(16.20 hodin)
(pokračuje Holomčík)
Samozřejmě, obávám se, že bez určitých restrikcí zejména ke spalování uhlí atd. se do budoucna neobejdeme, ale v tomto segmentu, pokud se bavíme o snižování emisí v dopravě, to prostě bez spolupráce státu a soukromého sektoru, ale i třeba akademické sféry prostě nepůjde. Náš návrh dělá to, že k takovéto smysluplné spolupráci otevírá dveře.
Já bych vás chtěl, vážené kolegyně a vážení kolegové, požádat, abyste umožnili jeho postup do druhého čtení. Vůbec žádné diskusi se nebráníme, můžeme na výborech podebatovat o dílčích aspektech tohoto velkolepého návrhu, ale bylo by určitě dobré, aby ta diskuse proběhla.
Hovořil jsem zde o směrnici RED II. Jestliže teď nějakým způsobem se Evropská unie snažila řešit snižování emisí v dopravě, snižování závislosti na fosilních palivech, tak ty tendence budou pokračovat a budou čím dál intenzivnější. A pokud to teď nezačneme systematicky řešit, tak budoucí generace a zejména budoucí vlády budou mít velký problém. Bohužel v tomto okamžiku neplatí, že kdo nic nedělá, nic nezkazí. Je tomu přesně naopak. Takže prosím, konejme a nechme tento návrh projít do druhého čtení.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, paní poslankyně Karla Maříková.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi přednést zpravodajskou zprávu k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.
Navrhovatelé tímto návrhem zákona chtějí ukončit legislativní povinnost přimíchávání složek biologického původu do motorové nafty a benzinu. Navrhovatelé poukazují na to, že prostřednictvím práva Evropské unie a snahy snižovat emise v dopravě bylo v minulosti přistoupeno ke změně vnímání půdy jako výrobního faktoru nejen pro výrobu potravin, ale i pro výrobu energetických rostlin pro výrobu biopaliv, a tím dochází k degradaci půdy.
Navrhovatelé ve své důvodové zprávě uvádějí, že produkce běžně používaných biopaliv, jako je biodiesel z řepky olejné a bioetanol z kukuřice, může prostřednictvím emisí N2O, který je zhruba třistakrát silnější skleníkový plyn, přispívat ke globálnímu oteplování stejnou, nebo i větší měrou, než s jakou emise skleníkových plynů snižuje díky úsporám fosilních paliv, a tedy emisí CO2. Podle navrhovatelů existuje již velké množství důkazů o tom, že biopaliva první generace se nepodílejí na snižování emisí skleníkových plynů, a proto je nutné cíle, které podpora biopaliv sledovala, přehodnotit.
Navrhovatelé upozorňují také na to, že nepříznivá je také bilance v produkci CO2. Pěstování rostlin a následné zpracování rostlin na biopalivo je energeticky náročný proces, při kterém se do ovzduší vypouští CO2. Produkce takto vzniklého oxidu uhličitého dosahuje u biopaliv první generace 50 i více procent z uspořené produkce CO2, u biopaliv druhé generace je tento podíl výrazně lepší.
Podle Světové organizace pro zemědělství a výživu mají biopaliva negativní dopad na zdroj vody a půdy. Pro výrobu biopaliv první generace je totiž potřeba velké množství vody pro zavlažování zemědělských plodin. Nelze dále opomenout fakt, že zemědělská půda je pěstováním plodin pro biopaliva, jako jsou řepka či kukuřice, znehodnocena. Biopaliva první generace, tedy bioetanol, metylester řepkového oleje a metylester mastných kyselin, navíc podle poslanců způsobují nekompenzovatelné škody na lokální i globální úrovni.
Navrhovatelé jsou si vědomi závazku České republiky vůči energetické strategii Evropské unie. Evropskou legislativou vzniká pro Českou republiku závazek, aby v roce 2020 podíl energie z obnovitelných zdrojů v dopravě činil aspoň 10 % konečné spotřeby energie v dopravě a aby v případě pohonných hmot byly do roku 2020 sníženy emise skleníkových plynů vztažených na jednotku energie o 6 % ve srovnání se základní normou pro paliva. Navrhovatelé uvádějí, že pokud by byla vytvořena a realizována efektivní koncepce nízkouhlíkové znalosti ekonomiky, je schopna Česká republika cíle naplňovat i bez povinného přimíchávání.
Navrhovatelé uvádějí jako alternativní postup podporu rozvoje technologií pro výrobu biopaliv druhé generace, která využívají nepotravinářskou biomasu, zejména použitelné oleje z domácností, tuk z kafilérií, jímání metanu z komunálního a skládkového odpadu, pyrosyntézy plastů atd., ze které jsou produkována biopaliva nebo bioplyn.
S uvedenými důvody navrhovatelů nelze nesouhlasit. Není zde však už uvedeno, zda bude zajištěna plná míra implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Pokud by totiž nebyla, přijetím tohoto zákona by se Česká republika vystavila riziku sankcí ze strany Evropské komise. Nicméně doporučuji postoupit tento sněmovní tisk k projednání do výborů, kde ho budeme moci podrobněji rozebrat. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli je přihlášeno šest poslanců a poslankyň, jako první paní poslankyně Balcarová, po jejím vystoupení se dostanou na řadu faktické poznámky. Než dám paní poslankyni slovo, seznámím vás ještě s omluvenkou. Omlouvá se nám pan poslanec Mihola dnes od 18 hodin z pracovních důvodů. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já bych vás chtěla také poprosit, abyste podpořili tuto novelu do druhého čtení, abyste dali prostor pro projednání ve výborech a tady potom v rámci druhého čtení na půdě Poslanecké sněmovny. Vnímám to za oblast životního prostředí jako velmi zásadní věc vzhledem k tomu, že pěstování biopaliv má negativní dopady na životní prostředí.
Bylo tady hovořeno o tom, že určitě předkladatelé této novely nechtějí ohrozit závazky České republiky k vypouštění skleníkových plynů, ke kterým jsme se zavázali a které by měly v důsledku zabránit tomu, aby se nezvyšovalo oteplování planety o více než 1,5 stupně. Jsme si vědomi toho, že je to velká zodpovědnost a že chceme dodržet tyto závazky, ale chceme jít cestami, které nepoškozují životní prostředí, protože potom to nedává žádný smysl. Pakliže chceme omezovat skleníkové plyny a přitom si v důsledku toho poškozovat životní prostředí, tak se vlastně pozitivním směrem neposuneme, ale naopak. Budeme vlastně poškozovat životní prostředí, které potom bude méně stabilní, bude tam menší prostor pro to, aby se adaptovalo na postupující klimatickou změnu, takže vlastně budeme zhoršovat situaci. I když budeme snižovat třeba vypouštění skleníkových plynů, tak v důsledku to bude působit negativně.
Já bych tady chtěla zdůraznit některé negativní aspekty, které podle mého s pěstováním plodin na biopaliva první generace souvisí. Jak už tady bylo řečeno, je to nadužívání chemie, je to nadužívání pesticidů a herbicidů, které ve svém důsledku mají za následek degradaci půdy, a co hlavně, znečišťování podzemních vod. Jsme svědkem toho, že lidé zjišťují, že ve svých studnách mají tolik pesticidů, že voda nesplňuje podmínky pro pitelnost. Stejně tak jsme tady v minulém roce měli seminář Akademie věd ČR, která nás právě informovala o tom, že bylo zjištěno, že velké množství podzemních vod, které slouží jako zdroje pitné vody, je kontaminováno pesticidy do té míry, že je velký problém je čistit a v podstatě v některých případech už není možné z nich procesy, které jsou dnes dostupné v čistírnách, připravit vodu, která má kvalitu pitné vody. A to je velký krok zpátky, protože Česká republika vždycky měla kvalitní pitnou vodu a neměli jsme tyto problémy. Je možné, že v budoucnu je budeme mít mnohem větší. Nejenom že voda vysychá z podzemí, ale také bude tak nekvalitní, že nebude možné ji využít k pití.
Pitná voda je velký problém právě v důsledku pěstování biopaliv první generace.
Druhá věc je ohrožení biodiverzity. Od 90. let došlo k úbytku ptactva v české krajině na polovinu, stejně tak k úbytku hmyzu, který je naprosto alarmující. To všechno má dopad na to, jak bude česká krajina fungovat a jak bude plodná. V důsledku pěstování biopaliv první generace také dochází k ohrožení potravinové soběstačnosti, zdražuje se tím vlastně cena potravin, které se v zemědělství pěstují.
Takže já na vás apeluji, abyste tyto argumenty, které jsem zde uvedla a které jsou vlastně argumentem pro to, abychom nepodporovali povinné přimíchávání biopaliv první generace.
Děkuji za pozornost. ***