Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Petr Fiala)

Sloučená rozprava k bodům 245 a 246
/Sněmovní tisk 113 a 114/

Těmito sněmovními tisky jsme se zabývali dne 11. července 2019 na 33. schůzi. Mluvím tady o dvou tiscích dohromady, protože jsme přerušili sloučenou všeobecnou rozpravu. A právě v té sloučené všeobecné rozpravě k těmto dvěma tiskům budeme nyní pokračovat.

Prosil bych, aby místa u stolku zpravodajů zaujali zpravodajové volebního výboru, což je v případě tisku 113 poslanec Petr Dolínek a v případě sněmovního tisku 114 je to místo poslance Patrika Nachera poslankyně Barbora Kořanová.

A nyní tedy budeme pokračovat ve sloučené rozpravě. Žádná písemná přihláška není. Ptám se, jestli se někdo hlásí do rozpravy. Hlásí se do rozpravy... Hlásí se poslanec Juříček? Máte slovo, i když jste se přihlásil písemně, a to se ještě neobjevilo, tak vám dám samozřejmě slovo. (Odmlka.) Já jsem dal slovo panu poslanci dřív, než se objevily písemné přihlášky, které mají samozřejmě přednost, takže už jsem dal slovo panu poslanci a písemné přihlášky nebyly k dispozici. Tak u toho setrvám. Prosím.

 

Poslanec Pavel Juříček: Děkuji. Pane předsedající, dámy a pánové, když přišlo téma hospodaření České televize, tak já jsem se samozřejmě také na to podíval a hned velmi krátce jsem zjistil, že tady ve státě dánském není něco v pořádku. Následně nato, abych nebyl nařčen z nějaké předpojatosti, jsem si zadal svůj vlastní nezávislý externí audit na hospodaření České televize. Zároveň jsem tam položil jako základní otázky, které jsem si myslel, že jsou naprosto zásadní. A první otázka, kterou jsem na auditory položil, byla, zda je hospodaření České televize vyrovnané, nebo deficitní. Já jsem věděl, že je deficitní, protože když se podíváte na trendy od roku 2011 do roku 2018, tak ty trendy jsou naprosto zřejmé. Výsledky, aniž bych chtěl tady jakkoli zasahovat do fungování České televize, jsou naprosto zřejmé. Za toto období, i když se bavíme o výročních zprávách roku 2016 a roku 2017, ale říkám, že jsou ty trendy naprosto zásadní, z České televize, z jejích finančního majetku, jinými slovy účty v bankách zhruba vytekly 2 miliardy korun. Ty 2 miliardy korun jsou dány tím, že samozřejmě hospodaření České televize je opravdu reálně deficitní. Když se podíváte i na výsledovky roku 2016 a 2017, tak tam vidíte zhruba každý rok v běžném roce půl miliardy ztráta, která je nicméně pak vyrovnána tím, že se vyrovnává fondem televizních poplatků.

To jsou zásadní věci, které pak samozřejmě mě vedly k tomu, že jsem se začal dívat na celé hospodaření České televize detailněji a detailněji a narážel jsem stále na více a více pochybností. Nikoliv pochybností, ale prostě číslo je číslo, a tak jak jsem říkal na tom semináři, který vyvolala Česká televize, na kterém se zúčastnilo zhruba 60 poslanců, tak jsem tam kladl otázky a v podstatě na žádnou z těch otázek Rada České televize, která je vlastně kontrolním orgánem České televize, nebyla schopna odpovědět. Odpovídali naprosto formálně a nebyli schopni odpovědět na žádnou konkrétní otázku, kterou jsem položil.

Číslo je číslo, zvlášť když je vedeno naprosto korektním auditem Ernst and Young, tam ten problém já vůbec nevidím, to je prostě auditová organizace, která vám sepíše, že všechno děláte korektně, všechno děláte správně. A není to otázkou toho, jestli Česká televize jim položila otázku, jestli hospodaření České televize je do budoucna takto udržitelné v daném stavu. Ale prostě udělali účetní audit. A všichni víme, co to je účetní audit. Samozřejmě srovnají zákon a srovnají jednotlivá čísla, jestli odpovídají realitě. A to odpovídá realitě. Proto já naprosto jednoznačně důvěřuji auditu Ernst and Young, stejně tak jak důvěřuji tomu, co sám jsem nahledal, protože samozřejmě v tom byznysu už dělám léta. I když uznávám, že Česká televize není úplně klasický byznys. Ale na to, že má 7 miliard - zhruba, necelých 7 miliard - obratu, tak aby každý rok ztrácela zhruba půl miliardy, někde mezi 300 až 500 miliony každý rok, a dováděla (?) to překrytím fondu televizních poplatků a svým finančním majetkem, tak je to alarmující pro všechny z vás. Protože to jsou veřejné peníze, jsou to peníze koncesionářů. A samozřejmě když si přečtete jednotlivé zprávy, tak tam je všude v podstatě explicitně napsáno, že pokud se nezvednou velmi záhy koncesionářské poplatky, tak Česká televize bude mít hospodaření prakticky vedoucí do krize. A jestliže se podíváme na jednotlivé konkrétní částky, tak jak jsem říkal, např. finanční majetek z 3,8 miliardy, nebudu tady říkat úplně přesně ty konkrétnosti, které ale přesně vím, tak mají teď na majetku, respektive na finančním majetku, 1,8 miliardy korun.

Zároveň když se podíváte do bilance, tak mají závazky do roku 2022 a dále, což je další záležitost otazníku, tak mají nasmlouvané především třeba sportovní přenosy, což každý bezpochyby vítáme, ale ty závazky jsou ve výši 1,2 miliardy korun, zhruba. A když se podíváte, což přiznali taktéž na tom semináři, co je bude stát převod televize na DBT2, tak přiznali, že ty investice budou zhruba v rozsahu 1,4 miliardy korun. Takže už vidíte, že z hlediska cash flow je to samozřejmě situace dlouhodobě neudržitelná, pokud management, respektive Rada České televize nepřivede management k tomu, že je potřeba ušetřit každý rok půl miliardy korun.

Je nutné si tam uvědomit několik zásadních věcí, do kterých jsem ještě samozřejmě nemohl ani zasáhnout, a to je, v jakém stavu jsou nákupy jednotlivých služeb, jednotlivých položek, protože např. v ostatních službách mají v roce 2018 418 milionů korun. Je potřeba se také podívat, proč mají pohledávky delší než 365 dní zhruba 37 milionů v roce 2016, 36 milionů v roce 2017 a 35 milionů v roce 2018, a každý rok na ně dělají opravné položky. Jak je možné, že management tyto peníze nevymáhá po svých dlužnících. Takže to je z hlediska samotné bilance.

Z hlediska samotné výsledovky, když se na to podíváte, tak je naprosto zřejmé, že to, co se deklarovalo Radou České televize, že hospodaření je vyrovnané, tak není to pravda, je deficitní. A nakonec se to tam také dočtete, že je deficitní. Protože tam jsou uvedeny konkrétní částky.

Takže co s tím? Na semináři jsem kladl konkrétní otázky, slova tam padala poměrně široká, řekl bych, že to mělo charakter spíš takový, že Rada České televize je spíš takové panoptikum lidí, kteří si hrají na to, že nějakým způsobem kontrolují ředitele České televize. Já nezpochybňuji jejich profesionalitu v jejích jednotlivých částech. Já zpochybňuji profesionalitu v tom, že oni mají kontrolovat hospodaření České televize a možná i nějaké strategické směry, a je zcela evidentní, že to neprokázali.

Když se podíváte na samotné odpisy, tak odpisy jsou v posledních sedmi letech 3,4 miliardy korun a investice jsou ve výši 3 miliardy korun. Takže i ta informace o tom, že Česká televize významně investuje, je nepravdivá. Ona sžírá sama sebe. Když se podívám i do výsledku auditu, který já jsem zadal, ještě jednou opakuji, zadal jsem a zaplatil jsem ho ze svých vlastních peněz, tak ta odpověď na moji první otázku, jestli je hospodaření vyrovnané, či deficitní, tak je napsáno jednoznačně - z pohledu právních předpisů lze hospodaření klasifikovat jako vyrovnané. Je zde nutno však podotknout, že z pohledu reálné ekonomiky, z pohledu podnikatelského dochází ke krytí nákladů z naspořených zdrojů minulých období, a zde je markantní pokles těchto zdrojů, kdy dochází ke stravování sama sebe. Jinými slovy skutečně Česká televize žije z minulosti, žije z podstaty, a jak jsem říkal, pokud neušetří půl miliardy ročně, velmi záhy bude naprosto jasné, že v průběhu následujících dvou až tří let to dopadne na všechny občany v České republice, kteří mají televizi, a bude muset být zvednutí koncesionářských poplatků.

Je to tak. Já nechci kritizovat Českou televizi za cokoli, co oni dělají. Jenom tady stále hovořím o těch faktech, která vycházejí z výroční zprávy. A myslím si, že v tomto je naprosto zřejmé, že já pro hospodaření České televize, byť je to tedy označené rok 2016, 2017, opravdu hlasovat nemohu. Tohle není v pořádku.

To, co Česká televize má samozřejmě za některé problémy, které nejsou vázány možná snad úplně managementem jako takovým, je nutné korektně říct, že mají taková některá rezidua minulosti, například že mají hasičský sbor o 50 členech, že mají Kavčí hory, které jsou zbytnělé. A nerozumím tomu, proč dodneška nepřišli aspoň s myšlenkou, že se sestěhují do jedné budovy. Dneska celý svět je digitalizován. Proč tam furt zaměstnávají trvale tři tisíce zaměstnanců? Jenom pro zajímavost, mzdy dělají České televize kmenových zaměstnanců 33 %. A k tomu mají nasmlouvaných dalších tisíce lidí, externistů, které nedokážu ještě z těch výročních zpráv vyhodnotit, kolik každý z nich bere.

Takže celý ten obraz vlastně ukazuje naprosto na jasné věci, které bych shrnul asi do následujících čtyř bodů, možná pěti bodů. Je to takový řekněme smrtící mix pomalu umírající organizace.

První bod už jsem říkal, to jsou závazky, které jsou ve výši zhruba 1,2 miliardy korun.

Druhá položka je odpisy versus investice, už jsem o tom hovořil, plus samotné provozní náklady investic.

Třetí záležitost je to, co je naprosto zřejmé, a vidíte to během tří minut, když se na to podíváte, a to je ten pokles finančního majetku zhruba o 2 miliardy korun od roku 2011. Samotné mzdy zaměstnanců 33 % z celkových výnosů, což je jasné, že pokud to není firma typu softwarové firmy anebo nějaké kreativní firmy, tak s 33 % mzdových nákladů nepřežije žádná firma na světě.

A pak už jsou takové zajímavé položky jako ostatní služby, které jsou třeba ve výši 408 milionů. A mohli bychom to pitvat dále a dále a tnout do všech živých jednotlivých tekoucích krví orgánů v té společnosti a v každém bych našel nějaké pochybení, anebo nějakou řekněme slušně nehospodárnost. A to je celkové moje hodnocení, které je podloženo i tím nezávislým auditem, který samozřejmě je nejjednodušší vždycky zpochybnit. Ale mě určitě nikdo zpochybňovat nebude, protože já si myslím, že tomu rozumím.

A musím ještě přiznat jednu věc, protože všichni jste to věděli a každý z vás mě tady zastavoval, že pan Dvořák mě oslovil, jestli by si se mnou mohl udělat včera schůzku. Já samozřejmě nejsem člověk, který by se před kýmkoli schovával, takže jsem si tu schůzku s ním udělal. A zkritizoval jsem ho mnohem tvrději než to, co teď tady říkám ve Sněmovně, protože vím ještě řadu dalších a dalších detailů, které mi ale nepřipadá slušné tady vůbec zveřejňovat, protože některé věci jako odměny za vyrovnané hospodaření, to by mi připadalo podpásové, abych před vámi hovořil, jaké odměny si tam vypláceli. Ale celkový obraz je naprosto zřejmý a je opravdu nezbytné udělat s Českou televizí turn around a je potřeba v České televizi zavést pořádek.

Samozřejmě že někdo může říct, že nepořádek je v řadě různých státních či polostátních organizací. To je samozřejmě možné. Ale teď se bavíme o České televizi. A jestli někdo chce slyšet pravdu, tak jsem se ji vám pokusil zprostředkovat. Děkuji vám za pozornost. Děkuju. (Velký potlesk poslanců ANO a SPD.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Děkuji. Konstatuji, že s náhradní kartou číslo 20 bude hlasovat pan poslanec Jan Skopeček.

A nyní prosím o velkorysost ty, kteří se přihlásili s faktickou poznámkou. My jsme při kontrole postupu zjistili, že před sloučenou rozpravou měl možnost vystoupit zpravodaj výboru k výroční zprávě o činnosti, ale neměl možnost vystoupit zpravodaj, v tomto případě dnes zpravodajka, výboru k výroční zprávě o hospodaření České televize. Tak abychom to napravili, dám teď slovo paní poslankyni Kořanové.

 

Poslankyně Barbora Kořanová: Děkuji za slovo. On by mi to kolega Nacher neodpustil.

Dámy a pánové, výroční zpráva o hospodaření podává souhrnný přehled o hospodaření České televize v roce 2016. Zpráva je členěna do deseti kapitol a pěti příloh. Součástí výroční zprávy je také účetní závěrka a zpráva nezávislého auditora Ernst and Young, která vydala výrok "bez výhrad".

Po úvodním slovu generálního ředitele a po základních údajích o hospodaření České televize je nově předsunuta část úvod, kde se píše mimo jiné i o mýtech a faktech hospodaření České televize. Je to zřejmě reakce na otázky týkající se několika témat, která rezonují veřejným a mediálním světem, zejména téma fondu televizních poplatků. Zpráva auditora zmiňuje, že účetní legislativa neřeší způsob čerpání fondu do výkazu zisku a ztráty a řídí se interní směrnicí.

Příjmy České televize byly v roce 2016 6,26 miliardy korun bez příjmů z prodeje budov v Brně. Česká televize hospodařila s nižšími náklady, a to o 101 milionů korun. V kapitole významné ukazatele hospodaření České televize jsme nenašli, nebo kolega Nacher nenašel graf nákladů na výrobu a vysílání z globálního hlediska ani graf cash flow, které jsou součástí výroční zprávy za rok 2015.

Ve výroční zprávě za rok 2016 najdeme náklady přepočtené na jednu hodinu výroby. Ty byly za rok 2016 379 tisíc korun, tedy více než v letech 2015 a 2014, ale o 5,5 % méně než v roce 2012. Výnosy z obchodní činnosti byly 708 milionů, tedy výrazně více než v letech předchozích. 2016 to bylo 620.

Kapitoly tři až sedm obsahují zhodnocení hospodářských výsledků. Stav finančního majetku ke konci roku 2016 byl 2,341 miliardy. Náklady a výnosy byly ve skutečnosti o cca 1 % nižší, než byl původně navržený rozpočet, a činily šest miliard osm set třicet sedm set osmdesát devět korun. Výnosy. Zajímavý je graf tržeb za vlastní výkony. Skokem stouply tržby ze sponzoringu na 358 milionů, po poklesu se pomalu zvyšují tržby z prodeje práv 232 milionů, a především po pěti letech se výrazně zvýšily tržby za reklamu 117 milionů, což je nejvíce od roku 2012. Co se týče nákladů, za zmínku stojí meziroční růst nákladů, položka nakoupená televizní práva, a to o 32 %. Je to z důvodu letních olympijských her a mistrovství Evropy ve fotbale. Meziročně došlo k poklesu položky honoráře, a to o 4 %, a naopak k růstu položky opravy, a to o 17 %.

Kapitola čtyři - nejsou číselně označeny podkapitoly výroba a vysílání. V této části výroční zprávy stojí za zmínku meziroční porovnání odvysílaných pořadů. Meziročně došlo sice k růstu odvysílaných hodin, 44 142 hodin pořadů, ale u premiér je tomu naopak, 17 193 hodin. V zásadě všechny typy pořadů zaznamenaly nárůst, kromě dokumentárních pořadů. Co se týče počtu zaměstnanců, počet je stanoven na 2 913, jde o mírný nárůst, ale celkový počet zaměstnanců je nižší než v roce 2013. Průměrná mzda činila 38 669 korun.

Co se týče televizních poplatků, meziroční snížení evidovaných přijímačů o 14 tisíc, přitom příjem z poplatků byl o 70 milionů vyšší, a to poprvé po šesti letech. Fond televizních poplatků - tvorba je 5 697 730, čerpání 5 835 725.

Výrok auditora byl vydán - bez výhrad.

Co se týče interního auditu, proběhlo 12 auditů, a to 3 mimořádné, 81 nápravných opatření, to poznáme ve zprávě v roce 2017. Ve výroční zprávě pro rok 2015 je podrobnější rozpis auditů realizovaných útvarem interního auditu.

Výhled na období 2017 až 2021. Česká televize bude schopna financovat svoji činnost bez navýšení televizních poplatků, pokud nedojde k negativním změnám v oblasti legislativy a makroekonomických veličin.

Závěrem tedy opakuji, že hospodaření České televize za rok 2016 bylo potvrzeno nezávislým auditorem, který vydal zprávu - bez výhrad.

Co se týče usnesení volebního výboru, volební výbor toto projednal na své 5. schůzi dne 27. března 2018 a doporučil Poslanecké sněmovně výroční zprávu za rok 2016 schválit.

Tolik má zpravodajská zpráva a její shrnutí a já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní zpravodajce. Tím jsme napravili určité opominutí z 33. schůze a nyní můžeme pokračovat ve sloučené všeobecné rozpravě. Než dám slovo dalším řečníkům, tak konstatuji, že pan poslanec Votava, který se omlouval z dopoledního jednání, ruší svou omluvu, protože už je přítomen.

Jenom aby byl jasný další postup, nyní vystoupí s faktickými poznámkami páni poslanci Plzák, Kalousek, Sklenák, Lipavský, Okamura, v tomto pořadí, a potom před řečníky v rozpravě, kteří jsou písemně přihlášení, vystoupí s přednostním právem pan předseda Faltýnek. Na řadě je faktická poznámka pana poslance Plzáka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem se přihlásil k faktické poznámce, která se týká vystoupení mého kolegy Juříčka, protože ona se týká také toho auditního posouzení hospodaření České televize v letech 2016 a 2017, které on si nechal zhotovit, které on si zaplatil, a jeho laskavostí se mi dostalo k použití nebo nahlédnutí. To posouzení opravdu je děláno formou otázek, na které po zpracování jsou konkrétní odpovědi. Já to nechci znovu rozebírat, je to jenom faktická poznámka. Ale chci, aby zde pro všechny poslance jako varovné tlačítko zaznělo, co tam je. Můžete tomu věřit, samozřejmě neměli jste možnost do té zprávy nahlédnout, nemusíte tomu věřit.

Jeden dotaz zde odcituji: Je uživatel schopen výhradně na základě výročních zpráv o hospodaření České televize posoudit, zda se v subjektu nakládá s veřejnými prostředky dle všech zákonných norem? Zde se jedná zejména o zákony č. 134/2016 Sb., zákon o zadávání veřejných zakázek. Odpověď po zpracovaném posouzení zní jasně: Výroční zpráva o hospodaření České televize nedává dostatečný podklad pro možnost rozhodnutí, zda subjekt nakládá s veřejnými prostředky dle všech zákonných norem.

Chci, aby to tady zaznělo na stenozáznam, abyste to všichni slyšeli, a já podle toho také budu hlasovat. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Kalousek s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, pan poslanec, zpravodaj Juříček nás seznámil se svými výhradami k bilanci hospodaření České televize. Některé ty argumenty je jistě třeba brát vážně, koneckonců málokdy jsem viděl bilanci, která by byla zcela bez chyby. Nicméně ty argumenty zaznívají v okamžiku, kdy nám leží na stole návrh zákona o státním rozpočtu a návrh státního závěrečného účtu. A porovnám-li tyto dva dokumenty, hospodaření České televize a státní rozpočet, tak je to srovnání asi takové, jako rajská zahrada na straně jedné a neuklizené veřejné toalety po silvestrovské noci na straně druhé!

Jestliže u České televize pan poslanec Juříček říká, že žije z podstaty, no tak státní rozpočet žije z budoucnosti. Jestliže pan poslanec Juříček varuje, že možná za několik let by se musely zvednout koncesionářské poplatky, aby byl rozpočet České televize vyrovnaný, tak vy tady zvedáte dramaticky daně, abyste udrželi deficit alespoň 40 miliard korun.

Kde se ve vás, prostřednictvím pana předsedajícího pane poslanče Juříčku, bere tohle pokrytectví, když pro Českou televizi hlasovat nebudete, ale státní rozpočet hájíte a hlasovat pro něj budete? Kde se ve vás bere, pane poslanče Juříčku prostřednictvím pana předsedajícího, ta arogance vůči daňovým poplatníkům, že jste schopen na jedné straně pranýřovat stovky tisíc a na druhé straně tolerujete desítky miliard?! Já vaše argumenty pokládám za zcela falešné, účelové a pokrytecké a vás pokládám za zcela nevěrohodného zpravodaje! (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Sklenák s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já bych také několika poznámkami rád reagoval na vystoupení pana poslance Juříčka.

Tak předně bych ho chtěl velmi naléhavě požádat, aby neoznačoval členy rady jako nějaké panoptikum. Já si myslím, když se podíváme do životopisů všech členů rady, tak jsou to úctyhodné osoby, které v životě už něco dokázaly, a mimo jiné je do této pozice zvolila tato Poslanecká sněmovna. Tak se prosím o ně takto nevybíravě neotírejme.

A potom v čase, co mám, v těch dvou minutách... Alespoň k něčemu pan poslanec Juříček říkal, že nám tady chce sdělit tu pravdu. Já jsem na tom zmiňovaném semináři byl taky, já ho tedy vnímám úplně jinak. Já si myslím, že na všechny otázky, které tam byly vzneseny, bylo zodpovězeno, ale zřejmě to někteří neposlouchali.

Takže prosím vás, k tomu tzv. deficitnímu hospodaření. Dobře mě poslouchejte, ať se to tady nemusí opakovat, protože předpokládám, že je připravena řada z vás to znovu opakovat. Vznikla situace mezi lety 2008 a 2011, kdy byly poměrně výrazně zvýšeny koncesionářské poplatky a současně Česká televize ještě měla poměrně velké příjmy z reklamy, kterou potom už nebylo možné vysílat. A tak se stalo, že v tom roce 2011 činil stav volných prostředků na účtech 3,68 miliardy. Tak jako co měla ta Česká televize s tím dělat podle vás, aby to hospodaření nebylo tzv. deficitní? To měla nechat ležet nebo vracet koncesionářům? Oni se rozhodli, samozřejmě zcela správně, že ty peníze budou v následujících letech investovat. Nikoliv tedy že je budou spotřebovávat běžnou tvorbou, ale budou je investovat. A tak vzniklo mimo jiné úplně nové televizní studio v Brně a jeho vybavení, byla pořízena -

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Omlouvám se, pane poslanče, vypršel čas. (Poslanec Sklenák děkuje.) Taky děkuji. Pan poslanec Lipavský s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Lipavský: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych chtěl reagovat na příspěvek pana poslance Juříčka. Tam zazněla spousta argumentů a zazněly tam informace o auditu, ale ten audit není veřejný. Na to se těžko reaguje. Tak nám ho ukažte, zveřejněte ho, rozešlete ho, dejte ho médiím, ať víme, o čem se bavíme, ať víme, jaká je skutečná kvalita toho dokumentu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktická poznámka pana místopředsedy Sněmovny Okamury a pak budou následovat faktické poznámky pana poslance Foldyny a pana předsedy Bartoška. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já jsem velice pozorně poslouchal vystoupení pana poslance Juříčka. Je to bezesporu člověk, který má obrovské podnikatelské a ekonomické zkušenosti, ostatně vybudoval úspěšnou firmu a myslím, že zaslouží respekt. To, co mě ovšem na tom zaujalo, je, že pan poslanec Juříček nás velice správně tady veřejně informoval o schůzce, kdy ho zákulisně potají oslovil ředitel České televize Dvořák a lobboval u vybraných poslanců hnutí ANO, protože na jejich hlasech dneska záleží, zdali bude ta zpráva dneska schválená, nebo ne. Ale kde je tedy ředitel Dvořák? Kde je Česká televize? Kde to je dneska ve zprávách, že ředitel České televize zákulisně obtelefonovává poslance a lobbuje u nich potají, aby je přemluvil k tomu, aby hlasovali pro zprávu? Kde jsou Reportéři ČT? Kde je pořad 168 hodin? Kde je pořad Newsroom? (Smích zleva.) To mě tady šokovalo! To je šokující na tom.

Takže já vyzývám Českou televizi, aby natočila o tomto reportáž do hlavních zpráv dneska, dnes ať to běží na ČT 24, že generální ředitel České televize lobboval a lobbuje u vybraných poslanců hnutí ANO potají, zákulisně za to, aby byla schválena zpráva České televize. To je tady ta hlavní message, kterou jsme tady dneska slyšeli. To je práce České televize, to je její transparentnost! A já myslím, že bychom se proti tomu měli důrazně všichni postavit, protože takovýmto způsobem přeci to není možné. A očekávám, že o této schůzce bude informováno tak, jak tady férově pan poslanec Juříček to řekl před všemi, nemá se za co stydět, že to bude v Reportérech ČT, v Newsroomu a 168 hodin.

A jenom připomenu, že hnutí SPD podalo v úterý zákon na zrušení koncesionářských poplatků, a já si myslím, že je to tady zcela namístě. Navrhujeme, aby to byla státní příspěvková organizace pod kontrolou Nejvyššího kontrolního úřadu. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Foldyna s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo, děkuji za slovo. Já jsem bedlivě poslouchal zprávu kolegyně za výbor, zpravodajky, poslouchal jsem bedlivě zprávu pana Juříčka a pak bohužel musím reagovat na svého kolegu. My jsme ze stejné strany s Romanem Sklenákem, my jsme byli na stejném semináři, ale každý jsme viděli úplně jiný seminář zřejmě. (Smích v sále.) To musím tady říct! Přeci jste si to přečetli v těch zprávách a novinových rozhovorech. A kdo tam byl, tak poslouchal. Rada České televize neuměla na nic odpovědět! Na nic neodpověděla. A slovo panoptikum, nemyslím si, že by bylo nějakou velkou urážkou. Pan Juříček tady řekl přesně to, co musí člověk říct, kdo má v hlavě mozek a kdo nad celou věcí přemýšlí. Neberme to ideově! Tady nejde o veřejnoprávnost České televize, tady jde o hospodaření! Tady se sčítají čísla a výsledek je pokroucený! A je vidět, že výbor se tím víc zabíral úplně jinak než poslanec Juříček a celá řada nás. Takže prosím vás nenuťte nás tady k něčemu, co bychom si museli potom vyčítat, protože jak víte, ty věci jsou velmi nedokonalé!

Takže to jsem chtěl jako jednu poznámku k tomu. A děkuji kolegovi Juříčkovi, že tady přednesl odbornou záležitost, odborně zpracovaný pohled na tzv. zprávu Rady České televize. Ono to totiž vypadá, že to je zpráva úplně někoho jiného. Díky. (Potlesk z lavic SPD.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S faktickou poznámkou nyní pan předseda Bartošek, po něm pan ministr Zaorálek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, navážu na řeč pana poslance Foldyny vaším prostřednictvím. Pane poslanče, máte pravdu, skutečně mám pocit, že vy dva jste z jiné strany svými názory. Zatímco pana poslance Sklenáka znám jako sociálního demokrata včetně názorů a hodnot, tak myslím si, že skutečně to je, jak když se potkávají zástupci dvou rozdílných stran.

Ohledně tzv. auditní zprávy pana poslance Juříčka: Jestliže ze soukromých peněz zaplatíte jakoukoli zprávu, není k tomu známa metodika, jestliže auditoři nemají možnost vstoupit do hospodaření a podívat se dovnitř dokumentů, je to dokument, který je naprosto nerelevantní, nevypovídající a já ho nebudu brát v potaz, protože výchozí body, ze kterých tato auditní zpráva vychází, nejsou relevantní. Jediné, co má smysl a čím se zabývat, jsou sněmovní dokumenty, ne nějaká pseudoanalýza nebo pseudoaudit, který zde předkládáte k tvrzení, že je důvěryhodný.

A jinak věcně, když se zde mluví o tom, jak Česká televize hospodaří nebo nehospodaří a kolik peněz utratila navíc, předpokládám, že znáte dokument, který hovoří, a je z roku 2016, o tom, že veřejná služba, veřejnoprávní média mohou držet maximálně, resp. náklady z příjmů lze považovat pouze částku do výše 10 % ročních výdajů zahrnutých do rozpočtu na plnění veřejné služby. Nadměrnou náhradu nad tento limit je dle sdělení třeba neprodleně vrátit. To znamená, Ministerstvo kultury to řešilo, došlo k dohodě, že se sníží tyto rezervy, a to je jeden z důvodů, proč se tato částka snižovala. (Upozornění na čas.) A bylo to po dohodě s Ministerstvem kultury. Sežeňte si veškeré relevantní údaje.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní bude postup následující: faktické poznámky pan ministr Zaorálek, pan poslanec Juříček, pan poslanec Foldyna, paní poslankyně Němcová, pan poslanec Plzák. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Přeji vám také dobré dopoledne. Omlouvám se, že jsem auditní zprávu, o které mluvil pan Juříček, v ruce neměl, tak tu neznám. Nikdo u mne nelobboval. Taky bych chtěl říci, že jsem se jenom seznámil s průběhem toho semináře, který tady probíhal, protože jsem se ho nemohl zúčastnit, ale měl jsem poměrně podrobnou informaci, co tam probíhalo.

A tady bych chtěl tedy dokončit to, co pan Roman Sklenák nestihl dokončit. Protože oproti tomu, co tady bylo tvrzeno, že tam nikdo na nic neodpověděl, já jsem tam tedy pro sebe docela srozumitelnou odpověď našel. A to si myslím, že je škoda, že to Roman Sklenák nedokončil. Protože i já jsem v těch odpovědích viděl, že jednak tady se vytvořil nějaký mýtus nějakého rezervního fondu České televize. Nic takového nikdy neexistovalo, protože ČT ani nemůže rezervní fond vytvářet, jak jsem pochopil z těch odpovědí. Že tady v roce 2008 až 2011 vznikla poměrně příznivá situace, díky které se shromáždily 3,6 miliardy. No ale není pravda, jak tady zaznělo ve vystoupení tuším pana Juříčka, že tam nějaké dvě miliardy zmizely. Ty byly investovány a to pan Roman Sklenák nedopověděl. Byly investovány jednak do studia v Brně, jednak do dětského kanálu, jednak do opravy poměrně dost už špatné budovy Kavčích hor, klimatizace. A tam jsem našel jasnou odpověď na to, kam se ty peníze poděly. Takže není pravda, že zmizely, nebyl to žádný rezervní fond. A navíc z toho, co jsem četl v té zprávě, jsem pochopil, že ta rada skutečně, a ona to řekla i na tom vystoupení při debatě, že oni garantují to, že tam nebylo nic projídáno, že 90 % šlo vždycky z poplatků a 10 % z obchodní činnosti.

To znamená, nějaký mýtus, že se hospodařilo tak, že se něco projídalo, to mi připadá, že bylo zodpovězeno pro mě tedy aspoň jasně. Takže já jsem tomu rozuměl a úplně nechápu ty, kteří říkají, že členové rady na nic neodpověděli. Škoda, že tady dneska nejsou, možná že kdybyste to slyšeli, tak byste si ověřili, že ty odpovědi byly poměrně srozumitelné.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Následuje faktická poznámka pana poslance Foldyny. Omlouvám se, je to moje chyba, pan poslanec Juříček je na řadě, po něm pan poslanec Foldyna. Máte slovo.

 

Poslanec Pavel Juříček: Děkuji. Dobrý den ještě jednou. Já tady nebudu bojovat za to, jestli mám pravdu, nebo nemám pravdu. Víte, já jsem to říkal i na tom semináři: slova jsou jak seschlé listí, které vítr odvane. Ale čísla jsou naprosto jasná. Tři celé čtyři miliardy korun jsou sedmileté odpisy, tři miliardy jsou investice. Takže nedělají ani prostou reprodukci prosím vás. To jsou fakta. To jsou jejich čísla, nikoliv moje čísla.

Co se týká panoptika, to jsem řekl, jako celková rada se tam chovala jako panoptikum. Protože oni neodpovídali na konkrétní číslo. Já jsem dal rozbruslující otázku. Prosím vás: Kolik vás stálo těch 200 stránek toho křídového papíru, za který je zodpovědná Česká televize? Jako první jednoduchou otázku. Oni nevěděli. A takhle to pokračovalo neustále dál a dál. Jinými slovy, vždycky na tu otázku, kterou já jsem položil, jsem si sám musel odpovědět a řekl jsem: Podívejte, toto je vaše číslo. Takže nemíchejme do toho prosím vás guláše státního rozpočtu a tak. Bavíme se o České televizi a o jejím hospodaření.

A ještě vám mohu říci jednu věc. To východisko, které bylo s panem Dvořákem, tak nakonec pan Dvořák mě požádal, jestli bych se mohl podívat na jejich rozpočet roku 2020, a já jsem řekl: Ano, za předpokladu, že mě budete plně respektovat, pane Dvořáku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Foldyna nyní je na řadě. Po něm paní poslankyně Němcová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vaším prostřednictvím budu mluvit k panu Bartoškovi. Pane Bartošku, věnujte se zprávě České televize, nekádrujte tady! Není vaším poselstvím tady diskutovat o tom, kdo je a není sociální demokrat! Já se také nestarám o to, kdo jste křesťan a kdo už satanista nebo neomarxista. Děkuju! (Oživení v sále.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní poslankyně Němcová, po ní pan poslanec Plzák. Stále faktické poznámky. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené dámy a pánové, já myslím, že ta debata nás svádí úplně někam jinam. Máme-li se bavit logicky, věcně a držet se podkladu, který máme k dispozici a na jehož základu máme rozhodnout, zda budeme hlasovat pro schválení zpráv o hospodaření a činnosti České televize v roce 2016, 2017 a dalších, tak máme ten relevantní podklad od Rady ČT k dispozici.

Jestliže tady tvrdí pan kolega Juříček, že si nechal udělat svůj vlastní nezávislý audit, tak prosím řekněte, kdo vám tento audit vyhotovil, nechte ho rozmnožit pro všechny členy Poslanecké sněmovny, udělejme k tomu ne uzavřený seminář, protože formát uzavřeného semináře si vůbec nepamatuji, že by k jakékoliv zprávě, která je projednávána v Poslanecké sněmovně, byl zvolen.

Vůbec nechápu, proč předseda Sněmovny zvolil tento formát, připadá mi to naprosto nenormální a i z toho důvodu jsem se toho semináře nezúčastnila, protože jako členka volebního výboru preferuji to, že zasedání volebního výboru je veřejné. Může tam přijít kterýkoliv z poslanců, může tam přijít kdokoliv z žurnalistické obce, kterýkoliv z občanů, můžou tam přijít členové Rady České televize a odpovídat. Uzavřený seminář bylo prostě vyřizování si účtů jedněch s druhými. Tím myslím těmi poslanci, kteří prostě nechtějí schválit zprávy o České televizi, hledají způsob, jak znormalizovat Českou televizi, protože Český rozhlas už trošku znormalizovaný mají, a proto zvolili tento formát. Je mi to velmi líto, že Poslanecká sněmovna se dala touto cestou, a já za sebe i za klub Občanské demokratické strany to odmítám. (Potlesk v sále.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Plzáka, po něm pan předseda Bartošek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji. Paní předřečnice řekla, bavme se o konkrétních věcech, ale tohle už byla trošku politická agitka. Já se chci bavit o konkrétních věcech, a to k vystoupení mého kolegy pana Bartoška.

Jestli vám to, pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, něco řekne, tak to posouzení, a já tomu nerozumím a vy tomu asi budete rozumět, bylo ověřeno podle ISO 800, jestli mě posloucháte - asi neposlouchá, takže... můžu čas?

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Máte dvě minuty, pane poslanče. Je na vás, jak je využijete.

 

Poslanec Pavel Plzák: Omlouvám se, kdyžtak to zopakuji. Je to ověření dle ISO 800, mezinárodního auditorského standardu, zvláštní aspekty - audity účetních závěrek sestavených v souladu s rámcem pro zvláštní účely, a ověření dle ISO 3000. Jestli vám to něco řekne. Mně to nic neříká, ale vycházelo se z veřejně dostupných čísel a právě hodnocení těch zpráv.

A potom ještě ke kolegovi Zaorálkovi, který tady asi není, on říkal o těch investicích... (Poslanec Foldyna mimo mikrofon: Je tady.) Pardon, omlouvám se, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, vy jste mluvil o těch investicích a zapomněl jste říct o investici do večírku v Karlových Varech. Protože pan ředitel České televize nám řekl, že to byla investice za čtvrt milionu, kde se podávalo nejlepší šampaňské a pak se koupalo (nesroz.). Jestli mě zase neposlouchá, že ano, pan kolega, je mi to líto, ale chtěl jsem reagovat na něj. Možná jim to budu muset říct ještě jednou.

A kromě toho, tu zprávu o tom posouzení pan ředitel České televize má k dispozici o on ji tam nijak nerozporoval. On ji měl k dispozici.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Bartošek, faktická poznámka. Poté bude na řadě pan poslanec Dolínek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji. Pro upřesnění, vaším prostřednictvím panu poslanci Foldynovi. Víte, v našich řadách být lidovcem neznamená, jestli jste věřící, nebo ne. To je o hodnotách.

A abych ještě terminologicky upřesnil, protože tady zazněl rezervní fond. Jedná se o to, že veřejnoprávní média mohou mít deset procent ročních výdajů zahrnutých do rozpočtu na plnění veřejné služby a je to částka nezbytná pro zvládnutí výkyvů nákladů a příjmů.

A jinak k té pseudoauditní zprávě. Dokument, který nemáme k dispozici. Sektářsky jste si ho projednali v rámci hnutí, nebyli jste ochotni k tomu pustit nikoho dalšího a teď máme diskutovat o věcech, ke kterým nemáme podklady. (V sále je hlučno.)

Další věc. Útok na veřejnoprávní média je jeden ze základních nástrojů hybridní války, zpochybňování jejich role. A ať už si o tom myslíte cokoliv, tak zpochybňování veřejnoprávních médií je zpochybňování jednoho ze základních nástrojů demokracie. To, co v současné době děláte, je, že nevedete kvalifikovanou diskusi, používáte účelové argumenty a jediné, co děláte, je, že jste nástrojem hybridní války, které například používá Rusko ke zpochybnění základních nástrojů demokracie.

A jestliže se chcete bavit například o výdajích ohledně investic a podobně, napadlo vás například, že to může být i výsledek toho, že se soutěží nižší ceny? Že mohly být například technologie, které se zlevnily v čase? Jestliže, ještě se vrátím k tomu auditu, je to věc, která -

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Omlouvám se, pane předsedo, čas je pryč. (Poslanec Bartošek: - není relevantní v této diskusi. Děkuji.) Děkuji.

Aby bylo všem jasné, jaký je další postup, tak přečtu v pořadí přihlášené poslance a poslankyně k faktickým poznámkám. Pan poslanec Dolínek, Válek, Okamura, Volný, Zaorálek, paní poslankyně Procházková a Kořanová. Takto budeme teď postupovat. Takže pan poslanec Dolínek je na řadě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Já bych opravdu uvítal, kdybychom se vrátili k projednávání materiálu, který máme předložený. Zpráva o činnosti České televize za rok 2016 byla schválena minulou Poslaneckou sněmovnou, respektive výborem minulé Poslanecké sněmovny za přítomnosti hnutí ANO. Já chápu, že jste si tady asi našel nové kamarády, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, že jste asi sem přinesl do řad ANO nový světonázorový vítr, já vám do toho mluvit nebudu, to si uspořádejte vy. Ale víte, nasazovat politický chomout někomu jenom proto, že se vám to má hodit, je podle mě velmi neetické.

A jestli ty tak závažné poznatky máte, tak přece už tři roky jimi disponujete, už dávno jste měli být na kontrolním výboru, na policii, kdekoliv jinde. Jestli se tam špatně hospodaří, jestli se tam zpronevěřují peníze, tak už jste dávno měli být jinde a nečekat na dnešek, abyste se pokusil nasadit politický chomout České televizi. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Válek, faktická poznámka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já jsem netušil, jak to bude zajímavé. Já si myslím, že divákům u televizí, u té proklaté ČT, se to musí velmi líbit. Za mě se zvyšuje sledovanost pořadů, přibývá premiér, kvalita těch pořadů je pořád vyšší. Vždycky když mám pochybnosti, tak si to přepnu na jinou, nejmenovanou televizi, kde všechno moderuje jeden nejlepší, nejhezčí a nejchytřejší moderátor, kterého tady mnozí obdivují, a zjistím, že by mohlo být dramaticky hůř, než jsem si dovedl představit, vrátím se k pořadům ČT 1 a zjišťuji realitu.

Samozřejmě se mi některé pořady líbí víc, některé míň. Nechápu, nechápu některé ty útoky, nechápu některou tu diskusi. Mně by vůbec nevadilo, když se mnou bude jakoukoliv zprávu, kterou bych si eventuálně zaplatil, diskutovat ten, kterého se to týká, tedy v tomto případě ředitel České televize. Považuji to za naprosto logické. A pokud toto je lobbismus, tak pak už je lobbismus úplně všechno.

Myslím si, že pokud někdo neví, co je to ISO, a pracuje ve zdravotnictví, tak je to s podivem, protože všechny nemocnice tímto procesem prošly a předpokládám, že tím pádem je to tak obecně a notoricky známá věc, že pokud někdo operuje s ISO, tak je to hodně směšné - aspoň v případě České televize.

A poslední věc, co bych chtěl říct. Vraťme se k těm zprávám, bavme se racionálně a bavme se o tom, jestli chceme mít nezávislou demokratickou televizi, která nás bude informovat, byť se to některým z nás nemusí líbit, jaké informace v té televizi jsou a co se z té televize dozvídáme. O tom to přece není. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan místopředseda Sněmovny Okamura, faktická poznámka. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: My tady diskutujeme o České televizi, která je placena koncesionářskými poplatky téměř všech občanů České republiky. A teď jsem se díval na ČT 24 a já jsem myslel, že to běží v přímém přenosu. Protože když se špiní Okamura, Babiš nebo Zeman, tak to přece vždycky běží v přímém přenosu a ještě dokonce každou hodinu v hlavních zprávách na ČT 24 v České televizi, je to v Událostech, v Událostech, komentářích to rozebírají všichni, a já koukám, že tam běží jiné zprávy a v přímém přenosu to není! Čeho se Česká televize bojí? Proč všichni občané České republiky neposlouchají, když politické strany, devět politických stran, které jsou zvoleny, všemi občany České republiky, kteří přišli k volbám, diskutují pro a proti o výročních zprávách, o hospodaření, o činnosti České televize, kterou platí všichni občané České republiky, v podstatě všichni občané České republiky?

A já se opět ptám České televize, a já vím, že to teď sledují lidé v České televizi, to, co my tady říkáme. Já vás vyzývám, abyste okamžitě zahájili přímý přenos na ČT 24, aby občané mohli slyšet - Piráti se smějí - aby občané mohli slyšet, co se tady říká ohledně hospodaření a činnosti České televize. Čeho se bojíte v České televizi? Proč to zatajujete? Proč, když se špiní vámi určení nepohodlní politici, u kterých se nic neprokázalo, nikdo z nich není trestně stíhán, nikdo z nich není odsouzen, dokonce ani obviněn, tak to tam běží od rána do večera?

A teď když mluvíme o skutečných faktech pro a proti, a já neříkám, kdo má fakta, kdo má pravdu, diskutuje tady opozice, koalice, různé názory, o vás, o České televizi, zástupci všech, co platí koncesionářské poplatky, tak se bojíte, zatajujete to a neběží to v České televizi. To mi tedy opravdu připadá neskutečně pokrytecký a otřesný! (Potlesk z řad poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Než dám slovo dalším, aktuální omluvy: pan poslanec Pavel Pustějovský se od 11.40 do 13 hodin omlouvá z pracovních důvodů, pan poslanec Karel Schwarzenberg od 9.00 do 13.00 ze zdravotních důvodů, paní ministryně Klára Dostálová od 14.30 do konce jednacího dne z rodinných důvodů a paní poslankyně Marie Pěnčíková se omlouvá dnes od 12.00 do konce jednacího dne a zítra po celý jednací den z jednání Poslanecké sněmovny.

Následuje faktická poznámka pana poslance Lubomíra Volného.

 

Poslanec Lubomír Volný: Dobrý den, dámy a pánové. Já bych chtěl v této poznámce prostřednictvím pana předsedajícího ke kolegyni paní Němcové jenom poupravit informace, které tady zazněly. Protože podle těch informací, které mám k dispozici já, ten seminář svolal generální ředitel České televize pro poslance a jeho osobu - původně. Dokonce podle informací, které mám k dispozici já, nechtěl původně pozvat ani Radu České televize. Tyto informace si můžete ověřit a případně nějakým způsobem můžeme dojít k tomu, jak to skutečně bylo, u předsedy Sněmovny. Takže tento seminář vznikl jako seminář pro poslance z podnětu generálního ředitele České televize.

A potom bych chtěl prostřednictvím pana předsedajícího ke kolegovi Zaorálkovi - pan ministr, pardon. Tady zaznělo, nevím, jestli jsem to pochopil správně, že jste byl spokojen s odpověďmi na otázky, které zazněly na semináři, na kterém jste podle mě nebyl, protože já si nevzpomínám, že byste na tom semináři byl přítomen, ale tady zaznělo, že víte, že ty otázky byly dobré, že to bylo v pořádku, a že kdybychom měli možnost se s nimi seznámit, tak bychom měli podobný pocit. Jak to víte, že ty otázky byly zodpovězeny správně na semináři, kterého jste se neúčastnil? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s faktickou poznámkou pan ministr kultury Lubomír Zaorálek. Jinak přeji pěkné poledne. A připraví se paní poslankyně Procházková. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Já bych tady, vážení kolegové, chtěl říct, že si myslím, že můj kolega pan poslanec Juříček není nástrojem hybridní války. Celkem ho znám, jak on se rychle pohybuje z východu na západ a ze západu na východ, a myslím si, že by ho žádná mocnost nestihla zaměstnat a učinit ho svým nástrojem, jak ho znám poměrně už léta.

Já nemám rád tento typ argumentů, protože mi připadá, že to je takový typ argumentů, kterým si zastavíme tady mluvit o všem. To je jedna věc.

A chtěl bych všechny ujistit, že já si myslím, že je naprosto v pořádku to, že veřejnoprávní média nemohou zůstat bez kontroly hospodaření. Já jsem byl ten, který po té debatě volal. Mně vadilo, že to neprojednáváme, že ta debata se tady nevede, takže teď si myslím, že to, co děláme, zaplať pánbůh, že to konečně děláme. A taky se nemůžu tedy zlobit, když někdo říká něco, s čím nesouhlasím. To si myslím, že do toho patří. Takže opakuji, jsem přesvědčen, že pan poslanec Juříček není nástrojem hybridní války. Je to mé pevné přesvědčení. A vedeme tady debatu, kde spolu nemusíme souhlasit, ale bylo by dobré, kdybychom do toho nedávali všechny geopolitické souvislosti světa. Takže to je jedna věc.

A pak bych řekl, v čem s ním nesouhlasím. Já si opravdu myslím, že ten argument, že ti dotyční nevěděli, kolik stála ta zpráva, nepokládám za opravdu zásadní moment. Víte proč? Pan poslanec Volný říká, že jsem tam nebyl. Já jsem řekl, že jsem četl záznam, který byl pořízen poměrně dost podrobný, a ptal jsem se asi dvou účastníků a oni tam na to zrovna odpověděli. Oni řekli, že to bylo děláno in house, že to zadali grafickému oddělení - to to tedy vytisklo, zalomilo a podobně. Já to chápu, že s těmi možnostmi, co měli, je to docela srozumitelná odpověď.

K panu poslanci Volnému. Já jsem řekl, že jak jsem četl tyhle záznamy a seznamoval jsem se s tím, kde jsem nemohl osobně být, tak jsem těm odpovědím rozuměl. Takže já je tady hájím za ty, co tu nejsou.

S panem Juříčkem, je mi líto, nesouhlasím, ale opakuji, nevidím v tom geopolitický zápas.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Další s faktickou poznámkou paní poslankyně Procházková. Paní poslankyně Kořanová stáhla, takže potom pan poslanec Juříček. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Procházková: Dobré již poledne všem. Já bych se ráda oprostila od různých politických chomoutů, hybridních válek a podobně. Měli bychom se vrátit k racionálnímu. Pro mě je velký problém zvednout ruku pro zprávu z roku 2016. Já to prostě nechápu! Já jsem tady v roce 2016 nebyla, dostala jsem se do parlamentu až na konci roku 2017, za to, že to nebylo zařazeno z roku 2016 na jednání, vůbec nemůžu, a teď se mám vyjadřovat k něčemu, k čemu jsem ani neměla šanci. Takže mně to připadá velmi podivné.

Samozřejmě, ta chyba tady je. Myslím si, že vůbec hlasování o těchto zprávách je celé divné. Měli bychom se nad tím zamyslet. Já se rozhodně pro 2016 zdržím, 2017 eventuálně zvednu, protože samozřejmě už v roce 2018 jsem tady byla a v tomto roce už si za to i můžeme, že jsem si ty informace třeba nezískala. Ale pojďme se vůbec zamyslet nad tím, jak to budeme dělat do budoucna, jestli je to správně. I ta Česká televize s tím má asi trošku problém, abychom jí to hlasovali dva tři roky zpátky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Juříček. Přečtu tedy ještě pořadí faktických poznámek, aby se poslanci měli příležitost připravit, aby jim potom neutekla přihláška. Takže následuje paní poslankyně Pekarová, pan poslanec Válek, paní poslankyně Němcová a paní poslankyně Langšádlová. Takže pane poslanče, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Pavel Juříček: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já samozřejmě nezpochybňuji, že některé příjmy za poslední tři roky narostly ze 400 milionů na 708. Já jsem neříkal to, že tady budu každou detailní jednu položku za druhou. Já mám jednu nevýhodu. Mně jednou, když projde číslo hlavou, tak já si ho pamatuju. A samozřejmě kolegyně Bára Kořanová prostřednictvím předsedajícího má v tomhle směru pravdu. Ale já jsem se snažil udělat přehled. A v žádném případě jsem nechtěl udělat z toho politikum. Prosím vás, znovu jenom říkám, že ty náklady rostou rychleji, než rostou příjmy, a že těch 135 korun, které jsou koncesionářský poplatek, je evidentní tlak za poslední tři roky v těch jednotlivých výročních zprávách, respektive celkových zprávách, že všude je v podstatě explicitně napsáno, že oni potřebují zvednout koncesionářské poplatky. A já jenom říkám, a to byla moje poslední věta na závěr toho semináře, že jsem říkal, že si nemyslím, že Poslanecká sněmovna bude ochotna zvednout koncesionářské poplatky, aniž by oni začali pracovat na line managementu, aniž by to mělo dopad do jakýchkoliv programových směrů České televize. V tom já je vůbec nekritizuju, já jsem v tomhle směru naprosto neutrální.

Ten audit jsem si zadal sám pro sebe proto, abych si ověřil, že můj názor je správný. Proto se trefujte do mě, a nikoliv do nějaké auditní organizace, která je mezinárodní a kterou nenechám vláčet v médiích jenom kvůli tomu, že pro Juříčka jako poslance zpracovávala nějaký audit. To je můj názor, který jsem se vám tady snažil reprodukovat.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, a také za dodržení času. Nyní paní poslankyně Pekarová, následuje pan poslanec Válek, Němcová, Langšádlová, Faltýnek. Prosím, vaše dvě minuty. Máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Já jsem ráda, že vystupuji právě až po technické poznámce svého předřečníka pana poslance Juříčka, protože jsem čekala, že na četné dotazy, které tady zazněly, právě řekne, o jakou auditní zprávu se konkrétně jedná, respektive komu ji zadal, jestli nám ji tedy může poskytnout a poskytne a tak dále. A dozvídáme se, že nikoliv, že tento zájem tedy nemá. A potom mi to tedy přijde mimořádně nefér, protože to jenom vytváří jakýsi zastírací manévr vůči tomu, co tady ve skutečnosti projednáváme. A je to opravdu velmi, prostřednictvím předsedajícího pane poslanče, taková taktika, která má zakrývat to, že v podstatě tady máme nějaká fakta, která máme daná, a vy je zpochybňujete na základě něčeho, co nám ale nechcete říci.

Tak to se tady teď může každý zaštiťovat čímkoliv, jakoukoliv zprávou, a vykládat, ve skutečnosti ji ale nikde nebude mít a ve skutečnosti to bude jenom tedy takovýto zastírací manévr. Tak to si myslím, že je mimořádně nevhodné v té debatě vůbec takto používat, protože následně se nikdy nedobereme žádného konkrétního výsledku a budeme se tady jenom přetahovat o to, kdo má lepší zprávu, kterou si nechal vybudovat, byť nechce transparentně říci, co v ní konkrétně tedy je, resp. kdo ji vypracoval. To je dost podstatná záležitost, to je dost podstatná věc.

A pak ještě si dovolím tady k poznámce, která byla od pana současného předsedajícího. Prostřednictvím vaším vlastním, pane Okamuro, kdyby Česká televize to teď v přímém přenosu vysílala, a naštěstí jejím programovým ředitelem ještě nejste, tak byste si určitě zase našel právě, proč se věnuje sama sobě, a zase byste to okomentoval takto. Vám se určitě Česká televize jen tak nezavděčí.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Čas a... (Pobavení v sále.) Ale jako předsedající se zdržím veškerých komentářů, když tak se přihlásím na faktickou, ale toto nestojí za reakci, takže... (Pobavení.) Pan poslanec Válek, vás požádám o vystoupení, a připraví se paní poslankyně Němcová, dále paní poslankyně Langšádlová, pan poslanec Faltýnek a pan poslanec Juříček. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Vaše dvě minutky.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji. Já opravdu moc děkuji. Já jsem si myslel, že koncesionářské poplatky platí domácnost a ne každý z nás, a že když si nepořídí televizi, nic neplatí. To znamená, to, že každý občan platí koncesionářské poplatky, si nemyslím, že je úplně pravda. Samozřejmě pokud je někdo takový, kdo má třeba dvacet třicet domácností jako nyní zavřený bývalý ministr zdravotnictví Rath, který měl dvě domácnosti, tak samozřejmě platí víc koncesionářských poplatků. My, co máme jednu, děláme propopulační politiku, máme čtyři děti a jednu manželku, platíme jeden na šest občanů, takže nás to netrápí. Tak to je jedna věc.

Druhá věc, a musím to říct, já ruku zdvihat nebudu, protože já mačkám ten knoflík a nestíhám zdvihat ruku, tak bych se toho nebál a klidně jenom ten knoflík, tam jsou tři varianty, to není zase takový běs. Já se omlouvám.

A kdybych se chtěl jaksi dostat do té diskuze, tak tady zdvihnu tyto papíry, řeknu, že mám také auditorskou zprávu, co jsem si nechal zpracovat, dokonce vám ji ukážu (ukazuje potištěné listy papíru), a také vám ji nedám. A dělala ji renomovaná zahraniční firma. Nebyla by to pravda. Ale neudělám to samozřejmě. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: S další faktickou poznámkou paní poslankyně Miroslava Němcová a připraví se paní poslankyně Helena Langšádlová, dále pan poslanec Faltýnek a pan poslanec Juříček. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty. Máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji. Já chci ve své faktické poznámce reagovat na slova paní kolegyně Procházkové a dát jí do jisté míry za pravdu. Opravdu není normální, abychom projednávali zprávu o hospodaření či činnosti České televize za rok 2016 v září nebo v říjnu, protože už jsme začali myslím v březnu, abych to řekla přesně, roku 2019. Ale to není vina České televize. Kompetentní výbor to projednal, Sněmovna mohla už dávno, kdyby bývala chtěla, to je na margo vládní koalice, tyto zprávy mít projednány. Z řad opozice návrhy na to projednání do programu schůze padaly pravidelně a vždycky byly buďto odmítnuty, anebo to bylo zařízeno tak, aby byl vymezen přesný čas třeba od jedenácti do jedné, kdy se vědělo, že doprojednány nebudou, a vznikl prostor pouze pro nějaká vystoupení hodinová nejmenovaných pánů kolegů, a tím to bylo zablokováno. Tak si to vysvětlete u vás v poslaneckém klubu, jaký postup chcete zvolit při projednávání zpráv nejenom České televize, ale i všech ostatních, aby k těmto prodlevám nedocházelo.

Jinak, každý poslanec musí projednat to, co - nebo všichni poslanci dostáváme materie, které jsme povinni projednávat, a je úplně jedno, jestli v tu dobu jsme byli poslanci, nebo nebyli. Jestliže je to teď naším úkolem, nemohu říci: já jsem tehdy poslanec nebyl a ten materiál se mě netýká.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení paní poslankyni Helenu Langšádlovou a připraví se předseda klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek. Prosím, máte slovo. Dvě minutky.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já se ještě vrátím krátce k tomu projednávání. Naší povinností jako poslanců je to projednat. A bez ohledu na to, jestli jsme tady kdy byli, je to naší povinností, a jestli někdo říká, že to nebude projednávat nebo nebude pro to hlasovat, tak si myslím, že jde proti těm povinnostem. Protože je logické, že dříve než v roce 2017 se zpráva z roku 2016 projednávat nedala. Zkrátka zpráva z roku 2016 musí být nejdříve v roce 2017. Ale to, že nám to tady leží takhle dlouho, to je samozřejmě velká nezodpovědnost. Ale nezlobte se, je to nezodpovědnost té většiny tady, nikoliv nás. My jsme se několikrát pokoušeli zařadit na program schůze projednávání té zprávy.

Já bych chtěla krátce zmínit ještě, co se týče auditu. Moc prosím, nemluvte o žádném auditu, pokud nezveřejníte, koho je, a nic o to neopírejte. Protože Ernst & Young je zkrátka renomovaná auditorská firma, a pokud tady nebude uveřejněno, jaký audit je ten alternativní, tak prosím ani o tom nemluvme, protože je to úplně zbytečné a je to naprostý nesmysl. Zkrátka Českou televizi auditovala renomovaná firma s mezinárodním renomé, a pokud neřeknete, kdo dělal jiný audit a co je přesně jeho obsahem, tak nemá smysl, aby to tady bylo už v rámci diskuze zmiňováno.

Koncesionářské poplatky se nezvýšily od roku 2008. Je to 11 let. Jestli chceme kvalitu, nepožaduje to Česká televize, jenom to zmiňuje, tak se podívejte, vy, kteří rozumíte ekonomice, jak se zvýšila inflace, co se od té doby odehrálo.

Jinak když jsme byli ve vládě, také se nám nelíbily některé věci, a věřte mi, že také jsme cítili, že se nám nelíbí kritika z České televize, ale to je role veřejnoprávních médií, která my potřebujeme a která musíme chránit.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení předsedu poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslava Faltýnka a připraví se, zatím jako poslední přihláška na faktickou, pan poslanec Pavel Juříček. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké dopoledne, kolegyně, kolegové. Já jsem tedy čekal na své vystoupení s přednostním právem. Asi už by na mě došlo, nicméně velmi stručně, a potom se asi přihlásím znovu.

Renomovaný auditor. OKD mělo také mezinárodního renomovaného auditora. Ale to je poznámka, která se netýká této debaty.

Jsem rád, že se stále držíme relativně věcně debaty na téma hospodaření České televize. Chtěl bych tady upřesnit naprosto přesně, jak to bylo s tím tzv. uzavřeným seminářem, protože asi ne všichni máme úplně detailní informace. Já bych vám přečetl dopis generálního ředitele České televize Petra Dvořáka ze 7. srpna 2019, kdy požádal předsedu Sněmovny o následující:

"Vážený pane předsedo, obracím se na vás v souvislosti s projednáváním výročních zpráv o České televizi, které budou na programu některé z příštích schůzí Poslanecké sněmovny. V rámci transparentní diskuze k těmto dokumentům je Česká televize připravena zodpovědět veškeré dotazy ze strany veřejnosti, tedy i jejích zástupců v Poslanecké sněmovně. Vážený pane předsedo, v návaznosti na shora uvedené bych vás chtěl požádat o možnost zprostředkování vhodného prostoru v Poslanecké sněmovně, kde bude příležitost zájemců z řad poslanců a poslankyň zodpovědět veškeré dotazy týkající se hospodaření a činnosti České televize. K tomu jim budu osobně k dispozici spolu s finančním ředitelem, výrobním ředitelem a dalšími (Mpř. Okamura: Čas!) pověřenými zástupci České televize." (Mpř. Okamura: Čas!) Omlouvám se. Děkuji. Počkám na své vystoupení s přednostním právem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pane předsedo, budete mít asi rychle šanci, protože s faktickou máme jenom pana poslance Juříčka a pak už jste vy, takže když to tak dopadne, tak pak máte neomezený čas. Pane poslanče, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Pavel Juříček: Děkuji ještě jednou. Prosím vás, jenom bych chtěl zopakovat, že ten audit, který jsem si zadal, tak jsem si ho zadal sám pro sebe jenom pro sebepotvrzení těch úvah, resp. nikoliv úvah, ale faktů, protože číslo je číslo, a jestli někdo umí přečíst číslo a vyzná se v bilanci a ve výsledovce, aniž bych si nechal ovlivnit mozek všemi ostatními 190 stránkami a přečetl si to, tak hnedka vidí, jaký je obsah. A když vám nevyhovuje obsah, tak je samozřejmě taktické, a takhle to vždycky používají ti v uvozovkách taktici, kteří řeknou, autora zpochybníme, když nám nevyhovuje obsah. Takže prosím vás, ten autor jsem já. Můžete zpochybňovat jenom mě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Nyní ještě jedna faktická, takže pan poslanec Jiří Kobza. A potom se připraví pan... A ještě jedna naskočila, pan místopředseda Pikal. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Já bych vaším prostřednictvím chtěl reagovat na pana kolegu Válka, který tady zmínil jednu alternativní televizi a jednoho nejkrásnějšího a nejúspěšnějšího, a já už jsem ta další superlativa zapomněl, moderátora. Chtěl jsem jenom připomenout jednu věc, že tato televize nemá k dispozici sedm miliard z koncesionářských poplatků. A onen podle pana kolegy Válka superlativní moderátor to moderuje za své. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Další faktická poznámka, místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. A ještě jedna naskočila, pan poslanec Válek. Tak prosím, pane místopředsedo, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já bych se chtěl jen obrátit na předřečníka pana poslance Juříčka vaším prostřednictvím. My se budeme rádi vyjadřovat k obsahu, a nikoli k osobě, ale to bychom ten obsah tady museli mít k dispozici, proto je zde volání po zveřejnění. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Nyní požádám o faktickou poznámku pana poslance Vlastimila Válka - zatím poslední faktická. Takže se připraví předseda klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Já jsem velmi rád, že ta úvodní dramatičnost trochu ochabla. Já nevím, jestli jsme mluvili o tom stejném, protože možná jsme každý mluvili o někom jiném. Pokud jsme mluvili o tom stejném, tak já to vím a velmi si toho vážím. Na druhé straně podle toho to také vypadá.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy požádám o vystoupení s přednostním právem předsedu poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslava Faltýnka a připraví se, má nyní písemné právo přednostní, zástupce klubu Pirátů pan poslanec Martínek. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych jenom dočetl poslední větu z toho dopisu pana generálního ředitele Dvořáka: V případě vašeho souhlasu jsou moji kolegové připraveni spolupracovat na domluvení konkrétního místa a termínu. Zároveň si dovoluji poslance a poslankyně předem informovat o možnosti setkání se zástupci České televize na půdě Poslanecké sněmovny. Předem děkuji za zvážení této žádosti a přeji klidné prožití léta. V úctě Petr Dvořák, generální ředitel.

A nestalo se nic jiného, než že předseda Sněmovny vyhověl přání generálního ředitele, přestože partnerem pro Poslaneckou sněmovnu je Rada České televize ze zákona, která je zodpovědná za kontrolu hospodaření České televize. Tak to prostě v zákoně je. A předseda Sněmovny následně nato tedy pozval i členy rady na toto setkání, seminář, ať to nazveme jakkoliv. Jmenovalo se to pozvánka na poslaneckou diskusi pod záštitou předsedy Sněmovny na téma hospodaření a činnost České televize. Je škoda, že tam nebylo víc kolegyň a kolegů, ale byla to věc dobrovolná. Někteří z nás vyslyšeli tu prosbu, nebo žádost pana generálního ředitele a zúčastnili jsme se té debaty.

Pro mě ta debata byla poměrně poučná. Já jsem tam nevystupoval, pouze jsem poslouchal, resp. jsem tam na úvod řekl pár slov za náš klub. A ta slova byla stejná jako na našem klubu v úterý dopoledne, kdy jsem apeloval na své kolegyně a kolegy, abychom schválili zprávy o hospodaření a činnosti České televize za roky 2016 a 2017. A ten důvod je velmi jednoduchý. Ty roky jsou pryč. Ty peníze jsou zaúčtovány. Ty peníze jsou utraceny. A podle mého názoru nemá smysl o tom extrémně dlouho diskutovat. Já bych spíš doporučoval - a my možná přijdeme jako náš klub s nějakým návrhem na usnesení - abychom se dívali do budoucna. A jedna z těch věcí si myslím, že je, abychom poprosili, požádali, zavázali Radu České televize, aby třeba více detailně projednávali zprávy o hospodaření České televize, ne pouze dvacet minut nebo dvacet pět minut. Bude o tom hovořit kolega Feranec, který je přihlášen do řádné rozpravy, který má tato konkrétní čísla k dispozici.

Takže za mě - možná by bylo také dobře, abychom apelovali na volební výbor, který je také vlastně zodpovědný a projednává detailně zprávy o hospodaření a činnosti České televize, aby třeba uspořádal nějaký seminář odborný, nebo školení na téma ekonomika, na téma, co je to výsledovka a rozvaha, pro členy Rady České televize, protože jak tady správně řekl pan profesor Válek, a já s ním souhlasím, ne všichni jsme odborníci v ekonomice. A když jsem sledoval ty odpovědi členů Rady České televize, kdy vlastně odkazovali z odpovědí na pana generálního ředitele, nic proti tomu, ale možná by stálo za to odborně podiskutovat o těchto věcech, které se týkají opravdu těch účetních výkazů, které vlastně projednává ta Rada České televize a schvaluje a doporučuje Poslanecké sněmovně ke schválení. Takže to je spíš takový můj apel na předsedu volebního výboru Standu Berkovce, aby v budoucnosti třeba nějaké takové odborné sezení ekonomicky zaměřené pro členy Rady České televize a další zájemce samozřejmě třeba zorganizoval na půdě Poslanecké sněmovny.

Takže za mě znovu apel. Nemůžu na vás apelovat na všechny, apeluji pouze na naše poslance za hnutí ANO, abychom tyto zprávy schválili a spíš se věnovali té budoucnosti a našli mechanismus, jak ty záležitosti prostě řešit detailněji a možná i zodpovědněji, a ubránili bychom se potom tady těmto debatám, kdy si někteří naši kolegové, konkrétně Pavel Juříček si nechal udělat ten svůj audit na ten svůj názor za svoje vlastní peníze. A můžete mně věřit a nemusíte, zeptejte se klidně ostatních kolegů, Pavel Juříček neseznámil náš klub oficiálně s tímto svým auditem. Takže já mu můžu věřit, nemusím. Já jsem ho nečetl. A spíš jsem se těšil na tu debatu s Radou České televize. Ale tam jsem se toho bohužel moc od jednotlivých radních nedozvěděl, snad s jednou výjimkou toho pána, který je zodpovědný, nebo má na starosti vlastně ekonomiku, ten tam hovořil vlastně pořád, a potom samozřejmě odpovídal pan generální ředitel, který je v obraze stoprocentně.

Takže tolik velmi stručně mých pár poznámek k této záležitosti. A já bych fakt apeloval, podívejme se spíš do budoucna a to, co už bylo, nijak neovlivníme, tak pojďme schválit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Nyní mám tady dvě přednostní práva. Takže za klub Pirátů přednese stanovisko pan poslanec Martínek. A připraví se s přednostním právem předseda klubu SPD Radim Fiala. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, nechci tu obstruovat projednávání dlouhým nesmyslným projevem obsahujícím zavádějící informace jako jiní, proto bych jen krátce přednesl stanovisko klubu Pirátů.

Piráti odmítají snahu zneužít projednávání výročních zpráv ČT se záměrem ovládnout médium pro osobní zájmy jednotlivců na úkor široké veřejnosti. Budeme hlasovat pro schválení výročních zpráv České televize. Vyzývám i ostatní řečníky, aby se věnovali věci a omezili osobní invektivy, protože prodlužují jednání Poslanecké sněmovny a hrozí, že zprávy ČT nebudou opět projednány. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala a připraví se pan poslanec Jiří Valenta. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, rád se oprostím od osobních invektiv a od politizace zpráv České televize a dovolte mi, abych přednesl stanovisko za klub SPD. Nicméně velmi stručně se vrátím do minulosti a k tomu hospodaření.

My jsme to také podrobně prodiskutovali a sledovali. A je jasné, že hospodaření je z hlediska podnikatelského deficitní, že je k vyrovnání rozpočtu využíváno fondu televizních poplatků. To je evidentní. Že pokud půjde hospodaření stejným tempem v dalších letech, tak ten fond televizních poplatků vydrží ještě tak dva roky.

To znamená, jestli chcete - a já tady apeluji na pana Faltýnka i na Piráty, kteří říkají: pojďme nepolitizovat - já jsem taky pro, pojďme nepolitizovat. Ale jestli se chceme podívat do budoucnosti, tak co bude za ty dva roky? Čím bude krýt Česká televize ten deficit? Jsou jenom dvě možnosti. Buď prodá pozemky, kus budovy, anebo zvedne koncesionářské poplatky všem, kteří je platí v České republice, všem, kteří je poctivě platí v České republice.

Takže my za klub SPD říkáme ne, my musíme zvednout varovně prst a říct, že to hospodaření není v pořádku. My nebudeme hlasovat pro zprávy České televize, protože prostě nejsou v pořádku. Hospodaření není v pořádku a Česká televize není v pořádku. A já apeluji naopak jak na Piráty, tak na klub hnutí ANO a na pana Faltýnka osobně, který říká: podívejme se do budoucnosti. Tak já vám říkám, že tady budu stát za ty dva roky, za ty tři roky, až budete navrhovat zvednutí koncesionářských poplatků, tak budu na vás ukazovat a řeknu: když jsme to chtěli zarazit, tak vy jste říkali, ještě počkáme, budeme se dívat do budoucnosti. Takže za nás, za SPD, říkáme ne, my ty zprávy nepodpoříme. Děkuji. (Potlesk poslanců z hnutí SPD.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s faktickou poznámkou předseda klubu KDU-ČSL pan poslanec Bartošek, zatím jediná přihláška do faktické. Prosím.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji. Jenom věcná reakce, pane předsedo prostřednictvím pana předsedajícího. Pokud vím, tak auditní zprávy nehovoří, že Česká televize není v pořádku. To znamená, podle auditních zpráv Česká televize je v pořádku. Ohledně rozpouštění těch rezerv jsem zde mluvil. Jedná se skutečně o to, že došlo k dohodě s Ministerstvem kultury, že tyto rezervy se sníží na 10 % k zajištění výkyvů příjmů a výdajů. To znamená, to snižování je po dohodě s Ministerstvem kultury, nejedná se o svévolné počínání České televize.

A další věc. No, koncesionářské poplatky se nezvyšovaly od roku 2008. Když k tomu započteme inflaci, vývoj mezd a všechno další, tak je legitimní se ptát, zda hodnota výše poplatků z roku 2008 svou výší odpovídá, anebo se hodnota těch 135 korun snížila. Jsem přesvědčen, že dneska v přepočtu na rok 2008 se bavíme o nějakých 110, 115, 112 korunách, nebo 114.

To znamená, jestliže chceme veřejnoprávní televizi - a v tom se neshodneme, vy chcete zrušit koncesionářské poplatky, já říkám, že nezávislost České televize, nebo veřejnoprávních medií, je dána právě těmito poplatky a zákonem a je vyžadována jejich nestrannost. To znamená ano, máme na to rozdílný pohled. A já říkám, že Česká televize, aby mohla být svobodná a nezávislá, potřebuje tyto poplatky v relevantní výši. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s faktickou poznámkou předseda klubu SPD Radim Fiala a připraví se paní poslankyně Ivana Nevludová. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Jenom krátká reakce na mého předřečníka. Oceňuji také, že to vaše vystoupení bylo, řekněme, nepolitické, že bylo k věci. Já chci jenom říct, že podle našeho názoru by měl Českou televizi kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad. To že by nebyly koncesionářské poplatky, to, že by byla součástí státního rozpočtu, to přece nezaručuje, nebo neříká tom, že by nebyla nezávislá. Protože ve spoustě západních zemí Evropy to takhle funguje, že televize, národní televize je součástí státního rozpočtu. A co pak soudy, které platíme, státní zastupitelství? Tak říkáme, že jsou závislé? Vždyť to jsou přece také státní instituce, které jsou nezávislé. Takže nemáme pocit, že když to funguje v západní Evropě, že by to bylo u nás jinak.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní přečtu jednu omluvu. Omlouvá se pan ministr životního prostředí Richard Brabec z dnešního jednání do 13 hodin z pracovních důvodů.

Takže faktické poznámky teď budou čtyři. Takže paní poslankyně Ivana Nevludová, pan ministr Lubomír Zaorálek, potom pan předseda klubu KDU-ČSL Bartošek a potom paní poslankyně Němcová. Prosím vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Ivana Nevludová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se musím vyjádřit vaším prostřednictvím k panu Bartoškovi. Já vám přečtu větu, která zazněla jako jedna z posledních na tom semináři, který se konal 8. 10., z úst pana Dvořáka. "Nejsme v situaci, kdy bychom nevěděli, že finanční zdroje České televize nějakým způsobem mizí a že je potřeba najít řešení, které bude po roce 2021."

Já jsem těm zprávám také věnovala spoustu svého času, naposlouchala jsem si záznamy z rad jednání České televize až do toho roku 2016 pozadu, četla jsem zápisy z jednání. Je tam napsáno v těch zápisech, že Česká televize zatím prostředky má. Zatím. A potom čteme výroční zprávu České televize, kde se dovídáme, že tahle veřejná organizace je finančně zdravá. Takže si to navzájem odporuje. A poslouchejme se navzájem a čtěme, studujme a dělejme si vlastní názor. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku pan ministr Lubomír Zaorálek a připraví se pan předseda klubu KDU-ČSL Bartošek. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Dámy a pánové, já jsem chtěl jenom zareagovat na výrok ctěného kolegy pana Fialy. On řekl takovou větu, že zneužívaný fond těch veřejných poplatků. Řekl jste, že je zneužívaný. (Poslanec Radim Fiala se ohrazuje.) Využívaný, ano. Víte, mně to připadá... Já vám řeknu, jaký mám z toho pocit, jsem poměrně chladnokrevný k té televizi.

Podívejte se, ač se můžeme o některých věcech bavit, tak dneska člověk, ten poplatník, má za 4,50 denně k dispozici jednu z nejrozsáhlejších takovýchto veřejných služeb dneska v Evropě, je tam šest kanálů. Má tam dětský kanál, sportovní. To už máte dneska všechno zprivatizované často. On má k dispozici těch šest kanálů, kde si myslím celá řada těch věcí v tom sportu - oni nakoupili olympiádu, mistrovství světa. To znamená, tohle je opravdu služba, která tady veřejně funguje. Takže odlišme tu celkovou službu, která je opravdu mimořádně rozsáhlá dneska, jedna z největších v Evropě. A tak řekněme, ta debata, která tady visí ve vzduchu, ta se týká spíš zpravodajství a třeba publicistiky. Tak to nějak oddělme. Jedna věc je ta veřejná služba, která je pozoruhodná, a to je za 4,50 denně v rozsahu, který je nevídaný v Evropě, protože trošku to sleduju. A to si myslím, že je to základní. A já si ponechám pro sebe, rozumíte, ty pocity, které mám. Taky se někdy vztekám, to si dovedete představit. Když jsem byl v té Severní Koreji a potom mě tam teda dusili, tak jsem se taky vztekal, chápete. Tak to odlišme a řekněme si, že z hlediska toho, co poskytuje, tak je to prostě rarita. Já vím, jak to vypadá v Polsku, Slovensku, Maďarsku a podobně.

Takže jenom na to jsem chtěl upozornit proti té vaší formulaci. Já se snažím být opravdu přesný, bez hněvu a zuřivosti se snažím, abychom viděli ten celek, abychom nerozkopali s vaničkou dítě, nebo jak se to říká. To by bylo úplně blbě, omlouvám se.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Bartošek a připraví se paní poslankyně Miroslava Němcová. Zatím poslední dvě přihlášky. Prosím vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Bartošek: Díky. Krátká reakce prostřednictvím pana předsedajícího k vám, pane poslanče Fialo. To, proč zastávám koncesionářské poplatky, je jednoduchá věc. Protože rozpočet je veskrze politická záležitost. A to, že tady občas zaznívají nápady, že necháme vyhladovět Senát a vezmeme jim rozpočet, a tím pádem zanikne Senát a podobně, tak stejným způsobem se pak dá tlačit na Českou televizi, aby byla pokorná, nebo na veřejnoprávní média.

Proto já osobně zastávám názor, že koncesionářské poplatky jsou správné řešení. Rozumím, že spolu nesouhlasíme, ale já říkám, že koncesionářské poplatky jsou to správné řešení.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení paní poslankyni Miroslavu Němcovou, zatím poslední faktická poznámka. Takže se připraví pan poslanec Jiří Valenta, pakliže nepřijde další faktická. Prosím.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Já chci ještě, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, připomenout úvodní slova paní zpravodajky, paní poslankyně Kořanové, která rozebrala tu zprávu o hospodaření podle jednotlivých aspektů, tak jak je sestavena, a v podstatě její zpráva vyzněla pozitivně ve smyslu hospodaření České televize. Je zpravodajkou v této věci. Čili to její slovo bychom měli brát také na zřetel.

Pokud jde o faktickou poznámku směrem k panu poslanci Fialovi, který volal po tom, aby Česká televize byla více pod kontrolou. Dobře, bavme se o tom, jestli má být NKÚ tím, kdo bude také kontrolovat Českou televizi. Ale jenom bych připomněla opět slova paní zpravodajky o tom, že v roce 2016 proběhlo v České televizi dvanáct auditů plus tři mimořádné. Zdá se vám to málo? To je na jeden měsíc jeden a půl auditu.

Jestliže ty audity potřebují nějaké množství materiálu, nějaké množství lidí, koho všeho zaměstnávají a jak moc času a peněz zbývá na to, aby Česká televize dělala to, co má? Můžeme ji ukontrolovat k smrti, to jistě můžeme. Já si nemyslím, že je to to, proč si ji občané platí, a proto bych se spíše bavila o tom, jestli ty audity, které máme k dispozici, a my je k dispozici k té zprávě o hospodaření máme, jestli jsou vypovídající ve smyslu, jak nám to tady představila paní zpravodajka, nebo ne. Já s paní zpravodajkou v tomto ohledu souhlasím.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní ještě dvě faktické, takže poslanec Vlastimil Válek a připraví se poslankyně Kořanová. Tak, pane poslanče, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Já jen chviličku, malou chviličku opustil místnost, abych si jaksi urval suchou skývu, a už jsem měl pocit, že se bavíme o českém zdravotnictví místo České televize, prostřednictvím pana přednášejícího, z vystoupení mých předřečníků, protože za málo peněz, státní pojištěnci neplatí skoro nic, 54 korun denně, máme špičkovou péči, špičkovou kvalitu pořadů, celé se to ekonomicky řítí do propasti, vnitřní dluh fakultní nemocnice je katastrofální. A jediný rozdíl v té účetní uzávěrce České televize není taková devastující budoucnost jako v účetní uzávěrce Ministerstva zdravotnictví. Doufám, že až budeme projednávat vizi Ministerstva zdravotnictví a ekonomický rozbor za letošní rok a plán na příští rok, že budeme stejně pečliví, podrobní a že se podíváme na to, jak je to možné, že ty nemocnice, které řídí ministerstvo, mají daleko větší dluh, než měly před rokem, před dvěma, před třemi, a že se na to podíváme stejně pečlivě. Protože tady jde o televizi, ale tady jde o zdraví našich občanů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní poslední faktická a s ní poslankyně Barbora Kořanová. Prosím, vaše dvě minuty, máte slovo.

 

Poslankyně Barbora Kořanová: Děkuji za slovo. Já bych chtěla jenom navázat na svoji předřečnici, paní kolegyni Němcovou, vaším prostřednictvím. Chtěla jsem také zmínit ten počet auditů, který obsahuje výroční zpráva za rok 2016, a chtěla bych doplnit, že auditní společnost, která ten audit provádí, je mezinárodní společnost, která kontroluje například firmy ČEZ anebo BRANO pana kolegy Juříčka.

A další věc je ta, že pan kolega Juříček tady zmínil, že pan ředitel měl k dispozici ten jeho zmíněný audit, který mimochodem neviděl nikdo, nebo, nevím, pár lidí z klubu ANO, například volební výbor ho vůbec neviděl, možná pan předseda, ale nikdo víc, a chtěla bych říct, že já mám zase informace, že Česká televize si písemně od pana kolegy Juříčka ten audit vyžádala a nedostala. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy vyzývám, protože nemám žádné faktické ani přednostní práva, takže požádám o vystoupení poslance Jiřího Valentu. A připraví se poslanec Lubomír Volný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Ještě než zahájím své vystoupení, tak bych si technicky postěžoval na řízení schůze prostřednictvím pana místopředsedy Fialy, který místo toho, aby umožnil vystoupení prvnímu elektronicky přihlášenému poslanci, kterým jsem byl já, aniž by v té době byla nějaká přednostní práva, ani nepočkal, než naskočí na elektronické tabuli řečníci, dal zbrkle slovo kolegovi Juříčkovi, a tím vlastně nezákonně oddálil mé vystoupení o několik hodin.

Další reakce - na kolegyni poslankyni Procházkovou, která kritizovala, stejně tak jako my u nás kritizujeme v poslaneckém klubu KSČM, velice opožděná projednávání zpráv o činnosti a hospodaření České televize. Ale nedá mi, abych na tyto její povzdechy nereagoval obdobě jako paní kolegyně poslankyně Němcová. Ano, paní kolegyně Procházková, máte ve Sněmovně poslední dva roky koaliční většinu, my vás v některých věcech podporujeme. Stačilo se na tuto většinu obrátit, pevně zařadit ve vhodný okamžik - a to podtrhuji, ve vhodný okamžik - toto projednávání, a mohly tyto zprávy už být projednány před dvěma lety. Teoreticky by bylo možné i konání mimořádné schůze. Ale to opět záleží na nějaké vůli. Ale tu vůli já jsem prostě z hnutí ANO necítil.

Jinak bych chtěl říct, ještě než začnu, že tady registruji značnou snahu o zdržování tohoto projednávání, a to zejména ze strany TOP 09. Například pan kolega Kalousek při posledním projednávání si vzal půl hodiny před koncem jednacího času, jednací doby, čas na poradu klubu TOP 09. Dnes opět vidím četné technické připomínky, poznámky členů klubu TOP 09. Přitom oni společně s ODS deklarují, že víceméně jsou pro schválit všechny zprávy České televize tak, jak byly předloženy.

Ale nyní mi dovolte, abych vystoupil se svým řádným vystoupením. A protože se budu obšírněji a detailněji vyjadřovat ještě ke zprávě o hospodaření České televize za rok 2017, což jsou dva spojené následující body, dovolte mi nyní k meritu projednávání této zprávy vážící se ještě k roku 2016 jen pár obecných poznámek a postřehů.

V samotném úvodu bych rád z tohoto místa zareagoval na účelově šířenou fámu, která se v poslední době šíří veřejným prostorem, a to že levicoví politici, nebo dokonce i sám prezident republiky chtějí ukrást Českou televizi občanům, tedy celé široké veřejnosti, a zničit tak prý baštu svobody v České televizi, jak například velice komicky vykřikuje do mediálního éteru člen Rady České televize pan Dostál.

Dámy a pánové, skutečně vás ubezpečuji, že nikdo, alespoň tedy nikdo z Komunistické strany Čech a Moravy, nechce Českou televizi vyrvat z veřejnoprávního majetkového portfolia, a to ani do budoucna. Možná ale Českou televizi chtějí opanovat, nebo ještě přesněji řečeno zachovat si ji ke svému prospěchu úplně jiné subjekty. Mám na mysli ty, kterým Česká televize po léta tak zdatně připískává ať již formou zřetelné politické předpojatosti a tendenčnosti, či také a nezřídka finančně v rámci neprůhledných, často velice podezřelých smluv v řádech milionů korun.

Filutové, co smyšlenku pokusu o ovládnutí České televize politiky zkonstruovali, vypustili, a to se zjevným úmyslem vyvolat obavy a nespokojenost veřejnosti, sami velice dobře vědí, že za Českou televizi odpovídá náš stát a musí prostřednictvím Sněmovny, která volí Radu České televize, také kontrolovat. Tedy při adresné a objektivní kritice z řad poslanců se tedy nejedná o žádné mocenské přebírání České televize, to bych chtěl opět zdůraznit. Sněmovna každoročně kontroluje ze zákona jak zprávu o činnosti, tak zprávu o hospodaření České televize. A prosím pěkně, tato kontrolní činnost rozhodně neznamená jednou za rok, že tyto předkládané zprávy, tak jak tu sedíme, všichni odmáváme, a to jenom tak pro nic za nic. I když po celá léta a za rozličných, zejména pravicových vlád tomu tak bylo, a to k neprospěchu všech.

Sám si pamatuji, a to jsem ve Sněmovně pouhých šest let, jak zde pobíhali lobbisté, to tady už také bylo řečeno, a usilovně pracovali. Kdybych měl dát konkrétní příklad, aby to nebylo pouhé podezření, tak například v roce 2014 si generální ředitel Dvořák najal zkušené lobbisty z firmy PAN Solutions, kteří mu měli, alespoň tedy podle dostupných zpráv z lidovek.cz, kladné stanovisko Sněmovny při hlasování zajistit. A tak se mimo jiné stávalo, že někteří poslanci chodili s panem generálním ředitelem i na večeře, konkrétně vím, kteří poslanci to byli, ale uvádět je teď nebudu.

Osobně se nedivím, že se pan Dvořák o své křeslo bál, protože například člen Rady České televize pan Radek Mezuláník na jednání volebního výboru tehdy prohlásil, že čísla uvedená v závěrečné zprávě vůbec neodpovídají skutečnosti. A mnozí poslanci začali, snad historicky poprvé, se svým souhlasem se zprávou váhat. Ale fakt, že by se mohlo ve Sněmovně skutečně začít s nějakou detailnější kontrolou, se některým, a já se jim vůbec nedivím, prostě do jejich krámu nehodí. Transparence tohoto média by mohla totiž některé skutečně bolet.

Společně s bývalým ředitelem České televize Ivo Mathé se tedy těch různých, často jen samozvaných bojovníků při jejich vnímání zastupitelské demokracie jako uzurpátorského politického světa v České republice řečnicky ptám: Jak by si takovou kontrolu veřejnost mohla dělat sama, vždyť přece od toho si volí své zástupce? A to je princip parlamentní demokracie u nás. Jak, když alespoň tedy ne prostřednictvím těch svých volebních zástupců, přes objektivizaci výročních zpráv, eventuálně postupem doby snad i kontrolami Nejvyššího kontrolního úřadu, jehož je nutno do hospodaření České televize urychleně pustit. Ale i tomu se naši televizní rádoby demokraté dlouhodobě přes své spřízněné politiky brání.

Dále musím na tomto místě znovu zdůraznit, jestli někdo touží po privatizaci České televize či změně její veřejnoprávní formy, tak u nás komunistů podporu také rozhodně také hledat nemůže.

Jinak dodám další zveřejněný názor pana bývalého ředitele Mathé, a tím je fakt, který může vnést i do tohoto projednávání více jasna. Zaznělo tehdy od něj, že s památnou televizní revolucí, která byla pokusem jisté skupiny nejen politicky uchopit televizi, ale především se udržet u zdrojů peněz, se smysl, struktura a hlavně jakýsi nepsaný morální kredit média veřejné služby bohužel zbouraly. Smutné konstatování znalého člověka. A já subjektivně dodávám: Pokusme se České televizi vrátit její skutečné poslání, a to takové, které již bylo jednou definováno zákonem, tehdy ještě zákonem České národní rady, myslím, že byl z roku 1991.

Dámy a pánové, poslanecká kontrola v České televizi i z tohoto důvodu je v dnešní době více než nezbytná. Hospodaření se sedmi miliardami korun získanými především přímým výběrem od občanů se nemůže i nadále odehrávat neprůhledně a také nehospodárně, nebo se alespoň v mantinelech tohoto podezření, a to přes výrazný odpor významné části koncesionářů, pohybovat. Nelze také od některých aktivistických skupin v České televizi složených z osob bez voliči uděleného mandátu si nechat vnucovat filozofii typu "dejte nám peníze a už nám do toho nemluvte, ale spíše byste se měli zamyslet nad navýšením koncesionářských poplatků". Typicky odstrašujícím příkladem je iniciativa Braňme média veřejné služby pánů Smoljaka, Vadase, Klvani a dalších, kteří opakovaně iniciovali legislativní návrhy, aby rady, které na veřejnoprávní média dohlížejí, nebyly ve Sněmovně voleny z nominantů celé široké občanské společnosti jako doposud, nýbrž aby byly delegovány jen z vybraných organizací. Rozuměj z těch, které vyhovují, těch jediných správných. Měly by to být dle jejich názoru např. organizace typu FITES, ARAS, Syndikát novinářů a jiné. Ptám se, jaký konkrétní důkaz naprostého konfliktu zájmů bychom ještě potřebovali od nich slyšet? Skutečně tedy hájí zájmy celé naší veřejnosti? Možná ano, ale jen té části soustředěné kolem nich.

Ptejme se v tomto ohledu ale dále. Skutečně by měli čeští koncesionáři platit za sledování České televize ještě více peněz než doposud? Myslíte si, že jsou nyní např. s kvalitou zpravodajství a publicistiky naši občané většinově spokojeni a chtěli by si za poskytnutou veřejnoprávní službu připlatit? No, to tedy rozhodně nejsou a nechtějí.

A prosím, oficiální statistiky najatých firem zabývajících se veřejným míněním nyní nechme raději stranou. Ano, ČT se hodí, ale když byla např. zpracována obdobná analýza vědeckým pracovištěm Univerzity Karlovy, která jasně prokázala tendenčnost České televize ve vysílání a neoprávněné upřednostňování některých politických subjektů, rázem byla hozena do koše jako nerelevantní.

Dámy a pánové, České televizi se úzkostně nedostává objektivity, vyváženosti, plurality názorů či soudnosti moderátorů. Někdy ale i prosté mezilidské slušnosti, kdy jsou předem vybrané politické oběti vyšetřovány televizními moderátory jako na policii, a dokud neřeknou, co chce vyšetřující, tedy ten konkrétní investigativní redaktor, slyšet, domů prostě neodejdou.

Na pořadu zpravodajského či publicistického dne ale bývají v České televizi více či méně skryté urážky protistrany, tedy těch, kteří byli televizními pracovníky vybráni jako za ty zlé a za ty špatné. Jedním z příkladů v poslední době je situace, kdy Obvodní soud pro Prahu 4 nařídil České televizi se omluvit advokátům Lence a Karlu Hnilicovým. Členství těchto manželů v Advokátní komoře bylo investigativním novinářem České televize přirovnáno k členství nacisty Mengeleho v České lékařské komoře. S obdobným příkladem vystoupil v médiích např. i předseda klubu ANO Faltýnek, který na účet České televize přidal, že veřejnoprávní médium vykonávalo nátlak na žalobce Šarocha, když ho jeho reportéři v minulých dnech honili s kamerou. Celkově - opět podle předsedy poslaneckého klubu ANO - lze říci, že až do úniku informace o možném zastavení kauzy Čapí hnízdo byl Šaroch miláčkem národa. Po dotyčném úniku informací teď nastal pravý opak. A i v té souvislosti pan Faltýnek zmínil práci České televize.

K mediální masáži postojů veřejnosti je bohužel v podmínkách České televize využíváno také polopravd, podprahového ovlivňování a manipulování k jediné možné - dnes se populárně, ale poměrně výstižně říká mainstreamové - pravdě. Takovým v poslední době asi tím nejoblíbenějším psychologickým nástrojem v České televizi je vytrhávání jednotlivostí ze situačního či historického kontextu. Vnucované rovnítko mezi viníky světového válečného konfliktu s desítkami milionů nevinných obětí a spravedlivým poválečným odsunem lidí vyznávajících fenomén totální, tedy genocidní války na základě rozhodnutí vítězných mocností, je snad tím nejlepším příkladem historického manipulativního a z jiného úhlu pohledu, řekl bych, až zaprodaneckého přístupu některých zaměstnanců našeho veřejnoprávního média. Ale oni ti redaktoři se vlastně jen opírají o názory některých historiků a komentátorů, takže "voni vlastně za nic nemohou". Jenže český občan a koncesionář vše toto vidí, registruje a nezapomíná, bohužel pro ně.

Ale i na další metody, nejen prováděné salámovou formou zkreslování reality a historie, jsou mnozí klíčoví moderátoři skutečně kabrňáci. Na jejich pečlivě tajené honoráře podle generálního ředitele České televize prý česká veřejnost ještě nedorostla. Opět uvedu příklad. V hlavním pořadu Události a komentáře byl odvysílán vstup redaktora Jiřího Hynka, který celkem třikrát označil Andreje Babiše za bývalého premiéra. Celou tuto blamáž přešla moderátorka pořadu Světlana Witowská bez mrknutí oka. Na webu ČT byla potom tato pasáž pořadu rychle nedostupná.

Další důvod pro nezpochybňování intenzivní sněmovní kontroly týkající se hospodaření České televize je nepochybně také fakt, že Evropská unie vyžaduje od členských zemí, aby měly svůj audiovizuální trh plně pod kontrolou. Tím rozhodně nemyslela pod kontrolou lidí, kteří jsou členy jakýchsi profesních či lobbistických organizací. Chce po nás, abychom za to, co vysíláme, nesli i odpovědnost, když už jsme licenci někomu přidělili, a tuto zodpovědnost musí nést volení zástupci lidu, jestli chceme v České republice pokračovat tedy v ústavně zakotveném systému parlamentní demokracie.

Konkrétně je to u nás, tedy v České republice, ošetřeno tak, že Sněmovna volí Radu České televize, kde by měly být zastoupeny významné regionální, sociální, politické a kulturní proudy. Tento orgán disponuje jistými pravomocemi, byť jsou tyto pravomoci podle mého názoru zcela nedostatečné. A bohužel musím dodat, že i těch málo reálných kompetencí, které Rada České televize má, ani ty nevyužívá. Nad tímto faktem je třeba se do budoucna skutečně zamyslet. Bez nezávislého, ale ve své činnosti efektivního kontrolního orgánu, který bude skutečně přímo kontrolovat a řešit často oprávněné stížnosti občanů, se prostě dlouhodobě zakalené televizní vody nevyčistí.

V této souvislosti proto znovu opakuji, zapojme do tohoto procesu i Nejvyšší kontrolní úřad.

Současně zde varuji před těmi, kteří si představují, že od České televize dostanou klíče a k tomu bianko šek do ruky, a potom si tam budou moct dělat, co chtějí. Opakuji to i proto, že je totiž velice pravděpodobné, že se schyluje k podobnému konfliktu, jakým byla již zmíněná televizní krize v roce 2000, kdy byl v podstatě nastolen stav, který podle mnohých trvá dodnes, a Česká televize je ovládána lidmi, kteří v ní pracují a nikdo jim do toho nemá co mluvit. A ti by rádi toto své postavení a dobyté pozice podpořili příslušnou legislativní změnou. A právě zde by měli všichni koncesionáři zbystřit, jde přece o majetek nás všech. Podobný názor pro vaši informaci zastává i Petr Žantovský, člen Rady České tiskové kanceláře.

Nyní bych přešel k samotnému způsobu prokazování kvality České televize. Dle mého názoru lze konstatovat, že výroční zprávy o hospodaření České televize mezi lety 2012 až 2018 jsou spíše koncipovány na efekt než na vypovídací hodnotu. Z pohledu právních předpisů lze např. hospodaření České televize, už to tady také dnes padlo, klasifikovat jako vyrovnané. Z hlediska reálné ekonomiky a podnikatelského pohledu ale dochází ke krytí nákladů z naspořených zdrojů minulého období, nebudu říkat, že tam existuje nějaký fond, nebo neexistuje, prostě z naspořených zdrojů minulého období. Zde lze registrovat markantní pokles těchto zdrojů, tedy proces, který lze zjednodušeně nazvat stravováním sama sebe. Dochází též k poklesu dlouhodobého majetku České televize. Také stav, kdy se náklady České televize drží těsně pod hodnotou 7 miliard korun, odráží nepřijatelný stav, kdy neziskový subjekt je zcela bez vazby na ekonomickou realitu.

Na závěr si dovolím položit dvě základní otázky. Ta první může znít například takto: Je uživatel dnes schopen výhradně na základě zpráv Rady České televize o hospodaření posoudit skutečnou ekonomickou situaci České televize? Moje odpověď je taková, že pokud jde o čerpání informací z daných dokumentů, ty jsou zpracovány přehledně a jsou doplněny množstvím grafů a fotografií. V případě, že ale na ně budu pohlížet z pohledu uživatele účetních závěrek, musím říci, že je potřeba nemalých a právních znalostí a také zkušeností z hospodaření subjektů v odvětví televizního vysílání, abych z nich relevantní ekonomické údaje, které jsou potřebné k našemu poslaneckému rozhodování, vůbec získal. A nebylo to snadné ani pro mě, byť jsem inženýrem ekonomie se specializací na oblast veřejné správy.

Druhá otázka je obdobná. Je uživatel schopen výhradně na základě výročních zpráv o hospodaření dostatečně posoudit kvalitu řízení České televize? A moje odpověď: dostupné informace ve výročních zprávách o hospodaření České televize nepodávají dostatečně fundované informace, na podkladě kterých by mohl uživatel dostatečně posoudit kvalitu řízení České televize.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pane poslanče, je 13 hodin. Vy jste říkal - na závěr. Jestli to bude minutka, tak vás nechám ještě, ale kdyby to bylo déle, tak... (Reakce v sále.) No, já bych tedy vyhlásil... (Poslanec Valenta: Už jen dvě minuty.) Jestli jsou to dvě minuty, tak to už asi... podívám se do sálu, vidím, že ne všichni souhlasí. Takže já bych vás přerušil.

Jenom bych připomněl, že ve 14.30 se tady uvidíme na ústních interpelacích. A to, co je důležité, je, že po ústních interpelacích budeme pokračovat v projednávání tohoto bodu.

Přečtu ještě omluvy. Mezi 12.50 a 13.00 se omlouvá z pracovních důvodů pan poslanec Julius Špičák a pan poslanec Vojtěch Munzar se omlouvá od 18 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Přerušuji jednání schůze Poslanecké sněmovny. Přeji dobrou chuť a ve 14.30.

 

(Jednání přerušeno ve 13.01 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, já vás vítám na dnešní odpolední části jednání 35. schůze Poslanecké sněmovny. Než budeme pokračovat, tak vás seznámím s informací, že pan poslanec Výborný bude hlasovat s náhradní kartou číslo 21.

A svou přítomnost z této části jednání omluvili pan poslanec Munzar od 18 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan poslanec Špičák mezi 12.50 a 13. hodinou z pracovních důvodů, pan poslanec Jan Bauer od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan poslanec Mihola od 14.30 do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů, pan poslanec Marek Benda od 16. hodiny do konce jednacího dne a paní poslankyně Válková mezi 14.30 a 18.00 z pracovních důvodů. Dále paní poslankyně Matušovská od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. To jsou tedy omluvenky.

 

A nyní již otevírám bod

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.