(16.40 hodin)
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, dámy a pánové, dotazujete se mě na narůstající počet soudních sporů daňové správy a nárůst počtu zahájených sporů i nárůst počtu sporů prohraných. Já jsem v médiích četla ten článek, ze kterého čerpáte. Finanční správa, jenom pro vaši informaci, na něj hned reagovala, myslím, že vyšel v pondělí, a je to i umístěno na stránkách Finanční správy, kde ta čísla uvedla na správnou míru. A já čerpám z této oficiální zprávy Finanční správy.
Jinak si ještě na doplnění dovoluji uvést, že Finanční správa pravidelně každý rok zveřejňuje údaje, které se týkají soudních sporů, v informacích o činnosti Finanční správy, které jdou na vládu. Zpráva byla vládou projednána, tuším, před čtrnácti dny. A rovněž tak Ministerstvo financí informuje veřejnost a zveřejňuje každý rok souhrnné informace i na toto téma ve zprávách o činnosti Finanční a Celní správy. Z těchto zdrojů tedy vycházím v odpovědi na vaši interpelaci. A musím říct, že se na základě těchto tvrdých čísel, která mám z Finanční správy - a vy si je můžete v těchto zdrojích dohledat, nebo vám je zprostředkovaně pošlu, když budete mít zájem - neztotožňuji s názorem, že by docházelo k nárůstu počtu daňových soudních sporů. Můžeme hovořit o tom, že se zvýšila rozhodovací činnost soudů, ale co do počtu žalob je aktuální stav v roce 2019 oproti roku 2018 prozatím stejný, respektive mírně klesající. Navíc, i kdyby k nárůstu soudních sporů došlo, tak je třeba si uvědomit, že samotný počet sporů nemůže být sám o sobě hodnocen jako kvalitativní ukazatel o činnosti Finanční správy. To, že daňové subjekty využívají práva na soudní obranu, je pozitivní a svědčí o fungování právního státu. A navíc nás to může potom posouvat i k různým výkladovým stanoviskům soudů, která jsou určitě zajímavá, a pokud se to týká Nejvyššího správního soudu, tak i závazná.
Počet ukončených soudních sporů zásadně nekolísá. Takže čísla: v roce 2018 bylo rozhodnuto 862 sporů, v roce 2017 to bylo 685 sporů a v roce 2016 bylo rozhodnuto 683 sporů, v roce 2019 bylo za první pololetí daňovými subjekty podáno 399 žalob, což je méně o 36 žalob než za první pololetí roku 2018.
A teď poměr sporů fiskálně mezi Finanční správou a daňovými subjekty. Vezmu to od roku 2016. Úspěšnost Finanční správy v roce 2016 byla fiskálně 4,6 mld., daňových subjektů 3 mld.; v roce 2017 byla úspěšnost Finanční správy 2,4 mld., úspěšnost subjektů 2 mld.; v roce 2018 byla úspěšnost 3,4 mld. a daňových subjektů 3,2 mld. Takže na první pohled se může zdát, že proti roku 2016 klesla v dalších letech úspěšnost Finanční správy, nelze však vždy jednoduše vycházet z čísel za celý rok, je také třeba znát jejich skladbu. Zrovna v tomto případě byla čísla zásadně ovlivněna, protože ve skutečnosti z částky 4,6 mld. korun připadalo 1,9 mld. na oblast zcela mimo podnikání. Jednalo se totiž o odvody za porušení rozpočtové kázně, tedy o porušení pravidel příjemcem dotací, takže ne o typické daňové spory. Pokud bychom tuto částku 4,6 mld. očistili o 1,9 mld. za tento zásadní případ porušené rozpočtové kázně, tak potom by se jednalo u Finanční správy o hodnotu 2,7 mld., a pak by ta číselná řada vypadala jinak, bylo by to 2,16, 2,7 mld., 2,4, 3,4, takže by vlastně byla fiskálně stoupající úspěšnost Finanční správy.
Pokud ta data posuzujeme opravdu komplexně a se znalostí celé agendy, kterou logicky z toho článku nemůžete mít, kterou Finanční správa řeší, tak vidíme, že nedošlo k zásadnímu fiskálnímu zhoršení v neprospěch Finanční správy.
Blíže potom jsou fiskální údaje o úspěšných žalobách a v rámci nich odvody za porušení rozpočtové kázně a DPH uvedeny v následující tabulce. Mám tady přesná data rok od roku 2016, 2017, 2018, kdy byly žaloby zamítnuty, z toho kolik byla rozpočtová kázeň, kolik to vychází procentuálně z DPH. Jsou to čísla, která hovoří, bych řekla, mohu vám ten materiál potom poskytnout, jestli máte zájem, ve prospěch Finanční správy.
Poměr DPH, která je fiskálně dominantní daň, se v žalobách daňových subjektů za poslední tři roky pohybuje kolem 30 % z celkově žalovaných částek, a jak je výše uvedeno, velký vliv se ukázal u odvodů za porušení rozpočtové kázně, kde v roce 2016 byl tento poměr 45 % a v dalších letech pak 24 %, respektive 20 % v roce 2018. (Předsedající upozorňuje na čas.) Jestli mi dáte šanci, tak vám to dopovím. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím paní poslankyni, jestli má zájem o doplňující dotaz. Má zájem, prosím.
Poslankyně Věra Kovářová: Budu ráda, když mi to dopovíte, popřípadě, když to nestihnete, můžete mi to ještě odříkat v lavici. Děkuji moc předem.
Říkáte, že to nemá fiskální dopad v neprospěch Finanční správy, nicméně v článku se uvádí, že Finanční správa je úspěšnější spíše v těch menších případech do 5 mil., kdežto daňové subjekty v těch větších kauzách s řádově 20, 30 mil. A očekává se tedy, že náhrada škody v případě prohry bude vysoká, a také tady ten dokument uvádí, že u soudů leží kauzy, ve kterých jde celkově o 24 mld. Takže budeme sledovat vývoj a za rok se můžeme poptat, jak to tedy dopadá. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně bude odpovídat na doplňující dotaz. Prosím.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Já to ještě dopovím.
Poměr počtu úspěšných žalob z hlediska daňových subjektů - v roce 2016 bylo zamítnuto 479, vyhověno 204, takže poměr je 30 %, v roce 2017 to bylo 499, vyhověno 186, poměr je 27 % a v roce 2018 bylo zamítnuto 571, vyhověno 291, poměr je 33 %. Takže jak vyplývá z tabulky, poměr počtu úspěšných žalob z hlediska daňových subjektů osciluje kolem 30 %, takže tedy co do počtu žalob nejde o žádný zásadní pokles úspěšnosti.
Já vám samozřejmě ráda ten podklad poskytnu. Ono se to sleduje, zpráva vychází každý rok, je na stránkách Finanční správy, dohledáte ji i na stránkách Ministerstva financí, jde na vládu, takže tam jsou všechny přesné údaje - tabulky. A ono se nedá úplně paušalizovat, máte tam i informace o náhradách škody, protože náhrada škody je samozřejmě podle zákona o škodě způsobené nesprávným rozhodnutím orgánů veřejné správy, nebo nesprávným úředním postupem. Vždy musí jaksi subjekt prokázat to, kde vznikla škoda, takže těch případů nakonec ve finále není takové množství a nedá se paušalizovat z počtu sporů, že náhrada škody tomu bude přímo úměrná. Samozřejmě kromě náhrady škody podle tohoto speciálního zákona náleží, pokud je konstatováno a vracejí se peníze uhrazené daňovým subjektem, pak příslušný úrok, který se nazývá ze zaviněného přeplatku. Takže všechny tyto údaje o úroku, o náhradě škody, o počtech žalob najdete podrobně v roční zprávě Finanční správy, která je na stránkách jak Finanční správy, tak Ministerstva financí. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za přesné dodržení času. Prosím paní poslankyni Maříkovou, která bude interpelovat pana ministra Brabce ve věci sucha. Prosím.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, Česko i celou Evropu sužuje sucho, které má dopady nejen na přírodu, která nedokáže odolávat škůdcům, ale také na životy nás všech. Sucho, teplo i povodně si však způsobujeme my lidé sami především drastickými zásahy do půdy a přírody.
V pondělí vláda schválila novelu vodního zákona, kterou vypracovala ministerstva zemědělství a životního prostředí. Stát plánuje zřízení komisí, které budou rozhodovat o opatření v době sucha, podobně jako u povodní. Komise budou moci v takovém případě zakázat povolené odběry vody nebo nařídit vlastníkovi vodohospodářského zařízení jeho zprovoznění. Toto opatření mi nepřijde zrovna chvályhodné, jelikož stále řešíme pouze následky a ne příčinu. Krajina ztrácí vodu i povrchovým odtokem. Voda je dopravce tepla do zemského povrchu a do vyšších vrstev atmosféry, ale my jsme ji odvedli z měst a krajiny. Chceme-li řešit podstatu problému, pak musíme vrátit vodu do vodního cyklu a nechat ji stékat do zelených ploch.
Vážený pane ministře, počítá vaše vláda v potřebných opatřeních také se změnou zákonných podmínek hospodaření se zemědělskou a lesní půdou místo omezování spotřeby vody? Ptám se z toho důvodu, že za posledních osmnáct let bylo zabráno zástavbou více jak 338 km čtverečních půdy. Bohužel my dnes vynakládáme mnoho peněz na zadržování vody v krajině, ale neřešíme příčinu. A jaké konkrétní kompetence bude komise mít? Kdo bude vybírat členy a kdo ti členové v té komisi vlastně budou? Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Ještě zbývalo docela dost času. Prosím pana ministra o odpověď.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Děkuji za ten dotaz, nebo interpelaci. Děkuji i za to, že s námi zůstáváte v těchto odpoledních hodinách, protože tak jako pro zpěváky je kruté zpívat před prázdným sálem, tak ani my se úplně necítíme dobře, když vidíme tenhle bohužel mizející zájem a my, kteří vystupujeme po patnáctém místě, už jsme konfrontováni s krutým nezájmem publika. Ale i přes to přese všechno jsme motivováni vám odpovědět. ***