(9.10 hodin)
Předseda PSP Radek Vondráček: Ještě jednou bych vás chtěl upozornit, že skutečně už začala schůze a není důstojné, když kolegyni nutíte, aby vás překřikovala.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: A pokud se tedy týká právě toho zvýšení, tak jak si všichni vzpomeneme určitě i z minulého volebního období, tak to provázejí rozsáhlé debaty, které jsou většinou vedeny i v úrovni takových licitací, proč přidáváme zrovna o tolik, proč ne o víc, nebo proč ne méně. A já si myslím, že právě ve chvíli, kdy bychom se zbavili tady tohoto politického rozhodování a přenechali jej zákonnému mechanismu, který by byl jasně dán, tak bychom pomohli příjemcům úplně nejvíc, protože by měli jasno v tom, že každý rok, byť by to třeba nebylo o příliš vysokou částku, ale prostě alespoň nějakou by jim ta dávka vzrostla, což by zohledňovalo určitě i to, že ceny rostou, také inflace se nějakým způsobem projeví samozřejmě v ekonomické situaci i těchto rodin.
Proto jsme tedy přijali právě to usnesení, o kterém tady dnes jednáme, číslo 416, které tedy do 1. září tohoto roku ukládalo vládě připravit takovýto valorizační mechanismus tak, aby nemohl být zpochybňován těmi slovy, jak jsme je slyšeli při projednávání toho mého návrhu, totiž že není systémový nebo že je špatně připravený a že je neproveditelný. Já jsem přivítala to, že ministerstvo o tom chce dále jednat, že to považuje za důležité, a ještě více jsem přivítala to, že vy sami jste to považovali za tak důležité, že jste tomu dali takhle širokou podporu.
Proto myslím, že je teď ten nejvyšší čas, abychom se dověděli, jak si s tím paní ministryně a její ministerstvo poradily, jakým způsobem se k tomu postavily, a vyslechli si její návrh, který samozřejmě teď určitě není ještě v podobě legislativní, která by tady mohla být projednána velice brzy, toho jsem si vědoma, ale myslím si, že už bychom měli být schopni vyslechnout, nebo paní ministryně by nám naopak měla být schopna představit, jakým způsobem si tedy představuje, že by se automatická valorizace pro příspěvek na péči dala zavést.
Já jsem příznivcem toho, abychom ty dávky, které jsou takto důležité pro jejich příjemce, na nichž jsou často životně závislí, opravdu valorizovali častěji než jenom jednou za volební období tím, že změníme zákon. Je to podobné u důchodů. Myslím si, že je velmi namístě, abychom to zaváděli právě i u příspěvku na péči, a jak asi dneska zřejmě ještě budeme jednat, tak i u rodičovského příspěvku, který je taktéž často hlavním zdrojem příjmů osoby pečující zase o malé dítě. Takže tady v tom případě si myslím, že tu logiku tady ty tři dávky, proč u nich požadovat tento mechanismus, mají velikou, jsou si velmi podobné v určitém slova smyslu a je to namístě. Určitě bych nenavrhovala, abychom tímto způsobem valorizovali jiné sociální dávky, ať už je to, dám příklad, porodné nebo peněžitá pomoc v mateřství, to je ostatně úplně jiný typ dávek a vůbec se tady v tom takovýto mechanismus nedá využít. Ten se ostatně už využívá zase jinak. Takže proto bych byla ráda, abychom tu diskusi dneska vedli skutečně nad příspěvkem na péči, kterého se to má týkat.
Já jenom bych pro ilustraci toho, kdyby mi tehdy ten pozměňovací návrh v minulém roce prošel, tak už od července roku 2019 by tedy byla navázána výše právě na ten ukazatel, který jsem zmiňovala, totiž určitý násobek minimální mzdy, samozřejmě v každém tom stupni, protože jsou čtyři stupně, tak v každém tom stupni jiný. A dám příklad toho, jak by třeba dnes vypadala tato dávka v případě, že by to tehdy bylo schváleno. Například příspěvek na péči pro osoby do 18 let věku by činil v tom prvním stupni místo současných 3 300 korun 4 005 korun, takže vidíme, že ten nárůst 705 korun, to už určitě je zaznamenáníhodné i pro ty příjemce. Nebo např. u toho nejvyššího stupně závislosti, u těch tedy nejzávažnějších, kde je stupeň číslo čtyři a závislost úplná, tak tam by se jednalo o místo současných 13 200 v případě pobytových služeb už o 14 685 korun a u těch, kteří nevyužívají pobytové sociální služby, by se místo současných 19 200 jednalo už o 20 025 korun, což je opět víc než 800 korun nárůst oproti současnému stavu, a to si myslím, že ty rodiny už určitě ocení a určitě je to pro ně zásadní změna.
Přístup k sociálním dávkám samozřejmě můžeme mít napříč politickým spektrem různý, ale myslím si, že zrovna v tomto případě, kde se jedná o dávku, která se týká často velmi těžce postižených lidí nebo lidí, kteří jsou velmi závislí na potřebách péče od dalších lidí, tak by měla být pro nás naprostou prioritou. To jsou lidé, kteří si často sami opravdu pomoci nemohou, nemohou si pomoci v případě třeba té nejvyšší závislosti, že by ještě nějak pracovali. Naopak třeba u závislosti ve třetím stupni, resp. ten třetí stupeň jsou často lidé, kteří třeba jsou sice odkázáni na asistenční pomoc, ale díky ní se právě třeba mohou zapojit do studia, do práce, a těm bychom také určitě měli pomoci v tom, aby měli možnost se realizovat, aby nebyli zcela odkázáni na službu a aby se naopak jejich stav třeba díky tomu, že právě jsou i takto zapojitelní, zlepšoval.
Proto prosím věnujme této dávce větší pozornost a věnujme větší pozornost těm, pro které je určena, protože to jsou přesně ti potřební, kteří pomoc od nás potřebují, a tím způsobem, který navrhujeme, by se jim určitě pomohlo zejména. Děkuji vám za pozornost a moc se těším na představení plnění tohoto usnesení od paní ministryně. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně. Paní ministryně chtěla vystoupit ještě před otevřením rozpravy. Prosím, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za možnost diskutovat dnes tento bod.
Příspěvek na péči, který byl zaveden v roce 2006, byl ve své historii navyšován celkem dvakrát, pokaždé pod vedením sociálně demokratické ministryně. To je dobré připomenout.
Asi víte, že příspěvek na péči se poskytuje těm, kteří jsou závislí na pomoci jiných. V současnosti tuhle dávku pobírá každý měsíc zhruba 360 000 lidí. Dlouhodobě přitom převládají starší lidé, lidé starší 65 let tvoří zhruba 70 % všech pobírajících, což je přibližně 248 000 lidí. Příspěvek na péči může získat už od jednoho roku života každý, kdo kvůli dlouhodobým zdravotním obtížím potřebuje pomoc jiné osoby při zvládání základních životních potřeb. Zatímco v prvním stupni závislosti činí příspěvek na péči 880 korun a 3 300 u dětí, v nejvyšším, čtvrtém stupni činí dnes až 19 200 korun. Tato částka je poskytována těm nejvíce postiženým osobám, které současně nevyužívají pobytové sociální služby. Rodinám, které mají děti a nízké příjmy, se navíc zvyšuje příspěvek o dalších 2 000 korun. Počty příjemců příspěvku rostou od té doby, co byl zaveden, a to poměrně razantně.
Nicméně já bych se zaměřila pouze na roky 2014 až 2018, což je pro otázku valorizace dostačující období. Jak jsem zmínila, je to poprvé, kdy se za dobu těch 13 let příspěvek na péči zvyšoval. Za toto období vzrostl počet příjemců ze zhruba 330 (000) na 360 000. Stejně tak rostly samozřejmě i náklady. Konkrétně za toto období stouply náklady na příspěvek za péči o 5,6 mld. korun, tedy zhruba o 28 %. Jen loni státní rozpočet vydal na příspěvek na péči 26 mld. korun. Už z těchto čísel je jasné, že jakýkoli zásah do této dávky včetně valorizace musíme prohlížet s ohledem na několik věcí. Je to zdravotní stav příjemce, věk příjemce, sociálně-ekonomická situace příjemce i forma poskytované podpory, pomoci a péče.***