(9.20 hodin)
(pokračuje Maláčová)
Co se týče valorizace, tak je logické, že výše příspěvku na péči se musí v čase měnit, aby zachoval svou reálnou hodnotu. Toho lze docílit buď jednorázovým a opakovaným zvyšováním příspěvku, nebo automatickou valorizací. V průběhu let, jak už jsem zmínila, jsme tento příspěvek zvyšovali. Deset procent navýšení příspěvku ve všech stupních z roku 2016 jsem už uvedla, tento rok se jedná o skokové navýšení ve třetím a ve čtvrtém stupni. Bylo prosazeno právě pro ty, kteří nevyužívají pobytové sociální služby.
V průběhu let zaznívaly požadavky na zavedení valorizačního mechanismu, i když byl někdy pojem valorizace a zvýšení dávky zaměňován. Valorizační mechanismus, a to je důležité připomenout, byl obsažen v prvotním znění zákona o sociálních službách, kdy částky na příspěvek na péči měly být valorizovány v návaznosti na růst spotřebitelských cen sociální péče. Podle tohoto mechanismu měla vláda příspěvek zvyšovat vždy k 1. lednu, pokud spotřebitelské ceny sociální péče vzrostly alespoň o 5 %. Vláda měla navíc možnost zvýšit příspěvek i v mimořádném termínu. Tento mechanismus, a to je důležité podotknout, byl zrušen v roce 2008. Ještě jednou opakuji, tento mechanismus byl zrušen roce 2008 zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů, a vlastně tím pádem nebyl nikdy využit vzhledem k tomu, kdy byl příspěvek na péči zaveden. V rámci přípravy změny zákona o sociálních službách v roce 2015 se opět důkladně posuzovala vhodnost zavedení nového valorizačního mechanismu. Po zhodnocení různých modelů ale nakonec ani tehdy nedošlo k zavedení valorizace a přistoupilo se k již zmíněnému 10% ad hoc navýšení příspěvku na péči ve všech stupních závislosti. To bylo v roce 2016.
A nyní k možnostem valorizace. Oba způsoby zvyšování příspěvku mají své klady a zápory. Myslím tím valorizaci a navyšování. Ráda bych připomněla, že valorizační mechanismus není u nepojistných dávek pravidlem. Pokud ho zavedeme u příspěvku na péči, můžeme očekávat požadavky na jeho zavedení i u dalších dávek. Připomínám poslanecký pozměňovací návrh k tisku 460, to znamená k rodičovskému příspěvku.
Pokud ale chceme najít správný valorizační mechanismus, musíme nejprve najít racionální valorizační veličinu, která má vztah k účelu příspěvku na péči. Tato veličina musí být vyčíslitelná, statistikou dlouhodobě sledovaná a ze spolehlivého zdroje dat. Jedině pak ji lze považovat za předvídatelnou, jak žádá tato Sněmovna. Chci upozornit, že při změně této veličiny se může výše dávky pohybovat obousměrně, to je důležité podotknout - tedy zvyšovat i snižovat. A ještě jednou upozorňuji na toto riziko.
Nicméně Ministerstvo práce a sociálních věcí v tuto chvíli pracuje se šesti variantami, jak příspěvek na péči případně valorizovat. V podstatě se jedná o šest ekonomických veličin.
První varianta váže valorizaci na vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy.
Druhá varianta navrhuje využít vývoj průměrné měsíční výše starobního důchodu, a jak jsem zmiňovala, největší počet příjemců příspěvku na péči je starší 65 let.
Třetí varianta - využít vývoje nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dle spotřebitelských cen za domácnosti celkem.
Čtvrtá varianta se vrací k původnímu valorizačnímu mechanismu, který byl zrušen v roce 2008, tedy valorizace příspěvku na péči podle vývoje cen sociální péče za domácnosti celkem.
Pátá varianta - ta využívá modelu valorizace důchodů, tedy kombinaci vývoje cen a reálných mezd.
A šestá varianta vlastně spojuje valorizaci příspěvku na péči s minimální mzdou.
Jak už tato paleta popisuje, nebo vlastně vystihuje, tak všech šest variant má své opodstatnění a dává z různých důvodů smysl.
Závěrem bych chtěla podotknout, že valorizační mechanismus je ve srovnání s ad hoc navyšováním příspěvku na péči spravedlivější. Opravdu spravedlivější. Každá varianta valorizace při růstu dané ekonomické veličiny přinese posílení rozpočtů rodin. Dopady jednotlivých variant na státní rozpočet se mohou lišit. Každá z veličin se může měnit vlastním tempem a směrem. Náklady můžeme odhadovat jen velmi hrubě a pohybují se, to bych ráda zdůraznila, ve výši... ve výši půl miliardy až tři miliardy korun každoročně.
Musíme se shodnout, zda má být valorizace dobrovolná, nebo povinná. A jen zase připomínám, že povinně jsou dnes valorizovány například důchody, nepovinně je například valorizováno životní a existenční minimum.
Abych to shrnula: Příspěvek na péči se navyšoval v roce 2016 a 2019. My jsme té otázce valorizace příspěvku na péči na ministerstvu věnovali opravdu zevrubnou, velkou pozornost. Všech šest variant je potřeba důkladně zvážit a vydiskutovat. My o nich v tuto chvíli jednáme v rámci pracovní skupiny, která byla zřízena se všemi relevantními aktéry v rámci novely zákona o sociálních službách. Připomínám, že dnes máme k novele zákona o sociálních službách zde v Poslanecké sněmovně seminář s vámi, zákonodárci. Nicméně vybrat tu variantu, která by měla být podrobněji rozpracována do návrhu změny zákona o sociálních službách, to proběhne v příštích týdnech. Důležité je pak ale vést v patrnosti i možné velmi vysoké náklady na státní rozpočet. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, paní ministryně. Zahajuji všeobecnou rozpravu. Ještě chci na stenozáznam uvést, že poslankyně Richterová hlasuje s náhradní kartou 16 a poslanec Špičák hlasuje s náhradní kartou číslo 18.
A poslankyně Richterová je přihlášena do diskuse. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, vážení přítomní členové vlády, kolegyně, kolegové, ráda bych velice stručně připomněla, v jaké době žijeme. Proč je tohle téma relevantní. Žijeme v době inflační. V době, kdy prostě je to tak, že každý rok se o pár procent všechno trošku zdraží. Přijde mi, že se u zákonů chováme, jako kdyby tohle neexistovalo. Schvalujeme v zákonech pevné částky, a přitom reálně víme, že i na daních stát vždycky vybere o něco více, protože prostě ta dvě, dvě a půl procenta jsou jasný trend mnoha, mnoha let. A tahle skutečnost je zohledněna právě i v zákoně o starobních důchodech, o penzích. Tahle skutečnost je mimochodem zohledněna, a to mi přijde docela podstatné, i v našich platech, platy politiků se také valorizují, postupně zvyšují, ale naopak je ignorovaná v řadě důležitých výdajů státu. A jeden takový dnes diskutujeme, příspěvek na péči.
Samozřejmě jsem pečlivě poslouchala paní ministryni. Samozřejmě že potřebujeme spolehlivé zdroje dat, že teoreticky je možný obousměrný vývoj, i pokles, ale prakticky je to zkrátka a jednoduše tak, že když zohledníme růst cen, růst životních nákladů, to, že je zkrátka nevyhnutelné, že máslo, které jedno desetiletí stojí 35 korun, potom v dalším desetiletí bude stát 60, a pak se to patrně posune k 80 korunám, že takto ta postupná hladina cen roste, tak když toto akceptujeme, tak vidíme, že toho obousměrného možného snižování se vlastně nemusíme obávat, že tady je vlastně jistota, že k nějakému mírnému nárůstu patrně docházet bude. Co je otázkou, je pak ta výše růstu mezd a platů a samotné inflace. ***