(21.40 hodin)

 

Poslanec Ondřej Profant: Krásný večer, vážení členové vlády, poslanci a především občané. Já bych chtěl nejdříve představit vizi, vizi moderního státu, a následně vám říct, kdo takovou vizi rozhodně neplní a nemá.

Já osobně bych rád žil v moderní, digitálně propojené společnosti. V takové společnosti, kde jsou služby pro občany snadno a bez překážek dostupné online, kde každý občan lehko může zjistit informace, které potřebuje, ať už jsou to věci, které potřebuje třeba pro vyřízení nějaké životní události, nebo věci, kde se jenom chce informovat. Co přesně toto znamená? Tyto krásné, zahuštěné věty, které jsem teď řekl, teď povím v bodech.

Například bych chtěl, abych byl informován o konci platnosti každého dokladu a ne jen vybraných, ne abychom tady museli do zákona dávat, že budeme informováni o řidičském průkazu. Já to chci pro všechny doklady - pro občanský průkaz, pro rybářský lístek, pro cokoliv dalšího. To musí být samozřejmostí, nikoliv tím, že si to tady vydupeme ve Sněmovně, abychom jeden případ opravili.

Také, jak jsem řekl, je třeba, abych věděl, co potřebuji, abych byl informován, které doklady kdy potřebuji, jaké jsou aktuální zákony, což stále náš stát neumožňuje, naopak, z Portálu veřejné správy je stáhl s odkazem na eSbírku, která se pouze jenom vždycky posouvá a posouvá a ta platná znění tam stále nejsou oficiálně.

Stejně tak bych chtěl znát technické normy platné v tomto státě. Téma, které jsme tu již probírali mnohokrát. Když jsem povinen se něčím řídit, tak přece musím vědět, čím jsem povinován. Bohužel, tento přístup tu vůbec není běžný.

Chci mít možnost si služby objednat online. A to je opravdu spousta služeb. Já chci, abych si mohl objednat dítě, abych si mohl zamluvit pro dítě místo ve školce, žádosti o nové doklady, stavební povolení, stavební řízení - to je extrémně náročný proces, při kterém je spousta dopisování, spousta dotazování, spoustu věcí musí člověk furt dokazovat úřadům. A velmi často jsou to věci, které ty úřady mají. Dokonce velmi často jsou ty úřady původci dané informace. Chtěl bych mít možnost založit si firmu online a v neposlední řadě zaplatit daně online. To všechno jsou jenom příklady služeb, ale je jich mnohem víc.

Když jsme u toho placení, tak tam je i důležité, aby to opravdu šlo zaplatit, nejenom vyčíslit, že mi přijde třeba do datové schránky upozornění, ale já bych chtěl jednoduše, moderně mít možnost zaplatit, to znamená, platební kartou anebo i dalšími možnostmi, které jsou dneska zcela běžné v každém eshopu, jenom v našem státě nejsou běžné.

Chtěl bych, aby tento stát zažíval data-driven policy - politiku řízenou daty nebo fakty, aby se rozhodnutí opíralo o opravdová data. To se tady neděje.

Všechny tyhle věci jsou pro mou generaci samozřejmostí, avšak pro tento stát ne. Ale já bych chtěl víc než samozřejmosti. Já bych chtěl například i podrobné informace o životním prostředí, o kvalitě vody, půdy, ovzduší, o předpovědi počasí, podrobné informace o dopravě, podrobné informace o finanční kondici státu, jako jsou rozpočtová data, data o plnění rozpočtu, vizuálně, přehledně na jednom místě. (Hluk v sále.) Chtěl bych, aby tento stát se uměl v digitálním prostředí chovat odpovědně a bezpečně, aby zde byla osvěta a vzdělávání úředníků, aby stát byl pozitivním příkladem, nikoliv odstrašujícím, aby hardware, který používáme, byl důvěryhodný a auditovatelný, takže otevřený a ověřitelný, a aby tento stát transparentně a rozumně nakládal s mými osobními údaji. On na jednu stranu je není schopný předat, když je to potřeba, a na druhou stranu s nimi zachází velmi neomaleně, když to potřeba není.

Dále je potřeba podpořit státní projekty živým ekosystémem, obdobně, jako to třeba máme u mailových klientů, kde mail je protokol a já si můžu vybrat mailový klient, jaký chci, tak chci, aby stát podporoval toto u věcí, které po nás vyžaduje. To znamená, obdobně jako je to u datových schránek, aby existovaly knihovny, které jdou použít, a mohou je použít vývojáři aplikací. (Odmlka kvůli hluku v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám rozumím. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nechte kolegu Profanta přednést jeho příspěvek (Hlas z pléna: To se nedá!) k tématu dnešní schůze, tedy k návrhu na vyslovení nedůvěry vládě České republiky. Pokračujte.

 

Poslanec Ondřej Profant: Drazí poslanci ANO, já už se dostávám k tomu, jak to tedy je. Copak tu máme? Většina věcí, které se třeba v oblasti digitalizace hýbou vpřed, jsou věci, které jsou z Evropské unie. To už jsem tu říkal mnohokrát. Stále tu máme předražené IT projekty, které navíc ani nejsou odpovídající dnešním potřebám. Já si myslím, že krásné příklady za vše jsou státní pokladna či systém NEN.

Stále tu máme přetrvávající uzamčení k jednomu dodavateli, vendor lock-in. Na MPSV se už ledy hýbaly, ale paní bývalá ministryně Němcová se postarala o to, že to tam bude vypadat ještě dlouho stejně, že stále to ministerstvo nebude schopné pracovat s informacemi, poskytovat nové služby občanům a tak dále, protože ono téměř není schopné poskytovat ani ty stávající služby.

A o tom, že jsme tu nedávno - nebo vy jste nedávno odhlasovali rozšíření EET nad systémem ADIS, který je z devadesátých let, a teď bylo pouze oznámeno, že dále se pokračuje v režimu jednacích řízení bez uveřejnění, že dále nebude na tento systém žádná soutěž, protože prostě nejste schopni takto základní věc vydefinovat, to je opravdu... (Poznámka z lavic poslanců ANO.) Já budu rád, když mi to pak, pane poslanče, přednesete, jak jste to schopni vydefinovat, když opět pokračujete v jednacím řízení bez uveřejnění.

Máme tu i další systémy. Již zmiňovaný NEN, kde například... no, jeho uživatelská nepřívětivost je zcela legendární, ale ono je to ještě horší, z něj se i ztrácejí data. To jsem myslel, že v 21. století téměř není možné. Diskové kapacity jsou opravdu levné a nezálohovat, to opravdu může jenom úplný amatér.

Nemáme sjednocenou identitu. Národní identitní autorita - NIA - není sjednocena třeba se systémem datových schránek. Naše osobní údaje nejsou chráněny. Jak tady proběhlo v rámci vratky ze Senátu k adaptačním zákonům o GDPR, proběhlo schválení plošné výjimky pro veřejnou správu, protože prostě veřejná správa není schopna chránit naše osobní údaje. To se jinak vykládat nedá, protože kdyby veřejná správa byla schopna chránit naše osobní údaje, tak by přece žádnou výjimku nepotřebovala. A jak jsem říkal, já si myslím, že veřejná správa by měla být příkladem dobré praxe, nikoliv té odstrašující.

Vojenská rozvědka nám tady předkládá novelu zákona, kde chce šmírovat celý internet.

Já jsem pak mluvil také o té data-driven policy. Tak sami ministři mi opakovaně na dotazy odpovídají, že oni sami neumějí získat informace, že jim je jejich podřízené instituce neřeknou a podobně. Třeba v oblasti sociálních věcí nevíme spoustu důležitých statistických údajů. Takhle si myslím, že se opravdu stát řídit nedá. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP