Čtvrtek 17. října 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Vojtěch Pikal)

318.
Ústní interpelace

které jsou určené předsedovi vlády nebo ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatelek vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Andreje či na vládu ČR jako celek, a poté na ostatní členy vlády. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic. Upozorňuji interpelující poslance a interpelované členy vlády, že ihned po ukončení interpelací na omluveného předsedu vlády budou následovat interpelace na členy vlády.

Nyní dávám slovo panu poslanci Marku Výbornému, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády ČR. Připraví se pan poslanec Dominik Feri. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane nepřítomný pane premiére, nemohu nereagovat na vaše bezostyšná slova v médiích ze dne 16. října 2019, kde jste fakticky označil zákon, kterým se zmírňují některé následky křivd spáchaných zločinným komunistickým režimem vůči církvím, náboženským společnostem a Federaci židovských obcí, za tunel ve výši 54 miliard a za jakési podivné rozhodnutí.

Uvědomujete si, že svým prohlášením pokračujete v šíření zcela lživých smyšlenek a dojmů? Můžete věrohodně doložit vámi zmiňované předražení o 54 miliard, když celková výše náhrad činí 59 miliard? Proč vám ještě právníci na Úřadu vlády nevysvětlili rozdíl mezi finanční náhradou a příjmem? Ústavní soud jasně konstatoval, že vámi prosazený zákon je v příkrém rozporu s článkem 1 Ústavy, popírá princip právní jistoty jako základní pilíř demokratického státu. Fakticky není o zdaňování, ale o snížení finanční náhrady. Víte, pane premiére, že se jedná o náhradu, která je vyplacena za majetek, který buď nelze vydat, nebo byl komunistickým režimem zcela zplundrován? Z jakého důvodu, pane premiére, ač formálně říkáte, že respektujete nález Ústavního soudu, i nadále dehonestujete církve, náboženské společnosti a Federaci židovských obcí v očích veřejnosti? Uvědomujete si, že mimo jiné i z těchto náhrad církve financují charitativní, vzdělávací a další projekty, v kterých často fakticky pomáhají, nebo dokonce suplují roli státu a pomáhají těm nejpotřebnějším bez rozdílu vyznání, národnosti a podobně?

Pane premiére, pokud jste přesvědčen, že stokrát opakovaná lež se stane pravdou, tak vás musím zklamat. Není tomu tak. Ústavní soud zafungoval jako pojistka ústavnosti, a vás, pane premiére, žádám, abyste to respektoval. (Upozornění na čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan premiér je omluven. V souladu s jednacím řádem odpoví na vaši interpelaci do třiceti dnů písemně.

S další interpelací ve věci moje firma vystoupí pan poslanec Feri. Připraví se pan poslanec Jelínek. Prosím.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo. Vážený pane nepřítomný předsedo vlády, tato interpelace směřuje na poměrně aktuální politickou záležitost. A kdybyste odpovídal písemně do třiceti dnů, a vím, že vždycky odpovídáte tak, aby byla lhůta zachována, ale nějak nespěcháte, tak bude lepší, když vám ji položím, až tu budete přítomen. To znamená, věřím, že příští týden. Díky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Pan předseda vám i na tohle může odpovědět v souladu s jednacím řádem do třiceti dnů.

A nyní prosím pana poslance Jelínka, který bude interpelovat ve věci zajištění kybernetické bezpečnosti. Připraví se paní poslankyně Richterová.

 

Poslanec Pavel Jelínek: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane premiére, na zasedání komise pro kontrolu činnosti Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost jsme byli seznámeni se zprávou o stavu kybernetické bezpečnosti České republiky za rok 2018. Po jednání komise jsem byl otázán médii, zda je kybernetická bezpečnost v České republice zajištěna. Odkázal jsem se na vaši odpověď na moji interpelaci ze dne 30. května 2019, kdy na otázku "vážený pane premiére, dodrží vláda závazek k dobudování NÚKIBu s potřebným personálním a finančním zabezpečením?" mi bylo odpovězeno, cituji: "Z původních 48 tabulek dospěl k názoru,"myšleno NÚKIB, "že v tomto roce je pro zajištění hlavní činnosti nutné získat alespoň 32 tabulek s tím, že rozvoj další činnosti bude rozložen do příštích let. Těch 32 míst, které NÚKIB určí jako zásadní, v tom NÚKIB s Ministerstvem financí jedná."

Nicméně v rozhovoru s panem ředitelem Národního úřadu pro kybernetickou informační bezpečnost panem Navrátilem jsem se ale dozvěděl, že Ministerstvo financí schválilo pouze 8 míst. Jak si mám prosím, pane premiére, vyložit vaše slova ve stejné interpelaci, kde jste říkal: My nechceme žádné úspory, NÚKIB měl požadavek na navýšení o 48 tabulek a nakonec jsme se domluvili na 32 tabulkách, takže je to navýšení.

Jelikož 8 tabulek je čtvrtina z projednávaných 32, tak mám obavy o zajištění kybernetické bezpečnosti této země. Rád bych, pane premiére, navázal i na větu z vaší odpovědi na dříve zmíněnou interpelaci, kde říkáte: Vláda určitě nepodceňuje význam kybernetické bezpečnosti a zejména závažnost kybernetických hrozeb pro bezpečnost našeho státu a celé společnosti.

A ptám se: Proč je průměrný plat na Národním úřadu pro kybernetickou informační bezpečnost v tomto roce nižší než v roce minulém? (Upozornění na čas.) To reálně ohrožuje kybernetickou bezpečnost naší země a je v rozporu s vašimi slovy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan premiér odpoví na vaši interpelaci do třiceti dnů.

A nyní prosím paní poslankyni Richterovou, která bude interpelovat ve věci krize v lékařské posudkové službě a její neřešení. Připraví se pan poslanec Rakušan, protože mám informaci, že pan poslanec Lipavský se omlouvá. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Já se na nepřítomného předsedu vlády obracím ve věci, kdy dnes je mnoho tisíc posudků potřebných pro přiznání vlastně příspěvku na péči či uznání invalidních důchodů ve zpoždění, v prodlevě. Týká se to tedy tisíců obyvatel naší země, a to dlouhodobě.

Dnes při projednávání interpelace na paní ministryni práce a sociálních věcí vyšlo najevo, že není jasné, zda u nás existují akreditovaná pracoviště, která by mohla vlastně připravovat nové posudkové lékaře. Jelikož jde o oblast, v níž je třeba zajistit spolupráci mezi Ministerstvem práce a Ministerstvem zdravotnictví, obracím se na vás, ať v této oblasti zjednáte pořádek. Jde totiž ve finále o něco, co se týká zhruba 1 150 000 občanů naší země. Konkrétně celá ta agenda obnáší zhruba 430 tisíc řízení ročně. Je to tedy obrovská věc.

Vedle akreditace mě zajímá, zda se podaří - zase je to v gesci celé vlády - aby se pohnul jednotný informační systém práce a sociálních věcí a aby tam došlo k propojení IT systémů, aby lékaři mohli mít jednotnou databázi v této věci. Finálně pak byly velmi vágní sliby ohledně využití zahraničních zkušeností. Opět jako Česká republika se můžeme zapojit do evropského projektu umožňujícího jakési sebehodnocení občanů. Zajímá mě, zda to skutečně učiníme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Nyní vás seznámím s omluvenkami, které mi byly doručeny. Paní poslankyně Malá se omlouvá dnes od 14.30 ze zdravotních důvodů, pan poslanec Strýček se omlouvá mezi 14.30 a 16.30 z pracovních důvodů a pan místopředseda Petr Fiala se omlouvá od 16 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Nyní pan poslanec Lipavský by byl na řadě, ale není přítomen, jak mi bylo avizováno, takže prosím pana poslance Rakušana, který bude interpelovat ve věci informace o přípravě vlády České republiky na předsednictví Rady Evropské unie, a připraví se pan předseda Radim Fiala. Prosím.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuji, pane předsedající. Trošku udýchaným uběhaným hlasem bych požádal pana premiéra vlády České republiky Andreje Babiše, aby nám konečně podal nějakou zásadní informaci o tom, jak vypadá příprava České republiky na předsednictví Evropské unie.

My nevíme, co jsou momentálně priority našeho předsednictví. My se doslýcháme a dočítáme z médií, že je sníženo financování o téměř polovinu. V současné době se počítá s miliardou a dvěma sty miliony. Schválila to vláda. Víme, že část ministrů sociální demokracie s daným snížením nesouhlasila.

My jsme včera navrhovali mimořádný bod programu, který by se právě daného týkal. Vy, vládní poslanci, jste nám to neschválili. Daný bod nebyl zařazen. Potom posloucháme proslov premiéra vlády, který říká: já vám ty informace klidně poskytnu, tak se mě na to zeptejte, není žádný problém vám o tom promluvit. Tak proč jste nám, milí kolegové, neschválili na program bod informace o předsednictví České republiky, když sám váš pan premiér nám tu informaci chce poskytnout.

Vážený pane premiére, poskytněte nám ji. Řekněte nám, jaké ambice má předsednictví České republiky v Evropské unii, řekněte nám, zda to nebude další blamáž potom, co byla shozena vláda během předsednictví, řekněte nám prosím, zda ta částka milion dvě sta tisíc korun má nějaké ambice na to, aby Česká republika si udělala dobrou reklamu a dobré jméno a aby ukázala, že je schopna sehrát v rámci Evropské unie výraznou roli. My tomu v současné době - miliarda dvě sta milionů korun, omlouvám se - my tomu v současné době úplně nevěříme. A já bych tedy požádal pana premiéra o jasnou informaci, jak to s naším předsednictvím bude. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Pan premiér odpoví na vaši interpelaci písemně do třiceti dnů.

A nyní prosím pana poslance Radima Fialu, který bude interpelovat ve věci institutu strpění. (Není v sále.) Pan poslanec tu před chvílí byl, a pokud se tedy neobjeví, tak jeho interpelace propadá. Pane poslanče, jste na řadě. Prosím o dodržení času.

 

Poslanec Radim Fiala: Tak jsem to stihl akorát. Děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, obracím se tady na pana premiéra Babiše v otázce legislativního návrhu Ministerstva vnitra, kterému se říká zkráceně institut strpění cizince. Znamená a týká se toho, že nepůjde vyhostit uprchlíky, kteří se v naší zemi dopustí závažných trestných činů a kterým v jejich zemi hrozí nebezpečí.

Má otázka je jednoduchá, pane premiére. Tak my tady budeme držet lidi, kteří tady budou páchat trestnou činnost, dávat jim sociální dávky, budeme je živit a nesmíme je vyhostit? A já se vás ptám, otázka je jednoduchá: Je to v zájmu českých občanů? Je to v zájmu českých občanů? A jestli je to pravidlo, které přebíráme z Evropské unie, tak komu sloužíte, pane premiére? Evropské unii, nebo českým občanům? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času a nyní prosím pana poslance Feriho s poslední interpelací na předsedu vlády, a to ve věci hromadné žaloby. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Na tuto interpelaci již odpověď budu chtít znát a mohu ji proslovit teď. Interpelace se týká hromadných žalob. Předloha vládního návrhu zákona o hromadných žalobách byla poslána a postoupena na vládu již v létě a doteď nebyla projednána. Je to zcela zásadní tisk, který může proměnit podobu civilního procesu. Jistě musíme vyřešit otázky, jestli vůbec potřebujeme hromadné žaloby, jestli na to nestačí klasické nalézací řízení, ale ty otázky bychom měli řešit v Poslanecké sněmovně, s odbornou veřejností, v ústavně-právním výboru. A měli bychom už hlavně vědět, jestli to projednáváno bude a kdy nám to bude postoupeno.

To znamená, má otázka zní, kdy to bude zařazeno na pořad jednání, na program jednání vlády a kdy ta věc bude a případně v jaké podobě, jestli se ještě plánují nějaké změny, kdy bude postoupena Poslanecké sněmovně. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Pan premiér stejně jako na jiné interpelace z tohoto bloku odpoví v souladu s jednacím řádem do třiceti dnů písemně. To byla poslední interpelace ze seznamu přihlášek. Já tedy upozorňuji Poslaneckou sněmovnu, že byly vyčerpány všechny přihlášky na předsedu vlády k interpelacím.

Nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády. A já vyzývám pana poslance Adama Kalouse, aby přednesl interpelaci na prvního místopředsedu vlády a ministra vnitra Jana Hamáčka a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se pan poslanec Pour. Prosím.

 

Poslanec Adam Kalous: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, já bych vás rád interpeloval ve zcela konkrétní záležitosti, a to ve věci zrušeného obvodního oddělení Policie České republiky ve městě Javorník. Obvodní oddělení Policie České republiky i se služebnou fungovalo ve městě Javorník do 30. dubna 2011, kdy důvodem zrušení této policejní stanice byl nevyhovující stav objektu, který byl v té době majetkem Ministerstva vnitra, a také vysoké náklady na jeho rekonstrukci. Poté bylo obvodní oddělení přesunuto do města Žulová, které je vzdáleno necelých třicet kilometrů.

Aby město Javorník zabezpečilo na území svého katastru bezpečnost pro své občany, uzavřelo v květnu 2014 smlouvu s bezpečnostní agenturou Aragon Security, s. r. o., k zajištění nezbytné bezpečnosti obyvatel města. Tato agentura však nemá žádné pravomoci a může pouze občany napomenout nebo přestupky a další přečiny hlásit Policii České republiky. Do dnešního dne tato spolupráce stála 5 290 000 korun, což je asi jeden milion korun ročně. Mimoto město chtělo vyjít vstříc Policii České republiky tím, že by zakoupilo a zrekonstruovalo ze svých prostředků budovu novou. Náklady s tímto nákupem, ale zejména s rozsahem rekonstrukce, který definovala policie, byl nad možností městského rozpočtu, a tedy tato varianta nebyla přijata.

Pane ministře, domnívám se, že by stát měl prostřednictvím Ministerstva vnitra a policie zajistit, aby v Javorníku policejní stanice byla. I když je město velmi nakloněno myšlence vrácení služebny do Javorníku, tak policie si klade takové nároky, že město je nemůže při svém rozpočtu finančně zajistit. Rád bych se vás, pane ministře, zeptal, zdali si myslíte, že dobrou vizitkou policie je fakt, že činnost supluje soukromá bezpečnostní agentura bez kompetencí a na náklady samosprávy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Než dám slovo dalšímu poslanci, seznámím vás s omluvenkami. Pan ministr odpoví na vaši interpelaci písemně do třiceti dnů, protože není přítomen. Dále se nám omlouvá paní ministryně Schillerová od 14.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů a svoji omluvenku stahuje paní poslankyně Krutáková, a to z odpoledního jednání.

Nyní prosím pana poslance Poura, který bude interpelovat paní ministryni Maláčovou ve věci: kdy se sociální dávky nevyplatí víc než práce. Prosím.

 

Poslanec Milan Pour: Vážená paní ministryně, obracím se na vás jako na ministryni práce a sociálních věcí s následující otázkou. V rámci poslaneckých dnů se na mě obrátila řada nespokojených občanů. Jejich problém měl společného jmenovatele: osobní zkušenost s občany zneužívajícími sociální dávky. Občané jsou znepokojeni tím, že v dnešní době se řadě lidí vyplatí nepracovat a být doma na sociálních dávkách. Namísto toho, aby pak byli společnosti vděční za podporu, často jí oplácejí tak, že ponocují, ruší noční klid, hojně požívají alkohol, nechávají za sebou strašný nepořádek.

Není tajemstvím, že řada dětí z těchto rodin, pokud se jich zeptáte, čím chtějí v budoucnu být, vám odpoví, že budou doma na sociálních dávkách jako rodiče. Často slýchám, že pracovnice úřadů práce mají strach dávku nepřiznat, jejich pracoviště se opatřují bezpečnostními prvky, aby je klienti nemohli přímo ohrozit. Jel jsem v Praze posledně tramvají, kde jedna dáma romského původu poučovala druhou, jak má postupovat, pokud jí dávku nechtějí přiznat, a tuto dávku si takzvaně vyřvat. Aktivní hledání práce u těchto obyvatel, které prokazují úřadům, vypadá často tak, že si muž v plné síle dojde za zaměstnavatelem se slovy, tady mi potvrďte, že mě tu nechcete zaměstnat. Pokud náhodou odmítne formulář potvrdit se slovy, že práce by byla, dostane se mu nadávek, případně výhrůžek. Tato situace je dle mého názoru již neúnosná a v ekonomicky aktivním obyvatelstvu často zvyšuje extremistické nálady.

Paní ministryně, vím, že Agentura pro sociální začleňování v roce 2014 vydala studii s názvem Kdy se práce vyplatí, která pro současný systém příliš lichotivě nevyzněla. Od té doby jsem pozitivní posun nezaznamenal. Rád bych se zeptal tak trochu jinak. (Upozornění na čas.) Co ministerstvo dělá a spíše v budoucnu udělá pro to, aby se nevyplatilo dobrovolně zůstávat doma na sociálních dávkách namísto chození do práce? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a prosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, odpověď na tuto interpelaci bych rozčlenila do tří oblastí: cena práce v České republice, problematika exekucí a problematika sociálních dávek.

Začnu tou nejstručnější oblastí a tou je problematika sociálních dávek. Víte, že v tuto chvíli na Ministerstvu práce a sociálních věcí zasedá velmi, velmi, řekněme, obsáhlé pracovní těleso, které se revizí dávek, jak dávek na bydlení, tak dávek podpory v zaměstnanosti, nebo nezaměstnanosti a také pěstounských dávek, zabývá a má mandát do konce listopadu vypracovat revizi sociálních dávek. My jsme již na Ministerstvu práce a sociálních věcí tento podklad a legislativní návrh rozpracovali, nicméně je potřeba jej lépe vykomunikovat s obcemi, které se proti tomuto návrhu postavily. To znamená, v prosinci bude na Ministerstvo práce a sociálních věcí předložen široce vykomunikovaný podklad a legislativní návrh.

Co se týká ceny práce. Minimální mzda je v České republice 13 350 korun. Víte, že já usiluji o její navýšení. V tuto chvíli nám vrcholí sociální dialog mezi sociálními partnery, kde jednáme o navýšení k 1. lednu příštího roku. Pravděpodobně jste z tisku zaznamenal, že okolní státy, jako je Slovensko nebo Polsko, legislativně rozhodly, že navýší minimální mzdu na 60 % své průměrné mzdy. To by přepočteno na poměry v České republice znamenalo, že minimální mzda v těchto zemích bude obnášet 20 tisíc korun. A já pevně doufám, že Česká republika bude následovat příkladu Slovenska a Polska a touto cestou se vydá. Mně by stačilo, aby minimální mzda od příštího roku byla alespoň ve výši 14 700 korun, to znamená, abychom navýšili minimální mzdu o 10 %.

Co se týká té třetí oblasti, tak to je problematika exekucí. Myslím si, že motivace těch lidí, kterým se v tuto chvíli nevyplatí pracovat a spíše pobírat sociální dávky, že by jim velmi ulehčilo, kdyby se zvýšila takzvaná částka nezabavitelného minima. Toto je v gesci Ministerstva spravedlnosti a věřte mi, že na úrovni vlády na této problematice pracujeme, tak aby zejména nízkopříjmoví obyvatelé měli dostatečný incentiv na to, aby pracovali legálně a nepobírali sociální dávky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec bude mít - nebude mít zájem o doplňující dotaz, takže prosím poslance Feriho, který bude interpelovat paní ministryni Benešovou ve věci nápadu insolvenčních věcí. Prosím.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, děkuji, že tu jste a mohu se vás zeptat. Chodíte na interpelace pravidelně, jsem tomu rád. Tato moje interpelace se dotýká nápadu insolvenčních věcí a zejména ve vztahu ke státnímu rozpočtu.

Sněmovna už v únoru dala insolvenční novelu, oddlužovací novelu, která významně zvýšila počet podaných insolvenčních návrhů fyzických osob. Od 1. června 2019 se ten nápad dramaticky zvýšil, bylo to očekávatelné. Ministerstvo je odpovědno, aby tu novelu provedlo a uvedlo v život. Bohužel vláda šetří a všechna ministerstva dostala jasnou direktivu od ministryně paní doktorky Schillerové, že musí krátit své rozpočty. Vím, že i vy máte v plánu krátit na ministerstvu počty pracovních míst až o 10 %. Tu situaci vám rozhodně nezávidím.

Ale rád bych se zeptal, jestli jste s paní ministryní Schillerovou jednala o navýšení, podařilo se vám vyjednat 250 milionů, ale o dalším navýšení do budoucna, aby se posílily insolvenční úseky krajských soudů a aby se podařilo ty věci lépe vyřizovat, rychleji vyřizovat a efektivněji vyřizovat a aby se také podařilo zajistit odpovídající prostory a nemuseli jsme tady operovat s nápady, jako například v Brně, že budou ty věci vyřizovány ve stavebních buňkách na dvoře krajského soudu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím paní ministryní o odpověď.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, pane poslanče Feri. Tak samozřejmě není potřeba řešit tyto věci dál s paní ministryní Schillerovou, protože jsme přijali na ministerstvu taková opatření, že justice se prakticky toto krácení nedotkne a budeme to brát odjinud, takže není ohrožena insolvenční agenda, jak se dotazujete.

Jinak pokud jde o tu insolvenční agendu, tak monitorujeme denně aktuální stav nápadu insolvenčních věcí na insolvenční soudy a očekáváme zvýšený zájem o oddlužení, což se potvrdilo. Cílem je analyzovat, zda tedy se bude jednat o krátkodobé, nebo dlouhodobé výkyvy a jaký trend nás tedy čeká. Od nabytí účinnosti této novely, což byl červen 2019, dnes evidují insolvenční soudy 14 837 podaných návrhů na oddlužení. To představuje průměrný nápad ve výši 153 návrhů. V červnu a červenci dosahoval denní průměr maxima, přičemž od druhé poloviny roku ten nápad pozvolna klesá.

Nelze říct, že by se jednalo o sezónní výkyvy způsobené slabšími podzimními měsíci, ale takto to obvykle bývá, jak jsme zaevidovali. Odpovídá to očekávání ministerstva, že se přes insolvenční soudy přelévá pozvolna vlna zvýšeného zájmu. Po jejím opadnutí očekáváme stabilizaci. Nelze ale popřít, že to je dva a půl více návrhů (?) než předtím. Statistika naznačuje, že řada dlužníků v očekávání mírnějších podmínek novely odkládala podání návrhu, neboť v bezprostředně předcházejících měsících letošního roku nápad věcí na insolvenční soudy razantně propadl. Mezitím nárůst představuje 30 až 40 %, což považujeme tak nějak za přiměřené a odpovídající očekáváním té důvodové zprávy. Vydrží-li současný trend, na konci roku by celkový nápad mohl dosáhnout 29 500 věcí. V součtu je ovšem jedná o méně případů než v těch krizových letech 2013 a 2014, kdy jejich počet překročil 30 tisíc.

Takže žádná další opatření není třeba činit ve vztahu k Ministerstvu financí, protože insolvenčního úseku se krácení rozpočtu prakticky nedotkne.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz? Má, pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za odpověď, byla vyčerpávající. Když se zvyšuje nápad, a velmi povážlivě, tak co to pak znamená? Neposilují se ty insolvenční úseky? Znamená to, že se každé té věci věnuje menší pozornost. Což zejména u té insolvenční agendy, která je velmi složitá, je, myslím, velmi nevhodné, protože se tam zkoumají věci ohledně osvědčení úpadku, zkoumá se také sledování nepoctivého záměru, jestli dlužník skutečně dodržuje ta pravidla a snaží se maximalizovat uspokojení věřitelů. To je něco, co opravdu, myslím, by mělo být řešeno. Co by mělo být řešeno ne tím, že se spokojíme s tím, že se ta místa neproškrtají, ale že se právě přidají další.

Ale to není další otázka, jenom bych vás chtěl požádat, jestli by bylo možné nám na ústavně-právním výboru dát po půl roce účinnosti toho návrhu, to znamená v prosinci, nějaké shrnutí toho, co ta novela přinesla. A zejména bych chtěl požádat, to shrnutí aby se zaměřilo na otázku dlužnických poraden, nebo možnosti insolvenčního soudu nařídit dlužníkům finanční poradenství nebo -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Čas, pane poslanče. (Děkuji.) Prosím paní ministryni, jestli bude odpovídat na doplňující dotaz. Prosím.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Tak určitě se to nedotkne kvality rozhodování insolvenčních věcí, zatím nemáme takovéto signály, takže jak jsem řekla, činit opatření není třeba. I když tedy budeme ve střehu, a proto to sledujeme. Statistiku vám samozřejmě můžeme dát, takže se na mě obraťte, vyměníme si maily, není to problém.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní prosím pana poslance Bendla, který bude interpelovat pana ministra Vojtěcha ve věci dostupnosti zdravotní péče.

 

Poslanec Petr Bendl: Vážený pane ministře, vážená Sněmovno, pane předsedající, já mám jednoduchý dotaz. Na mě se obrátila občanka České republiky, která se stěhuje z Královéhradeckého kraje k nám do středních Čech, a když hledala gynekologa, neboť je v poměrně pokročilém stadiu těhotenství a nemůže dojíždět hodiny a hodiny za svým gynekologem do Královéhradeckého kraje, protože už bude přestěhovaná, tak při hledání gynekologa zjistila, že gynekologové podmiňují registraci podepsáním smlouvy o nadstandardní péči. Jinak ji nezaregistrují. Tak jsem chtěl vědět, zdali o této praxi víte. Pokud ne, zdali jste připraven si o tom něco zjistit, a pokud ano, zdali je to normální, zdali takováto praxe je v pořádku a Ministerstvo zdravotnictví ji schvaluje, či nikoliv. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové. Vážený pane poslanče, děkuji za ten dotaz. Není to normální. Protože podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, pokud ten daný poskytovatel má smlouvu se zdravotní pojišťovnou a ta příslušná paní pacientka je pojištěna u této zdravotní pojišťovny, tak každý pojištěnec má právo na poskytnutí hrazených služeb v rozsahu a za podmínek stanovených daným zákonem, to je zákonem o veřejném zdravotním pojištění, a poskytovatel zdravotních služeb nesmí za tyto hrazené služby přijmout od pojištěnce žádné úhrady. Musela by to být nějaká nadstandardní služba, která není standardně hrazena, což registrace u poskytovatele zdravotních služeb, což je samozřejmě i gynekolog, z mého pohledu jednoznačně není. Tím pádem vylučuje - je to § 11 zákona o veřejném zdravotním pojištění - to, aby poskytovatel žádal od pojištěnce platbu za zdravotní službu, která je hrazena zdravotní pojišťovnou. A tato služba samozřejmě je hrazena zdravotní pojišťovnou, protože pokud ten gynekolog pacientku registruje, tak pak samozřejmě za ni dostává úhradu od její zdravotní pojišťovny. Tolik k tomu.

Samozřejmě poskytovatel může žádat o úhradu za nějaké služby, které nejsou standardně hrazeny. Pak musí být jasně platba podle ceníku, ten musí být zveřejněn, pojištěnec musí o tom být předem informován. Ale myslím si, že tak jak to popisuje - a potřeboval bych samozřejmě znát větší detaily - tak tomu není, že lékař by poskytnutí hrazených služeb takto podmiňovat neměl, a porušuje tím zákon a také smlouvu se svou zdravotní pojišťovnou. V tomto směru bych doporučil, aby se ta paní jako pojištěnec obrátila se stížností na svou zdravotní pojišťovnu, kde toto popíše. Samozřejmě to může dát i na vědomí Ministerstvu zdravotnictví, ale musí to řešit právě ta zdravotní pojišťovna, se kterou má daný poskytovatel smlouvu, a ta praxe, o které hovoříte, je porušením té smlouvy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Pan poslanec bude mít doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: Já děkuji za jednoznačnou odpověď, pane ministře. Otázka, co jí teď poradit, neboť ona se bojí, když si bude na toho lékaře stěžovat, jak to asi dopadne s tou péčí. Rozumíte mi? Že to je v té lidské rovině - já bych se chtěla u vás registrovat, vy mě nechcete a říkáte pouze za podmínky podpisu nadstandardní smlouvy, tak já půjdu na příslušnou pojišťovnu, budu si na vás stěžovat. Jaké to zacházení potom asi bude. Ale té odpovědi rozumím, děkuji za ni. Určitě si s tím nějak poradíme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr už nebude reagovat, takže já prosím paní poslankyni Kovářovou, která bude interpelovat pana ministra Havlíčka ve věci sliby chyby, voda pod Kladnem. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, v minulosti váš resort vyčlenil 250 milionů korun na ochranu milionů kubíků vody pod Kladnem, která pomalu zaplavuje opuštěné doly právě pod Kladnem. Hladina vody postupně stoupá a existuje vážné riziko, že dosáhne úrovně, která je zamořená z provozu ocelárny Poldi. Ty vyčleněné prostředky čtvrt miliardy korun, to je skutečně hodně peněz a ty by měly tomu pomoci zabránit. Podle veřejných informací chce Ministerstvo průmyslu a obchodu tuto rezervu zrušit a rozpustit ve státním rozpočtu, na Kladno by tak neposlalo ani korunu. Vaším argumentem prý je, že voda na povrch začne vytékat až za několik desítek let. Přitom před pěti měsíci Palivový kombinát Ústí, který má dohled nad podzemní vodou na starosti, varoval, že by důlní vody měly začít vytékat na povrch okolo roku 2025, což už je za pět let. Ať je to ale pět, nebo deset let, ochranu vody považuji za velmi důležitou zvláště v době, kdy se mění klima a začíná jí být nedostatek, což v minulých letech pocítil skoro každý. Proto přístup vašeho ministerstva jednoduše nechápu a nechápou ho ani kladenští občané, ani tamní samospráva. Upřímně se tomu nedivím.

Vážený pane ministře, ptám se tedy, proč pro vás ochrana spodní vody není důležitá. Proč plánujete navrhnout zrušení usnesení vlády z roku 2017 a proč argumentujete jiným časovým výhledem než státní podnik, který má danou oblast na starosti? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, vážení poslanci, poslankyně, děkuji mockrát za dotaz. Tak jak to bylo interpretováno, je tam celá řada ne úplně přesných informací, pracuje se s veřejnými, spíše mediálními informacemi, ale principiálně ten zákaz spočívá v tom, že my musíme zdroje, které byly alokovány na něco, využívat účelově. A pokud vidíme, že by tam účelovost byla jiná, tak se to musí překvalifikovat. To je podstata celé věci. Naopak ta situace je taková, že nebýt Ministerstva průmyslu a obchodu, tak tam nebylo vůbec nic, protože jestli jste to sledovala v minulosti, tak jednu miliardu korun, kterou jsme vyšetřili v rámci sanací na Moravě, jsme aktivně přetransferovali ve výši 250 milionů korun právě na tento problém.

Ten problém se v čase vyvíjí. A tak jak se jevil jako možná skutečné nebezpečí před pár lety, tak v tuto chvíli se to jeví trochu jinak. Nicméně to ještě neznamená, že se tam nebude nic činit, nic dělat. Čili já si dovolím teď zrekapitulovat ten stav, který byl.

Je pravda, že na základě analýzy rizik staré ekologické zátěže v zóně Kladno-východ byla v roce 2013 identifikována rozsáhlá kontaminace zemin v oblasti bývalých oceláren Poldi. Ta byla prokázána, jak jste správně řekla, až cca 90 metrů pod stávajícím terénem. Na základě těchto informací bylo zjištěno, že při realizaci schváleného a platného plánu pro oblast vzdouvání důlních vod dojde při jejich nastoupání k oblasti určité identifikovatelné kontaminace a následně kontaminaci těchto důlních vod. Vzniklá škoda by skutečně měla zásadní ekonomický a finanční dopad.

Je nutné připomenout, že v současnosti řeší v kladenském regionu problematiku zahlazování následků hornické činnosti včetně řešení problematiky důlních vod - a to je důležitá zpráva - státní podnik Palivový kombinát Ústí, který však k té předmětné ekologické zátěži nemá vůbec žádnou vazbu. V současnosti dochází k samovolnému zatápění vyrubaných prostor v podzemí a ke stoupání hladiny.

Tak a teď co je důležité. S přihlédnutím k výše uvedenému bylo v roce 2017 navrženo technické řešení k zamezení rozšíření znečištění spočívající ve vyhloubení čerpacích vrtů, instalaci čerpací techniky, vybudování přivaděčů vody, případně úpravě důlní vody, napojení na veřejné vodoteče a investiční náklady na tu výstavbu předpokládaly 250 milionů korun. Na základě nicméně výsledků měření a výpočtů provedených pro státní podnik Palivový kombinát Ústí, a to společností Green Gas DPB na konci roku 2017, bylo zjištěno, že ke znečištění důlních vod by mohlo dojít, pokud by vůbec došlo, až za několik desítek let, a to tedy pouze v tzv. stopovém množství. Čili žádné finanční prostředky uvolněné usnesením vlády z roku 2017 tedy nebyly čerpány zatím, a to z důvodu, že vláda určila zcela - a to je důležité - striktní akce, které mohou být z těchto prostředků financovány. Konkrétně se jednalo o 150 milionů korun na čerpací vrty a 100 milionů na čistírnu důlních vod.

PKÚ za tím účelem s maximálním množstvím informací, na jejichž základě bylo možné provést rozhodnutí o dalším postupu, mj. zadal veřejnou zakázku na zhotovení sedmi kusů hydrogeologických průzkumných vrtů, zpracování matematického modelu, to je to, co by se teď mělo dělat. A MPO se tedy domnívá, že by vláda měla být informována o návrhu souboru těchto opatření komplexního charakteru vedoucího k eliminaci negativních účinků, a to jako celku.

Nicméně je zcela jasné, že tenhle úkol už přesahuje rámec kompetencí našeho resortu. Proto jsem vládě navrhl, a bude to teď na dalším zasedání vlády, aby zpracovatelem tohoto navazujícího materiálu bylo Ministerstvo životního prostředí. MPO samozřejmě bude plně součinné a předá všechny získané poznatky z těch studií, které se teď tedy z toho platí, to je těch, jak už jsem říkal, sedmi geologických průzkumných vrtů, s tím, že je nutné říci, že MPO, resp. Palivový kombinát Ústí jakožto podřízená instituce MPO, ke staré ekologické zátěži nemá žádnou právní vazbu ani odpovědnost a činnost nad rámec povinnosti monitorovat kvalitu důlních vod byla v minulých letech realizována, a to z důvodu, že si státní podnik byl vědom své povinnosti jednat v souladu s obecnou zakročovací povinností ve smyslu občanskoprávních předpisů. Takže smyslem toho úsilí bylo indikovat a navrhnout další postup, kterým by byla hrozící ekologická škoda odvrácena nebo zmírněna.

Takže cílem v současnosti plánovaných akcí v rámci PKÚ je zajistit bezproblémové vypouštění všech důlních vod do veřejné vodoteče. Po zatopení všech vyrubaných prostor bývalého kladenského revíru současně PKÚ podnikne všechny kroky, aby nedošlo k negativním dopadům na hydrosféru, tak, aby nebyla zanedbána opatření a kontaminováno životní prostředí, nebo naopak (předsedající upozorňuje na čas) aby byla učiněna všechna - už to hned bude, já myslím, že to je důležité - technická opatření, která by byla předimenzovaná. Je tady toho ještě víc -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane ministře, nemůžu dovolit. Paní poslankyně vám dá doplňující dotaz, předpokládám, a umožní vám tak pokračovat. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře, za odpověď. Samozřejmě já čerpám z médií a z informací samospráv. Ptám se tedy, a to s ohledem na závažnost situace, protože Kladno je v oblasti vysychající krajiny, dochází jim voda a musí přivádět vodu až z Želivky, a pokud by došlo skutečně ke kontaminaci tohoto zdroje, to je zdroj velký tak, že činí asi jednu třetinu celoroční spotřeby v České republice, tak si myslím, že by bylo dobré řešit tu situaci tak, že by se mohlo čerpat a těch 250 milionů by se právě mohlo využít na čerpání, a tím by se snížila ta hladina a nedocházela by ta voda až k té kontaminované části. Mně připadá, že si to přehazujete trošičku jako horký brambor.

Moje otázka tedy zní: jestliže to chcete převést na Ministerstvo životního prostředí, to chápu, ale každopádně vzhledem k tomu, v jaké je to lokalitě, by to mělo být v kompetenci obou. A jestli těch 250 milionů bude převedeno od vás (předsedající upozorňuje na čas) na Ministerstvo životního prostředí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: O tom musí rozhodnout vláda, protože principiálně nejde vůbec o 250 milionů korun. Ty jsou na to alokovány a ty jsou v pořádku. Ale ony musí být čerpány účelově. A jestliže teď se tedy prokázalo, že ta kontaminace je jiná, a v tuto chvíli bychom vlastně byli v situaci, že by se měly alokovat peníze na něco jiného, než jak původně bylo, to je těch, jak jsem už říkal, 150 a 100 milionů korun, tak se musí všechno překvalifikovat a říct, na co se tedy ty peníze použijí. V tom asi nebude problém. Pokud se shodneme na tom, že tam nějaké nebezpečí hrozí a že je tam třeba udělat jiná opatření, tak se na to ty peníze použijí. Čili nehraje se teď opravdu o to, aby se někde ušetřilo 250 milionů. My jsme nemohli v tuhle chvíli vzít peníze a účelově použít na něco jiného, než jak nám Ministerstvo financí někdy v roce 2017 odsouhlasilo. Čili není za tím žádná klička, není za tím ani snaha ušetřit 250 milionů korun, skutečně v tom ten problém není. Je v tom jediná věc, že se změnila situace ve smyslu toho, že to, jak se tím trochu strašilo, co by všechno mohlo nastat, v tuto chvíli vypadá, že zdaleka tak není. A není to jenom otázka desítek let, ale i té míry. Nicméně to se vyhodnotí.

Souhlasím s vámi, že v tuhle chvíli nemusí občany zajímat, jestli to dělá MŽP, nebo jestli to dělá MPO, to my si musíme na vládě vyřídit, ale garantuji to, že pokud tam cokoli bude potřeba udělat k tomu, aby se tomu zabránilo, tak se na to ty peníze samozřejmě využijí a jenom se to musí překvalifikovat, na co to přesně bude. A ono je to dost celkem náročné téma, protože to není tak úplně jednoduché tady během pěti minut si všechno vysvětlit. Já si myslím, že by vůbec nebylo špatné, kdyby zástupci resortů jeli do toho regionu a tam se na to udělalo opravdu sezení třeba s těmi občany a tam by se skutečně vysvětlilo, jaká je situace, z čeho mohou mít obavu, nemohou mít obavu, kolik se alokovalo na to peněz, kolik se alokuje a jaké se budou dělat kroky. To si myslím, že by bylo docela férové.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, děkuji za dodržení času. A prosím paní poslankyni Majerovou Zahradníkovou, která bude interpelovat nepřítomného ministra Plagu ve věci počítání romských žáků na školách. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková: Děkuji za slovo. Mně je líto, že opět interpeluji pana ministra školství, který tu není, tak si budeme muset počkat na písemnou odpověď.

Nicméně mnoho škol a ředitelů mateřských škol i školek se na mě obrátilo, abych se dotázala Ministerstva školství, proč si po ředitelích škol vyžádalo další dokument, který tentokrát chce, aby zjistili počty romských žáků. Náměstek pro řízení sekce vzdělávání Václav Pícl v zaslaném dopise výslovně ředitelům napsal, aby kvalifikovaně odhadli počet romských žáků. Úředníci ministerstva v této souvislosti zformulovali definici romství, ze které mi opravdu vstávají vlasy hrůzou na hlavě, a přemýšlím, jestli je to jenom trapný a nejapný žert.

Takže teď bych ráda přečetla tu definici identifikace: Za Roma je označen takový jedinec, který se za něj sám považuje, aniž by se nutně k této příslušnosti za všech okolností hlásil, anebo je za něj považován významnou částí svého okolí na základě skutečných či domnělých antropologických, kulturních nebo sociálních indikátorů. - Ono by stačilo pouze vyměnit to slovo Roma a byli bychom v devětatřicátém.

Mohl by prosím Sněmovně podat pan ministr školství Robert Plaga k výše uvedené záležitosti vysvětlení? Pokud to měl být ze strany jeho úředníků snad hloupý vtip, tak se skutečně hodně nepovedl a rodiče romských žáků mají plné právo cítit se dotčeni. V neposlední řadě potom ministr Plaga ředitele školek a škol opět zahltil dalším zbytečným (předsedající upozorňuje na čas) byrokratickým dotazníkem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr na vaši interpelaci odpoví písemně do třiceti dnů.

A nyní prosím pana poslance Kolovratníka, který bude interpelovat pana ministra Kremlíka ve věci přípravy vysokorychlostních tratí v České republice. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý den, dobré odpoledne. Děkuji za slovo a rád bych se obrátil na našeho kolegu pana ministra Kremlíka.

Pane ministře, je to ve věci vysokorychlostní železnice. Chci říci, určitě to není, nebo nebude interpelace, kdy by mohla opozice namítat nějaká záměrně programově pozitivní, anebo naopak negativní. Je to interpelace věcná a konkrétní, kde bych se rád zeptal na možnosti spolupráce, resp. pomoci nás poslanců, legislativy vám, exekutivě, která za výstavbu infrastruktury odpovídá.

Budu konkrétní. Co bych rád řešil nebo na co bych se rád zeptal. Připomenu, že v březnu 2017, ještě v minulém volebním období, Sněmovna velkou většinou napříč všemi politickými stranami odsouhlasila tehdy průlomové usnesení, jehož spoluautorem jsem byl já, kolegové z hospodářského výboru i z opozice, tehdejší poslanci Šidlo a Laudát. a to usnesení zafungovalo. Vláda tehdy následně zahájila konkrétní kroky, přijala konkrétní akční plán program výstavby těch rychlých spojení, který dnes je realizován a probíhá. Každopádně na SŽDS komunikujeme a máme podepsánu smlouvu s francouzským SNCF, které staví to jejich TGV. Francouzští odborníci říkají z vlastních zkušeností, že zkrátka s rychlostí výstavby a s financováním že budeme mít problémy, pokud nezměníme legislativu. A netýká se to jenom toho tzv. liniového zákona 416, týká se to také financování toho, abychom se mohli zavázat, že třeba projekt, který bude financován 4, 5, 6 let, každý rok bude mít dostatek finančních prostředků. I toto by totiž šlo ošetřit právě formou jakéhosi legislativního nebo zákonného závazku. A na to se, pane ministře, chci zeptat, jak tedy Sněmovna v tomto období v následujících měsících může pomoci s urychlením výstavby rychlých spojení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče Kolovratníku, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ve věci přípravy vysokorychlostních tratí v současné době činíme kroky, a to reálné kroky, pro to, abychom vysokorychlostní tratě v České republice konečně začali budovat. Spousty let se o tom jenom mluvilo, spousty let se o tom jenom psalo. My teď děláme konkrétní kroky. Já vám řeknu, které.

Do konce letošního roku bude dokončena studie proveditelnosti Praha-Drážďany. Probíhají práce na rameni Praha-Brno-Břeclav, Brno-Přerov-Ostrava. Dokončena již je studie pro úsek Praha-Beroun. Tady padlo slovo studie proveditelnosti. Pro mě jako ministra dopravy je nesmírně důležité, aby se už ve fázích, kdy se zpracovávají studie proveditelnosti, komunikovalo se samosprávou. S obcemi, s kraji, přes místa, přes vesnice, přes které jsou či budou plánovány vysokorychlostní tratě. Věřím, že řada z vás již s kolegou generálním ředitelem Svobodou na toto téma hovořila.

Co dalšího probíhá? Probíhá geodetické zaměření prvních úseků vysokorychlostních tratí. Zadány budou také průzkumy v oblasti životního prostředí a geologie. Probíhá příprava zadání dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby. Proběhla předběžná tržní konzultace na zadání dokumentace k územnímu rozhodnutí vysokorychlostní tratě Praha-Běchovice-Poříčany. A první etapa vysokorychlostní tratě Praha-Brno. To jsou v zásadě první pilotní úseky, které se budou budovat.

Správa železniční dopravní cesty úzce spolupracuje s národním železničním dopravcem ve Francii. Zrychluje se příprava VRT o několik let. Kdyby tyto konzultace neprobíhaly, tak nejsme tam, kde jsme a kde chceme být v budoucnu. Hlavním předmětem vzájemné spolupráce s národním železničním dopravcem ve Francii je vytvoření manuálu SŽDC pro projektování vysokorychlostních tratí ve stupni dokumentace k územnímu rozhodnutí. Je dokonce zahájen proces posouzení vysokorychlostních tratí na životní prostředí. Proběhlo předběžné projednání pilotních úseků vysokorychlostních tratí se zástupci Ministerstva životního prostředí, orgány posuzování vlivu na životní prostředí a územního plánování dotčených krajů. Správa železniční dopravní cesty také požádala o aktualizaci zásad územního rozvoje dotčených krajů, kde SŽDC požaduje návrhový koridor veřejně prospěšné stavby umožňující jejich realizaci.

A teď kdy začne výstavba. Výstavba prvních úseků vysokorychlostních tratí bude zahájena v roce 2025. V roce 2030 by se mělo pracovat na celé trase vysokorychlostní tratě Praha-Brno. Finalizujeme smlouvu s německým partnerem DB Netz a Správou železniční dopravní cesty o společné přípravě vysokorychlostní tratě Drážďany-Praha. Podpis tohoto dokumentu předpokládáme v prosinci letošního roku. Zahájení výstavby Krušnohorského tunelu pak se předpokládá v roce 2027. Na přípravu vysokorychlostních tratí v roce 2020 je nárokovaná částka 250 milionů korun.

Ale samozřejmě tato práce se neobejde bez pomoci vás poslanců, kolegů senátorů a samozřejmě pana prezidenta. Asi jste všichni informováni, že Ministerstvo dopravy připravilo vládní návrh novely zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury. V současné době se očekává a bude ve své podstatě každým dnem stanovisko předsedkyně Legislativní rady vlády, aby tento kompletní návrh vládního zákona, který mění čtyřistašestnáctku, mohla projednat vláda a byl postoupen do Poslanecké sněmovny. Byl bych nejraději, aby jej Poslanecká sněmovna obdržela v měsíci listopadu a ideálně ještě v listopadu se o něm mohlo tady na půdě Poslanecké sněmovny diskutovat. Jako Ministerstvo dopravy jsme připraveni poskytnout součinnost s ohledem na výklad nových návrhů obsažených v návrhu zákona pro lepší pochopení jeho podstaty. Stejně tak je pro nás přínosná vaše pomoc a osvěta o tomto tématu v krajích, ve kterých působíte.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec již nebude mít zájem o doplňující dotaz, takže prosím pana poslance Fialu, který bude interpelovat nepřítomného ministra Hamáčka ve věci institut strpění.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych se zeptal nepřítomného pana ministra Hamáčka na to samé, co jsem se ptal asi před hodinou nepřítomného pana premiéra. Takže chci se zeptat na to, že velkou pozornost budily legislativní návrhy Ministerstva vnitra týkající se toho, že nepůjde vyhostit uprchlíky, kteří se dopustili závažných trestných činů a kterým v jejich zemi hrozí nebezpečí. Já se vás chci, pane ministře, zeptat na to, tak jak jste už odpověděl místopředsedovi Sněmovny Tomio Okamurovi, že podle vás a podle Ministerstva vnitra tento stav existuje v právu v České republice už 20 let. Je to opravdu tak a už 20 let s tím nic neděláme? Já se ptám proto, že samozřejmě víme z tisku a z médií, že se v České republice množí trestné činy imigrantů, kteří se pohybují na našem území. A já se vás chci zeptat, pane ministře - vy říkáte, že se to naopak zpřísňuje. Ale podle mého názoru mícháte hrušky s jablky a jablka s hruškami jenom proto, abyste zakryli fakt, že je to opravdu problém. Dokonce jsem se dočetl na iROZHLAS.cz, že to není diktátem Bruselu.

Takže se vás, pane ministře, chci zeptat: Je to opravdu z vaší vlastní iniciativy, nebo z iniciativy Ministerstva vnitra, že chcete, abychom se starali o imigranty, kteří zde spáchají trestné činy, dál je živili, dál jim platili sociální dávky a podobně? A pak se vás chci zeptat ještě na ten původ. Jestli ten původ je opravdu váš a Ministerstva vnitra, anebo z Evropské unie. Protože jsem se v důvodové zprávě dočetl, že transponujete odstavec na základě judikatury Evropského soudního dvora. Tak jak to tedy skutečně je? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Pan ministr odpoví na vaši interpelaci písemně do 30 dnů.

A nyní prosím paní poslankyni Balcarovou, která bude interpelovat paní ministryni Schillerovou ve věci budoucnosti Elektrárny Počerady. Paní poslankyně Balcarová není přítomna, takže prosím pana poslance Profanta. Jestliže ten také není přítomen, tak bych prosil pana poslance Farského. Ten také není přítomen. Paní poslankyně, pozdě (k přicházející poslankyni Balcarové). Takže bych prosil pana poslance Třešňáka, kterého také nevidím. Takže bych prosil pana poslance Navrkala a toho také nevidím.

Takže bych prosil pana poslance Kytýra, který je přítomen, já mu za to velice děkuji. Bude interpelovat paní ministryni Maláčovou ve věci financování sociálních služeb v roce 2020. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Kytýr: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, svoji interpelaci bych zaměřil k diskusi, která nás teprve čeká v souvislosti s rozpočtem na sociální služby pro rok 2020. V tuto chvíli komise Rady Asociace krajů České republiky na svém zasedání 10. října 2019 konstatovala, že transfery podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, plánované v rozpočtu pro rok 2020 ve výši 17,84 miliardy nekryjí dle této komise navýšení platů o 1 500 korun a zrušení platové tabulky číslo 1. Bavíme se v tuto chvíli o indikaci, která zazněla, ve výši zhruba 1,7 miliardy korun. Dovolil bych si požádat o ujištění, že tak jak tato rozpočtovaná částka v rozpočtu je pro transfery v sociálních službách na rok 2020, zahrnuje tyto náklady spojené s navýšením platů 1 500 korun, a že nebudeme v nějaké době, ať projednávání státního rozpočtu, či po projednání státního rozpočtu, čelit nějakým diskusím a mimořádným schůzím zde v Poslanecké sněmovně o disproporcích v číslech, které by znamenaly finanční krizi v sociálních službách. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a prosím paní ministryni o odpověď na tuto interpelaci.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Vážený pane poslanče, v rámci jednání o návrhu státního rozpočtu na příští rok jsem intenzivně prosazovala, a vy jste to zmínil, aby došlo ke zvýšení objemu finančních prostředků na sociální služby. Dobrá zpráva je, že těsně před schválením státního rozpočtu vládou jsme se také shodli na navýšení platů ve veřejné správě. Zmiňoval jste zrušení tabulky číslo 1, což se bude dotýkat zejména THP pracovníků v sociálních službách, a pak také paušální navýšení platů o 1 500 korun, což pomůže zejména nízkopříjmovým zaměstnancům státu. To znamená, čím nižší plat, tím procentně vyšší odměna těchto 1 500 korun bude představovat, a sociální pracovníci bohužel i přes rekordní růst platů v posledních pěti letech patří mezi státními zaměstnanci mezi ty nízkopříjmové. V současné době je v návrhu zákona o státním rozpočtu na sociální služby určena částka 17,8 miliardy korun, což je o 2 miliardy více oproti směrnému číslu stanovenému Ministerstvem financí na příští rok. Ministerstvo financí navrhovalo původně 15,7 miliardy korun, což je o miliardu méně, než byly finance na tento rok.

Nicméně já mohu konstatovat vzhledem k tomu, že došlo těsnému souladu rozhodnutí vlády o navýšení platů ve veřejné sféře, že budeme ještě o rozpočtu na sociální služby na příští rok v rámci projednávání v této Sněmovně jednat. To znamená, že toto číslo, 17,8 miliardy korun, není konečné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Zajímalo by mě, jestli pan poslanec bude mít zájem o doplňující dotaz. Bude. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Kytýr: Velice se omlouvám. To znamená, předpokládám, že v tuto chvíli máte indikaci o výši čísla, o kterém bychom tady měli jednat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím, paní ministryně, jestli odpoví na doplňující dotaz.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Odpověď zní - nemám, protože nejsem poslankyní Parlamentu České republiky. O státním rozpočtu rozhodují poslanci a poslankyně. Ale samozřejmě pevně propočítáváme tak, aby v návrhu státního rozpočtu byl a) zmíněn nebo zohledněn nárůst platů ve veřejné sféře a b) aby tam byl zohledněn finanční nárůst kapacity sociálních služeb.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní prosím paní poslankyni Richterovou, která bude interpelovat opět paní ministryni Maláčovou, a to ve věci asistenti sociální péče - vyhodnocení fungování, zápočet odpracované doby. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Jsem ráda, že tu je paní ministryně a že můžeme spolu řešit asistenty sociální péče, což je relativně nový institut. Mě by vlastně zajímalo, zda má ministerstvo údaje, kolik asistentů sociální péče v naší zemi působí, zda nějak vyhodnocuje jejich fungování.

A potom mám takovou celkovou otázku. Naše společnost stárne, všichni víme, že to bude čím dál tím větší výzva to zvládnout, a právě asistenti sociální péče by mohli být součástí řešení. Takže mě zajímá, jaké praktické věci jim nabízíme, když - a to jsou informace z terénu - mají velký problém, aby se jim odpracovaná doba započetla do důchodu.

Já teď bohužel mám smůlu v tom, že mě paní ministryně neposlouchá... (Předsedající: Já vám rozumím.)

Takže podstata té interpelace je v tom, zda existuje nějaká metodika na Ministerstvu práce, která upravuje to, jak se má započítávat odpracovaná doba do důchodu pro asistenty sociální péče, pokud pečují o více než jednu osobu. Není mi totiž zřejmé, proč by měli být nějak diskriminováni ti, kdo pomáhají více lidem, byť nejsou jejich příbuznými, a proč by měli mít potíže s tím, aby se jim odpracovaná doba do důchodu započetla. Souvisí to, myslím, s celkovým vyhodnocením tohoto nově fungujícího institutu nebo možností pracovat jako asistent sociální péče. Zajímalo by mě tedy, zda se ministerstvo na toto nějakým způsobem zaměřuje, a pokud taková metodika existuje, zda mě může být poskytnuta. (Upozornění na čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím paní ministryni o odpověď na tuto interpelaci.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, do doby důchodového pojištění se započítávají i takzvané náhradní doby pojištění, kterými jsou, mimo jiné, doba osobní péče o osobu mladší deseti let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni číslo 1, nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni 2 až 4, pokud spolu žijí v domácnosti. Podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu.

S účinností od 1. září 2018 dle zákona č. 191/2018 Sb., kterým byl novelizován zákon o důchodovém pojištění, byli mezi osoby účastné důchodového pojištění prostřednictvím institutu náhradních dob pojištění z titulu péče o závislou osobu, u kterých se nevyžaduje podmínka domácnosti, zahrnuti vedle osob blízkých i asistenti sociální péče podle § 83 odst. 1 zákona č. 108/2006, to znamená zákona o sociálních službách. Tyto náhradní doby pojištění, přestože za ně není odváděno pojistné na důchodové pojištění ani jiné platby, se započítávají pro účely důchodového pojištění plnohodnotně jako doby pojištění z titulu výdělečné činnosti, nikoliv ve sníženém rozsahu. Pokud tyto doby spadají do rozhodného období, z něhož se zjišťují příjmy pro výpočet důchodu, to jest období určené v zásadě rokem 1986 a rokem, který předchází roku přiznání důchodu, pak se z tohoto období vylučují, rozhodné období se o ně zkrátí, takže i když pojištěnec nemá v uvedených dobách příjmy, nedojde k rozmělnění nebo snížení příjmů dosažených v období před začátkem trvání uvedené péče nebo po jejím skončení.

Pokud pojištěnec vedle uvedené péče vykonává výdělečnou činnost, má možnost zvolit si pro výpočet důchodu buď zápočet příjmů, nebo vyloučenou dobu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a prosím paní poslankyni. Má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za odpověď. Znovu se zeptám na konkrétní věc. Existuje nějaká metodika upravující způsob započítávání té odpracované doby? Protože se asistenti sociální péče v praxi setkali s tím, že když pečují o více než jednu osobu, tak jsou jim žádosti zamítány. Já rozumím tomu, že paní ministryně řekla, že je to jaksi univerzální věc, ale chci se ujistit, zda opravdu žádný takovýto pokyn z ministerstva nevyšel.

Druhá věc. Kolik těchto asistentů máme? To číslo by mě velmi zajímalo.

A za třetí. Plánuje ministerstvo nějaké komplexnější vyhodnocení této nové věci? Protože se domnívám, že jako jeden způsob, jak čelit výzvě stárnutí populace, by si to vyhodnocení zasloužilo. Děkuju moc.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a prosím paní ministryni o odpověď na doplňující dotaz.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Já děkuji za ty doplňující otázky. V podstatě platí, co jsem řekla před chvílí. To znamená, že pro dobu důchodového pojištění vlastně platí ten zákon, který platí pro všechny. Ta úprava je také pak zmíněna v zákoně č. 108/2006 Sb. Co se týká metodik, tak nám není známo, že by takováto metodika platila. A i kdyby platila, tak metodika z principu povahy věci je podzákonnou úpravou.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní prosím pana poslance Lipavského, který bude interpelovat ministra Petříčka ve věci cedníkové kybernetické bezpečnosti.

 

Poslanec Jan Lipavský: Děkuji za slovo, pane předsedající.

Vážený pane nepřítomný ministře, budu tedy očekávat písemnou odpověď. Pane ministře, interpeluji vás v otázce kybernetického zabezpečení vašeho ministerstva, které považuji za stejně odolné vůči virtuálním útokům jako cedník proti protékání. Ministerstvo zahraničí stejně jako ambasády, které jsou jím zřizovány a jsou jeho součástí, dlouhodobě neodpovídají kritériím přijatelnosti. Upozorňují na to nejen naše tajné služby, ale také opakované případy úspěšných hackerských útoků a úniky citlivých dat. Osvěžím jenom vaši paměť. Jedná se o hacknuté e-maily, systém Lotus Notes, je to bezpečnost na ambasádách. Je to vlastně problematika těch dvou systémů, vnitřního a vnějšího, kdy to neumožňuje reálně s tím něco dělat.

Takže já se ptám pana ministra na následující otázky. Jakým způsobem přenáší ministerstvo informace mezi ústředím a ambasádami? Jakým způsobem přenáší informace mezi vnitřním a vnějším systémem? A jak se tento systém změnil od posledních významných kybernetických útoků? Jak je možné, že MZV ještě stále nevyřešilo zabezpečení svých e-mailových schránek, když první útoky jsou již známy od roku 2017? Jakým způsobem MZV implementovalo doporučení NÚKIBu, případně kolik z těchto doporučení implementovalo? Stejně tak mě zajímá, proč Ministerstvo zahraničních věcí nezařadilo své e-mailové schránky do vyhlášky o významných informačních systémech, čímž by musela být posílena jejich ochrana. Proč to odmítlo po tom prvním velkém útoku v letech 2016 a 2017? A proč k tomu nedochází ani nyní, když vlastně víme, že probíhají další útoky? (Předsedající upozorňuje na čas.) A v neposlední řadě děkuji za pozornost. Na shledanou.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Pan ministr odpoví na vaši interpelaci písemně do 30 dnů.

Prosím paní poslankyni Hyťhovou, která bude interpelovat nepřítomného ministra Hamáčka ve věci zrušení integračního střediska Předlice v ÚK.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Já budu interpelovat pana nepřítomného ministra Hamáčka.

Vážený pane ministře, již na začátku roku 2017 byl z Ústeckého kraje, kde jsme mimo jiné ve vládnoucí koalici s ČSSD a KSČM, zaslán dopis tehdejšímu ministru vnitra panu Chovancovi, kde jsme ministerstvo žádali o zrušení Integračního azylového střediska v Předlicích v Ústí nad Labem. Dne 11. 1. 2017 bylo Zastupitelstvem Ústeckého kraje odsouhlaseno usnesení, kde bylo mimo jiné uvedeno, že kraj požaduje postupné utlumení činnosti střediska a jeho následné zrušení. Nesouhlasíme s přetrvávající snahou vlády České republiky a státní administrativy zřizovat a provozovat integrační azylová střediska či detenční zařízení rovněž na území strukturálně postiženého regionu s velkým výskytem sociálně vyloučených lokalit, jakým je Ústecký kraj. Připomenu, že jedna třetina všech sociálně vyloučených lokalit je právě u nás.

Je to již dva roky od doby, kdy nám ministerstvem byla zaslaná zamítavá odpověď k této problematice. Ráda bych touto cestou opět požádala ministerstvo o vyhovění žádosti Ústeckého kraje, a to o zrušení Integračního azylového střediska v Ústí nad Labem. Dále bych se chtěla zeptat, jestli je nějaká snaha ze strany ministerstva utlumit, až úplně zrušit integrační azylová střediska jak v Brně, Jaroměři a Havířově?

Děkuji moc za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Pan ministr vám odpoví písemně do 30 dnů.

Prosím paní poslankyni Pekarovou, která bude interpelovat pana ministra Brabce ve věci vlivu dolu Turów na životní prostředí v České republice. Prosím.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v blízkosti polského hnědouhelného dolu a elektrárny Turów žije na 30 tisíc obyvatel Libereckého kraje, zejména v oblasti Frýdlantska a Hrádecka. Tito lidé si v souvislosti s činností polského dolu a elektrárny dlouhodobě stěžují na mizení povrchové i spodní vody a znečištěné ovzduší. Těžba v dole Turów měla být ukončena k 30. 4. 2020, polská těžební firma PGE ovšem hodlá pokračovat v těžbě až do roku 2044, to znamená o 24 let více, a to i přes protesty občanů jak z polské, tak české i německé strany hranice. Ročně elektrárna při dole vyprodukuje 6,9 milionu tun CO2, přičemž toto množství by se údajně mělo ještě zvyšovat. Při rozšiřování dolu by se navíc tento důl bezprostředně přiblížil k české hranici. Podle některých údajů má být jen necelý kilometr od nejbližších českých domů. Místo aby vláda v této situaci svým občanům pomohla, hází jim ještě klacky pod nohy, třeba příliš krátkou lhůtou na seznámení se s dokumentací EIA, která má 783 stran a ani nebyla celá přeložena do češtiny. Občané žijící v této oblasti mají obavy, v jakém prostředí budou nadále žít, a já tyto jejich obavy sdílím. Špinavý vzduch neřeší státní hranice a mizející voda se nezastaví před čárou na mapě.

Proto se vás, pane ministře, ptám, v jakém stavu je projednávání dokumentace EIA v souvislosti s prodloužením a rozšířením těžby v dole Turów. Jak hodláte zamezit negativním dopadům dolu i tepelné elektrárny na obyvatele České republiky? A co vše už udělala česká vláda pro to, aby 30 tisíc českých občanů nepřišlo o zbytky vody, které zatím ještě ve studních zůstávají?

Předem děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážená paní kolegyně, paní poslankyně, já tu situaci tam velmi dobře znám, protože se touto kauzou osobně zabývám dva roky. Takže musím odmítnout to, že vláda by tu věc neřešila, nebo že by dokonce házela svým občanům klacky pod nohy. Já jsem o dole Turów mluvil, musím říci, už s několika polskými ministry životního prostředí, protože jenom za tu moji éru se tam vystřídali asi tři, možná dokonce čtyři, nejsem si úplně jistý, a dokonce jsme to téma dostali opakovaně i na úroveň jednání premiérů, tenkrát ještě polské premiérky a nyní premiéra Morawieckého.

Zcela na rovinu řeknu, že Česká republika, potažmo Ministerstvo životního prostředí by samozřejmě bylo nejraději, kdyby se ten důl vůbec nerozšiřoval. Myslím, že na tom se shodneme všichni, a nejenom občané z Uhelné a bezprostředního okolí. Nicméně Česká republika má určité možnosti, které vyplývají z mezistátního procesu EIA, kdy si troufám říct, že tyto možnosti využíváme maximálně. Problém ty dva roky byl v tom, že polská strana nám dlouhodobě slibovala dokumentaci EIA, kterou nám poskytne. Už ten termín asi třikrát prodlužovala. Konečně nám ta dokumentace byla poskytnuta a my jsme k ní vypracovali skutečně ve spolupráci především s Libereckým krajem a i s okolními obcemi doslova stovky, nebo myslím, že to byly snad tisíce konkrétních připomínek. Některé byly unifikované. Zaznívaly prostě od stovek občanů.

A já se teď nebudu vracet zpátky na ty desítky jednání, která proběhla v uplynulých dvou letech, ale řeknu ta poslední zásadní. Na začátku října, protože v září ještě probíhalo nějaké další jednání s krajem, na začátku října proběhly s Polskem takzvané expertní konzultace, které byly dvoudenní. Kromě expertů Ministerstva životního prostředí se zúčastnili i odborníci z České geologické služby, Libereckého kraje, krajské hygienické stanice a dalších. Na tomto jednání se podařilo dosáhnout pro Českou republiku významných dohod. A jak správně uvádíte, největší obava občanů z okolí dolu je ze ztráty vody, protože ono totiž ke ztrátě vody už jednou došlo. Došlo k ní v 80. letech minulého století, kde byl přetěžen jeden z těch zlomů tektonických, nebo geologických, a tím pádem došlo v některých studních až o 15 metrů až 20 metrů k poklesu hladin. Nicméně tenkrát bylo vody ještě relativně dost, to znamená, že to neznamenalo v tu chvíli, nepřineslo to nějaké ohrožení.

Ministerstvo životního prostředí už zajistilo ze svých peněz rozšíření monitorovací sítě hydrogeologických vrtů. Další rozšíření bude následovat. Zajistili jsme mimo jiné i ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství desítky milionů korun na projektovou dokumentaci pro možné alternativní vedení vody, kdyby ti lidé opravdu o tu vodu přišli. Takže to se dneska řeší ve spolupráci s vodohospodářskými společnostmi. Bude prodloužena těsnicí stěna v rámci realizace, která má ochránit občany před úbytkem podzemních vod. Bude rozšířena monitorovací síť a Polsko bude Českou republiku o vývoji hladin podzemních vod informovat každé tři měsíce. Monitoring bude probíhat v oblasti ovzduší a hluku, kde zatím nebylo prokázáno překračování limitů, a v oblasti poklesů terénu. Polská strana se jednoznačně zavázala k tomu, že v případě prokázání negativních vlivů na území České republiky bezodkladně uloží investorovi realizaci nápravných opatření. Všechny tyto dohody budou součástí závěrečného stanoviska EIA za Českou republiku, které bude vydáno v polovině listopadu 2019.

Jsme v intenzivním kontaktu s krajem, především s hejtmanem Půtou, který také vyjednává po své linii. On třeba vyjednává s námi i o možnosti vybudování ochranného valu, který odstíní lom od nejbližší obce v České republice. Ta jednání jsou velmi tvrdá. Umíte si představit, že pro Polsko jde o velmi důležitý projekt. Ale my jsme jasně řekli, že uděláme všechno pro to, abychom obhájili zájmy českých občanů, i třeba kdybychom měli jít do nějakého soudního sporu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za odpovědi. Já z toho vyrozuměla tedy tolik, že příliš nepředpokládáte, že by byla šance, byť tedy oceňuji tu dlouholetou snahu a desítky jednání na úrovni premiérů, ale že by byla šance zamezit tomu, aby padlo toto rozhodnutí, tedy prodloužení těžby a provozu elektrárny o dalších tedy až 24 let, což je opravdu velmi dlouhý úsek, to se asi shodneme, takže moc nevěříte tomu, že by se to podařilo, protože i ta opatření, která činíte z hlediska vody, jsou už řekněme na sanaci případných negativních dopadů.

Kdybyste měl říci třeba procentuálně, jak vidíte šanci, pane ministře, na to, že se podaří tedy zamezit tomu finálnímu rozhodnutí, nebo zmírnit alespoň třeba tu dobu a extenzivnost celého rozšiřování těžby? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Já se omlouvám, nebudu se pouštět do nějakých spekulací v procentech. Rovnou říkám, že mezistátní proces EIA nám dává stejně jako Německu, protože ono to je na trojmezí, dává určité možnosti. Ovšem pokud ten investor splní podmínky, které jsou tam kladeny, tak není jednoduché, nebo nebylo by vůbec jednoduché, a to říkám hodně eufemisticky, tomu projektu zabránit. Umíme si představit... Jako samozřejmě že jsou i podobné projekty, kde naopak někdo chce tomu zabránit v České republice ze zahraničí a má v rámci mezistátní EIA vlastně úplně stejné možnosti nám v něčem zabránit.

My se, a to říkám zcela na rovinu, my se připravujeme, samozřejmě jednáme dál o této věci s Polskem. Jsou tam i aktivity některých nevládních organizací i v Polsku, i v České republice. Teď nechci řekněme předesílat, jak oni se zachovají, protože tam je samozřejmě možné, že oni udělají nějaké další kroky třeba i v té poloze právní. My se musíme s principem předběžné opatrnosti samozřejmě připravit na variantu, že nezabráníme tomu projektu, že to třeba právně prostě nebude možné, intenzivně se o tom bavíme právě i s Libereckým krajem, a že naše lidi hlavně musíme prostě ochránit proti těm dopadům.

A znovu říkám, byli bychom raději, kdyby k tomu projektu nedošlo. A tam se budeme i jakoby snažit vyvíjet nějaké další aktivity. Ale musíme být připraveni i na tu druhou variantu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Jako další s interpelací vystoupí pan poslanec Martínek. Než dorazí k mikrofonu, seznámím vás s omluvenkami. Omlouvá se nám pan poslanec Schwarzenberg mezi 14.30 a 19. hodinou ze zdravotních důvodů a paní poslankyně Vostrá mezi 15.30 a 21. hodinou z důvodu nemoci. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Vážený pane nepřítomný ministře, na základě podnětu občanů Libereckého kraje, ze kterého pocházím, vás interpeluji ve věci poplatků v rámci povinné praxe některých zdravotnických oborů, konkrétně při studiu zdravotnický záchranář. Praxe obecně je stěžejní pro přípravu na budoucí povolání. Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje dle informací na svých internetových stránkách účtuje za stáže 20 korun za hodinu plus jednorázový poplatek 200 korun. Výše částky se může zdát nepatrná, avšak při součtu 600 hodin činí pro studenty 12 000 korun.

Podobně tomu je například u oboru speciální pedagogika, kdy je po studentech požadována určitá délka odborné praxe v zařízeních vztahujících se ke studovanému oboru - zde konkrétně v logopedických nebo surdopedických zařízeních. Mnoho studentů se ze strany těchto zařízení setkává s povinností uhradit si praxi z vlastních finančních prostředků, nebo dokonce s odmítnutím. Vzhledem k tomu, že těchto zařízení není v České republice mnoho a jsou různě rozmístěna, nezbývá studentům, než si v rámci požadované odborné praxe tuto práci pro veřejnost ještě z vlastních prostředků zaplatit.

Táži se vás, zda ministerstvo o tomto problému ví a zdali připravuje nějaké řešení, aby si studenti za nehonorovanou práci pro veřejnost ještě nemuseli připlácet. Neměl by v této problematice zasáhnout stát? Nebylo by zde vhodné, aby studentům tyto náklady pokryl? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Pan ministr (Plaga) vám odpoví písemně do 30 dnů.

A nyní prosím paní poslankyni Golasowskou, která bude interpelovat paní ministryni Maláčovou ve věci jeslí. A já předám předsedání.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, MPSV se rozhodlo přejmenovat dětské skupiny na jesle, kde jsou umísťovány děti již od jednoho roku věku, a od roku 2016 máme zde i projekt mikrojeslí, kde mohou být umísťovány děti již od půl roku věku. Chci se vás zeptat, proč malé děti z funkčních rodin vyháníme z náručí matek, resp. otců, do institucí, když v případě ohrožených dětí platíme přechodné pěstouny, aby malé děti v institucích být nemusely. Jak jde dohromady tolik potřebné posilování mezigeneračních vazeb, když jsou děti za podpory státu odtrhávány od rodičů od útlého věku a tráví s nimi minimálně času? Zároveň víme, že pobyt v jeslích má rozličné dopady na rozvoj a psychiku dítěte. Odborníci mluví zejména o stresu dítěte z odloučení, o dlouhodobém negativním vlivu na psychiku dítěte a poškozování vztahů dítěte s rodiči.

A já se vás chci přesto zeptat, kolik nás bude stát přejmenování dětských skupin na jesle, když název jesle nás odkazuje k minulosti, a proč se naopak jesle nemohou přejmenovat na dětské skupiny.

Další dotaz. Lepší dostupnost jeslí znamená větší zaměstnanost rodičů. Jak se MPSV zapojuje do většího navýšení zkrácených úvazků a tzv. home office ze strany zaměstnavatelů? Jaké jsou výsledky pilotní fáze mikrojeslí, která začala v roce 2016 a měla trvat dva a půl roku? A poslední dotaz. Jakou částkou se budou podílet rodiče, zřizovatel a stát na platbě za umístění dítěte do jeslí, když víme, že dotace z evropských fondů během dvou let skončí? Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Vážená paní poslankyně, nejdříve bych se ohradila proti vašemu výrazu, že dostupnost předškolní péče znamená vyhánění dětí z náručí matek. Já si myslím, že slaďování práce a rodiny je věc, která by standardně ve všech civilizovaných zemích měla fungovat, a je to věcí volby.

Co se týká vašeho dotazu, tak jesle jako takové právně neexistují od roku 2012. Co se týká vašeho dotazu k dětským skupinám, tak v tuto chvíli máme 968 dětských skupin s kapacitou 12 719 míst, k tomu máme 98 mikrojeslí s kapacitou 392 míst. Při střídavé docházce, protože upozorňuji, že ne všechny děti navštěvují dětské skupiny a mikrojesle na plnou docházku, ale děti se na těchto místech často střídají, tak se jedná o kapacitu 17 200 míst. Do konce roku 2021 předpokládáme kapacitu 1 150 dětských skupin, tzn. nárůst o dalších 20 %. Zájem o předškolní péči pro děti mladší tří let je obrovský v České republice, a to i přesto, že se v dětských skupinách platí poměrně vysoké příspěvky rodičů, až 8 000 korun, a vlastně koresponduje to s velmi vysokou vzdělaností matek, týká se to zejména vysokoškolsky vzdělaných rodin, ale nejen jich, ale také samozřejmě s rekordní zaměstnaností, kterou máme jako Česká republika v Evropské unii nejvyšší.

Zároveň bych také upozornila, že zájem o předškolní péči vždy figuruje na první nebo druhé příčce všech výzkumů veřejného mínění, kdy si rodiče v rámci rodinné politiky stěžují na jejich nedostupnost. To znamená, na dotaz, co může stát udělat pro podporu rodin, tak vždy na prvním nebo na druhém místě je zvýšit dostupnost jeslí. To je ta odpověď, protože i letos jsme měli zhruba 30 tisíc odmítnutých dětí. Ačkoliv byly ve věku tří let, tak jejich rodiče byli neúspěšní vlastně v umístění těchto tříletých dětí v mateřských školách.

Co se týká vašeho dotazu na financování ze státního rozpočtu. Právě proto, že končí současné programové období a financování dětských skupin z Evropského sociálního fondu, tak nám vyplývá závazek připravit financování ze státního rozpočtu. Jen podotknu, že podpořené projekty dětských skupin a mikrojeslí končí postupně od prosince 2021 do června 2022. Proto potřebujeme návazné financování ze státního rozpočtu. Já jsem takovou novelu připravila a předložila. 7. 10. bylo dokončeno mezirezortní připomínkové řízení a proběhla vypořádací porada a v tuto chvíli vypořádáváme rozpory, které zde panují.

A ráda bych také podotkla, že již nyní... (Odmlka pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já se omlouvám, já jsem teď také tady něco řešil, takže jsem nevnímal úplně jednání Sněmovny, ale poprosím o klid. Prosím.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Již nyní máme 75 % všech dětí v dětských skupinách mladší tří let.

A co se týká toho názvu jesle, proč chceme dětské skupiny přejmenovat na jesle, tak jedná se o srozumitelnost tohoto projektu, protože rodiče často si nedokážou představit, co znamená pojem dětská skupina, jaký typ služby je v tomto zařízení poskytován, a tento název má také vlastně symbolizovat fakt, že je to zařízení péče o děti, nikoliv vzdělávání, a že jesle nemají být paralelním zařízením k mateřským školkám, ale má to být zařízení, které se bude zabývat zejména péčí o děti mladší tří let. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? (Ano.) Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Já bych se chtěla, paní ministryně, jenom zeptat, zda máte konkrétní propočet, kolik nás to tedy bude stát, to znamená, myslím administrativně přejmenování dětských skupin na jesle.

A pak jsem tedy měla ještě ten dotaz na výsledky pilotní fáze mikrojeslí, jestli už je to známé, protože to mělo trvat od roku 2016 dva a půl roku, to znamená do poloviny letošního roku. Jestli už víte nějaké výsledky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Začnu tím stručnějším. Ono vlastně před dvěma a půl lety teprve započalo vyhlašování výzev, tzn. ucelené výsledky jako takové nemáme, ty budu mít během několika příštích měsíců, protože vyhlášení výzvy neznamená automaticky zřízení projektu a jeho fungování po tu dobu dva a půl roku. Nicméně obecně lze konstatovat, že zájem o mikrojesle je obrovský zejména ve velkých městech, a vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva, a mohu také říci, že nejvíce zájemců, kteří umisťují své děti do mikrojeslí, umisťují tam své děti na částečný úvazek, tzn. například na 10 hodin týdně apod. To znamená, že to opět svědčí o tom, že je to věc, která pomáhá slaďování práce a rodiny.

Ještě co se týká vašeho dotazu na podporu částečných úvazků. My v příštích týdnech budeme na vládě schvalovat novelu zákoníku práce, která mimo jiné zavádí sdílené pracovní místo, což je podpora právě částečných úvazků pro dvě nebo tři osoby, které si tuto pozici sdílí.

Co se týká financování, tak v novele zákona o dětských skupinách, respektive jeslích, je to financování v tuto chvíli nastaveno tak, že část by měla být hrazena státem. V tuto chvíli pracujeme s částkou 5 až 6 tisíc korun. Část by měla být financována rodiči. Ta by měla být zastropována na jedné třetině minimální mzdy, tzn. přepočteno na aktuální minimální mzdu je to zhruba něco přes 4 tisíce korun. Část by měla být financována zřizovatelem, tzn. zaměstnavatel nebo obec, a stále se tam počítá se čtvrtou složkou na financování, a to je ta evropská část, nicméně by to nebylo přes projektové řízení, ale byla by to tzv. plošná částka. To znamená, s jeslemi (Mpř. Hanzel: Čas!) se počítá - financování čtyřsložkově.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Dalším v pořadí je paní poslankyně Karla Maříková s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka ve věci vzniklých škod. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, obrátili se na mě občané Kynšperka nad Ohří na Karlovarsku ve věci vzniklých škod na rodinných domech a provozních objektech, které jim vznikly po ukončení čerpání vod z bývalého lomu Boží požehnání, jelikož se zvýšily hladiny jezer zatopených lomů a zvýšila se hladina podzemních vod. Ta má negativní vliv na okolní zástavbu a zatápí laguny na polích nad bývalou hlubinnou těžbou.

Pane ministře, je s touto problematikou vaše ministerstvo seznámeno? Pokud ano, jak tento problém řešíte? Kdo zodpovídá za současný stav důlních děl hlubinné těžby Boží požehnání? Byla vypracována před ukončením odčerpání vody studie vlivů na okolí? A disponuje vaše ministerstvo geologickou studií současného stavu podloží? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, vážení poslanci. Děkuji za dotaz. Já zde si nebudu teď hrát na hrdinu, že sleduji detailně funkce důlních děl Boží požehnání. Je to pro mě relativně nová informace, ale snažil jsem se během těch posledních desítek minut dát dohromady všechny informace, tak se budu snažit to v nějaké strukturované podobě dát teď dohromady a vysvětlit s tím, že samozřejmě nabízím, že bude-li o to zájem, tak pak se můžeme ještě sejít, případně s vámi a skutečně kompetentní osobou na rezortu, která to má na starosti, a bavit o tom ještě více detailně.

A teď tedy ty vaše otázky, tak jak jsem si zde poznamenal. Tak seznámeno, ano, je naše ministerstvo s tím problémem s tím, že do roku 2015 mělo v kompetenci řešit následky hornické činnosti po hlubinné těžbě hnědého uhlí v lokalitě v Kynšperku Ministerstvo životního prostředí a od roku 2015 je právním nástupcem těžební společnosti náš, říkám náš, tedy rezortní podnik, Palivový kombinát Ústí.

Tak to je to nejdůležitější v té první fázi. S tím, že to dlouhodobé čerpání vody z lomu bylo společností Sokolovská uhelná, čili privátní společností, zastaveno už v roce 2011, a tato společnost neměla nějakou povinnost čerpání vody provozovat, neboť tedy neexistovalo žádné rozhodnutí správního orgánu ani nějaký právní důvod, na jejichž základě by byla stanovena povinnost čerpat vodu po ukončení těžby. S tím, že do roku 2015 hladina stoupla o třináct metrů, s tím, že v roce 2015 MPO pověřilo právě PKÚ, čili náš úřad, resp. naší organizaci, realizovat taková technická opatření, která zajistí zastavení stoupání hladiny v jižní části toho lomu Boží požehnání. Mezi tedy tím zatopeným lomem a řekou Ohří byl tehdy vybudován, což bylo někdy v letech 2015-2016, jakýsi odvodňovací, částečně zatrubněný příkop a od té doby by měla být hladina vody ustálená.

V následujícím období byly signalizovány ze strany majitelů některých rodinných domků nálezy zvýšené vlhkosti.

Tak a teď jak se ten problém řeší. PKÚ zadal hned v roce 2016 vypracovat statická posouzení na šest poškozených objektů, které byly po celý rok 2017 docela detailně sledovány a následně znovu staticky posouzeny. U žádného z těchto objektů nebyl zjištěn havarijní stav. Nicméně tedy známky vlhkosti a praskliny ve zdivu zaznamenány byly. Pak tedy to pokračovalo tak, že bylo zadáno odborné firmě hydrogeologické posouzení, a to celé oblasti lomu, s tím, že v tom hydrogeologickém posudku bylo navrženo, a teď říkám konkrétně, vyhloubit síť jakýchsi pozorovacích vrtů a provádět následný monitoring. Byla zpracována projektová dokumentace na realizaci asi šesti monitorovacích vrtů v celé oblasti zástavby.

V té zprávě jsou velmi podrobně popsány všechny změny hydrogeologických poměrů způsobené právě ukončením čerpání důlních vod. Oba povrchové lomy, stejně tedy jako ty vyrubané prostory po té těžbě, se postupně naplňovaly vodou. Následně došlo i k podstatné změně úrovně hladiny podzemních vod, které pak ovlivnily základové podmínky těch staveb.

Je pravda, že občané města Kynšperk měli možnost se seznámit s výsledky monitoringu a obsahem té závěrečné zprávy na veřejné schůzi na městském úřadu, kde bylo domluveno zřízení, a to je důležité, kontaktního místa, kde bude náš zaměstnanec, abych byl úplně přesný zaměstnanec PKÚ, plně k dispozici občanům pro možnost nahlášení jakýchkoliv zjištěných poškození jejich nemovitostí či pro to, aby mohli podat jakoukoliv informaci, která se toho týkala. Postupně zde bylo nahlášeno na základě tohoto kontaktního místa dalších - mám zde poznamenáno - jedenáct poškozených objektů. S tím, že tedy PKÚ dále zadal geotechnické posouzení stability svahu toho jižního lomu, který přiléhá k té dané zástavbě. Byly zjištěny projevy poklesu vodorovného posunu svahu. Teď jsou odborné termíny, tím vás nechci zatěžovat, a práce byly dokončeny v prvním čtvrtletí roku 2019.

Další část otázky, která byla, jestli byla vypracována před ukončením odčerpání vody studie vlivu na okolí. Protože to dělala Sokolovská uhelná, tak nám není známo, že by něco v té době Sokolovská učinila. Nicméně pravda je, že byla v minulosti provedena celá řada různých posudků, studií posuzujících stav po ukončení čerpání vody ze severního lomu. Mám zde i jména, kdo to všechno dělal. Myslím, že teď to není asi podstatné, ani na to čas to zmiňovat.

Všechny posudky byly zaměřeny na ověření stability svahu v tom severním lomu a stabilitu drážního pilíře. A teď tedy současně disponuje naše ministerstvo geologickou studií současného stavu. Ano, PKÚ k dispozici z podrobného hydrogeologického průmyslu oblasti z dubna roku 2018. (Upozornění na čas.)

A poslední, kdo zodpovídá za současný stav v té hlubinné těžbě - Ministerstvo životního prostředí, neboť se tedy jedná o tzv. stará důlní díla, která pod ministerstvo patří. Děkuji. Omlouvám se.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, já bych měla asi už jen takový dotaz, jestli bylo nabídnuto tam, kde bylo zjištěno, že došlo k poškození, jestli těm majitelům byla nabídnuta nějaká kompenzace. Anebo těm, co do budoucna bude zjištěno, že došlo k poškození na majetku, jestli ministerstvo s tím vůbec počítá.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Přiznám se, že to nevím, jestli bylo něco nabídnuto. Ale nabízím, že to zjistím, případně, jak se vůbec může postupovat v tomto případě, pokud tam dojde k nějakému porušení, jestli na to je nějaký zdroj, nějaké účelové čerpání prostředků. Pokud to samozřejmě bude možné, tak přes PKÚ tak jako v jiných případech bychom se k tomu určitě postavili kladně, ale nechci teď prostě jako tady říkat, že se něco nabídne. A ani nevím, jestli bylo v té minulosti nabídnuto nebo, nebylo. Ale zjistím to a řeknu vám to osobně.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji. Přečtu omluvu. Omlouvá se dnes od 18 hodin do 21 hodin paní poslankyně Věra Procházková.

Další v pořadí je pan poslanec Ondřej Polanský s interpelací na pana ministra Vladimíra Kremlíka ve věci proplácení dotovaného jízdného. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, pěkné odpoledne.

Vážený pane ministře, systém proplácení dotovaného jízdného od samého počátku v roce 2018 provázely obavy z rizika zneužití dopravci. Upozorňovali jsme na to nejen my Piráti, ale také odborná veřejnost. Sám jsem se mnohokrát vyjádřil v tom smyslu, že systém zpětného proplácení je nekontrolovatelný a snadno zneužitelný. Ministerstvo nemá žádný systematický nástroj, jak by mohlo kontrolovat, jestli fakturované jízdy byly opravdu uskutečněny, jestli dopravce nesmyslně nenadsazuje ceny jízdného, nebo zda je dotace opravdu poskytována pouze na jízdné v základní třídě. Tyto obavy se dnes bohužel potvrzují. Informoval o tom minulý týden server Zdopravy.cz. Jízdenka Leo Expresem z Prahy do Ostravy vyjde celkem na 1 109 korun. Neuvěřitelných 831 korun jde přitom ze státní kasy, tedy z peněz daňových poplatníků.

Je podle vás přiměřené, aby studentská vlaková jízdenka mezi Prahou a Ostravou stála 1 100 korun, tedy minimálně dvakrát tolik, kolik stála před zavedením dotovaného jízdného? Je akceptovatelné, aby zaplacené jízdné dopravce vracel cestujícímu formou kreditu na další jízdu?

Jak chce stát zabránit zneužití slev ze strany dopravců? Hodláte zavést funkční kontrolní mechanismy, a pokud ano, kdy a hlavně jak budou fungovat? A konečně, domníváte se, že roční náklady na slevy na jízdné o výši 6 miliard korun jsou vynakládány hospodárně a slouží svému účelu? Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. A poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Co bylo cílem zavedení slevy z jízdného. Cílem zavedení sedmdesátiprocentní slevy z jízdného ve vlacích a autobusech pro děti, studenty a seniory bylo zejména zlepšit dostupnost veřejné dopravy pro vymezené skupiny cestujících, ve kterých se obecně vyskytuje větší podíl lidí s nízkými příjmy, kteří disponují nižšími prostředky pro cestování. Poskytnutí slevy právě těmto skupinám má významně ulehčit jejich finanční situaci. Současně je možné tento benefit považovat za dodatečnou stimulaci využívání veřejné hromadné dopravy s dopadem na změnu životního stylu, častější cestování a návyků mladých lidí. Nejen jich. Jednou z priorit Ministerstva dopravy totiž je posílení podílu veřejné dopravy na úkor individuální automobilové dopravy. Analýzy veškerých dostupných dat nejsou v tuto chvíli zpracovány, ale již dnes můžeme vyhodnotit, že nové slevy byly zacíleny správně a dotčené skupiny cestujících je skutečně využily.

Předpoklad objemu poskytnutých slev, který jsme před jejich zavedením vyčíslili ve výši přibližně 5,8 miliardy ročně a který počítal s určitým nárůstem počtu cestujících v daných skupinách cestujících, se velmi blíží skutečnému čerpání. Zatím ještě není dokončena fakturace ztrát dopravců. Probíhá za poslední měsíc. Celková proplacená částka za první rok fungování slevy je nyní v tuto chvíli 5,6 miliardy korun. Využití slev tedy naplnilo předpoklady Ministerstva dopravy. Zároveň však nedošlo k tomu, čehož jsme se před zavedením slev trochu obávali, že bude řada spojů veřejné dopravy přetížena takovým způsobem, který by podstatně omezil ostatní cestující bez nároku na slevu. Usuzujeme tak z toho, že dopravci prakticky nevyužili možnost vymezit spoje, ve kterých sleva kvůli přetížení kapacity nebude poskytována.

Samozřejmě jsme při zavádění slev i v průběhu jejich fungování narazili na některé komplikace, ať už administrativní při uzavírání smluv o kompenzacích slev s jednotlivými dopravci, nebo ve věci dokladů pro prokázání nároku na slevu cestujících, kde si veřejnost, tedy cestující dopravci zvykali na nový systém. Celkově však máme od veřejnosti pozitivní ohlasy a dotazů či skutečných problémů postupně ubývá, ne že nejsou.

K zamezení zneužívání systému slev. Ministerstvo dopravy zavedlo preventivní kontroly přímo u dopravců, v autobusech a ve vlacích. Byly zaměřeny hlavně na ověření, jestli dopravci skutečně sami kontrolují, že cestující, který chce zlevněnou jízdenku, má na slevu skutečný nárok, tedy zda cestující předložil doklad, kterým prokázal svůj věk nebo status studenta. Celkem bylo za rok zkontrolováno přibližně 800 autobusových a vlakových spojů. Počet odhalených nesprávně vydaných jízdenek, tedy těch jízdenek, kde nebyl prokázán nárok na slevu, byl pouze dvě desítky kusů.

Současně bylo sledováno, zda dopravce nevydal jízdenku na fiktivního cestujícího s tím, že mu stát uhradí kompenzaci navíc. Kontroloři Ministerstva dopravy žádný takový případ nezaznamenali.

Celkově tedy považuje Ministerstvo dopravy zavedení slev z jízdného pro děti, studenty a seniory za úspěšné.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji, pane ministře. Máte zájem o doplňující otázku? Prosím máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Děkuji. Já jenom upozorním na tu skutečnost, kterou jsem uvedl ve svém projevu. To znamená, studentská jízdenka mezi Prahou a Ostravou za 1 200 korun, z čehož 831 korun se potom formou dotace vrátí tomu dopravci. Tohle není systém, který pomáhá důchodcům ani studentům primárně, to je spíše sociální dávka pro dopravce. To jenom jako shrnutí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Karel Rais s interpelací na pana ministra Roberta Plagu, kterého tady nevidím, takže asi je nepřítomen. Je to ve věci rekonstrukce objektů kolejí vysokých škol. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Dobrý den, paní ministryně, páni ministři, kolegové, kolegyně.

Vážený pane nepřítomný ministře, obracím se na vás ve věci rekonstrukce objektů kolejí vysokých škol a možnosti kofinancování ze strany státu. V důsledku vzrůstajících cen nájmů volí stále více studentů ubytování na vysokoškolských kolejích jako jedinou finančně dostupnou možnost bydlení při studiu. Všechny koleje tak hlásí plný stav. Tak například Vysoké učení technické v Brně má největší kapacitu kolejí ze všech jihomoravských univerzit. Celkově jde o šest tisíc lůžek. Kapacita kolejí byla letos v létě naplněna již o měsíc dřív než loni a poptávka po tomto typu ubytování vzhledem k situaci na brněnském realitním trhu roste. Podobná situace je na Karlově univerzitě, která již na konci července měla naplněnou kapacitu. Současně zejména ve velkých městech čítají pořadníky neuspokojených studentů stovky jmen. Problémem je tedy nedostatek kapacit, který se bude neustále zhoršovat v souvislosti s nástupem populačně silnějších ročníků.

Druhou skrytou hrozbou je nelichotivý technický stav a celková opotřebovanost některých objektů kolejí. Pokud si pamatuji na svoji více než dvacetiletou manažerskou činnost ve funkci děkana, prorektora i rektora, žádný ministr - a zažil jsem jich desítky od psychopatů až po úctyhodné vědce - nám na školy neposlal významné množství finančních prostředků do rozpočtu univerzity, které by byly věnovány na opravu, popřípadě výstavbu nových budov, které by sloužily jako ubytovací prostory pro denní posluchače. Do budoucna představuje tato hrozba špatného technického stavu objektů kolejí noční můru vysokých škol v podobě investic v řádu vyšších desítek až stovek milionů korun, které vysoké školy nemají.

Mám na vás v podstatě velmi jednoduchou otázku. Jaké jsou stávající možnosti státu tuto situaci řešit a pomoci vysokým školám? Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Ano, na tuto interpelaci bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem písemně.

Další v pořadí je pan poslanec Lukáš Bartoň, opět na nepřítomného pana ministra Roberta Plagu ve věci sčítání Romů. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Vážený pane ministře, chtěl jsem vás interpelovat na požadavek Ministerstva školství na sčítání Romů ve školách. Byl jsem předběhnut paní poslankyní Zuzanou Majerovou Zahradníkovou, která zde již onu vaši bizarní definici, kdo je to Rom, přečetla. Mimo jiné je to, že Rom je ten, kdo je za něj považován významnou částí svého okolí na základě skutečných čí domnělých indikátorů. Pokud bych to vztáhl na vaši vládu, pane ministře, pokud vás většina ve vládě označí za Roma, tak budete sečten a reportován na ministerstvo.

Pane ministře, nedomníváte se, že takový postup ministerstva je nevhodný a rovněž nedůstojný? Tuším, že toto sčítání mělo nějaký bohulibý účel, nicméně nemělo by se ministerstvo v této souvislosti primárně soustředit na integraci a podporu sociálně znevýhodněných žáků bez ohledu na jejich etnickou příslušnost?

Ministerstvo každoročně vyhlašuje výzvy. Nicméně i dle informací z ministerstva právě v některých výzvách se potýká s vysokými finančními vratkami. Má ministerstvo nějaké plány na zvýšení efektivity vyhlašovaných výzev a posílení podpory sociálně znevýhodněných žáků? Dodám, žáků sociálně znevýhodněných bez ohledu na jejich etnickou příslušnost. Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Ano, v souladu s jednacím řádem bude odpovězeno na tuto interpelaci písemně.

Další v pořadí je paní poslankyně Barbora Kořánová s interpelací na paní Janu Maláčovou. (Poslankyně upřesňuje, že její jméno je Kořanová.) Kořanová, omlouvám se, už to budu říkat správně. Prosím máte slovo.

 

Poslankyně Barbora Kořanová: Děkuji, pane předsedající. Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, obracím se na vás s dotazem ve věci příspěvku na péči, na nějž jsem byla upozorňována při svých pravidelných návštěvách v regionu, a to poskytovateli sociálních služeb. Jedná se o následující. Zákon o sociálních službách v části věnované tomuto příspěvku říká, že v případě třetího stupně závislosti má poskytovatel sociálních služeb nárok na příspěvek ve výši 9 900 korun, což je o 4 000 korun méně, než na kolik má nárok fyzická osoba. V případě čtvrtého stupně je tento rozdíl dokonce 6 000.

Chtěla bych se tedy zeptat, zda v tomto rozdílu vidíte nějaký významný smysl, protože jsem osobně toho názoru, že zmíněná zařízení poskytují kvalitnější a odbornější péči, než jakou může osoba blízká obdržet doma. Myslím tedy, že by měla zařízení mít nárok na příspěvek ve stejné výši.

Byla jsem často upozorňována na to, že například krajská zařízení poté mnohdy hospodaří s deficitem, který musí hradit zřizovatel, a přitom by možná významně pomohlo narovnání výše tohoto příspěvku. Zajímá mě tedy, zda by podle vás taková změna byla efektivní a zda ministerstvo uvažuje uvést tuto ideu do praxe. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Než dám slovo paní ministryni Maláčové, přečtu omluvu. Paní ministryně Maláčová se omlouvá dnes od 17.30 a to z pracovních důvodů. Prosím máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, současná právní úprava odpovídá potřebám subjektů při poskytování sociálních služeb. V dostupnosti pomoci u příjemců příspěvku na péče ve stupni závislosti čtyři, to je úplná závislost, a stupni tři, těžká závislost, byla v minulosti logicky detekována disproporce. S ohledem na výše uvedenou skutečnost bylo provedeno navýšení příspěvku na péči ve stupni závislosti čtyři z částky 13 200 korun na 19 200 za kalendářní měsíc u osob dospělých i dětí nevyužívajících pobytové služby. Ve stupni tři, což je ta těžká závislost, u osob do 18 let věku z částky 9 900 na 13 900 a u osob starších 18 let věku z částky 8 800 na 12 800 korun.

Uvedená legislativní změna má za cíl posílit příjem osob, které nevyužívají pobytové sociální služby. To znamená, že cílem je podpořit neformální a sdílenou péči v přirozeném sociálním prostředí. Bylo to schváleno senátorskou novelou zákona v minulém roce, a to opravdu s cílem podpořit neformální péči, protože vzhledem k tomu, jak stárne společnost, tak se asi shodneme, že nebude možné vystavět takový počet pobytových kapacit, které by odpovídaly těm potřebám.

Zároveň se asi shodneme na tom, a byla to vůle této Sněmovny, že péče domácí je pro mnohé lidi více žádoucí, humánní a také důstojnější. To znamená, lidem, kteří chtějí zůstat doma a mají osobu blízkou, která o ně může pečovat, by toto mělo být umožněno. Podotýkám jako ministryně práce a sociálních věcí, že péče domácí je prostě mnohem finančně dostupnější, levnější, než je právě péče v pobytových sociálních službách.

Příspěvek na péči se ročně vyplácí zhruba 358 tisícům osob, výdaje za rok 2018 činí 26 miliard korun. Kvalifikovaný odhad pro rok 2019 činí 29,4 miliardy korun. Připomínám, že změnou zákona v minulém roce došlo k navýšení ve čtvrtém stupni k 1. dubnu tohoto roku a ve třetím stupni k 1. červenci tohoto roku. A to jsou ty hlavní důvody.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Není zájem o žádnou doplňující otázku, tudíž přistoupíme k další interpelaci a tou je interpelace poslance Vojtěcha Munzara na pana ministra Karla Havlíčka ve věci ekologické zátěže Kladno. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Mrzí mě, že pan ministr odešel, není tady přítomen, protože chci se svou interpelací navázat na interpelaci paní kolegyně Kovářové. Doufám, že to není snaha jenom odpovědět písemně a ne napřímo.

Také jsem se s velkým znepokojením dozvěděl informace, že pan ministr navrhuje vládě, aby stáhla zpět čtvrt miliardy korun, které před dvěma lety vláda vyčlenila na opatření k ochraně půdních vod v Kladně a jejich zabezpečení před kontaminací. Podle studií - Děkuji, pane ministře. (Ministr Havlíček vchází do sálu.) Podle studií se pod Kladnem nachází až 170 milionů kubíků vody, kterým hrozí znečištění a znehodnocení. Analýza rizik, kterou si nechalo v minulých letech udělat město Kladno, ukázala, že zemina na části pozemku hutí obsahuje agresivní jedy, zejména dehty, ropné látky, fenoly či chrom. Znečištěny jsou desítky tisíc tun zeminy na ploše až 100 tisíc metrů čtverečních a země je zamořená do hloubky zhruba 90 metrů.

Plán byl zastavit stoupání vody, aby nedošlo ke kontaminaci, a tento plán před schválením vládou prošel také připomínkovým řízením. A vy ho bohužel nyní chcete od stolu a bez projednání se samosprávou zastavit. Hrozí znečištění významné zásobárny vod v situaci, kdy je zároveň Kladno a Kladensko ohroženo samotným nedostatkem vody v suchých letech. A vy jste tady paní kolegyni také potvrdil, že k takové kontaminaci může dojít.

Vaše předchozí vyjádření, pane ministře, mi přijde jako nedostatečné, protože mi v něm chybí plán, co vlastně s tím. Přitom řešení zátěží ze staré důlní zátěže a staré důlní činnosti je v kompetenci přímo vašeho resortu. Pouhé škrtnutí vyčleněných prostředků a nezahájení opatření na ochranu podzemních vod je samo o sobě velmi nezodpovědné a riskantní. Vidím za tím snahu získat tyto peníze na něco jiného a také snahu o přehození odpovědnosti na jiný resort. Takže doufám, že se mi k tomu vyjádříte a zejména mi odpovíte na otázku, jaké máte připraveno alternativní a koncepční řešení (upozornění na čas) pro tuto záležitost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Než dám panu ministrovi slovo, přečtu omluvu paní poslankyně. Jana Mračková Vildumetzová se omlouvá dnes od 16.30 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních a rodinných důvodů. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, je to opět hrozně zavádějící, to, co jste řekl. Já vás nechci stále negovat, ale jestliže se pracovalo s nějakou studií, s něčím, co by mohlo teoreticky nastat, a poté se udělaly detailní studie, které nepotvrdily tu obavu, to znamená, ještě jednou to úplně přesně přečtu: Bylo zjištěno, že ke znečištění důlních vod by mohlo teoreticky dojít za několik desítek let, a to pouze - a to je možná ještě to důležitější - ve stopovém množství. Tak v tuto chvíli alokované prostředky, o ty tu vůbec nejde, o ty prostředky, já nevím, proč stále dáváme dohromady, že se hraje o 250 milionů. Tady se hraje o účelovost, protože ty prostředky byly jednoznačně určeny - na čerpací vrty 150 milionů a 100 milionů na čistírnu důlních vod. To v tuto chvíli není nutné. Ne nutné, ale to se dělat nebude. Ale není vyloučené, že se bude dělat něco jiného, tak aby se i té budoucí případné, možné, byť teoretické situaci, aby se jí zamezilo, a od toho to musí znovu na vládu a musí se říct, jakým způsobem se účelově přiřadí tyhle ty prostředky. Vůbec o nic jiného nejde. A svým způsobem není vůbec podstatné, jestli to bude dělat MPO, nebo Ministerstvo životního prostředí. My se shodneme, bude to dělat ten, ke komu to přísluší. To znamená, ty peníze jestli zůstanou u nás, anebo se přehodí na MŽP, to není zbavování se odpovědnosti, to jde jenom o to, komu to institucionálně náleží.

Nechci teď opakovat všechno to, co jsem tady řekl před chvílí. My jsme nabídli to, že tam můžeme vyrazit, my jsme nabídli, že si o tom promluvíme se všemi dotčenými subjekty, s tím není žádný problém. Ale nemůžeme dělat účet bez hostinského, protože na vládu to teprve teď půjde a na vládu jde to, že se musí účelově změnit pouze ty prostředky, které jsou, a musí se říct, na co a jak se použijí. A použijí se na to, aby se zamezilo jakémukoliv - i teoretickému - nebezpečí, které by tam bylo. Ale s ohledem na to, že to je něco jiného, než jak se prognózovalo, protože se to dělalo všechno předběžně, tak v tuhletu chvíli to prostě nemůžeme udělat. To by bylo neúčelové čerpání a to by byl velký problém. Čili není to nic jiného než technikálie.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Ano, pane ministře, děkuji za odpověď. Nicméně za prvé si myslím, že vy říkáte, že není problém vyrazit na město Kladno a tam se seznámit se situací přímo na místě. Já si myslím, že tohle mělo být učiněno předtím, než se ministerstvo rozhodlo tyhle peníze takhle navrhnout ke stažení.

Druhá věc je, že stát samozřejmě nikdy výrazně nepodporoval odstranění ekologických zátěží, například v Kladně, a řešení právě těch problémů s vodou a podobně. A myslím si, že pokud si město Kladno udělalo analýzu rizik, tak asi těžko můžeme zpochybňovat její závěry, což vy vlastně jinými slovy činíte.

Takže znova, já se chci zeptat, jaké máte tedy náhradní řešení. Protože vy jste tady v té první, úvodní řeči řekl, že ke kontaminaci může dojít. A já mám velké pochybnosti, že ta kontaminace může být jenom stopová, pokud jsou v té zemině takové jedy, jaké tam jsou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr má zájem o odpověď? Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: To se točíme pořád v jednom kole. To přece není o tom, že tam nepojedeme. Samozřejmě že se tam jezdí. Říkal jsem, že tam můžeme jet, nikoliv proto, abychom zjistili ten stav, to přece velmi dobře víte, že tam naši lidé jsou, byli a jezdili, ale že tam můžeme jet nyní diskutovat o tom a vysvětlit detailně, jaké ještě tam může hrozit, byť teoretické, nebezpečí a co se s tím bude dělat. To je něco jiného než zjistit stav. To jste dal dohromady hrušky s jablky

A co se týká potenciální kontaminace, ještě jednou to přečtu: ... by mohlo dojít za několik desítek let a pouze ve stopovém množství. Nevím, kde v tom čtete, že jsem řekl, že to může být kontaminováno. Snažil jsem se to přečíst v tomto jasně.

Teď se tady můžeme bavit o tom, jestli stát podporuje ekologické škody, nebo ne. Mrkněte se, co dělá DIAMO, mrkněte se, co dělá PKÚ, mrkněte se, co dělá SÚRAO. Dělá se toho obrovské množství, ale musí být prokazatelné to, že tam něco hrozí. Pokud se to prokáže, samozřejmě se to bude dělat. Ale myslím si, že teď už se točíme jenom kolem jedné věci. Nepolitizujme to, protože to s politikou nemá nic společného. Držme se dneska věcně toho, co všechno nastat může. A bude-li tam z toho vyplývat jakékoli nebezpečí, jako že to dneska nevyplývá, tak se to pochopitelně řešit musí. A ty zdroje se do toho dají. Ale musí to být přesně vázané zdroje na to, co se tam bude činit. A rádi za vámi přijedeme, určitě.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, pane ministře. Přistoupíme k další interpelaci, kterou je interpelace poslance Marka Výborného na paní ministryni financí Alenu Schillerovou ve věci rušení územních pracovišť finančních úřadů. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážená nepřítomná paní ministryně, dovolte mi požádat vás o vysvětlení záměru Finanční správy optimalizovat územní pracoviště Finančního úřadu v Hlinsku, a to tak, že se má zrušit běžná agenda tohoto úřadu a učinit z tohoto pracoviště od 1. ledna 2020 pouze podatelnu, která má fungovat pouze v úřední dny, tedy dva dny v týdnu. Co k takovému kroku Finanční správu vede a co si od toho Finanční správa slibuje?

Podle programového prohlášení vaší vlády je jednou z priorit podpora podnikání na venkově s cílem uchovat podnikatelský ruch a služby na venkově a všestranný rozvoj venkova a podpora zaměstnávání pracovníků v malých nebo málo rozvinutých obcích a regionech. Zamýšlená optimalizace se však jeví jako krok zcela opačný. Naopak bude docházet k dalšímu oslabení fungování venkova, oddalování státní správy od občanů žijících mimo velká města a také k odlivu vzdělanější vrstvy obyvatel. Je to další z kroků této vlády vedoucí k centralizaci státní správy, přesně proti zájmům a potřebám občanů zvláště odlehlých regionů, ke kterým Hlinecko jednoznačně patří. Podotýkám, že podobná opatření se chystají také v Litomyšli, Holicích, Moravské Třebové a dalších celkem 33 městech naší země. Obávám se, že chystané kroky optimalizace nepřinesou předpokládané úspory a jejich důsledkem bude pouhé zhoršení efektivity fungování samotného finančního úřadu. Celý tento krok se mi jeví jako zcela nekoncepční.

Vážená paní ministryně, jste připravena korigovat toto opatření, které je v rozporu s vládním prohlášením vaší vlády a se zájmy občanů zvláště těchto odlehlých regionů? Děkuji za vaši písemnou odpověď. A ještě raději budu, když dříve, než přijde samotná odpověď, bude provedeno opatření, které by korigovalo tyto návrhy Finanční správy. Děkuji pěkně.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Bude odpovězeno písemně v souladu s jednacím řádem.

Další v pořadí je paní poslankyně Věra Procházková s interpelací na pana ministra Roberta Plagu ve věci nevyplacení mezd pro sportovní organizace žádající z dotačního titulu Můj klub. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Procházková: Děkuji za slovo. Vážený nepřítomný pane ministře, jako předsedkyně podvýboru pro sport tady přečtu pouze jednu informaci jako konkrétní důkaz toho, co říkám, s kterou se na mě obrátil starosta obce Krásná z našeho kraje, a to dne 24. 9. 2019.

Budo klub Aš, zapsaný spolek. Termín podání žádosti - do 31. 10. 2018. Formální hodnocení žádosti - 12. 7. 2019: Vyhovuje metodice MŠMT. Současný stav dle informace z MŠMT - paní Beranová, žádost je na předběžné kontrole, až proběhne, budou se vystavovat rozhodnutí. Vyúčtování má proběhnout do 15. 2. 2020, ale do 31. 12. 2019 se musí vrátit případné nevyčerpané finanční prostředky. Obec musela klubu pomoci z kritické situace, aby se nedostali do dluhů. V takové situaci bylo a je mnoho dalších, i přes sliby, že letos to bude lepší.

Děkuji za vaši písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. V souladu s jednacím řádem bude odpovězeno na tuto interpelaci písemně.

Dalším v pořadí je pan poslanec Vít Rakušan s interpelací na pana ministra Vladimíra Kremlíka ve věci tarify v regionální železniční dopravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Rakušan: Dobrý den. Děkuji vám za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane přítomný ministře, dal bych jednu otázku, která vychází přímo z podnětu, který jsem nasbíral u sebe v poslanecké kanceláři v regionu, a týká se nových tarifů v regionální železniční dopravě.

Jak víme, v současné době si krajské úřady objednávají regionální spoje a je tady jistá obava, že skutečně nastane chaos. Už v současné době víme, že jízdenky na vlak v rámci krajů nelze například koupit v e-shopech Českých drah, dokonce vám nebudou v případě některých spojů objednaných krajem - a nebavím se teď o konkrétním kraji, protože právě každý kraj si dojednal trochu jiné podmínky - nebudou vám například platit v některých krajích věrnostní karty Českých drah a nebudou vám uznávány dokonce v některých spojích ani režijní jízdenky. Jde tady o osobní a spěšné vlaky, a ta nová pravidla prostě vyplývají z jednotlivých smluv v těch 14 krajích, které jednotlivé kraje podepsaly. Já se skutečně domnívám, že tady může nastat reálný chaos. Největší změny podle mých informací nastanou v Jihomoravském kraji, nejmenší z pohledu cestujících údajně v Libereckém kraji. Na brutto smlouvy přecházejí také v Ústeckém, Zlínském a Olomouckém kraji.

Moje otázka je jednoduchá, jestli Ministerstvo dopravy má nějakou ambici a možnost s tou situací, která skutečně chaosem hrozí, něco udělat, zda vy jako ministr dopravy máte nějakou ambici se v dané věci angažovat a koordinovat danou záležitost v rámci krajů a zda bude svoláno nějaké generální jednání s představiteli krajů, kteří jsou zodpovědní v daných krajích za oblast dopravy. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji za přesné dodržení času a poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Děkuji. Vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená veřejnosti, ano, i tuto situaci já vnímám a rozhodně mi není jako ministru dopravy ani jako občanovi lhostejná. Je skutečností, že od začátku platnosti jízdního řádu 2019/2020, tedy od 15. prosince letošního roku, dojde v některých krajích k výrazné změně v odbavování cestujících. Musím však říct jednu věc. Musím připomenout, že v roce 2005 proběhla regionalizace veřejné dopravy. Kompetence v zajišťování dopravní obslužnosti na regionální úrovni byla ze státu přenesena do samostatné působnosti krajů. V současné době je Ministerstvo dopravy zodpovědné za objednávku nadregionální dopravy, zatímco regionální vlaky, to jsou právě především vlaky osobní a spěšné, objednávají jednotlivé kraje. To znamená, že kraje nastavují parametry kvality v těchto dopravních službách a mohou v rámci limitů daných cenovou regulací státu do určité míry rozhodovat i o tarifech, které jsou v regionálních vlacích uplatňovány.

Podle informací poskytnutých Českou asociací organizátorů veřejné dopravy nastanou v prosinci změny ve čtyřech krajích, a vy jste je, vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, zmínil. Ty nově uzavřely s Českými dráhami i s dalšími dopravci takzvané brutto smlouvy. V těchto smlouvách rizika a příležitosti spojená s vývojem výnosů nese přímo kraj, nikoliv dopravce. Jedná se o již zmíněný kraj Jihomoravský, Ústecký, Zlínský a Olomoucký. I v samotném zahraničí je celkem obvyklé, že v dopravních službách platí pouze tarif stanovený objednavatelem. Například v rámci řady regionů Německa nebo Rakouska je běžné, že uvnitř regionu se i na železnici výhradně používá, nebo výrazně preferuje tarif místního dopravního svazu, což je obdoba českého integrovaného dopravního systému, IDS.

Pokud je Ministerstvu dopravy známo, u všech krajů platí, že pro jízdy přesahující hranice regionu bude uznáván tarif dopravce, pokud tedy cestující pojede třeba z Prahy či Pardubic do Koutů nad Desnou v Olomouckém kraji, pak bude moci dostat přímou jízdenku. V případě vlaků Českých drah tedy i nadále zůstává nedotčena možnost nákupu jednoho jízdního dokladu mezi všemi tarifními body tohoto dopravce v případě, kdy cestující překračuje hranice kraje. Je však nutno zdůraznit, že část výkonů jak v dálkové, tak i v regionální železniční dopravě již zajišťují jiní dopravci, přičemž cestující využívající služeb více dopravců bude využívat především jízdních dokladů integrovaných systémů, eventuálně jízdních dokladů jednotlivých dopravců zvlášť pro úseky zajištěné těmito dopravci. Tento nastíněný stav je pouze přechodný, protože v návaznosti na novelu zákona o dráhách schválenou Poslaneckou sněmovnou v září tohoto roku, jestli si na to všichni vzpomínáte, připravujeme pro oblast železniční dopravy takzvaný systém jednotného tarifu. Již v průběhu roku 2020 tak bude mít cestující možnost zakoupení jednoho jízdního dokladu platného mezi všemi tarifními body české železniční sítě bez ohledu na použití dopravce.

Protože však vnímám oblast provázání regionální dopravy jako problematickou, požádal jsem v minulém týdnu dopisem všechny hejtmany o zaslání informací o připravovaných změnách požadavků na rozsah a kvalitu veřejných služeb v železniční dopravě. Je to dopis, který mám tady, můžu vám ho předat, vážený pane poslanče, z 11. října 2019. I v návaznosti na poskytnuté informace chci navázat bližší spolupráci s kraji, aby nově vznikající podmínky zajištění regionální dopravní obslužnosti neměly negativní vliv na fungování veřejné dopravy mezi jednotlivými kraji, potažmo v České republice. Je v zájmu nás všech, aby i v příštím roce mohli cestující bez zásadních problémů využívat služeb železniční dopravy.

Vážený pane poslanče, chtěl bych vás ujistit, že se této agendě věnuje velmi pečlivě můj náměstek pan Ing. Ladislav Němec, který v této souvislosti připravuje podklady na případné jednání s kraji, které bychom vyvolali na základě odpovědí krajů. Kraje jsem poprosil o zdvořilou reakci do 31. 10. 2019. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Takže prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Rakušan: Já chci panu ministrovi poděkovat za tu informaci, ale já mám spíš jenom dodatek. Já opravdu nerozporuji to, že se regionální doprava dostává zčásti do kompetence krajů. Já si dokonce myslím, že je to systémově správné. Proč by samosprávné celky neměly mít možnost objednat si dopravu, kterou pro své občany potřebují? I víme, že ministerstvo jako takové je zodpovědné za tu nadregionální, nikoli regionální dopravu, to je všechno jasné. Dokonce si uvědomuji, že jsou tady soukromí dopravci, kteří provozují za jiných podmínek své vlakové spoje. Ale my se tady bavíme o službách Českých drah, a tady by přece Ministerstvo dopravy tu ambici koordinace mělo mít. Pokud dospíváme do fáze, kdy si nelze objednat, při objednání daného dopravního spoje krajem například jízdenku v e-shopu Českých drah, tak si myslím, že ambice ministerstva, ministra a náměstků by prostě měla být v tom jednoznačně pomoci zařídit, aby systémově komfort pro cestující v případě státního dopravce, kterým České dráhy jsou, byl zaručen i ve chvíli, kdy si ten daný spoj objednávají jednotlivé samosprávné celky. Já opravdu nerozporuji to (upozornění na čas), že by ministerstvo mělo být zodpovědné za ty regionální spoje. V žádném případě.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Děkuji. Jenom krátkou reakci. Jak jsem tady zmínil, v případě vlaků Českých drah zůstává nedotčena možnost nákupu jednoho jízdního dokladu mezi všemi tarifními body tohoto dopravce v případě, kdy cestující překračuje hranice kraje.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Petr Bendl s interpelací na pana ministra Richarda Brabce ve věci bekyně velkohlavé. Prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Pane ministře, kůrovec už zlikvidoval více jak 500 tisíc hektarů lesů v České republice a ještě není všem dnům konec. Napadá především jehličnany, zejména smrkový porost. Na posledním výjezdním zasedání zemědělského výboru jsme byli konfrontováni se situací, kterou způsobuje bekyně velkohlavá, která už napadla podle slov správců lesa zhruba 10 tisíc hektarů tentokrát listnatého lesa, neboť napadá zejména buky a duby. Nebudeme-li schopni účinně zasáhnout, můžeme se dočkat podobných kalamit, jaké jsou v úrovni, kterou dnes potkáváme s kůrovcem.

Proto se vás chci zeptat, zdali Ministerstvo životního prostředí je připraveno ve spolupráci se správci nebo vlastníky lesa lokalitám, které jsou nejvíce postižené, pomoci zasáhnout. Protože budeme-li se na tu situaci jenom dívat, pak rozhodně nebudeme u 10 tisíc hektarů tentokrát listnatého porostu, ale ta situace bude mnohonásobně horší každým rokem. Čím dříve zasáhneme, tím menší škody budou. Já vás velmi prosím, abyste jako ministr životního prostředí v těch nejvíce postižených lokalitách byl nápomocen řešení situace a vámi řízené organizace motivoval k tomu, abychom zastavili pohromu dřív, než napáchá stejné škody jako kůrovec. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, máte pravdu, že opět tedy nejenom na jižní Moravě, ale i v některých lokalitách v Čechách dochází v souvislosti se změnou počasí, změnou klimatu, nazvěme to jakkoli, ale v každém případě v důsledku několika teplých a suchých let k nárůstu početností populací bekyně velkohlavé. My tady v Čechách máme asi spíš neblahou zkušenost v historii s bekyní mniškou, ale fakt je ten, že i bekyně velkohlavá už tady docela významně škodila v 90. letech a pak vlastně i na Znojemsku i v roce 2017 v menším rozsahu, kde postihla desítky hektarů mladých dubů. A pravda je ta, že v roce 2017 řešení situace pomohlo, že byla potom napadena sama virovým onemocněním, který tu populaci významným způsobem snížil. Takže o tom, já se přiznám, že takové zásadní napadení bekyní velkohlavou je v rozsahu tisíců hektarů, vím skutečně až z té poslední doby, ke mně se ta informace nedostala.

A jenom upozorním na to, že určitě jsme připraveni o řešení jednat, nicméně se samozřejmě objevil jako možná jediný možný návrh řešení plošný letecký postřik insekticidy. Ten je ale, a to dobře víte, zakázaný podle rostlinolékařského zákona, je tedy možný na výjimku. A samozřejmě je, a to je potřeba říct, značně rizikový z hlediska ochrany zájmů přírody, protože je neselektivní a přirozeně má velký dopad na fungování lesního ekosystému jako celku i na jednotlivé složky. V současné chvíli, kdy jsou nakladena i vajíčka na těch kmenech, samozřejmě se nabízí i nějaká možná selektivní opatření a víme, že v minulosti - a jednáme o tom s Ministerstvem zemědělství - byla ověřována také možnost biologické ochrany, tedy použití postřiku virovým preparátem, který by tu populaci dovedl významným způsobem snížit, tak jak se to vlastně stalo i v roce 2017, v případě, že by tato metoda neměla nežádoucí dopady na necílové organismy. O všech těchto možnostech se momentálně jedná. Víte, že se snažíme všemi silami obnovit lesy, obnovit hlavně tu pestrost struktury, a že je nám jasné, že ve chvíli, kdy na jedné straně přicházíme o jehličnaté stromy, tak je potřeba o to víc vysazovat stromy listnaté. Proto se budeme snažit najít nějaké řešení, které ale na druhé straně nebude znamenat nějakou totální genocidu ostatních organismů právě tím neselektivním způsobem. Momentálně jednáme s Ministerstvem zemědělství i dalšími organizacemi o řešení této situace.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, pane ministře. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku, takže mu dávám slovo. Máte slovo, prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: No ona bude rozhodující rychlost. Protože necháme-li to dlouho, tak se na to budeme opravdu jenom dívat. Rozumím tomu, že dojde-li k nějakému postřiku, že to může poškodit nebo vzít s sebou i některé jiné druhy brouků apod. Ale v okamžiku, kdy je to řádově 10 tisíc hektarů, což není tedy málo, v okamžiku, kdy by ten les uhynul, tak o ty brouky přijdeme stejně, tak jako tak. Takže já bych vás prosil o to, abyste pokud možno dohlédl i na to, abychom nečekali, protože o to menší zásah to bude, o to efektivnější bude, o to méně se budeme muset potom buď na to jenom dívat, jako se díváme na smrky, které už neexistují a dále budou neexistovat, protože ještě nejsme zdaleka na konci té kůrovcové kalamity. Tak moc prosím o tu rychlost. Já jsem navrhoval na jednání Sněmovny, abychom se tím zabývali, vy jste tady nebyl, nakonec jsme na to nějak netlačili. Nicméně stejně si myslím, že by se tomu jednou měla Sněmovna věnovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Já jenom zareaguji. Já se na to chci zajet určitě podívat i osobně, na ten rozsah, a seznámit se se všemi možnostmi opatření. A určitě ta rychlost tam hraje roli.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Karla Maříková s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka ve věci stavby nových jaderných bloků. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, Dukovany a Temelín dnes vyrobí necelou třetinu české elektřiny. V roce 2040 to má být více než polovina. Ke splnění tohoto cíle je třeba rozšířit jadernou elektrárnu Dukovany, která s největší pravděpodobností doslouží v roce 2035. V nedávném rozhovoru s vámi jsem četla, že je nutné rozšířit i Temelín. Předchozí snahy státem kontrolovaného koncernu ČEZ postavit dva nové reaktory v jaderné elektrárně Temelín přitom ale ztroskotaly. Tendr byl zrušen v roce 2014.

Mě by, pane ministře, zajímalo, jaké cesty vaše ministerstvo resp. vláda nyní hledá pro účely výstavby nových reaktorů. Vy jste se vyjádřil, že nás čeká v horizontu dalších pěti let diskuse o dalším rozšíření jádra, ale Dukovany přitom, jak jsem se zmiňovala, doslouží už v roce 2035. Tak myslíte si skutečně, že máme pět let čas na diskusi? Vyplatí se stavět v České republice vůbec jakýkoli zdroj, a to nejen jaderný? Bude mít vůbec ekonomickou návratnost? A jaká je předpokládaná cena rozšíření Dukovan a Temelína?

Pan premiér se vyjádřil, že Česko musí prosadit stavbu nových jaderných bloků, i kdyby kvůli tomu měla porušit Česká republika evropské právo. Mě by zajímalo, co to pro nás znamená, jestli to budou nějaké sankce, pokuty, jestli by se to tedy skutečně pak vyplatilo. Jestli by se spíše nevyplatilo vsadit na plynové elektrárny, které vyjdou mnohem levněji, jsou bezpečnější a také vycházejí levněji náklady na jednotku vyrobené elektřiny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, vážení poslanci, děkuji za tu otázku. Myslím, že to je zcela zásadní diskuse. Vezmu to postupně.

Vycházíme ze současného energetického mixu, kdy takřka polovička, 45 %, je v uhlí. Chceme-li dekarbonizovat, na čemž se asi shodneme, protože je to všeobecný tlak, musíme nahrazovat tyto zdroje. Správně jste řekla podíl současných jaderných elektráren dukovanských a temelínských. Pak tam bylo trošku možná špatně pochopeno i to, co jsem třeba říkal do médií, což samozřejmě vám teď vysvětlím.

O co se jedná? V tuto chvíli nikoli že budeme pět let diskutovat o tom, jestli bude další rozšíření, to bylo myšleno v těch médiích ve smyslu Temelína. V tuto chvíli je jednoznačně rozjednaná cesta pro výstavbu bloku číslo 5 v Dukovanech. S tím, že na začátku července bylo připraveno vládní usnesení, na konci srpna proběhla EIA, v tuto chvíli finalizujeme dohodu s ČEZ, kde se dojednává tzv. investiční model a dodavatelský model. Současně už začínáme jezdit do Evropy, myslím tím tedy do Bruselu, kde se dojednávají všechny parametry. Ve druhé půlce listopadu už bude velmi vysoké jednání na úrovni Evropské unie a chceme mít podklady pro notifikaci, což je nezbytně nutný akt, připravenou na začátku příštího roku. Příští rok by měla probíhat notifikace a bylo by dobré, aby se zvládla v příštím roce v tom jízdním řádu a v roce 2021 se zahájilo výběrové řízení.

"Se zahájilo" znamená, že ho musí zahájit ten, kdo bude investovat, což se předpokládá, a v těch investičních modelech to tak je, dceřiná společnost ČEZu. Bude se jednat o pátý blok v Dukovanech, což se jedná o 1 200 MW. Přičemž se předpokládá, a to je další část vaší otázky, že se prodlouží životnost stávajících čtyř bloků, jednička, dvojka, trojka, čtyřka, což lze technologicky zvládnout zatím bez větších problémů, až do roku 2045 až 2048. To znamená, že vlastně do roku 2045 až 2048 bychom mohli mít poté, co se dostaví pětka v Dukovanech, výkon stávajících čtyř bloků plus ten nový. Stávající čtyři bloky jsou 2 000 MW v součtu a ten nový je 1 200, takže bychom měli 3 200. Víc tam bohužel nedáme do Dukovan z důvodu chlazení. Čímž pádem by byly vyřešeny Dukovany. Ale pravda je to, že pak stejně v roce 2045-2048 už dojedou původní čtyři bloky, a to je právě to, co jsem říkal. Protože chceme-li stahovat uhlí dolů, tak stáhnout z řádově 43 % nechci říct na absolutní nulu, ale třeba 10 %, 15 %, 5 %, to záleží na tom, jak se nám to bude dařit, bude znamenat nahradit minimálně třetinu zdrojů novým zdrojem. A to samozřejmě nebude stačit pouze ten 1 200megawattový blok v Dukovanech. Sice je pravda, že tak jak nám budou dojíždět ty staré, tak pak se tam samozřejmě dá obnovovat na dalších a víceméně doplnit ten původní výkon, ale nezbude nám než začít vážně diskutovat o rozšíření Temelína, kde na to jsou všechny předpoklady a možnosti. S tím, že to je to, co jsem říkal, v těch dalších pěti letech je nezbytné zahájit diskusi, podobně jako se zahájila o rozšíření Dukovan, i o rozšíření Temelína. Ale nic to nemění na tom, že už je rozjetý proces včetně jízdního řádu na to, abychom Dukovany zvládli.

Můžete ještě namítnout, že můžeme posilovat i další energetické zdroje, což je samozřejmé, a dokonce musíme, protože ani ten Temelín by to dokonce nezvládl utáhnout, i kdyby se tam postavily nakrásně další dva bloky. A proto posilujeme obnovitelné zdroje. Podíl obnovitelných zdrojů dneska je 14,5 %. My jsme do Evropy teď zaslali náš závazek do roku 2030 22 % a dovedu si představit, a teď mě nechytejte úplně přesně za slovo, že v roce 2040 až 2050, to jsou ty inkriminované roky, kdy budeme mít hotovy už Dukovany, bychom se mohli posunout až někam ke 30 %. V zásadě bychom mohli říct, že plus minus kolem roku 2045 by mohlo být řádově 80 % zdrojů takřka bezemisních, což je jádro a obnovitelné zdroje.

Nyní k tomu plynu. Plyn zní hezky, ale pozor na dvě věci. Jedna věc je za prvé kapacita trubek, ale připusťme, že to se samozřejmě během jedné generace dá vybudovat. Druhá věc je závislost. Protože mít vlastní zdroj energetický jakožto jaderný, případně vlastní obnovitelné zdroje, znamená energetickou nezávislost, soběstačnost a samozřejmě tím pádem i úplně jinou pozici ČR pro jakékoli vyjednávání. A to má celou řadu konsekvencí řekněme i politických. Další věc je ta, že plyn není bezemisní a my jsme dneska tady velmi tvrdě tlačeni Evropskou komisí, abychom silně snižovali. A plyn není prostě z tohoto úhlu pohledu zcela ideální. V každém případě ale se plyn bude rovněž posilovat, ale nikoli na ta čísla, jak už jsem zde říkal třeba ohledně toho jádra nebo ohledně obnovitelných zdrojů. Jenom pro vaši informaci, dneska se plyn pohybuje řádově na 6-7 % a dovedu si představit, že v té době, co budeme, tak se bude pohybovat třeba na 15 %. (Upozornění na čas.) Musíme si potom říci, závislost ruská nebo americká je lepší.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Omlouvám se, já jsem se tady do něčeho začetl, takže děkuji tady paní poslankyni napravo (Pekarové Adamové), že mě upozornila, že uplynul čas, a poprosím paní poslankyni o doplňující otázku.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji, pane předsedající, já ještě děkuji, že jste se začetl a pan ministr měl více času na mou odpověď. Vy jste se tady zmínil, že budeme muset stahovat uhlí. Česká republika stojí před rozhodnutím muset uzavřít část uhelných elektráren, které nesplňují ekologické cíle Evropské unie. Nejpozději, tuším, že to bude v srpnu 2021. To budou totiž muset všechny velké zdroje elektřiny splnit limity emisí rtuti, prachu, oxidu siřičitého a dusíku. V období, kdy dojde k uzavření uhelných elektráren, pravděpodobně dojde k poklesu vývozu elektřiny až na nulu. Dokonce ji budeme muset pravděpodobně asi i dovážet. V současné době Česko vyváží téměř pětinu vyrobené elektřiny. Jak doplníme tu chybějící kapacitu?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Ono to nenastane úplně hned, tam bude určité časové pásmo přibližně od roku, co jste říkala, 2023 až někdy do roku 2030. Do té doby my budeme posilovat za prvé obnovitelné zdroje.

A za další, pokles toho uhlí, kdybych to teď měl vyjádřit číselně, je přibližně následující: Dneska těžíme přibližně 40 milionů (tun?) hnědého uhlí, v roce 2024 nám expiruje Důl ČSA, což je řádově kolem 4-5 milionů. Mezitím ještě zavřeme další a budeme se pohybovat od roku 2030 plus minus na přibližně 30 milionech. Chci tím říct, že zatím tam nebude ten fatální nedostatek. Ano, bude velká diskuse o tom, jak se vlastníci postaví ke dvěma důležitým elektrárnám, což jsou Počerady, což jsou Chvaletice. Tam ani nejde tolik o to, kdo je bude vlastnit, jako jaké budou parametry státu na to, aby vůbec mohly fungovat, či nemohly. Protože jestli to bude vlastnit skupina A, nebo firma B je věc jedna, ale věc druhá je ta, jaké stát nastaví parametry pro to, aby dále třeba ty Počerady fungovaly či nefungovaly, čili aby splnily ekologická kritéria.

Nicméně v tom uhlí budeme mít přesnější jízdní řád přibližně do konce roku. I proto vznikla uhelná komise, která vlastně dává dohromady všechny parametry. Samozřejmě nemůžeme si dovolit to, abychom dneska odstavili elektrárny, abychom tzv. zredukovali rapidně uhlí a současně neměli žádné kapacity. Protože ten problém nastane v celé Evropě přibližně od roku 2020, 2025 a dále zejména v důsledku energetické koncepce Německa, která dost zásadním způsobem změnila úplně vše. To znamená, odstavila jádro a současně redukuje uhlí. A my už máme, shodou okolností to budeme prezentovat teď v pondělí, mapu Evropy, jak bude vypadat přebytek, nebo nedostatek elektrické energie, a je to tristní situace. Situace je velmi vážná a zjednodušeně řečeno, nebude odkud brát. (Upozornění na čas.) To znamená, jestli my to jádro nepostavíme a nebudeme mít jiné zdroje, tak budeme mít problém, protože nebude -

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Já vím, že to je téma, které by sneslo daleko více času, ale bohužel, musíme se držet jednacího řádu.

Takže další v pořadí je paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová na pana ministra Karla Havlíčka ve věci Výzva OP PIK "Nemovitosti - Cestovní ruch". Prosím.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Já bych se okrádala o svůj čas, proto to tak hlídám.

Takže vážený pane ministře, často slýcháme, že peníze z dotací Evropské unie se využívají na hlouposti. Říkají to zejména politici, kteří chtějí vyvolávat nenávist vůči Evropské unii. Bohužel se opravdu stává, že dotace směřují i tam, kam nemají.

Je ale důležité dodat, že si za to Česká republika může sama, a typickým příkladem je podle mého názoru dotační výzva Nemovitosti, cestovní ruch v rámci operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.

Co mají společného Pec pod Sněžkou, Špindlerův Mlýn nebo Modrava? Jsou to již dnes turisticky hojně vyhledávané obce a jsou také zahrnuty právě do této dotační výzvy. Pokud podnikatel bude chtít v některé z těchto obcí postavit nebo zrekonstruovat hotel, může si v této výzvě o dotaci požádat. Naopak obce, jako je například Rokytnice nad Jizerou, Malá Bystřice a stovky dalších, tato výzva ignoruje. Přijde vám to v pořádku? OP PIK má zejména podporovat inovace. Skutečně považujete za inovaci výstavbu hotelu v turisticky nejvyhledávanějších lokalitách?

Seznam obcí, v nichž mohou podnikatelé dotace čerpat, byl sestaven na základě téměř deset let staré studie. Sám fond OP PIK mimochodem už ani není proplácen z rozpočtu Evropské unie a nachází se v potížích poté, co ho Komise pozastavila. I přesto však program dále funguje. Může se tedy stát, nastat situace, kdy oněch 114 miliard korun, které se mají rozdělit v rámci tohoto operačního programu, půjde na účet českých daňových poplatníků.

Žádám vás o zdůvodnění, proč se rozdělení 600 milionů korun v této dotační výzvě řídí téměř deset let starou, a tedy neaktuální studií. Můžete prosím tuto studii doložit? Proč bylo vybráno právě těch 57 obcí, z nichž jsem tři jmenovala, ale jsou tam mnohé další, které jsou již dnes turisty přeplněné a cestovní ruch v nich je plně rozvinutý? A proč naopak nebyly zařazeny obce, které by v rozvoji turismu podpořit potřebovaly? Dotace přece mají nerovnosti vyrovnávat, a nikoliv zvětšovat. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně, vidíte, jak jsem velkorysý, dvacet vteřin jsem vám dal za to, že jste mě upozornila včas. (Veselí v sále.) Pane ministře, prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, vážení poslanci, nejdřív dobrá zpráva. Mám hroznou radost, protože mi před chvílí přišla esemeska, že byl dnes odpoledne odblokován ten zadržovaný peníz, těch 18 miliard korun, na základě toho, že jsme teď tedy docela zodpovědně tři čtyři měsíce všechno zdokladovávali. Nenalezla se tam žádná chyba, je vyřízeno. Takže mám z toho fakt hroznou radost, že o nic nepřijdeme v tuto chvíli. Teď je jenom otázka, kdy nám ty peníze pošlou, ale to už snad, věřím, zvládneme docela, docela rychle. Takže to je první problém odbouraný.

Co se týká té celkové sumy těch 113 miliard, ano, to je pravda, jede to přes OP PIK. Schvalovalo se to někdy před mnoha lety tak, jak se postupně psaly výzvy podle prioritních os, které od určité míry nalajnovala Evropská komise. To by teď asi byla dlouhá diskuse, abych říkal, co, proč a jak bylo v té době koncipováno. Ale já s vámi částečně souhlasím.

To, co říkáte v tom cestovním ruchu. Že bych byl úplně nadšen z toho, že se 600 milionů korun bude dávat obecně - ale teď mi nejde o to, jestli je to městečko A, nebo městečko B, já to fakt nedokážu posoudit, to proběhlo nějakým screeningem, proběhlo to nějakou zpětnou vazbou s dotčenými všemi institucemi ve smyslu neziskovek, asociací, svazů. To tady mám skutečně dokonce i vypsáno, takže tam si nemyslím, že by bylo něco, co by někdo chtěl poškodit nebo udělat. To prošlo docela seriózně. Ale mě trošku principiálně, přiznám se, vadí to, že se prostě budou dávat peníze úplně tímhle směrem.

Je pravda, a to je zase třeba vzít v úvahu, že se vybírala ta městečka nebo obce podle nikoliv toho, jaký je tam cestovní ruch, ale kolik je tam počet obyvatel, stálých obyvatel, jestli odchází do města, tak ne. Protože cílem bylo prostě v té době, já to nechci teď obhajovat, ale v té době bylo cílem prostě trošku bojovat s odlivem těch lidí do větších měst a vytvořit tam nějaký nástroj pro to, aby se tam udrželi.

Já se tu nechci na to vymlouvat, já to mám pár desítek minut, ten váš dotaz, ale v každém případě vám můžu slíbit to, že si to teď prověřím, vezmu si všechna ta města, která tam jsou, a principiálně se vůbec zamyslíme, jestli - i když to není z těch 100 miliard úplně rozhodující částka, těch 600 milionů - jestli to dává smysl, jestli půjdeme touhle cestou, anebo jestli to třeba nepřealokujeme na něco jiného, protože mezi námi, on tedy o to není žádný velký zájem. Zatím tam máme, pokud to mám tady správně, napsány čtyři konkrétní žádosti, takže ona to úplně žádná hitparáda není. Takže rád vás o tom budu informovat.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, pane ministře. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Já chci spíše poděkovat za to a ráda bych ještě připomněla, že jsem žádala i o tu studii, za základě které tedy bylo rozhodnuto, že to bude zrovna těchto 57 obcí z těch více než 6 000 obcí, které v České republice máme, že tam tedy bylo stanoveno kritérium obcí do 3 000 obyvatel, pokud se tedy nepletu, a byla bych opravdu ráda v tomto případě, abychom ukázali i veřejnosti, že ve chvíli, kdy opravdu je něco nesmyslně nastaveno, tak se k tomu můžeme postavit čelem a umíme to případně i zrušit a peníze dát naopak tam, kde by pomohly mnohému lepšímu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Přistoupíme k další interpelaci a tou je interpelace pana poslance Dominika Feriho na paní ministryni Janu Maláčovou ve věci DPP. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, děkuji, že jste tady, už jsem tu interpelaci chtěl proslovit dvakrát. Před více než rokem jsme předložili předlohu, která upravuje hranici odvodů u dohod o provedení práce, zvyšuje z 10 000 na 11 500. Jsou tam podepsáni zástupci ze sedmi poslaneckých klubů včetně poslaneckého klubu ČSSD. Ani za ten rok ta věc nebyla projednána. Vím, že to bylo ještě předtím, než jste se ujala úřadu, a proto bych se vás chtěl zeptat, jak na tuto věc nahlížíte.

Nemusím zmiňovat, že ta hranice 10 000 je tam ukotvena sedm let. Od té doby samozřejmě musíme započítat inflaci, změnila se cenová hladina. Zároveň vzrostla průměrná mzda, vzrostla i minimální mzda, a tady ta hranice zůstává neustále pevná a dochází tím vlastně k přitěžování nebo zvětšování daňového břemene a dohoda o provedení práce se tak nemůže stát dostatečně atraktivní pro výkon toho pracovního poměru.

Zajímá mě tedy, jestli souhlasíte s tím, aby se ta částka zvýšila. Pokud ano, tak na jakou úroveň, a případně, jestli byste podporovala i navázání na nějaký, řekněme, automatický valorizační mechanismus, tak abychom to nemuseli opakovaně někdy v budoucnu řešit a bylo to nastavené předvídatelně a systémově. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, mezi základní pracovněprávní vztahy patří pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti a právě dohoda o provedení práce. Podle zákoníku práce platí, že zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. Dohodu o provedení práce lze uzavřít, jestliže předpokládaný rozsah práce nebo pracovního úkolu, na který se dohoda uzavírá, není vyšší než 300 hodin v kalendářním roce. Uzavírá-li zaměstnavatel se stejnou fyzickou osobou více těchto dohod v kalendářním roce, rozsah pracovních úkolů se sčítá a nesmí překročit stanovených 300 hodin.

Záměrem vašeho poslaneckého návrhu zákona je zvýšit hranici pro účast na nemocenském pojištění u zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce z 10 000 na 11 500. MPSV navrhlo zaujmout k návrhu nesouhlasné stanovisko zejména z těchto důvodů:

Obecně činí hranice pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění 2 500 korun. Od roku 2019 je podle daných pravidel zvýšena na 3 000 korun. Tato hranice je proto, že administrativní náročnost provádění pojištění by u nižších příjmů nebyla adekvátní výši vypočtených dávek. Pouze u zaměstnanců na dohodu, na DPP, je hranice vyšší vzhledem ke specifiku tohoto institutu a k tomu, že tato dohoda není dlouhodobým zdrojem příjmů. Z hlediska sociálního pojištění však není věcného důvodu tuto hranici zvyšovat, a vylučovat tak danou skupinu zaměstnanců z nemocenského a návazně i z důchodového pojištění nebo jim v konkrétních kalendářních měsících ztěžovat přístup k účasti na těchto pojištěních, což může zejména u pracovníků, kteří mají příjem z více takovýchto souběžných dohod, ohrozit jejich budoucí důchodové nároky. Takže návrh je z tohoto hlediska kontraproduktivní. Realizace návrhu by měla za následek negativní dopad nejenom na státní rozpočet, ale také na příjmy veřejného zdravotního pojištění.

Dalším důvodem je, že návrh není provázán se zákonem o daních z příjmů, kdy zůstává zachována hranice 10 000 korun pro takzvanou srážkovou daň, což by v praxi činilo zbytečné administrativní potíže.

Zároveň bych ráda upozornila, že v příštích dvou týdnech bude vláda schvalovat novelu zákoníku práce, na které se dohodla nejenom koalice, ale také všichni čtyři sociální partneři. Máme pevnou gentlemanskou dohodu, že k těm věcem, na kterých je shoda tripartity a koalice, které mají být v zákoníku práce po osmi letech koncepčně změněny, tak tento úkon zde není. Zároveň připomínám, že jsme se v té takzvané gentlemanské dohodě zavázali, že v této Sněmovně, když bude novela zákoníku práce projednávána, nebudou akceptovány žádné další pozměňovací návrhy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Vidím, že není zájem o doplňující otázku, takže přistoupíme k další interpelaci, kterou je interpelace paní poslankyně Olgy Richterové na paní ministryni Marii Benešovou ve věci umísťování novorozenců rozhodnutím soudu mimo individuální péči. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Dobrý den, vážená paní ministryně, vážení další přítomní členové vlády, kolegyně a kolegové. Já bych se ráda v této interpelaci věnovala tématu dětí, které mají už tak dost těžký start do života. V poslední době je zase poměrně dost jasných vyjádření odborníků o tom, jak zejména maličké děti potřebují mít tu svoji náruč. Mě by zajímalo, protože samozřejmě vím, že soudy jsou nezávislé, jak chce tuto možnost pro děti, aby měly tu svou náruč, Ministerstvo spravedlnosti podpořit. Zajímá mě, zda třeba nějak plánujete posílit Justiční akademii a důraz na opatrovnickou problematiku. Jde o to, že dostávám podněty například z OSPODů, že i v rozporu s jejich návrhem, aby dítě šlo do pěstounské péče, když se o něj nemohou starat jeho rodiče, aby mělo toho jednoho člověka k sobě, tak rozhodnutím soudu jsou děti umísťovány do třeba kojeneckého ústavu. A právě proto, že následky potom mohou být celoživotní a velice závažné, tak v okamžicích, kdy pěstouni jsou k dispozici, je škoda je nevyužívat.

Podobně jsou rozporné situace v krajích, co se týče svěřování pečlivě vybraným osvojitelům na takzvané předběžné opatření. Někde to jde, budoucí osvojitelé mohou mít dítě velice rychle, aby se právě předešlo těm poškozením, a jinde to trvá strašně dlouho a opatrovnické soudy jednání vypisují v řádu měsíců.

Zajímá mě tedy, zda to statisticky sledujete. Zda šíříte tu dobrou praxi z krajů, kde soudy fungují rychle. A jenom si dovolím závěrem upozornit: malým dětem běží čas mnohem rychleji a každý den déle v ústavní péči je velká škoda. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Poprosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Vážený předsedající, vážení přítomní, paní poslankyně, samozřejmě že sledujeme statisticky i tyto záležitosti. Abych vás tady jaksi uvedla na začátku do problému, tak musím konstatovat, že přesto, že máme rozpočet minus 10 %, tak se to nedotkne téměř vůbec Justiční akademie, kde tedy považujeme za důležité, aby běžela především ta vzdělávání pro soudce ve věci rodinného veřejného práva a opatrovnické soudce. Jde tam zejména o specializované semináře zahrnující tuto problematiku a o sdílení zkušeností při zavádění různé spolupráce v opatrovnických věcech. Tady vás můžu ujistit, že tedy poběží tato vzdělávací akce dál a že nebude omezena.

Pokud jde o svěřování dětí do ústavní péče či péče pěstounů, je potřeba asi říci na rovinu, že každý soud to posuzuje podle svého individuálního přesvědčení, a nemůžeme nutit soudce, aby na to měli nějakou šablonu. Náhled soudců v těchto záležitostech je různorodý, protože každý kraj má jinou dostupnost pěstounů. Podmínky posuzuje v každém případě skutečně individuálně, takže třeba když určitá pěstounská rodina má sedm dětí v péči, není žádoucí svěřovat asi další dítě. Také záleží na věku dítěte, neboť pěstouni mají často specifické požadavky. Existuje spousta hledisek, kterými se soudci při posuzování této otázky řídí. Justiční akademie v tomto ohledu nezastává nějakou konkrétní variantu, jak jim radit, posouzení nechává skutečně na nich.

Pokud jste se ptala na statistiky, tak je lze zjistit z ročních výkazů i Ministerstva práce a sociálních věcí, které se stará o sociálně-právní ochranu dětí, pokud jde o kojenecké ústavy, tak z Ministerstva zdravotnictví. U nás dohledáte například počet dětí v pěstounské péči, počet dalších dětí v ústavní péči. Já tady mám například, jak mi připravili naši úředníci, statistiku z roku 2014, kdy počet dětí s nařízenou ústavní výchovou byl celkem 6 505 a v roce 2018 již 1 612, takže nám to trochu klesá. Pokles využívání ústavní výchovy ve prospěch individuální výchovy je tedy jaksi znatelný. V roce 2018 byla ústavní výchova nařízena například u 455 dětí od 13 do 15 let, 453 dětí nad 15 let a 892 v ostatních případech.

Takže pokud si budete přát nějakou speciální statistiku, můžu ji dodat na vaši individuální žádost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně nemá zájem - má zájem. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuju moc za odpověď. Já bych skutečně měla o tu statistiku zájem, a sice úplně jinou. Protože skutečně počty dětí, v jakých zařízeních jsou umístěné, samozřejmě vím. Ale jde o to, že vlastně dnes je velmi rozdílná praxe v různých krajích. Jde skutečně i o ty možnosti adopce.

Já bych se tedy zeptala na praxi, jestli sledujete, jak dlouho vlastně trvá právě to řízení, to, za jak dlouho se dítě dostane k těm pečlivě předem vybraným osvojitelům. Ještě to pošlu e-mailem. Skutečně tam jde o soudní rozhodnutí a o možnosti využívání předběžných opatření.

A druhá věc je sledování návrhů OSPODu. Samozřejmě jsem si vědoma toho, že jsou různé kapacitní možnosti v krajích, ale OSPODy to většinou zohledňují, když dávají návrh na to, jaký typ péče doporučují. (Upozornění na čas.) A jestli sledujete to, když je rozpor s návrhem OSPODu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Pokud paní poslankyně chce, ať mi dodá data, která ji budou zajímat. OSPOD také sledujeme, statistiky tam máme, takže stačí se spojit mailově a já vám to připravím.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Než dám další slovo dalšímu v pořadí, přečtu omluvy: pan poslanec Jan Skopeček se omlouvá z pracovních důvodů dnes od 16.30 do konce jednacího dne a pan poslanec Jan Schiller dnes mezi 17.30 a 21.00 z pracovních důvodů.

Dalším v pořadí je pan poslanec František Navrkal s interpelací na pana ministra Adama Vojtěcha ve věci protizákonného hluku z Autodromu Most. Prosím.

 

Poslanec František Navrkal: Děkuji za slovo.

Vážený pane ministře Vojtěchu, již pět let je několik tisíc obyvatel bydlících v okolí Autodromu Most vystaveno obrovské hlukové zátěži, která ničí jejich fyzické i psychické zdraví. Zkuste si sám některému z nich zatelefonovat ve všední den mezi 9. a 18. hodinou. Pravděpodobně se vám dostane možnosti vyslechnout si na vlastní uši to, s čím se musí místní obyvatelé dennodenně potýkat. Krajská hygienická správa opakovaně zjistila významné překročení zákonem povolené hranice hluku, přesto provozovatel závodiště od svého jednání neupustil. Proti vyměřené pokutě ve výši 250 tisíc korun se odvolává a celá věc se protahuje. Místní tak musejí nadále snášet trýznění ze strany provozovatele sportoviště, který vůbec nedbá negativních důsledků svého jednání na jejich zdravotní a psychický stav. Zastání se jim bohužel nedostává ani od mosteckých zastupitelů ze Sdružení Mostečané Mostu a hnutí ANO, pro které je pokračování spolupráce s autodromem zjevně důležitější než zdraví občanů či respektování zákona a městských vyhlášek.

Vážený pane ministře, jsme svědky toho, že dochází ke zcela evidentnímu a soustavnému porušování zákona a ničení zdraví občanů. Chci se vás proto zeptat za prvé: Konají dle vás příslušné úřady v zájmu obyvatel dostatečně iniciativně a rychle? Za druhé: Co se v této věci vy sám chystáte podniknout? Předem vám děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Poprosím pana ministra o odpověď a poprosím o klid v jednacím sále. Já vím, že máte někteří potřebu komentovat některé záležitosti, ale prosím, komentujte je v předsálí, ne tady v jednacím sále. Děkuji. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče, děkuji za tuto interpelaci. Je třeba připomenout, že Autodrom Most byl vybudován v rámci rekultivace pozemků po hornické činnosti na přelomu 70. a 80. let. Současný vlastník začal s ekonomickým provozem autodromu, který je jeho svou intenzitou nesrovnatelný s dřívějším provozem. Okruh je pronajímán k privátním akcím, tréninkům a samozřejmě se díky tomu zvýšila intenzita pořádání sportovních podniků. Na okruhu je v podstatě každodenní provoz.

K té historii. V 90. letech byla vybudována protihluková stěna na západním okraji autodromu směrem k původní zástavbě. Od jejího vybudování nebyly tehdejší okresní hygienickou stanicí zaznamenány stížnosti na hluk, a tudíž nebylo prováděno ani žádné měření hluku na základě stížností v té době. Přes nesouhlas Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje město Most ve svém územním plánu určilo pozemky v okolí autodromu jako vhodné pro obytnou výstavbu. To znamená, to je třeba si také uvědomit, kdo nese odpovědnost. Při další změně územního plánu v únoru 2017 město uvažuje s plochami v blízkém okolí autodromu jako s lokalitami určenými pro bydlení i přesto, že v dokumentu je výslovně uvedeno, že se jedná o plochy zasažené hlukem z autodromu.

První stížnost na hluk z provozu autodromu byla krajské hygienické stanici postoupena Magistrátem města Mostu v květnu 2013. Měřením hluku byla zjištěna podlimitní hodnota akustického tlaku pro denní dobu 41,9 dB. Autodrom představuje stacionární zdroj hluku a hygienický limit je stanoven na 50 dB.

Podněty na řešení hluku z provozu autodromu se začaly množit v roce 2015. Měřením hluku byla zjištěna nadlimitní hodnota akustického tlaku pro denní dobu, to jest 67 dB a 56,9 dB. Na základě tohoto měření byla autodromu uložena krajskou hygienickou stanicí pokuta 50 000 Kč, která byla uhrazena. V roce 2016 byla měřením na stejných místech zjištěna nadlimitní hodnota akustického tlaku pro denní dobu, to jest 60,7 dB a 58 dB. V tomto případě však využil autodrom všechna práva, která mu umožňuje právní systém České republiky, podal námitky proti protokolu z měření a dále proti protokolu z kontroly a současně vznesl námitku pro podjatost kontrolující osoby a všech ostatních zaměstnanců územního pracoviště Most Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje. Obdobně postupoval i při zamítnutí žádosti o vydání časově omezeného povolení provozování zdroje hluku.

Nová žádost autodromu byla v srpnu 2019 krajskou hygienickou stanicí opět zamítnuta - v srpnu 2019. V současné době probíhá odvolací řízení. Krajská hygienická stanice jako orgán státní správy postupuje v souladu s právním řádem České republiky. Autodrom Most v tomto směru plně využívá veškeré možnosti, které mu právní řád České republiky umožňuje, jakými jsou například podávání rozporů, námitek, odvolání. I tyto skutečnosti napomáhají samozřejmě tomu, že se správní řízení neúměrně prodlužují, a z pohledu okolních obyvatel je tak krajská hygienická stanice hodnocena jako nečinná. Ovšem je třeba skutečně brát v úvahu právní úpravu, tak jak je nastavena.

Závěrem mi ovšem dovolte připomenout, a mluvil jsem o tom na začátku, že i přes nesouhlas Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje město Most považuje pozemky v okolí autodromu za vhodné pro obytnou výstavbu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Zeptám se, jestli je zájem o doplňující otázku. Ano. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec František Navrkal: Děkuji za slovo. Má doplňující otázka bude velmi krátká. Mně jde jenom o to, když jste tady dlouho mluvil, já chápu, že ve věci pochybilo opakovaně i město historicky, a taky jsem ta pochybení zmínil. Ale moje otázka tedy je, pokud je jádro problému v tom, že autodrom používá nějaké obstrukční taktiky ve správním řízení, tak by mě zajímalo, když tedy ten případ vedete v patrnosti, jestli jste třeba na vládě nějak probíral, jestli ta legislativní úprava správního řízení je v pořádku a jestli se nejedná o nějaký systematický problém, který třeba má i jinde v České republice paralely. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr má zájem o odpověď, takže odpoví. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Je to samozřejmě mimo mou kompetenci. Určitě to můžeme probrat s paní ministryní spravedlnosti. Ale tak je skutečně právní řád nastaven, dává možnost subjektům, aby se bránily, a tato společnost těch možností využívá. Jednou pokutu zaplatila a poté zkrátka podává námitky a snaží se nějak v tomto směru se bránit, protože si stojí za svým, že vlastně její činnost nikterak zákon neporušuje. Já osobně jsem se byl na tom autodromu podívat, takže jsem to viděl. Samozřejmě jejich argumenty jsou takové, že oni se chystají udělat i nějaká další protihluková opatření, ale že se snaží, aby zkrátka nikterak nezasahovali do toho okolí. Ale jak říkám, my jako ministerstvo, resp. krajská hygienická stanice učinila veškerá opatření, změřila hluk, konstatovala porušení zákona. A v tomto směru probíhá odvolací řízení. Věřím tomu, že v nějaké dohledné době dojdeme k nějakému závěru. A pak samozřejmě je třeba si uvědomit, že ještě existuje institut správní žaloby, který nemůžeme nikterak vymazat, to znamená, i když to správní řízení dojde do nějaké fáze, tak předpokládám, že ta firma podá správní žalobu, a pak budeme muset čekat na rozhodnutí nezávislého soudu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další interpelace je pana poslance Vojtěcha Munzara na pana ministra Richarda Brabce ve věci ekologické zátěže Kladno.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Ano. Děkuji, vážený pane předsedající.

Vážený pane ministře, já chci navázat svou interpelací na předchozí moji interpelaci na pana ministra Havlíčka týkající se řešení možné kontaminace podzemních vod v zatopených dolech na Kladně. Nebudu opakovat všechny ty argumenty, které jsem tady říkal. Jenom z odpovědi vašeho vládního kolegy mám takový pocit, že je tam trochu popření výsledků předchozích studií, na základě kterých se udělalo rozhodnutí vlády o vyčlenění finančních prostředků a opatření na řešení této situace. A taky tam trochu cítím z mého pohledu přehození odpovědnosti na váš rezort na řešení této situace, přestože řešení zátěží ze starých důlních děl má být v kompetenci Ministerstva průmyslu a obchodu.

Takže se vás chci zeptat, pane ministře, zda jste připraveni převzít odpovědnost za řešení této situace podzemních vod v zatopených dolech v Kladně a za řešení odstraňování zátěží ze staré důlní činnosti. Zadruhé zda již existuje nějaký plán na Ministerstvu životního prostředí na řešení celé situace, a případně jaký. A zatřetí, zda budou zachovány vyčleněné finanční prostředky, které už byly vládou vyčleněny, anebo budete muset začít de facto od začátku včetně žádosti o nové prostředky na vládě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane kolego, Kladno zdraví Kladno. To jenom pro tady neznalé, tak jsme oba Kladeňáci. Já tedy dneska trochu přesunutý. (Někteří poslanci ANO reagují a mávají.) Se ozvali kolegové teď z mého kraje. Ale ten původ je nezpochybnitelný. Made in Kladno. Takže pro mě je to samozřejmě i osobní záležitost, protože já tam tu situaci na Poldovce dobře znám.

Oba víme, že odhadovaný náklad na odstranění té staré ekologické zátěže tam může být, a teď se nebavím samozřejmě jenom o té záležitosti vody, ale o celkové ekologické zátěži v této oblasti, je odhadován někde kolem šesti miliard korun, což samozřejmě je obrovská částka. Nutno ale také říct, že podobných zátěží s podobnou prioritou je v ČR mnoho desítek, dokonce řádově stovky. Takže byť tato je větší, jedna z těch největších samozřejmě z pohledu objemu.

My jsme samozřejmě diskutovali s MPO i s Ministerstvem financí v rámci té změnové situace, kdy došlo k tomu návrhu zrušit stávající usnesení 296 a začít se vlastně bavit o tom, co dál, a nakonec po nějakých poměrně velmi detailních odborných debatách jsme se rozhodli, že jsme připraveni na sebe vzít ten úkol. Takže to je zároveň odpověď na tu vaši první otázku. Souvisí to i s tím, že to bude hodně o různých hydrodynamických modelech proudění vody, a tam samozřejmě máme prostřednictvím třeba České geologické služby tu potřebnou kvalifikaci, odbornost, ale přirozeně že tam bude pak možno v rámci zakázky se přihlásit i pro další subjekty.

Takže máme teď momentálně, a ono to vyplývá i z toho usnesení, v materiálu, který teď půjde do vlády, myslím 30. října by měl jít na vládu, tak úkolem té první etapy prací, která by měla být ukončena v prvním čtvrtletí příštího roku, bude především upřesnit předpokládanou dobu odtoku důlních vod do veřejné vodoteče, přesné místo toho odtoku a množství vytékající vody a predikce jejího chemického složení. A na základě výsledků první etapy bude zpracována potom projektová dokumentace na další potřebné průzkumné práce a monitoring povrchových a podzemních vod, a budou tak vlastně aktualizovány analýzy rizik, které jsou dneska k dispozici.

Součástí druhé etapy, a proto si také myslím, že to směřuje samozřejmě i k Ministerstvu životního prostředí, bude komplexní modelování proudění povrchových a podzemních vod v prostředí narušeném hornickou činností. Tato etapa by potom měla vyústit v návrh opatření k eliminaci potenciálních rizik zatopení kladenského revíru na finální přetokovou úroveň. Takže to je odpověď i na tu druhou otázku, zda máme nějaký plán, a my vlastně do konce roku bychom měli nějaký takovýto projektový záměr předložit podle toho usnesení, a už se na tom pracuje.

A třetí otázka. Ano, rádi bychom, aby samozřejmě ty peníze, pokud už někde byly alokovány a budou reálně vyčerpány na nějaký projekt, tak bychom využili, protože samozřejmě my ty staré ekologické zátěže jsme historicky financovali především z operačního programu Životní prostředí, který ale k tomuto účelu už je v podstatě vyčerpán. Budeme se snažit nějaké peníze zajistit i v novém programovém období 2021 až 2027, ale v této chvíli samozřejmě nevíme, jaká ta částka bude, a už v této chvíli můžeme říct, že ani nemůže být dostatečná pro to, abychom zafinancovali celou zátěž, protože v tomto období jsme na všechny ekologické zátěže měli zhruba tři miliardy korun. Takže asi těžko budeme mít nějak výrazně víc, a už vůbec to nemůžeme dát na jednu konkrétní akci.

Takže jsme připraveni se k tomu postavit čelem, připravit příslušné projekty, začneme etapu, která hned, ta první, skončí v prvním čtvrtletí roku 2020, a samozřejmě všichni máme společný cíl. Neumím si představit, že bychom vůbec připustili nebezpečí kontaminace té vody. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku, takže prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Ano, děkuji. Pane ministře, děkuji za jasnější a konkrétnější odpověď, než měl váš kolega ministr průmyslu a obchodu na mou interpelaci. Děkuji také za tu poznámku, co se týká ekologických zátěží, protože oba dobře víme, že Kladno trpí jak útlumem těžby, tak strukturálními problémy, přesto není v těch severských regionech, ale je ve středních Čechách, proto ty finance mnohdy v minulosti se nedostávaly na tyto věci, a já jenom vyjadřuji přání, aby se to změnilo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Přečtu omluvu pana ministra Adama Vojtěcha, který se omlouvá dnes od 18 hodin do konce jednacího dne z důvodu neodkladných pracovních záležitostí.

Další v pořadí je paní poslankyně Dana Balcarová s interpelací na pana ministra Richarda Brabce ve věci řešení zápachu z provozu VAFO v Chrášťanech. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, chtěla jsem se vás zeptat docela jednoduše, a to tak: Čím to je, že tolik lidí dlouhodobě žije v zápachu, který je nesnesitelný? Žijí tam na desítky tisíc lidí v oblasti Prahy 13 a Prahy 6. Vy tu problematiku určitě dobře znáte, protože ti lidé se snaží používat všechny možné dostupné legitimní prostředky. Hlavní město Praha se proti tomu vyhradilo vůči krajskému úřadu, stejně tak Praha 13, místní spolky proti tomu demonstrují, píší petice, podávají odvolání, podávají podněty na Českou inspekci životního prostředí. To období, kdy jsou obtěžováni zápachem z továrny na psí granule, trvá roky. Někdy to jsou souvislé dny, kdy opravdu ten zápach je tak intenzivní, jako byste strčili hlavu do pytle s psími granulemi. Není to jako jenom nějaká špatná vůně, ale je to fakt brutální! Takže já bych se ráda zeptala pana ministra, čím to je.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji, pane předsedající, za slovo. Děkuji, paní kolegyně za dotaz nebo za interpelaci. Máte pravdu, zabýváme se touto záležitostí poměrně dlouho a já jenom se pak dostanu k tomu spíš, co dál, nebo pak si řekneme, co se reálně děje a co je vlastně rozběhlé, protože samozřejmě tam koná jak inspekce životního prostředí, která provedla už řadu kontrol na podněty občanů. Já jsem se také několikrát, protože jak jsem tady před chvilkou říkal, jsem Kladeňák, takže jezdím o víkendu do Kladna za dětmi, a tak se někdy jedu takhle okolo přes Zličín a přes tyto oblasti podívat a také jsem se s tím skutečně setkal. Ne vždycky, ale někdy je ten zápach výrazný.

Takže tam bylo provedeno několik kontrol a v únoru a v březnu letošního roku Česká inspekce uložila provozovateli pokuty za provoz bez integrovaného povolení ve výši 100 tisíc korun a 800 tisíc korun. Takže zatím celkově 900 tisíc korun byly uděleny pokuty, A samozřejmě toto nemusí být konečné. A protože v září letošního roku Česká inspekce životního prostředí zahájila řízení o zastavení provozu, tak musím říct, že v této chvíli se děje několik věcí. Za prvé tedy běží řízení o zastavení provozu, které momentálně tedy vede Česká inspekce životního prostředí, a rovněž je vedeno správní řízení o vydání integrovaného povolení v režimu zákona o integrované prevenci. A jak jste správně řekla, tak to integrované povolení vlastně vydal Krajský úřad Středočeského kraje v červnu letošního roku s tím, že se opět vlastně odvolalo hlavní město Praha, a to odvolání již podruhé nyní řeší Ministerstvo životního prostředí. A protože se v obou případech vlastně jedná o správní řízení, ať už v případě České inspekce životního prostředí, tak i to odvolání vůči vydání integrovaného povolení, tak určitě pochopíte, že se k nim nemůžu vyjadřovat, protože to není věc politická, ale ryze řekněme odborná a úřední v tomto. Takže běží tato řízení.

Já vás chci ujistit, že si uvědomujeme, respektive že je prostě jasné, že nejsme spokojeni s tím, že lidé jsou obtěžováni zápachem. Koneckonců navštívili nás občané takové pokojné demonstrace, která proběhla zhruba před měsícem, nebo před několika týdny, před Ministerstvem životního prostředí. Kolegové s nimi hovořili. A jistě že si uvědomujeme ten problém.

Problém je hodně v tom - a ono to není jenom tady, v tomto místě, že všichni, nebo mnohokrát se říká: pojďme to řešit nějakou změnou legislativy. Ale v minulosti byl emisní limit v pachových jednotkách stanoven v legislativě a zkušenosti s touto regulací vůbec nebyly pozitivní. Protože pokuty za nesplnění toho limitu dostávaly paradoxně provozy, na které si nikdo nestěžoval, a naopak problematické provozy emisní limity ověřované měřením na komíně byly schopny plnit, a přesto obtěžovaly okolí zápachem. Proto nakonec vlastně byl tento limit zrušen na úrovni vyhlášky a musím říct, že nejsou dneska stanoveny ani evropskou legislativou, ani v jiných státech EU. A my jsme se tím několikrát zabývali. Pamatujete si i na poslední debatu v rámci novely zákona na ochranu ovzduší, kde právě tento limit byl diskutován.

Krajské úřady mají v rámci své působnosti vymezené zákonem o ochraně ovzduší možnost ukládat právě technické podmínky provozu ke zmírnění zápachu, popřípadě ukládat přímo emisní limity pro látky obtěžující zápachem. A zákon o ochraně ovzduší nabízí dostatečné regulační nástroje. To znamená, že mnohokráte je ten problém v územním plánu. Že prostě v územním plánu se povolí ve výstavbě výstavba něčeho, co je logické, že bude obtěžovat okolní zástavbu. Tady je komplikace ještě v tom, že ta provozovna byla původně postavena jako relativně malá a zápachem, i když je tam celou řadu let, vlastně příliš neobtěžovala. A ten problém nastal někdy až od srpna 2018, kdy opravdu těch podnětů přichází celá řada. (Upozornění na čas.) Pardon, ale já ještě kdyžtak odpovím na doplňující otázku.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Tak musím dát doplňující otázku, i kdybych nechtěla, abych vám dala prostor. Tak já se zeptám jednoduše. Co mají ti občané dělat? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Tak v této chvíli dělají to, co... Nebo určitě budou i nadále dělat to, co dělají. To znamená, oni si oprávněně stěžují, že jsou obtěžováni zápachem, na obci, na městské části, na krajském úřadu, u nás, na inspekci. Samozřejmě budeme i dál posuzovat tyto všechny žádosti. A také je potřeba teď počkat na to, jak vlastně dopadnou ta jednotlivá řízení, ať už o tom integrovaném provozu, protože teď oni v rámci toho druhého odvolání, tak tam byla doplněna do toho návrhu, nebo do té žádosti, celá řada opatření, která by měla významným způsobem minimalizovat riziko obtěžování zápachem. A to už je právě pod tlakem toho druhého odvolání a tlakem na toho provozovatele, protože samozřejmě do toho bude muset zjevně investovat další peníze. Což je nepochybně správně, protože já se na to můžu dívat i z pohledu bývalého ředitele chemičky, což se o mně ví. Ve chvíli, kdy s námi to okolí mělo problém, jsme se snažili ten problém řešit velmi intenzivně. I když jsme splnili všechny zákonné limity, přesto jsme vycházeli tomu okolí vstříc. Protože já si dlouhodobě neumím představit podnikatele, který by měl na sebe naštvané okolí. To nikdy nevede k ničemu dobrému.

Takže já jsem přesvědčen, že tady ty možnosti prostě jsou. Jsou tady dvě řízení, která teď momentálně běží. A určitě ti lidé se nespokojí s tím, že... řekněme, že se sami prostě o sobě zklidní. Já myslím, že dokud to tam prostě bude páchnout, tak do té doby si budou stěžovat a do té doby to ty úřady budou prostě řešit. A já pevně věřím, že ten provozovatel teď si uvědomujeme, že není dlouhodobě podle mě možné tam žít v takovém nesouladu s tím okolím.

Ale z pohledu samozřejmě ministra životního prostředí (upozornění na čas) - děkuji - můžu jenom říct, že teď nechme doběhnout ta správní řízení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Tak ještě stihneme položit jednu interpelaci, a to paní poslankyně Pavly Golasowské na paní nepřítomnou ministryni Janu Maláčovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Vážená nepřítomná paní ministryně, chcete zavést tzv. zálohované výživné, kdy za neplatiče, kteří neplní své rodičovské povinnosti a neplatí výživné na své děti, převezme tuto zodpovědnost stát. To znamená, že výživné půjde z peněz daňových poplatníků.

Chci se zeptat, jaké máte nástroje na vymáhání výživného od neplatičů, když dnes víme, že stát vymůže pouze deset až patnáct procent pohledávek.

Pokud jde např. o postih držitelů plavebních a leteckých průkazů, bylo Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvem dopravy informováno, že je v ČR poměrně málo osob, které jsou držiteli těchto oprávnění a zároveň nejsou držiteli řidičského průkazu. V řádech se jedná o jednotlivce. Zavedení tohoto opatření by si nad to vyžádalo zřízení centralizované evidence těchto oprávnění, která v současnosti neexistuje. Přičemž o tom, že právě stávající možnost pozastavení řidičského průkazu je efektivním opatřením, které je využíváno v dostatečné míře, jak o tom svědčí uvedené statistiky od exekutorské komory.

Jedním z dalších nástrojů vymáhání, které zmiňujete, jsou veřejně prospěšné práce, které dle mého názoru zatíží města a obce další administrativou a náklady na práci s neplatiči. Jsou v celkových odhadovaných nákladech asi 860 milionů korun za výživné, které ročně zaplatí stát zakomponovány i náklady na tuto práci? Nebo si to budou hradit obce a města ze svého rozpočtu? Diskutuje Ministerstvo práce a sociálních věcí s Ministerstvem spravedlnosti o větším využití např. elektronických náramků pro neplatiče výživného, resp. o dalších formách sankcí? Má Ministerstvo práce a sociálních věcí připraven s návrhem zálohovaného výživného rovněž účinný systém vymáhání? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za přesné dodržení času na interpelaci. Jelikož paní ministryně je omluvena a není přítomna, bude na tuto interpelaci odpovězeno písemně.

Jelikož je 17.56 hodin a podle jednacího řádu poslední interpelace může být podána v 17.55 minut, končím bod interpelace.

 

Podle dohody budeme plynule pokračovat dál v projednávání dalšího bodu. Dalším bodem je

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.




Přihlásit/registrovat se do ISP