(17.10 hodin)

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení kolegové, vážená paní ministryně, já už jsem to nakousl na plénu Poslanecké sněmovny a chtěl bych navázat. Jde mi o způsob, jakým se kontroluje fungování EET dneska. Za prvé, čerpám tedy z informace, co se ke mně dostala napřímo, a potom i z článku na serveru podnikatel.cz z 10. března 2017 o těch nejčastějších prohřešcích vůči EET.

Jde mi o to, že podle mých informací úředníci - za prvé - v některých krajích záměrně navozují situaci, kdy říkají tomu prodejci, že nechtějí účtenku, že skutečně o ni nestojí, a poté co tu účtenku nedostanou, tak za to dávají pokutu, a to i v případech, kdy ten prodejce řádně tu tržbu datovou zprávou odeslal do centrálního systému. Přijde mi, že aspoň podle deklarace EET mělo sloužit jako nástroj lepšího výběru daní a ne šikany nějakých chudáků. Poté, co je někdo slušně poprosil, ať mu nedávají účtenku, tak mu vyhověli a ve chvíli, kdy ti lidé skutečně tu tržbu zaevidují centrálně, tak zjevně nedochází k žádnému daňovému úniku. Tak já nechápu, z jakého důvodu jsou pokutováni.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím o odpověď.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, já jsem to samozřejmě taky zaznamenala v médiích a já si vám dovolím, pane poslanče, udělat výklad zákona o EET, jak to funguje. Samozřejmě nemohu ručit za každého berního úředníka, ale byla jsem ubezpečena z Finanční správy, řešila jsem to i s paní generální ředitelkou, že prostě je to mediální kachna. Prostě tomu absolutně kolegové nevěří, že by tam někdo takto provokoval. Prostě budu se snažit reagovat dikcí zákona.

Kontroloři, kteří vykonávají agendu kontrolní činnosti na úseku evidence tržeb, se se situací, kdy jsou v rámci provádění kontrolního nákupu obsluhou pokladního zařízení dotázáni, zda chtějí účtenku, skutečně setkávají. To se stává. A přitom podle ustanovení paragrafu 18 odstavec 1 písm. b) zákona č. 112 o evidenci tržeb platí, že poplatník je povinen nejpozději při uskutečnění evidované tržby vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne, a to bez dalšího. Prostě to je jeho povinnost. To, že zákazník sám má o účtenku zájem, je tedy naprosto irelevantní. To prostě nehraje roli. On tu účtenku musí prostě vydat. Musí ji tedy vydat bez ohledu na to, jestli ji vyžaduje, nebo nikoliv. Takže z prosté gramatické analýzy toho textu ustanovení jasně plyne, že účtenka musí být v okamžiku řádného vystavení kumulativně naplňovat dva znaky:

1. musí být předána tomu, od koho evidovaná tržba plyne, přičemž její forma není rozhodující, proto je v zákoně uvedeno slovo "vystavit" a nikoliv "vytisknout"; a

2. musí být předána nejpozději v okamžiku uskutečnění evidované tržby.

Pokud je účtenka vystavena mimo sféru dispozice toho, od koho evidovaná tržba plyne, nebo pokud je mu do dispozice předána později než v okamžiku evidované tržby, není možno v žádném případě hovořit o splnění povinnosti uložené poplatníkovi v paragrafu 18 odstavec 1 písm. b) zákona o EET.

I přesto, že účtenka by měla vystavena automaticky, tak jak jsem teď dovodila z té právní úpravy, se v praxi kontrolor dostává do situace, kdy je nucen na otázku, zda chce účtenku, reagovat. Takže já samozřejmě nemohu potvrdit nějakou provokaci, jak tady říkáte, ale v podstatě já ji nepředpokládám. Já předpokládám, že ten kontrolor odpoví, že účtenku prostě požaduje, aby ověřil - protože primárně, co on sleduje, sleduje to, zda ta tržba byla zaevidována. Tedy záměrem kontrolora není podněcovat poplatníka k porušení povinnosti vystavit účtenku. Takže pokud ona nebyla vystavena, ale platba byla do systému zaevidována, tak by kontrolor měl upozornit na to, že jeho povinností je vystavit účtenku bez ohledu na vůli zákazníka. K případnému uložení sankce, napomenutí nebo pokuty při samé dolní hranici zákonného rozpětí by docházelo až při opakovaném porušení této povinnosti. Prostě Finanční správa nepředpokládá - tuto odpověď mi koncipovali na Finanční správě, podklad té odpovědi - že pokud by se něco takového stalo, že ten prodávající nebo obsluhující prostě tu účtenku nevystaví a přitom zaeviduje tržbu, že by došlo k pokutě, došlo-li k prvnímu porušení tohoto druhu.

V praxi se taky setkáváme s případy, kdy poplatník při odmítnutí účtenky kontrolorem údaje o tržbě do systému EET nezašle. To se skutečně stalo a porušení povinnosti zaslat datovou zprávou údaje o evidované tržbě správci daně je závažným porušením evidenční povinnosti, kterou nelze přehlížet a v těchto případech může dojít k uložení správního trestu. Takže je to otázka nějaké taktiky při kontrole. Zákon to říká jasně, jak má být naplněna litera zákona. Pokud ta účtenka by vydána nebyla, přesto bylo zaevidováno, tak nedojde k sankci jako takové. Pokud by tomu bylo naopak, tak samozřejmě sankce uložena bude. Mám tady pro vás ještě, jestli vás to zajímá, přehled počtu sankcí uložených Finanční a Celní správou ke konci dubna roku 2019.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já se právě obávám, že skutečně ti kontroloři podněcují to nevydání účtenky. To za prvé. A za druhé, z toho článku z 10. března 2017 - já se rád seznámím s těmi čerstvějšími daty - plyne, že za nevydání účtenky padly sankce v 615 případech, ale za neodeslání údajů o tržbě pouze ve 299 případech. To znamená, že máme minimálně 316 případů, kdy někdo řádně zaevidoval tu platbu, což je smysl toho zákona, a dostal pokutu za to, že nevydal účtenku. Já chápu, že gramaticky máte pravdu, ale přece jde o smysl toho zákona, kterým je zamezit neplacení daní a ne šikanování nějakých lidí za to, že když jim někdo řekl, že nechce účtenku, tak mu ji nedali. A já chápu, že z hlediska kontroly je důležité, aby ty účtenky vydávali (upozornění na čas), ale přece smysl toho opatření je zabránit neplacení daní.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji. Děkuji, pane poslanče. Já tedy nemám tu evidenci takhle dopodrobna, ale pokud se na mě obrátíte, stačí mailem, tak já vám ji samozřejmě nechám zpracovat.

Já nevěřím tomu, a takhle jsem byla ubezpečena z Finanční správy, že pokud by nevydání účtenky bylo u toho kontrolovaného poplatníka poprvé, že by dostal okamžitě peněžitou sankci - samozřejmě pokud bylo zaevidováno. Prostě pokud ty případy takto máte, mohu ta čísla ověřit. Teď nejsem schopna na to reagovat, tak jsem přesvědčena o tom, že to bylo opakované porušení, protože ze zkušeností plyne, že se na ta místa vracejí kontroloři právě proto, že když se to porušení jednou zjistí, dají napomenutí, tak si jdou po čase ověřit, zda se to prostě neopakuje. Takže to primárně souvisí spolu. Samozřejmě nejhorší je vůbec, když se nefiskalizuje, to je nejhorší sankce, která se ukládá, když ta tržba se nezaeviduje, a dneska kontroloři pracují s velice, řekla bych, už výbavou technickou na vysoké úrovni. Vezměte si, že kontrolor si dneska vezme notebook, sedne si do restaurace, tam si ho otevře, připojí se přímo se systémem EET a je schopen sledovat fiskalizaci a porovnávat si to. Skutečně oni už dneska pracují na této úrovni.

Takže jestli se tyto případy staly, já klidně, pane poslanče, na váš mail vám to nechám zpracovat, tak jsem přesvědčena o tom bytostně, že to nebylo za první porušení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Martin Baxa s interpelací na pana ministra Antonína Staňka. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Baxa: Dobré odpoledne, vážení členové vlády a nepřítomný pane ministře. Já si svoji interpelaci dovolím zaměřit na téma rozpočtu Ministerstva kultury. Jsem neúčastí pana ministra překvapen. Dnes se tady vyskytoval, ale nevím, asi se bojí odpovídat na otázky, které se týkají jeho resortu. Mimochodem, sám říká: úkoly nepočkají, až se politici dohodnou, je třeba pracovat. Tak nevím, jak to s tou prací má.***




Přihlásit/registrovat se do ISP