(17.20 hodin)
(pokračuje Kremlík)
Ministerstvo dopravy shledalo v rozhodnutí krajského úřadu celou řadu nepřesností a procesních pochybení při vedení příslušného řízení. Muselo na to reagovat. Krajský úřad např. nedoložil splnění zákonné lhůty pro doručení veřejnou vyhláškou, nevedl příslušný spis v souladu se správním řádem. Dále účastníci nebyli seznámeni s doplněním spisu před vydáním rozhodnutí, případně jim příslušné dokumenty nebyly dodány vůbec. Myslíte, vážená paní poslankyně, že mohlo Ministerstvo dopravy postupovat jinak?
Důvody, proč bylo stavební povolení zrušeno, byly následující: Krajský úřad nedoručoval veškeré písemnosti všem účastníkům řízení. Například nedoručoval prostřednictvím úřední desky Městského úřadu Votice, byť se stavební záměr týká katastrálního území Votice. Krajský úřad doručoval písemnosti špatně resp. v rozporu se správním řádem. Například doručoval dodejkou namísto do vlastních rukou, což znamená, že bylo doručeno jiné osobě než účastníkovi řízení. Krajský úřad nedoložil splnění zákonných lhůt pro doručení prostřednictvím veřejné vyhlášky na úředních deskách krajského úřadu a Obecního úřadu Olbramovice. První oznámení o zahájení stavebního řízení bylo odlišné od žádostí stavebníka. Vydání druhého oznámení o zahájení téhož stavebního řízení nebylo nijak zdůvodněno, což s sebou nese značné nejasnosti stran stavebního záměru a vedení stavebního řízení. Stavební povolení se nedostatečným způsobem nebo vůbec nevypořádalo s námitkami. Vypořádání námitek je tak nepřezkoumatelné jako celé stavební povolení. Spis byl veden v rozporu se správním řádem a současně nebyl kompletní. Účastníci nebyli seznámeni s doplněním spisu před vydáním rozhodnutí. Zásadní pochybnosti jsou o verzi projektové dokumentace, která byla podkladem pro vydání rozhodnutí. Některé námitky nebylo možné vypořádat, neboť odkazovaly na písemnosti, které vůbec nebyly obsahem spisu, atd.
Na základě výše uvedených skutečností Ministerstvo dopravy dospělo k závěru, že stavební povolení vydal krajský úřad v rozporu se zákonem, a proto bylo v odvolacím řízení zrušeno a věc vrácena k novému projednání, v němž je krajský úřad povinen se řídit právním názorem Ministerstva dopravy. Ministerstvo dopravy tedy řeklo, jakým způsobem má krajský úřad postupovat, a to právním názorem, standardním postupem podle příslušného procesního předpisu.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Bude paní poslankyně mít zájem o doplňující dotaz? Nebude. V tom případě se posuneme dál a já prosím pana poslance Zahradníka, který bude interpelovat pana ministra Tomana ve věci hrozící kůrovcové kalamity na Boubíně. Prosím.
Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane předsedající. Já si dovolím přečíst interpelaci na nepřítomného pana ministra zemědělství spíš jako výzvu, aby ministerstvo něco činilo.
V Lesním závodě Boubín, který spravují Lesy ČR, je k dnešnímu dni napadeno lýkožroutem zhruba 9,5 tisíce metrů krychlových dřeva. Tuto dřevní hmotu je nutné co nejdříve vytěžit a asanovat. Jedině tak je možné zabránit případné kůrovcové kalamitě v této části pohoří Šumavy. Brání tomu ale výběrové řízení a jeho způsob, který je velmi zdlouhavý a nebere v potaz možnost této kalamity. Čili nežli se tedy vůbec začne po absolvování všech procesních kroků v rámci výběru dodavatele, tak může vyletět kůrovec a napadnout další porosty v této velmi cenné části jižních Čech a Šumavy. Takže moje otázka zní, jak bude ministerstvo tuto situaci řešit, a zároveň dávám výzvu, aby ji řešilo co nejrychleji. A mám určitý námět, zdali by se pan ministr nezabýval myšlenkou iniciovat změnu zákona o zadávání veřejných zakázek, aby k takovým situacím nemohlo nadále docházet.
Tady sedí pan ministr Brabec. Informace jsou ještě širší. Na lesnickém úseku Strážný v Národním parku Šumava je už zase 500 metrů krychlových napadených stromů, ze kterých se chystá vyletět lýkožrout. Je to tedy v přírodní zóně. Čili opět moje otázka by zněla, kdybych mohl, jak se s tím chtějí popasovat. Tu kůrovcovou kalamitu prostě musíme zastavovat a brzdit, kdykoli je to možné, kdykoli nám to dovolí naše možnosti. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a pan ministr v souladu s jednacím řádem odpoví na vaši interpelaci do třiceti dnů.
A nyní prosím pana poslance Luzara, který bude interpelovat pana ministra Petříčka ve věci sousedského sbližování s Bavorskem. Prosím.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji. Vážený pane nepřítomný ministře zahraničních věcí, dovolte mi, abych vás požádal o to, abyste v rámci odpovědi, kterou jsem obdržel od kolegyně poslankyně europarlamentu Konečné, v které hovoříte o tom, že účast českého velvyslance na Sudetoněmeckém landsmanšaftu odpovídá dosavadní linii sousedského sbližování České republiky se Svobodným státem Bavorsko, abyste mi tuto sbližovací linii mohl poskytnout písemně.
Za druhé, abyste mohl definovat vztah České republiky a Sudetoněmeckého landsmanšaftu, to znamená, jak tuto organizaci vnímá Česká republika v rámci zahraniční politiky, jak se k ní staví a jaká je pozice české zahraniční politiky vůči Sudetoněmeckému landsmanšaftu jako organizaci, nemyslím teď ve vztahu k Bavorsku. Za druhé vás chci upozornit na to, že tolik citovaná změna stanov Sudetoněmeckého landsmanšaftu, která měla proběhnout v minulém roce a která měla z těchto stanov dostat pryč právo na vlast pro sudetské Němce odsunuté, není až tak úplně, jak je deklarováno mnohými řečníky, protože nebyla přijata všemi účastníky Sudetoněmeckého landsmanšaftu, jak jim ukládá § 33 tohoto sdružení. Například Witikobund, což je docela silně radikální až fašistická organizace založená bývalými důstojníky SS, která se tvrdě hlásí o práva Němců v České republice a vyžaduje zpátky právo na vlast a majetky, se k tomu jasně vyjádřila v roce 2018, kdy psali bavorskému ministerskému předsedovi výtku, že prostě to takto není učiněno a Sudetoněmecký landsmanšaft jako takový v tom uceleném svazu, kdy musí všichni rozhodnout, takovéto usnesení nepřijal a oni i nadále požadují jasné proklamace Bavorska... (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a pan ministr odpoví na váš dotaz písemně do třiceti dnů.
A nyní prosím paní poslankyni Kovářovou, která bude interpelovat pana ministra Brabce ve věci chrášťanské skládky, a připraví se pan poslanec Michálek. Prosím.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, mezi obcí Chrášťany a obcí Chýně se nachází nelegální skládka zeminy. Navážení na tuto skládku nelegálně trvalo celých 25 let. Pikantností je, že firma, která navážela zeminu, navážela na pozemky cizích vlastníků. Tato firma vydělala stamiliony korun, vlastníci musí platit daň z nemovitosti. Navezly se opravdu stovky miliony tun. Viníci, kteří tuto skládku založili, rozšiřovali, byli postaveni po letech před soud a spravedlivě odsouzeni. Bohužel tato nelegální skládka zůstala majitelům pozemků na místě, je to jakýsi pomník, který tam zůstává, a odstranění té zeminy se vlastně nikdo nedomůže, protože to, co se navezlo za 25 let, není možné, aby se odvezlo někam, a stálo by to skutečně miliardy korun pravděpodobně.
Chtěla jsem se zeptat, zda by nebylo možné začít jednat s obcemi Chýně a Chrášťany, popř. s majiteli pozemků, a pokusit se pomocí státu nějakým způsobem sanovat tuto skládku, protože ta ohrožuje samozřejmě okolí a může dojít k nějaké katastrofě. A pak by odpovědnost za ty škody nesli ti vlastníci, kteří skutečně nemohou za to, že ta zemina tam byla navezena. Takže bych se ráda zeptala: Bylo by možné vstoupit v jednání, zda by se tato skládka nějakým způsobem sanovala? Myslím, že by to byl dobrý příklad, protože takovéto skládky jsou po celé České republice a obce, které je mají na území, si s tím nevědí rady. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za přesné dodržení času a prosím pana ministra o odpověď.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo a děkuji i za interpelaci. Já tu situaci znám, já jsem původem Kladeňák, takže to do Chrášťan mám relativně blízko. Byl jsem se tam několikrát podívat, to je skutečně novodobá hora Říp, kterou se tam podařilo za tu dobu navršit, a je, musím říct, smutným odrazem bývalého fungování našeho práva. Teď možná by to bylo o něco lepší, o něco rychlejší, jak dlouho trvalo, než došlo k nějakému zásahu. ***