(16.00 hodin)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím paní ministryni o odpověď a předávám řízení.
Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane poslanče, především předesílám, že gestorem základních restitučních předpisů, a to byl zákon o mimosoudních rehabilitacích a zákon o zmírnění následků některých majetkových křivd, tak to nebylo Ministerstvo spravedlnosti, ale Ministerstvo financí. Ministerstvo spravedlnosti bylo gestorem a realizuje agendu zákona o soudní rehabilitaci. Zde se však jedná o odškodnění osob, které byly v době nesvobody postiženy postupem při rozhodování tehdejších orgánů činných v trestním řízení. Podle ustanovení § 2 zákona č. 119/1990 Sb. tato norma dopadá na trestní rozhodnutí vydaná v době od 25. 2. 1948 do 1. 1.1990 a týkající se skutků spáchaných po 5. 5. 1945.
Ministerstva spravedlnosti se problematika restitucí týká zprostředkovaně, tím, že o restitučních žalobách rozhodují soudy. Soudy ovšem při rozhodování těchto sporů, stejně jako jakékoliv další spory, postupují nezávisle, jsou vázány zákonem a normami vyšší právní síly podle zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. Ministerstvo spravedlnosti sleduje a hodnotí postup okresních, krajských, vrchních soudů v řízení rozhodování pouze, a to předesílám, z hlediska dodržování zásad důstojnosti jednání, soudcovské etiky, a zda v řízení nedochází k zbytečným průtahům. To by mohla být ta vaše jedna námitka, jak jsem pochopila.
Ministerstvo nemá pravomoc přezkoumávat věcnou stránku vydaných soudních rozhodnutí ani je měnit nebo rušit. Tam se musí využít řádné a případně mimořádné opravné prostředky, a musí se tedy dotyčný obrátit na ty vyšší soudy tak, jak je v poučení uvedeno. V případě pravomocného rozhodnutí a rozsudku je možné využít dovolání, případně žaloby na obnovu řízení, ale tam by musely být nějaké další, nové důkazy, anebo pro zmatečnost. Rovněž přichází v úvahu pak ústavní stížnost.
Já si jenom pamatuji ještě ze své praxe na Nejvyšším státním zastupitelství, že zesnulý ústavní soudce pan doktor Cepl takovouto stížnost rozhodoval a nepřiznal ten majetek. Bohužel teď se setkáváme s opačnými rozhodnutími. Takže je potřeba důsledně využívat tyto prostředky a samozřejmě jsme případně nápomocni radou a odkazem na příslušný soud.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.
Poslanec Leo Luzar: Já jenom krátké doplnění. Byl bych velice rád, paní ministryně, pokud by Ministerstvo spravedlnosti provedlo analýzu, zda došlo k prolomení Benešových dekretů, nebo nedošlo. Protože to je alfa omega toho rozhodnutí o restitucích, které tady Sněmovna historicky přijala, že prostě nebudou tyto dekrety prolomeny. Pokud k tomu má dojít, nebo dochází, nebo došlo, stálo by za to připravit zákon, který by tomu zabránil. To znamená zákon, který tato Sněmovna může přijmout, aby k té činnosti nedocházelo, aby soudy, které se musí řídit zákonem, postupovaly tak, jak tato Sněmovna v 90. letech určila. To znamená, neprolomitelnost Benešových dekretů.
A druhá věc. Ten případ, který jsem zmínil, je možná k zamyšlení. Byl vydán majetek, protože v roce 1948, v tom rozhodném období, stát nestačil převzít ten majetek, který podle Benešových dekretů měl být zabaven, přijal ho až po 1948, a byl vydán, protože nebyl zabaven dřív. Toto je konkrétní případ toho, kdy... (Předsedající upozorňuje na čas.) Pardon, takže jsem to nestihl dokončit. Aspoň tu první část otázky.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní ministryně bude mít zájem o doplnění? Prosím.
Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Já to chci jenom doplnit. Pokud jde o tu analýzu, nemám zprávy, že by taková analýza byla k dispozici. Nicméně se podívám do archivů, jestli něco takového bylo vypracováno, a případně vám podám zprávu.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A k další interpelaci prosím paní poslankyni Kozlovou, která bude interpelovat pana ministra Plagu ve věci sloučení NÚV a NIDV. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Lenka Kozlová: Děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, chtěla bych tímto oslovit nepřítomného pana ministra Plagu a zeptat se ho na věci ohledně NÚV a NIDV. Nedávno se totiž v médiích objevila informace o záměru MŠMT sloučit Národní ústav pro vzdělávání a Národní institut pro další vzdělávání. V prvé řadě bych se chtěla zeptat na to, zda tomuto rozhodnutí předcházela detailní analýza nebo audit, který by identifikoval problémové oblasti či duplicity v činnosti obou institucí. A pokud ano, bylo by možné nás poslance s tímto materiálem seznámit?
Pak bych také chtěla vědět, jakým způsobem bude zachována agenda obou institucí. Jak budou konkrétně zajištěny činnosti v souvislosti s přípravami revizí rámcových vzdělávacích plánů a jak to bude s pracovními skupinami, které doposud tuto činnosti zajišťovaly. A naposledy, kdo bude mít v gesci agendu odborného a dalšího vzdělávání. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Pan ministr vám odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů.
Nyní prosím pana poslance Třešňáka, který bude interpelovat pana ministra Vojtěcha ve věci hrozby nedostupnosti zdravotní péče ve Šluknovském výběžku. Připraví se pan poslanec Blaha. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Třešňák: Děkuji. Pěkné odpoledne. Vážený pane ministře, dovolte mi, abych se vás zeptal na další postup ministerstva ve věci možného ukončení fungování nemocnice v Rumburku, což ovlivní životy 55 tisíc lidí ve Šluknovském výběžku. Nemocnice v Rumburku má, tuším dnes zrovna, rozhodovat o insolvenci a může tak následovat osud těch regionálních nemocnic z posledních deseti let, ve kterých došlo ke značné redukci zdravotní péče. Mohl bych zmínit například nemocnice v Mariánských Lázních, v Sušici, dnes už i diskuse o nemocnici v Litoměřicích a další.
Na sociálních sítích jsme se dozvěděli, že situaci máte pevně v rukou, a dokonce i pan premiér se na svém Facebooku vyjádřil, což zde zmiňoval již dnes kolega František Navrkal: my jsme problém vyřešili.
A opět, jak u mnoha dalších mých interpelací na obdobné téma, tak i zde, pane ministře, naprosto chápu, že městské a krajské nemocnice jsou primárně záležitostí daných samospráv a ministerstvo má jen minimum nástrojů, jak do jejich fungování zasahovat. Dokonce, a to mi určitě potvrdíte, za dostupnost zdravotní péče je přímo zodpovědná pojišťovna a právě dluh vůči Všeobecné zdravotní pojišťovně tvoří údajně značnou část dluhu nemocnice. Nicméně když přihlédnu k těm předešlým výrokům, nedá mi to, abych nezmínil, že ve vedení města Rumburk, které na zastupitelstvu odmítlo uhradit dluhy, je hnutí ANO a značnou část správní rady tvoří také poslanci hnutí ANO. Takže by se zdálo, že komunikační bariéry zde nebudou a lze společnými silami postupně hledat uspokojivé řešení.
Vzhledem k tomu, že většina dluhu je vůči VZP, tak zde vzniká ohromný paradox, tedy že pojišťovna, která má být zodpovědná za dostupnou zdravotní péči svým klientům, vlastně vymáháním dluhů zároveň zlikviduje dostupnou zdravotní péči svým klientům. Nicméně ani VZP z této situace neviním a pravděpodobně to bylo nastaveno špatnými úhradami a zálohovými platbami. (Předsedající upozorňuje na čas.)
Jenom doplním ten dotaz. Jaký je tedy postup ministerstva, pokud je prezentováno, že je problém vyřešen? (Předsedající upozorňuje na čas.) Kolik nemocnic v České republice je ohroženo možnými dluhovými pastmi podobného rozsahu?
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra o odpověď. ***