Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Tomáš Hanzel)

Sloučená rozprava k bodům 245 a 246
/sněmovní tisky 113 a 114/

Je to výroční zpráva o činnosti České televize v roce 2016, sněmovní tisk 113, a výroční zpráva o hospodaření České televize v roce 2016, sněmovní tisk 114. Před polední přestávkou jsme přerušili sloučenou všeobecnou rozpravu k těmto dvěma bodům. Bylo přerušeno vystoupení poslance Valenty. Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujali zpravodajové volebního výboru pan poslanec Petr Dolínek a paní poslankyně Barbora Kořánová. (Z lavic zaznívají hlasy: Kořanová.) Paní poslankyně Barbora Kořanová. Ještě párkrát to vyslovím, a už to budu umět.

Nyní tedy budeme pokračovat v přerušené sloučené všeobecné rozpravě, kde uděluji slovo panu poslanci Valentovi, který byl přerušen před polední přestávkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Už nebudu mnoho zdržovat, pouze dokončím své vystoupení.

Na samotný závěr si dovolím položit dvě základní otázky. Ta první může znít například takto: Je uživatel dnes schopen výhradně na základě zpráv Rady České televize o hospodaření posoudit skutečnou ekonomickou situaci České televize? Moje odpověď je taková, že v případě, když na tyto zprávy se bude pohlížet z pohledu uživatele účetních závěrek, musím říci, že je potřeba nemalých ekonomických a právních znalostí a také zkušeností s hospodařením subjektů v odvětví televizního vysílání, aby z nich relevantní ekonomické údaje, které jsou potřebné k poslaneckému rozhodování a objektivnímu poslaneckému rozhodování, vůbec získal.

Druhá otázka je obdobná. Je uživatel schopen výhradně na základě výročních zpráv o hospodaření dostatečně posoudit kvalitu řízení České televize? A moje odpověď. Dostupné informace ve výročních zprávách o hospodaření České televize nepodávají dostatečně fundované informace, na podkladě kterých by mohl uživatel dostatečně posoudit kvalitu řízení České televize. A jestliže potom podle těchto zpráv rozhoduje i Rada České televize, a to například při udělování finančního ročního bonusu, chcete-li ročních odměn generálnímu řediteli České televize, je nutno veřejně říci - no nazdar. Dva a půl milionu korun, konkrétně 2 420 000, tedy roční bonus v plné výši tvořící desetinásobek měsíčního platu generálního ředitele dostane pan Dvořák na základě hlasování v radě i letos. Když jsem slyšel, že kritéria pro udělení takto vysoké až nehorázné odměny jsou - udržení vyrovnaného rozpočtu, kvalita a úroveň vysílání a programů, plnění manažerských povinností a výše podílu divácké sledovanosti na televizním trhu - tak to jsem se tedy velice podivil. Zejména tomu poslednímu kritériu, které mě zaujalo nejvíce.

Když jsem totiž zde v minulosti z tohoto místa snižující se sledovaností České televize argumentoval, lítaly na mě hromy blesky, že právě Česká televize je veřejnoprávní institucí a na sledovanost by tato instituce tedy koukat neměla, že jo. K tomu jsou nám tady k dispozici komerční stanice. Myslím, že se tehdy takto ozval například pan kolega Martin Kolovratník a někteří další, zejména poslanci orientovaní napravo.

No budiž, ale on si pan generální ředitel beze zbytku neplní ani ty své zmiňované manažerské povinnosti. Alespoň desítky stížností od občanů Radě České televize tomu nenasvědčují. O umělém udržování vyrovnaného rozpočtu jsem se ve své zprávě již zmínil. A nejen stížnosti koncesionářů, podezřele uzavřené a nevýhodné smlouvy, ale například i manažerská neschopnost korigovat často neomalená, arogantní a lidsky urážlivá vystupování některých televizních pracovníků ilustruje aktuální stav v České televizi.

Tolik z mé strany několik krátkých poznámek k vybraným jevům týkajícím se zpráv o hospodaření České televize obecně. Rozhodně jsem zde však nezmínil vše, co mi nyní leží na srdci. Ale nebudu brát vítr z plachet jiným vystupujícím, kteří se zcela jistě zodpovědně na tento projednávaný bod připravili. Děkuji za vaši pozornost a věřím, že ani tuto zprávu společně tedy neschválíme a také již jednou provždy skončíme s naprostým formalismem, kterým je sněmovní proces schvalování všech zpráv vážících se k České televizi již po dlouhá léta prosycený. A to nejen ke škodě samotné České televize, ale zejména ke škodě všech koncesionářů média veřejné služby. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Přeji hezký večer. Nyní tedy další poslanec v obecné rozpravě vystoupí... aha jedna faktická, než jsem to dořekl. Takže předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura a připraví se pan poslanec Lubomír Volný. Prosím vaše dvě minuty.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já samozřejmě nechci brát nikomu právo vystupovat a trpělivě poslouchám. Nicméně chci říct, že zejména tyto zprávy, které teď projednáváme, jsme ve volebním výboru už projednávali a schválili dvakrát. V minulé Sněmovně i v této Sněmovně. A samozřejmě když se dívám na čas a počet přihlášených, je možné, že se k tomu nedostaneme, ale chtěl bych všechny vystupující zvážit. Myslím, že ti, kteří jsou připraveni hlasovat proti, budou hlasovat proti, a my, kteří máme opačný názor, je nepřesvědčíme. Oni nás také nepřesvědčí, tak uvidíme.

Nicméně pane místopředsedo, já chci avizovat, že před závěrečným hlasováním si náš klub vezme pauzu na to, abychom tady byli v dostatečném počtu, protože to přece jenom není obvyklé jednání Poslanecké sněmovny. A některé schůzky, které byly domluveny na 18.00, 18.30, 19.00, prostě nebylo možné zrušit. Nicméně kolegové jsou připraveni se v okamžiku, kdy se přiblíží hlasování, dostavit na samotné hlasování. Avizuji to dostatečně dopředu, abyste pak neměli pocit, že to je nějaké obstrukční chování nebo něco. Těžko se dá odhadovat, kdy by na takovou případnou pauzu došlo. Říkám, až po ukončení rozpravy se všemi vystupujícími, faktickými připomínkami, případnými závěrečnými slovy. Pak bych požádal o přestávku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže jenom abych si to upřesnil. Ona je sloučená rozprava, takže před hlasováním o bodu 113. Protože je 113, 114, sloučené rozpravy - po ukončení sloučené rozpravy a po závěrečných slovech. Tak je to úplně jasné.

A nyní požádám o vystoupení pana poslance Lubomíra Volného a připraví se pan poslanec Lubomír Španěl. Mezitím přečtu rychle ty omluvy. Takže paní poslankyně Kateřina Valachová se omlouvá z dnešní schůze od 18 do 19.30 z pracovních důvodů a paní poslankyně Karla Šlechtová od 18 hodin z rodinných důvodů do konce jednacího dne.

Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Volný: Děkuji, pane předsedající. Dobrý večer, dámy a pánové. Já bych chtěl vaším prostřednictvím poděkovat panu kolegovi Stanjurovi, že tady férově přiznal, že poslanci ODS kašlou na názory a argumenty svých kolegů z Poslanecké sněmovny, že jejich názor je jasný, že je úplně zbytečné vést nějakou debatu a že si tady prostě udělají takový odpočinkový večírek a přijdou až hlasovat.

Nicméně si myslím, že stojíme před poměrně zásadním rozhodnutím, protože dřív, nebo později, podle všech informací, které tady zazněly, opravdu dojde k situaci v České televizi, kterou tady i kolegové z ODS budou muset řešit aktivně, a tím že se do té debaty a do vyřešení budoucí ekonomické situace České televize budou muset sami zapojit.

Nyní mi dovolte, dámy a pánové, abych zde přečetl text prohlášení, které jsem učinil zde v tiskovém centru Sněmovny zhruba někdy před půl rokem. Toto prohlášení, jež mimochodem Česká televize sice natáčela, ale nějak jej pak zapomněla odvysílat, je jedním z výsledků práce, na které se mimo mne podílela ještě kolegyně Ivana Nevludová a kolega Marian Bojko. Naše činnost spočívala především v získávání informací z veřejných zdrojů, jakými jsou například registr smluv nebo zápisy z jednání volebního výboru Poslanecké sněmovny, a čerpali jsme také z rozhovorů s bývalými i současnými pracovníky České televize. Všechny poznatky jsme nakonec konzultovali s ekonomy, auditory a právníky.

Zejména kvůli tomu, že jsme čerpali z veřejně dostupných zdrojů, je pro mě poněkud zarážející ochota členů kupříkladu strany pirátské, kteří jsou pověstní svým poctivým a neúplatným bojem proti korupci, zvednout ruku pro závěrečné zprávy o hospodaření České televize, když jsou tady informace, které jednoznačně naznačují možnost korupčního chování, o kterém jsem předpokládal, že jsou na něj členové strany pirátské velmi, velmi citliví.

Nyní již tedy samotný text prohlášení. Toho prohlášení, které si České televize sice natočila, a přestože se jednalo o informace o tom, že jeden z ústavních činitelů podává trestní oznámení směrem k České televizi a směrem k managementu České televize, nejen že je neodvysílala, ale žádným způsobem se ani nesnažila získat další relevantní informace.

Není žádným tajemstvím, že Česká televize svůj současný provoz dokáže finančně pokrýt zhruba do roku 2021. Ví to celá Sněmovna, vědí to pracovníci a management televize, ví to Rada České televize, ví to kdekdo. Všichni se ale tváří, že to nevidí.

Když současný generální ředitel v roce 2012 Českou televizi přebíral, měla tato instituce finanční rezervu přibližně ve výši čtyři miliardy korun. Od té doby i přes každoroční zhruba šestimiliardový příjem z koncesionářských poplatků vytrvale klesá hodnota veškerého jejího majetku. A aby toho snad nebylo málo, tak dnes, tedy v roce 2019, má už stamilionové závazky splatné v letech 2021, 2022 a 2023, a podle některých informací dokonce i v roce 2024.

Stručně shrnuto, Česká televize žije na dluh, její majetek někam mizí, avšak management i Rada České televize tvrdí, že je vše v pořádku. Že jde o výsledek dlouhodobě vyrovnaného a zdravého hospodaření. Kdyby takto zdravě a vyrovnaně hospodařily naše domácnosti a firmy, tak v České republice řádí hladomor.

Finanční rezerva, tedy již zmiňované necelé čtyři miliardy, bude koncem roku 2021 definitivně v nenávratnu, a Česká televize se tak dostane do finančních potíží. Už jenom to by se dalo pokládat za závažné. Celá skutečnost je však mnohem horší. Existuje mnoho velmi konkrétních indicií, že v České televizi dochází k závažné hospodářské kriminalitě, do níž jsou pravděpodobně zapojeni nejenom někteří členové jejího vrcholného managementu, ale i členové Rady České televize. A dokonce, což je obzvlášť alarmující, také členové Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, a to i v těch nejvyšších funkcích.

Zda je u všech zúčastněných jejich zapojení aktivní, nebo pouze - a to pouze prosím berte v uvozovkách - celou činnost, a tím zneužívají svých veřejných funkcí, není zatím zcela jasné. To, že o skutečnostech nasvědčujících nezákonnému jednání vědí, a přesto nekonají, je však mimo jakoukoliv pochybnost. Nelze se proto ubránit podezření, že proces úbytku finančního, ale i ostatního majetku v České televizi je řízený a má vyústit v její rychlý prodej. A jak všichni víme, rychlý prodej je zpravidla prodej pod cenou.

Protože jsem již vyčerpal všechny reálné možnosti, jak další likvidaci České televize zabránit, nezbývá mi, než v této situaci podat orgánům činným v trestním řízení příslušné podněty. V nich jsou popsány jednotlivé kauzy a doloženy konkrétními daty. Škody se pohybují v řádech stovek milionů, či dokonce jednotek miliard. Pokud se podezření potvrdí, což je velmi pravděpodobné, tak budeme svědky ekonomické kriminality nejen s velkými škodami, ale především s nebývale rozsáhlým a dobře organizovaným zapojením osob působících v mnoha sférách naší společnosti, ve vedení nejvlivnějšího média v zemi, v jeho kontrolních orgánech, ve vrcholných patrech politiky, ale také v uměleckých kruzích a byznysu. Takové spojení z celé věci činí záležitost mimořádného celospolečenského významu a tomu také budou odpovídat policejní útvary a další instituce, kterým své poznatky předám.

Pokud nedojde k okamžitému a razantnímu řešení stávající situace, tak za rok, nejpozději za dva, budeme mít k dispozici pouze následující varianty.

1. Zásadní omezení provozu ČT a s tím související propouštění zaměstnanců ČT.

2. Okamžitý prodej České televize do soukromých rukou.

3. Převedení televize pod správu státu. Tuto možnost uvádím prakticky jen pro pořádek, protože ve skutečnosti nebude z časových důvodů realizovatelná.

4. Okamžité a významné zvýšení koncesionářských poplatků. Také tato možnost je relativně časově náročná, avšak alespoň pro mě je zcela nepřijatelná z jiného důvodu. Nepokládám za možné chtít po občanech, aby nesli náklady špatného, či dokonce nezákonného hospodaření, na kterém se vědomě podíleli i vysocí ústavní činitelé, tedy lidé, které si občané zvolili a platí proto, aby zastupovali jejich zájmy.

Na Českou televizi je ve společnosti mnoho názorů. Jedna skupina občanů tvrdí, že bez veřejnoprávní televize by skončil svět, druhá by ji zase nejraději prodala, a tím se jí navždy zbavila. Oba tyto názory jsou legitimní a můžeme a nejspíš také budeme o nich diskutovat. Ekonomický kolaps, ke kterému dnes Česká televize nepochybně míří, ale není v zájmu žádné z těchto skupin. Něco takového by se hodilo pouze tomu, kdo by ji rád koupil a přitom za ni zaplatil co nejméně. Prodej firmy v ekonomických potížích a v časové tísni je totiž vždy výhodný pouze pro kupujícího, což jsme ostatně viděli v minulosti u mnoha jiných, původně prosperujících a najednou podivně zkrachovalých podniků.

V této souvislosti bych jenom rád připomněl, že v majetku České televize zatím jsou kromě techniky, nemovitostí a vysílacích licencí i jedny z nejlukrativnějších pozemků v Praze.

Ať už tedy máme na veřejnoprávní televizi jakýkoliv názor, tak zájmem nikoho z nás není, aby ekonomicky zkolabovala. Proto žádám všechny, kdo o celé záležitosti mají nějaké informace, tedy především televizní pracovníky, aby byli co možná nejvíce nápomocni orgánům činným v trestním řízení. Česká televize je dnes v situaci, kdy si ji zprivatizovala poměrně malá a dobře organizovaná skupinka jednotlivců, která za ni nezaplatila ani korunu, a přesto ji využívá k naplňování svých politických, ale především ekonomických zájmů. Tomu je potřeba okamžitě učinit přítrž, protože to je v rozporu nejen se zájmy nás všech, ale také se zákonem.

To je konec celého prohlášení, o kterém žádná média nijak neinformovala a v ČTK, kam jsme celé znění poslali, se text někam ztratil.

Od té doby se změnila jedna věc. Trestní oznámení bylo skutečně podáno a já jako oznamovatel jsem byl dle zákona vyrozuměn o tom, že příslušné orgány začaly ve věci konat. Já zde samozřejmě z onoho trestního oznámení nebudu přesně citovat, protože bych tím mohl ohrozit vyšetřování. Myslím si ale, že stručný popis jeho malé části, obsahující pouze základní informace, jež jsou ve své většině dostupné z veřejných zdrojů, vyšetřování ohrozit nemůže a zároveň dostatečně ukáže nejen to, co se v České televizi dnes ve skutečnosti děje, ale hlavně to, že Rada České televize dlouhodobě neplní svoji zákonnou povinnost, kterou je především kontrola zákonného a efektivního hospodaření České televize.

Příklad číslo 1. Výměna ekonomického a provozního systému pro Českou televizi. Už od roku 2013 podle mých informací Česká televize neplatí podporu ekonomického a provozního systému SAP R/3. Tento systém je však stále v provozu, což znamená, že ČT bude muset kromě upgrade platit ještě navíc penále, a to v řádech milionů korun. Dále to znamená, že systém nereflektuje žádné legislativní změny, které od roku 2013 proběhly.

Zároveň Česká televize zakoupila za 32 700 330 korun ekonomický a provozní systém HELIOS Green od firmy Asseco Solutions. Výběrové řízení na tuto dodávku se několikrát rušilo a znovu vypisovalo, dokud nevyhrála právě uvedená společnost. Při pokusech o uvedení systému do provozu se však zjistilo, že není dostatečně funkční a prostředí gigantu, jakým je Česká televize, nezvládá. Vedení České televize proto rozhodlo, že s implementací bude pomáhat firma Leading, s. r. o., a to i přesto, že na implementaci byl uzavřen dodatek s původním dodavatelem, tedy se společnosti Asseco Solutions, a. s. A jak celá věc dopadla? Náklady již překročily zásadním způsobem vysoutěženou částku, a to formou mnoha dodatečných smluv, uzavíraných tentokrát až na jednu samozřejmě opět velice podezřelou výjimku již bez výběrových řízení.

Dodnes pracují na implementaci celého systému především interní zaměstnanci České televize, čímž se opět zvyšuje původně vysoutěžená cena, a to o vnitřní náklady na tyto zaměstnance. Už to je alarmující. Pokud si ale někdo myslí, že tím to končí, tak je na velkém omylu. Celý systém totiž dodnes, jak potvrdil ředitel České televize, plnohodnotně nefunguje. V ČT tak běží už několik let souběžně dva systémy: SAP R/3 bez podpory a problematicky fungující HELIOS. V praxi to funguje tak, že se do HELIOSu průběžně překlápějí data z nepodporovaného SAPu. To samozřejmě neúměrně zatěžuje zaměstnance České televize.

Ale hlavní problém je jinde. Takovýto postup totiž znamená trvalou migraci obrovského množství dat. A každý IT odborník vám potvrdí, že je prakticky vyloučené, aby se při takovém množství data neztrácela, či nedocházelo k chybám. A zde připomínám, že jde o data související s provozními výkazy a účetnictvím. Co to znamená, pokud vše přeložíme do srozumitelné podoby? Znamená to, že ČT nějak hospodaří, nějak účtuje a nikdy nikdo už nejspíš nezjistí, jak přesně všechno probíhalo a probíhá, protože se mnohá data ztratí.

Pokud přihlédneme k dostupným celkovým ekonomickým údajům o ČT, tak se dokonce nedá vyloučit, že jde o proces záměrný a plánovaný. Že jde o postup, který je v rozporu se zákonem, je ale zřejmé v každém případě. Na celé věci je však asi nejzajímavější, co o tomto několikaletém procesu říkají zprávy kontrolních orgánů České televize, tedy Rady České televize. Neříkají vůbec nic. Buď Rada České televize nic neví, a pak zásadním způsobem selhává, nebo nic vědět nechce, a pak selhává ještě více.

Příklad číslo 2 je společnost Leica Gallery a střet zájmů generálního ředitele ČT Dvořáka, který jsme také probírali už v několikrát zmiňovaném setkání s generálním ředitelem České televize a Radou České televize. Generální ředitel České televize Petr Dvořák je prokazatelně spolumajitelem a zároveň předsedou správní rady společnosti Leica Gallery, kde druhým spolumajitelem této společnosti je jeho žena. Už jen skutečnost, že generální ředitel ČT je zároveň členem statutárního orgánu a spoluvlastníkem firmy, která obchoduje s uměním, to znamená, že se zabývá činností příbuznou činnosti České televize, je v rozporu se zákonem. Jen pro doplnění dodávám, že uvedená společnost má roční obrat v řádu desítek milionů korun.

Pokud by někoho zajímalo, jestli náhodou Česká televize nějak společnosti svého generálního ředitele nepomáhá, například vysíláním reklamy na jeho činnost, tak si můžete, stejně jako jsem to udělal já, zadat název této společnosti do vyhledávače, napsat si tam Leica Gallery ČT 24. A doporučuji, abyste to udělali vsedě, protože výsledek vyhledávání je skutečně ohromující. Jde o čísla pohybující se v řádech tisíců. Ano, tolikrát dělala Česká televize ve svém vysílání reklamu firmě generálního ředitele České televize a jeho manželky. Dále je zajímavé, kolik za tuto reklamu Česká televize společnosti svého generálního ředitele vyfakturovala. Podle vyjádření samotného generálního ředitele České televize a předsedy Rady České televize to bylo celkem nula korun českých. To je skutečně milá sleva.

A nejzajímavější opět je, co o vzájemné obchodní spolupráci veřejnoprávní televize a firmy jejího ředitele říkají zprávy Rady České televize. Ano, hádáte správně, neříkají opět vůbec nic. Radě České televize totiž toto mnohonásobné porušování zákona, kdy poškozeným je Česká televize, a tedy všichni koncesionáři, nestojí za sebemenší pozornost. Rada České televize na to zřejmě nemá čas, protože musí řešit důležitější věci. Například to, jak vysoké prémie odsouhlasí generálnímu řediteli za správné hospodaření či za vynikající nastavení kontrolních mechanismů v rámci hospodaření České televize.

Odměňování generálního ředitele v kontextu s ekonomickými výsledky České televize je další zajímavou věcí. Jednak vedle svého platu dostal rozhodnutím Rady České televize ještě mimořádné prémie v úhrnné výši 14,5 milionu korun, a pak tedy, zřejmě jako nějakou obdobu železničního deputátu, ještě reklamu zdarma pro svoji firmu ve vysílání České televize. Myslím, že jako manažerská odměna za ztrátové hospodaření, o kterém existují jasné důkazy a které tady potvrdili i kolegové, od kterých jsem to opravdu nečekal, to vůbec není špatné.

To jsou tedy dva skutečně velmi stručně popsané případy z mnohých, které obsahuje poměrně obsáhlé trestní oznámení, jež jsem, jak už jsem uvedl, podal zhruba před půl rokem.

Vážené dámy a pánové, je zřejmé, že současná Rada České televize neplní svou funkci kontrolního orgánu, a to dlouhodobě a zcela zásadním způsobem. Tuto situaci jsme jako zástupci veřejnosti povinni řešit, jak nám to ukládá zákon a jak jsme všichni slibovali v poslaneckém slibu. Domnívám se, že jestli něco je v zájmu opravdu všeho lidu, tak to je hospodárné a zákonné hospodaření s veřejnými penězi. Na situaci, v jaké se nyní nacházíme, také pamatuje zákon o České televizi, který umožňuje Poslanecké sněmovně Radu České televize odvolat a zvolit radu novou. Myslím, že by nyní bylo vhodné ocitovat zde část tohoto ustanovení: Poslanecká sněmovna může radu odvolat, neplní-li rada opakovaně své povinnosti stanovené tímto zákonem nebo pokud Poslanecká sněmovna dvakrát po sobě neschválí výroční zprávu o činnosti České televize nebo výroční zprávu o hospodaření České televize. Navrhuji tedy neschválit zprávy Rady České televize o hospodaření České televize v letech 2016 a 2017, protože se jedná o dokumenty, které s velkou pravděpodobností zakrývají trestnou činnost. Následně odvolat Radu České televize a co nejrychleji navolit radu novou, která bude schopna a hlavně ochotna plnit to, co jí ukládá zákon. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní tady mám jednu faktickou poznámku, takže vystoupí paní poslankyně Miroslava Němcová. Pan ministr? Paní poslankyně na faktickou, pane ministře, vy si přejete také faktickou? Takže paní poslankyně Němcová, potom se připraví pan ministr a potom standardně pan poslanec Španěl. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, k té informaci, která zazněla od mého předřečníka, která se týká případného střetu zájmů generálního ředitele České televize tím, že je členem správní rady galerie Leica. Tak bych ráda, protože jsem si opatřila k tomu informace, sdělila, že za dobu působení Petra Dvořáka ve vedení České televize neuzavřela Česká televize se společností Leica Gallery Prague žádnou obchodní smlouvu ani jinak nepodporovala její aktivity či chod této galerie. Česká televize odvysílala běžné zpravodajské reportáže, bylo jich celkem 16, a podobně tak informovala například v letech 2016 až 2019 o Galerii Václava Špály nebo 11 příspěvků o brněnské Fait Gallery. Příspěvků a reportáží tohoto typu lze nalézt stovky, jedná se o běžnou agendu zpravodajství v kulturní oblasti.

Dále bych chtěla říci, že vedle toho, že je Petr Dvořák ve správní radě této galerie, tak je třeba dodat, že je také členem správní rady Národního divadla, Českého vysokého učení technického nebo členem Společenství vlastníků jednotek Povltavská 5, a o všech těchto skutečnostech informoval Radu České televize ve svém životopise, který předkládal společně se svou kandidaturou na post generálního ředitele. Tak tedy tolik tyto informace, které vyvracejí to, co zde zaznělo před chvílí.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana ministra kultury Lubomíra Zaorálka, na faktickou se připraví pan poslanec Lubomír Volný. Zatím jsou tady tyto přihlášky. Pane ministře, prosím, vaše dvě minuty.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Já jenom, pořád mi připadá, že se stále točíme v kruhu, a já se snažím pochopit, v čem jsou výhrady vůči tomu hospodaření. Vlastně pořád se tady horlivě naznačuje nějaký problém, snažím se přijít na čem, ale - rozumíte? Co tady vidím, je pořád stejné. Základ je rok 2008, že ano, nebo 2011, kdy stav účtu České televize vykazoval, nebo myslím, že to bylo v roce 2008, kdy stav účtu vykazoval 3,68 - pardon, v roce 2011 stav účtu České televize vykazoval, řekněme 3,7 miliardy korun. Nepravdivě se říká, že to byl důsledek nějakého skvělého hospodaření těch, co tam byli předtím, protože Dvořák nastupuje v roce 2011. Ale faktem je, že to tak není, protože výše tohoto cash flow byla vytvořena něčím úplně jiným, tím, že se jednak zvýšil koncesionářský poplatek, a také to, že se omezila reklama. Jenomže to začalo platit až od roku 2011. Do té doby televize realizovala 1,5 miliardy na těch smlouvách každý rok. Po tom roce 2011 realizovala jenom 0,6 miliardy. Takže tam nashromáždila těch 3,7. To je jedna věc. Takhle se tam ty peníze ocitly.

A druhá věc, jestliže se říká, že pak se s tím nějak hospodařilo, ale z těch čísel, která já mám k dispozici, tak to, co já jsem na tom pochopil, je, že prostě navzdory tomu, že tam byly ty prachy, tak to není pravda, že se to nějak projídalo. Tam se skutečně ten provoz platil z 90 % z koncesionářských poplatků, 10 % z obchodní činnosti, ty peníze se užily, a můžu to říct podrobněji, pokud to nestačí, jak jsem tu dnes řekl, a ty se opravdu použily na to, že se platilo studio v Brně, že se platil ten dětský kanál, který dneska patří k nejsledovanějším v Evropě, mezitím se stal takto úspěšným, platila se oprava Kavčích hor, které jsou velmi zanedbané, tam byla taková situace, že se muselo všechno vyměňovat, a řekněme také investice v Ostravě... (Předsedající: Čas.) Takže já pořád nechápu, v čem je tedy ten průlom, to průlomové místo -

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Čas. Nyní na faktickou poznámku pan poslanec Lubomír Volný, zatím poslední faktická poznámka. Připraví se pan poslanec Lubomír Španěl. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Volný: Děkuji, pane předsedající. Vaším prostřednictvím k paní kolegyni Němcové jenom tolik, že je škoda, že jste se toho semináře nezúčastnila, protože byste věděla, že všechny argumenty, které jste tady teď přednesla, zazněly i na tom semináři a byly opět poměrně jednoduchým a logickým způsobem vyvráceny, protože zřejmě tady prostřednictvím pana předsedajícího i pan ministr kultury si může ve svých záznamech, které má z tohoto jednání, najít to, že pan ředitel na tom semináři tvrdil, že o svém střetu zájmů informoval Radu České televize a předseda Rady České televize toto nepotvrdil. A to ještě používám slovo, které je velice mírné. Ten dotaz na předsedu Rady České televize a na ostatní členy Rady České televize jsem dával osobně já a nikdy tam nezaznělo, že byli informováni o tomto střetu zájmů.

Také mě tak úplně nechává ledově klidným, že pan ředitel je členem dozorčí rady Národního divadla, protože to není organizace, kterou by spoluvlastnila jeho manželka a na které by vydělával nějakým způsobem komerčně peníze. Jde o to, že je členem, nebo předsedou správní rady organizace, ve které jeho manželka vydělává komerčně peníze, a to není v pořádku, to je jednoznačný střet zájmů. Všechny argumenty, které tady uvádíte, včetně počtu odvysílaných reklam ve formě product placement na Leica Gallery, jsou v současné době velice těžko ověřitelné, protože v okamžiku, kdy jsme o tomto informovali na tomto semináři, tak ta čísla začala při běžném vyhledávání prudkým způsobem kolísat a já si nejsem jist tím, jestli ty informace, které jste dostala vy, jsou pravdivé. Já si myslím, že pravdivé nejsou. (Předsedající: Čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Reagovat bude - na faktickou se přihlásil ministr kultury Lubomír Zaorálek. Prosím, pane ministře, vaše dvě minuty. Zatím poslední přihláška. Prosím.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Je dobré, že si to tady vyjasníme. Já jsem se díval na zprávu dozorčí komise, pokud mluvíme o Leica Gallery. A tam jsem zjistil, že jsou tam dvě obchodní smlouvy, jedna na 1 000 korun a jedna na 1 500 korun. Takže za osm let najdeme dvě obchodní smlouvy mezi Leica Gallery a Českou televizí, nevím, jestli to bylo, že se tam natáčelo, jedna na 1 000 korun a druhá za 1 500 korun. To jsou jediné obchodní smlouvy za osm let, které na Leica Gallery byly. To je všechno, o čem se bavíme, nic víc jsem nenašel.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku bude reagovat pan poslanec Lubomír Volný. A do stenozáznamu, paní poslankyně Červíčková ruší omluvu, jelikož je zde. Pan poslanec Volný dvě minuty, prosím.

 

Poslanec Lubomír Volný: Já bych chtěl prostřednictvím pana předsedajícího poděkovat panu ministrovi kultury za to, že mi připomněl jeden z těch bodů, na které jsem ve svém úvodním příspěvku nestihl zareagovat. Ano, Leica Gallery neplatila České televizi za reklamu. Leica Gallery tuto reklamu dostávala zdarma. Dneska jsem se od vás nově dozvěděl, že možná za 2 500 korun. Jaká je skutečná hodnota reklamy, kterou dostávala zdarma společnost, jejíž majitelkou je manželka generálního ředitele České televize, se dozvíme až v případě zpracování nějakého jasného znaleckého posudku. Do té doby já to vidím jako střet zájmů, kdy pomocí metody product placement ve vysílání České televize získávala firma manželky generálního ředitele České televize neoprávněné plnění zdarma. A vidím v tom jasný střet zájmů, protože Rada České televize nikdy nepotvrdila, že o tomto střetu zájmů byla informována. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní zareaguje pan ministr kultury Zaorálek a připraví se na faktickou paní poslankyně Nevludová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Ano, ale já jsem četl informaci, a teď mě opravte, jestli se mýlím, že rada říká, že o tom vždycky informaci měla. Není pravda, že nebyla informována. A rozumíte, je to za osm let. Já jsem v té galerii jednou byl, takže si ji vybavuju. Běžte se na to podívat. To je malá fotografická galerie, poměrně známá v Praze. Patří mezi takové ty čtyři. Paní pana Dvořáka, pokud vím, tam už pracovala dlouho předtím. A běžte se podívat a řekněte si, kolik se tam točí peněz. To je trochu legrační. To není žádný byznys. To je malá fotografická galerie. A smlouvy, o kterých jsem mluvil, mluví za všechno, jedna za 1 000, jedna za 1 500.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní mám tři faktické poznámky, takže paní poslankyně Nevludová, pan předseda Volný a pan poslanec Plzák. Paní poslankyně, máte slovo, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Ivana Nevludová: Děkuji za slovo. Trošku si ujasníme ty vlastnické vztahy. Společnost Leica Gallery vlastní společnost LGP Services a tam to má pan Dvořák napůl s manželkou, každý je vlastníkem 50 %. Možná se ještě nestačili sejít, protože já jsem se dívala do Sbírky listin, jaké tam mají výkazy zisků a ztrát a rozvahy. Chybí jim tam rozvaha za 2018, výkaz zisků a ztrát, takže asi ještě neuspořádali doma valnou hromadu. Nicméně při dalším zkoumání jsem taky zjistila, že pan Dvořák by měl možná vyměnit svoji paní účetní, protože tam dochází ke kopírování přílohy z roku na rok a v roce 2017 paní účetní ani nepřekopírovala hlavičku, jsou tam i nějaké údaje, které tam zůstaly z roku 2016. Takže to asi tak jen pro pobavení.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku... Pane ministře, budete muset chviličku počkat, protože je tady nejdřív pan poslanec Volný, pan poslanec Plzák a pak tedy pan ministr. Takže pan poslanec Volný na faktickou, připraví se pan poslanec Pavel Plzák. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Volný: Děkuji. Já bych chtěl požádat vaším prostřednictvím, pane předsedající, pana ministra kultury, aby nám teď odcitoval z toho záznamu, který má k dispozici z toho našeho semináře, kde a jak byl dotázán pan generální ředitel o tom, jestli informoval o střetu zájmů Radu České televize. A chtěl bych, aby mi tady odcitoval přesně, kdy došlo k tomu a kým, že Rada České televize potvrdila, že byla oficiálně informována o střetu zájmů generálního ředitele. Máte to k dispozici, neustále tím argumentujete, tak já bych vás chtěl poprosit, abyste mi to teď přečetl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Jinak ministra můžete oslovovat přímo, poslanci se oslovují prostřednictvím předsedajícího. Takže ministr nás poslance a poslanec ministra může oslovovat přímo. Takže nyní pan poslanec Pavel Plzák.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji. Pan kolega Volný řekl to, co jsem chtěl říct já. Vždyť tam byla spousta svědků, která byla svědkem toho, že na přímý dotaz, zda byl informován předseda rady a ostatní radní, zda ví o tomto střetu zájmů, tak pan předseda rady řekl - já jsem o tom někde slyšel. Ale na přímý dotaz řekl, že informován nebyl. A všichni, co na tom semináři byli, to můžou dosvědčit.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní pan ministr, prosím.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Já řeknu jenom jednu věc, která mi připadá zásadní. Když jsem se díval, tak informace z těch výročních zpráv Leica Gallery znamenají, že galerie realizuje každý rok navzdory všemu sponzoringu půlmilionovou ztrátu. Takže má půlmilionovou ztrátu každý rok navzdory sponzoringu. Já myslím, že by nám tohle mohlo docela stačit.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Další faktickou poznámku tady zatím nemám. A naskočila. Takže pan poslanec Lubomír Volný. Pane poslanče, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Volný: Já bych jenom chtěl říct, že s půlmilionovou ztrátou dokázali běžně hospodařit velice úspěšní podnikatelé, kteří si uměli tu půlmilionovou ztrátu zařídit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní tedy nemám další faktickou poznámku, proto dávám slovo panu poslanci Lubomíru Španělovi a připraví se pan poslanec Milan Feranec. Pane poslanče, prosím, máte slovo. Po panu poslanci Španělovi se připraví pan poslanec Janulík, protože se přihlásil na faktickou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Lubomír Španěl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já ještě než se pustím do toho, co jsem si připravil, tak budu taky krátce reagovat na pana ministra Zaorálka, který už ve svém dopoledním vstupu říkal, že Česká televize je rarita v počtu kanálů. Ale pane ministře prostřednictvím pana předsedajícího, ptal se někdo koncesionářů, kolik chtějí zřídit vůbec kanálů? Dobře, tak jim zřiďme 20 kanálů a koncesionářský poplatek bude 1 000 korun měsíčně. Můžeme nařídit cokoli a pak donutit zákonem lidi to platit. Takže takhle bych to neviděl. Dneska je takový přetlak kanálů, že nevím, proč by měla mít Česká televize více a více kanálů.

A teď k věci. Dámy a pánové, dovolte mi, abych také něco řekl ke zprávám České televize, obzvláště ke zprávě o hospodaření, a to na základě dojmů právě z proběhlé konference nebo setkání se zástupci České televize, vedené generálním ředitelem, a bylo tam několik zástupců rady pro televizní vysílání.

Otázek padalo mnoho, přeskočím všechny, které se zabývaly jistě velmi zajímavým večírkem v Karlových Varech pořádaným za peníze koncesionářů nebo třeba různými střety zájmů a podezřelými vazbami na některé firmy. Mě osobně zaujala jiná z nich. Ne že by ty ostatní byly bezvýznamné, to ani náhodou, ale je to na jinou, obsáhlejší debatu. Ta otázka padla v průběhu debaty a zněla zjednodušeně asi takto: Jak vlastně vzniká taková zpráva o hospodaření České televize, něco jako časová osa? Po pravdě řečeno, na otázce samotné by nebylo nic zvláštního. Zajímavá byla odpověď, kterou pověřil předseda rady jiného kolegu, jméno sice vím, ale nyní není podstatné. Řekl to přibližně takto: Management České televize vždy připraví osnovy zprávy. - Uznejte sami, že již toto zní velmi věrohodně.

Nezůstalo však jen u osnovy. Management České televize poskytne čísla, to tak nějak vyplynulo z diskuse, takto to přesně řečeno nebylo, ale abych to prostě přiblížil. A nakonec management doplní i texty do zprávy. To řečeno bylo úplně přesně. Rada to údajně diskutuje a připomínkuje. V ten moment jsem zpozorněl a neubránil se podezření, že tady něco nehraje. Toto že má být kontrolní orgán, který dohlíží na instituci, která hospodaří s miliardami? Mě když jako živnostníka kontroloval například finanční úřad, tak po mně žádné osnovy nechtěli. Tvrdě mi prověřili účetnictví, a pokud našli chybu, tak mě nemilosrdně pokutovali.

Pak ještě zazněla ze sálu další otázka, nebo spíš výzva na přítomné členy rady, aby každý stručně popsal svůj podíl na zprávě o hospodaření. Všichni, kdo tam byli, tak víte, že radním se do toho zjevně moc nechtělo, ale po nějaké chvíli se do toho nesměle pustili. Hodně odpovědí bylo ve stylu: Mám v radě jiné úkoly, spíše k činnosti. Upřímně, ono se to dá pochopit, v radě většinově nejsou ekonomové. Ale proč tedy vydávají tyto zprávy za svoje dílo? Kdo tyto zprávy skutečně vypracovává, jsme se za celý den v podstatě nedozvěděli.

Nyní jsem měl takovou větu, kterou mi kolega cenzor vyřadil. Já ji řeknu právě na základě projevu pana Faltýnka, když už se usmíváte. Vy jste říkal, že taková rada studuje zprávu o hospodaření 20 minut -

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Oslovujte se prosím jako poslanci vzájemně prostřednictvím předsedajícího.

 

Poslanec Lubomír Španěl: - prostřednictvím pana předsedajícího. A já jsem sám členem volebního výboru, a odpustí mi předseda Standa Berkovec, že řeknu, že my se tou zprávou zabýváme no dobře, budiž, dvě hodiny, myslím, že ne. Takže ano, teď řeknu tu větu. Ptám se: Jsou tyto zprávy fraška, aby se vlk nažral a koza zůstala celá?

Dámy a pánové, uvědomujete si, že Česká televize hospodaří s penězi koncesionářů, tedy s penězi většiny občanů České republiky? Pro pana profesora Válka prostřednictvím pana předsedajícího - domácností. Tito občané platit musejí, protože jim to ukládá zákon. Otázkou je, zda samotná rada má na to, aby ohlídala hospodaření s těmito penězi za občany tak, jak jí velí zákon. Proč jsem měl já a mnozí další přítomní na semináři pocit, že ředitel ČT a předseda rady hájí stejnou branku? Jako by ani nešlo o kontrolu a kontrolovaný subjekt. Ptám se: Nenazrál čas pověřit kontrolou hospodaření České televize Nejvyšší kontrolní úřad? Nenazrál dokonce i čas změnit způsob financování veřejnoprávních médií?

Co říci závěrem? Ano, otázek padlo mnoho, odpovědi buďto žádné, nebo vyhýbavé. Mě osobně seminář nepřesvědčil, a proto zprávy o hospodaření ČT nepodpořím. A pevně věřím, že odvahu najdou i další poslanci napříč Sněmovnou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl pan poslanec Španěl. A nyní tady mám přihlášky na tři faktické poznámky. Takže nejprve pan poslanec Janulík, připraví se pan poslanec Volný a potom ještě pan poslanec Dolínek. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Dobrý večer, kolegové. Tak já jsem na semináři nebyl, ale taky jsem si samozřejmě přečetl ty záznamy. Nebyl tam ani pan ministr Zaorálek, ale mně s veškerou úctou připadá úplně komické, že pan ministr tak super dělá advokáta nějaké takové pidigalerii tady někde - to je jeden pohled na věc.

Z mého fochu, což je gynekologie, řeknu: Říkáte, že galerie měla ztrátu a tak a že to není zas až takový střet zájmů. No ten buď je, anebo není. Žena buď je těhotná, nebo není těhotná! Prostě nemůže být málo těhotná, nebo hodně. Prostě buď je, nebo není. Toto je střet zájmů, jako že opravdu par excellence. A vůbec nechápu, že generální ředitel, který, já si tedy myslím, že je docela chytrý chlap, proč takovou blbinu vůbec dělá. Proč? Proboha, má to zapotřebí? zní moje otázka. Proč dělá takovou, vždyť to je tak triviální dohledatelná věc. A na druhou stranu vy říkáte, však oni tam patnáct set korun a tak. No já bych chtěl mít takovou reklamu a takový product placement na tu moji pidifirmičku jednomužnou v České televizi. To bych se tedy prohnul. To by praskly tři moje roční obraty na to, abych to tam dostal.

Takže já si myslím, že už je zbytečné to rozšlapávat, že prostě věc je jasná. Tady se bavíme přece jenom o těch penězích, o ničem jiném, o té výsledovce. Já jsem taky řídil nějaké organizace. A když se podívám na tu výsledovku - no přátelé, já bych chtěl mít takový vegáč, jako má pan ředitel Dvořák, a řídit sedmimiliardový rozpočet, jako že lala a nikdo mě moc nekontroluje a já si tam budu dělat, co chci. To je prostě sen každého manažera v takovém státním či polostátním podniku, že máte takto zajištěné příjmy, ty vám prostě chodí, protože my to všichni musíme zaplatit, protože na to je zákon. A pak - (Upozornění na čas.) A tak dál.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Lubomír Volný a připraví se pan poslanec Petr Dolínek. Dále pan poslanec Martínek, pan poslanec Kobza. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Volný: Děkuji. Já bych chtěl panu kolegovi Janulíkovi poděkovat, protože mi krásně připravil půdu. Na druhou stranu bych ho chtěl varovat, aby se nestal obviněným v kauze předsudečné nenávisti, protože Brusel nám možná hodně rychle vysvětlí, že otěhotnět může i muž. A možná že i jenom částečně.

Nicméně abychom všichni věděli, o čem se tady všichni bavíme, tak já vám přečtu Kodex České televize čl. 22.1. Střet zájmů zaměstnanců a externích spolupracovníků České televize je nepřípustný. Osoby pracující pro Českou televizi musí vyloučit, aby osobní zájem ovlivňoval vysílání nebo nevysílání určitých sdělení či pořadů. Každý, kdo by se mohl vystavit pochybám, pochybám o střetu zájmů v určité otázce, je povinen tuto skutečnost oznámit svému nadřízenému a vyčkat jeho rozhodnutí. Generální ředitel v případě své osoby o takovéto skutečnosti informuje Radu České televize a vyčká jejího doporučení. - Kde je to doporučení? Střet zájmů nastává již tehdy, jestliže mohou vyvstat pochybnosti, jestliže mohou vyvstat pochybnosti o nestrannosti nebo předpojatosti osoby podílející se na přípravě obsahu pořadu, lhostejno zda mezi diváky, či subjekty, o kterých jsou získávány informace. Pochyby o nestrannosti nebo předpojatosti vznikají zejména, když určitá osoba získává informace - ne, moment - když určitá osoba členským, smluvním nebo konfliktním poměrem případně od takového subjektu přijímá nebo přijímala určité výhody či požitky nebo se jinak účastnila na jeho činnosti. Uvedené spojení nastane také tehdy, jestliže se může týkat bezprostředního lidského okruhu člověka podílejícího se na přípravě zprávy. Například rodinní příslušníci, životní partner, popř. nejbližší členové.

Takže já bych chtěl vědět, kde ve výročních zprávách České televize je uvedeno rozhodnutí o doporučení Rady ČT směrem ke generálnímu řediteli ČT (upozornění na čas), který informoval o svém střetu zájmů.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Dolínka a připraví se pan poslanec Martínek na faktickou poznámku. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Já vždycky lituji manželky těch politiků, manažerů a ředitelů, že asi kdyby dělaly uklízečky, je to jediná práce, aby to všechny uspokojilo. Protože paní Witowská byla na paškále, když její manžel dělal šéfa Dopravního podniku v Praze, jestli má právo vůbec dělat rozhovory. A myslím, že nikdo paní Witowskou jako profesionálku nemůže zpochybnit. Moje žena svého času byla řadu let tisková mluvčí České spořitelny, když jsem byl aktivní na městě a město tam mělo miliardy, dopravní podnik miliardy. Já nevím, jestli moje žena, tisková mluvčí, mohla zabezpečit, že ty miliardy tam Praha měla. Měla je tam přede mnou, má je tam po mně a mohl tehdy někdo přijít a říct satr, ta jeho tisková mluvčí tam zabezpečila ty miliardy. Myslím, že tady každý potvrdí, že to je úplná hloupost. Těžko.

Tak já jenom říkám, že partnery těch, co jsou v těch veřejných funkcích, velmi lituji, protože pak se dostáváme do takové situace, kde jsme, byť chápu, že nějaký formalismus, má být naplněn. Jestli nebyl, je to potřeba řešit, ale nechme prosím stranou především ty partnery, kteří často nějakou práci potřebují dělat, protože my neplatíme ty partnery v platu těch manažerů.

A co se týká toho, co zde zaznělo od pana kolegy Španěla. Víte, ty zprávy jsou ve výboru projednávány tak dlouho, dokud je chtějí členové výboru projednávat a mají dotazy. Pan Španěl tady aktuálně promluvil déle než za celý svůj pobyt ve výboru za dva roky. Tak jenom abychom si představili, jak to vypadá. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení na faktickou pana poslance Tomáše Martínka.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Já bych chtěl využít té příležitosti, že tady máme takové odborníky na střety zájmů, jako je pan poslanec Janulík. A možná bych se tedy zeptal, abych dostal to objasnění, když už tady máme to hnutí ANO a pana Janulíka, jestli si myslí, že je střet zájmů, když máme třeba premiéra země, jehož firma, jíž je beneficientem, je absolutně nasátá na absolutní množství ministerstev v České republice a v České republice využívá zakázky, dosazuje lidi, kam potřebuje, kteří rozhodují o těch zakázkách. Jestli tohle je náhodou střet zájmů, nebo není. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Jiřího Kobzu a připraví se pan poslanec Lubomír Volný, zatím poslední dvě faktické přihlášky, které tady mám. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Jako člověk, který měl malou firmu a podnikal prakticky od roku 1992, když jsem se vrátil do Čech, tak mě tady na informacích, které jsem tady slyšel, zarazila jedna věc. A sice pakliže Leica Gallery dostávala prostor na reklamu za velmi přátelskou cenu, tak by mě moc zajímalo, co na to říkala Finanční správa. Protože vím, že veškeré služby, které dáváte do svého účetnictví, musí být za přiměřenou cenu, a pakliže nejsou, tak potom do výše přiměřené ceny se to dodaňuje. A to, co tady slyším, pakliže ty informace se samozřejmě zakládají na pravdě, tak se musím přiznat, že mě docela překvapuje, protože aspoň co se týče mého podnikání, s námi se Finanční správa moc nepárala a tam jsme opravdu každou věc museli dokládat a každá věc musela být dodaněna. Takže mě tohle opravdu překvapuje. A pakliže vycházíme z Finanční správy, která de facto kryje daňové úniky, tak potom kde to jsme, pánové a dámy? Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Luboše Volného na faktickou.

 

Poslanec Lubomír Volný: Já bych chtěl vaším prostřednictvím, pane předsedající, k panu kolegovi Dolínkovi. Já se tady nesnažím žádným způsobem informovat o střetu zájmů manželky generálního ředitele České televize. Já informuji o střetu zájmů generálního ředitele České televize, o kterém on prokazatelně neinformoval Radu České televize, protože jak jsme si četli, muselo by existovat doporučení řešení této situace od Rady České televize směrem ke generálnímu řediteli České televize a měl by existovat, já to tak vnímám, jasný a oficiální dokument, kterým se prokazuje, že generální ředitel informoval o tomto svém střetu zájmů - ne o střetu zájmů své manželky, ale o tomto svém osobním střetu zájmů - Radu České televize, která k tomu měla vydat doporučení.

A zbytek toho svého času využiji k tomu, abych požádal kolegy ze strany pirátské, kteří jsou specialisty na střet zájmů, jak se nám tady snaží prokázat téměř v každém svém vystoupení. Mají image protikorupční strany, jejímž heslem bylo "Pusťte nás na ně", i když třeba mnohdy v Praze dneska to vypadá spíš jako "Pusťte nás mezi ně", což se vám povedlo. A já vás prostě žádám, abyste nebyli pokrytci, a když vidíte a slyšíte tady informace o tom, že dochází ke střetu zájmů a že dochází k potenciálně korupčnímu chování, abyste nechránili Českou televizi jenom proto, že je s vámi ideologicky spřízněná. Abyste byli stejně objektivní a měřili všem stejným metrem. Prostě dělejte si svou práci, jakou byste dělali vůči premiérovi této země. Pokračujte v obojím. Mě nevadí ani jedno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní o faktickou poznámku požádal pan místopředseda Tomio Okamura. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já zareaguji na pana poslance Dolínka z ČSSD, aby tomu všichni rozuměli, protože to video si vychutnáme, až ho budeme šířit.

Vy jste říkal a chlubil jste se, poslanec Luboš Španěl z SPD vystupuje méně než vy na výboru, nebo tak něco podobného, to není důležité, tak jste to říkal, a že vidíme, jak to je ohledně práce. Tak já tady říkám - já vystupuju mnohem častěji než všichni poslanci ČSSD! Takže to vidíme, jak to je s tou vaší prací! Nepracujete tady asi tím pádem vůbec, podle vašich poměrů!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. (Hluk v sále.) Pane místopředsedo, vyvolal jste další faktickou poznámku pana poslance Petra Dolínka. Prosím o klid ve Sněmovně. Před kolegou Ferancem se o faktickou poznámku přihlásil pan Petr Dolínek. Máte slovo. Pokud chcete diskutovat z lavice, tak vás budu muset vykázat do předsálí.

 

Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. To mě mrzí, pane místopředsedo prostřednictvím pana předsedajícího, že došlo k nedorozumění možná. Já jsem nehodnotil práci jednotlivých členů. Myslím, že pan předseda Stanjura zde i poměrně explicitně včera nebo předevčírem řekl, jak je to s hlasováním procedurálním, a hrát si na ty statistiky, že to je takový nesmysl. Já jsem zastánce toho, že statistiky opravdu nevykazují činnost poslance.

Já jsem pouze řekl, že když tady pan poslanec Španěl oznámil, že se takřka těm zprávám nevěnujeme, že to je formalismus na výboru, tak jako zpravodaj jsem řekl, že se jim věnujeme jenom tak dlouho, dokud jsou k tomu dotazy, dokud se k tomu diskutuje, a následně pan předseda Berkovec nechává hlasovat. A projev pana kolegy Španěla ke zprávě zde byl obsáhlejší než na výboru. Kdyby pan kolega Španěl tyto otázky otevíral na výboru, tak se mohlo stát, že se třeba projednávání zprávy přerušilo, ten váš formalismus, jak to nazýváte, by se neděl, jak vy se cítíte, a já se tak necítím, protože mně bylo vždycky na všechno odpovězeno, a mohla se třeba za měsíc nebo za čtrnáct dní projednávat ta zpráva dále, a že by se zodpověděly dotazy, které vy zde kladete, že jsou obtížné.

Ale víte, ten výbor má ještě jednu zásadní roli. Na tom výboru sedí jak management, tak Rada České televize. Takže tam se opravdu dá jít k meritu věci. Zde sedí zpravodajové, kteří znají velmi dobře ty zprávy, ale nejsou zaměstnanci té instituce ani nejsou v radě a nemohou znát veškeré postupy. Je zde ministr, který reaguje v rámci svých znalostí a možností, ale proto jsou ty výbory a proto výbor něco doporučuje.

Takže to byla moje reakce. A s panem Okamurou se měřit nechci, protože přece jenom on má vždycky velmi brilantně ta vystoupení připravena předem a takto já nefunguji. Každý máme svůj přístup k věci.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s faktickou poznámkou chce zareagovat pan Lubomír Španěl. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Lubomír Španěl: Pane Dolínku prostřednictvím pana předsedajícího, když jsem zahájil svou řeč, tak jsem řekl, že mám úplně nové dojmy, poznatky a informace právě z proběhlého semináře. To, nakolik považuji projednávání na výboru nebo v radě za formální, berte asi tak, že žádný, žádný z nás, ač neodborník, není schopen za žádný půlden ani za hodinu vyhodnotit hospodaření za sedm miliard, prosím vás. A kdy já mluvím, nechte na mně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní ještě vidím jednu faktickou poznámku, pan poslanec Roman Kubíček. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji, pane předsedající. Ta debata mě už trošku začíná unavovat, protože se nám místo zprávy o činnosti a hospodaření České televize zvrhla v to, který poslanec pracuje více či méně. Já bych jenom upozornil na dvě okolnosti, které můžeme udělat v této Poslanecké sněmovně.

Máme zde zaparkované dva tisky, tisk 360 a 229, což je změna ústavního zákona ve vztahu k Nejvyššímu kontrolnímu úřadu. A kdyby Nejvyšší kontrolní úřad mohl kontrolovat hospodaření České televize - a já nepředjímám, jestli s pozitivním, nebo s negativním výsledkem - tak bychom zde takovéto debaty nemuseli vést. Já upozorňuji na to, že kdo se seznámil s jakoukoliv zprávou Nejvyššího kontrolního úřadu, vždy byla přesná, přehledná, byť se ne každému líbila, a já trvám na tom, že pokud umožníme rozšíření pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu, nebudeme muset řešit takovéto situace, a myslím, že nám poděkuje i generální ředitel České televize. Děkuji. (Potlesk v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s další faktickou poznámkou, zatím poslední, pan poslanec Petr Dolínek. Pane poslanče, máte slovo, zatím poslední faktická, kterou tady mám. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Dolínek: Já se omlouvám. Není to ke zprávám, ale k systému, jak mluvil můj předřečník. Sociální demokracie by uvítala, kdybychom například na příští týden zařadili tisk 360. On není v pořadu této schůze, ale můžeme ty tisky zařadit ve výjimečných případech. On naplňuje všechny potřeby, které jsou, protože před druhým čtením prošel výborem, to znamená, že se v tuto chvíli o tom můžeme bavit. Ale nejhorší jsou narychlo spíchnuté věci, proto myslím, že bychom takto mohli konat, ale lepší bude mít na listopadovou schůzi všechno řádně připraveno. Myslím si, že je potřeba říct, že shoda zde je, ale je potřeba říct, aby na ten zákon ten čas byl. Takže doufám, že to budou vnímat všechny kluby, stejně jako ČSSD, jako prioritu, tak abychom ten zákon v nejkratších možných termínech odbavili natolik, aby opravdu mohla Česká televize a přes 5,5 mld. ročně z peněz daňových poplatníků být kontrolováno NKÚ. V tom rozpor, doufám, napříč Sněmovnou aktuálně není.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě jedna faktická poznámka pana poslance Romana Kubíčka. Prosím.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo. Budu velmi stručný. On prošel kontrolním výborem, je vypořádán včetně pozměňovacích návrhů a splnili jsme to, co jsme všem stranám slíbili. Nicméně je ještě zaparkován v ústavně-právním výboru, proto netrvám na zařazení příští týden, ale preferoval bych zařazení na příští řádnou schůzi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Tak jsme si vyjasnili NKÚ a můžeme pokračovat vystoupením pana poslance Milana Ferance. Připraví se paní kolegyně Gajdůšková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych se chtěl v příspěvku vrátit k výroční zprávě o hospodaření. Já doufám, že můj příspěvek nevyvolá tolik faktických poznámek, a to jenom z úcty k těm, co budou mluvit ještě za mnou, nicméně pokud vyvolá, velmi rád odpovím.

Debata o hospodaření České televize se vede na jednu základní otázku: Je, nebo není rozpočet České televize vyrovnaný? Od rána to tady slyšíme. Jaká je odpověď? Když to vezmu z účetního hlediska, neboli de iure, on vyrovnaný je, neboť náklady se rovnají výnosy, schválně říkám náklady, výnosy, ne příjmy, výdaje, to je jiná kategorie. Ale fakticky on vyrovnaný není. To tvrdím já. Není vyrovnaný. A dokonce tento způsob hospodaření může vést k tomu, že v nějakém krátkodobém horizontu bude mít Česká televize problém. Zásadní problém.

Já vysvětlím, proč to tvrdím. Nemám to ze žádného auditu. Podíval jsem se na rozvahu a výsledovku společnosti, pro ty, co to neznají, jsou to ty tabulky ve výroční zprávě o hospodaření na straně 105 až 109 v roce 2016, a tam jsem si našel jednoduchá čísla. Porovnával jsem výše investic vůči odpisům od roku 2016, 2017, 2018.

Platí takové základní pravidlo, říká se tomu prostá reprodukce, to znamená, že investice by měly být ve výši odpisů. A když se podívám, jaký je trend, v roce 2016: odpisy 733 mil. korun, investice 522 mil. korun - 75 %; v roce 2017 756, 415 - 54 %; v roce 2018 786, 401 - 51 %. Klesá. A víme dobře, že odpisy, i když jsou účetním nákladem, jsou z hlediska cash flow příjmem, to jsou čisté peníze, které dostávám. Nemuselo by to vadit v případě, že investice musela být odložena, něco se nepodařilo vysoutěžit, nezískali jsme stavební povolení, ale potom rozdíl mezi výší investic a odpisy by musel jít do finančního majetku, musel by se zvýšit finanční majetek. Kde jinde, když jsou to peníze cash, je to příjem, kde by měly skončit? Ale problém je v tom, že finanční majetek, to je dlouhodobý, nebo krátkodobý, klesá. V roce 2016 2 mld. 670 mil. korun, v roce 2017 2 mld. 340 mil. korun, v roce 2018 1 mld. 925 mil, v roce 2019 1 mld. 217 mil.

Na základě těchto logických čísel a logické ekonomické úvahy já tvrdím, že rozpočet není fakticky vyrovnaný a tento způsob hospodaření může způsobit problém, který bude muset sanovat buď nějaká injekce ze státního rozpočtu, anebo nějaké drastické zvýšení koncesionářských poplatků. Tento můj předpoklad by nemusel platit, pokud by platily dvě podmínky, nebo jedna z nich. První podmínka, že čísla, která jsem si vytáhl z výsledovky, z rozvahy, nejsou pravdivá. To nepředpokládám. Ověřil to auditor, Ernst & Young, to asi ne. Druhá podmínka, kdy by to neplatilo, že běžné ekonomické zákony neplatí v České televizi. To taky nepředpokládám. Je to veřejnoprávní instituce, ale stále je to firma - náklady, výnosy.

Takže znovu opakuji, z tohoto pohledu skutečně ta společnost žije z podstaty, z toho nastřádaného finančního majetku, který tam byl. Ale Česká televize hospodaří s penězi koncesionářů, s penězi veřejnosti. A veřejnost si prostřednictvím Sněmovny zvolila orgány, které ji mají kontrolovat. Jsou to poslanci, je to volební výbor, je to Rada ČT. Zpráva o hospodaření je důležitá věc, ale ta říká, jak jsme v minulosti utratili peníze. Důležitější, a to všichni, kteří jste se pohybovali trošku v ekonomice, v podnikání, víte, je rozpočet, jak můžeme ty peníze utratit. Rozpočet České televize schvaluje Rada ČT. Já vám to ukážu (názorně ukazuje příslušný materiál), takhle vypadá rozpočet, je to veřejně dostupný materiál, který schvaluje rada, a na základě něho potom Česká televize hospodaří. Je to 34 stránek, to je pěkné. Problém je, že je hodně textu, hodně grafů, málo čísel, velmi málo čísel, deset velmi, velmi skromných tabulek. Když se podívám, shrnutí rozpočtu na 14 řádků, výnosy z podnikatelské činnosti asi 9 řádků, rozpis provozních režijních nákladů 29 řádků, rozvaha takhle velké firmy je na 14 řádků a výsledovka v rozpočtu, v tom podkladu pro schvalování, je asi na 8 řádků. To každý živnostník nebo s. r. o. to má skutečně složitější. A já vzhledem k tomu, že rozpočet je o 6 mld. 670 mil. nákladů, bych se neodvážil schvalovat rozpočet, o kterém vím tak málo. Schvaloval jsem ve svém životě desetinové, setinové rozpočty firem, ale určitě jsme se tím zabývali daleko víc. Daleko víc.

Já zase musím pochválit Radu ČT, že se chová transparentně. To je pravda. Já jsem si dokonce našel zápis, kde projednávají rozpočet. Je to zápis z 12. 12. 2018 a je tam tedy i zvukový záznam. Poslechl jsem si ho, bylo to velmi zajímavé. A pro mě bylo šokující zjištění, že Rada ČT projednává rozpočet 6, 67 mld. korun 25 minut - konec, tečka, stačí. (Důrazně.) 25 minut, z toho diskuse, kde se ptal jeden radní, 6 minut. Možná jsou géniové. Já bych to nikdy takhle nedokázal. Možná jsou géniové. A teď co s tím?

Tady kolega Faltýnek říkal: přestaňme se zabývat minulostí, zprávy o hospodaření, to už je zaúčtováno, to už je utraceno, pojďme se bavit o budoucnosti, jak to můžeme udělat lépe, nebo co můžou volení zástupci koncesionářů udělat trošku líp, ať je alespoň nějaká kontrola. Já jsem si nad hospodařením, vůbec neřeším činnost, proto jsem si dovolil připravit doprovodné usnesení k Výroční zprávě o hospodaření České televize v roce 2016. Potom se k němu přihlásím v podrobné rozpravě. A to usnesení by znělo:

"Poslanecká sněmovna

I. vyzývá volební výbor, aby při projednávání Výroční zprávy o hospodaření České televize v roce 2018 a dalších letech

a) se důkladně zabýval rozborem hospodaření České televize včetně jednotlivých nákladových položek;

b) i za využití služeb externího poradce nezávislého na České televizi analyzoval dlouhodobou udržitelnost hospodaření České televize, a to bez nutnosti zvyšování koncesionářských poplatků;

c) požádal Radu České televize, aby prověřila dodržování zákona o zadávání veřejných zakázek ze strany České televize;

II. doporučuje Radě České televize, aby při schvalování rozpočtu na rok 2020 a další roky důkladně a s péčí řádného hospodáře prověřovala jednotlivé nákladové položky rozpočtu, a to za účelem efektivního využití finančních prostředků získaných od koncesionářů."

Je to určitý apel na námi zvolené zástupce, zástupce veřejnosti, aby skutečně při projednávání tak zásadních věcí tomu věnovali pozornost, protože, vážení radní ČT, já si skutečně myslím, že 6 miliard 670 milionů korun českých peněz koncesionářů stojí za víc než za dvacet pět minut. (Tleskají někteří poslanci hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Milanu Ferancovi. Vyvolal jednu faktickou poznámku pana poslance Pavla Plzáka. Ještě než mu udělím slovo k faktické poznámce, konstatuji, že se na několik minut nebo desítek minut omlouvá pan ministr kultury, který jde zahájit světový festival spisovatelů a těší se, že se vrátí do plné rozpravy. Takže mu přejeme úspěch při zahajování. A pan kolega Plzák má slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji. Já mám opravdu faktickou poznámku k vystoupení předřečníka. Kdo jste byl na tom semináři, tak víte, a je to zcela v rozporu s tím, co nám tady řekl kolega Feranec, a já mu věřím, protože to tady řekl fundovaně, že majetek klesá. Pan generální ředitel nám tam, a myslím, že dvakrát, řekl, že majetek České televize stoupá. Takže buď jsou špatně ta čísla ve výroční zprávě, anebo nám pan generální ředitel lže. To je jedna věc.

A druhá věc. Přiznám se, já jsem nezkoumal záznamy z jednání rady. A taky mě velmi zarazilo, že ta rada se zabývá tak důležitou věcí jenom dvacet minut. Mě by zajímalo, jestli to tady někdo víte, jakou dobu se zabývala rada projednáváním těch výročních zpráv. A jestli to bylo taky takhle krátkou dobu, tak je to podezřelé, protože panu generálnímu řediteli za dobu jeho působení, jestli to nevíte, přiřkli mimořádné odměny ve výši 14,5 milionu korun. Jestli po tak krátké době projednání ta rada přisuzuje takové to peníze, tak je to pro ni opravdu ostuda. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě jedna faktická poznámka pana poslance Romana Sklenáka. A ještě než dojde k pultu, konstatuji omluvu pana kolegy Ivo Vondráka mezi 19.30 a 21.00 z důvodu jednání. Máte slovo k faktické poznámce, pane poslanče.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Ono asi nemá příliš smysl reagovat na ta vystoupení, ale přece jenom alespoň na to poslední. Když kolega Plzák řekl, že Rada České televize se zabývala projednáním výroční zprávy velmi krátce, tak to je absolutní nepochopení. Rada České televize tvoří tu výroční zprávu. Jestli bylo nějaké zasedání finální, kde ji schválili, a to trvalo nějakou krátkou dobu, to jistě mohlo být, ale samozřejmě předtím tu zprávu museli vytvořit. A jistě, tak jak zaznělo mnohokrát i od radních, tak nad tím strávili desítky hodin. A stejně tak je to s tím projednáváním rozpočtu. To je, jako když my tady dostaneme nějaký tisk, tak ho studujeme v kanceláři, doma, konzultujeme, a pak tady na plénu ho projednáváme a třeba je to projednání velmi krátké. Ale nedá se říct, poslanci se nějakým tiskem zabývali dvě minuty, tak se na to vykašlali.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Sklenákovi a pokračujeme faktickými poznámkami kolegy Plzáka, Ferance a Volného. Tak nejdřív pan kolega Plzák s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Plzák: Pane kolego Sklenáku prostřednictvím pana předsedajícího, vy jste mě neposlouchal. Já jsem řekl, že rozpočtem se zabývali podle údajů pana kolegy Ferance dvacet minut, takže by mě zajímalo, jakou dobu, když přiřkli takhle velké mimořádné odměny panu generálnímu řediteli, jestli to někdo víte, se zabývali tou tvorbou výročních zpráv. To je všechno, co jsem řekl. Neposlouchal jste mě.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana kolegy Ferance. Ten ji ruší, v tom případě pan kolega Lubomír Volný. Připraví se k faktické poznámce pan kolega Ferjenčík. Paní kolegyně Gajdůšková stále čeká. Máte slovo k faktické poznámce, pane poslanče.

 

Poslanec Lubomír Volný: Děkuji, pane předsedající. Jenom bych předchozímu předřečníkovi vaším prostřednictvím. Nám na tom semináři bylo řečeno, že Rada České televize tvoří svou zprávu po částech podle specializace jednotlivých radních, což znamená, že nepracovali kolektivně na tvorbě celé té zprávy. Každý z nich dostal za úkol vytvořit část té zprávy. A já předpokládám, že opravdu tu zprávu nehodnotili jenom pár minut, jako hodnotili miliardový rozpočet. Každopádně pokud se ještě dostaví pan ministr kultury s tím stenografickým záznamem semináře, tak si to tam můžete ověřit. Rada České televize si rozdělila ty jednotlivé úkoly podle specializace jednotlivých radních a ti zodpovídali za část tvorby té zprávy. Netvořili ji v jeden okamžik a najednou.

Takže já bych docela uvítal informaci o tom, kolik minut opravdu jednali o schválení té zprávy. Protože pokud my tady máme schvalovat nějakou zprávu o činnosti a hospodaření České televize, kterou Rada České televize schválila během deseti patnácti minut, tak to by byla tedy opravdu katastrofa. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan kolega Ferjenčík s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem chtěl jenom reagovat na tu relevanci informací od pana Ferance ohledně těch dvaceti minut. Tak vláda České republiky projednávala státní rozpočet, který se zabývá 1 600 miliardami, to znamená ne šesti, ale 1 600 miliardami, maximálně tři hodiny. Takže prostě to, jak dlouho trvá to závěrečné jednání, je přece úplně irelevantní a nic to nevypovídá o tom, jakou energii ta instituce tomu dokumentu věnovala. Tam je přece daleko důležitější čas, který tomu dokumentu věnují během jeho přípravy než během poslední schůzky, na které se to formálně schvaluje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. A nyní pan kolega Vlastimil Válek a Lubomír Válek, zase s faktickými poznámkami. Paní kolegyně Gajdůšková je plná trpělivosti. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Velmi stručně. Já nemohu s kolegou předřečníkem prostřednictvím pana předsedajícího souhlasit. Není to jedno. Ty tři hodiny byly málo. Podle toho ten rozpočet vypadá.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A nyní pan kolega Lubomír Volný s faktickou poznámkou. Pane poslanče, měřím vám čas.

 

Poslanec Lubomír Volný: Děkuji. Když jsem skládal slib jako krajský zastupitel, tak k nám přijeli právníci tuším z Legislativní rady vlády a vykládali nám tam v rámci školení různé příklady, kdy Policie České republiky odstíhala celé zastupitelstvo právě proto, že si vytáhli záznamy o tom, jak dlouho zastupitelstvo jednalo ve finále o schválení nějakých zpráv. A například pro Policii České republiky bylo to, že něco bylo schváleno ve finále za několik málo minut, důvodem k tomu, aby obvinili jednotlivé členy zastupitelstva nebo zastupitelstvo celé. Takže si myslím, že pokud došlo ke schválení mnohamiliardového rozpočtu České televize v průběhu několika málo minut, tak to prostě v pořádku není. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan kolega Pavel Růžička, připraví se kolegyně Kořanová s faktickými poznámkami. Prosím, pane poslanče, také vám měřím čas.

 

Poslanec Pavel Růžička: Já bych jenom svého předřečníka doplnil, že ona policie obvinila i celé zastupitelstvo jen díky tomu, kdy jeden zastupitel řekl, že nás varuje, zastupitele, že prodáváme barák pod cenou, což je obdobné tady, kdy někdo říká, že je páchán trestný čin a že je podáno trestní oznámení, a my budeme schvalovat zprávy, tak já nevím, jestli to je v pořádku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji a nyní paní kolegyně Kořanová také s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Barbora Kořanová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych všem chtěla připomenout, že projednáváme hospodaření a činnost České televize v roce 2016, tak prosím nezmiňujte tady 2018, 2017. Sněmovna, resp. volební výbor už zprávy z roku 2016 projednal. Bohužel se nedostaly na pořad schůze, takže v podstatě my děláme věc, kterou Sněmovna zanedbala před mnoha lety. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Kořanové za vrácení do programu jednání. Paní kolegyně Gajdůšková, připraví se Ondřej Babka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, paní poslankyně, páni poslanci, na úvod řeknu, že mám opravdu důvod stát za Českou televizí jako za médiem veřejné služby. Na druhou stranu nemám příliš důvod obhajovat management České televize. Ale protože jsem nemohla být na semináři, o kterém tady je řeč, protože v té chvíli jsem měla velký diskusní panel na téma zdravotnictví a situace ve zdravotnictví, tak jsem si vyžádala informace k tomu, co České televizi je vyčítáno. A jak říkal Jan Werich, všechno je jinak proti tomu, co zde zaznívá především z úst členů SPD. Ty odpovědi samozřejmě mohou poskytnout, ale chci mluvit o něčem jiném.

Česká televize, resp. média veřejné služby, jejich nezávislost, musí být chráněny jako princip a musí to chránit každý, kdo se cítí býti demokratem. Ta nezávislost je v České republice garantována jednak mediálními radami, tím, jak jsou navrhovány a voleny, a jednak způsobem financování prostřednictvím rozhlasových a televizních poplatků, protože, kolegyně a kolegové, přece kdo platí, ten velí, ne? Jestliže si tedy média veřejné služby platíme za každou domácnost, pak Česká televize, Český rozhlas odpovídá za svou činnost jen svým divákům prostřednictvím rad. A zrušit nebo snížit poplatky za rozhlasové a televizní vysílání, tak jak to zde zaznělo už několikrát, by znamenalo, že by musela být média veřejné služby, pokud by zůstala médii veřejné služby, prostě financována jinak, pravděpodobně státem přes státní rozpočet. Debaty o státním rozpočtu jsou docela krátká linka na to, jak něco ovlivnit. Chceme tedy státní televizi? Já se přiznávám, že ne. Jiná varianta by byla privatizace, tedy financování soukromým kapitálem, vlastněno soukromým vlastníkem přímo, a pak o nezávislosti asi nemůže být řeč, protože i inzerenti si diktují skladbu pořadů, jejich zařazení atd.

K tomu je potřeba připomenout, že Česká televize má kolem jedné třetiny mediálního trhu, zbytek už dnes komerční je. Ale ta jedna třetina znamená něco jako referenční rámec. Možná by se to dalo přirovnat k něčemu jako zlaté akcii, ale já si myslím, že přesnější je to přirovnání referenčního rámce, tedy něco, s čím mohu srovnávat to ostatní, co se mi nabízí, a to především jako divák. Ale ten referenční rámec je zde důležitý i pro novináře všech ostatních médií, ať už jsou to média tištěná, či privátní televize, či něco jiného, protože pokud mám garantovány objektivní, vyvážené informace, pokud mám garantovánu kvalitu pořadů, pokud mám garantováno spektrum nabídky, tak samozřejmě i ta ostatní média se tomu musí přizpůsobit a nemohou si dovolit manipulovat či vynechávat některé věci, které by divák, občan měl dostat, měl znát.

Média veřejné služby mají jasný úkol i podle mezinárodních kritérií - zajistit objektivní a dostupné informace všem občanům. To je jedno z kritérií, jedna z podmínek toho, že se společnost, stát považuje za demokratický.

K úkolům České televize jako média veřejné služby patří nejen vysílání, ale také tvorba a výroba rozmanitých žánrů pořadů. Dovolte mi, vážené kolegyně a vážení kolegové, přečíst k tomu vyjádření, které jsem si vyžádala od těch, kterých se také týká, jak média fungují. Dovolím si přečíst vyjádření Herecké asociace, resp. jejího prezidenta pana Mgr. Ondřeje Kepky, herce a režiséra:

"Vážená Poslanecká sněmovno, vím, že v těchto dnech řešíte problematiku neschválených výročních zpráv České televize. Myslím si, že dlouhodobé neschvalování výročních zpráv České televize vede k destabilizaci této instituce, které bychom si měli všichni velmi vážit a udržovat její chod jako symbolu naší demokracie. Veřejnoprávní média jsou pilířem demokratické společnosti. Současná Česká televize jistě není bez chyb, protože to ani jinak nejde. Snaží se svým zpravodajstvím, svými zábavnými, sportovními, dokumentárními i dramatickými pořady pokrýt celé spektrum různobarevné společnosti, a tak jistě každý z nás, z vás poslanců, má někdy pocit, že něco nedělala správně, a jistě můžeme, můžete mít i pravdu. Býti však dokonalým při takto širokém záběru není ale vůbec možné. Pojďme se přenést přes naši osobní subjektivní kritiku a podpořit princip České televize, o kterou se může každý občan naší republiky opřít.

Často se hovoří o výši koncesionářského poplatku. Mohu vás ubezpečit, že neexistuje lépe vynaložených 135 korun měsíčně. Za tuto cenu jednoho oběda v běžné restauraci může náš občan vidět řadu nových českých seriálů a dokumentů, naše děti mohou celý měsíc sledovat velmi úspěšný program ČT Déčko. Kdo se chce zajímat o současné dění, sleduje denně 24 hodin zpravodajství, které se snaží být objektivní. Která z komerčních televizí bude denně vysílat živé přenosy od pěstitelů ovoce, od včelařů, reportáže z našich továren, z divadel? Která z běžných televizí bude vysílat diskuzní pořady, publicistiku na patřičné úrovni? A pokud ani to není argumentem, je zde ještě velmi úspěšný a sledovaný program ČT sport. Jak to vypadá, když podobné přenosy z hokeje a fotbalu vysílá komerční televize, vidíme už dnes.

Často cestuji a sleduji, jak vypadají veřejnoprávní televize v jiných státech. Myslím, že je málo oblastí naší činnosti, kde bychom mohli být pro ostatní země spíše příkladem. Česká televize se nemusí učit od jiných, ale naopak by se mohli jiní učit od ní. Mgr. Ondřej Kepka, herec a režisér, prezident Herecké asociace."

Kolegyně a kolegové, já souhlasím především s tím závěrem. Jako členka mediální komise Senátu jsem měla možnost nahlédnout do fungování jiných médií veřejné služby v jiných zemích a minimálně Česká televize je srovnatelná. Současně neříkám, že mne každý pořad a celé vysílání těší. Vzpomenu jenom pro oživení dva příklady. Vzpomínám si například na jednu velkou konferenci ještě v Senátu, kterou jsme organizovali spolu se Švédkami, s Rakušankami a jinou zahraniční účastí na téma ekonomických dopadů domácího násilí. Na tiskové konferenci měla vystoupit a vystupovala švédská paní velvyslankyně. Českou televizi to tenkrát absolutně nezajímalo, protože musela přenášet záznam ze soudního procesu s panem Pistoriusem. Nebudu to dále rozebírat. Příklad dvě. Organizovala jsem pro školy něco jako literární soutěž, nebo soutěž porozumění psanému textu. Všichni víme, že je to velký problém, že naši žáci, naši studenti tomu nerozumí. A když jsme to nabídli regionálnímu zpravodaji České televize, tehdejšímu, tak řekl mému asistentovi, až paní senátorka skočí z mrakodrapu, tak mi to řekněte, to mi Praha vezme. Tohle Prahu nezajímá. Takže jenom jako ilustrace. Je pravda, že to bylo dost dávno. A je pravda, že se ty věci trošku změnily.

Ale i přes tuto negativní zkušenost jsem vždycky hájila a hájit budu existenci nezávislých médií veřejné služby jako nezpochybnitelný princip a jeho garanci financováním tak, že si to platí přímo občané poplatky. Druhá věc je ale, jak se s tím, jak si to občané platí, jak se s tím hospodaří. O tom tady byla řeč velmi dlouho. Já si myslím, že musíme nastavit ale takový systém, taková opatření, aby přes zpochybňování hospodaření, přesto, že by tam případně nějaká pochybení byla, že by se přes to dala zpochybňovat důvěryhodnost média veřejné služby a útočit na jejich nezávislost. Hospodaření prostě musí být v pořádku jako transparentní a hospodárné. To je potřeba zajistit. Proto jsem také dnes podepsala návrh na možnost kontrolovat hospodaření České televize prostřednictvím nezávislého kontrolního úřadu.

Kolegyně a kolegové, v této chvíli se přimlouvám, jde-li nám skutečně o svobodu slova a jde-li nám o prostor, demokratický prostor v této zemi, abychom zprávy, které máme předloženy, schválili a bavili se o budoucnosti, jak už to tady také zaznělo.

Nezávislá média veřejné služby prostě potřebujeme. A tady z dneška jedna varující zpráva. Podle nové zprávy Evropské federace novinářů jsou média v České republice pod tlakem. Propadla se za pět let o 27 míst na 40. příčku.

A úplně závěrem, poučka z jednoho odborného semináře na téma média obecně a fungování médií. Kolegyně a kolegové, víte, jaký je rozdíl mezi médii veřejné služby a komerčními médii? Berte to v této chvíli jako řečnickou otázku. Ale odborníci tvrdí, že médium veřejné služby prodává program, komerční médium prodává diváka. A já si myslím, že žádný z občanů nechce být prodáván. Proto je dobře, že Česká televize má osm kanálů, které pokrývají programy od zpravodajství přes sport, vzdělávání dětí atd., umělecký kanál. A já bych jim to nevyčítala. Naopak. Poskytuje za těch 135 korun měsíčně opravdu maximální službu, kterou médium veřejné služby může poskytnout. Prosím, proto zvažte, uvažte a schvalme zprávy, které máme nyní předloženy. Schvalme, poté se pobavme o té zprávě za rok 2018 a určitě se bavme k budoucnosti dál, jak tu situaci zlepšit ve vztahu k hospodaření. Ale nedělejme kroky, které by zpochybnily dodržování svobody slova v této zemi. Doplatili bychom na tom všichni. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Gajdůškové. Nyní s faktickou poznámkou pan kolega Lubomír Španěl a připraví se pan Ondřej Babka. Už máte slovo k faktické poznámce, pane poslanče.

 

Poslanec Lubomír Španěl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já už jsem říkal, že reagovat nebudu, ale jak jsem poslouchal i ve foyer některé předřečníky, kteří tvrdili, jak rada makala na zprávě hlavně o hospodaření, tak bych chtěl připomenout, že jsem byl na semináři, ještě jsem si jednou naposlouchal, co odpovídali konkrétní radní, konkrétní živoucí bytosti, které tam byly přítomny, na dotaz, jak se podílely na práci na výročních zprávě o hospodaření. Prosím vás, kdo jste tam nebyli, naposlouchejte si to. Tuším, že jeden jediný radní tam něco málo kolem zprávy hospodaření věděl. Jinak všichni řekli, že mají jiné úkoly. Prosím vás, poslouchejme se.

A k paní Gajdůškové prostřednictvím pana předsedajícího. My všichni si přejeme dobrá a kvalitní veřejnoprávní média, svobodná. Ale to přece neznamená, že nezajistíme, aby se kontrolovalo hospodaření s penězi, které platí koncesionář.

A slibuji, že už opravdu reagovat nebudu. Ale poslouchejme se. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Ondřej Babka, připraví se paní poslankyně Miroslava Němcová. Ještě než kolega Babka přijde k pultu, tak konstatuji došlou omluvu pana poslance Jana Zahradníka od 19 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Babka: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená vládo, milá veřejnosti, projednáváme dnes dva, resp. čtyři dokumenty o hospodaření a fungování veřejnoprávní České televize. K těmto dokumentům osobně nemám po jejich prostudování větších výhrad po formální ani věcné stránce. Navíc, a to je pro mě důležité, jejich přijetí nám doporučil volební výbor, který jejich obsahu věnoval zcela jistě odpovídající pozornost i potřebný čas. Já doporučení svých kolegů členů tohoto výboru respektuji, přijímám a budu hlasovat pro přijetí těchto dokumentů. Zároveň mi ale dovolte poznámky k práci České televize v širších souvislostech.

Za prvé. Vnímám ve veřejném prostoru kolem sebe, v řadách novinářů a médií i v řadách poslanců spekulace o nepotřebnosti veřejnoprávní televize, resp. veřejnoprávních médií vůbec. Média studuji a vím, že pro komplexnost mediálního systému je existence veřejnoprávních médií vedle těch komerčních nezbytná. A úmyslně teď nemluvím o ochraně nebo o ohrožení demokracie. Tuto argumentaci totiž považuji za víceméně ideologickou a vlastně nedostatečnou. Opakuji, komplexnost mediálního systému v evropské tradici vyžaduje existenci a fungování nezávislých veřejnoprávních médií.

Druhá poznámka, nikoliv však významově podřadná. Jde o to, jak veřejnoprávní média fungují, a to dnes nejen v ekonomickém slova smyslu, ale pro mě zejména v kritériích profesionálně odvedené žurnalistiky. Dámy a pánové, na to se zaměřuji já, když sleduji Českou televizi, poslouchám Český rozhlas, registruji práci České tiskové kanceláře. Apeluji proto na zaměstnance, vedení a rady těchto institucí, aby hlavně profesionalita byla hlavním kritériem, podle kterého posuzují výsledky své práce novinářské i manažerské.

Mé výhrady k České televizi tak směřují právě vůči profesionální úrovni zpracování informací. Trend snižování kvality a politické bulvarizace, které můžeme v poslední době a v konkrétních případech sledovat, není z mého pohledu dlouhodobě přijatelný. Současná situace není však snad ani tak chybou moderátorů, jak se často říká, ale spíše chybou editorů a vedení televize, které nevytvoří jasné mantinely pro způsob, jakým moderátoři na obrazovkách opakovaně a neustále prezentují informace, komentují dění, kladou tendenční otázky, přerušují své hosty. Jsem přesvědčen, že ve chvíli, kdy sledujeme politický rozhovor, nemáme ze způsobu vedení rozhovorů vědět politický názor tazatele otázek, tedy moderátora. Avšak v českých reáliích je opak pravdou a ve velkém počtu relací i České televize je politický názor moderátora divákovi jasný a jednoznačný.

Toto však není žurnalistika média veřejné služby, tedy média, které má být standardem kvalitní a objektivní žurnalistiky. Proto se na ně také všichni skládáme prostřednictvím televizního poplatku sumou cirka sedm miliard korun, což není málo. Rád bych zdůraznil, že v těchto názorech nejsem sám, jak vychází i z nedávné diskuze na jednání Rady České televize na téma profesionality zpravodajství.

Jak jsem již řekl na začátku, tyto mé výhrady však nejsou důvodem k zamítnutí výročních zpráv za rok 2016 a 2017, které naopak podpořím, a věřím, že tato naše celodenní rozprava přispěje k obrácení negativního trendu vnímání média veřejné služby a nenecháme dopustit kvůli krátkodobému zaváhání diskreditaci médií veřejné služby pro velkou část budoucích generací. Důvěra se snadno ztrácí, ale složitě získává zpět.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Ondřeji Babkovi. Nyní paní poslankyně Miroslava Němcová, připraví se Antonín Staněk. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Dobrý večer přeji všem kolegyním a všem kolegům. Pokusím se už pouze ve stručné podobě shrnout to, co mám dojem, že zde ještě nezaznělo a co je obsaženo ve zprávách. Jestliže je tedy projednáváme, tak by měly být zmíněny nejenom naše výhrady, ale také něco, co je ve zprávách obsaženo a dosud tomu nebyla věnována pozornost. Předtím ovšem chci sdělit stanovisko, které se týká stanoviska poslaneckého klubu Občanské demokratické strany.

Chci informovat Poslaneckou sněmovnu, že zástupci Občanské demokratické strany ve volebním výboru se věnovali podrobně jak zprávám o hospodaření České televize, tak zprávě o činnosti České televize, a to jak za rok 2016, tak za rok 2017. A už jsme předběžně i hovořili na klubu, přestože nebyla ještě projednána zpráva za rok 2018 volebním výborem, tak jsme ale už hovořili i o této zprávě. Já i mí kolegové z volebního výboru jsme dali doporučení poslaneckému klubu Občanské demokratické strany ke schválení těchto zpráv, a to jak za rok 2016, tak 2017, tak 2018 a poslanecký klub Občanské demokratické strany toto doporučení akceptoval. Poslanci ODS tedy budou hlasovat pro schválení těchto zpráv.

Teď dovolte jenom několik poznámek k té dnešní diskuzi. Pokusím se skutečně vybrat jenom to, co považuji, samozřejmě ze svého subjektivního pohledu, za nejdůležitější.

Nejprve tedy poznámka k hospodaření. Byl zde dlouho během dopoledne a částečně i odpoledne diskutován onen alternativní audit, který si nechal vyhotovit pan poslanec Juříček. Předseda poslaneckého klubu hnutí ANO pan kolega Faltýnek oznámil Poslanecké sněmovně, že tento materiál, s nímž nás zde seznamoval pan poslanec Juříček, klubu hnutí ANO představen nebyl, diskuze o něm vedena nebyla, nikdo z nich ho neviděl a nikdo z nich ho nezná. Z toho mi vyplývá, že nemá vůbec smysl tento materiál brát v potaz, považuji jej za bezpředmětný, a to nejenom proto, že známe pouze jeho objednavatele, ale neznáme toho, kdo jej zhotovil a neznáme už vůbec, podle jaké metodiky postupoval. Proto se omezím pouze na konstatování, že nemá smysl se zabývat něčím, co nikdo neviděl a nezná, a vůbec se jím dál zabývat nebudu. (V sále je velmi hlučno.)

Pro mě je podstatné to, co je obsaženo ve zprávě o hospodaření České televize, tedy audit, který je od profesionální firmy, která je pod ním podepsána, je tam celý zveřejněn, každý z poslanců si jej může přečíst. A jeho závěr zní, že auditor posoudil účetní závěrku České televize jak za rok 2016, tak za rok 2017, a to bez výhrad. Cituje, že účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz aktiv a pasiv, nákladů a výnosů a výsledku hospodaření za příslušný rok a je v souladu s českými účetními předpisy. To si myslím, že máme brát v potaz, máme brát v úvahu, protože nelze říci, že auditor, který pravidelně kontroluje hospodaření České televize, nás nezajímá, a my sem přijdeme s nějakým papírem, který nevíme, kde vznikl, a budeme se věnovat více tomu.

Druhá poznámka. Dovolte, abych řekla - nemám to ráda. Hovory o platech -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní kolegyně, já vás na chvíli přeruším a požádám kolegy a kolegyně o klid. Pokud diskutujete něco jiného, tak prosím v předsálí, a pokud máte zájem vystoupit k tomuto tématu, tak se přihlaste do rozpravy. Opravdu to myslím velmi vážně. Nebo přeruším jednání. Děkuji, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji. Chtěla jsem říct, že nemám ráda rozpravy o platech a tak dále, protože to považuji za do jisté míry soukromou věc, ale rozumím tomu, že prostě při hospodaření České televize musíme zvažovat i otázku platů jednotlivých zaměstnanců České televize. A protože zde zaznívaly opakovaně věci, které nebyly pravda, tak alespoň musím uvést toto.

V porovnání s růstem průměrných mezd v České republice se mzdy v České televizi zvyšovaly výrazně pomaleji. Meziroční změna za rok 2016 činila nárůst průměrné mzdy v České televizi plus 1 procento, celostátně to byla plus 4 procenta průměrné mzdy. Pokud jde o rok 2017, Česká televize plus 2 procenta, celostátně plus 6 procent. 2018 Česká televize plus 7 procent, celostátně plus osm. To nejsou čísla, která si někde někdo může vymyslet, namalovat a teď tady s nimi šermovat, to jsou čísla doložitelná. Přece každý, kdo vedl nějakou mzdovou evidenci, musí vědět, že to je to nesnadnější, co se dá zkontrolovat, a vycházím z této evidence České televize. Tak tolik na upřesnění toho, jak to vypadá s těmi vražedně vysokými platy a zneužíváním koncesionářských poplatků, které si na své bohaté mzdy rozebírají zaměstnanci České televize.

Třetí poznámka se týká toho, jak si vede Česká televize nejenom z pohledu českých občanů, ale také z pohledu zahraničního, a dokonce z odborných porovnání, která se dělají. Průzkum agentury Kantar TNS z poloviny roku 2019 říká toto: Dvě třetiny obyvatel České republiky považují vysílání České televize za objektivní a vyvážené. 70 % občanů České republiky považuje Českou televizi za důvěryhodnou. Kanál ČT 24, tedy ten zpravodajský kanál, je již několik let nejsledovanějším zpravodajským kanálem mezi všemi veřejnoprávními vysílateli v Evropě.

A pak zde je ještě jedno prestižní srovnání. Tedy práce, kterou vyhotovila univerzita v Oxfordu spolu s institutem Reuters, které mapovaly důvěryhodnost různých veřejnoprávních médií a zejména jejich zpravodajských kanálů. A v tomto případě zpravodajský kanál České televize ČT 24, hodnotí jako nadprůměrný, důvěra v něj je nadprůměrná a dá se porovnávat s kanály, jako jsou BBC News, ORF, ZDF heute. Je tedy vyšší, než například důvěra diváků ve veřejnoprávní zpravodajství ve Francii, Španělsku a dalších zemích.

Myslím si, že ať už se kdokoliv z nás dívá kriticky, méně kriticky, více shovívavě, nebo méně shovívavě, tak tyto průzkumy má vzít v potaz. A já jako občan České republiky, divák České televize mám radost z toho, že z mezinárodního srovnání vychází vysílání veřejnoprávního média naší země dobře, že má velmi slušnou pozici, a nebudu jako poslanec ani jako občan shazovat sebe sama, abych se stavěla do pozice, že tady dělá něco veřejnoprávní médium špatně, když výsledky hovoří o něčem jiném.

Chci ze svého pohledu říci, že rozumím tomu, že se tady vede zvláštní zákopová válka, protože porovnám-li projednávání zpráv o činnosti a hospodaření Českého rozhlasu, tak prosím si kdokoliv z vás vzpomeňte, kdo tady s čím vystoupil, jak dlouho se tomu Poslanecká sněmovna věnovala, jak dlouho jsme rozebírali, zda tabulky o hospodaření Českého rozhlasu jsou na jednu stranu, na dvě strany, na tři strany, zda položky z nich rozebíral volební výbor dvě hodiny, nebo půl hodiny, zda Poslanecká sněmovna je má za schválené za půl minuty, a tedy jsou dobré. Co se to děje? Jak je možné, že Český rozhlas proplouvá jak nůž máslem, a já jsem sama podporovala zprávy jak u nás na poslaneckém klubu Českého rozhlasu, tak jsem tady pro ně hlasovala. Ale co se to děje v porovnání s Českou televizí? Mám dojem, že tady opravdu je evidentní a zřetelná snaha Českou televizi držet v šachu. Je to významné médium, s větším dopadem pravděpodobně než Český rozhlas, má větší vliv a je potřeba ji držet v napětí, tak aby více poslouchala. Jinými slovy, celá ta doba o zadržování projednávání zpráv mluvila o tom tady o tom paní zpravodajka, dotýkali se toho mnozí. Jak to, že ty zprávy o České televizi nebyly projednány a zprávy o Českém rozhlasu byly projednány? Myslím, že to svědčí o tom, že to byl jakýsi klacek na Českou televizi, který jí měl říct: Pomalu se normalizuj, dávej se do pořádku, dobře nás poslouchej, protože pokud nás, tedy většinu v Poslanecké sněmovně reprezentovanou vládní koalicí - nechávám stranou sociální demokraty, protože se mi nezdá, že by se připojovali k tomuto tažení proti České televizi, až na výjimky - tak pokud nás tedy nebudeš poslouchat, tak uvidíš, jak my si s tebou vyřídíme účty. Ty účty lze samozřejmě vyřídit prostřednictvím projednání těch zpráv a jejich neschválením. Zatímco u Českého rozhlasu to tady bylo téměř nepozorovatelné, jak prošly, u České televize ne.

A když to neprojde tímto způsobem, tak je tady přece ještě druhý, ten rafinovanější, to znamená, že na jaře budou uvolněna místa v Radě České televize, bude se dovolovat šest míst. Ta volba je tajná, teď veřejně bude dohledatelný každý, kdo bude hlasovat pro zprávu nebo proti zprávě, ale v té tajné volbě se nabízejí různé dohody a různé postupy a dá se touto tajnou volbou a dovolením těch lidí, kteří asi budou garantovat, že Česká televize bude poslušnější, že se znormalizuje, tak touto volbou se dá dosáhnout toho cíle poněkud elegantněji.

Ať už je to ale jakýkoliv způsob, buď ten první, který jde přes zprávy, nebo ten druhý, jde proti zájmům občanů České republiky, protože veřejnoprávní instituce, jak Český rozhlas, tak Česká televize, jsou nezastupitelnými. A já si myslím, že naším úkolem je, abychom je samozřejmě kontrolovali, abychom je podrobili kritice, pokud uznáme za vhodné, ale abychom o jejich existenci žádným způsobem nepochybovali, a v čem mohli, tak napomohli tomu, aby tyto instituce byly pevné i do budoucna. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji poslankyni Miroslavě Němcové. Nyní mám tři faktické poznámky. První je kolega Pavel Juříček, potom Jaroslav Foldyna, pak Pavel Plzák. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Pavel Juříček: Ano, děkuji. Dámy a pánové, už několikrát jsem tady řekl, že účetní zpráva nebo výroční zpráva je v pořádku. To je naprosto v pořádku. Vždyť jsem o tom několikrát řekl, že Ernst & Young odvedl naprosto perfektní práci. Já sám používám firmu Ernst & Young. Ale to tady není o tom, jestli účetně je to v pořádku, tady se hovořilo o tom, jaké je hospodaření a jaký je výhled, a to je podstata věci, o které jsem já hovořil. Ohrazuji se proti tomu, co říkala poslankyně Němcová, prostřednictvím předsedajícího, protože opakoval jsem to, že Ernst & Young vytvořili jasnou výroční zprávu po účetní stránce, to znamená 2+2 jsou 4. Ale to ještě neznamená, že není kryto některými věcmi, které jsem tady říkal, že to hospodaření v pořádku prostě není. Děkuji za pozornosti.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka poslance Jaroslava Foldyny, připraví se kolega Plzák k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo. Já bych se chtěl vyjádřit k tomu ... Paní Němcová tady víceméně hovořila o programové části. Vůbec bych ji nechtěl zpochybňovat, jakkoliv je to subjektivní názor každého z nás, někomu se to líbí, někomu se něco nelíbí. Můžeme mluvit o zpravodajství, i tam, při všech diskusních svárech mezi politiky, některým se líbí zpravodajství, někomu ne. Jak říká pan prezident, nejsou hloupé otázky, jsou jen hloupé odpovědi.

Čili znovu bych řekl, že Česká televize má kvalitní vysílání, můžeme o něm diskutovat. Ale to, o čem se tady přeme, je zpráva o hospodaření. A včera tady byl pan ředitel. Diskutovalo se tady, i to tady zaznělo, a já vidím, že hnutí ANO v zásadě buď odešlo, a třeba ještě přijde, mě by to potěšilo, kdyby ještě přišlo. Je to rozhodující hnutí, které o těch zprávách v zásadě rozhodne.

Na čem jste se tedy dohodli včera s panem ředitelem, pane Juříčku? Kdybyste nám to osvětlil, protože jsem poměrně překvapen, že při tak důležitém hlasování vlastně tady už skoro nejste. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní poslanec Pavel Plzák s faktickou poznámkou. Poté kolega Juříček, ještě jedna faktická poznámka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji. Dvě poznámky k vystoupení paní předřečnice. My jsme dostali trošku ideologické školení o nějaké normalizaci, ale chápal bych, kdybychom kritizovali činnost televize. Ale tady toho podle mě ohledně činnosti mnoho nezaznělo. Kritizovali jsme hospodaření. A to hospodaření v pořádku není, protože ten fond televizních poplatků opravdu klesá. Klesá, vyžírá se, má dojít na nějakých myslím 600 milionů.

A vy jste mluvila prostřednictvím pana předsedajícího o zájmech našich občanů. Ale zájmem našich občanů, a zeptejte se jich, je to, aby se nezvyšovaly koncesionářské poplatky. A my jsme dostali jasné signály na tom semináři, že se rada chystá požádat Sněmovnu, aby se navýšily koncesionářské poplatky. My tomu pouze chceme zabránit a chceme, aby tak, jak hospodaří televize dosud, aby tak nehospodařila.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní prosím poslance Juříčka. Poté zde mám s faktickou poznámkou znovu poslance Plzáka. Prosím.

 

Poslanec Pavel Juříček: Ano. Pane předsedající, dámy a pánové, byl jsem osloven tady kolegou Foldynou prostřednictvím předsedajícího a rád odpovím. Pan Dvořák mě vyzval, jestli bych se s ním mohl setkat. Řekl jsem mu ano, není vůbec žádný problém, já jsem naprosto transparentní člověk. Vyzval jsem ho tedy, že se včera setkáme. Navrhl jsem, že se setkáme v aktech. On akta odmítl, že je to příliš veřejný prostor, že je potřeba nějaký uzavřený prostor, takže jsme našli klub minus 2 v patře, takže tam jsme se sešli.

První bod - teď si nejsem jistý, jestli stihnu dvě minuty. (Předsedající: Pokračujte prosím.) Děkuji pěkně. První bod bylo IT, protože tam oni přiznali, že udělali chybu na svém webu, že tam zveřejňovali smlouvy, které tam několikrát zgenerovali, a že jsem jim vlastně přišel na to, že na web dávají chybné smlouvy. Takže jsme si vyjasnili, jak to tedy je s aplikací Helios a s jeho cenami.

Druhá záležitost byly právě ty věci, o kterých já jsem s nimi hovořil, to znamená, musím přiznat, že jsem na pana Dvořáka byl mnohem tvrdší než na semináři, protože přece jenom bylo to mezi čtyřmi očima. Tam jsem mu vyčetl jednotlivé položky, to znamená nárůsty lidí, od roku 2014 přijal zhruba 200 lidí navíc. Takže to není o tom, jestli se zvedá průměrná mzda a podobně. Vyčetl jsem mu samozřejmě vzájemný poměr snižující finančního majetku - dneska jsem také o tom hovořil. Vyčetl jsem mu to, že má od (?) ostatních službách 408 milionů. Vyčetl jsem mu to (upozornění na čas), že mu samozřejmě klesá majetek. A mohl bych takhle pokračovat, neboť jsem s ním měl schůzku asi zhruba hodinu, neodměřoval jsem to, a výsledkem bylo to: Pane Juříček, prosím vás, pojďte nám pomoct.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, prosím, když tak se přihlaste znovu. Nevím, jestli jsem vám přesně odměřil čas, když jsem tady přebíral. Prosím znovu. Nyní prosím - pan poslanec Plzák, poté pan poslanec Stanjura, poté registruji pana poslance Juříčka. Takže pan poslanec Plzák. Ne, v tom případě prosím pana předsedu Stanjuru s faktickou poznámkou. Ještě vás seznámím s omluvenkou. Pan poslanec Pour se nám omlouvá dnes od 20. hodiny do konce jednání z pracovních důvodů. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Dlouho jsem byl disciplinovaný a vydržel jsem. Už se to nedá vydržet. Fakt se to nedá vydržet. Manipulace, posunování, opakování. Jsme v roce 2016. Schválil to volební výbor, v minulém volebním období mělo většinu hnutí ANO, sociální demokraté, KDU. Schválil to volební výbor, v tomto volebním období většinu má hnutí ANO, sociální demokracie a komunisté. Velmi tvrdá slova na členy Rady České televize. Podíval jsem se, kdy byli zvoleni. Všichni byli zvoleni za doby, kdy hnutí ANO bylo součástí vládní většiny. Všechny ty lidi jste tam poslali vy! Tak asi kritizujete sami sebe, když volíte ta ostrá slova na jejich adresu. Od roku 2014 do loňského roku, nebo letošního, jste postupně naplnili vy sami Radu České televize.

Zítra budeme mít daňový balíček a o 100 % se zvyšuje poplatek do katastru, protože je inflace. O 100 %! A vy to tady budete hájit. Pan poslanec Juříček každý rok řekne - já jsem tam našel hrozné díry a hrozné možné úspory, v tom rozpočtu. Ale prosím vás, buďme rozumní, schvalme to! To říká každý rok k rozpočtu. A pak hlasuje pro ten rozpočet.

Tak pane poslanče Juříčku prostřednictvím pana předsedajícího, já věřím, že tam jsou rezervy, my jsme v roce 2016, ale schvalme to. Buďte konzistentní. O 455 miliard má vláda hnutí ANO víc než v roce 2014 k dispozici, a nestačí to! O 455 miliard. A tady nás budete cvičit! Já také umím číst rozvahu. A co chcete! Podle zákona má být auditovaná zpráva - je skvělá, perfektní, ale nehlasujete pro to. Nebo jak to mám chápat? Tak buď změňte zákon, vy budete už dopředu prognózovat, jestli ta Česká televize může hospodařit za pět let s přebytkem, nebo ne... (Předsedající: Čas.) To klidně. Já pak to nepodpořím. Ale tohleto je jenom manipulace.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Juříček se hlásil s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Pavel Juříček: Dobrý den ještě jednou, dámy a pánové. Bohužel žádná manipulace, to jsou čísla, to jsou fakta. Jak jsem říkal, byly další položky, které jsme si probírali s panem generálním ředitelem Dvořákem, které už jsem naznačoval. To znamená závazky, jaké budou investice, jakým způsobem to budou oni krýt. Samozřejmě postupně pan Dvořák řekněme opticky lezl pod stůl a hledal cestu, jakým způsobem připravit rozpočet 2020, jestli bych jim s tím pomohl a podobně. Já musím říct, že jsme se rozešli velmi korektně. Já jsem vůči němu vystupoval také velmi korektně a transparentně. On mně za to ještě SMSkou poděkoval. Já jsem mu za to SMSkou taktéž poděkoval, že doufám, že si z toho něco vzal, že nějakým způsobem začne šetřit.

Nicméně dneska zhruba před několika hodinami vyšlo, že návrh na organizaci semináře vzešel od předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka. Prosím vás, tady všem ukazuji, že to není pravda, že to je lež. (Ukazuje.) Tady je jasný požadavek pana generálního ředitele, aby svolal seminář. Tady si to můžete všichni přečíst. A pak vydal ještě další - jednání generálního ředitele s poslancem Juříčkem proběhlo oficiálně ve veřejných prostorách Poslanecké sněmovny, což je pravda, tématem byly výhrady poslance ze semináře a pochybnosti o jeho soukromém auditu. Prosím vás, pořád nehovořím o tom, že jsem si zadal nějaký soukromý audit, já hovořím o tom, co jsem já našel, a ten soukromý audit, který jsem si zadal, sám sobě, nebo pro sebe, tak byl jenom to, abych sám zjistil, jestli jsem předpojatý, nebo nejsem předpojatý, abych si potvrdil ta čísla (upozornění na čas), která jsem vám tady ráno zveřejnil. A to bylo všechno. Sami si vyhodnoťte (upozornění na čas), jestli toto je korektní chování na základě toho, když mám od něho SMSky, že jsme se chovali k sobě velmi korektně. (Předsedající: Prosím, pane poslanče.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pan předseda Stanjura s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Řešíme zprávu o činnosti a hospodaření za rok 2016 a pan poslanec Juříček argumentuje tweetem, nebo statutem z dnešního dne. To spolu vůbec nesouvisí. Ale já ho beru za slovo a vyzývám ho na podrobnou debatu o každém kapitolním sešitu a budeme hledat společně úspory. Pokud je tam najdeme a zbytečně by dělaly ztrátu, tak věřím, že budete hlasovat proti státnímu rozpočtu. Protože takhle se plýtvat nemá. Vzpomínám si na vaše - a příště si to najdu, pane poslanče prostřednictvím předsedajícího. Najdu si vaše vystoupení, kterému jsem já zatleskal, jak jste v minulých letech hledal úspory. A zase máte o 113 miliard příjmů víc jako vláda, a zase vám to nestačí. A chcete říkat, že katastr má o 100 % vyšší náklady a že je tam všechno efektivní, když je to o 100 %! A vy to podporujete! Když jsme hlasovali na rozpočtovém výboru, abychom nezvyšovali poplatek na katastru o 100 % - jak myslíte, že hlasoval pan poslanec Juříček? Hlasoval proti, to znamená pro zvýšení o 100 %, z roku na rok.

A jenom připomínám, že koncesionářský poplatek - a já jsem proti zvyšování, když někdo přijde a budeme o tom hlasovat, budeme hlasovat proti, aby bylo jasno - tak ten je od roku 2008 stejný. A máme počítat inflaci za ty roky? Máme počítat růst průměrných mezd za ty roky? Co všechno máme ještě počítat? Máme počítat zvyšující se cenu televizních práv například za sportovní přenosy? Co všechno máme počítat? Proto říkám, že to je účelové. Audit je bezvadný, ale já to nemůžu podpořit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní se přihlásil s faktickou poznámkou pan místopředseda Filip. Prosím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, paní a pánové, já chápu tu debatu, zpolitizovala se, ale prosil bych jednotlivé řečníky, nemohl jsem to udělat, když jsem řídil schůzi, aby se vrátili k tématu. Tady hovoříme o tom, že to je zpráva o hospodaření za rok 2016, ale bavíme se tady o úplně jiných věcech, protože se někdo rozhodl, že tu debatu rozmělní na to, aby se neukázalo, o co jde v té samotné zprávě. Tak já vás o to prosím, abyste se k tomu vrátili, a budeme schopni možná docela včas dokončit tu rozpravu. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Nyní prosím do obecné rozpravy pana poslance Staňka Antonína. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Staněk: Děkuji, pane předsedající. Bývá výhodou člověka, který je trpělivý a počká si, že se dočká. Tím pádem z velké části se budu moci oprostit od některých věcí, které jsem si ve svém vystoupení připravil, protože je už přede mnou řekli předřečníci, a z úcty k vám, paní poslankyně a páni poslanci, nebudu ty věci opakovat. Nicméně několik poznámek k tomu, co zde zaznělo, a k tomu tématu, o kterém dnes debatujeme.

Myslím si, že je všem, kdo viděli pozvánku na seminář pro poslance Parlamentu České republiky, zcela jasné, že tím, kdo žádal o svolání tohoto semináře, byl skutečně pan generální ředitel České televize, a že kdyby nebylo tohoto semináře, na kterém se prezentovali členové Rady České televize tak, jak se prezentovali, tak si myslím, že by málo z nás mělo takové argumenty, které dneska tady předkládáme.

Já si vzpomínám, že obdobně byl svolán seminář pro poslance Parlamentu České republiky s odborníky na ústavní právo, kde poslanci měli být informováni a poučeni o tom, kdy dochází k porušení Ústavy České republiky, kdy nedochází a jak je to s pozicí pana prezidenta. Tehdy na tento seminář přišlo něco málo poslanců, důvod byl uveden - pondělí, poslanecký den. Na seminář k České televizi přišlo téměř 50 poslanců. Sám předsedající to označil za mimořádný úspěch a opravdu ten seminář byl velmi intenzivně navštíven.

Já sám osobně jsem velmi ocenil vystoupení pana poslance Faltýnka prostřednictvím pana předsedajícího, který vyzval už na tom úvodu, abychom se věnovali hospodaření, tedy tomu tématu, pro který seminář byl svolán. A musím říci, že během celé té doby nezaznělo jediné téma, které bychom mohli říci, že bylo politizované, že bylo o něčem jiném než o hospodaření, a všichni poslanci, kteří byli přítomni na tom semináři, byli připraveni a kladli věcné otázky členům Rady České televize. Já musím říci, že to nebyly otázky, kterými by se útočilo na pozici generálního ředitele České televize. Ty otázky směřovaly na námi zvolené zástupce, kteří mají v popisu své práce a ve své odpovědnosti starat se s péčí dobrého hospodáře o to, aby činnost a hospodaření České televize byly v souladu s legislativou, zákony České republiky, dobrými mravy a se vším, co si všichni občané České republiky přejí.

Já jsem na semináři byl a každý, kdo na něm byl a nemá ty informace zprostředkované, musí potvrdit jednu děsivou skutečnost. Na většinu otázek odpověděl předseda Rady České televize, že neví, a předával slovo buď generálnímu řediteli, nebo jednomu ze zástupců Rady České televize. A skutečně odpovědi byly takové, že kdo chtěl, mohl v nich najít odpověď velmi obecnou, velmi povrchní, ale takovou nějakou odpověď. Ale kdo chtěl znát odpověď na konkrétní položenou otázku, tak se ji nedozvěděl. Mě mrzí jedna věc - že čas, který byl mezi tímto seminářem a dnešním jednáním Poslanecké sněmovny o zprávách o hospodaření, nebyl využit na to, aby alespoň jedna dvě otázky, které jsme položili předsedovi Rady České televize, byly zpracovány a odpovězeny. Aby tak jako sem přišel pan generální ředitel České televize lobbovat, aby tak přišel předseda Rady České televize a řekl například: pane poslanče, vy jste měl otázku, kolik finančních prostředků dostala Česká televize za produkty prezentace galerie, o které tady byla řeč. Odpověď by mohla být 100 korun, 1 500, 1 000, ale byla by to odpověď. Místo toho jsem si v novinách přečetl, že otázky poslanců na hospodaření České televize byly účelové, záměrné a v podstatě jsme byli ti obtížní, ten obtížný hmyz, který si dovolil se ptát na konkrétní věci. To mě mrzí, protože já bych ocenil, kdyby pan předseda Rady České televize nebo kterýkoli člen Rady České televize nebo předseda dozorčí komise, která je poradním orgánem, přišli a řekli nám: tady jsou odpovědi, toto jsme stihli za ten týden pro vás připravit. Nic takového jsme se nedozvěděli. Dozvěděli jsme se jenom z médií, že jsme obtěžovali. Nebyl to náš nápad, byl to nápad generálního ředitele svolat tento seminář.

Víte, bavíme se o hospodaření České televize. Hodně příspěvků bylo o hospodaření České televize. A ani jednou jsem zde nezaslechl, že by kdokoli z nás, kdokoli z mých předřečníků zpochybňoval potřebu nezávislosti veřejnoprávních médií. Nikdy nikdo to tady neřekl. Nikdy nikdo. Je nám to podsouváno. Je nám to uměle podsouváno. A je vytvářeno ve společnosti, že tato Poslanecká sněmovna se připravuje zbavit se veřejnoprávních médií. Je to poplašná zpráva! Je to lež! Řekněte, uveďte jediný věcný argument, jedinou citaci kdekoli, že by někdo útočil na nezávislost veřejnoprávních médií. Víte, kdo na to útočí? Útočí na to sama Česká televize tím, jak hospodaří, protože dřív nebo později, alespoň z toho, co jsme slyšeli a co zaznělo i na semináři, se musí dostat do situace, že sem do Poslanecké sněmovny přijde s návrhem na zvýšení koncesionářského poplatku. Já se omlouvám, jsem ministr, který nezná svůj rozpočet, ale jenom blázen by si nedokázal spočítat 135 korun.

Pan poslanec Stanjura prostřednictvím pana předsedajícího tady řekl přesně, kolik let se nezvedal ten poplatek 135 korun. Jak dlouho můžeme vydržet s touto částkou, jestliže jsme se dívali, že i v situaci určité hospodářské stagnace, kdy finance byly na tom tak, jak byly, nedošlo ke zvýšení toho poplatku, ale přesto nedošlo ke snížení počtu zaměstnanců? Všechny státní instituce, ministerstva jsou neustále tlačeny k tomu, aby byly efektivní, aby snižovaly počty zaměstnanců. Nic takového tady nebylo. Takže kdy dojde k tomu, že sem přijdou zástupci a řeknou "chceme zvýšit koncesionářský poplatek"? Protože, a omlouvám se, já jsem si vzal k ruce pouze zprávu z roku 2018, ale ono je to zřejmě celkem jedno. Tak když se podíváte na stranu 24 ve zprávě, struktura příjmů veřejnoprávních médií, tak zjistíte, že státní rozpočet financuje televizi ve Finsku téměř 100 %. A chcete říct, že ve Finsku je porušena veřejnoprávnost médií? Podobně v Nizozemsku je tam státní rozpočet a v dalších zemích. Ale těch 135 korun opravdu nebude stačit. A proto se nedivte, že my poslanci, kteří jsme byli na semináři, kteří jsme se s tím seznamovali, jsme znepokojeni tím, že dříve nebo později se budeme bavit o navýšení koncesionářských poplatků.

Bylo zde řečeno, kdo platí, velí. Dobře, platí domácnosti. Velí domácnosti. Ale protože máme zastupitelskou demokracii, tak to jsou poslanci Parlamentu, ti volí Radu České televize. Ale my jsme se dozvěděli, a to je samozřejmě přirozené, že Rada České televize není odborníkem ve všech věcech, a že si tudíž zvolila dozorčí komisi jako poradní orgán, který jí má poskytnout odborný základ z hlediska hospodaření. A já se ptám, kdo jsou členové dozorčí komise. My najdeme na webových stránkách Rady České televize jejich jména. Ale tady bylo řečeno, my prověřujeme, my se zabýváme jmény, tím, kdo jsou členové rady, my je volíme. Ale nikdo není schopen dohledat, kdo jsou členové dozorčí komise. Mají nějakou vazbu na management České televize, nebo nemají? Já to nevím. Ale mohu mít podezření i z toho, co jsem slyšel a viděl, že by to tak mohlo být. Takže toto je věc, která je opravdu velmi, velmi znepokojující. Já chci vědět, kdo připravuje ty klíčové podklady pro členy Rady České televize.

(Po malé pauze reaguje na kolegu poslance.) Dramatická pauza, protože chtěl jsem říci, že jsem moc dlouho čekal a opravdu to trvalo hodně dlouho, než jsem se dozvěděl klíčovou věc. Byla to paní poslankyně Němcová, která prostřednictvím pana předsedajícího nám tady řekla velkou hrozbu. Nejde teď o to schválit, neschválit zprávy o činnosti a o hospodaření České televize. Jsme napadáni, že chceme zpochybňovat nezávislá česká média. Ale my se dostaneme za pár měsíců do situace, že nám bude diktováno, koho můžeme a koho nemůžeme zvolit do Rady ČT. Protože tady to zaznělo. Čeká nás dovolba šesti členů Rady ČT. A to je prostor pro nějaké ty čachry, pro nějaké zákulisní dohody, bude to tajná volba. To znamená, že kandidáti, kteří budou navrženi, tak budou zpochybňováni, jestli jsou dostatečně demokratičtí, jestli jsou dostatečně loajální vůči České televizi. Toho jsem se obával! Já se obávám toho, že Poslanecká sněmovna se dostává pod nepřiměřený tlak, aby nerozhodovala podle svého vědomí a svědomí, ale podle toho, co je od ní uměle očekáváno. To je ten důvod, proč si myslím, že řada lidí zde hovoří o tom, že je připravena uvažovat o svém postoji ke schvalování zprávy o hospodaření.

A já říkám ještě jednu věc. Prosím vás, nelžeme občanům České republiky! Nevyvolávejme v nich pocit, že Poslanecká sněmovna chce neschválením dvou zpráv odvolat Radu ČT! Myslím, že zde některý z mých předřečníků jasně přečetl, že Poslanecká sněmovna může - zdůrazňuji slovo může - odvolat Radu České televize ve dvou případech. A to buď že shledá, že je nekompetentní, anebo v případě, že neschválí dvě po sobě jdoucí zprávy. Ale může. A já znovu říkám: Nikdo tady neřekl, že se k tomu chystá. Nikdo tady neřekl, že se to stane. A rozhoduje o tom Poslanecká sněmovna. Dvě stě poslanců. Takže o čem je tady pořád vyvolávána panická obava? My prostě jsme jenom reagovali na to, jak byli připraveni členové Rady ČT, jak se připravili na seminář, na který přišlo 50 poslanců, kteří byli připraveni, kteří se ptali a chtěli věcné odpovědi.

Nebudu se tady zabývat jednotlivými informacemi, které v podstatě na semináři zazněly, protože jste měli možnost se s tím setkat a seznámit ať už prostřednictvím různých výpisů apod., jak tady zaznělo. Já chci jenom říci, ve všech případech nám jde o hospodárnost. A já si myslím, že to, že se bavíme o tom, jakým způsobem jsou vynakládány finanční prostředky České televize, děláme službu České televizi. Děláme službu 85 % zaměstnanců, kteří v té ČT vytvářejí programy, kteří jsou skryti hluboko za kamerami, bez kterých by ta Česká televize nebyla. A mně jenom vadí jedna věc, a byl jsem jako ministr několikrát dotazován různými médii, kolik je příjem ministra, kolik je příjem náměstků, kolik je příjem managementu ministerstev apod.: proč Česká televize, která si bere za příklad BBC, odmítla zveřejnit platy svých redaktorů? Se slovy, pan ředitel to někde i uvedl veřejně, že se domnívá, že na to ještě společnost není připravena. To je přece nehoráznost! To je nehoráznost, která prostě je neúctou k akcionářům resp. k poplatníkům, k občanům této země. Takže pak se nedivte, že po takovém semináři existují prostě pochybnosti.

Já se omlouvám, ale není to nic proti České televizi a nezávislosti českých médií. Já takové nařčení kategoricky odmítám. Je to o tom, abychom hospodaření měli jasné, transparentní, takové, jaké Česká televize a její redaktoři chtějí po nás. Po poslancích, ministrech, veřejných činitelích a všech.

Děkuji za pozornost. (Potlesk především z lavic SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Pane poslanče Martínku, ještě nepřišel váš čas mluvit, omlouvám se. Nyní je přihlášena s faktickou poznámkou paní poslankyně Gajdůšková a předtím, než dorazí k mikrofonu, tak vás seznámím s omluvenkou pana poslance Špičáka, který se omlouvá mezi 20. hodinou a půlnocí z rodinných důvodů. A pan poslanec Baxa a paní poslankyně Mauritzová ruší svou omluvu. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji za slovo. Jenom velmi kratince. Prostřednictvím pana předsedajícího bych se chtěla zeptat pana kolegy Staňka, za koho mluvil. On většinově používal slovo my. Mě by zajímalo, za koho mluvil.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a paní poslankyně Černochová ruší svou omluvu a pan poslanec Staněk se hlásí s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Antonín Staněk: Děkuji za slovo. Já bych chtěl ujistit svou kolegyni paní poslankyni Gajdůškovou, že v řečnictví existují rozličné obraty. A buď mohu hovořit v ich-formě, mohu hovořit i v jiné formě, ale já hovořím jménem občanů, jménem voličů, hovořím jménem těch lidí, kteří mi posílali i e-mailové zprávy a kteří nesouhlasí s tím, jakým způsobem je prezentováno hospodaření České televize a jak funguje. Takže jestli jste se ptala, paní kolegyně prostřednictvím pana předsedajícího, zda mluvím za Českou stranu sociálně demokratickou - jako její poslanec jsem mluvil v tomto případě za sebe, protože jsem za sebe skládal slib poslance Parlamentu ČR.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To byly faktické poznámky a nyní prosím pana poslance Martínka, který je přihlášen do rozpravy. Připraví se paní poslankyně Nevludová.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Vážené dámy, vážení pánové, i když už jsem nechtěl vystupovat, musím, protože nemám rád jednání o nás bez nás a protože jsem se jako jeden z poslanců účastnil uzavřeného semináře, i když z jiného důvodu než jiní poslanci. Sám dávám přednost veřejnému projednávání, proto jsem na uzavřeném jednání ani otázky nepokládal. Mohu však uvést na pravou míru některé zavádějící informace, které zde padly.

Pojďme se opřít o reálná fakta a čísla. Koncesionářský poplatek je od roku 2008 nezměněný, jeho reálná hodnota klesá, a přesto dnes Česká televize vyrábí o 16 % pořadů více než před jedenácti lety. Vysílá dva nové programy. Má nové moderní televizní studio v Brně a hospodaří bez dluhů.

Tady možná k panu poslanci Staňkovi. Pojďme se bavit o dalších možnostech financování. Zajistěme jako ve Finsku nemožnost ovlivňování poslanců rozpočtu napevno stanoveným fondem, který bude financován ze státního rozpočtu nebo jiným způsobem, ale tak, aby nebyla možnost politického ovlivňování. Stejně tak když mluvíte o zrušení koncesionářského poplatku, tak tím musíte říct, že plánujete asi zvýšit daně, protože ty peníze v deficitním rozpočtu se nikde vzít nemůžou.

Stejně tak veřejnou volbu. My pro veřejnou volbu jako Piráti hlasujeme vždy, takže budeme rádi, když se k nám přidáte. Volba rozhodně tajně být nemusí.

Loni byla Česká televize nejsledovanějším vysílatelem na českém televizním trhu. Ze strany diváků měla nejvyšší hodnocení spokojenosti za posledních pět let. Tematické programy, jako je ČT 24, ČT:D a ČT Sport, patří z hlediska podílu na trhu k nejúspěšnějším v Evropě. Podle prestižního evropského srovnání, které realizovala University of Oxford spolu s Institutem Reuters, je důvěra ve zpravodajství ČT nadprůměrná v českém i v evropském srovnání.

ČT investuje své volné prostředky do mimořádných projektů, jako je studio v Brně, digitalizace zpravodajství nebo výrobní kapacity. Jsou to investice, které České televizi, tedy České republice, zajistí možnost vyrábět televizní a filmovou produkci i v dalších desetiletích. Hodnota dlouhodobého majetku České televize se meziročně zvyšuje. Dlouhodobý nehmotný majetek se v pořizovacích cenách zvýšil mezi roky 2011 a 2016 z 2,5 na 3,4 miliardy a dlouhodobý hmotný majetek z 8,7 na 9,2 miliardy. Běžné výdaje České televize nepřesahují příjmy daného roku. Stav volných finančních prostředků ještě na konci roku 2017 činil 2,24 miliardy korun. Zákon předepisuje, že televizní poplatky jsou určeny především na financování výroby původní české televizní a filmové tvorby.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, já vás přeruším a přivítám poslance, kteří dorazili nově do sálu, ale požádám je o klid. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Ministerstvo kultury pak vyzvalo Českou televizi k tomu, aby výše jejích volných finančních prostředků nepřesahovala 10 % ročních výdajů.

Hasičský záchranný sbor České televize byl zřízen zřizovací listinou v roce 1971 na pokyn městské správy sboru požární ochrany. Jednotka HZS ČT je začleněna do Integrovaného záchranného systému České republiky. Zajišťuje úkoly IZS v hasebním obvodu hlavního města Prahy dle platného požárního poplachového plánu hlavního města Prahy. Činnost sboru a jeho působení určuje zákon č. 133/1985 Sb., paragraf 67.

Závěrem bych rád podotkl, že pokud vám nejde o politické ovládnutí média pro osobní zájmy, ale máte opravdu zájem na zlepšení transparentnosti a kontroly hospodaření České televize, budete mít příležitost při hlasování o návrhu změny zákona rozšiřující pravomoci NKÚ i na celé hospodaření veřejnoprávních médií, o kterém již mluvil poslanec Kubíček, na němž se podílejí také Piráti. Děkuji za podporu. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Nyní jsou zde dvě faktické poznámky, pan poslanec Staněk a pan poslanec Válek. Pan poslanec Staněk ruší svou přihlášku, takže prosím pana poslance Válka. Pan poslanec Válek také ruší svou přihlášku, takže já prosím paní poslankyni Nevludovou, která je nyní přihlášena do rozpravy. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Ivana Nevludová: Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. Jak já už jsem tedy dneska zmínila, zprávami o hospodaření České televize jsem se zabývala opravdu důkladně. Nejen že jsem si je pročetla, ale četla zápisy z jednání Rady České televize, poslouchala zvukové záznamy z jednotlivých zasedání Rady České televize, z veřejně dostupných zdrojů pročítala výběrová řízení, jejich zadávací podmínky, pročítala následně uzavírané smlouvy. (Hlouček poslanců postává před stolkem stenografů.)

Vím, že zrovna teď nejednáme o zprávách za rok 2017 a 2018, ale následující citace se týká zprávy obecně, a proto mě velice zarazilo sdělení pana Luboše Beniaka, člena rady, který 26. 6. 2019 na jejich zasedání Rady České televize prohlásil toto: Člověk, aby tyto zprávy pochopil, musí se orientovat v dokumentech. Člověk, který nemá patřičné vzdělání, nikdy nepochopí, kam ty peníze jdou. Taky prohlásil, že zpráva za rok 2018 obsahuje daleko více písmen než čísel, aby to bylo vzdělanému člověku více srozumitelnější, a nevzdělanému člověku není pomoci, protože kdybychom tam napsali Vojnu a mír, tak to stejně nepochopěj. Konec citace. Pro mě toto je neuvěřitelný výraz pohrdání koncesionářem, který měsíčně platí poctivě poplatky a nemá právo vědět, kam ty peníze jdou. Toto tvrzení jen dokazuje, že zprávy nemají pro jejich uživatele vypovídající hodnotu, a není podstatné, jestli jde o poslance, nebo koncesionáře. Prostě tu vypovídající hodnotu nemají.

O tom, že od nástupu pana ředitele Dvořáka trvale klesá hodnota majetku České televize, už tady zaznělo dost. Já se zaměřila především na pár veřejných zakázek. Předseda Rady České televize pan Bednář nás, kteří jsme byli na semináři k hospodaření České televize, ujišťoval, že pečlivě tato výběrová řízení kontrolují. Budu jeho slova citovat proto, abyste si udělali svůj názor, zda se toto tvrzení zakládá na pravdě.

Cituji: "Dále ta dozorčí komise provádí kontroly výběrových řízení. Každý rok dozorčí komise zkontroluje několik desítek výběrových řízení a jsou to výběrová řízení nejrůznějšího typu. Jsou to výběrová řízení na ty, dá se říci, velké zakázky, třeba řádově v desítkách milionů korun, ale jsou to i ty takzvaně malé věci, a jak mně bylo vysvětleno, když jsem se nad tím trošku pozastavoval, proč se třeba někdy kontrolují takové zdánlivé maličkosti, tak mně bylo vysvětleno, že právě toto je nutné právě proto, aby jaksi nevznikl dojem v té instituci, že se něco nekontroluje. Že když se nějaká zakázka, třeba do 100 tisíc korun, že to nebude nikdo kontrolovat, tak toto, tento dojem nesmí nikdy vzniknout, a proto z těch v tom výčtu těch činností, která dělá dozorčí komise, jsou často věci, které by se někomu mohly zdát, že to je něco za 60 tisíc, něco za 150 tisíc, a vedle toho jsou milionové částky, takže ta dozorčí komise prostě musí namátkově vybírat všechna možná výběrová řízení, která existují - všechna možná řízení - a kromě toho, že takto se sama úkoluje ta dozorčí komise, tak my ji úkolujeme tím, že my jí dáváme úkol, schvalujeme plán činnosti dozorčí komise.

Každé čtvrtletí přesně určujeme, co mají dělat. Když kterýkoliv člen Rady České televize má nejasnost ohledně něčeho, může navrhnout, aby dozorčí komise zkontrolovala třeba náklady na vývoj pořadů nebo nějakého konkrétního pořadu, aby zkontrolovala určité věci, a nikdy se ještě nestalo, že by Rada České televize řekla ne, to se nebude kontrolovat. Každý člen Rady České televize má právo navrhnout, ať se to kontroluje, toto nebo ono, a dozorčí komise to zkontroluje a dá nám výsledek té kontroly.

Zástupce dozorčí komise, její předseda nebo jeho zástupce se účastní všech schůzí Rady České televize. Pokaždé když máme schůzi, tak dostáváme informaci o těch posledních krocích, které dozorčí komise v tomto smyslu podnikla. Samozřejmě dozorčí komise kontroluje nákup techniky, prodej majetku, to jsou speciální věci, kdy si dáváme zvláště pozor, kdy nakupuje nebo prodává nějaký majetek, tak samozřejmě k tomu vyžadujeme důkladnou kontrolu té dozorčí komise.

Investice všeho druhu. Mám tady samozřejmě výčet všech těch věcí, které dozorčí komise dělá. Nechci tím zdržovat příliš dlouho, je toho hodně, ale jak říkám, můžu třeba namátkou tady vybrat, že třeba v poslední době dozorčí komise prověřila například rekonstrukce výměníkové stanice, že elektrické vedení, nákup kamer SONY, dodávka mikrobusu pro středisko dopravy atd. To jsou, to jsou prostě věci, které ona pro nás tímto způsobem kontroluje." Já cituju doslova. (Hluk v sále.)

"Rekonstrukce střechy, že to jsou, je tam spousta věcí -"

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Vážení kolegové, vážené kolegyně - já vás přeruším, paní poslankyně, abych požádal o větší klid v sále, případně poslance, aby se usadili v lavicích. Děkuji napravo, nalevo. Děkuji. Prosím.

 

Poslankyně Ivana Nevludová: "Rekonstrukce střechy, že je tam spousta věcí, které se vyžadují nějaké náklady, a ta dozorčí komise tyto, ta výběrová řízení a všechny ty investice kolem toho samozřejmě kontroluje podle našich instrukcí a musím konstatovat, respektive dozorčí komise konstatuje, že nebyl porušen zákon o veřejných zakázkách, že byly dodrženy všechny příslušné předpisy. Tak to je pro nás určitá informace, jak se hospodaří. Já, když někdy slyším nebo čtu někde v médiích, že někde někdo něco říká, že hospodaření České televize -"

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já bych znovu požádal o větší klid. Prosím, kdyžtak přesuňte to jednání mimo sál. Děkuji.

 

Poslankyně Ivana Nevludová: - není nikým kontrolováno, tak prosím, to není pravda, hospodaření České televize je kontrolováno radou, touto dozorčí komisí." Konec citace.

Nekoktala jsem, citovala jsem. Zaujal mě dotaz, který padl na zasedání Rady České televize ze dne 28. 6. 2017 k tomu, že Česká televize přechází na nový ekonomický systém, a kde bylo členem rady požadováno, aby Česká televize informovala Radu České televize o tomto novém systému, časovém rámci implementace a dalších podrobnostech.

Odpověď zněla, že Rada České televize dostane informace na konci září nebo na začátku října 2017. I přesto, že jsem všechny zápisy a záznamy do konce roku 2017 prošla, tuto informaci jsem nenašla. Proto jsem si tuto veřejnou zakázku a k ní spojené materiály sama vyhledala. V dokumentech jsem se dočetla, že se soutěžil ekonomický systém HELIOS Green. Tendru se zúčastnila pouze jediná společnost, která následně také tendr vyhrála, a to společnost Asseco Solutions, a. s., s nabídkovou cenou 30 700 330 korun. Nicméně mě zarazilo, že i přes takovouto vysokou cenu jsou soutěženy další moduly, údržby, služby, které se tohoto systému týkají. Mám za to, že toto mělo být řešeno komplexně se vším všudy.

Z centrálního registru smluv jsem si vypsala, že se jedná o tyto smlouvy: 26. 12. 2016 smlouva na 548 000 s názvem Údržba a podpora modulu mzdy IS HELIOS Green 2017; 4. 1. 2017 smlouva na 32 700 330 korun s názvem Smlouva o poskytnutí licencí a souvisejících služeb, dodávka modulárního informačního systému pro podporu výrobních, provozních, ekonomických a manažerských procesů; 3. 1. 2017 4 500 000 s názvem Smlouva o poskytování služeb - ekonomický a provozní informační systém, podpora provozu a rozvoj; 28. 12. 2017 270 000 s názvem Poskytování služeb podpory elektronického systému spisové služby ČT, údržby a jeho dalšího rozvoje; 28. 12. 2017 smlouva na 1 690 000 korun - poskytnutí licencí elektronického systému spisové služby, implementace a poskytování služeb maintenance; 28. 2. 2018 1 008 000 s názvem Údržba a podpora modulu mzdy IS HELIOS Green 2018 až 2019; 28. 3. 2018 smlouva na 1 658 818 s názvem Dodávka licencí MSSQL pro ERP; 26. 3. 2019 628 530 korun s názvem Poskytování maintenance MSVQL pro ERP. Docházíme tedy ke smlouvám v celkové výši 43 003 740 korun. (V sále je obrovský hluk a neklid!)

Dále mě překvapilo, že i při tak vysokých částkách za implementaci nového ekonomického systému nejen že se na implementaci podílí i samotní zaměstnanci České televize, ale muselo být vypsáno další, nové výběrové řízení, a to na projektovou podporu při implementaci informačního systému, který vyhrála firma Leading s. r. o. Takže další otázkou je, proč bylo vypsáno toto výběrové řízení, když na tutéž činnost měla již uzavřenou smlouvu firma Asseco Solution. Při pročítání zadávacích podmínek zakázky, kterou vyhrála firma Leading, a kvalifikačních kritérií požadovaných v rámci soutěže jsem zjistila následující. Cituji kvalifikační požadavky: Dodavatel splňuje kvalifikační předpoklad (poslanec Foldyna přinesl k řečnickému pultu sklenici vody), pokud v posledních pěti letech realizoval alespoň dvě služby obdobného charakteru a rozsahu. Službou obdobného charakteru a rozsahu se rozumí služba spočívající v řízení projektu implementace HELIOS Green modulů, ekonomika, výroba, zakázky, účetnictví, logistika, majetek a controlling pro alespoň 200 uživatelů v rámci zakázky s celkovou hodnotou alespoň 10 000 000 za každou službu - 10 000 000, tahle částka je v tomto případě docela důležitá pro to, co bude následovat. Tato společnost rozhodně tyto požadavky nemohla splnit. Už při pouhé kontrole účetních výkazů vložených do Sbírky listin, kdy v letech 2014 nevykazovala žádné tržby z prodeje výrobků a služeb, v roce 2015 taktéž žádné, v roce 2016 pouze ve výši 2 159 000 a za roky 2017 a 2018 jsem výkazy ve Sbírce nenašla. Zřejmě proto, že se neuskutečnila valná hromada majitelů firmy manželů Lapčíkových, aby tyto výkazy byly dle zákona o účetnictví do Sbírky zaslány. (Hluk v sále neutichá. Velmi špatná slyšitelnost!)

V nabídce společnosti Leading, která je volně ke stažení na profilu zadavatele, České televize, se objevuje informace, kdy společnost uvádí, že se v oblasti podnikových informačních systémů -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní poslankyně, já vás opět přeruším a opět požádám vaše kolegy ve sněmovně o klid. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Ivana Nevludová: Takže tato společnost ve své nabídce uvádí, že se v oblasti podnikových informačních systémů pohybuje již od roku 1993, což výkazy z účetnictví rozporují. Pokud vyfakturovali v jednom roce pouze za 2 159 000, nemohli splnit podmínky, kde byla částka 10 000 000. Mimochodem pan inženýr Dušan Lapčík je bývalým jednatelem společnosti Leading, který jednatelství v lednu 2011 přepsal na svoji manželku. Víte, kdo je bývalým členem Správní rady společnosti Asseco Solutions, kterému toto členství - (Z poslaneckých lavic se ozývá pst.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní kolegyně, já poprosím znovu o klid v sále. Teď je ticho, tak, prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Ivana Nevludová: Takže tento pán Dušan Lapčík byl členem Správní rady firmy Asseco Solutions. Takže to, co jsem řekla na semináři Radě České televize, že mi to připadá jako malá domů pro někoho, kdo fungoval ve firmě Asseco Solutions a zároveň ve firmě Leading, za tím si stojím. Byla jsem potom vyzvána, abych jako občanka předložila to, co jsem našla, že by se tím mohli zabývat. Já to teď říkám veřejně, takže doufám, že nebudu muset nikam už nic posílat. Do centrálního registru smluv jsem dohledala s touto firmou pouze jednu smlouvu, a to na 1 950 000 ze dne 25. ledna 2017. Dle evidovaných dílčích objednávek, které se vážou k této smlouvě, je toto plnění již v hodnotách za rok 2017 1 734 250 korun, za rok 2018 560 000 korun, za rok 2019 1 018 500, což činí celkem 3 312 750 korun. To znamená, že je smlouva přečerpána o 1 362 750 korun, nebo tam je další varianta, že v registru prostě chybí nějaká další jiná smlouva.

Dále na semináři zazněly informace o dopravních službách, které jsou ve výši za rok 2016 69 618 000, za rok 2017 68 490 000, za rok 2018 70 068 000. Opět jsem se zaměřila na výběrová řízení týkající se dopravních služeb. Na tak velký objem finančních prostředků jsem jich našla ale docela málo.

Dostalo se nám na semináři této odpovědi od finančního ředitele České televize. Cituji: Dobrý den, dámy a pánové, i ode mě. Ke zmiňovaným nákladům. Předpokládám, že položka dopravné a cestovné, v účetní závěrce ve výroční zprávě částka, kterou uvádíte kumulačně, se pohybuje kolem 60 000 000 korun. Asi začnu tím, že bych vysvětlil, co v té položce všechno najdeme. A je to taky vysvětleno ve výroční zprávě. Jsou to veškeré náklady spojené se zaměstnanci České televize, kdy vyjíždí mimo své pracoviště, kterým jsou Kavčí hory v Praze, na natáčení. Jsou to pracovní cesty zaměstnanců, se kterými je spojená doprava a místo výkonu práce. Jsou s tím spojené náhrady na stravování, na diety, které dostávají ze zákoníku práce. Jsou s tím spojená v případě, že se jedná o delší než jednodenní cesty, ubytování na místě výkonu práce. Takže všechny tyto náklady spojené s náhradou nákladů zaměstnanců, kteří byli vysláni na pracovní cestu, jsou zahrnuty v této položce. Jsou tam i případné zahraniční služební cesty. (Hluk v sále trvá.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Opět bych požádal kolegy v pravé části sálu u klid. Prosím.

 

Poslankyně Ivana Nevludová: Co se týká veřejných zakázek, tak z toho, co jsem vyjmenoval, je zřejmé, že některé typy nákladů, jako jsou hotely, diety, jsou tak specifické, že nelze vysoutěžit zakázku na všechny hotely po celém světě, na všechny hotely po celé České republice, takže zde se nakupují dle místa pracovní cesty. Co se týká dopravy, tak ČT má vysoutěženou smlouvu na taxislužbu po Praze, protože taxislužbu využíváme primárně po území Prahy a okolí. Je vysoutěžená zakázka a společnost, která nám tyto služby poskytuje.

Dále na tuto otázku odpovídá i pan ředitel Dvořák: Já bych jenom využil toho času, že bych to doplnil o to, že v případě, pokud se jedná o dopravní služby, které jsou využívány v rámci natáčení, například seriálu v Beskydech Doktor Martin nebo seriál v Krušných horách Rapl, tak tyhle služby jsou potom soutěženy separátně pro ten daný projekt. Vždy je děláno výběrové řízení na dodávku specifických služeb a jedná se o službu i autobusové, vlakové, letecké, všechny možné. Tato celková zakázka - a to byl i dotaz na volebním výboru - ta celková zakázka je taková, nejde vysoutěžit, proto myslím, že neexistuje společnost, která by dodala kompletní rozsah všech těch služeb tak, jak jsou popsány. Ale pro ty jednotlivé projekty probíhají standardní výběrová řízení.

Proč jsem toto opět odcitovala? Abyste si mohli udělat obrázek o poskytování taxislužeb po Praze i mimo Prahu.

Dne 25. 5. 2015 byla na tuto službu uzavřena smlouva se společností SEDOP Taxi Praha, kdy cestující, v tomto případě Česká televize, je oprávněn objednávat jednotlivé služby u dopravce až do celkové hodnoty 20 milionů bez DPH souhrnně po celou dobu trvání smlouvy. Smlouva se uzavírá na dobu určitou do vyčerpání tohoto limitu. Dne 19. 12. 2016 byl však podepsán dodatek k této smlouvě, kdy dochází k předčasnému ukončení smlouvy o přepravě z důvodu, že dopravce nemůže nadále poskytovat služby v množství a kvalitě vyžadované cestujícím, a tato smlouva končí 28. 2. 2017.

Byla tedy vypsána nová soutěž na poskytování těchto služeb. Cena byla kalkulována na čtyřleté období v hodnotě necelých 13 milionů. Jediným účastníkem tohoto řízení byla společnost HALOTAXI, s. r. o., se kterou byla podepsána smlouva dne 10. 8. 2017, a to na dobu neurčitou. Ve smlouvě je mimo jiné obsaženo, že dopravce se zavazuje, že pro poskytování služby bude po celou dobu účinnosti smlouvy disponovat minimálně 60 vozidly, z čehož minimálně 40 je vozidel střední třídy a 20 vozidel vyšší střední třídy či prémiové třídy, například Audi A6, BMW 5, Mercedes E a podobně, s ohledem na vyráběné modely. Stáří vozidla nesmí přesáhnout šest let a maximální počet najetých kilometrů vozidla nesmí být vyšší než 220 tisíc kilometrů. Seznam vozidel tvoří přílohu 4 této smlouvy. Tuto přílohu jsem v registru nenašla. Tato informace je důležitá vzhledem k cenám za takováto luxusní vozidla a bude mít spojitost i s dalšími informacemi.

Daleko podstatnější je informace, že již za čtyři měsíce od podpisu smlouvy, to je 22. 12. 2017, dochází k podpisu dodatku k této smlouvě z důvodu, že společnost HALOTAXI prodala část firmy společnosti HALOTAXI-TRANSPORT. Tyto společnosti jsou personálně propojeny. Uchazeč o tuto zakázku musí dle § 50 odst. 1 písm. c) předložit čestné prohlášení, že je ekonomicky a finančně způsobilý splnit veřejnou zakázku v celé délce trvání smlouvy. Podle mé úvahy už toto prohlášení bylo buď lživé, nebo se zakládalo na snech uchazeče. (Velký hluk v sále.)

Když se podíváme do Sbírky listin, tak z rozvahy a výkazu zisků a ztrát této společnosti zjistíme, že v roce 2017 došlo zřejmě k nákupu těchto vozidel... (Řečnice se odmlčela pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vám rozumím, paní poslankyně. Opět přivítám poslance, kteří nám naplnili sál, ale požádal bych vás o klid na ty poslední čtyři minuty. Prosím.

 

Poslankyně Ivana Nevludová: Takže když se podíváme do Sbírky listin, tak z rozvahy a výkazu ztrát zjistíme, že v roce 2017 došlo zřejmě k nákupu těchto vozidel prostřednictvím leasingových společností, neboť se společnost silně zadlužila. Tato společnost skončila v dubnu tohoto roku v konkurzu. Celková hodnota přihlášených pohledávek činí přes 26 milionů korun.

Dle mého názoru se mělo stát to, co se stalo v případě předchozího účastníka smlouvy, společnosti SEDOP. Společnost nebyla schopna plnit zadání České televize a od smlouvy odstoupila a bylo vypsáno nové výběrové řízení. U společnosti HALOTAXI se tak nestalo. Nebylo vypsáno nové řízení a byl podepsán zmíněný dodatek s tím, že nová nástupnická společnost HALOTAXI-TRANSPORT přebírá veškerá práva a povinnosti z původní smlouvy. To, že společnost splňuje kritéria smlouvy dle dodatku, ověřilo oddělení centrálního nákupu České televize. (Hluk a neklid v sále.)

A podívejme se opět do Sbírky listin. A teď to bude mít souvislost s tím, že dle smlouvy je požadováno, aby firma disponovala 40 vozidly střední třídy a 20 vozidly prémiové třídy. V aktivech společnosti HALOTAXI-TRANSPORT najdeme aktiva k 31. 12. 2017 ve výši 4,5 milionu korun. Dlouhodobé závazky žádné, pokud bych připustila fakt, že by si firma sjednala úvěrové smlouvy na nákup vozidel.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní poslankyně, já bych jen požádal poslance, kteří případně odcházejí, aby tak činili v klidu. Děkuji.

 

Poslankyně Ivana Nevludová: Zajímalo mě, kolik stojí starší AUDI A6. Takže stáří - rok 2016 - cena zhruba 700 tisíc. BMW 5 - stáří 2013 - 450 tisíc. Když si spočítáme hodnotu 20 takovýchto vozidel, jsme na částce přes 10 milionů v aktivech. Kde je zbylých 40 vozů střední třídy? Kde máme vyčíslen ten hmotný majetek, kterým firma dle požadavku smlouvy musí disponovat? Žádná zmínka o možných subdodavatelích ve smlouvě taky není. Co tedy centrální nákup České televize kontroloval? Proč nebylo vypsáno nové výběrové řízení? Zde zkrátka jednoznačně došlo k porušení zákona o veřejných zakázkách. Co tedy Rada České televize kontroluje, když na začátku pan Bednář říkal, že kontrolují skoro každou korunu? Zdá se vám, že dostatečně plní svou kontrolní funkci?

Pro mě je těch argumentů, proč pro tyto zprávy nezvednu ruku, víc než dost.

Mé poslední dotazy v přímé souvislosti s tím, co jsem vám tady dnes řekla, souvisí s ročními odměnami generálního ředitele pana Dvořáka. Rada schválila tyto odměny za manažerské výsledky, dodržování právních předpisů, realizaci projektových záměrů, kvalitu manažerských rozhodnutí a kvalitu kontrolních procesů. Kontrolních procesů! Považujete jeho práci za natolik brilantní, aby tyto roční odměny byly v plné výši schváleny? Já tedy rozhodně ne.

Myslím, že důvodů je dost, proč tyto zprávy neschválit. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Je padesát devět. Já bych rád oznámil pro záznam, že páni poslanci Skopeček a Munzar zrušili v průběhu tohoto projevu svoji omluvu. A je 21 hodin, takže já bych konstatoval, že pan poslanec Michálek je přihlášen s faktickou poznámkou, a jelikož jsme neodhlasovali, že bychom jednali po 21. hodině, procedurálně nebo meritorně nebo jakkoliv, tak jednání v tuto chvíli končí a já vám všem děkuji za účast. Sejdeme se zítra v 9 hodin, kdy je na pořadu bod 206, jestli vidím dobře.

Takže já vám děkuji. Přeji příjemný zbytek večera a na shledanou ráno. Jednání pro tento den přerušuji, tuto schůzi.

 

(Jednání skončilo ve 21.01 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.