(15.20 hodin)
(pokračuje Ožanová)
Žádost o vydání závazného stanoviska může mít vady bránící řádnému posouzení, či dokonce přímo bránící vydání stanoviska. V takovém případě je správní orgán povinen pomoci vady odstranit nebo vyzvat k odstranění nedostatků vad podání a určit k tomu přiměřenou lhůtu. Návrh však s tímto nepočítá a mohlo by docházet k situacím, že fikce nepodmíněnosti rozhodnutí závazným stanoviskem by mohla nastat i na základě neúplné a ani na základě výzvy správního orgánu nedoplněné žádosti. Žadatelé by touto variantou mohli kalkulovat a cíleně se snažit o to, aby závazné stanovisko nebylo vydáno.
Návrh předpokládá fikci nepodmíněnosti rozhodnutí závazným stanoviskem jen v případě podání žádosti o vydání závazného stanoviska, nikoliv však v případě, kdy by mělo být závazné stanovisko vydáváno na základě výzvy správního orgánu příslušného k vedení správního řízení, ve kterém má být vydáno rozhodnutí podmíněné závazným stanoviskem. V právní úpravě se používají oba dva modely s tím, že závazná stanoviska opatřuje žadatel a předkládá je správnímu orgánu jako součást žádosti o vydání rozhodnutí, tak s tím, že si závazná stanoviska opatřuje sám správní orgán, který vede řízení. Návrh tedy počítá jen s jedním z těchto modelů, aniž by z něj vyplývalo, proč tomu tak je. Proti nečinnosti správních orgánů se lze dle platné legislativy bránit v rámci správního soudnictví. Nelze také opominout, že nesprávný úřední postup lze postihovat v rámci zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím.
Návrh zákona obsahuje i sám o sobě řadu dílčích nedostatků, které by znemožnily jeho bezproblémovou praxi. Návrh na jedné straně předpokládá v případě marného uplynutí lhůty pro vydání závazného stanoviska fikci nepodmíněnosti rozhodnutí příslušným závazným stanoviskem, současně ale stanoví, že pokud odvolání směřuje proti takovému závaznému stanovisku, platí, že ho nadřízený orgán potvrdí. Pokud ale rozhodnutí nemá být na základě fikce vůbec podmíněno daným závazným stanoviskem, žádné závazné stanovisko se vydávat nebude, a to ani fingované, a nedává proto smysl počítat s tím, že odvolání bude směřovat proti závaznému stanovisku, neboť nic takového nemůže nastat, když se nelze odvolat proti tomu, co neexistuje. Stejně tak nedává smysl vylučovat v případě takového neexistujícího závazného stanoviska přezkumné řízení, neboť to, co není, nelze přezkoumat z povahy věci.
Návrh zákona neřeší, jak se správní orgán příslušný k vydání rozhodnutí podmíněného závazným stanoviskem právně relevantním způsobem dozví, že dotčený orgán závazné stanovisko ve stanovené lhůtě nevydal, a kdy v důsledku toho nastala fikce nepodmíněnosti rozhodnutí závazným stanoviskem.
Vláda na své schůzi dne 8. února 2019 projednala tento návrh zákona a zaujala k němu nesouhlasné stanovisko. Také Parlamentní institut vypracoval stanovisko ke kompatibilitě tisku s právem Evropské unie pod č. 0375 se závěrem, že navržená úprava je neslučitelná s právem Evropské unie.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak to byla zpravodajka paní poslankyně Zuzana Ožanová. Já přečtu dvě omluvy. Pan poslanec Jan Skopeček se omlouvá do konce jednacího dne a pan poslanec Patrik Nacher se omlouvá od 15.30 ze zdravotních důvodů.
Nyní otevírám obecnou rozpravu, kam mám tedy také přihlášenou paní poslankyni Zuzanu Ožanovou, jestli máte zájem vystoupit v obecné rozpravě. Mám tady tři faktické poznámky, ty ale budou reagovat až... Vy máte s přednostním právem. (K ministryni Dostálové.) Nicméně paní zpravodajka má taky přednostní právo... (Dává přednost.) Takže dáváte prostor paní ministryni s přednostním právem, následně tedy budou faktické poznámky, protože reagují na něco v obecné rozpravě, ty mám čtyři, a následně paní poslankyně Ožanová. Tak prosím.
Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já bych chtěla opravdu k tomuto tématu vystoupit. Za prvé bych chtěla poděkovat panu Kupkovi, protože jsem velmi ráda, že stavební právo řešíme napříč politickým spektrem, a skutečně na fikci souhlasu závazného stanoviska je obecná shoda. Je to ale samozřejmě velmi složitý institut a mělo by se to v této fázi skutečně vztahovat pouze na stavební právo. Proto my opravdu si dáváme tu práci, novela čtyřistašestnáctky už je po legislativním procesu, dolaďují se tam poslední věci. Já se opravdu velmi obávám toho, abychom najednou fikci souhlasu udělali na všechno, protože už to tady bylo správně řečeno paní zpravodajkou, tam se to týká péče o dítě, migrační politiky, zdravotnictví. A myslím si, že takto závažný institut bychom skutečně měli aplikovat na to stavební právo, kde to, co řekl pan Kupka, je prostě naprostá pravda, to zdržování je samozřejmě veliké, ale prosím, nechme to na tu čtyřistašestnáctku, kde to je vykomunikované na úrovni Legislativní rady vlády a nemělo by to potom následně v praxi dělat problémy. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A mám tady čtyři faktické poznámky. Jako první vystoupí pan poslanec Leo Luzar, jako druhý místopředseda Sněmovny Petr Fiala, dále paní ministryně Dostálová, pan poslanec Dominik Feri. Takže vaše dvě minuty, pane poslanče. Prosím.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážená vládo, milí předkladatelé, já mám trošku rozporuplný dojem z toho, co tady zaznělo. Z jedné strany máme líné úředníky, z druhé strany oprávněně požadující stavitele, stavaře, žadatele o stavbu, kteří žádají do 30 dnů vyjádření. Ale tak to přece doopravdy není. Prostě to stavební řízení, které u nás dlouho trvá, nemá jednostranného viníka, jako že všichni hledáme argumenty, jak to urychlit. Ta vina je na obou stranách. A jestliže se bavíme o tom, jaký je ten problém v rámci fikce doručení, fikce souhlasu, obecně fixního přístupu k realizaci, tak si taky musíme říct, že mnohdy to může být zneužíváno, to tady zaznělo, ale z druhé strany se mnohdy počítá, že právě není nebo že bude použito v jiné souvislosti.
Uvedu příklad. Většina staveb - když někdo zadává stavbu, soutěží, starostové když zadávají, tak v rámci smlouvy s tím proveditelem stavby si dávají termíny. Sankční termíny, dokdy musí předložit, udělat atd. Naschvál se do těch smluv podívejte a zjistíte, že tam není ukončení řízení, ale zahájení řízení jako kontrolní termín této stavby. A co se stane? Na stavební úřad přijde investor, tedy ne investor, ale provádějící stavbu, takhle ve složkách má předložený návrh, který chce dát, úředník ho otevře a ty složky jsou prázdné. Ale on musí zahájit správní řízení. A v ten moment ten proveditel je prostě kryt vůči té sankci ze strany investora, která by mu mohla následovat. Toto je běžná praxe, která se v té stavební praxi objevuje, že je zneužíván určitý správní řád, určitý správní systém k tomu, že já nestíhám termín, tak si prostě tady tímto stylem pomůžu. (Předsedající upozorňuje na čas.) V ten moment se prodlužuje termín. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Další s faktickou poznámkou místopředseda Sněmovny Petr Fiala. Prosím, pane místopředsedo, máte dvě minuty.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane předsedající. Já jsem tady vyslechl to právnické cvičení z oblasti správního práva, kterým se mělo zdůvodnit, proč to nejde, ale mně to ani v nejmenším nepřesvědčilo. Tady je potřeba přinášet nějaké politické argumenty, které by zdůvodnily situaci, která tady dnes je, a to je ta situace, se kterou se my nechceme smířit, že stát je v privilegovaném postavení vůči občanům, státní orgány nemusí rozhodovat v nějakých lhůtách, mohou posunovat donekonečna řadu schvalovacích procesů, aniž se cokoli děje, zatímco občan, když nesplní nějakou lhůtu, nezaplatí druhý den poté, co ta lhůta končí, nějakou pokutu, neudělá něco, co má, tak je sankcionován. A jako občan bych taky mohl říct, že je toho na mě moc, že to je složité, že se v tom těžko orientuji, že to rozhodování pro mě není snadné, že se musím probrat spoustou složitých věcí... Úplně stejnou argumentací, jaká je tady použita z hlediska státního aparátu, který má nekonečně víc možností než občan, bych mohl jako občan použít. Ale stát takovouhle argumentaci nepřipustí. ***