(17.30 hodin)
(pokračuje Brabec)
Já záměrně použiji - a nechci slovíčkařit, ale záměrně použiji pojem ne skládka, protože ona to právě skládka není, to je ten problém. Ono to je de iure vlastně zařízení pro využívání odpadů. Já ten legislativní pojem používám záměrně, abych objasnil podstatu toho zmiňovaného zařízení. Ono to je potom jaksi můstek na to vysvětlení, proč to je složité. Protože ačkoliv je ta chrášťanská skládka nazývaná často skládkou, tak ona opravdu ve smyslu zákona o odpadech skládkou není. To je důležité, protože pro tento typ zařízení platí v mnoha ohledech přísnější pravidla než pro skládky. Zejména není možné v nich využívat například nebezpečné nebo jinak rizikové odpady a platí zde také přísnější limity pro kontaminanty. Tato zařízení jsou převážně využívána právě pro výkopové zeminy a další odpady ze staveb a demolic.
Z hlediska legislativy na poli odpadů se tedy jednalo o legální zařízení, jehož provoz byl ohlášen krajskému úřadu, ale jak jste přesně řekla, tak v podstatě už někdy po roce 1988, kdy původně šlo o rekultivaci staré skládky komunálních odpadů, později došlo k tomu, že provozovatel zařízení začal zabírat i další pozemky, na které neměl právo je používat. Následně to bylo řešeno krajským soudem, zrušení nabylo právní moci v srpnu 2015. Vlastně od té doby bylo zařízení provozováno nelegálně. Česká inspekce životního prostředí, což možná také víte, vydávala opakovaně rozhodnutí o porušení zákona, která nakonec vyústila v udělení sankce ve výši 5 milionů korun. Zároveň Česká inspekce životního prostředí předala i podnět Policii ČR, ta následně zakázala provoz zařízení od dubna 2017 a vedená trestní stíhání následně tedy vedla, jak jste také uvedla, k udělení podmínečných trestů pro vedoucího stavebního úřadu v Hostivici a pro provozovatele zařízení.
A teď - ten současný stav zařízení a případná rekultivace je z pohledu Ministerstva životního prostředí obtížná právně řešit, protože tím, že se nejedná o skládku, tak my nemůžeme využít žádné ustanovení zákona o odpadech z hlediska rekultivace, tudíž je i komplikované použít vlastně jakékoliv finanční prostředky z evropského programu, tedy z evropského operačního programu Životní prostředí, tak i z národních peněz. Ale my jsme to konzultovali, protože to nebyl jediný případ, jak jste správně řekla, na území České republiky, bohužel takových případů se nám rozmnožila po celé republice celá řada a některé další jsou také ve středních Čechách. To znamená, z pohledu právníků se jedná o porušení legislativy v oblasti stavebního zákona a pro nápravu současného stavu by měly být použity prostředky, které tato legislativa poskytuje. Konkrétně se jedná o § 135 odst. 2 a 3 stavebního zákona, který říká, že stavební úřad nařídí vlastníku stavby provedení nutných zabezpečovacích prací, jestliže stavba svým technickým stavem ohrožuje zdraví a životy osob nebo zvířat nebo není-li nutné ji neodkladně odstranit.
V tomto případě se velmi pravděpodobně o takovou stavbu jedná, ale vlastníkem stavby je provozovatel zařízení. A samozřejmě provozovatel toho zařízení, je otázka, zda má dostatečné prostředky na to, aby stavbu zabezpečil. My v obecné rovině pracujeme na zpřísnění podmínek pro obdobný typ zařízení pro nakládání s odpady. Jedním z těch opatření, která byla již přijata, je zákaz využívání neupravených stavebních a demoličních odpadů v tomto typu zařízení. Druhým pak přísnější sledování podobných záměrů posuzování vlivu na životní prostředí, tedy EIA. A další opatření budou přijata v rámci schvalování nového návrhu zákona o odpadech, který se na podzim dostane do Sněmovny, a určitě se o tom budeme bavit. Ale teď - nebráníme se žádnému jednání - bychom neměli pro starosty obcí žádnou konkrétní nabídku z hlediska našich programů. (Předsedající upozorňuje na čas.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz. Prosím.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, pane ministře. Jak sám víte, ta situace je skutečně neúnosná. Zavinil to někdo, od koho si ty obce a vlastníci skutečně nic nevezmou. Ta skládka byla, nebo ta zemina byla navážena na základě rozhodnutí z roku 1988 o terénních úpravách. Čili absolutní nesmysl. Nemůžeme využít ani paragraf stavebního zákona, protože to nebyla žádná stavba.
Já bych vás samozřejmě žádala o to, aby bylo možné se spojit se starosty a najít nějaké řešení, které nemusí být samozřejmě v horizontu roku, ale třeba dvouleté. Najít nějaké řešení, protože jinak dojde skutečně k nějakému neštěstí. A v tomto případě nemohou ani obce, ani ti majitelé sanovat takovéto území. Prostě to je neúnosné. Takže vás žádám ještě jednou o pomoc. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr bude reagovat. Prosím.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Já se určitě nezříkám vůbec toho, abychom se snažili vyjít vstříc. Já jen teď nemůžu slíbit nějaké úplně světélko na konci tunelu u těch konkrétních financí. Ale znovu se o tom s kolegy ještě pobavíme. Protože znovu říkám, není to jediný případ v rámci České republiky a snažíme se to nějakým způsobem koncepčně uchopit i legislativně, protože toto byla nějaká díra, kterou samozřejmě někteří šikulové využili, a přirozeně to hodili na stát. A jsou to vlastně peníze daňových poplatníků. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A nyní prosím pana poslance Michálka, který bude interpelovat paní ministryni Schillerovou ve věci zjednodušení zakládání účetních uzávěrek pro podnikatele. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, vážená vládo, já jsem se chtěl zeptat na aktuální stav projektu - já jsem byl začleněn do pracovní skupiny v rámci ministerstva, která měla na starosti přijít s nápadem, jak zjednodušit povinnosti podnikatelům, tak aby nemuseli zakládat účetní závěrku dvakrát, jednou orgánu správy daně a jednou na justici.cz, čili soudům. My jsme tedy dali dohromady nějaký materiál, bylo nějaké jednání k tomu, pak to nějak usnulo, dostalo se to do několika koncepčních dokumentů. Chtěl bych se zeptat, kdy to bude realizováno.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za krátký dotaz a prosím paní ministryni o odpověď.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, dámy a pánové. Co se týče vašeho dotazu, nebudu to opakovat, řekl jste to tady poměrně jasně. Takže za účelem zjednodušení odstranění duplicit pro zakládání účetní závěrky do obchodního rejstříku byla v loňském roce skutečně zřízena pracovní skupina pod vedením příslušného pracovníka MF ČR, byl to doktor Bauer z odboru 28. Tato pracovní skupina v prosinci 2018 předložila materiál, ve kterém uvedla, že zajištění realizace zveřejňování účetní závěrky bude od roku 2022, to znamená pro zdaňovací období 2021, realizováno prostřednictvím Finanční správy, ale pouze pro ty subjekty, které o to požádají a podají DAP včetně závěrky v elektronické podobě. Jeho následnou realizací se již bude zabývat nová pracovní skupina tedy na GFŘ, a teď vám řeknu ty základní předpoklady diskutované varianty.
Základní předpoklady diskutované varianty jsou tedy následující: Možnost zveřejnit účetní závěrku prostřednictvím Finanční správy se bude týkat pouze elektronických podání, která jsou podána v řádném strojově čitelném formátu a struktuře. Půjde o daňové subjekty, které účtují podle vyhlášky 500/2002 pro podnikatele. Za druhé, pro daňový subjekt nebude povinnost tuto službu využít, ale možnost na základě standardizované žádosti, která bude součástí přiznání daně z příjmů právnických osob. Účetní závěrka - za třetí - stále zůstane součástí daňového přiznání. Za čtvrté, ze zákona o účetnictví můžeme posílat ke zveřejnění už i sestavenou účetní závěrku, viz § 21a odst. 1 zákona o účetnictví ve spojení s § 21a odst. 3 zákona o účetnictví. U auditovaných účetních závěrek se ale musí vědět, zda jde o auditovanou účetní závěrku. A s rejstříkovým soudem bude nutno domluvit formu a strukturu předávaných dat, na čemž se pracuje.
Touto cestou nebude zajišťována naplněnost Sbírky listin na 100 %, protože je tam ta podmínka dobrovolnosti, ale lze očekávat, že bude pokrývat většinu případů, protože větší disciplínu účetních jednotek pro naplnění Sbírky by podpořila revize zveřejňovaných údajů v obchodním rejstříku, kterou je vhodné zařadit do společných jednání této pracovní skupiny.
Dovolím si říct plánovaný časový harmonogram. Časový rámec pro realizaci uvedeného byl stanoven pro rok 2022 pro účetní závěrky předpokládané s daňovým přiznáním za období 2021. A důvody pro definování tohoto časového rámce - bude to součástí projektu portál Moje daně, respektive modernizace daňového portálu. Časový harmonogram modernizace je stanoven pro první fázi na konci roku 2020. S ohledem na priority projektu modernizace portálu v první fázi je zřejmé, že zveřejňování účetní závěrky bude zahrnuto až do druhé fáze, to znamená, je určen pro roky 2021-2022. Předsunutí realizace by znamenalo neúčelné vynaložení finančních prostředků na úpravu stávajících formulářů.
Dále se předpokládají legislativní úpravy, které by měly zabezpečit kompetence pro Finanční správu pro zasílání těchto údajů do obchodního rejstříku včetně navrhovaných legislativních změn v souvislosti s revizí zveřejňovaných údajů, a na to potřebujeme určitý prostor. Děkuji. ***