(18.10 hodin)
(pokračuje Stanjura)

Česká národní banka také upozorňuje na to, že neexistují data k ověření výše rezerv. Česká národní banka upozorňuje, že na rozdíl od účetních technických rezerv, které jsou součástí účetní závěrky a podléhají externímu auditu, u solventnostních rezerv Česká národní banka nemá srovnatelně detailní informace a data, aby odpovídajícím způsobem ověřila výši těchto rezerv. Tato připomínka České národní banky je v přímém rozporu s tvrzením Ministerstva financí o subjektivním charakteru účetních rezerv.

Tak abych to přeložil a zjednodušil. Přestože ty technické rezervy, které jsou účetně, daňově uznatelné doposud, jsou ověřeny auditorem, jejich výši umí regulátor Česká národní banka zcela jednoduše ověřit a potvrdit, ty rezervy podle Solvency II ta Česká národní banka neumí. A vláda říká: vezmeme jedno číslo, které umíme ověřit, a ověřuje nám to regulátor, a druhé číslo, které regulátor neumí ověřit. Paní ministryně, kdo stanoví výše solventnostních rezerv podle Solvency II, když to regulátor neumí? Ministerstvo financí? Vláda? Poslanecká sněmovna? Rozpočtový výbor? Já nevím kdo. To je připomínka ČNB, že vlastně neumí ověřit to druhé číslo, x minus y krát 0,19 10 miliard namalovaných v rozpočtu, ale y neumí nikdo ověřit. Přesto vláda s tím počítá, to číslo uvádí, publikuje a je to číslo neověřitelné. Tak si představte, že byste dali daňové přiznání, máte tam výnosy a náklady jen tak (lusknutí prsty) tam napíšete nějaké. Přijde finanční úřad a řekne: Jak máš náklady? Jsou neověřitelné, ale mně se ty náklady líbí, to je dobrá položka a zaplatil jsem daň 19 procent z toho rozdílu, příjmy mám dobře, díky EET samozřejmě, že ano atd., mám zdokladované, a ty náklady jsem tak střelil od boku, a z toho jsem zaplatil daň. Takže tento přístup vláda navrhuje u této sektorové daně pro pojišťovny.

Otázka, kterou si kladou pojišťovny a kterou bychom si měli položit i my, zda se na takový zásah mohly pojišťovny spravedlivě připravit. Zda je to mohlo napadnout, že někdo s takovým přijde a zdaní jim něco, rezervy, které vytvářely, když se danit neměly. Ministerstvo financí argumentuje, že vzhledem k tomu, že záměr změny principu zdanění rezerv byl součástí vládního prohlášení, a říkala to i paní ministryně ve svém úvodním slově, pokud se nepletu, a asi to je schopna i ocitovat, mohly se pojišťovny připravit. Tak si představte, také jsme se všichni mohli připravit na změnu důchodů, ve vládním prohlášení máme důchodovou reformu. Připravujeme se všichni na změnu důchodů? No nepřipravujeme, protože vláda, přestože to ve svém vládním prohlášení má, nic takového nehodlá chystat. Je to ve stejné logice, protože je věta v programovém prohlášení vlády, a já to v něm nezpochybňuji, princip zdanění rezerv je součástí vládního prohlášení.

Zároveň ale Ministerstvo financí přislíbilo, že až se začne návrh připravovat, bude se sektorem pojišťovnictví v kontaktu a o konkrétním návrhu bude možno jednat. Nic z toho se ale nestalo, paní ministryně, že? K žádné komunikaci se sektorem ani odbornou veřejností nedošlo, místo toho ministerstvo poslalo do zkráceného připomínkového řízení, 13 dnů nebo 15, já teď nevím, možná 17 nebo 11 dnů, ale bylo to určitě méně než 20 dnů, trvalo zkrácené připomínkové řízení k tak výraznému zásahu do daní.

Jedním z argumentů Ministerstva financí také bylo, že pojišťovny tvorbou nadbytečných účetních rezerv manipulují se ziskem a odvádějí méně prostředků na daních. Tento postoj Ministerstva financí zcela pomíjí fakt, že za situace, kdy neexistují žádné výhledy poklesu daňové sazby pro právnické osoby, takové jednání postrádá jakoukoliv ekonomickou logiku. Já s tím souhlasím, kdybychom schválili, že třeba za tři roky, nebo za dva roky klesne zdanění příjmů právnických osob o 2, 3, 4 procentní body, tak je dobré to zdanění si odložit nějakými účetními triky nebo poradou s auditory, odložit do toho období, kdy už ta daň bude nižší. To má nějakou ekonomickou racionalitu. V okamžiku, kdy nikdo - ani z vlády, ale ani z opozice jsem nezaznamenal vážně míněný návrh na snížení sazby daně z příjmů právnických osob, to žádnou ekonomickou logiku nedává, je to prostě vymyšlený argument. Když nevidím na obzoru minimálně ve střednědobém žádné zvýšení daní, proč bych odkládal placení daní do nějakého příznivějšího období, které evidentně nenastane.

Navíc, a to je skutečně nutno zdůraznit, účetní principy, názor auditorů a koneckonců i ČNB nelze měnit z roku na rok a pojišťovny musí při tvorbě rozpočtu a rezerv dodržovat jimi schválená pravidla.

Tolik k tomu, že se pojišťovny mohly na tento návrh zákona připravit, protože o tom mluví nekonkrétní věta ve vládním programovém prohlášení. A to je pravda, že tam ta věta prostě je. Ale ten slib - aspoň nám to tvrdí pojišťovny, paní ministryně, vy mi to můžete vyvrátit, nebo potvrdit - pojišťovny tvrdí, že s nimi nikdo o tomto konkrétním návrhu nejednal. Což samozřejmě je hypotéza, nebo tvrzení pojišťoven, respektive České asociace pojišťoven, abych byl přesný, a já to prostě nemůžu ani potvrdit, ani vyvrátit. Ptám se paní ministryně, zda to pravda je, nebo není. Když to není pravda, proč tedy ty pojišťovny nám to píšou, to by mě zajímalo, pokud to není pravda. Protože si myslím, že z každého seriózního jednání např. mezi asociacemi a Ministerstvem financí vzniká nějaký písemný podklad, i když se třeba nedohodly. Tady je nějaký záznam o jednání, kdy proběhlo, kdo tam byl, co bylo na agendě a například že Ministerstvo financí nevyhovělo návrhům České asociace pojišťoven nebo že nesouhlasí s návrhy České asociace pojišťoven a podobně.

Česká asociace pojišťoven také poukazuje na možnou protiústavnost zákona. Přechodné ustanovení návrhu zakládá podezření z retroaktivních účinků vůči v minulosti vytvořeným rezervám. Návrh zákona nese retroaktivní znaky, neboť zasahuje minulá daňová období. Možná bychom se mohli podívat, co vyčítáme nejenom my, ale i pojišťovny legislativním procesům. Už to tady zaznělo. Pan předseda Bartošek se pokusil donutit vládu k tomu, aby hodnotila dopady regulace, tzv. RIA. U návrhu zákona nebylo provedeno hodnocení dopadu regulace RIA. Nevidím tady ministra průmyslu a obchodu, který má plná ústa toho, jak se stará o podnikatelské prostředí, přitom mu evidentně nevadí, že u tohoto návrhu zákona nebylo provedeno hodnocení dopadu na podnikatelské prostředí. Kdybychom ho měli, byla by jednodušší debata pro vládu, ale i pro nás. Mohli bychom polemizovat, nebo bychom také mohli souhlasit. Ale protože ta analýza prostě není, a nevím proč - paní ministryně, další dotaz: Proč nebyla zpracována RIA? Máte pocit, že daňové zákony se nedotýkají podnikatelského prostředí? Já ten pocit nemám. Já si myslím, že daňové zákony se podnikatelského prostředí bezprostředně týkají.

Když už paní ministryně zmínila tu větu z vládního programového prohlášení, tak já bych upozornil paní ministryni na jinou větu programového prohlášení, která je podle mě v přímém rozporu s tímto návrhem zákona. Vláda říká ve svém programovém prohlášení - zavádí pojem daňové neutrality. To znamená, že pokud se nějaké daně zvýší, tak se jiné sníží, aby celkový dopad na daňové zatížení byl neutrální. Paní ministryně, kde je daňová neutralita v tomto návrhu zákona? Platí programové prohlášení, nebo vláda opustila princip daňové neutrality? Já skutečně nevím. Evidentně se tady zvyšují daňové příjmy státu o desítky miliard, pokud jenom sečtu vámi uváděná čísla v té části, kde jsou dopady na veřejné rozpočty. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP