Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

155.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech
a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění
pozdějších předpisů, a zákon č. 66/2017 Sb., kterým se mění zákon
č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů
(zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony,
ve znění zákona č. 290/2017 Sb.
/sněmovní tisk 302/ - třetí čtení

Děkuji panu ministrovi zdravotnictví, že zaujal místo u stolku zpravodajů, stejně děkuji paní zpravodajce garančního výboru paní poslankyni Věře Adámkové. Konstatuji, že pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 302/8, který byl doručen dne 10. května 2019. Usnesení garančního výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 302/9. (V sále je velký hluk a neklid!)

Táži se pana ministra zdravotnictví, jestli se hlásí před otevřením rozpravy. Ano, je tomu tak. Hned mu udělím slovo, až se sněmovna uklidní. Ti, kteří diskutují ještě minulý návrh zákona, který vzbudil zájem, prosím v předsálí. K zákonu o léčivech má před otevřením rozpravy slovo ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Pane ministře, prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte tedy, abych pouze stručně k předloženému návrhu připomenul, že jeho cílem je primárně zakotvit do zákona o léčivech nadstavbovou funkcionalitu k systému eRecept, tedy takzvaný lékový záznam pacienta.

Pokud jde o jednotlivé pozměňovací návrhy, které byly načteny v rámci druhého čtení, Ministerstvo zdravotnictví může podpořit pouze ty z nich, které se dotýkají problematiky lékového záznamu pacienta a koncepčně jej posouvají dál. Přesto mi nedá, abych se před hlasováním o jednotlivých pozměňovacích návrzích nevyjádřil alespoň ke dvěma, které nemohu za Ministerstvo zdravotnictví podpořit.

Jedná se jednak o pozměňovací návrh pana poslance Pávka a dále o návrh pana poslance Pawlase. Oba tyto návrhy se snaží upravit otázku zajištění dostupnosti léčivých přípravků. Nesouhlasím s nimi z několika důvodů.

Prvním důvodem je fakt, že pozměňovací návrh pana poslance Pawlase byl na základě vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže označen jako neodpovídající právu na ochranu hospodářské soutěže, tudíž ho nemohu podpořit.

Druhý důvod, který mě vede ke stanovisku nepodpořit ani jeden z těchto návrhů upravujících zejména ustanovení § 77 zákona o léčivech, pak spočívá v tom, že tyto návrhy nejsou nikterak koncepční, tyto návrhy jsou vlastně kusé a fakticky nemohou vést ke svému zamýšlenému účelu, naopak koncepční úpravu v oblasti zajištění dostupnosti léčivých přípravků Ministerstvo zdravotnictví v tuto chvíli připravuje. Komplexní novela již prošla mezirezortním připomínkovým řízením a do konce června ji hodlám zaslat k posouzení vládě a Legislativní radě vlády. Bude to ten takzvaný emergentní systém a další navazující prvky, takže to bude samostatná novela, o které se bude bezesporu vést hluboká debata. Z tohoto důvodu tedy nemohu podpořit ani jeden z pozměňovacích návrhů, které jsem zmínil a o nichž tedy budeme mimo jiné za chvíli hlasovat.

Dámy a pánové, o zavedení lékového záznamu, což je primární účel daného sněmovního tisku, jsme vedli velkou debatu jak na plénu Poslanecké sněmovny, tak na půdě zdravotního výboru. Dovolte tedy pouze, abych závěrem požádal o podporu tohoto návrhu ve znění Ministerstvem zdravotnictví podporovaných pozměňovacích návrhů, a to proto, abychom prostřednictvím lékového záznamu zajistili lepší, bezpečnější a kvalitnější péči o pacienty, protože skutečně ten lékový záznam znamená výrazný kvalitativní posun z hlediska bezpečnosti pacientů, z hlediska předcházení nežádoucím lékovým interakcím a duplicitám. Myslím si, že pacienti si to zaslouží, že po tom volají i lékaři a že to skutečně bude výrazný posun dopředu.

Takže ještě jednou děkuji mockrát za pozornost a prosím vás o podporu tohoto návrhu. Děkuji. (Hluk v sále trvá.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi. Otevírám rozpravu, do které je jako první přihlášená paní poslankyně Věra Adámková. Zase ještě, paní předsedkyně, chvilku počkáme. Požádám kolegy, aby opravdu debaty mimo zákon o léčivech přenesli do předsálí. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás, než se začne dále projednávat tato velmi důležitá záležitost, seznámila s tím, že stahujeme pozměňovací návrh pod písmenem C2. Byli jsme pouze dva - já a pan kolega Nacher. Jednalo se o reklamu na doplňky stravy. Přestože jsme až do poslední chvíle sledovali samozřejmě vývoj na právní scéně, tak se ukázalo poté, co byl tento pozměňovací návrh načten, že je v chodu několik soudních případů a není tam jasný vztah dalších věcí k zákonu č. 1169/2011. A navíc je tam jeden právní názor, samozřejmě zatím to není ukončeno, že bychom tímto znemožňovali i výkon, který ukládá Státní zemědělské inspekci dohled nad potravinami, protože tam je jakási koincidence. My samozřejmě budeme dále tuto problematiku sledovat, ale protože nemůžeme navodit stav právní nejistoty, proto stahujeme tento pozměňovací návrh. A poprosím pana předsedajícího poté, aby bylo možné vaším hlasováním vyjádřit s tímto souhlas. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní poslankyni Adámkové. Do debaty je dále přihlášena paní poslankyně Richterová a připraví se pan poslanec Profant. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěla bych jen velice stručně přitáhnout vaši pozornost ke třem pozměňovacím návrhům mého kolegy Tomáše Vymazala, který je bohužel nemocný, nemůže tady dnes být. Jsou pod písmeny H1, H2, H3. Chápu, že věcná podstata pro vás může být jaksi, že se s ní názorově rozcházíte. U jednoho bodu jde o stoprocentní úhradu konopných léčebných prostředků, podobně jako to je časté u jiných léčiv.

U bodu H3 se ale domnívám, že přece jen je to skutečně za zvážení i těch z vás, kteří možná u jiných věcí zkrátka s námi nebudete věcně souhlasit. Tady jde o zpřesnění, aby nedocházelo opravdu k dohadům, kdy, za jakých situací se má jak konat. Je to opravdu zpřesňující návrh. Pokud bylo vyhlášeno výběrové řízení nějakým způsobem a nebylo úspěšné, tak aby skutečně náš stát všechny situace zohlednil. Takže pozměňovací návrh H3 opravdu doporučuji vaší věcné pozornosti.

A u bodu H2 jenom chci upozornit, že pokud tato naše změna neprojde, tak dojde ke kuriózní situaci, kdy my u všech ostatních léčiv necháváme na lékařích samotných, aby určili, jaké množství léčivého přípravku, prostředku pacient potřebuje, a jen tady bychom dali dva speciální limity - jeden limit, kolik maximálně měsíčně může lékař předepsat, a druhý limit úhradový, že ještě mnohem menší množství pak bude hrazeno ze strany pojišťovny. To je takové novum, které si myslíme, že opravdu není namístě.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Profant vystoupí v rozpravě. Připraví se pan poslanec Pawlas. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Profant: Krásné poledne, kolegyně, kolegové. Jenom bych chtěl ještě ve stručnosti znovu představit svůj a kolegy Bendy pozměňovací návrh, který je v proceduře pod písmenem E. Jedná se o změnu principu opt-out na opt-in. Ministerstvo v současnosti navrhuje, aby všichni do systému spadli automaticky a jenom ti, kdo budou aktivní, se z něj mohli dostat ven. A my bychom chtěli, aby to bylo obráceně, aby to bylo dobrovolné, protože si, jak už jsem podrobně zdůvodňoval ve druhém čtení, myslím, že informační systémy musejí být tak přívětivé, aby je lidé chtěli sami používat, musejí přinášet takové výhody. A pokud to uděláme opt-out, tak to bude jenom další buzerace lidí, kteří to nebudou umět používat, bude to pro ně složité, protože vlastně ministerstvo nebude nuceno udělat to dostatečně jednoduché, což tohle se bohužel de facto stává všem vládním projektům v oblasti digitalizace. Ty projekty nejsou dotažené. Musíme se podívat na soukromé služby, které mají miliony zákazníků, jak jsou jednoduché, a samozřejmě také musejí řešit bezpečnost, třeba banky ve svém internetovém bankovnictví atd. Ale přesto když vstoupím do internetového bankovnictví banky, kterou používám, tak si tam můžu de facto všechno naklikat, jestli chci novou platební kartu, jestli chci nový účet, poslat peníze, převést peníze atd. Všechno je to tam řešeno. A myslím si, že stejně tak jde určitě spoustu věc řešit. A když k tomu přistoupíme s takovým tím legislativním způsobem, že všechno je problém, všechno musí být uvedeno v zákoně, tak to nikdy nebude uživatelsky přívětivé. A to bych byl opravdu nerad. A rád bych také chránil soukromí pacientů.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Pawlas ještě počká. S faktickou poznámkou se hlásí pan předseda Bartoš. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Chtěl bych jenom v krátkosti doplnit svého předřečníka Ondru Profanta o tom opt-in a opt-out. Já chápu, že je strašně jednoduché prostě to všem zapnout, oni tam budou povinně a pak se někomu podaří odhlásit. Ale i v legislativě, která je platná v komerčním sektoru, už jsme se všichni naučili, že to není, že nám automaticky chodí reklamy, když se přihlásíme do nějaké služby, ale musíme mít explicitní opt-in, já je chci.

A chci říct jednoduchý příklad z Finska v porovnání s Dánskem. Tam se řešila otázka, zdali chce občan komunikovat výhradně elektronicky. A zatímco Finsko se prostě blbě zeptalo a spadlo jim tam, že 80 % občanů stále ještě, i když vyřizují daně elektronicky, dostává papírově poštou ty stejné daně v papíru, tak to Dánsko se zeptalo obráceně: i když už to dostanete elektronicky, přejete si stále ještě to dostávat v papíru? A ten poměr je tam 80 % ku 20. Pouze 20 % lidí chce stále ještě tu papírovou komunikaci v té oblasti.

Takže obava, že by to lidé nevyužívali, skutečně je to, jakým momentem se zeptáme v tom uvědomělém souhlasu využívání toho explicitního opt-in. Já si nemyslím, že by to musel být skutečně ten prvek dobrovolnosti ve všech věcech podobný.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Mašek s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, ke svým předřečníkům z pirátské strany bych prostřednictvím pana předsedajícího chtěl uvést, že tady to není o nějaké IT exhibici, kdo jak je zdatný, kdo se kam umí přihlásit, jestli bude dostávat nějaké nevyžádané reklamy a podobně. Tady jde o výrazné rozšíření vlastně projektu eReceptu o to, co jsme velmi sledovali a na co se těšíme, a to je ta přidaná hodnota. Je to přidaná hodnota pro naše pacienty. Je to přidaná hodnota v tom, abychom omezili nežádoucí lékové interakce, abychom dokázali lépe pečovat o pacienty, abychom dokázali koordinovat léčbu - ambulantní specialisté, praktičtí lékaři a ostatní - a abychom zabránili i nežádoucím úmrtím. Takže si myslím, že tady ten systém, kdy většina, nebo všichni do toho jdou a mohou se regulérně odhlásit, je právě ten správný.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Následují faktické poznámky v tomto pořadí - pan poslanec Janulík, pan poslanec Profant, pan poslanec Ferjenčík a pan ministr Vojtěch. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Na margo předpředřečníka bych řekl, že když dva dělají totéž, není to totéž. Nemíchejte hrušky s jablky. A prosím, vy jste nikdy nebyli a nebudete v situaci, že sedíte za stolem a někomu vypisujete, vystavujete recept. A vůbec nedokážete domyslet to, co my desítky let děláme. Tak vás prosím, držte se toho svého kopyta. A toto opravdu vaše kopyto není. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Profant - faktická poznámka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Profant: Ctěné kolegy lékaře bych rád upozornil, že to, aby jim to pomohlo s problémem, který adresují, to znamená určit interakce léků atd., by tam nejdřív museli mít všechny léky. Jenomže to Ministerstvo zdravotnictví nenavrhlo. Tam budou jenom některé léky. Například léky na takzvaný modrý předpis tam nebudou. Takže stejně je to jenom falešná informace, která vás maximálně zmate. Stejně nedostanete úplný přehled. A to je to, co je potřeba, a na tom se musí začít pracovat. A souběžně s tím se musí začít pracovat na tom, aby to lidé opravdu chtěli používat a aby všichni věděli limity toho systému, a ty limity jsou dneska velmi značné, když tam nemáte všechny léky. Já jsem to ve druhém čtení velmi podrobně popisoval, že tam samozřejmě nejsou i další druhy léků, nejenom recepty s modrým pruhem, samozřejmě tam nejsou léky bez receptu a samozřejmě nejsou tam léky, které jsou podávány ve specializovaných zařízeních. Jenomže to jsou samozřejmě všechno věci, se kterými stejně tak budete mít interakce a stejně tak je o tom pacientovi musíte vědět. Takže to, že vám systém zobrazí vybrané léky na recept, to vám nepomůže zajistit bezpečnost pacientů samo o sobě.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Ferjenčík - faktická poznámka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěl jenom stručně reagovat na předřečníka kolegu Maška, který právě mluvil o přidané hodnotě toho systému. Pokud tedy ten systém má takovou přidanou hodnotu pro pacienty a lékaře, přece je v jejich zájmu se do něj přihlásit. A zase lidé, kteří třeba považují soukromí za zcela zásadní věc, tak se do něj zase nepřihlásí, protože zdravotnická dokumentace, to jsou extrémně citlivé informace. A nacpat celou populaci plošně do nějakého digitálního systému podle nás není správný postup. Správný postup je přesvědčit lidi, že se jim vyplatí v tom systému být, a současně ten dobrovolný systém vede ministerstvo k tomu, aby ho postavilo uživatelsky přívětivěji jak pro lékaře, tak pro pacienty.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S faktickou poznámkou pan ministr. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Pouze pár poznámek. V prvé řadě tady se každý ohání ochranou osobních údajů. My jsme ten návrh velmi podrobně, detailně diskutovali s Úřadem pro ochranu osobních údajů, což je asi nejvyšší autorita v této zemi skutečně, která má za cíl dbát na to, jestli je ochrana osobních údajů naplňována, nebo nikoliv. Úřad pro ochranu osobních údajů opt-out režim podpořil. To jenom taková faktická poznámka.

Otázka umět používat. Pacienti v tomto směru nebudou ten lékový záznam jakkoliv používat. Lékový záznam slouží primárně pro sdílení informací s lékařem, který nastavuje farmakoterapii. To není žádná aplikace pro pacienty, kde si budou něco vyplňovat nebo něco podobného. Takže tady to není o tom, že to nastavíme lépe a pacienti to pak budou lépe používat. To je skutečně o tom, jestli chceme bezpečnost a kvalitu péče, nebo nikoliv. A uvědomme si, že tady se nebavíme pouze o tom kontaktu s lékařem v ordinaci, bavíme se i o zdravotnické záchranné službě, kdy zdravotnická záchranná služba najde toho pacienta na ulici, ten pacient je v bezvědomí a prostě nemá o něm žádné informace, ani o tom, jaké léky používá, jaké léky mu může pak aplikovat atd.

Takže já si skutečně myslím, že v tomto směru zachováváme maximální ochranu osobních práv v tom směru, že říkáme, kdo nechce ta data sdílet, velmi jednoduše může z toho systému vystoupit. Ale o tom, že to budeme nějak cizelovat, precizovat, aby to bylo uživatelsky přívětivé, o tom tady vůbec není řeč, protože to není nějaká aplikace, která může být lepší nebo horší. To je skutečně o tom principu, jestli chceme sdílet data o předepsaných lécích, nebo nikoliv, plus musím říci... (Předsedající: Omlouvám se, pane ministře, čas vypršel.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou nyní vystoupí pan poslanec Kasal, po něm paní poslankyně Procházková, pak pan předseda Bartoš. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych vaším prostřednictvím chtěl reagovat na pana kolegu Profanta a Ferjenčíka. Je to úplně jednoduché. Abych to vysvětlil přesněji. Pokud sedíte v té ordinaci, je tam dítě nebo je tam starší člověk, tak ti se těžko z toho budou odhlašovat. A já zodpovídám za to, že správně předepíšu lék. A ve chvíli, kdy mám aplikaci, kde uvidím, jestli je tam nějaká alergická reakce, tak ochráním toho člověka na životě. Pokud vím, možná to pan ministr potvrdí, ročně tímto způsobem může zemřít až 400 lidí. Za situace, kdy tedy, jak bylo řečeno, tam není úplně všechno, tak léky na modrý pruh jsou hlavně opiáty, tak nemyslím si, že opiáty má každý z pacientů, ale téměř každý znáte antibiotika a tam alergických reakcí je hodně. Takže z tohoto pohledu jestliže zachráním z těch 400 lidí jenom jeden život, ale v tomto případě to bude třeba 350, tak už to je pokrok. Takže nemyslím si, že to, co tady říkáte, je adekvátní.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Procházková s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Procházková: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den všem. Já už jsem tady vystupovala k tomuto tématu několikrát a znova - všechno někdy začíná, stejně tak i lékový záznam. A na ten samozřejmě do budoucna budou navazovat i další funkcionality, takže začít se musí.

A s tou dobrovolností, už jsme to tady jednou řešili u eReceptu. Kolik kolem toho bylo řečí. Deset let trvalo, než eRecept začal fungovat, a to jenom proto, že to bylo povinné. To samé bude tady a já si myslím, že pacienti, kteří samozřejmě jsou starší, a já to zažívám dennodenně v ambulanci, kteří si nepamatují svoje léky, přestože jim říkám, napište si to, dejte si to k té občance, tak to stejně nemají a já to z nich potom tahám v ordinaci, tak budou velice rádi, že ten doktor si tam sáhne a zjistí to, takže to může i ověřit, s ním prodiskutovat. Myslím si, že je to pro ně obrovský přínos. Ti, kteří se do toho nepřihlásí nebo využijí toho, že to odmítnou, tak samozřejmě si budou muset uvědomit, že ty funkcionality, ta pozitiva, která lékový záznam má, nebudou moci využívat. Je to škoda. Příklad je záchranka. Jestliže přijedeme k pacientovi a dozvíme se, budeme si tam moct sáhnout, dozvíme se o něm základní informace, tak i když bude v bezvědomí, tak díky lékům, které tam bude mít, budu vědět, na co se léčí, a můžu samozřejmě postupovat mnohem jednodušeji a v jeho prospěch. Takže pokud to někdo odmítne, tak si samozřejmě musí uvědomit, že tedy ty výhody nebude moct využívat. A myslím si, že každý, kdo by eventuálně... (Předsedající: Omlouvám se, paní poslankyně, čas vypršel.) Dobře, děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. A pan předseda Bartoš, po něm pan poslanec Profant, pan poslanec Kasal - faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Já bych přece jenom možná se podíval na to tím pohledem - jednak stát tedy dlouhodobě evidentně selhává s propagací užitečných věcí, protože ve finále já vůbec ten projekt nerozporuji, já chci, aby občan měl možnost říct to, já skutečně chci, aby mé - a já to určitě využiji, když se budu moct svobodně rozhodnout - medikamenty mohl vidět každý, s kým přijdu do styku v rámci nějakého léčení, abych neměl nějaké kontraindikace, i když vždycky se mě zeptá lékař: A jste na něco alergický? A já mu řeknu, asi že na prach. Takže já jsem mladý, pamatuji si to, s čím mám problémy, dokážu to říct.

Ale mě by tedy zajímalo, zrovna tak jak stát tedy neřídí lékaři, ani architekti, ani právníci a tady jsou data všech lidí najednou nejenom toho eReceptu, vystavuje někdo, lékař, nějaké zařízení, ale jsou tam všichni lidé. Tak je tam nějaký velký rozdíl říct: paní Nováková, paní Brodská, to je jedno, chcete, aby odteď ta vaše data, která tady mám o lécích, byla uložena v systému a sdílena? Protože mě zajímalo, jestli třeba mé mámy, která nemá ani smlouvu s nějakým operátorem, protože nechce, aby někdo měl její data, že je mají, tak to je jiná věc, tak ona prostě to nechce, tak zeptá se jí ten lékař, a paní Bartošová, od této návštěvy už všechny vaše medikamenty, co berete, a moje maminka, už je jí 70, každý je uvidí, kdo s tím bude - ke každému lékaři, ke kterému půjdete, přejete si to tak? Zeptá se ten lékař tedy, jestli ta moje mamka to chce, nebo se chce odhlásit? Pokud toto bude stejně jako GDPR, podepište DGPR, dobře, ale můžete se odhlásit. Chcete se odhlásit? A já si myslím, že toto nezazní od lékaře směrem k pacientům, aby jim sdělil tu možnost opt-outu nebo mu řekl, jaké to má výhody, protože toho času je ještě daleko víc. Zatímco, jak tady bylo řečeno, když povíte: a tady vám zakliknu tedy, že tyto informace o vašich léčivech budou dostupny těm, těm a těm, tak je to podle mě dokonce méně práce než vysvětlovat lidem tu možnost opt-outu ze systému, protože jsou důvody, kdy skutečně v ČR někdo nechce, aby věděl o jeho medikaci... (Předsedající: Pane předsedo, čas!) Doplním to ještě v jedné faktické.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Profant s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Profant: Tak já to ještě jenom stručně doplním. Již dnes si lze stáhnout lékový záznam přes Portál občana. Takže já si ho třeba k lékaři přinesu, protože dneska to není žádným způsobem sdíleno. Ale co stále považuji za důležitou otázku na pana ministra, jestli bych mohl, je, kdy tam tedy budou ty zbylé léky? Kdy tam budou centrové léky, kdy tam budou léky s modrým pruhem, a popřípadě se nějak budeme bavit i o dalších látkách, z kterých může být interakce, protože samozřejmě i léky bez receptu můžou mít interakce.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pokračujeme ve faktických poznámkách. Pan poslanec Kasal. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já ještě jenom doplnění svého předchozího příspěvku. Tam si musíte také uvědomit, že jde o právní důsledky. Tady hovoříte o tom právu, a já ho nezpochybňuji, že kdokoliv může z toho systému vystoupit. Ale ten lékař, který to bude používat, tak je otázka toho... nebo resp. ten pacient, který to nebude chtít používat, tak je otázka i nějakých právních důsledků, protože to právo má, ale ve chvíli, kdy dojde k té alergické reakci, protože neřekne, jak to je, kdo za to bude zodpovídat? Ten lékař? Nebo ten pacient, že nebyl v tom systému? A měl tu možnost. To je další otázka.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Mašek s faktickou poznámkou. Po něm pan předseda Bartoš, po něm pan ministr Vojtěch. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já k panu Bartošovi prostřednictvím pana předsedajícího. To je právě ta otázka. Vy jste tady říkal o mamince. Tak samozřejmě vy jí můžete doporučit, aby zůstala v tom systému, nebo aby vystoupila. Tohle může udělat každý občan této republiky.

V předchozím příspěvku, nebo pana doktora Kasala, bylo řečeno, že v souvislosti s lékovými interakcemi umírá 400 lidí ročně. Samozřejmě ten předpoklad, že do toho vstoupí všichni s možností vystoupit, znamená, že můžeme zabránit velkému množství úmrtí. Na druhé straně tady můžeme takhle licitovat o tom, že postupně se to bude nabalovat jako sněhová koule, že budeme vést nějakou velkou reklamu v médiích, aby lidé k tomu přistupovali, a někteří lidé zbytečně zemřou, když ta možnost tady dneska je. A tak to prostě je. O tom ani netřeba diskutovat.

Takže já bych vás moc poprosil, abyste tohle všechno zvážili. Já třicet let dělám záchranáře a vím, co to znamená, když mi to pomůže na místě a vím, jakou má ten pacient, který je v bezvědomí, léčbu. Úžasně mě to posune v úvahách, jestli bere třeba léky na ředění na krve, jestli to může být krvácení do mozku, což znamená úplně jiné směřování atd. Může mu to zachránit život. O tom vás nebudu přesvědčovat. Zrovna jako nerozumím já tomu IT, tak prosím v tuhletu chvíli akceptujte odborníky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Bartoš, faktická poznámka. Máte slovo, prosím.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Prostřednictvím pana předsedajícího bych zareagoval na to - a jak to jako bylo doteď? Mě trošku překvapilo to, že když ten občan by to tam neměl uvedené, tak je to jeho vina, že má alergickou reakci. Vždyť přece doteď se ty kontraindikace řešily v papírové formě. Když to byl lékař, ke kterému chodíte, tak on ty záznamy má nějakým způsobem vyplněné. Já tento argument moc neberu.

Ale já jsem chtěl říct ještě jednu věc. Prostě to... Česká republika, kde informace lítají různě vzduchem a všechno je provázáno přes rodné číslo, je sama o sobě dosti nepříjemným, a politici to vědí obzvlášť, co na vás kde někde vypadne z nějaké databáze. Ale já třeba mám případy z praxe, bavil jsem se s lidmi, kteří řeší třeba psychologické a psychiatrické problémy, a vždyť kolik lidí trpí na nějaké ataky, úzkosti, a jenom proto, aby z toho někdy v budoucnu neměli problémy, tak se bojí a mají tam zapsány u toho psychiatra problémy spánku. Jako lidé jsou ostrakizovaní za spoustu věcí a já prostě jako chápu momenty, kdy máte nějakou nepopulární chorobu, a to může být choroba od venerologie prostě po nějakou jako těžce infekční chorobu. Můžete mít skutečně nějaký problém, který fakt nechcete, aby kdokoliv jiný než váš lékař o tom věděl a řešil to s vámi. A vy tohohle člověka donutíte, implicitním opt-inem, že tam všechny nalijeme, prostě aby on musel řešit, jestli se to někde jako nedostalo. A mně jde o to, že prostě fakt jsou důvodné momenty, kdy ten člověk nechce, aby někdo o tom věděl. Kdy to je ten vztah ten lékař a ten pacient. A tuhletu možnost tady, pokud to nebude aktivně sděleno tomu pacientovi, že odteď tedy tam jste a máte peška, tak prostě to tomu člověku narušíme. A já znám lidi, co mají psychické problémy, co by měli problémy v práci, kdyby se na ně ta společnost nějakým způsobem dívala, a prostě to riziko toho přístupu k těm informacím ne pro lékaře, ale obecně prostě je. Je vysoké a přijde mi, že ten explicitní opt-in do systému toto výrazně narušuje, a proto já s ním nesouhlasím.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Budou pokračovat faktické poznámky. Seznámím vás s jejich pořadím, ať se můžete připravit. Pan ministr Vojtěch, paní poslankyně Adámková, páni poslanci Votava, Brázdil, Kasal a paní poslankyně Gajdůšková. Na řadě je pan ministr Vojtěch. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Pár poznámek. K panu předsedovi Bartošovi prostřednictvím pana předsedajícího. Vy jste mluvil o vaší mamince, která jde k tomu lékaři. Ale už dnes přece - a maminka, když jde k tomu lékaři, tak všechna data jdou zdravotní pojišťovně. Každý, kdo čerpá hrazenou péči v České republice, jeho data jsou někde uchovávána, protože jinak by tu péči nešlo hradit. Ten systém nějak je takto nastaven. Je sdílen i mezi pojišťovnami. Takže to není tak, že my tady něco vytváříme nového, že tady budou nějaká nová data. Ta data už tady jsou. Ta data už tady reálně jsou, pouze díky elektronickému receptu se posune to řekněme kvalitativně dál, protože tady máme systém, který je schopen vlastně využít ta data pro sdílení mezi ošetřujícími lékaři. A pouze těmi ošetřujícími lékaři. Nikoliv každým lékařem, nikoliv každým lékárníkem. Pouze tam, kde skutečně je vztah mezi tím pacientem a tím lékařem.

A vezměte si, že dneska skutečně už máme zdravotnickou dokumentaci. Máme zdravotnickou dokumentaci o všech zdravotních problémech daného pacienta. Dáváte dnes souhlas lékaři s tím, aby nahlížel do vaší zdravotnické dokumentace? Nedáváte. To je takto ze zákona. Lékař prostě, je tady nějaká důvěra v lékaře, že nezneužijí ty informace, a lékaři mají právo nahlížet do zdravotnické dokumentace, aniž byste k tomu dal jakýkoliv souhlas. A v té zdravotnické dokumentaci je úplně všechno.

Takže nemalujme tady trošku čerta na zeď, že tady dojde k nějakému masivnímu zneužívání. Ty informace uvidí pouze ti lékaři a ti lékárníci, nikdo jiný. Ty informace jsou v systému, který je kritickým systémem, informačním systémem státu, kontrolovaným NÚKIB, nejvyšší možné zabezpečení, které máme z legislativy.

Takže myslím si, že... (upozornění na čas) Tady trošku se prezentuje něco, co je spíše hypotetické. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: A paní poslankyně Adámková - faktická poznámka. Prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych měla několik jenom odpovědí, které mně teď vyvstaly na mysli. Na pana předsedu Bartoše prostřednictvím pana předsedajícího. Ten optimální systém jak umožnit samozřejmě nejlepší péči pacientům, hledá mnoho zemí, hledá je mnoho pojišťoven. Absolutně neadoruji anglický systém zdravotnictví, podotýkám. Nicméně pro určité typy pojištění vyšší střední vrstvy, tam naopak zdravotní dokumentaci kompletně spravuje daná pojišťovna, která otvírá tu kartu pro lékaře, který poskytuje péči. A je to tam dokonce tak, že protože všichni vidí všechno v tomto případě, byť trošku v jiném systému, když ten pacient zcela neakceptuje doporučenou léčbu z minulé kontroly, tak si další kontrolu hradí kompletně sám. Pojišťovna ji vůbec nehradí. Takže toto samozřejmě je poměrně velká represe, kterou v žádném případě nikdo tady nepředpokládá.

A co se týče toho nahlížení do zdravotní dokumentace. Musím říci, že zákonem je to samozřejmě ochráněno a do té může nahlížet pouze lékař, který vám poskytuje péči. A dokonce v současné době tam, kde běží ta elektronizace, tak není možné, aby kdokoliv v jakékoliv nemocnici si řekl: a já se jdu podívat, kdo u nás leží. Prosím pěkně, to se velmi tvrdě sleduje a velmi tvrdě sankcionuje. Takže opravdu ta ochrana se tam snaží býti ad maximum.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Votava s faktickou poznámkou. Po něm pan poslanec Brázdil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, on mi vítr z plachet vzal už pan ministr, protože pan ministr v podstatě řekl to, co jsem hodlal říci já. Všichni jsme pojištěni, nebo bychom měli být pojištěni u zdravotní pojišťovny a zdravotní pojišťovna přece ta data má. Neustále tady odkazovat na nějaké osobní údaje, ochranu osobních údajů - přátelé, určitě víte, nebo nevím, jestli víte, kolik třeba vašeho rodného čísla běhá po naší republice, možná i po světě. Stačí se podívat. Daňové identifikační číslo je složeno u fyzických osob z čeho? Z rodného čísla. My si neustále na nějakou ochranu osobních údajů pouze hrajeme.

Já tedy pro tuto novelu ruku zvednu, protože si myslím, že je užitečná. Dokonce si myslím, že by to měla být povinnost pro všechny. Jsme pojištěni, měla by být povinnost pro všechny. A určitě není špatné, když doktor, který mě bude ošetřovat, bude vědět, co kde beru za léky. Nehledě na to, kdyby se mi stala nějaká nehoda, přijede záchranka, o tom by mohl vyprávět pan kolega, tak bude vědět - a já to třeba té záchrance nebudu moci sdělit, protože budu třeba v bezvědomí - tak bude vědět, co beru. I to je určité minimalizování v podstatě rizika toho, že třeba budu nějak postižen zásahem záchranky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Brázdil s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji. Vy jste mi nádherně nahrál, pane kolego. Prosím, hlavně pro diváky, kteří tohle sledují, diváky, posluchače, zkrátka a dobře pacienty. Prosím vás, nenoste s sebou jenom mobily, notebooky a podobně. Noste s sebou i nějakou identifikační kartu, protože v té přednemocniční neodkladné péči, až tam budete v bezvědomí, tak nebudeme-li vědět, jak se jmenujete, kdo jste, tak to nezafunguje. Musím vědět alespoň jméno, příjmení, abych se vůbec do lékového záznamu dostal a mohl vám pomoci. Prosím, nenoste jenom notebooky a mobily, jasně, je to důležité, ale i tu identifikační kartičku, aspoň občanku. To bude velmi důležité. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Než budeme pokračovat s dalšími faktickými poznámkami, seznámím vás s omluvami. Pan poslanec Dolínek se omlouvá z dnešního jednání od 11 do 16 hodin z důvodu účasti na jednání správní rady České zemědělské univerzity. Pan místopředseda Sněmovny Pikal se omlouvá od 11.40 do 12.45 z pracovních důvodů. Pan ministr Antonín Staněk se omlouvá od 11.30 do 14 hodin z pracovních důvodů a z rodinných a pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Václav Klaus od 12.40 do 18.30 z dnešního jednání.

Pokračujeme faktickými poznámkami. Na řadě je pan poslanec Kasal, připraví se paní poslankyně Gajdůšková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo. Já ještě budu reagovat na pana předsedu Bartoše vaším prostřednictvím. Ještě řeknu jednu takovou záležitost, která tady možná zase nepadla.

Ty skupiny, které jste uváděl, tak tomu rozumím. Tam samozřejmě ochrana musí být. Na druhou stranu u těch skupin ale existuje třeba kombinace s (nesroz.) léky, které se zrovna například nesnášejí. Takže to je jedna věc.

Ale hlavně, nejsme v situaci, že bychom se pohybovali v nějakém kruhu okolo našeho lékaře. Vezměte si, že jsme tady z celé České republiky - a máme tady svého lékaře? A právě ten záznam, který bude, tak i když si tady někde půjdete za lékařem, tak on v tom záznamu vaše léky najde za situace, že se vám udělá špatně a nebudete moci komunikovat. V tom je ten systém důležitý.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Gajdůšková. Připraví se pan poslanec Ferjenčík s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, já chci poděkovat panu ministrovi za to, že vysvětlil a zdůraznil, kdo do lékového záznamu bude moci vstoupit. To si myslím, že je zásadní. A pro pacienta zvláště.

Pan poslanec Kasal mě trošku předběhl s tím upozorněním na to, že se pohybujeme, že nejsme jenom na místě. My jsme tady řešili cestovní ruch dopoledne. Tam je to důležité. A když k tomu přidáme to, že naši pacienti užívají těch léků 15, 20, a to nejsou žádné výjimky a je to zvláště u těch vyšších věkových skupin, tak je hodně a hodně důležité, aby ten lékař, který toho pacienta v tu chvíli ošetřuje, který k němu přijde, věděl, co ten pacient bere, a z toho také vydedukuje, na co se léčí. Ale ten přístup tam má lékař.

Já za pacienty a v této chvíli i za Svaz pacientů říkám, že tento návrh, který projednáváme, podporujeme ve prospěch pacientů.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Ferjenčík, po něm pan místopředseda Pikal. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěl jen stručně reagovat na kolegu Votavu ohledně toho daňového identifikačního čísla. To je samozřejmě obrovská chyba, že rodné číslo je součástí DIČ. To je chyba, kterou musíme napravit. Bohužel, vláda to neustále odkládá. Já s vámi souhlasím, že to je naprostá chyba a že je to neuvěřitelné. Ale nemyslím si, že je možné používat to jako argument, že když tady stát masivně porušuje soukromí občanů, tak že by to měl dělat i někde jinde.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal s faktickou poznámkou, zatím poslední přihlášený k faktické poznámce. Prosím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Já nejdříve opravím svoji omluvu. Už jsem tady. To setkání bylo kratší, než jsem čekal.

Kolega Ferjenčík většinu řekl, nicméně já bych chtěl zdůraznit, že v tom DIČ nebo v našem rodném čísle jsou nějaké naše osobní údaje, ovšem ty jsou nesrovnatelně méně citlivé než naše lékové údaje. Možná, že to je ten důvod, proč se tady o tom tak bavíme.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní budeme pokračovat ve vystoupení těch, kteří jsou písemně přihlášeni do obecné rozpravy. Kromě těch, kteří jsou přihlášeni písemně, je ještě přihlášen z místa pan poslanec Nacher. Na něj přijde řada po těch, kteří se přihlásili písemně a kteří mají přednost. Na řadě je pan poslanec Pawlas, po něm vystoupí pan poslanec Válek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Daniel Pawlas: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, já bych vás chtěl poprosit o podporu mého pozměňovacího návrhu, který je pod bodem J a který jsem podal jako protinávrh, který dal můj kolega Pávek.

Co mě k tomu vedlo? Já si myslím, že distribuce léčiv v České republice není ve stavu, který by ukazoval na kvalitní distribuci, jak by si pacienti zasloužili. Co mě k tomu vede? Já si myslím, že můj pozměňovací návrh je potřebný, protože zajistí zásobování všech pacientů v České republice v lékárnách v místě jejich bydliště. Minimalizuje rizika spojená s výpadkem dodávek zajištěných jediným dodavatelem. Myslím si, že je plně podporován Českou lékárnickou komorou, stavovskými a odbornými sdruženími a spolky.

Dále si myslím, že je prověřený, protože je napsán na základě zkušeností s obdobnými systémy v Německu, na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a jiných zemích Evropské unie, a to tedy jak v členských státech se silnou ekonomikou a vysokými cenami léčiv, tak i zdrojovými státy pro reexport.

Dále si myslím, že je eurokonformní, protože plně respektuje stanoviska Evropské komise a je založen na Komisí doporučeném konceptu dobrovolně převzaté povinnosti veřejné služby.

Dále si myslím, že je proporcionální, protože neomezuje volný trh nad nezbytně nutnou míru a ukládá povinnost zásobovat lékárny jen těm distributorům, kteří se k tomu dobrovolně přihlásí.

Co je důležité, je prosoutěžní, protože nevylučuje ze systému distribuce léčiv stávající ani nové účastníky trhu. A co považuji za velice důležité, vytváří konkurenční prostředí, ze kterého mohou profitovat lékárny i pacienti. Ruší monopol dodávek a vertikální kartel, který zde je mezi výrobcem, distributorem a lékárnou, a umožní naplňovat zákon o veřejných zakázkách, protože si uvědomme, že jedna čtvrtina dodávek léčiv do nemocnic není soutěžena v důsledku toho, že je pouze jeden dodavatel výrobce. Myslím si, že je to kompromisní návrh, protože odstraňuje ze zákona kritizovaný koncept tržního podílu.

Mě překvapuje i stanovisko Ministerstva zdravotnictví, protože si myslím, že stávající systém není dobrý. Pan ministr říká, že na systému budou pracovat, ale myslím si, že nic nebrání tomu, aby můj pozměňovací návrh byl přijat i z toho důvodu, aby se narovnal i tento nerovný vztah na trhu. A taky mě celkem udivuje i změna stanoviska pana ministra, který podporoval návrh kolegy Pávka a v dopoledních hodinách tento názor změnil. Takže i z tohoto pohledu vidím, že to není v pořádku a že by se s tím mělo do budoucna něco dělat. Já si myslím, že můj pozměňovací návrh je prvním krokem k tomu, abychom tento stav na našem systému distribuce léčiv napravili. Takže vás žádám o podporu.

Na druhou stranu dávám na vědomí panu ministrovi, že si myslím, že je správné, že by na tom měli pracovat, ale myslím si, že už je celkem pozdě a že by se mělo začít hned teď. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S faktickou poznámkou paní poslankyně Černochová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Já si myslím, že opravdu projednáváme poměrně zásadní normu, normu, která má zásadní dosah na život i zdraví nás všech. A při této příležitosti bych chtěla poprosit v návaznosti na to, co tady zaznělo před tím posledním příspěvkem, o to, do jakých osobních údajů kdo může vstupovat.

Já bych se chtěla po této debatě - a proto reaguji s faktickou - zeptat pane ministra, jak je to s tím oprávněním pro záchranáře. Protože bohužel praxe na ulici je taková, že pokud někdo zkolabuje, je tam rychlá záchranná služba, kde není třeba přítomný lékař, ale je tam přítomný záchranář se všemi kurzy, tak on vlastně ani nemá oprávnění si vyžádat, pokud vůbec ten pacient je schopen komunikovat, občanský průkaz. Musí k tomu dokonce přizvávat zástupce Policie České republiky. Vím, že asi na té ulici se to děje díky bohu - tady bych se chtěla záchranářů zastat - že se to děje jinak, že asi neřeší tuhle byrokracii, ale jak to bude s tím přístupem do té databáze. Jestli se ti záchranáři do té databáze, kam budou moci lékaři, budou moci také dostat, pane ministře. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní pan poslanec Válek, připraví se pan poslanec Svoboda. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Ten lékový záznam a elektronický recept vznikaly ruku v ruce. Když jsem si dohledával, jak před deseti, dvanácti lety vlastně o tom byly první debaty v parlamentu a v odborných komisích, tak zdůvodněním vzniku elektronického receptu byl právě lékový záznam. Aby mohl být lékový záznam, musel vzniknout elektronický recept, a ne naopak. To znamená, přijde mi ne úplně šťastné, abychom teď debatovali o tom, jestli lékový záznam má být, nebo nemá být, když elektronický recept vlastně vznikl proto, aby mohl být lékový záznam.

Ale naprosto rozumím tomu, že lékový záznam je nějaký systém, kde jsou archivovány léky. Padlo tady opakovaně, že ne všechny. A stran těch alergií, které zmínil prostřednictvím pan předsedajícího pan předseda Bartoš, tak ty tam samozřejmě nebudou, že. Nebudou tu také alergické reakce na jodové kontrastní látky. Tak já se z lékového záznamu nijak nedozvím to, že pacient měl alergickou reakci na jodovou kontrastní látku a byl třeba v kómatu a museli ho resuscitovat, prostě proto, že jodová kontrastní látka tam v tom lékovém záznamu, že ji dostává, nebude. Nebude tam ani, jaký typ jodové kontrastní látky. A vy, kteří jste zdravotníci, dobře víte, že alergické reakce na jodové kontrastní látky, ale i na jiné kontrastní látky, třeba na magnetické rezonanci, jsou extrémně časté. Stejný problém je podání radiofarmak a tato informace je samozřejmě důležitá pro provádění vyšetření. A bohužel pacient z nějakých důvodů si nepamatuje, jakou jodovou kontrastní látku dostal, maximálně si pamatuje, že nějakou dostal, ale rozhodně si nepamatuje, jaký to byl typ kontrastní látky. A tuto informaci z lékového záznamu nezjistím. Někdy třeba v budoucnu ano, ale teď ne. Já bych ji považoval za závažnou.

To, co z ní ale zjistí záchranář, což já nejsem, ale jsou to někteří z kolegů tady, a týká se nás všech tady tato situace, je to, a opakovaně to tady zaznělo, já to jenom zopakuji, že v případě, že dovezou nemocného - zákon přijímáme kvůli občanům, drtivá většina občanů nejsou zdravotníci, nejsou lékaři - tak pokud tohoto člověka přivezou v bezvědomí, nemůže komunikovat, tak z lékového záznamu zjistím, ani ne jaké má interakce, jako spíš to, jaké léky bere, a tím pádem snadněji můžu určit, proč je jeho stav takový, jaký je. Zda se třeba nejedná o komplikaci chronického onemocnění a tak dále. Proto bych se velmi přimlouval, aby přístup do lékového záznamu měl už ten, který první přijde v kontakt s tím pacientem. Navazuji na ten dotaz, který tady prostřednictvím pana předsedajícího měla moje předřečnice.

Co je ale daleko větší skupina pacientů, jsou ti, kteří přijdou k lékaři a nejsou v bezvědomí, komunikují a normálně se s lékařem baví. A tady mám třetí problém nebo nejasnost. Co tedy bude dominantní? Informace v lékovém záznamu, nebo informace od pacienta?

Já ani teď neočekávám, že tyto dotazy budou teď zodpovězeny. Jednak na to asi není prostor v těch dvou minutách, které pan ministr na odpovědi má. Já je všechny zformuluji do interpelací, které zítra písemně podám, a budu chtít od pana ministra písemnou odpověď.

Ale zatím jsem opakovaně ubezpečován právníky Ministerstva zdravotnictví - to tady nezaznělo, pokud se mýlím, pokud mě informovali špatně, budu velmi rád, když se to dozvím - ale jsem zatím informován, že hlavní a závazná je informace od pacienta. To znamená, když mi pacient řekne ne, v lékovém záznamu tento lék sice je, ale já ho neberu, tak je podstatné, co řekl pacient. A naopak když pacient řekne no já sice tento lék v lékovém záznamu nemám, ale já ho beru, tak je zase podstatné to, co řekne pacient. To znamená, že i z tohoto důvodu ty informace v lékovém záznamu jsou sice pomůckou u akutních stavů, ale nejsou žádnou modlou, nejsou žádným dogmatem. Protože z mého oboru radiologa, z oboru nukleární medicíny, se z lékového záznamu nedozvím lautr nic - (Námitky od předkladatele.) No nedozvím, protože je tam prostě nemám, ty léky, o kterých potřebuji vědět.

Z pohledu lékaře, ke kterému přijde pacient, který není v bezvědomí, je pro mě podstatné, co řekne pacient. Já to mohu porovnat s lékovým záznamem. A když se do lékového záznamu nepodívám, vykašlu se na lékový záznam a budu postupovat jenom na základě toho, co mi řekl pacient, tak jsem opakovaně ubezpečován legislativci Ministerstva zdravotnictví, že nejsem a nebudu vystaven žádnému postihu, protože podstatné je, co mi říká pacient, a lékový záznam je něco navíc. Je to nějaká pomůcka. A já tu pomůcku opravdu velmi vítám v případě pacientů v bezvědomí a v případě pacientů, kteří nemohou s lékařem komunikovat. Ve všech ostatních případech je podstatné, co se dozvím od pacienta, protože to je závazné. A takto dostávám opakovaně informace, tak to tady říkám desetkrát, protože to tady zatím nikdo takhle jednoznačně neřekl. Takže rozdělme to na dvě skupiny - bezvědomí a ten zbytek. Zbytek, co mi řekne pacient, a do lékového záznamu se vůbec dívat nemusím.

Pokud bych se chtěl bavit o technikáliích, tak samozřejmě jsou recepty, které se stále vyplňují písemně. Ad usum meum, moje vděčné téma, které do dneška není vyřešeno, ale mě to netrápí a vnitřně jsem se s tím smířil. A tyto léky, které jsou písemně, se samozřejmě do lékového záznamu dostanou jenom velmi obtížně. Pokud je tam zapíše lékárník, tak ano. Ale jinak se tam nedostanou.

Ale tohle bych opravdu nepitval. Nepitval bych tam, jestli se tam dostanou všechny léky, jestli se tam nedostanou všechny léky. Já bych se soustředil za sebe opravdu na dvě zásadní věci. Pacient - protože ten lékový záznam se pak vždycky týká pacienta. Týká se každého z nás, protože každý z nás je pacient. Někteří o tom už vědí, někteří o tom zatím nevědí. Ale každý z nás je pacient. Tak buď ten pacient je v bezvědomí - a pak tady zaznělo od poslanců z koalice i z opozice, lékařů i nelékařů, zdravotníků i nezdravotníků, u takového pacienta každá informace, kterou získám z elektronického systému, je užitečná. Já tu informaci mohu získat z nemocničního informačního systému, ale způsob získání té informace je extrémně komplikovaný, složitý, není na to čas. Pokud budu mít jednoduchou cestu, jak klik, klik, zjistím, jaké pacient bere léky, bude to výhoda, abych mohl v té chvíli zasáhnout. Ve všech ostatních případech, kdy se bavím s pacientem, nemusím se dívat do lékového záznamu, není podstatný lékový záznam, protože podstatná je informace od pacienta. A tak ta informace z ministerstva, z legislativního odboru, opakovaně zaznívá.

Čtvrtý problém, který mám, nebo nejasnost, ta se týká toho odhlašování, přihlašování. Mně principiálně vadí, jakýkoliv systém - je jedno, jestli je to lékový záznam, jestli jsou to bankovní služby, jestli je to cokoliv - kde ten, kdo ho zřídí, vymýšlí nějaký komplikovaný trik, abych se z něho nemohl jednoduše odhlásit nebo abych se do něho nemohl jednoduše přihlásit. Principiálně to ve mně budí vždycky nedůvěru a vadí mi to. A to je to, co vyčítám tomuto systému.

Podle mě je nesmysl, aby se postupně občané přihlašovali, protože to bude dlouhodobá cesta, nešťastná cesta a zbytečná. Ale je potřeba, aby existoval nějaký jednoduchý způsob odhlášení pro ty, kteří se odhlásit chtějí, a současně běžela kampaň, za kterou musejí být především zodpovědní všichni zdravotníci. Nedělejte to, je to ve vašem zájmu zůstat přihlášen. Ale dobře, je skupina pacientů, skupina lidí, kteří prostě nikde figurovat nechtějí. Tak proč jim to maximálně nezjednodušit, když se odhlásit chtějí, tak se odhlásí. Myslím si, že to zjednodušit šlo.

Poslední bod, a tam jsem naprosto zmaten a bohužel nebyl dostatečně diskutován, je to léčebné konopí. Léčebné konopí, byť je to něco, co pořád vytahujeme, tak je prostě jeden z mnoha léků, ano, v tomto případě je to konopí a je léčebné, ale je to jeden z mnoha léků, je to lék, není to podpůrný prostředek, není to ani výživný prostředek, ale je to lék. A naprosto mi není jasné a nejsem schopen na to přijít, proč zrovna jenom tento jediný lék je součástí tohoto zákona, proč jeho schvalování nefunguje stejným způsobem jako u všech ostatních léků, které jsou paliativní, které léčí symptomy, protože toto je lék, který se používá v paliativní medicíně, v medicíně symptomatické. Nerozumím tomu. Rozumím tomu, že u řady léků se prostě plátce v rámci schvalování SÚKLu, protože plátce je pojišťovna, vždycky rozhodne, že prostě nebude ten lék hradit v celém rozsahu. Část léků z důvodů, které prostě ví jenom pojišťovna a pánbůh zřejmě, jsou hrazeny částečně, některé jsou hrazeny zcela, někde je doplatek vyšší, někde je nižší, některé vůbec nejsou hrazené, prostě tak to je. Proč v případě léčebného konopí je hrazeno 30 gramů a víc hrazeno není, já netuším. A co jsem já, abych věděl, jestli je to dobře nebo správně? Ale nechápu, proč ta debata o způsobu úhrady a objemu úhrady neproběhla úplně stejnou cestou jako v případě jakéhokoliv jiného léku.

Naprosto souhlasím s tím, co tady zaznělo. Prostě je skupina pacientů - a víme to, a já myslím, že kdokoli z vás, kdo jste tady lékaři, mi dá za pravdu- není možná velká, ale je, která potřebuje větší množství léčebného konopí. Tak jistě je stále část zdravotnické veřejnosti, která nepovažuje léčebné konopí za úplně optimální způsob léčby, a totéž si myslí i laická veřejnost, část té laické veřejnosti, protože pořád tam zní to konopí, joint, marihuana a nevím co všechno. Ale gros té veřejnosti, a opakovaně to tady zaznělo, data, tvrdá data v PubMedu a ve vědeckých publikacích to jasně podporují, prostě je to uznávaná léčba, paliativní, symptomatická, která pomáhá, těm pacientům výrazně zvyšuje kvalitu jejich života. Tak mi naprosto uniká, proč zrovna v případě tohoto konkrétního léku není stejný způsob debaty o úhradě jako u všech ostatních léků a proč je to součástí zákona. Přišlo by mi to jednodušší, vyřešily by se debaty, vyřešily by se komplikace a byl by pokoj. Prostě stejně se části pacientů bude muset dávat větší množství než 30 gramů prostě proto, že to potřebují. A to větší množství si zaplatí. No tak je legitimní říct dobře, ze zdravotního pojištění, ze solidárního zdravotního pojištění se hradí 30 gramů. Pokud vám lékař předepíše větší množství, tak si to holt musíte doplatit. A nastane stejná debata mezi pacientskou asociací, tak jak je to v případě jiných léků, výrobcem a já nevím, pojišťovnou, která bude na jedné straně říkat my bychom nechtěli doplácet tolik, a na druhé straně se bude říkat ne, my chceme hradit plně. Prostě standardním způsobem dohodovacího řízení nebo jak to probíhá. Proč v tomto případě to takhle nešlo, mně není jasné. A to je poslední, pátá pochybnost o tomto zákonu.

Závěrem, abych skončil optimisticky a pozitivně, já budu hlasovat pro tento zákon, budu skřípět zubama, ale budu. Protože si myslím, že pokud se podaří pomocí lékového záznamu zachránit, a řekl to tady můj kolega z rychlé, řekla to tady řada mých kolegů, pokud se podaří pomocí tohoto zákona zachránit byť jednoho pacienta za rok prostě proto, že zjistím, jaké bere léky, on je v bezvědomí a já mu tím pádem budu moci nabídnout adekvátní a správnou léčbu, já si prostě jako lékař - a v této chvíli bohužel, ať se voliči TOP 09 zlobí, nebo nezlobí, tak se cítím být víc lékařem než poslancem - nemůžu dovolit hlasovat proti. Prostě musím ten zákon podpořit prostě proto, že jsem složil Hippokratovu přísahu, nic jiného mi nezbývá. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu poslanci Válkovi. Nyní zrekapituluji, v jaké jsme situaci. S faktickou poznámkou z místa je přihlášen pan ministr Vojtěch. S faktickými poznámkami jsou přihlášeni pan poslanec Mašek, paní poslankyně Adámková. V rozpravě je přihlášen písemně pan poslanec Svoboda a z místa pan poslanec Nacher. V tuto chvíli přerušuji projednávání tohoto bodu v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny.

 

Je 12.55 hodin a budeme se věnovat napevno zařazenému bodu číslo

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.