to, že něco sepíšeme, dáme to do zákonů, budeme to mít napsané na papíře, nás neopravňuje ani neuskuteční to, že se nebude někde něco rozkrádat. Zárukou je nominovat kvalitní lidi, což si myslím, že pan Hnilička, se kterým sedím v kanceláři a se kterým se o tomto problému celé dva roky bavíme, je. Protože vnímá, kde dneska mizí peníze, kde se rozdělují, kde se sponzoruje ze státních peněz sport, takže je vlastně nekontrolované, kam ty peníze jdou. A tak dále, to bych tady mohl vyčíslit, půl hodiny bych tady mohl mluvit. Takže záleží na nás, na poslancích, jestli chceme, aby to fungovalo. Ale z nás nikdo nic kontrolovat nechce, protože nikdo z nás ničemu ani nerozumí. A správně bychom měli všichni kontrolovat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, skončil čas pro faktickou poznámku, děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Milana Hniličky. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Milan Hnilička: Tak já jenom asi v krátkosti na to odpovím, protože to jsem nemohl sedět a jen tak to poslouchat, pane Kalousku prostřednictvím pana předsedajícího. Já si vás určitě vážím jako možná zkušeného ekonoma, ale rozhodně jste nepochopil vůbec zákon o podpoře sportu. Nevím, jestli tady někde jste, nebo ne, ať nemluvím tady zbytečně.

Já nevím, proč jste tam nezmínil věci, které ta novela tam pojmenovává naprosto jasně a které tu transparentnost mají zajistit, jako je rejstřík, jako je předkládání politiky sportu vládě i s alokacemi, což jsme přijali např. kolegům pirátům. Mimo jiné etický kodex také. Takže já si nepřipadám jako užitečnej idiot. Jako užitečnej idiot jsme si možná mohli připadat, když jsme se za minulých vlád vždycky nechávali vyfotit na stupních vítězů s těmi nejvyššími politiky v této zemi. Ale to bylo tak všechno. Nic víc se pro to nestalo. (Potlesk z lavic ČSSD a ANO.) Naštěstí dneska tady máme O2 arénu. Některá infrastruktura, která vznikla, dneska říkáme naštěstí, tenkrát to byl obrovskej průser, jako je O2 aréna, tak naštěstí ji máme, dneska si všichni tleskáme, a to je, proč já tady dneska jsem. Já nemám zapotřebí se tady s vámi hádat, určitě to není ten důvod, proč jsem tady. Já jsem tu za to sportovní prostředí. Nikomu jsem nic neslíbil. A jestli mi něco vadí, tak to je, jak ustupujeme především v našich tradičních sportech ze světových žebříčků. Snažil jsem se to tady pojmenovat několikrát. Evidentně tomu nebylo nasloucháno.

A k tomu vašemu projevu řeknu závěrem jednom jedno: Podle sebe soudím tebe. (Potlesk z lavic ČSSD a ANO.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce, děkuji kolegovi Hniličkovi a nyní další s přednostním právem Zbyněk Stanjura, připraví se kolegyně Tereza Hyťhová. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já jsem svůj ostře odmítavý postoj vyjádřil v prvním, druhém i třetím čtení, názor jsem nezměnil, takže dneska jenom pár poznámek. A musím bránit svého kolegu pana senátora Vystrčila. Ale k tomu se teprve dostanu.

Ty stenozáznamy jsou hrozná věc. Všechno, co řekneme, naši političtí konkurenti nebo naši političtí partneři mohou použít proti vám. Tak já vám připomenu 6. červen letošního roku, kdy probíhaly interpelace na premiéra. Chápu, že každý z nás nemusí vědět všechno a že se třeba zeptá i oblasti, které nerozumí. Přečtu vám dotaz, který padl na pana premiéra. Bude to trošku složité.

Dotaz tedy zní: "Došlo k nějakému zlepšení v poslední době a jaký je vůbec stav vyplácení prostředků v oblasti sportu? Děkuji." Když si poslechnete ten dotaz, tak si řeknete: To je poslanec, který asi v tom sportu nepracuje. Protože se zeptá premiéra: Jaký je vlastně vůbec stav v oblasti sportu? Děkuji.

Víte, kdo se ptal pana premiéra? Ctěný kolega pan poslanec Hnilička. Ještě před 12 dny nevěděl, jaký je stav v oblasti sportu, a ptal se pana premiéra. Pan premiér se rozhovořil, jak on vždycky říká, že máme antibabiš, tak on ODS řekne vždycky nejpozději v druhé větě, tak tentokrát to byla myslím třetí věta, to není důležité. Máme takové dneska sebekritické okénko hnutí ANO. Pan poslanec Bláha říkal, že ničemu nerozumí, a pan premiér, cituji ze stenozáznamu, řekl: "Český sport a podpora si zažily v roce 2017 svou dobu temna." V roce 2017. Rozpočet na rok 2017 sestavoval ministr financí z roku 2016, což byl shodou okolností Andrej Babiš.

Takže když jsme tady slyšeli na začátku od pana předkladatele pana Hniličky o tom, jak je všechno ve sportu špatně, tak před 12 dny se ptal pana premiéra, jak to v tom sportu vlastně je, a pan premiér říkal: Doba temna byla v roce 2017. To jenom na dokreslení toho, jaké absurdní divadlo někdy hrají vládní poslanci při interpelacích na premiéra. Ani vteřinu bych nepodezříval pana poslance Hniličku, že by nevěděl, jaká je situace v oblasti sportu. Pak se ale pane poslanče ptám - proč jste nám bral opoziční čas? Proč jste se na to ptal premiéra na mikrofon? Když to přece dobře víte! A dneska ve svém úvodním vystoupení jste to dokladoval, že to dobře víte. Já vás skutečně nepodezírám.

Takže jsme tady měli ochotnické okénko, kdy poslanec, který všechno ví, se pana premiéra ptá, jak je to tak dobré v tom sportu. A pan premiér říká: Je to ještě lepší, pane poslanče, než byste si myslel. Pan ministr Plaga, by mohl citovat, to dělá všechno dobře. A najednou ti, kteří už šest let mají na starosti Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy - a tělovýchovy! - a to je koalice sociální demokracie a hnutí ANO, říkají, že všechno v oblasti financování sportu je špatně, proto potřebujeme novou agenturu, nový úřad, už to bude dobře. Já jsem k tomu skeptický, ale víru nikomu neubírám. První poznámka.

Druhá poznámka. Pan poslanec Hnilička řekl, že sportovci přišli o svého hlavního donátora Sazku. Ale to byla jejich firma. Přestaňme už říkat takové ty pohádky, jak někdo zničil Sazku! Zničili si ji sportovci sami! Oni vlastnili tu firmu. Oni nesli plnou odpovědnost. Že se ti funkcionáři nechali hostit za vlastní peníze a ještě byli vděční tomu, kdo je hostil za jejich peníze, to je jiná věc. Ale neříkejme, že tady stát něco udělal špatně. To si sportovci to zlaté vejce zničili sami! To si je třeba připomenout a opakovat. A neslyšel jsem kritická slova na ty, kteří to způsobili. Určitě to nebyl pan poslanec Hnilička, to je samozřejmě pravda.

Pan senátor Miloš Vystrčil, můj ctěný kolega, myslím, že i pan senátor přítomný to může potvrdit, je člověk velmi uvážlivý, klidný, a pokud on už volí (poznámka z pléna) - je velmi klidný, znám ho velmi dobře - a pokud on už volí tak silná slova, která volil v tom stenozáznamu, citoval z toho i pan poslanec Hnilička, já jsem se do toho stenozáznamu díval. Myslím, že pan poslanec Hnilička nezavřel tu bránu v Senátu a že to prohrál 10:0. Což se mu ve sportovním životě tak často nestávalo. Ale v tom Senátu to byl debakl, pane poslanče prostřednictvím pana místopředsedy. To si myslím můžeme přiznat. Pokud on volil tak silná slova, že to je atentát na sport nebo prokorupční opatření, a ti, kdo ho znají, tak by to měli brát vážně.

Poslední poznámka. Jen tak mimochodem - my všichni víme, že tím šéfem bude pan poslanec Hnilička, proč ne. Ale bod 11 bude říkat, že poslanec, který náhodou získal mandát od voličů a dovolil si vyhrát volby a dovolil si sestavit vítězný tým a být na radnici, nesmí pobírat plnou odměnu. A ti samí, kteří to podporují, nepřicházejí s tím samým u šéfa agentury. To by mělo nějakou logiku. Já bych byl taky proti, jak jsem proti těm starostům. Ale mělo by to aspoň nějakou elementární logiku. Takže za chvíli budeme starostům brát odměny, abychom teď slavnostně druhou odměnu přiznali panu poslanci Hniličkovi jako budoucímu šéfovi. Tak já si myslím, že... (Poznámka od stolku zpravodajů.) Ne, tak to je podle toho zákona. Zákon stanoví jasnou odměnu, je tam koeficient, je to dobře ošetřeno, není tam neslučitelnost funkcí s funkcí poslance jako u jiných vyjmenovaných funkcí.

Mně to fakt nevadí. Jsem proti u těch starostů, jsem proti u vládního zmocněnce. Jsem proti u lékařů, kteří jsou placeni z veřejného zdravotního pojištění, jsem proti u učitelů, profesorů, kteří jsou taky placeni z veřejných prostředků. Protože podle mě ten systém je špatně. Dneska se můžete radovat, že to trefí jenom ty starosty, ale se pokud to prohlasuje, tak příště to trefí někoho dalšího. Protože v logice věci, proč by měla tím být jenom jedna skupina a ne druhá a třetí. A podle mě je to úplně špatně.

Já budu hlasovat proti tomuto návrhu zákona. Uvidíme, jestli to projde. Pokud ano, tak si můžeme za dva nebo tři roky říct po nějaké analýze, zda to pomohlo, nebo nepomohlo. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Jan Birke. Stále je připravena, přihlášena do rozpravy, paní Terezie (správně Tereza) Hyťhová. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji, pane místopředsedo. Já budu velmi stručný, nebudu reagovat na žádného svého předřečníka, pouze jenom si dovolím říci, já jsem jeden z předkladatelů, nebo respektive ne z předkladatelů, ale spoluautorů, spolupodpisovatelů toho zákona a já si pamatuji na tu rozpravu.

Dovolte mi můj pohled - také starosty. Víte, ono není moc jednoduché z toho rozpočtu starostenského financovat. Třeba v tom našem městě máme přes padesát klubů a můžu vám říci, že pokud bychom některým klubům nedali peníze, tak ony by zanikly - teď mluvím o klubech, ale které mají obrovskou historii, třeba sokolové a další. Prostě tak to je a mě to nebaví. Proto jsem byl rád, že můžu spolupodepsat tento návrh. Samozřejmě je to otázka názoru, někdo s tím souhlasí, někdo s tím nesouhlasí. Ale tady probíhala velká debata o tom, že jakýkoliv posun dopředu v otázce té současné situace, když to budeme posouvat kamkoliv dopředu, tak je samozřejmě dobře.

Dovolte mi tedy, pane místopředsedo, abych vaším prostřednictvím - Milane Hniličko, velký respekt, protože dneska to je tak, že z tebe se stal velký terč, do tebe všichni střílej, ty seš na to zvyklej, ale pravda je ta, že byl bych velmi nerad, aby ti mezitím sundali helmu, a nedejbože, nebo ti sundali betony, protože pak to fakt bolí. Takže děkuju za pozornost a děkuju, Milane, že jsi to předložil. Díky. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Kolegyně Hyťhová ještě posečká, pan poslanec Lukáš Bartoň s faktickou poznámkou. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji. Já bych reagoval na pana poslance Stanjuru. On tady zmiňoval jednu interpelaci, já zmíním ještě jednu, která se týkala také předsedy Národní sportovní agentury, kdy vlastně, když jsem interpeloval pana premiéra, tak pan premiér zde přislíbil, že předseda Národní sportovní agentury bude jmenován na základě otevřeného výběrového řízení, takže ještě bych sem s panem poslancem Hniličkou tak jako natvrdo nepočítal, nicméně i on může vyhrát toto otevřené výběrové řízení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Vracíme se k řádně písemně přihlášeným kolegům a kolegyním. První je paní poslankyně Tereza Hyťhová a připraví se kolega Marian Jurečka. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Pane předsedající, děkuji za slovo. Chtěla bych říct naše stanovisko SPD k této zamítnuté novele zákona, která vlastně byla zamítnuta Senátem. Již na minulém jednání Sněmovny jsme se u této novely o podpoře sportu hlasováním zdrželi. Jinak tomu nebude ani dnes. A jsme přesvědčeni o tom, že by problémy, které se týkají právě sportu, mělo řešit Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, jak je tomu dnes, a není řešením zřízení Národní sportovní agentury, protože by se v budoucnu taky mohlo stávat, že by jakékoliv problémy na libovolném ministerstvu řešilo zřízení samostatné agentury.

Musím podotknout, že je opravdu smutné, když víme, kolik lidí nyní pracuje v sektoru sportu na MŠMT a jak nyní sport v naší České republice vypadá. Pro nás je podstatné, aby do budoucna nedocházelo k problémům, které nastávaly v minulosti, například u dotačních titulů Můj klub 2018, a aby byl sport v České republice dostatečně zajištěn pro všechny naše sportovce. My ale nechceme další finančně nákladný úřad, který bude mít desítky zaměstnanců a bude náš stát stát miliony korun. Proto se dnes u hlasování tedy zdržíme.

Ještě bych dodala pár základních problémů, které si myslím, že opravdu jsou zásadní, a to je například nadměrný počet zaměstnanců. Dnešní počet zaměstnanců je, tuším, 28 lidí. Počet zaměstnanců v Národní sportovní agentuře by měl být 80. Nepřečetla jsem si v tomto návrhu, co konkrétně by každý zaměstnanec měl dělat, jaká by byla jeho náplň práce. Dále máme také problém s funkcí předsedy, to již tady bylo několikrát zmíněno, a to ať se to týká volby, nebo jeho odměny. A samozřejmě problémem jsou předpokládané finanční náklady.

Takže takové je naše stanovisko a myslím si, že sport by se měl řešit na ministerstvu a ne zřízením této agentury. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Hyťhové. Nyní pan poslanec Marian Jurečka a připraví se pan poslanec Válek. Prosím, máte slovo. Už jsem vás volal.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, já se omlouvám, já jsem vbíhal zrovna do sálu.

Milé členky vlády, členové, milé kolegyně, kolegové, dovolte mi vystoupit stručně k této novele. Já jsem k ní nevystupoval, když byla projednávána v prvním, druhém, třetím čtení tady na půdě Poslanecké sněmovny, protože přece jenom oborově se více věnuji jiným tématům, spojeným se zemědělstvím a s národním hospodářstvím, ale když jsem potom podrobněji sledoval projednávání v Senátu a ty výstupy, které k tomu byly, tak mě to donutilo přečíst si ten zákon, tuto novelu, úplně celou. A když jsem si to pročítal, tak jsem narazil na několik momentů a dovolte mi tady vyjádřit určité obavy, že si nemyslím, že byť nám všem tady může ležet obecně sport a jeho budoucnost a jeho dobré fungování, efektivní financování, na srdci - mně jako člověku, který aktivně sportoval do doby, než odešel tady do Prahy do politiky, mám pět dětí, pět kluků, aktivně sportují - mně to leží na srdci, jsem členem jedné i sportovní celorepublikové organizace. Není mi to jedno, ale několik momentů, které budí mé určité obavy v tom, aby ten účel byl pozitivně a dobře naplněn, tady mám.

Za prvé, jestliže se tady mluvilo o tom, že financování sportu a změna principů financování sportu je prioritou vlády, pak se přiznám, že nechápu, proč se to děje poslaneckým návrhem, protože vždycky poslanecký návrh prostě nese - a i já mám tu trpkou zkušenost - spoustu nedokonalostí, a když tady třeba nebyla vůle v rámci Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, tak si myslím, že klidně Úřad vlády a pan premiér mohli převzít roli toho odborného garanta, který prostě bude tuto novelu předkládat, projde řádným připomínkovým řízením, vychytá všechny možné nedostatky a předloží to. Nebylo to v minulosti neobvyklé. Stávalo se to, že když třeba resortní ministr měl s něčím problém, převzal tuto klíčovou úlohu premiér a touto cestou šel. Takže nerozumím tomu, proč se to neudálo i v tomto případě.

Už to tady bylo zmíněno ze strany pana senátora, jestliže je tady takováto agentura s tak poměrně významným rozpočtem, a když se podíváme do adekvátně podobných struktur v rámci státní správy, tak je vždycky naprosto obvyklé, že jsou dány zákonné požadavky, minimální požadavky, které má představený té organizace plnit. A tady v případě toho předsedy, který je vlastně z hlediska požitků na úrovni prakticky ministra, tady není prakticky žádný požadavek, vyjma toho, že by měl pět let být v nějaké vedoucí funkci v rámci sportu, ale ani ta není definována, takže teoreticky z naší obce předseda sokola, když to dělal pět let, se základním vzděláním, může splnit požadavky na předsedu této agentury. To stejné i v případě místopředsedů.

Já si kladu klíčovou otázku - komu se tito lidé z vedení této agentury budou zodpovídat? Jestliže máme ministry, ti se zodpovídají v rámci důvěry vyslovené Poslaneckou sněmovnou Poslanecké sněmovně. Poslanci je mohou interpelovat, jsou s nimi v přímém kontaktu, mají možnost vytvářet jednak určitý pozitivní tlak na to, aby ta ministerstva pokud možno fungovala efektivně, pozitivně. A mohou se ptát tady, v tento okamžik, jaký bude ten kontrolní, motivační nástroj ze strany Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky vůči těmto lidem. Oni vlastně vůbec s poslanci, senátory nemusí v ničem komunikovat a tak dále.

Dále otázka odvolatelnosti. Jsem si vědom, že je tam odkaz na etický kodex. Ale jestliže etický kodex si napíše vedení této agentury samo, předloží to do vlády, bude to schváleno, tak ten etický kodex prostě může být tak obecný a bezbřehý, že vlastně ani ta šance odvolat předsedu této agentury či jeho vedení přes porušení etického kodexu nemusí být v budoucnu vůbec žádnou zárukou.

Následně orgán národní rady pro sport. Mně v tom zákoně chybí jakákoli zmínka o tom, na základě jakého klíče, jakým principem tito lidé budou do této rady nominováni, jestli budou zastupovat některé hlavní svazy, nebo to mohou být klidně lidé, kteří sice se sportem mají něco do činění, ale nemusí zastupovat ty faktické objektivní zájmy jednotlivých svazů.

Pak je tady zmíněn rejstřík. Tady bych řekl super věc. Mně se líbí princip toho rejstříku. Myslím, že to může mnoho věcí ve sportovním prostředí zpřehlednit, vést k očištění. Ale s čím mám trošku problém, že ten rejstřík není veřejný, že aspoň v některých obecných datech, jako je jméno, příjmení, mi neumožňuje se třeba podívat, jestli náhodou jiná sportovní organizace mě nevede jako člena, aniž já bych o tom věděl, nebo jestli je ta možnost se do toho podívat přes stošestku, přiznám se, to jsem nevyčetl, ale v rámci určité objektivity a transparentnosti bych asi čekal to, že se mohu nějakým systémem třeba přes Czech POINT podívat, u kterých sportovních organizací je moje osoba vedená, kde jsem člen, kdy případně si moji osobu započítávají a následně i díky tomu, že mě tam mají, si nárokují i určité finanční prostředky. To mi tam chybí.

A pak nikde jsem nenalezl, aby bylo naznačeno v tom zákoně, s jakou prioritou a v čem bude díky tomu, že vytvoříme tuto sportovní agenturu, lepší rozdělování finančních prostředků do sportu. V tom zákoně jsem to ani náznakem nezaznamenal. Aby třeba bylo řečeno, že se bude zohledňovat počet členské základny jednotlivých svazů, sportovních oddílů atd. To mi tam prostě chybí. Já nevím, teď máme nějaký systém, na který se tady nadává, který je považován za, řekněme, potenciálně korupční, ještě nevíme, jak ty kauzy dopadnou, já s tím systémem mám taky problém. Ale kde je záruka, že tento systém bude lepší? V čem ta záruka je? Tak jestli mě může třeba pan předkladatel - a prosím, neberme to osobně, jsou to jenom mé otázky, na to odpovědět, budu velice rád.

Znovu říkám, asi by bylo dobré opravdu říci, ty výtky, připomínky jsou poměrně zásadní. My nerozporujeme, nebo já osobně, to, aby se tyto věci systémově změnily. Ale myslím si, že kdyby se to udělalo opravdu vládní novelou, vypořádáním kvalitním, meziresortním připomínkovým řízením, tak bychom si do budoucna mohli ušetřit spoustu potom neideálních situací. Já jsem zažil za těch šest let to, že se tady spousty věcí s nadšením dělalo na koleně poslaneckou novelou. Ale neznám ani jeden případ, kdy bychom řekli: udělali jsme s nadšením nějakou velkou změnu poslaneckou novelou a bylo to opravdu dobré řešení. Vždycky jsme to tady opravovali za půl roku, za rok. Ale tady prostě můžeme opravovat něco, co může mít velké důsledky, protože se tady bavíme řádově o šesti, sedmi, pokud naplní pan premiér sliby z hlediska financování sportu, možná o deseti, o dvanácti miliardách korun.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marianu Jurečkovi. Než budeme pokračovat vystoupením pana poslance Vítězslava (Vlastimila) Válka, přečtu dvě omluvy došlé předsedovi Sněmovny, a to od ministra vnitra, místopředsedy vlády Jana Hamáčka do 18 hodin a také se omlouvá z pracovních důvodů do 18 hodin pan poslanec Daniel Pawlas.

Nyní pan poslanec Válek, připraví se pan kolega Lukáš Bartoň. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já jsem teď čekoval vyčítavé pohledy kolegů poslanců a omlouvám se za to, že budu zdržovat. Ale kdo z nás nesportoval, když byl mladý? V dobách, kdy jsem míval poznámky a třídní důtky za dlouhé vlasy, jsem si taky vyplavoval sportem endorfiny. A ty doby jsou pryč. V určité době jsem se vrhl na olympiády z matematiky a biologie a teď chápu, že to byla špatná cesta, protože věnovat se sportu - řešíme agenturu, která bude řešit financování mé práce. Neřešíme agenturu pro kulturu, byť v České republice naše sbory bývaly nejlepší na světě a v Evropě a dneska upadají kvůli tomu, že nemají dostatek peněz, a zpívá tam obrovské množství mladých lidí, kteří to dělají ve volném čase, za své peníze, platí si ze svého dirigenty. A přesto to neřešíme. Neřešíme různá amatérská divadla, která to dělají ve volném čase, za své, ze svých peněz si platí svoje režiséry, a přesto to neřešíme. Tak dobře. Bavme se o agenturách. Udělejme agenturu pro kulturu, která bude financovat zájmové kroužky a všechny tyto aktivity spojené s tím, že mladí lidé se chtějí věnovat kulturním aktivitám, nesedět u počítačů, nesedět u mobilů. Ale aktivně se věnovat kultuře. To neřešíme!

Kupodivu nedebatujeme takhle intenzivně o vzdělávání a o školství, byť jsem přesvědčený, a upřímně přesvědčený, že investice do školství, do matematických, fyzikálních a dalších olympiád, do všech těchto aktivit, které jsou na středních školách a jsou dramaticky podfinancované, které jsou na základních školách a jsou dramaticky podfinancované, a věřím tomu, že vaše děti, vaši vnuci se účastní těchto soutěží, účastní se recitačních soutěží, účastní se matematických olympiád, účastní se olympiád českého jazyka. Tímto se nezabýváme. Byť investice do těchto aktivit se mnohonásobně, mnohonásobně (s důrazem) vrátí! A kupodivu tímto se nezabýváme, to nás netrápí. Zabýváme se sportem. Trápí nás agentura pro sport, byť ministerstvo školství a sportu by toto mělo řešit a mělo by to intenzivně řešit.

Já si myslím, že bychom si měli říct, čeho vlastně chceme dosáhnout! Chceme dosáhnout toho, aby se ve sportu přestalo krást? Chceme dosáhnout toho, aby jednou za čtvrt roku se neobjevovaly opakovaně a cyklicky kauzy tu s organizátory, kmotry z fotbalového prostředí, tu s organizátory a kmotry z jiných sportovních prostředí - čím více peněz tam nateče, tím více jich je, protože se snaží z toho urvat co nejvíc peněz pro sebe. Tak pokud tímto se chceme zabývat, tak pak za sebe musím říct prostřednictvím pana předsedajícího - ano, pan poslanec je pro mě člověk, kterého považuji za čestného a slušného, a věřím, že on je schopen toto dělat čestně a slušně. Ale potřebujeme kvůli tomu agenturu? Potřebujeme ji kvůli kultuře? Jenom proto, že byl odvolán ředitel Národní galerie a kultuře se ztrácejí peníze, jak jsem tady slyšel? Potřebujeme ji kvůli vědě, výzkumu a podpoře dětí, aby se věnovaly těmto aktivitám? Tak proč ji proboha potřebujeme kvůli tomu sportu?! Opravdu ji potřebujeme proto, aby ty peníze šly těm malým, jak tady někteří řekli, harantům, dětem, kteří v těch trenýrkách ve svém volném času s rodiči, s trenéry, kteří to dělají ve svém volném času, chtějí běhat po hřišti, věnovat se hokeji, fotbalu, čemukoliv a chtějí se bavit? Tak jak jiní jejich vrstevníci, kteří zase mají sklon se zabývat uměním, zabývat se literaturou, se chtějí bavit v jiných aktivitách. A jiní, které zajímá věda a výzkum, se chtějí zabývat v jiných aktivitách? Anebo to děláme proto, abychom mohli nasypat ty peníze tam, kde se už řadu let ztrácejí a kde si je rozebírají ti, kteří na tom vydělávají a kteří se tím živí? Toto si řekněme.

Bavme se o tom, co je opravdu ku prospěchu těch dětí. My chceme mít samozřejmě děti, které budou sportovat. Každý z nás. Já myslím, že to je bez politické debaty, že to je shoda všech normálních lidí. Každý chceme mít děti, které budou mít kvalitní vzdělání a které se budou moct věnovat svým koníčkům, zábavám, zájmům, nebudou sedět u počítače, a děkuji ještě jednou prostřednictvím pana předsedajícího panu poslanci za ta slova, nebudou sedět u mobilů, ale buď budou sportovat, nebo se budou věnovat umění a kultuře, nebo se budou věnovat vědě, to všechno jsou aktivity, které jsou pro mě rovnocenné. A nevím, z čeho má z dlouhodobého hlediska společnost větší prospěch. Já osobně si myslím z toho, když se budou věnovat té vědě.

A teď se podívejme, jak je to s penězi. Na tuto agenturu 6 miliard ročně. Na grantovou agenturu GA ČR 3,6 miliardy ročně. Máte pocit, že je to správný poměr? Vezmu TA ČR a GA ČR dohromady, to je to stejné, co půjde na tuto agenturu. Opravdu si myslíte, že je to správný poměr? (Rozčileně.) Opravdu si myslíte, že sport nemá dramaticky (s důrazem) víc sponzorů než věda a výzkum? Opravdu si myslíte, že prvoligové kluby nemají dramaticky víc peněz než věda a výzkum a že stát musí nasypat stejné peníze do agentury pro sport a výzkum jako do dvou největších grantových agentur?! Nezaslouží si naši vědci, výzkumníci - a vracím se k těm dětem - nezaslouží si, abychom podporovali tyto aktivity nejméně stejně, jako chceme podporovat sport? Opravdu si to nezaslouží? Opravdu si to myslíte? A opravdu si myslíte, že ve vědě, ve výzkumu, v umění, ve všech těchto kroužcích seženete sponzory tak snadno, jak je sežene fotbalový klub, jak je sežene hokejový klub na jakémkoli běžném městě?

Vy sedíte v zastupitelstvech. Uvědomte si na svých krajích, ve svých městech, tam, kde sedíte, kolik peněz dáváte z rozpočtu na sportovní aktivity, na profesionální kluby. Kolik peněz dáváte z rozpočtu na podporu matematických, fyzikálních a dalších vědeckých olympiád, kolik peněz dáváte z rozpočtu na podporu kroužků. Každý si to pro sebe řekněte! Ano, sport je potřeba. A chci, aby moje děti sportovaly. Chci, aby sportovaly a aby se snažily přibližovat takovým vzorům, jako je prostřednictvím pana předsedajícího pan poslanec (Hnilička). Já jsem mu taky tleskal, taky jsem u té televize brečel. Chci, aby se moje děti věnovaly umění, aby moje děti zpívaly, aby se moje děti věnovaly literatuře a kultuře, a chci, aby se moje děti věnovaly vědě a aby z nich byly, pokud možno, odborníci, vědci, výzkumníci. Pokud na to budou mít nadání, na některou z těch aktivit, chci, aby v ní byly co nejlepší. A myslím si, že to chce každý z nás. A chceme, aby se tomu takhle mohli věnovat občané naší republiky.

Ten sport je opravdu tak výjimečný, abychom ho museli vysosnout a úplně nesystémově postavit mimo tyto ostatní aktivity? A opravdu je to tak významné pro budoucnost našeho národa? Pokud ano, pak jsme se shodli a budeme hlasovat pro. Pokud ne, zvažme, zda návrh Senátu není lepším řešením, a nediskutujme o všech těch problematikách dohromady. (Velmi důrazně a emotivně.) Děkuji. (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Válkovi za jeho vystoupení. Vyvolal dvě faktické poznámky. První je pan poslanec Ivo Vondrák a připraví se Milan Hnilička. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Zareaguji rád na pana profesora Válka, protože my jsme právě ty grantové a technologické agentury České republiky vymezili z veřejných rozpočtů právě pro účely podpory vědy. Myslím si, že stejným účelem je vlastně i vytvoření agentury pro sport. Jestli je to málo, nebo hodně, si myslím, je diskutabilní. Nicméně musím říct jednu věc, kterou znám ze světa. Jak věda, tak sport, tak kultura je v této zemi zcela nedostatečně podporována ze soukromých prostředků. Ale jak to změníme, to skutečně nevím. Je to skutečně o tom, aby si to uvědomili ti, kteří ty prostředky mají, aby je nevyváděli, aby je nechávali tady v rámci společenské odpovědnosti. A já si myslím, že jestli kultura nemá svoji agenturu, tak stojíme před otázkou, proč ji nikdo za těch třicet let taky nevytvořil. Udělejme to takto a definujme samostatné rozpočty pro tyto oblasti a hlavně najděme cestu, jak do nich dát prostředky, které nejsou veřejné, ale jsou soukromé. V našem případě to skutečně selhává. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Pokračujeme dalšími faktickými poznámkami, které jsou nejméně tři: nejdřív pan poslanec Milan Hnilička s faktickou poznámkou, poté kolega Válek a pan poslanec Karel Rais. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Hnilička: Děkuji. Já se pokusím v rychlosti odpovědět kolegům Jurečkovi i kolegovi Válkovi. Vážím si té vaší důvěry k mé osobě.

Kultura má své ministerstvo, je spravována ministerstvem a k tomu ještě nějakým fondem, kdežto sport je spravován pouze odborem sportu od těch dvaceti pěti, jestli tam vůbec je, lidí na ministerstvu. A oni už dneska rozdělují 7 miliard a v tom je ten problém, že oni nemají čas ani vypracovávat jakékoliv analýzy. My bychom jim to tam rádi v programu Můj klub, který se týká právě financování ze státní úrovně přímo i těm nejmenším klubům, aniž by se toho kdokoliv po cestě dotkl, žádný svaz, žádná střešní organizace, poslali formou příspěvku, ale k tomu potřebujeme funkční rejstřík. Jak ho můžeme mít, když nemají ani pořádně založené své IT oddělení? Využívají externí spolupráce dvou lidí, kteří jim na tom pomáhají pracovat, a všecko je to velmi zpomalené právě kvůli tomu personálnímu oddělení. Právě proto mluvíme o potřebě navýšit počet zaměstnanců. Není to kvůli tomu, že bychom chtěli, aby tam někdo seděl na zadku a koukal z okna, ale protože abychom spravedlivě dokázali, objektivně říkám, to v podstatě ve sportu nejde, ale spravedlivě rozdělit peníze mezi ty nejmenší organizace, tak k tomu potřebujeme jednak analýzy, a to se týká i investic, a potřebujeme lidi, kteří se tím budou dennodenně zaobírat. To je odpověď panu Jurečkovi. Potom financování může být lepší. Rejstřík je absolutně stěžejní a měl by být srdcem agentury, popřípadě ministerstva. Je to naprosto důležitý nástroj, jak se k tomu financování dostat.

Proč sport? Úspora ve zdravotnictví. Výzkum se týká také sportu. Efektivita, spolupráce s městy a kraji, na to potřebujete lidi, kteří to budou dělat, a to se dnes neděje a můžete se zeptat kohokoliv ve sportovním prostředí. A o mém klubu se tady ještě budeme bavit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, skončil čas k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Válka, připraví se pan poslanec Rais. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Já mnohokrát děkuji. Já prostřednictvím pana předsedajícího panu poslanci moc děkuji. Já tomu takhle naprosto rozumím. V tom ani ten spor není. Ale prostřednictvím pana předsedajícího, vy jste to řekl, pokud by to fungovalo stejně jako TA ČR a GA ČR, ta agentura, nemám problém. A pevně věřím, že by do výšky několika metrů skákali ti, kteří jsou v čele TA ČR a GA ČR, kdyby mohla TA ČR a GA ČR fungovat tak jako tato agentura. Já si myslím, že to víme oba dva a nemá smysl to tady teď pitvat, a oba dva víme, o čem mluvím.

Za sebe bych dramaticky rád podpořil vznik té agentury, kdyby to bylo ministerstvo a fungovalo podle stejných pravidel jako ministerstvo, anebo kdyby fungovalo podle stejných pravidel jako TA ČR a GA ČR. O ničem jinším se nebavím. Já se bavím o nastavení fungování, o něčem, co je zcela jiné než cokoliv, co znám, co jsem doposud znal. A ano, tím bych končil.

Máte naprostou pravdu, sport vede ke snížení řady chorob, prevenci a tak dále, ve zdravém těle zdravý duch a nejen to. Máte naprostou pravdu, souhlasím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Karla Raise. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji vám. Jenom bych chtěl zdůraznit fakt, proč vlastně tato agentura vznikla. V minulém volebním období neprůhlednost dosáhla takové úrovně, že tam jsou v podstatě trestně stíhaní lidé a na ministerstvu musela zasahovat policie, to všichni víme. Tam je potřeba to zjednodušit, pročistit. A samozřejmě že určitým vzorem může být v obecné rovině fungování TA ČR a GA ČR a těchto institucí. A to si myslím, že je jenom dobře, že se vyčlení prostředky na sport bokem. Vždyť se jenom podívejte na školský výbor, což je zjednodušené, protože tam se bavíme kulturou, bavíme se tam samozřejmě sportem, bavíme se mládeží, bavíme se vědou a výzkumem, to je prostě obrovský moloch. Takže jenom dobře, že se to tímto způsobem separuje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Mám ještě dvě faktické poznámky. Nyní pan poslanec František Vácha, připraví se pan poslanec Ivo Pojezný, kolega Bartoň ještě posečká, také s faktickou poznámkou přerušil tok přihlášených. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, vládo, já si myslím, že základní problém tady je kontrolní činnost agentury. V původním návrhu byla nějaká kontrolní rada, byli tam zástupci parlamentu, tohle všechno tam teď zmizelo. A když se bavíme o GA ČR a TA ČR, tak třeba GA ČR má předsednictvo, které jmenuje vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Pak má vědeckou radu, kterou jmenuje vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace, a pak má kontrolní radu, nevím kolik, asi patnáct, dvacet lidí, kterou jmenuje Poslanecká sněmovna. Pokud bychom měli podobné kontrolní mechanismy ve zmíněné agentuře, tak si myslím, že bychom se vyvarovali mnoha těchto diskusí o tom, jestli peníze budou zneužitelné, jestli se budou transparentně používat na podporu sportu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní faktická poznámka pana poslance Ivo Pojezného, připraví se kolega Jiří Bláha, také s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivo Pojezný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dovolte mi krátce reagovat na pana kolegu Válka. On tady hovořil o profesionálním sportu, že ti na sebe vydělají. No samozřejmě vydělají, ale novela o podpoře sportu je o podpoře něčeho úplně jiného. Ten profesionální sport je výdělečný kšeft, ti na sebe vydělají, tady nejde těm klubům ze státního rozpočtu ani koruna, maximálně na reprezentaci. Jinak jak fotbalové týmy, hokejové týmy, stejně tak basketbalové týmy mají naprosto profesionální sport oddělen od amatérského a je to taky požadavek mezinárodních organizací, které se sportem zabývají. Čili nepleťme podporu sportu jako podporu profesionálních týmů. Je to vyloženě podpora mládeže, kam ji směřujeme, proto jsme dělali tehdy tu osmičku. Dneska je to můj klub, už jsme o tom několikrát hovořili. A kdo byl proti tomu v posledním období? Zase jste to byli vy. ODS, TOP 09.

Dneska vím, že to přímé financování, jde tam už asi 33 % do mládeže, tak se přece jenom něco zlepšilo. Dalších já nevím 25-30 % jde do sportovních center mládeže, do bývalých vrcholových středisek sportu zaměřených právě na děti a mládež. Takže pokud jde 70 % už dneska přímo koordinovaně na sport mladých lidí, ať už na té bázi dejme tomu výkonnostní, ale taky té vrcholové bázi, ale nikoli profesionální, tak je to jenom dobře.

Slova, která jsem tady slyšel od pana senátora, mi trošku vadí. Oni říkají, kde co je špatně. Přišli jste s nějakým řešením? Nepřišli jste s ničím. Říkali jste: zrušte tu agenturu a pracujte nad něčím novým. A to mě mrzí nejvíc. Vy nejste žádná produktivní organizace. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM a ANO.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Dobré odpoledne. S faktickou poznámkou pan poslanec Bláha. Připraví se pan poslanec Válek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Bláha: Kolegové, kolegyně, budu rychlý. Jenom tady zazněla řada věcí, jako že TA ČR, GA ČR je zárukou něčeho. Běžte se zeptat na všechny vysoké školy a výzkumníků, jestli ty peníze, které dostávají, jdou cíleně na to, co by oni potřebovali. Nic. Dozvíte se to, že by potřebovali úplně všechno jinak. Takže to, že jsme tady vytvořili nějaké zákony, že bychom měli něco podporovat a že něco budeme podporovat a že na něco dáváme peníze a že ty peníze jdou správným směrem a že hlavně jsme schopni dokontrolovat, kam jdou a na co se využívají a jak je s nimi hospodárně zacházeno, tak v žádném případě. Všichni výzkumníci, se kterými jsem se bavil, vždycky říkali: problém, problém, problém, problém. Takže asi takhle následovně.

A to samé je tady. Jestliže tady máme Ministerstvo kultury, tak doprčic na něj zatlačme, ať teda kulturu podporuje, ať rozvíjí děti po kulturní stránce. Máme tady Ministerstvo školství, tak zase na něj zatlačme, ať rozvíjí výzkumnou oblast nebo rozvoj dětí v tom, aby se vzdělávaly, aby šly dopředu v uvažování atd., atd. Ale my tady nemáme Ministerstvo sportu. A ta agentura, to je právě projekt toho, aby ty peníze nemizely tam, kde mizí stále do dneška. A myslím si, že si nemusíme nalhávat, že řadě lidí právě dneska se to nelíbí, protože se jim uzavřou ty kohoutky. A ty kohoutky možná že končí u těch největších křiklounů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Válek s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já rozhodně nenapadám, i když to tak možná vypadá. Něco, s čím v podstatě souhlasím, je neférové rozdělování peněz do sportu. Určitě je to správné. A znovu opakuji, a rád to opakuji, že si prostřednictvím pana předsedajícího pana poslance vážím, a věřím tomu, že to myslí upřímně a opravdu chce podporovat mládež.

Nicméně fascinuje mě, že jsme prostřednictvím pana předsedajícího s panem poslancem Pojezdným, oba vysokoškolsky vzdělaní, četli ten stejný materiál a každý jsme v něm četli něco jiného. Já jsem v něm četl podporu sportu a žádné rozdělení amatérský, profesionální, vrcholový jsem tam neviděl, ale jenom podporu sportu. A dokonce i v obhajobě a v tom, co tady bylo jako úvodní slovo, jasně zaznělo o národním fotbalovém stadionu. Já si úplně nemyslím, že tam na tom národním fotbalovém stadionu budou ti kluci, kteří amatérsky kopou, do fotbalu běhat. A já nevidím problém v tom, aby se podporoval vrcholový sport. Ano, klidně ať je tady stadion pro rychlobruslaře a další. Já v tom vůbec nevidím problém. Ani to nepovažuji za nic legitimního. Klidně ať z toho dostane peníze Sparta, nebo já nevím který fotbalový klub, a vyhraje Pohár mistrů evropských zemí. Ale rozhodně tam nic nebylo o tom, že je to pro amatérský sport.

A prostřednictvím pana předsedajícího k panu poslanci Bláhovi. Asi znáte víc výzkumníků než já. Na rozdíl od vás já jsem ten výzkum dělal a musím říct, GA ČR a TA ČR, fakt dobrý, a férovější a čestnější a lépe peníze rozdělující organizace neznám. A já bych v životě, v životě tady nepoužil formulaci: všichni pekaři, které znám, nadávají na ty rohlíky, které se prodávají já nevím kde, a všichni víme, jak ty rohlíky za něco stojí. Nerozumím tomu, tak se do toho nepletu! (Tleskají poslanci Pirátů a poslanci TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Jurečka s faktickou poznámkou. Připraví se pan poslanec Bělobrádek. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já se tedy musím také ohradit v rámci technické vůči tomu, co zaznělo z úst pana poslance Bláhy, byť si myslím, že ve svém oboru je to rozhodně člověk, který je úspěšný, předpokládám, že je poctivý. Ale paušalizovat to a říkat, že vlastně ve vědě a výzkumu se tady všechno prakticky rozkrádá, jde to někam do černé díry, a říkat to stejné o sportu, kde tady jsou stovky a tisíce čestných sportovních nadšenců, funkcionářů, ať to zní jakkoli, kteří žádnou korunu v životě neukradli, to mi přijde jako těžce nefér. To, že se v každé oblasti, někdy více, někdy méně, některé věci nedaří a občas se stane to, co se tady stalo před dvěma lety, to bohužel je otázka někdy systémových chyb, a pak je potřeba si položit otázku: je to víc systém, anebo to bylo lidské pochybení? Tu si tady možná v rámci analýzy toho, proč se tak tehdy stalo, nikdo nepoložil.

A jinak trošku bych řekl, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, střílíte do vlastních řad. Protože když se podívám, kdo je předsedou Rady vlády pro vědu, výzkum a inovace, tak je to předseda vlády, předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Když se podívám, kdo je místopředsedou, tak je to vicepremiér vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. A můžu pokračovat dál. Takže jestli máte problém s tím, jak fungují GA ČR a TA ČR, tak si to asi běžte primárně vyřídit s těmito lidmi a nemusíte nás tady tím obohacovat v rámci tohoto jednání Poslanecké sněmovny. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Bělobrádek s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, také bych si dovolil vaším prostřednictvím, pane předsedající, reagovat na pana kolegu Bláhu. Nevím, že by se za ty čtyři roky, kdy jsem měl na starosti vědu a výzkum, něco ukradlo. Pokud vy takové znalosti máte, tak je vaší oznamovací povinností na to upozornit. Za nás se spoustu věcí zefektivnilo. A taky se spoustu věcí ušetřilo. Neznám žádnou jinou oblast veřejné správy, kdy jsme se dokázali vymanit z oblasti nevhodných, nevýhodných smluv, co se týká IT systému. Postavili jsme nový informační systém, který je provozován za polovinu ceny než předtím, a ještě jsme ušetřili desítky milionů korun za to, že jsme nepokračovali v té nevýhodné smlouvě.

Stejně tak jsem přesvědčen, že pokud mluvíte o Karlu Havlíčkovi, tak chci jen upozornit, že ten byl zvolen do Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace na můj návrh, když jsem byl jejím předsedou. Takže jen tolik k jeho osobě.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Budeme pokračovat vystoupením těch, kteří jsou přihlášeni do obecné rozpravy. Jako první vystoupí pan poslanec Bartoň. (Premiér se hlásí o slovo.) Neslyším vás. Hlásíte se s přednostním právem? (Ano.) Ano, tak dáme samozřejmě přednost držiteli přednostního práva panu premiéru Babišovi. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, nechtěl jsem zdržovat, ale přece jenom řeknu nějaká fakta. Věda a výzkum - prosím vás, to není jen GA ČR a TA ČR, takže nemůžeme porovnávat tady... pan kolega Válek mluvil myslím 6 miliard, nebo kolik. Je to 37 miliard - věda a výzkum. A ten nárůst za posledních pět nebo šest let je 10 miliard. A nevím, kde pan kolega Bláha chodí na ty informace, a myslím, že peníze na vědu a výzkum jsou velice transparentní a fungují skvěle.

Chtěl bych se vrátit k tomu sportu. Když jsem se stal ministrem financí, tak rozpočet byl 3,6 miliardy. A měli jsme tady Český olympijský výbor, který měl de facto daňovou asignaci z hazardu. A proč ji měl? Protože nejlepší ministr financí, a ten už tu není, nevidím ho, jim zkrátka ty peníze nedal. A proto každý rok s nárůstem hazardu Český olympijský výbor dostával stále více peněz.

A samozřejmě to byla obrovská lobby a nebylo jednoduché to zvrátit a já jsem to zvrátil tak, že jsem jednou večer v televizi řekl, že navyšuji z 3,6 na 6 miliard, protože těch sportovců jsou statisíce, tisíce klubů. A to, že jsme zanedbali sport a že jsme mu nevěnovali pozornost, bohužel. Takže následně došlo k tomu, že nebyla dvě centra financování, Český olympijský výbor a MŠMT, ale jedno, a to bylo ministerstvo.

Považuji strašně za nefér, jak pan poslanec Stanjura mluví, jak to vytrhl z kontextu. Ano, aféra Pelta je doba temna. A teď nebudu mluvit o tom náměstkovi za ODS, který rozděloval peníze v hotelu InterContinental. Jenom dopoledne. Odpoledne už to nezvládal, protože byl nalitý.

Takže prosím vás, my jsme mohli dělat ministerstvo a sportovci vždycky chtěli svoji agenturu. Vždycky chtěli. A Milan Hnilička je sportovec. Byl v Naganu. Je to poctivý kluk! A určitě nekrade a nebude krást. A nemá tam žádné zájmy. Jediný jeho zájem je, aby do sportu šly peníze transparentně a přímo. Takže já nevím, co je tady za problém. Pokud je nějaká obava to kontrolovat, já myslím, že můžu tady slíbit, pokud budu ještě ve funkci, že ukážeme všechno. Všechno ukážeme. Není problém.

Takže to je ten příběh toho sportu. My jsme tam navyšovali peníze každý rok a stále je to málo, protože stávající sportovní infrastruktura, jenom 10 % stávající sportovní infrastruktury bylo postaveno od revoluce. A to, že nám tady chybí plno zázemí pro hlavně mladé sportovce, je úplně jasné. To je úplně jasné! Takže já nechápu, proč je takový odpor k tomuto projektu, kdy sportovci vlastně to chtěli a my jsme jim de facto vyhověli. A 7 miliard - pan poslanec porovnává věci neporovnatelné. 37 miliard je věda a výzkum, co dává do toho stát, plus samozřejmě soukromníci. To je 60 miliard celkově. Takže to jsou neporovnatelné věci. A těch peněz, když byly požadavky na Ministerstvo školství, na investice klubů, tak většinou se vyhovělo 10-20 %. A my to chceme navýšit, a podstatně navýšit, protože zkuste někam jít do nějaké šatny - v Jihlavě Horácký stadion, hokejová šatna. Tam se nedá dýchat. To je jak ve výrobně čpavku, jak v chemičce. Tam ty děti se připravují na trénink. Strašné! Takže my to chceme udělat hlavně pro mladé sportovce, také pro jejich rodiče a samozřejmě hlavně pro naši zemi, protože ta obrovská výhoda sportu je, že i když tedy čtu v novinách, jak jsme rozdělená společnost, tak když jsme vyhráli to Nagano nebo ta Ester vyhrála, tak národ se sjednotil. A to je možná ten cíl a tam směřujeme s tím sportem! Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Faktickými poznámkami budou reagovat páni poslanci Válek a Bělobrádek. V tomto pořadí. Tak jenom pan poslanec Válek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já naprosto s řadou věcí, co tady zazněly, souhlasím a znovu opakuji, já si pana poslance prostřednictvím pana předsedajícího velmi vážím, nicméně jsem přesvědčen o tom, že kdyby nějaký člověk dostal Nobelovu cenu, tak se ten národ sjednotí stejně dobře, jak když jsme vyhráli Nagano, a možná z dlouhodobého hlediska je pro národ výhodnější, aby měl nějaký člověk zase Nobelovu cenu, tak jak Wichterle, než znovu vyhrát Nagano. Ale to je můj pocit a já uznávám, že jsem v tomto směru deformovaný. Stejně pokud si vzpomínám, když jsme získali Oskara za film od Formana, tak se také národ sjednotil a všichni tleskali. Věcí, kdy se národ sjednotí, je celá řada.

Nicméně abych to odlehčil a abych nebyl negativista, tak já pevně věřím, že ta agentura, a pevně v to doufám, vyřeší financování velké ceny města Brna, která je určitě místo, kde se národ na motoristické soutěži sjednocuje, a je to jeden z velkých podniků. A budu rád, když nic, tak aby ta agentura toto vyřešila. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. A nyní v obecné rozpravě pan poslanec Bartoň, připraví se pan poslanec Juránek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji. Asi bych na začátek reagoval na zmínky o TA ČR a GA ČR. Kéž by tak jako TA ČR, fungovaly některé naše dotační tituly. Opravdu, pokud jsem napsal projekt do TA ČR, vysoutěžil si ho, tak jsem z něj dostal peníze právě na ty věci, které jsem si do projektu napsal. To bylo výborné.

Co se týče sportu, za Piráty musím říci, že se ztotožňujeme s názorem Senátu. Tento návrh tedy nepodpoříme, stejně jako jsme ho nepodpořili ve třetím čtení. Dlouze už jsem se tady k tomu vyjadřoval v minulosti.

Asi bych jako jednu z věcí, jednu z pozitivních věcí, vyzdvihl jednání pana předkladatele Hniličky, který, ač koaliční poslanec, přišel za opozičními politiky a od začátku jednal o tomto návrhu, od začátku do konce. Měli jsme dlouhé debaty několikadenní, několikatýdenní. To, že jsme se na konci neshodli, to je věc jiná.

Zazněly zde v jeho úvodní řeči nějaké plány o vizi sportu. Všichni chceme určitě podporovat sport, jenom nejsme jednotní v tom, co ten sport je. Když vezmu zákon o podpoře sportu, tak jak to vnímám, tam je napsáno - peníze, prostředky na podporu sportu jdou prioritně do sportování dětí, mládeže a také národní reprezentace. Takže já si pod tím představuji, že hlavní balík peněz, ten největší, půjde do volnočasového sportování dětí a mládeže, podpora právě těchto dětí, aby se hýbaly, aby sportovaly. A jen namátkou uvedu, je to tři čtvrtě milionů dětí, které v současné době pravidelně vykonávají sport. Mohl by to být milion. Tohle bych si představoval, že by byla hlavní metrika podpory sportu, dostat toto číslo ještě na větší úroveň, dostat to někam k tomu milionu, na 100 % dětí a mládeže věnujících se amatérskému sportu.

Mezitím jsem tady slyšel plány o rychlobruslařské hale, národním sportovním stadionu pro 30 tisíc lidí. Ano, to je něco, co bychom mohli dát do té kategorie národní reprezentace. Nicméně tyto projekty jsou tak drahé, že seberou peníze od toho tři čtvrtě milionu sportujících dětí. A právě podpora sportu na národní úrovni by měla směřovat právě do sportování dětí, do podpory, aby každé dítě bez ohledu na to, z jaké rodiny, z jakých sociálních a ekonomických poměrů pochází, mělo přístup ke sportu, aby to nebyla zátěž pro tu rodinu. Tím bych i rád podpořil, pokud budou zaměřeny právě na podpory výstavby infrastruktury, infrastruktury na lokální úrovni, kde ta děcka i amatéři budou od rána do večera sportovat a využívat to. Protože co dostaneme velkou rychlobruslařskou dráhou? Dostaneme desítky, maximálně stovky možných reprezentantů, takže budeme sedět u televizí a sledovat, jak si vedou na mistrovství světa. Pokud budeme investovat právě do národních reprezentací, zase budeme sedět u televizí a sledovat, jak sportuje někdo jiný. Z mého pohledu se nejedná o sport, je to sportovní zábava. I ta má své místo, ale nezaměňujme ji se sportem. Toť asi vše. Děkuji. (Potlesk poslanců Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Je zde přihláška - s faktickou poznámkou pan poslanec Bělobrádek, ale protože tu není, tak asi to neplatí. On se vzdal a pak se znovu přihlásil. Ale na řadě je v obecné rozpravě pan poslanec Juránek, po něm pan poslanec Klaus. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Juránek: Vážený pane předsedající, vládo, milí kolegové, já bych rád, abychom teď neodbíhali od tématu, které zde je. Není to ani vědecká agentura, ani srovnání s vědeckou agenturou a není to ani o sportu jako o celku. Byl bych rád, abychom si uvědomili, že tady mluvíme o novele zákona o podpoře sportu. Na ni by potom měla navázat teprve ta záležitost toho sportu jako řešení. Takže řada věcí, které se tady vytýkají, se týkají jiného zákona než toho, který teď v tuto chvíli projednáváme.

Byl jsem zpravodajem, nebo jsem zpravodajem za garanční výbor, který se zabýval tady tímto problémem od začátku. Už nás sice jeden zákon, a to EET, předběhl, ale my jsme projednávali celkem 165 pozměňovacích návrhů. To, že se to řešilo nějakým komplexním způsobem, ale bylo o tom, že se skutečně všem naslouchalo.

Měli jsme v tuto chvíli, si troufnu říct, že jsme využili všech tří ministerstev, která se tím zabývala, a všech podnětů. To znamená těch, kteří k tomu něco řekli. Já třeba uvedu jako příklad kolegu, který byl přede mnou, kolega Bartoň prostřednictvím předsedajícího, byl člověk, který skutečně do toho vnesl řadu dobrých podnětů. A já si troufnu říct, že tím se, všemi těmi debatami, všemi pozměňovacími návrhy, ať se vypořádaly tak anebo tak, tak se tento zákon zlepšoval.

A já si troufnu říct, že tento zákon nikdy nemůže vzniknout pod Ministerstvem školství, mládeže a zatím tělovýchovy. Ten důvod je prostý a jednoduchý: protože s tím se toto ministerstvo nevypořádalo od roku 1995, kdy poprvé mělo řešit základní věci, které v tom sportu jsou. A já teď řeknu, co je v tomhle strašně důležité, a prosím, teď mě trošku vnímejte. Od roku 1995 se řeší rejstřík sportovních organizací a lidí, kteří ve sportu fungují. Dlužno poznamenat, že ještě loni bylo v tomto rejstříku zaneseno více než 10 milionů sportovců. Prosím vás, řekněte mi, jak může být v nějakém rejstříku zaneseno 10 milionů sportovců. Když jsme se teď dali do toho vlastně v minulých letech, aby ten rejstřík se projevil normálně, tak jsme nedošli ani k číslu 2 miliony.

To znamená, že v tuto chvíli už zde je veliká disproporce, co se týká určité spravedlnosti při rozdělování finančních prostředků. Kolega přede mnou řekl, že mládeže je teď podle toho nového rejstříku zhruba tři čtvrtě, ať neříkám nepřesné číslo, ať se neshodneme, zhruba tři čtvrtě milionu. Ano, ale bylo jich tam víc. Bylo jich tam víc (důrazně), než kolik vlastně v té věkové kategorii existuje! (Upozornění z pléna.) Protože samozřejmě nejvíc - budu se mírnit, děkuji. Tak abychom v této věci si tedy uvědomili, že tam figurovalo víc dětí, než kolik jich máme. A samozřejmě že ty dotační tituly byly směrovány tím způsobem, že kdo měl víc dětí, tak také dostal víc finančních prostředků.

Já jsem moc rád, že jsme se dopracovali k dotačními titulu číslo osm, který je Můj klub. Nicméně chci říct, že to je jediný dotační titul, který dobře funguje. A i tam se dostáváme do situace, že na to některé kluby nedosáhnou, nebo resp. budou muset teď vracet finanční prostředky. Já myslím, že to bude jedna z věcí, kterou se budeme muset zabývat, protože z terénu už vím, že řada těch, kteří na tom pracovali, na tom Můj klub, tyto věci nedotáhli nějakým způsobem do konce, a to číslo patrně bude velmi vysoké.

A já si právě říkám, že tady hledáme tu spravedlnost v tom rozdělování. Nemyslím si, že někdy bude stoprocentní spravedlnosti při rozdělování čehokoliv, ale tady, když bude platit rejstřík, když bude platit podle pravidel, která jsou uvedena v této novele zákona, tak tehdy to bude znamenat, že jsme se přiblížili tomu spravedlivějšími rozdělování. A já si teď dovolím říci, že nikdo tady za sportovní prostředí neřekl ten problém z minulosti, aby se za něj omluvil, a já teď za sportovní prostředí klidně řeknu nahlas: Ano, sportovní prostředí dostávalo velké finanční prostředky ze Sazky. Dostalo doslova a do písmene dar od státu, že peníze ze Sazky šly na financování sportu, a to prostředí tento dar prohospodařilo.

Od té doby je snaha nějakým způsobem toto zapojit do státního rozpočtu. A já si právě myslím, že i ta agentura, která teď může vzniknout, a já si troufnu říct, že může vzniknout jedině dnes přehlasování návrhu senátorů, tak jedině za této podmínky můžeme to financování sportu nějakým způsobem posunout. Já bych byl opravdu rád, abychom tady odešli od všech vedlejších úvah, které zde jsou, a abychom si řekli, že i ti, kteří proti tomu mluví, tak říkají: my bychom pro to hlasovali, kdyby existovalo ministerstvo sportu.

Co bylo snahou předkladatelů. Snahou předkladatelů bylo, aby se ta agentura co nejvíc připodobnila rozhodování na úrovni ministerstev. A tak když se následně hledala cesta proti této agentuře, poté co jsme to tady schválili, tak se ukázalo, že je mnohem jednodušší využívat určitých emotivních projevů, se kterými naprosto nesouhlasím, zvláště co se týká útoku na osobu kolegy Hniličky. A to, nezlobte se na mě, to je, jako kdyby všichni hráči stříleli na tohoto brankáře a sebrali mu výstroj. A já bych prosil, abyste se zamysleli nad tím, jestli jeho osobní schopnosti jsou menší, než jsou schopnosti a vzdělání manažerů v NHL. A prosím, abyste si probrali zvláště ta mužstva, která byla letos úspěšná.

Já bych byl moc rád, abychom do téhle osobní roviny nezasahovali, protože jsem přesvědčený, že sportovní prostředí si mimo jiné také přeje, aby v čele takovéto agentury stál člověk, který je ze sportovního prostředí a který má ve sportovním prostředí dobré jméno. A naprosto nesouhlasím s tím, že tento člověk je neodvolatelný, a to na základě pozměňovacího návrhu, který s tímto cílem předložili kolegové piráti. A prosím, abyste se skutečně dobře zamysleli nad přesným textem, který tam je, a abyste si uvědomili i zodpovědnost této agentury.

Tato agentura zodpovídá vládě. A já si troufnu říct, že na základě toho, co se dočtete v tomto materiálu, právě díky pozměňovacímu návrhu kolegů pirátů je tento člověk odvolatelný na každém zasedání vlády. Zkuste si to přečíst, zkuste si to porovnat. A já si troufnu říct, že mám v téhle věci pravdu. Takovou tu reálnou. Nebudu tady debatovat o tom, jakým způsobem vzniká etický kodex, ale vím, že jestliže existuje etický kodex, tak nemůže existovat bez toho, že by přímý nadřízený, kterým je vláda, resp. premiér téhle země, ať jím bude kdokoliv, tak aby takovýto etický kodex byl sepsán jinak, než si představuje vláda, která v tuto chvíli vládne.

Proto bych byl rád, abychom se tady skutečně oprostili od emocí a uvědomili si, o čem budeme rozhodovat. Budeme rozhodovat o tom, jestli ve sportovním prostředí nastane nebo nenastane změna. A jestli si někdo v tuto chvíli myslí, že o tom rozhoduje nějaký tým lidí, o těch dotacích - nerozhoduje. Rozhodují o tom úředníci a rozhoduje o tom ministr školství. Já si troufnu říct, že nikdo jiný o tom nerozhoduje. Tak bych prosil, abychom všechny ty věci, které tady zazněly, si trošku porovnali a řekli si: je ta situace, která je v tuto chvíli, odpovídající tomu, co si přejeme? Od vás tady zaznělo, kolektivně, ať jste byli na kterékoliv straně, že ne, že s tím spokojeni nejste. A já se ptám, jestli když tato agentura vznikne, jestli to bude lepší. A já řeknu - může to být podle mě lepší. Samozřejmě že vždycky záleží na lidech. Ale já jsem prostě přesvědčený o tom, že to lepší může být, protože si myslím, že horší než momentálně už to být nemůže.

A proto, dovolte mi, abych vás ještě požádal, a to všechny, ať jste tady mluvili z kterékoliv strany, abyste se oprostili od těch emocí, abyste se na to podívali naprosto věcně a pokusili se - nebo já doufám, že dnes přehlasujeme veto Senátu. Doufám, že toho nebudeme litovat a že se o tom přesvědčíme, to je jisté. Jedna věc - obráceně, jestli dnes nepřehlasujeme veto Senátu, tak v tomto volebním období se sportem neuděláme už vůbec nic. A já bych byl velmi nerad, aby se situace ve sportu neposunula, a to jak v oblasti mládeže, tak v oblasti naší reprezentace.

Děkuji, že jste mě poslouchali. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Následuje faktická poznámka pana poslance Nováka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já moc děkuji svému předřečníkovi. Jen bych doplnil, protože tady zaznělo, že nám sportuje pomalu deset milionů dětí, což je troj- až pětinásobek, a nebylo tak úplně vysvětleno, proč, tak abyste si nemysleli, že se ve sportu až tak podvádí. Prosím, není to tak. Je to třeba o tom, že tatínek chce fotbalistu, maminka chce plavce a chlapec chodí do atletiky, protože jsou tam hezká děvčata, takže je registrované u tří klubů jedno dítě a tyto tři kluby na ně potom následně berou dotaci. Je to o tom, jak je ta dotace vypsaná. Není to o tom, že se tady v rámci dotace nějakým způsobem podvádí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan předseda Kalousek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolte jen, abych doplnil svého ctěného předřečníka pana poslance Juránka, který tady vystupoval ve prospěch tohoto návrhu, že pravděpodobně zapomněl upozornit na svůj konflikt zájmů, protože je předsedou tělovýchovné organizace Orel a jako takový (protestní hlasy z levé strany sálu) má na ní zcela eminentní subjektivní zájem. Já myslím, že by to mělo zaznít. Totiž on řekl, když hovořil o společnosti Sazka, že stát tady dal jakýsi výjimečný dar sportovcům, když umožnil, aby používali výnosy ze společnosti Sazka. Já bych si dovolil říci, že to není pravda. Stát žádný dar v tomto případě sportovcům nedával, protože společnost Sazka patřila již v předlistopadové době sportovním svazům a polistopadová doba to tak převzala, a společnost Sazka nikdy nebyla státní od listopadu 1989. Společnost Sazka patřila sportovním svazům, mimo jiné i tělovýchovné organizaci Orel. Pokud si dobře vzpomínám, předchůdce ve funkci předsedy Orla pana předsedy Juránka byl místopředsedou Dozorčí rady Sazky, pak tam různé tělovýchovné svazy měly své různé podíly. Nebyla to nikdy státní společnost. Vždycky to patřilo jenom sportovcům.

A sportovci skutečně využívali výnosy. Logicky, každý vlastník využívá výnosů ze své společnosti. A sportovci využívali výnosy ze své vlastní společnosti, což určitě nejde označit za dar státu. Státu do toho vůbec nic nebylo. Sportovci měli Sazku, byla jejich a brali si z ní peníze. Sportovci dokázali něco, co by si zasloužilo zápis do Guinessovy knihy rekordů. Sportovci si tu Sazku sami nechali rozkrást. Kdykoliv se je stát pokoušel varovat, stavěli se na zadní a říkali: státe, nemluv nám do toho, to je naše společnost a co ty nám budeš mluvit do toho, jak naše společnost má hospodařit. A ten stát vždycky uznal, že je tedy právní stát, že jim do toho nemá co mluvit, že je to jejich. Tak tam hospodařili tak úspěšně, až si to nechali rozkrást. Sazka přišla zu grunt a v rámci exekuce si ji pak někdo koupil, dneska je to privátní subjekt někoho jiného než sportovců. Ale historicky byla sportovců a sportovci si ji výjimečně špatným a řekl bych často korupčním hospodařením prostě nechali docela obyčejně ukrást. Stát byl přitom bezmocný, protože on tam nikdy žádný vlastnický podíl neměl. Takže jestli někdo nese odpovědnost, tak prostě tělovýchovná jednota Sokol, Orel, Asociace sportovních svazů, všichni akcionáři Sazky, ale rozhodně ne stát. Nebyl to žádný dar od státu.

A v okamžiku, kdy si to nechali ti sportovci ukrást pod rukama - zdůrazňuji svými vlastními lidmi a jejich vlastní lidé v orgánu té společnosti tomu významně napomáhali - tak najednou začali křičet "státe, podporuj sport!", což samozřejmě je legitimní výzva, protože stát musí podporovat sport. Hledali jsme různé formy toho nejtransparentnějšího způsobu, jak opravdu podporovat sport, aby to byla podpora sportu a tělovýchovy týkající se několika výhod, nikoliv výhod těch šéfů těch svazů, jako je třeba pan poslanec Juránek, který je předsedou Orla. Teď se ho nechci dotknout, ale on je jedním z těch, kterých se to dotýká, protože on si chce sáhnout na ten příslušný objem peněz a pak svým vlastním orlům říkat: podívejte se, jaký já jsem frajer, já jsem se s tím Hniličkou a s tím Babišem dohodl, a protože jsem se s nimi dohodl a podpořil jsem jim ten zákon, tak já teď dostanu takovýhle balík peněz a teď já jsem ten šéf, milí orlové, já rozhodnu o tom, která orlovna bude podpořena a která ne.

No, a takhle se dohodli s Babišem a s Hniličkou všichni bafuňáři v těch sportovních svazech. Proto to také podporují. (Stoupá hluk v levé části sálu.) Proto to není systém na podporu sportu, ale je to systém na vznik sportovní agentury a vzájemnou podporu sportovních bafuňářů. Takhle to prostě je. Promiňte, že vám to říká člověk, který prostě 25 let pracuje ve veřejných rozpočtech a který, přiznávám, nikdy nenašel ten správný a transparentní způsob. Nikdy ho neprosadil, byť se o něj snažil.

A já dobře vím, že tohle, co navrhujete teď, není nic jiného než svěření 6 miliard z peněz daňových poplatníků úzké skupině bafuňářů, která si stanoví svá vlastní pravidla, takže už nebude ohrožena trestními oznámeními a vyšetřováními, protože to půjde přesně podle jejich pravidel. Najděte v tom návrhu zákona nějaká pravidla. Tam najdete, že to bude dělat ta agentura a že to bude dělat dobře. A vy jim na to chcete dát těch 6 miliard? Prosím vás, nedělejte to. Když vás o to bude prosit bývalý excelentní hokejista, který hrál v NHL a reprezentoval Českou republiku, když vás o to bude prosit šéf jedné z tělovýchovných organizací, hnutí Orla, já si vám dovoluji říci, že to, co teď chcete schválit, je prostě obyčejná krádež 6 miliard ve prospěch - (Poslanci vlevo hlasitě protestují a buší do lavic.) To, co se teď chystáte schválit, je obyčejná krádež 6 miliard ve prospěch - (Další hlasité protesty zleva.) Tak ještě jednou. To, co se teď chys - (Poslanci opět hlasitě protestují a buší do lavic.) To, co se teď, milí kolegové, kolegyně, chystáte schválit, je obyčejná krádež 6 miliard z veřejných rozpočtů ve prospěch velmi úzké skupiny bafuňářů, kteří si z tělovýchovy udělali živnost, ale rozhodně ne poslání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Juránek, po něm s faktickou poznámkou pan poslanec Svoboda. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Stanislav Juránek: Vážení kolegové, jestli jste dobře poslouchali můj projev, tak jsem se zcela jasně přihlásil k tomu, že sportovní prostředí tu Sazku skutečně prohospodařilo. A abych to upřesnil, byla to akciová společnost, ve které Orel měl podíl 0,89 %, a to přesně. To znamená, jenom abychom věděli přesně, o jakou velikost a o jakou míru zodpovědnosti v této věci jde. A já jsem o tom mluvil schválně proto, že skutečně tady byla dána velká šance. Ta šance nebyla dána tím, že by ty peníze patřily nám jako státu, ale v každém případě Sazka a podobné věci v jiných státech bývají v rukou státu. A ten stát si to po tom roce 1990 nevzal a nechal to tomu sportovnímu prostředí.

Takže je zde nějakým způsobem rozdělováno těch 6 miliard korun v tuto chvíli a s ohledem na to, že jsou tam dlouhodobě nastavené právě ty věci, o kterých jsem mluvil z hlediska rejstříku, tak právě proto je to v tuto chvíli rozdělováno nespravedlivě. A právě naopak v současné době někdo - a já nebudu mluvit o tom, to se zkuste domnívat, nebo si to zkuste spočítat, podívejte se. Každý, stejně jako já, se mohl podívat na to, jakým způsobem jsou ty peníze rozdělovány. Tak se můžete podívat, kdo dostává víc peněz, než odpovídá těm parametrům, které jsou třeba v jednotlivých svazech.

A já si troufnu říct v tuto chvíli, znovu jenom zopakuji, že co se týká rozdělení těchto peněz, tak to bude spravedlivé. Mimochodem, co z toho bude mít Orel, je dáno podílem 19 tisíc členů, které má Orel, vůči možná dvěma milionům, ke kterým se dopracujeme v rámci agentury. (Předsedající upozorňuje na čas.) Ještě jsme se k nim nedopracovali. Prosím, abyste to vzali do úvahy při svém hlasování.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Stanjura se omlouvá do konce dnešního jednacího dne z pracovních důvodů. Na řadě je v obecné rozpravě pan poslanec Klaus. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Dámy a pánové, dobrý den v novém týdnu. Úvodem bych popřál panu Hniličkovi k dnešnímu svátku a dalším poslancům se samozřejmě omlouvám, abych nebyl předpojatý - protože tady bylo takové nařčení, že ti, co útočí na tento zákon, útočí na chudáka našeho brankáře Hniličku, tak já to nejsem. Naopak řeknu, že osoba pana brankáře a poslance je na tom zákoně to nejlepší.

Teď druhá věc, která míří spíš támhle někam, tentokrát od pana Kalouska doleva do těch řad. Vy tady pomalu mlátíte hlavou o pultík, v jakém je tady pan premiér Babiš střetu zájmů, a dotace, jaká je to hrůza, a okamžitě se všechno musí řešit a tyátr pro noviny. A ve chvíli, když do Sněmovny přijde dotační zákon, zákon na vznik nového úřadu, tak už simsalabim, už to tak není. Už je to docela dobrý, my si na ty dotace taky sáhnem. Tady jsem slyšel předřečníka pana Juránka. Ódéeska má volný hlasování, takže taky už to není tak zásadový, jako to bývalo. A najednou je to vlastně všechno jinak.

Takže já bych za nás řekl - za Trikolóru, že (smích a potlesk napříč sálem) - není nás moc, jo. Ale jeden průzkum už mám, bude nás víc. Tak já bych za nás řekl, že prostě tohle je akorát to, že vzniká nový úřad. A jinak se v tom sportu neřeší nic. Takže my budeme proti, naprosto v klidu.

Kdyby to byl zákon o tom, že ty peníze daňových poplatníků dostanou trenéři mládeže, tak jsem tady s vámi za jakékoliv vylepšení. Ale tohle je akorát vznik úřadu, vzdálení té moci, peněz, od lidí, kteří jsou zvoleni do nějaké agentury. Proti tomu bojuji dlouhodobě. Takže z tohoto důvodu my ten zákon nepodpoříme. Ale vy se tam někteří trošku nad sebou zamyslete. Ale je to ode mě drzé, nejsem vaše maminka. Ale přesto na vás apeluji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Jan Čižinský se omlouvá od 17.45 hodin do konce jednacího dne z rodinných důvodů. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Válek. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Prostřednictvím pana předsedajícího jsem se chtěl jenom omluvit. Já jsem si teď, jak je tady ta debata, uvědomil jednu děsivou věc. A nevypadám na to. Já jsem jeden z těch, co může za těch deset milionů sportovců, protože jsem registrován v pěti sportovních klubech. Jestli na mě teda berou dotace, musíte s tím něco udělat.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Další písemnou přihlášku do rozpravy nemám. Nevidím ani nikoho v sále, že by se hlásil. Takže rozpravu končím. Je prosím zájem o závěrečná slova? (Navrhovatel: Ne. Senátor Štohl: Ano.) Pan senátor má zájem o závěrečné slovo. Prosím, pane senátore.

 

Senátor Pavel Štohl: Děkuji za slovo. Je nebudu dlouho zdržovat. Jenom tady od některého z řečníků zaznělo, že Senát nepostupoval tvůrčím způsobem. Já bych jenom možná k tomu dodal, že pokud Senát s návrhem zákona nesouhlasí, má pouze dvě možnosti. Buďto dát pozměňovací návrh, anebo zamítnout. My jsme diskutovali opravdu, zda dát pozměňovací návrh. Řešili jsme to s legislativním odborem Senátu, řešili jsme to se členy ústavněprávního výboru a víceméně jsme se shodli, že jeden nebo dva pozměňovací návrhy by nezměnily situaci. Proto jsme se nakonec rozhodli zamítnout. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Ještě s přednostním právem pan předseda Bartošek. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji, pane místopředsedo. Před závěrečným hlasováním bych si chtěl vzít pro klub KDU-ČSL půl hodiny přestávku do 18.15 hodin. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, této žádosti vyhovím. Takže vyhlašuji přestávku na jednání poslaneckého klubu KDU-ČSL do 18.15 hodin.

 

(Jednání přerušeno v 17.46 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 18.15 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je 18.15 hodin, skončil čas určený na jednání poslaneckého klubu KDU-ČSL a my budeme pokračovat v našem jednání. Seznámím vás s omluvami. Pan předseda vlády Andrej Babiš se omlouvá do konce jednacího dne z pracovních důvodů, paní poslankyně Markéta Adamová se omlouvá od 17.45 hodin z osobních důvodů.

Skončili jsme rozpravu. Zazněla i závěrečná slova, můžeme přistoupit k hlasování. Přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 3 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Připomínám, že k přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslance. Prosím, aby byl nastaven potřebný počet hlasů. Děkuji, stalo se. Je zde žádost o odhlášení. Všechny jsem vás odhlásil, přihlaste se prosím znovu svými hlasovacími kartami.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle sněmovního tisku 241/7."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 949 přihlášeno 168 poslanců, pro 101 (radostné výkřiky koaličních poslanců), proti 36. Návrh byl přijat. (Skandovaný potlesk. Po chvíli se hlásí posl. Černochová.)

 

Prosím? Paní poslankyně, která...

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Vznáším námitku k hlasování, k předešlému hlasování. Na sjetině mám uvedeno, že jsem hlasovala pro, ale hlasovala jsem proti. Zpochybňuji tímto hlasování.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano. Paní poslankyně Černochová zpochybňuje hlasování. Paní poslankyně Vrecionová se hlásí také k hlasování.

 

Poslankyně Veronika Vrecionová: Děkuji. Já se také hlásím k hlasování. Mně se přihodilo to samé co paní poslankyni Černochové. Hlasovala jsem proti a na sjetině mám pro, takže i já zpochybňuji hlasování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano. Paní poslankyně Černochová, paní poslankyně Vrecionová zpochybňují hlasování. Budeme tedy hlasovat o tomto zpochybnění.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 950 přihlášeno 172 poslanců, pro 164, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Budeme tedy znovu hlasovat o schválení návrhu zákona o podpoře sportu. Jsme připraveni na hlasování.

Zahajuji hlasování. Je zde žádost o odhlášení, která sice zazněla ve chvíli, kdy jsem zahájil hlasování, ale vyhovím jí. Všechny jsem vás odhlásil a prosím, abyste se znovu přihlásili svými hlasovacími kartami. Hlasování je samozřejmě neplatné. Nyní jsme připraveni na hlasování.

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 952 přihlášeno 171 poslanců, pro 104, proti 45. Konstatuji, že návrh zákona byl přijat. (Radost a potlesk koaličních poslanců.)

 

Proběhne kontrola hlasování... K hlasování, paní poslankyně?

 

Poslankyně Jana Krutáková: Ano. Zpochybňuji hlasování. Já jsem hlasovala proti, a mám na sjetině ano. Takže zpochybňuji tímto hlasování.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, rozumím. Dámy a pánové, prosím o klid, ať slyšíme, co je řečeno od řečnického pultu.

 

Paní poslankyně zpochybňuje hlasování. Je zde návrh na zpochybnění hlasování, o kterém dám nyní hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 953 přihlášeno 174 poslanců, pro 162, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Budeme znovu hlasovat. Slyším žádost o odhlášení. Všechny jsem vás odhlásil. Prosím, abyste se znovu přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Jsme připraveni na hlasování. Budeme hlasovat o návrhu zákona o podpoře sportu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 954 přihlášeno 171 poslanců, pro 102, proti 48. (Radost a potlesk koaličních poslanců.) Konstatuji, že návrh zákona byl přijat.

 

Děkuji panu senátorovi, děkuji panu navrhovateli a končím projednávání tohoto bodu.

Pan předseda Kalousek s přednostním právem.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Budu velice stručný. Chtěl bych poprosit předkladatele pana poslance Hniličku, aby si má vyjádření nebral osobně. Já v jeho případě nepochybuji ani vteřinu, že si myslí, že teď dělá dobrou věc. Stejně tak nepochybuji ani vteřinu, že za několik let zjistí, že ten český sport poškodil. Ale to už bude pozdě.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Seznámím vás ještě s dalšími omluvami. Od 18.15 do konce jednacího dne se z rodinných důvodů omlouvá paní poslankyně Šlechtová a ministr vnitra Jan Hamáček se omlouvá do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Pan předseda Sněmovny Vondráček se omlouvá od této chvíle do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

 

Budeme se věnovat bodu číslo

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.