(16.50 hodin)
(pokračuje Brabec)

Tohleto je moje oblíbené téma, paní kolegyně, a vy to víte. Především bych chtěl říct, že vlastně ta příčina, ta se tady u toho stávajícího stavu, a to nesporně víte, vyvíjela sto let. Sto let jsme odváděli vodu z krajiny. Sto let jsme se snažili, aby voda odtékala rychleji. A musím říct, že jsme pro to dělali, a to nejenom po roce 1948, ale i před samozřejmě, protože těchhle těch sto let je možná od vzniku Československa. A možná už ty kroky začínaly ještě za Rakouska-Uherska, kdy prostě bylo přesvědčení, že vody budeme mít vždycky hodně a byla absolutní priorita zemědělské půdy, vysušování mokřadů, vysušování rybníků a přeměna té neprodukční plochy na plochu produkční, tak abychom obdělávali více zemědělské půdy. Samozřejmě tyhle trendy byly zvýrazněny potom v 50. letech v souvislosti s kolektivizací. Ale zdůrazňuji, začaly zhruba před těmi sto lety. A my jsme za těch sto let vysušili milion hektarů mokřadů. To je obrovské množství.

Suchem jsem se začal zabývat jako, troufám si říct, jeden z prvních ministrů v roce 2014 a od té doby jsme udělali doslova tisíce konkrétních projektů na zadržení vody v krajině. Takže je to tak trochu zkratka říct, že řešíme důsledky a ne příčiny. Ono totiž řešit důsledky je samozřejmě věc řekněme krizového managementu, protože dneska jsme konfrontováni se situací, kdy ve stovkách obcí, především menších obcí, začíná být problém s pitnou vodou, s dodávkami. To musíme řešit především prioritně. Ale samozřejmě souběžně řešíme i ty příčiny. Měníme krajinu. A budu rád, když si třeba někdy najdete čas a můžeme se podívat na mnoho konkrétních opatření, která jsme udělali v krajině.

Ministerstvo životního prostředí samozřejmě dlouhodobě podporuje krajinné prvky, to znamená vracení vody do krajiny ať už výstavbou stovek, nebo dokonce tisíců menších vodních nádrží. Ono se hovoří o těch přehradách, ale tady se zrekonstruovaly, nebo obnovily, nebo vytvořily stovky nových rybníků, tůní, krajinných prvků, remízů. A je to něco, co nám navíc pomáhá ještě z hlediska boje proti erozi. To jsou věci, které jsou samozřejmě spojené. To znamená, jsou tady opravdu konkrétní opatření, kterých je mnoho. Ale natvrdo musím říct, že setrvačnost je prostě velká. Je velká a není možné, a i odborníci řeknou, že změnit českou krajinu bude trvat desítky let, aby se do ní opravdu vrátila voda. Nicméně v konkrétních projektech v tom menším to děláme a myslím, že to děláme úspěšně. Minulý týden jsem byl dva dny, tak jako skoro každý týden někde na nějakém výjezdu, byl jsem na jižní Moravě. Tam jsme mohli nádherně vidět, jak rychle a dobře fungují ta opatření v krajině, která financujeme právě z operačního programu Životní prostředí nebo z národního programu.

V roce 2015 byla přijata novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Byla kolem toho obrovská debata v Parlamentu - nejenom ve Sněmovně, ale i v Senátu. A některá opatření, regulační opatření na zábory zemědělské půdy, která tam Ministerstvo životního prostředí navrhlo, byla zmírněna potom v rámci legislativního procesu ze strany obcí, měst, krajů atd., protože byl zájem na tom, aby mohla pokračovat určitým způsobem výstavba, aby tam byl zachován veřejný zájem. Z jejich pohledu je to logické. Našli jsme nějaký kompromis.

Shodou okolností jsem včera mluvil s největšími experty pedology v České republice, se kterými jsme řešili další průběh protierozní vyhlášky. Byli bychom rádi, kdyby do konce roku ta protierozní vyhláška byla na stole.

Mně se krátí čas. Když mi dáte možnost, tak já to rád dopovím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Čas. Prosím. Paní poslankyně bude mít zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Ještě bych vás, pane ministře, poprosila, jestli mi můžete zodpovědět tu otázku ohledně komisí. A dále by mě zajímalo, jestli dostaly třeba města a obce nějaký metodický pokyn, jak řešit aktuální situaci, protože si stěžují samozřejmě, že v letních měsících je sužuje vedro. Ale přijde mi, že si vůbec neuvědomují, že jeden strom odpovídá asi deseti klimatizacím a naopak za každý pokácený strom máme 280 kilowatthodin slunečního tepla, které místo ohřeje. A sluneční energie, která by se spotřebovala na opar, se mění naopak na teplo. A některá města prostě vesele sekají až na kořínky trávu, kácejí stromy a dláždí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra o doplnění.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Máte pravdu. A samozřejmě metodických pokynů je celá řada. Jde jenom o to změnit to myšlení vedení měst. Ale dneska vidím, že se to mění poměrně rychle, protože nedávno jsme vydali jakýsi takový, řekněme, ani to nebyl oficiální metodický pokyn, spíš to bylo doporučení nesekat trávu úplně, jak říkáte, na hlínu. Vyvolalo to velké reakce v České republice. Začalo se o tom diskutovat. Desítky, doslova desítky starostů nám psaly nebo volaly a radí se, jakým způsobem to dělat. Takže to vyvolalo tu debatu. To samé máme se stromy, s kácením stromů. Dneska jsem tady odpovídal na interpelaci pana kolegy Zahradníka ohledně naší akce 10 milionů stromů. Prostě děláme, jak můžeme, nejenom legislativně, ale věcně, vyjíždíme do stovek obcí a snažíme se opravdu šířit osvětu ohledně toho, že voda a stromy je nejvyšší veřejný zájem. Není to jednoduché, ale vidím obrovskou změnu v hlavách lidí.

Ještě v rychlosti odpovím na ty komise. Novela vodního zákona, která brzo bude ve Sněmovně, předpokládám, že se sem dostane v září, předpokládá vznik 14 krajských komisí a jedné ústřední komise. Předsedat bude hejtman vždycky té komisi na úrovni kraje a dalšími členy potom... nebo hejtman kraje jmenuje ze zaměstnanců kraje, kteří tuto kompetenci mají, resp. kteří tyto věci mají na starosti. Budou tam příslušní správci povodí nebo jejich zástupci, zástupci Českého hydrometeorologického ústavu, policie, hasičského záchranného sboru, krajské hygienické stanice. Budou tam zástupci vodohospodářských společností, kterých se to týká jako významných uživatelů vody. Hejtman pak může ad hoc jmenovat další členy komise, kteří třeba už nebudou mít hlasovací právo, ale můžou pomoct nějakou radou. Komise... (Upozornění na čas.) Pardon. Tak zas někdy. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a prosím pana poslance Michálka, který bude interpelovat paní ministryni Benešovou ve věci naplněnosti rejstříku konečných vlastníků. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážená vládo, kolegyně, kolegové, chtěl bych se zeptat paní ministryně, jakým způsobem funguje rejstřík konečných vlastníků, což je jeden z protikorupčních nástrojů, který byl zaveden v několika posledních letech. Dostal jsem informaci, že pouze přibližně 16 % subjektů tam doložilo tu informaci, kdo je konečným vlastníkem právnické osoby. To vypovídá o tom, že ten nástroj prakticky vůbec nefunguje a že jeho vymahatelnost je nulová, přestože to je nástroj, který nám ukládá Evropská unie a který má být v rámci Evropské unie jednotný.

Takže můj první dotaz je na naplněnost a jaké kroky ministerstvo činí za účelem, aby rejstřík byl naplněný, dejme tomu, jakým způsobem koordinuje tuto svou aktivitu s příslušným správcem.

A zadruhé se chci zeptat, jakým způsobem jsou řešeny případy falešných informací, které jsou v tomto registru. Například si zkuste vyjet v tom registru, kdo je konečným vlastníkem společnosti UNILES, jestli je to společnost Agrofert, což nemůže, protože konečným vlastníkem je fyzická osoba, nebo jestli jsou to právníci Andreje Babiše, nebo kdo to vlastně je.

A zatřetí. Víme všichni, že na Slovensku už veřejný registr dávno funguje. Takže proč my dosud veřejný registr nemáme? Proč to vláda dosud nepředložila? Přece vláda musí respektovat, že je tady termín ze směrnice, z 5. AML směrnice, který je do ledna 2020. A na to, abychom schválili zákon do ledna 2020, tak to už opravdu nestíháme, pokud ho předloží Ministerstvo spravedlnosti až na podzim. To se zkrátka nemůže stihnout. Takže mě zajímá, v jakém stavu je ta implementace 5. AML směrnice a případně potom i 6. AML směrnice.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času a prosím paní ministryni o odpověď. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP