(17.00 hodin)
(pokračuje Faltýnek)
Pane hejtmane prostřednictvím pana předsedajícího, já vás budu citovat. Já jsem nechtěl vystupovat, protože stále můžu cítit nějaký střet zájmů z hlediska nějaké minulosti a nechci se k tomuto tématu vyjadřovat, k těm nesmyslům, které tady znějí. Nicméně tady zaznělo z úst pana hejtmana, že Preol zpracovává 100 mil. tun řepky, přátelé. (S úsměvem.) 100 mil. tun! Víte, kolik se vypěstuje řepky v České republice? 1 400 tis., v nejlepším roce. Z toho Preol zpracovává 450 tis. tun, to je 40 %, a Primagra, o které hovořil pan hejtman Zahradník, zpracovává 21 tis. tun a vyrábí tedy biopaliva druhé generace, nikoliv tedy z řepky. Takže to jen tak na dokreslení.
Ale pane hejtmane prostřednictvím pana předsedajícího, stále si vás vážím a uznávám vás jako odborníka v oblasti životního prostředí, ochrany krajiny atd. A myslím to vážně, fakt si nedělám srandu. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A pan poslanec Zahradník bude reagovat s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane předsedající. Já nejdřív ke kolegovi Ferjenčíkovi. Já tomu rozumím, že jste jiná strana, jmenujete se jinak, to se dá poznat, to gramotný člověk pozná. Ale nemůžete popřít, že část vašeho elektorátu jsou ti zdivočelí bývalí voliči Strany zelených (ozývá se smích), kteří v tom bloudění poté, co tu Stranu zelených mladý Stropnický přivedl až k nějakým extrémním levicovým postojům, tak přes TOP 09 to zkoušeli a přešli k vám. To je beze vší diskuse. Já rozumím, že jste jiná strana, to je mi jasné. Ale jste schopni páchat podobné věci, jako tady napáchala Strana zelených, bohužel.
A teď tedy pan předseda (poslanec Faltýnek napovídá z první lavice) zemědělského výboru a klubu a všeho možnýho, nějakých představenstev taky určitě ještě nebo bývalých dozorčích rad. Já jenom chci říct, já si to nechám přehrát nebo si to pak přečtu. Já jsem 100 mil. asi neřekl. Já jsem spíš řekl, že skoro polovinu té produkce Preol zpracovává. Já mám tady údaj o milionu, 1 400 tis. je možná něco nového, já mám o milionu tun údaj, asi 470 tis. tun že zpracovává ten Preol, to už je pravda. Ale těch 100 mil., to, jestli jsem řekl, pane předsedo, tak to se tedy posluchačům... (Poslanec Faltýnek mimo mikrofon, že poslance Zahradníka chytil za slovo) ... Určitě, to jste mě chytil tedy, vám ne, ale posluchačům se omlouvám. Vám taky. Ale jak říkám, já si nejsem vědomý toho, že bych o 100 mil. mluvil. Ale o milionu a necelé polovině z toho množství v režii Preolu z koncernu Agrofert pana premiéra Babiše. (Poslanec Faltýnek dodává: Bývalého.) Bývalého premiéra ještě zatím ne. (Ozývá se smích i potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. Poprosím, abychom zachovávali to, že se oslovujeme prostřednictvím předsedajícího, i když jsem nechtěl tuto výměnu omluv přerušovat. A nyní do obecné rozpravy pan poslanec Jurečka, připraví se pan poslanec Schiller. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, dovolte mi taky, abych nejenom jako zemědělec, ale jako rostlinolékař a také jako bývalý ministr se k tomuto tématu vyjádřil.
Když se podíváme do historie, tak už za období první republiky Agrární strana měla jako jednu z podmínek účasti ve vládě podporu biopaliv, takže je to téma, které se tady opravdu už line více jak sto let ekonomikou nejenom v České republice, ale obecně surovinovou politikou a podporou zemědělství. Po roce 1990 to bylo téma, o kterém také teď hovořil a začal dělat i některé konkrétní kroky i Josef Lux coby ministr zemědělství. Nicméně proč vlastně o tom celém mluvíme? Mluvíme o tom proto, že se tady hledají vztahy, jak opravdu část paliv, která spotřebováváme dnes v dopravě, to jsou především fosilní paliva, která se tady miliony let ukládala, my je tady za posledních zhruba 150 úspěšně propalujeme do ovzduší, abychom je nahradili obnovitelnými zdroji. Tak se to úsilí napnulo různými cestami.
Já si troufnu říct, že Česká republika udělala strategicky ne úplně dobré rozhodnutí právě před tím rokem 2010. Bylo tady zmiňováno to hlasování v Poslanecké sněmovně. Kdyby se tehdy vláda ODS, KDU-ČSL a Strany zelených, pokud to říkám správně, tedy i našich předchůdců, sebekriticky přiznávám, rozhodla být více odvážná, inovativní, mohla vsadit na naplnění těchto obnovitelných zdrojů dopravy např. vyšším podílem elektromobility, vyšším podílem biometanu atd. Bohužel se rozhodla pro biopaliva první generace se všemi důsledky, ať již pozitivními, nebo negativními. Tak se tady s tím potýkáme. Máme určitý cíl, který jsme si jako členové Evropské unie společně dali, a řekli jsme si, že chceme dosáhnout až 13 % obnovitelných zdrojů i na podílu dopravy.
Pokud tady mluvíme o tom návrhu, který tady teď předložili kolegové z pirátské strany a někteří další, tak je třeba odlišit dvě důležité věci a to tady nezaznělo dostatečně zřejmě a jasně. Ten návrh, jak ho předložili především Piráti, vlastně říká: ukončíme povinné přimíchávání biopaliv tzv. první generace, ukončíme to do šesti měsíců od přijetí tohoto zákona. Když se na to podívám opravdu trošku z toho odborného hlediska a nějaké znalosti věci, tak vidím problém v tom, že tady se vedle sebe postaví metylester řepkového oleje a už zmiňovaný bioetanol, který tady zmiňoval pan poslanec Kott. V čem je problém? A teď i pro veřejnost se to pokusím vysvětlit. Problém je v tom, že samozřejmě o řepce se tady mluví, tomu každý v uvozovkách rozumí, vidí, pozná řepku, ale už málokdo ví, těch 45 % toho bioetanolu, který se přimíchává do benzínu, se v České republice z drtivé většiny vyrábí ze sekundárního produktu při výrobě cukru, a sice melasy. To znamená, zemědělec pěstuje cukrovou řepu, která se zpracovává pro výrobu cukru. Vždycky při výrobě cukru vzniká sekundární surovina melasa, která se zkvasí, vypálí, a vznikne bioetanol, resp. líh, a mohu se rozhodnout, jak ho budu dál používat, jestli v potravinářství, nebo se přimíchá do toho paliva, tady v tomto případě do benzínu. Takže prosím, je potřeba si uvědomit, že s tímto návrhem, pokud projde v této podobě, jak je navržen, a nedojde třeba případně k jeho úpravě ve druhém čtení, kdy případně, pokud bude ve druhém čtení tento zákon, tak já tuto úpravu budu jednoznačně navrhovat, tak s tou vaničkou vylijete i to dítě.
My jsme tady v posledních několika letech od roku 2014 pracovali na tom, abychom cílenou podporou začali také zvyšovat plochy cukrové řepy v České republice. Trh s cukrovou řepou je poslední dva roky nestabilní, je zasažen tím, že skončily tzv. cukerné kvóty na evropském trhu jako regulační nástroj. Teď je období, kdy se vyrovnávají stavy nabídky a poptávky a zemědělci a cukrovary jsou ve velké nejistotě, jestli tu cukrovku budou dále pěstovat. Jestli projde tento návrh, tak říkám, že bude mít zásadní negativní dopady na celý cukrovarnický průmysl, který jsme s velkým úsilím stabilizovali poté, co se tady na přelomu století cukrovary zavíraly a devalvovali jsme naši obrovskou tradici. Bude to mít dopady na ceny cukru, cukrové řepy, na zemědělce jako takové. A cukrovou řepu my v osevním postupu podporujeme jako pozitivní plodinu, jako okopaninu. Je škoda, když někdo tento návrh píše, že se nezamyslí nad tím, že na jedné straně si předkladatelé vzali téma, které veřejnost dneska vnímá velice senzitivně. Tak ano, řeklo se zrušíme biopaliva první generace, myšleno především metylester řepkového oleje a přimíchávání do nafty. Ale předkladatel bohužel asi úplně nedomyslel, jaké to má další konsekvence na jiné části zemědělství, včetně krajiny, diverzity osevních postupů, ekonomiky zemědělců. A jenom chci říci, že v okamžiku, kdy ti zemědělci řeknou "pro nás už je to neekonomické a my na příští rok tu cukrovou řepu set nebudeme", tak ty cukrovary nemají žádnou jinou náhradu, ony to prostě zavřou, ukončí výrobu jednou pro vždy. A prosím pěkně, z více než padesátky cukrovarů, která tady byla ještě před padesáti lety, máme v České republice posledních sedm. ***