(15.50 hodin)
(pokračuje Havlíček)
Fakticky to tedy znamená, a to potvrzuji to, co jste řekla - všechny OPPIK, tzn. všechny žádosti, které jsou pod programem operační program pro podnikání, inovace a konkurenceschopnost, jsou hrazeny z národních prostředků. Nicméně je to pozastaveno, celkově to už dělá skoro 20 miliard korun s tím, že teď vlastně přišla kontrola, kontrola už byla na to, abychom dali do pořádku to, co bylo v minulosti, abychom prokázali, že už k tomu nebude docházet. A my jsme na to reagovali jediným možným způsobem, že se každý projekt dneska kontroluje a ti úředníci musí kontrolovat a jít do detailu každého projektu a zjišťovat přes různé vazby, je-li to malý a střední, nebo není-li to malý a střední podnik, a v momentě, kdy kontrola byla ukončená, my se domníváme, že to bylo celkem na seriózní bázi, tak do tří měsíců by mělo být finální rozhodnutí. Domníváme se, že na podzim by to mohlo být uvolněno. Je to nesmírně důležité i pro paní ministryni financí, protože nám tam dneska pro státní rozpočet se brzdí 20 miliard korun. (Předsedající upozorňuje na čas.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Zdeněk Podal s interpelací na pana ministra Miroslava Tomana. Než mu dám slovo, přečtu omluvy. Pan poslanec Richter se omlouvá dnes od 16 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Jiří Strýček dnes od 15.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Podal: Děkuji za slovo. Vážení ministři, kolegyně a kolegové. Obracím se na vás, pane ministře, dovoluji si vás interpelovat ve věci finančního příspěvku na vyhotovení lesních hospodářských plánů pro potřeby státní správy lesů. Současný stav výše finančního prostředku na jeden hektar je maximálně 300 korun. Průměrná cena zpracování LHP u Lesů ČR byla v roce 2018 483 korun, v roce 2019 505, pro rok 2020 již 560 korun. Při výměře 4 tisíce hektarů, což je výměra akciové společnosti Lesy Hradec Králové, činil doplatek cca 1 040 tisíc korun pro rok 2020.
Jistě se shodneme, že je nutné vytvářet kvalitní LHP plány na vytvoření evidence lesů, hlavně s ohledem na postupující kůrovcovou kalamitu. Chci vás proto požádat, abyste se vyjádřil k trendu zvyšování doplatků na kvalitní LHP s ohledem na zřejmý nesoulad mezi příspěvkem a skutečnými náklady zpracování lesních hospodářských plánů pro budoucí léta, kdy by měl být kladen důraz na kvalitní LHP. Děkuji na odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož pan ministr je omluven, bude na tuto interpelaci odpovězeno v souladu s jednacím řádem do třiceti dnů.
Dalším v pořadí je pan poslanec Martin Jiránek s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka. Prosím.
Poslanec Martin Jiránek: Děkuji mnohokrát. Takže vážený pane ministře, během posledního roku byla představena řada důkazů dokládajících střet zájmů pana premiéra Andreje Babiše, a tedy i porušování evropského a finančního nařízení ke střetu zájmů a českého zákona o střetu zájmů. Trošku zopakuji předchozí interpelaci. Po zveřejnění předběžné auditní zprávy Evropské komise dokonce nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman uvedl, že zjištění jsou závažná a mohlo by to zavdávat podezření z trestného činu. Minulý měsíc pod tíhou těchto důkazů zastavil proplácení dotací pro koncern Agrofert Státní zemědělský a intervenční fond. A jelikož se v posledních dnech trochu nejasně komunikuje povinnost MPO vyplácet dotace pro společnosti koncernu Agrofert, chci vás, pane ministře, požádat o zodpovězení následujících tří otázek:
Jaký je objem dotací, které MPO schválilo pro společnosti z koncernu Agrofert po 9. únoru 2017, kdy novela zákona o střetu zájmů vešla v účinnost? Pokud byly nějaké schváleny, zda již došlo u některých k proplacení a případně v jaké celkové výši. A za třetí, jelikož víme, že jste ve funkci teprve několik týdnů, a aby se vyjasnily ty mediální nejasnosti z posledních dnů, měly, nebo neměly by podle vás být propláceny dotace schválené po 9. únoru 2017 pro koncern Agrofert, dokud příslušné instituce nevynesou finální verdikt ohledně porušování zákona o střetu zájmů ve vztahu k českému premiérovi? Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Než dám slovo panu ministrovi, přečtu jednu omluvu. Pan poslanec Radek Holomčík se omlouvá dnes od 15.15 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za dotaz. Abych ho zodpověděl možná z trošku jiného úhlu pohledu než před chvílí paní poslankyni, a možná i to je dáno dneska těmi různými interpretacemi, protože já se snažím to interpretovat stále stejně, věc jiná je, jak to interpretují jednotlivá média. A troufám si tvrdit, že seriózní média se k tomu vyjadřují poměrně seriózně, slušně. Je pravda, že některá média z toho vždycky vytáhnou nějaký cílený headline, který poslední dobou letí v Česku krajinou, a ten je jasný - MPO proplácí dotace Agrofertu. Odpověď ještě jednou: MPO neproplácí dotace. Poslední byla proplacena v prosinci minulého roku a byla to dotace ze starých let, která nemají s dobou, kdy byl v platnost uveden zákon o střetu zájmů a implementován tento zákon do této problematiky, co společného. Takže neproplácí se.
Konkrétní ale odpověď na vás. Kolik projektů bylo po roce 2017, čili po té inkriminované době? Konkrétně po 9. 2. jeden projekt byl schválen, nebyl proplacen. Tento projekt je stále živý, což fakticky ale je úplně normální, protože tím, že proplácíme ex post, tak se u všech projektů, u všech žadatelů čeká, až ten projekt dojede. Obvykle to trvá tři roky, plus minus nějaká doba, takže tento projekt by mohl být na přetřesu někdy přibližně za jeden rok. A poté se jde standardním způsobem, tzn. my nemůžeme udělat tzv. plošné zastavení. My musíme naopak individuálně posuzovat každý případ, a teprve poté, co bychom zjistili, že je tam takové množství individuálních případů, které zavádí k tomu, že by se udělalo plošné zastavení, tak to udělat můžeme, ale to v tomhle případě nenastalo, protože - opakuji - jedná se zatím o jeden jediný projekt, o jehož proplacení navíc nebylo ještě zažádáno. Tak v momentě, kdy tento projekt - nevím, jestli jsem řekl tu sumu, ale jednalo se až do 50 milionů korun, čili to je ta horní hranice tohoto projektu. Tak pokud by o něj bylo třeba v tom příštím roce zažádáno, o proplacení, tak se musí jít standardní procedurou, tzn. my ho musíme posoudit, v tu chvíli bychom zjistili to, že se jedná už po roce 2017, a v tu chvíli by ten projekt byl zcela jednoznačně pozastaven s tím, že se prostě počká na dobu, než se vyjasní všechny náležitosti, které jsou. Takže opakuji, jedná se o jeden projekt.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Je zájem o doplňující otázku? Není. Takže dalším v pořadí je pan poslanec Leo Luzar s interpelací na paní ministryni Marii Benešovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, dovolím si vás požádat o drobnou osvětu jako neprávník, týkající se restitucí a probírané kauzy Walderode, která v české společnosti docela rezonuje. Otázka, která se nabízí a kterou mi občané kladou, je, dokdy vlastně tyto restituce ještě budou probíhat. Máme třicet let od revoluce a majetkové nepoměry a poměry jsou neustále na stole. Soudy se vlečou a svědci umírají, archivy se vyprazdňují, mizí dokumenty, které by mohly dokladovat. A cítím odvahu soudů se dokonce ponořit do toho, že by mohly prozkoumávat tehdejší rozhodnutí tehdejších soudů zodpovědných za vykonání Benešových dekretů a snažit se je pozměňovat.
Ptám se jako laik. Benešovy dekrety chápeme jako terminus technicus. Předpokládám, že je provázel nějaký prováděcí předpis, nějaký seznam, popř. záležitosti týkající se majetku, kde by byly vyčleněni ti, kteří mají o ten majetek přijít. Takže takovéto seznamy byly a na základě nich se potom postupovalo. Připadá mi, že z těchto jednotlivostí se z těch Benešových dekretů vytahují věci a říkají: to vlastně do nich nepatří, a z druhé strany se neustále tvrdí, že Benešovy dekrety jsou nepřekročitelné. A já si myslím, že již překročeny byly. Zajímalo by mě stanovisko Ministerstva spravedlnosti, popř. analýza, zda došlo k překročení Benešových dekretů v konkrétních jednotlivých případech, třeba tohoto rodu již v roce 2008: dostali malou část lesa vydanou, byť byla zabavena podle Benešových dekretů. Dnešní případ je už jenom reminiscence dalších soudních sporů, které v tomto případě běží.
A na závěr chci poukázat na jednu věc. Byly vydány majetky, které byly zabaveny podle Benešových dekretů, ale nestihly se do roku 1948 odejmout. Toto je přesně opačný případ. Do roku 1948 si nestihl ten majetek převzít, a přesto dostal. (Předsedající upozorňuje na čas.) ***