Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Tomáš Hanzel)

318.
Ústní interpelace

které jsou určeny předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatelky vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše či na vládu České republiky, poté na ostatní členy vlády. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic. Upozorňuji interpelující poslance i interpelované členy vlády, že ihned po ukončení interpelací na omluveného předsedu vlády budou následovat interpelace na členy vlády.

Než předám slovo první vylosované v pořadí, paní poslankyni Karle Maříkové, přečtu omluvy. (O slovo s hlásí poslanec Faltýnek.) Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji. Dobrý den, pane místopředsedo. Omlouvám se, ale mám prosbu. Chtěl bych opravit záznam o hlasování z této schůze číslo 174, které se týkalo Výroční zprávy o hospodaření České televize v roce 2016. Na elektronickém záznamu hlasování mám, že jsem se zdržel, ale já jsem hlasoval pro. Hlasování nezpochybňuji. Prosím jen o změnu záznamu hlasování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pro stenozáznam tohleto je dostatečné.

Přečtu omluvy. Omluvu pana ministra Adama Vojtěcha dnes od 11 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů a dne 24. října v době od 9 do 11 hodin z důvodu neodkladných pracovních záležitostí. Paní poslankyně Taťána Malá se omlouvá dnes od 14.30 do konce jednacího dne z důvodu pracovního jednání. Pan poslanec Petr Venhoda se omlouvá dnes, 24. 10., z rodinných důvodů. Pan poslanec Jiří Strýček se omlouvá dnes od 14.30 do 17.30 z pracovních důvodů. A pan ministr zahraničí Tomáš Petříček se omlouvá dnes od 14 hodin do konce jednání Poslanecké sněmovny z pracovních důvodů.

Prosím paní poslankyni Karlu Maříkovou, aby se ujala slova a přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Andreje Babiše. Připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane nepřítomný premiére, web Česká justice informoval, že se Česká republika připravuje na situaci, kdy by na území zamířila vlna přistěhovalců nadměrného rozsahu, a zavádí zcela nový institut řízení v případě zvláštní situace. Institut by byl aktivován vždy pouze nařízením vlády a doplněn o další nástroje, jako je například znovuzavedení kontrol na hranicích, nebo o krizový plán k migrační vlně velkého rozsahu. Týkal by se jak nelegálně příchozích cizinců, tak i těch, kteří by směřovali do jiných zemí. Vyplývá to z navrhované novely azylového zákona. Zavedení tohoto nového institutu je splněním jednoho z úkolů auditu národní bezpečnosti z roku 2016, který definoval nutnost zavést dostatečně efektivní řízení o mezinárodní ochraně.

V této souvislosti prosím o zodpovězení následujících dotazů. Aktivace tohoto řízení v případě zvláštní situace by bezesporu měla dopady na státní rozpočet. Můžete mi, pane premiére, vyčíslit, nakolik by to státní rozpočet zatížilo a jak by to jednotlivé rezorty zvládly personálně, když už nyní se potýkáme s nedostatkem policistů? Armáda na tom také není o moc lépe a bezesporu by byl zatížen i rezort zdravotnictví. Ten se potýká s nedostatkem jak lékařů, tak nelékařského personálu. Dále mi prosím zodpovězte, jaké konkrétní krizové plány by byly vládou aktivovány v případě takové situace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož je pan premiér omluven, na interpelaci bude zodpovězeno písemně do třiceti dnů.

Poprosím paní poslankyni Věru Kovářovou, aby vystoupila se svou interpelací. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, v minulých dnech uplynuly dva roky od parlamentních voleb v roce 2017 a zanedlouho to budou také dva roky, co jste byl poprvé jmenován předsedou vlády. A to je příležitost pro bilancování. Já se zaměřím na bilanci vaší přítomnosti na projednávání interpelací. Raději bych se samozřejmě věnovala tématům, která trápí občany, ale ono to bez vás tak moc nejde a dopisovat si s vašimi podřízenými není samozřejmě přínosné.

Na to, že jste nepřítomný na písemných interpelacích, jsem si už zvykla. Ale čím dál tím více nám chybíte na ústních interpelacích. Od počátku tohoto volebního období jste již chyběl jedenáctkrát z celkových 24 dní, kdy proběhly ústní interpelace. A to se nám pomalu blíží k 50 % absence. Váš předchůdce premiér Sobotka měl ve srovnatelném období absenci v osmi případech. Asi to nebude velké zjednodušení, když řeknu, že premiér Sobotka do práce chodil, vy do ní nechodíte.

Jistě budete namítat, že reprezentujete Českou republiku ve světě, ale všechno má svoji míru. Vy své cesty jednoznačně nadřazujete nad plněním svých povinností vůči Poslanecké sněmovně. Někdy jsou důvody přesvědčivé, třeba když jedná Evropská rada, ale někdy mám výrazné pochybnosti. Jako třeba včera, kdy jste zastupoval pana prezidenta v Japonsku. Pan prezident, který se po vás v jednacím sále sháněl, ale o tomto zastupování zjevně nevěděl.

Vážený pane premiére, pokusíte se se svými častými absencemi na interpelacích v Poslanecké sněmovně něco udělat a účastí na nich se alespoň přiblížit svému předchůdci panu Sobotkovi? Nebo své povinnosti hodláte nadále ignorovat a na dotazy poslanců zbaběle odpovídat pouze písemně? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Rovněž bude odpovězeno písemně.

Dalším v pořadí je pan poslanec Petr Třešňák s interpelací na předsedu vlády ve věci rušení adiktologických center. Prosím.

 

Poslanec Petr Třešňák: Pěkné odpoledne, vážený pane nepřítomný předsedo vlády. Díky neuváženým škrtům v rozpočtu na příští rok dojde k ohrožení našich občanů žloutenkou či HIV. Navzdory závazku této vlády totiž snižujete finance na provoz služeb pro závislé, které díky své práci snižují rizika pro všechny obyvatele. Kvalitní síť funkčních adiktologických služeb se budovala roky a vy je takto můžete zlikvidovat během pár let a kvůli tak minimálním výdajům, jako jsou řádově miliony korun, zatímco v jiných oblastech se rozhazují miliardy.

Musím vás upozornit, že léčba každého nakaženého nás stojí statisíce. Pokud by mělo dojít k transplantaci jater u závažnějšího průběhu žloutenky, tak i miliony. Peníze budou chybět nejen na služby, ale i na zdravotnický materiál, na výměnu injekčních stříkaček a jejich bezpečnou likvidaci, a tím i na ochranu veřejného zdraví obyvatel před infekčními nemocemi, jako je například žloutenka či HIV. Neodhazovat použité stříkačky na veřejnosti, ale měnit si je v rámci kontaktních center či terénních programů učily neziskovky uživatele drog přes dvacet let, a vy jim teď seberete peníze a tuto práci vyhodíte do koše tak během jediného roku. Navíc jsme v naprosto absurdní situaci, kdy vláda zvyšuje daně na alkohol a na druhou stranu likviduje pomocnou síť boje proti závislosti na alkoholu. Proč právě tedy nejsou použity tyto peníze, co vyberete navíc?

Dovolte mi, pane premiére, popište prosím konkrétní kroky pro rok 2020, kterými hodláte zabránit zhoršení situace v ambulantní péči pro závislé na alkoholu, drogách a na hazardu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Rovněž bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem písemně.

Další v pořadí je pan poslanec Marian Jurečka. Není v sále, tudíž jeho interpelace propadá. Dalším v pořadí je pan poslanec Zdeněk Ondráček s interpelací na předsedu vlády ve věci prodeje lázeňského domu Mercur. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane místopředsedo. Já se obracím na nepřítomného premiéra v podstatě s žádostí nebo prosbou, aby učinil nějaký zásah ze své moci. A jde mi o to, že 19. 8. a následně 24. 9. jsem interpeloval ministra vnitra ve věci prodeje lázeňského domu Mercur v Mariánských Lázních. S odpovědí jsem nebyl spokojen a očekával jsem, že budeme moci o věci jednat, ale na této probíhající schůzi ani jeden čtvrtek jsme tu věc probrat nemohli a vzhledem k tomu, že probíhají další kroky, které jsou neodvratitelné - podle mých informací došlo k tomu, že zaměstnanci dostali výpovědi - žádám pana premiéra, abych v této věci byl seznámen a poskytl mi nějakou informaci.

Důvodem, který je pro ukončení lázeňského domu, je tzv. finanční náročnost na investice a opravy, kdy celková investice v roce 2017 na opravu, na celkovou rekonstrukci, byla odhadnuta na 300 mil. korun. 300 mil. korun. Druhým důležitým důvodem pro ukončení je požadavek vlády na snížení, tříprocentní snížení (počtu) zaměstnanců. Tím pádem by došlo k propuštění třiceti lidí, kteří pečují o příslušníky bezpečnostních sborů. Chtěl bych podotknout, že podle zprávy se lázeňský dům nachází v nejkrásnější lokalitě města přímo naproti lázeňské kolonádě, kde se za jeden pobyt, den pobytu, platí cca 2 000 až 2 500 korun, přičemž podle našich studií je jeden den v tomto lázeňském domě necelá pětisetkoruna.

Zeptám se tedy a žádal bych odpověď od pana premiéra: považujete tento postup Ministerstva vnitra, prodej lázeňského domu Merkur, za činnost, která je v souladu s péčí řádného hospodáře? Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V souladu s jednacím řádem opět bude odpovězeno písemně.

Přečtu omluvy. Omlouvá se pan poslanec Tomáš Kohoutek dnes mezi 15.00 a 23.59 z rodinných důvodů. Paní poslankyně Alena Gajdůšková se omlouvá dnes od 14.30 do 17 hodin z pracovních důvodů. Paní poslankyně Jana Krutáková dnes z jednání 14.30 až 17 hodin, pan poslanec Radek Zlesák se omlouvá dnes mezi 14.30 až 16.30 z pracovních důvodů.

Další v pořadí je pan poslanec Marian Jurečka. Není v sále, tudíž jeho interpelace propadá. I další interpelace propadá.

A nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády. Vyzývám pana poslance Jaroslava Kytýra, aby přednesl interpelaci na ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou, a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se pan poslanec Petr Třešňák. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Kytýr: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vzhledem k nepřítomnosti paní ministryně práce a sociálních věcí svoji interpelaci stahuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Ano, děkuji. Takže další v pořadí je pan poslanec Petr Třešňák s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka ve věci výstavba jaderných elektráren. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Třešňák: Ještě jednou pěkné odpoledne. Vážený pane ministře, svým dotazem částečně předbíhám, protože příští měsíc proběhne jednání stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů, jehož jsme oba členy, nicméně reaguji na mediální vyjádření z minulého týdne, a jak přímo vaše, tak pana předsedy vlády, a myslím si, že si zaslouží detailnější vysvětlení možná i na tomto plénu.

Zazněla tvrzení, že je třeba co nejrychleji stavět v obou lokalitách, tedy v Dukovanech a Temelíně. Zde připomenu, že na prvním zasedání stálého výboru v březnu, tehdy ještě za přítomnosti paní ministryně Novákové, kdy jsem právě upozorňoval, že vypuštění lokality Temelín z dalších úvah není úplně vhodné, a zda by se jak vládní výbor, tak společnost ČEZ neměly zabývat oběma lokalitami současně, tedy minimálně po stránce všech správních procesů, výběrového řízení a následně i LVA fáze, která bude probíhat před samotnou realizací. Vládní výbor, potažmo vláda však tehdy přijala usnesení v následující podobě: bod 2.1 soustředit maximální kapacity a potřebné zdroje na přípravu a realizace NJZ v lokalitě Dukovany, a to prioritně o výkonu do 1 200 megawattů s možností rozšíření na 2 400, a bod 2.2 činnosti v lokalitě ET řídit takovým způsobem, aby byla udržována možnost rychlé aktivace v případě potřeby.

Bod 2.2 je tedy uchopitelný mnoha způsoby, přesto můj dotaz zní: bude toto usnesení přehodnoceno a příprava poběží pro obě lokality paralelně, nebo se skutečně v tuto chvíli bude maximum kapacit soustředit pouze do lokality Dukovany?

Posléze na výboru pro evropské záležitosti pak pan premiér zmínil: Česko musí prosadit stavbu nových bloků, i kdyby kvůli tomu mělo porušit evropské právo. Otázka tedy je, co si máme představit pod porušením evropského práva, a ta druhá otázka, pokud mají první jednání s Evropskou komisí teprve začít, zda to není ze strany České republiky zbytečné vykopávání zákopů ještě předtím, než ta jednání samotná proběhnou. Stihl jsem, děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji mockrát za dotaz. Co se týká případného zahájení - a já jsem zmínil několikrát důrazně slovo diskuse nad rozšířením Temelína - tak to by nijak nemělo v tuto chvíli se párovat s přípravou Dukovan. Čistě proto, že Dukovany jsou nesmírně náročný projekt, ten projekt už de facto byl zahájen. Byl zahájen tím, že vláda přijala usnesení pro výstavbu Dukovan, následovala EIA a probíhá celá řada velmi náročných diskusí jak s investorem, tedy společností ČEZ, tak jsme zahájili už i diskusi v rámci Evropské komise a současně samozřejmě připravujeme všechny náležitosti pro to, abychom mohli začít připravovat notifikaci, která by měla být v příštím roce.

U těch Dukovan se jedná o pátý blok o výkonu 1 200 megawattů, a současně je třeba říct, že musíme paralelně, a to je nesmírně důležité, začít připravovat prodloužení bloků 1 až 4, a to z toho důvodu, že jejich životnost skončí v polovině třicátých let, a v druhé polovině třicátých let by mohly být hotovy Dukovany pětka, to znamená, pokud by nám skončila jedna až čtyřka, tak bychom na tom byli dokonce ještě hůř přibližně o 800 megawattů. Takže my musíme napnout všechny síly, abychom zvládli prodloužit Dukovany stávající a postavit pětku v Dukovanech.

To, že jsme zmínili Temelín, je dáno faktem, že začínáme vyhodnocovat situaci v následujících letech, skoro bych řekl vlastně i desetiletích, nejenom z úhlu pohledu dekarbonizace v České republice, ale z úhlu pohledu přebytku či nedostatku elektrické energie v rámci celé Evropy. A poslední analýza ČEPS, možná, že jste ji měli možnost vidět, byla vydána v minulém týdnu, hovoří o tom, že od třicátých let začne být velký problém, kde nakupovat elektřinu v rámci Evropy, a víceméně od roku 2035 a dále budou pouze dvě evropské země, resp. tři, které budou mít přebytek elektřiny, a to je Francie, Španělsko a částečně ještě jedna ze severských zemí. Východ Evropy v důsledku dekarbonizace bude ve velkých problémech, navíc Německo v tu dobu bude v situaci, že bude tak přibližně akorát na svých kapacitách ve smyslu své spotřeby.

Takže se dostáváme do nepříznivé situace, a z tohoto důvodu je nezbytně nutné začít připravovat, ale zatím skutečně jenom diskusi o tom, že by se zahájila rovněž příprava Temelína. Ten Temelín by mohl navazovat na Dukovany, čili na druhou půlku třicátých let, tak, aby v ideální situaci byl postaven mezi rokem 2040 až 2045. To znamená, máme přibližně tři čtyři roky času na to, aby se zahájil ten proces. Ten proces znamená to, že to vláda musí přijmout jako usnesení, a zahájí se veškeré přípravné práce, což je nesmírně náročné, a v danou chvíli by nám to způsobilo určité komplikace, kdybychom dělali současně Dukovany i současně Temelín. Takže jedeme dál na Dukovanech, ale do tří čtyř let by bylo dobré ten termín skutečně velmi důkladně zvážit a případně se pro něj rozhodnout tak, aby vlastně 2023 plus 20, to je 43, se mohlo dokončit.

Co se týká těch vyjádření, která proběhla, tak je třeba to brát s určitou mírou nadsázky. Ano, pan premiér řekl, že musíme postavit, i kdyby to mělo být "proti Evropské unii". Tím bylo myšleno zejména to, že jsme museli tvrdě odpovědět na to, co vypustila Evropská unie, z našeho pohledu to byla určitá míra i trošku provokace, možná trošku politikaření, kdy vlastně přišlo z Evropské unie poselství ve smyslu toho, že jádro by mohlo být vnímáno jako špinavý zdroj. To je velmi vážné tvrzení, které kdyby se skutečně dostalo do rétoriky např. financujících institucí, tak by to nesmírně prodražilo financování nových jaderných bloků, troufám si tvrdit, takřka vyloučilo možnost, že bychom mohli něco podobného budovat. Nemluvě o tom, že by to mohlo sklouznout až do situace, že by se přestalo financovat.

Čili my tvrdíme velmi rezolutně, že to není pravda, že jádro není špinavý zdroj, což koneckonců je prokázáno s ohledem na emise. Můžeme diskutovat o tom, kde a jakým způsobem se bude ukládat jaderný odpad. Nutno jenom říct, že jaderný odpad není jenom z jádra a z jaderných elektráren, ale 30 % tuzemského odpadu tohoto charakteru je z průmyslu a z nemocnic, čili se toho tak jako tak nezbavíme, ale připravujeme celý scénář toho, jak se bude budovat jaderné úložiště včetně časového harmonogramu. Máme na to připravené už i zdroje, diskutujeme lokalitu atd. Takže to byla do určité míry odpověď.

V každém případě my s Evropskou komisí - a berme tuto odpověď jako s určitou nadsázkou, kde říkáme prostě, že my si musíme sami určovat pravidla ve smyslu energetického mixu. Koneckonců to řekla i Evropská komise. My se musíme řídit naší nejenom potřebou, ale i ekonomickou, řekněme, ekonomickými možnostmi, naší strukturou průmyslu, hospodářství, a současně samozřejmě velmi intenzivně komunikujeme se všemi - (Předsedající vstupuje do řeči: Čas! - Řečníkovi není rozumět.) - kteří jsou kolem nás.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Malou. Tak prosím.

 

Poslanec Petr Třešňák: Možná jen krátké doplnění. A jinak panu ministrovi děkuji za odpověď. Navážu tam, kde jsem skončil tou poslední otázkou, na kterou jste i vy částečně odpovídal. Nicméně asi to bude spíš dotaz na váš názor, protože pan premiér tu zde dnes není. Ale pokud je to takto citlivé téma a pan premiér už předem vlastně předjímá, že by ČR porušovala evropské právo, jestli to není silné tvrzení právě s ohledem na to, jak citlivá ta jednání v Evropské komisi budou.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Ne, tak ono vždycky když se dělá takto důležitý projekt, tak se čas od času objeví trošku silnější tvrzení na obou stranách. My bereme s nadhledem i to, co řekla EU právě ve smyslu toho čistého či nečistého zdroje. Na druhou stranu my musíme umět jasně říct prostě svůj názor, a někdy je pravda, že prostě musíme i tu diskusi přiměřeně vyhranit. Ale v každém případě to nic nemění na tom, že jednáme dál. Troufám si tvrdit, že ta jednání s Evropskou komisí probíhají velmi korektně. Nechci říct v tuto chvíli úspěšně, protože jsme na samém počátku. Ale jednáme skutečně se všemi zainteresovanými stranami, připravujeme všechny podklady, připravujeme vše pro to, aby se mohl úspěšně zahájit proces notifikace. Diskutujeme nad parametry, řešíme to po právní stránce, řešíme to i po té ekonomické stránce.

A co je důležité, velmi intenzivně komunikujeme i s našimi sousedy. Samozřejmě čas od času se objeví vždycky nějaká zpráva spíše politického charakteru, že ten či onen politický činitel, ať už z regionu, hejtman atd., zejména z Rakouska, pronese nějaké silné prohlášení. Já se potkávám s jednotlivými vládními představiteli Rakouska i Německa. Shodou okolností za chvíli tady budu mít německou ministryni. Před čtrnácti dny jsem se potkal s rakouskou ministryní. A vysvětlujeme, ukazujeme jízdní řád, ukazujeme investiční model, dodavatelský model, zabezpečení. Prostě se snažíme nepropadnout žádným emocím, nenechat se vyprovokovat od nikoho a skutečně věcně vysvětlovat každý krok, který s jádrem děláme. Ale současně férově všem říkáme, že to rozhodnutí je na nás, a my si musíme prostě o energetické soběstačnosti a samozřejmě i o energetickém mixu rozhodnout sami. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Vít Kaňkovský s interpelací na paní ministryni Janu Maláčovou ve věci vymáhání přijatých dávek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Vážená nepřítomná paní ministryně, milé kolegyně, kolegové, Poslanecká sněmovna 30. května na mimořádné schůzi k financování sociálních služeb přijala usnesení číslo 643. Kromě jiných bodů v tomto usnesení stojí: "Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR vyzývá vládu, aby v termínu do 30. září 2019 předložila Poslanecké sněmovně návrh novelizace vyhlášky číslo 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, valorizace úhradových limitů za stravovací a ubytovací služby v pobytových zařízeních a hodinové sazby za úkony v terénních a ambulantních službách v souvislosti se zvýšením nákladů na poskytování těchto služeb." Poskytovatelé napříč Českou republikou dlouhodobě upozorňují na to, že vzhledem k narůstajícím nákladům na energie, potraviny, služby je úprava vyhlášky číslo 505 velmi důležitá, aby byli schopni nadále udržet kvalitu poskytované péče o své klienty. Dnes máme 24. 10., a tak jak jsem zjišťoval, do Sněmovny žádný návrh novelizace vyhlášky dosud nedorazil.

Proto se vás, paní ministryně jako gesční ministryně ptám, jak je možné, že vláda ignoruje usnesení Poslanecké sněmovny. Jak je možné, že dosud návrh vyhlášky nebyl vládou předložen? A jakou odpovědnost v tom máte vy, paní ministryně Maláčová, která jste za oblast sociálních služeb zodpovědná? Předem děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Ano, na tuto interpelaci bude odpovězeno písemně v souladu s jednacím řádem.

Dalším v pořadí je pan poslanec Karel Rais s interpelací rovněž na paní nepřítomnou ministryni Janu Maláčovou ve věci vymáhání přijatých dávek. Prosím.

 

Poslanec Karel Rais: Dobrý den. Děkuji, pane místopředsedo. Jedním z kritických míst v procesu vyplácení sociálních dávek je posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob. Součástí toho by mělo být odhalování podvodů, které spočívá v identifikaci anomálních a podvodných případů, jejich prověřování a následné vymáhání neoprávněně přijatých dávek.

Před deseti lety, tedy v roce 2009, byla na MPSV zpracována studie proveditelnosti, přičemž jako jeden z pilířů efektivně fungujícího systému se předpokládalo pořízení služby pro zjišťování nestandardních případů k dalšímu prozkoumání. V roce 2011 předložilo ministerstvo materiál k projednání vlády, kde se předpokládalo zajištění služby takovým způsobem, aby státu nevznikly žádné náklady. Dodavatel měl tedy být placen až ze skutečně dosažených úspor, přičemž odhadovaná úspora činila dvě až pět procent, což tehdy znamenalo úspory 1,6 až 4 mld. ročně. Následně byla vypsána veřejná zakázka, kdy byl osloven jediný prokazatelně možný dodavatel, který měl odpovídající reference a především mohl bezprostředně zahájit aktivitu, a to byla společnost IBM. K podpisu smlouvy však nedošlo vzhledem ke zrušení zadávacího řízení Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. To se mohlo samozřejmě řešit vypsáním nového zadávacího řízení. Ministerstvo ale žádnou jinou zakázku na poskytování takovéto služby nevypsalo a podle mých informací nepodniklo žádné aktivity v tomto směru.

Máme krásné desetileté výročí, a budu-li vycházet z předchozího předpokladu o výši úspor, pak za deset let to činí asi 16 až 40 mld., čili to, co jste nám včera vytýkali ve státním rozpočtu jako deficit. Můj dotaz. Proč myšlenku využití služby na odhalování podvodů v sociálních dávkách, která byla pregnantně formulována již před deseti lety, Ministerstvo doposud nerealizovalo? Jakým způsobem odhaluje nebo hodlá odhalovat složité podvody (upozornění na čas), což nepochybně nelze řešit pomocí tužky a papíru? Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na tuto interpelaci bude rovněž odpovězeno písemně.

Další v pořadí je paní poslankyně Věra Kovářová s interpelací na paní ministryni Alenu Schillerovou ve věci chaos ve Finanční správě.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, v minulých dnech média informovala o tom, že v následujících měsících bude končit velká část pokladních certifikátů pro EET. Ovšem - a to je ten ďábel skrytý v detailu - automaticky se neobnovují. Proč hovořím o ďáblovi, pochopíte snadno.

Po skončení platnosti certifikátu nejsou tržby dále evidovány a po expiraci nebo zneplatnění certifikátu nelze certifikát obnovit ani prodloužit. Vy říkáte, jak se snažíte Finanční správu přiblížit daňovým subjektům, digitalizovat ji. Pod tím bych si například představovala, že prodloužení certifikátu buď projde automaticky, anebo bude daňový subjekt informován např. SSM adresně, že dojde k expiraci, tak jak se to chystá např. u občanských průkazů, projde-li platnost. Anebo bude daňový subjekt... Pardon.

Mám-li správné informace, k ničemu takovému nedochází a Finanční správa vyčkává. Vyčkává na vylepšení svého rozpočtu z udělených pokut za opomenutí povinnosti obnovit certifikát, o kterém samozřejmě ví jen málokdo. Já bych spíše od Finanční správy čekala metodické vedení a důkladnou prevenci než mlčení.

Vážená paní ministryně, nestálo by za to s tím něco udělat? Neustále hovoříte o tom, že chcete Finanční správu zjednodušit, zlidštit, a nechcete posílit její preventivní a metodickou činnost, anebo budete daňovým subjektům, především těm menším, házet klacky pod nohy? Očekávala bych od Finanční správy spíše tuto pomoc než ty klacky pod nohy. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. A poprosím paní ministryni o odpověď.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, já věřím, že vaše obavy vyvrátím a naprosto rozptýlím a vysvětlím, protože nemáte správné informace. Tak. Pokladní certifikáty - nejdřív trošku si řekneme, o co jde - slouží k podpisu datových zpráv o evidovaných tržbách zasílaných do systému EET a mají platnost zejména z bezpečnostních důvodů tři roky. Po uplynutí této doby automaticky expirují. Pro zajištění plynulosti evidování tržeb je tedy nezbytné, aby poplatník včas zabezpečil jejich výměnu. Nastavení omezené doby platnosti certifikátů - a to není věc Finanční správy, teď to vysvětlím, protože to vydává certifikační autorita - je obecně rozšířeným bezpečnostním standardem, který je využíván pro účely zajištění systému proti jakékoli formě zneužití. Mechanismus výměny certifikátu tedy chrání především poplatníka a údaje, které do systému EET zasílá.

Pokud jde tedy o samotnou délku nastavení doby platnosti, pak interval tří let je v souladu s obecně rozšířenou praxí v této oblasti a tato daná varianta je pro poplatníky uživatelsky přívětivější nežli varianta, při níž dochází k výměně třeba již po roce nebo po dvou, takže je to taková maximální doba, protože běžně certifikáty, které jsou certifikační autoritou vydávány, mají platnost jeden rok. Takže tady byla dohodnuta doba tří let, aby to právě poplatníky co nejméně zatěžovalo.

Poplatní certifikát pro evidenci tržeb je tedy potom možné zcela bezplatně vygenerovat v prostředí webové aplikace elektronické evidence tržeb na daňovém portále www.daně.elektronicky.cz, následně tento nový certifikát je instalován do pokladního zařízení, jehož prostřednictvím jsou tržby evidovány. V případech, kdy není v možnostech poplatníka provést instalaci certifikátu svépomocí například s využitím návodu k pokladnímu zařízení, tak se může obrátit na dodavatele pokladního zařízení. Většinou se to dá svépomocně provést, ale někde, jak mi připravila do podkladů Finanční správa, to provede ten dodavatel. To, zda dodavatel provede instalaci bezplatně, či nikoliv, to už je něco navíc. On si to může buď vygenerovat sám, anebo to záleží na tom, jak má nastavené smluvní podmínky mezi poplatníkem a dodavatelem. V řadě případů, jak ověřovala Finanční správa, je to součástí služeb poskytovaných zdarma a automaticky z titulu pořízení pokladního zařízení. V případě potřeby je možné se také obrátit na podporu evidence tržeb. Infolinka a kontaktní formulář je na www.etrzby.cz.

Nutnost výměny certifikátu byla s předstihem dostatečně a prokazatelně komunikována. Finanční správa dlouhodobě komunikuje s poplatníky prostřednictvím různých dostupných kanálů a já bodově zmíním především: vydala tiskovou zprávu v dostatečném předstihu, která je na jejich stránkách; provedla poměrně masivní informační kampaň v médiích, odtud to zřejmě také víte; informace o nutnosti způsobu výměny certifikátu byly dále zveřejněny na webu www.etržby.cz, jak jsem mluvila, a zde jsou také k dispozici podrobné návody, jak při výměně certifikátu postupovat. Je to přímo - kdybyste si tam najela, tak www.etrzby.cz a pak pokračujete výměna certifikátu, přímo si odkliknete záložku výměna certifikátu, výměna - certifikátu.

Informace podnikatelům o evidenci tržby Finanční správa zasílá před vypršením platnosti certifikátu na mailovou adresu. Každý dostane e-mail. Každý, komu končí, protože většina z nich končila teď v listopadu pro první vlnu, další budou končit na jaře pro druhou vlnu a každému to může končit trošku jinak. Nemusí to být na den stejně. Každý z uživatelů dostane před vypršením platnosti na mailovou adresu upozorňující maily. Intervaly zasílání emailu s upozorněním na konec platnosti certifikátu jsou zasílány dva měsíce, dva týdny a tři dny před vypršením platnosti konkrétního certifikátu. Informace podnikatelům evidujícím tržby prostřednictvím sms - Finanční správa připravuje zasílání před vypršením platnosti těm, kteří si ve webové aplikaci zaevidovali pouze telefonní číslo, tak dostanou pouze sms. Někdo tam má e-mail, někdo tam má telefonní číslo.

V rámci odborných diskusí zástupců Ministerstva financí a Finanční správy s vývojáři pokladní zařízení - (Předsedající upozorňuje na čas.) Tak když mi dáte šanci, tak vám ještě odpovím.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď. Jak jsem nakoupila, tak prodávám dál. V jedné malé restauraci u nás u Kláštera, Hájek, je to takové společenství lidí, kde se scházejí cyklisté, hraje se tam na kytaru, oni také pomáhají lidem v nouzi. Hostinský mi vyprávěl, jaké trable měl právě s obnovou toho certifikátu a že to nebylo nic jednoduchého. Jenom říkám, že by byla velká škoda, kdyby on tu hospodu uzavřel. To znamená, že pokud vlastně Finanční správa a EET je tak komplikované pro tak drobného podnikatele, tak je to přesně to, proti čemu to EET v podstatě jde.

Já tedy jen doufám, že to, jak jste mi odpověděla, že Finanční správa upozorňuje, že oni dostanou, nebo dostali a byli upozorňováni, nebo to vzniklo až poté, kdy skutečně většina certifikátů propadla? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, paní ministryně.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Ne, samozřejmě, paní poslankyně. To mě mrzí, jestli ten hospodský, o kterém mluvíte, klidně ať mi napíše, já budu ráda, na e-mail. Já vám dám celou toto svoji odpověď, kde máte všechny odkazy. Samozřejmě to probíhá. Teď už by bylo pozdě, protože lhůty, které vám tady říkám, už probíhají.

V rámci odborných diskusí zástupců Ministerstva financí a Finanční správy s vývojáři pokladních zařízení byla zvažována možnost vytvoření technického rozhraní pro vydávání certifikátů API - to je nějaký odborný výraz - na straně certifikační autority. API by umožňovalo zažádat o certifikát automaticky přímo z pokladního zařízení, a to na základě současného ještě platného certifikátu poplatníka bez nutnosti ingerence tohoto poplatníka, a na základě posouzení všech důležitých aspektů, to znamená technických, legislativních a bezpečnostních, bylo uzavřeno, že pouze stávající řešení generování certifikátů prostřednictvím daňového portálu Finanční správy splňuje veškeré bezpečnostní nároky na celý proces a respektuje zákonné požadavky na získání certifikátu, takže požadavky na udržení standardu zabezpečení systému fungování EET musí mít v porovnání s případnými požadavky na zvýšení komfortu při správě certifikátu, čili bezpečnost především, kdybych to zkrátila.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Přečtu omluvy. Omlouvá se paní poslankyně Věra Adámková dnes mezi 15.30 a 17.15 z důvodů pracovních, pan poslanec Jiří Mihola se omlouvá z dnešního zasedání od 15 hodin do ukončení jednání z pracovních důvodů a zítra, 25. 10., celý den ze zdravotních důvodů. Pan poslanec Jan Zahradník se omlouvá dnes od 15 do 18 hodin z osobních důvodů a pan poslanec Pavel Žáček dnes od 15.00 do 18.30, a to z důvodů pracovních.

Prosím pana poslance Františka Navrkala, aby se ujal slova s interpelací na pana ministra Roberta Plagu. Prosím.

 

Poslanec František Navrkal: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře Plago, jak jistě víte, Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo program obědy do škol, jehož prostřednictvím mají ředitelé vzdělávacích zařízení možnost získat peníze na úhradu obědů pro děti ze sociálně slabých rodin. V mém rodném Ústeckém kraji, kde je vysoký podíl sociálně slabých rodin, jsme se přesto do předmětného programu kvůli dlouhému zdráhání krajských zastupitelů zapojili až v tomto školním roce.

Program má mnoho velmi pozitivních dopadů, zvyšuje školní docházku žáků, jejich prospěch a podporuje jejich větší zapojení do mimoškolních aktivit. V lokálních médiích jsem se nicméně dozvěděl, že program obědy do škol v našem kraji narazil na další nečekaný problém, totiž nechuť ředitelů škol a školek se zapojit. V médiích zazněly jejich mnohdy skandální výroky, například že žáci si obědy zdarma nezaslouží, pokud jejich rodiče kouří cigarety. To je naprosto absurdní. Nelze přece rodiče vychovávat tak, že škola nechá hladovět jejich děti. Jiní ředitelé pak zase zmiňovali, že je pro ně výraznou překážkou složitá administrativa spojená se zapojením do zmiňovaného programu.

Přestože program samotný spadá pod Ministerstvo práce a sociálních věcí, jsem si jistý, že v řadě ohledů by s odstraněním zmiňovaných překážek mohlo pomoci právě vaše ministerstvo. Ze zmiňovaných důvodů bych se vás rád zeptal - za prvé: Reaguje vaše ministerstvo nebo bude reagovat na zmíněné výroky ředitelů vzdělávacích zařízení a jejich odmítání projektu obědy do škol? Jak konkrétně? Za druhé: Jak hodlá vaše ministerstvo řešit narůstající administrativní zátěž, která školám brání se zapojit mimo jiné do předmětného dotačního programu?

Předem vám děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem písemně.

Dalším v pořadí je pan poslanec Marian Jurečka s interpelací na pana ministra Vladimíra Kremlíka. Pan Jurečka tady není, takže jeho interpelace propadá. Další v pořadí je interpelace paní poslankyně Ivany Nevludové na nepřítomnou paní ministryni Janu Maláčovou. Prosím.

 

Poslankyně Ivana Nevludová: Děkuji za slovo, pane předsedající.

Vážená paní ministryně, v systému eKLEP jsem si vyhledala aktualizovanou verzi koncepce rodinné politiky, a to první verzi ze dne 29. května 2019, která šla do připomínkového řízení, a pak další ze dne 31. července 2019, předloženou do vlády. Zajímalo by mě, proč do verze pro vládu bylo vloženo nové opatření, a to č. 5.10, které neprošlo připomínkovým řízením, a připomínková místa se tak k němu nemohla již vyjádřit. Cituji: "Odstranění diskriminace stejnopohlavních rodin v právním řádu České republiky, které za svůj cíl uvádí narovnání právního stavu postavení v rámci občanského zákoníku, kde homoparentální rodiny budou moci uzavřít sňatek, a tudíž na tyto rodiny bude v právním řádu nahlíženo stejně jako na současně sezdané heterosexuální páry. Stejnopohlavní páry tedy budou mít stejné postavení jako páry různopohlavní a budou moci své rodinné vztahy rozvíjet stejným způsobem, buď uzavřením manželství, nebo vstupem do registrovaného partnerství, které s sebou ponese stejná práva a povinnosti jako manželství, včetně práv k dětem. Rovněž bude umožněno osvojení dítěte partnera nebo partnerky registrovaným párům prostřednictvím novely občanského zákoníku nebo novely zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství."

Mě zajímá, jak se může do vlády dostat materiál s tímto kontroverzním opatřením s tím, že jsou obcházena připomínková místa a dále je možno již v předloženém materiálu předjímat možnost uzavírání sňatku homosexuálních párů, když tento návrh zákona je pouze ve formě návrhu předloženého Poslanecké sněmovně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na tuto interpelaci bude odpovězeno písemně.

Další v pořadí je pan poslanec Zdeněk Ondráček s interpelací na pana ministra Jana Hamáčka ve věci kauza Maříková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane místopředsedo.

Vážený pane ministře, já se na vás obracím s interpelací ve věci kauza Maříková. Je to zajímavý název, ale ve zprávě Projevy extremismu a předsudečné nenávisti, kterou zpracovalo Ministerstvo vnitra jako souhrnnou situační zprávu pro druhé čtvrtletí roku 2019, a tato zpráva byla zpracovaná 8. srpna tohoto roku, se v oddíle 1.3 Projevy předsudečné nenávisti píše o konkrétních kauzách, které tedy probíhaly v tomto pololetí. V České republice známe případ Balda a další, které jsou zde uvedeny. Ale jsou to kauzy, které už proběhly pravomocným rozhodnutím soudů, a jsou to konečné kauzy.

Bohužel mezi případy, které jsou zde uvedeny, je také napsáno v této zprávě: byly zahájeny úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jiných práv a svobod proti poslankyni SPD Karle Maříkové pro její výroky - a tak dále. Když jsme to s vámi diskutovali na výboru pro bezpečnost, tak jsme řekli, že v tom cítíme problém. Za prvé že by tam neměla být ani uvedená, ale hlavně jak se tato informace dostala k Ministerstvu vnitra, když přípravné řízení trestní je ze zákona neveřejné. A tehdy jsme o tom diskutovali, že proběhne nějaké šetření, a při posledním jednání výboru, kde byl váš pan náměstek, jsme o této věci znovu diskutovali a tam padlo slovo, že tuto informaci získalo Ministerstvo vnitra od SKPV, to znamená od kriminální policie.

Takže já se ptám, kde, od koho získal autor této zprávy informaci o zahájení úkonu trestního řízení proti poslankyni Karle Maříkové, když přípravné řízení trestní je ze zákona neveřejné.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. A poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Vážený pane místopředsedo, vážený pane poslanče, vážená paní poslankyně, já bych chtěl vás a všechny občany České republiky ubezpečit, že v tomto případě, který je tedy spojen s vaším jménem, k žádnému úniku dat ze spisu nedošlo, nedochází a docházet nebude. Ministerstvo vnitra v žádném případě nemá přístup do vyšetřovacích spisů. V té souhrnné situační zprávě o projevech extremismu a předsudečné nenávisti za druhé čtvrtletí roku 2019 byla paní poslankyně zmíněna v souvislosti s jejím veřejně známým výrokem, který byl široce medializován. A ta prostá informace o zahájení úkonu trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod byla získána od policie v rámci shromažďování podkladů do situační zprávy. Žádnou další informaci v této věci Ministerstvo vnitra nezískalo. Ministerstvo, když tuto zprávu sestavuje, tak informace logicky čerpá od policie, zpravodajských služeb a Nejvyššího státního zastupitelství.

Takže chci ještě jednou ujistit, že nedošlo k žádnému úniku ze spisu. Můžeme vést debatu, a já jsem připraven pokračovat v debatě, kterou jsme vedli na výboru pro bezpečnost, zda v takovýchto dokumentech mají být uvedeny pouze případy, kde už je pravomocný rozsudek, kde je tedy prošetřování ukončeno. Já si myslím, že ano, a určitě v tomto směru vydám příslušné pokyny. Ale chci jasně ubezpečit jak vás, tak veřejnost, že nedošlo k úniku z vyšetřovacího spisu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku, takže prosím.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji. Já samozřejmě velmi rád tu debatu s vámi povedu. Byl bych rád, kdyby u toho také bylo Ministerstvo spravedlnosti, abychom si přesně nastavili mantinely, jestli to přípravné řízení trestní je tedy neveřejné a ty informace by tedy mělo Ministerstvo vnitra mít a psát je do takovýchto zpráv, nebo ne. Já s vámi plně souhlasím, že by tam měly být věci ukončené, kde už máme pravomocné rozhodnutí. Zprávu jsem několikrát četl, musím vás pochválit, že třeba píšete, že tuzemské i zahraniční zkušenosti ukazují, že tolerování verbálních nenávistných projevů je vede k tomu, že přes fyzické násilí - ano, pracujte na tom, protože ta společnost se velmi rychle polarizuje a ty případy, které výhrůžkami vůči osobám ať veřejně činným, nebo jenom pro ty, kteří mají názor na danou věc, přerůstají, a pokud to nebudeme řešit, tak to přeroste v to fyzické násilí, o kterém zde hovoříte. Takže budu velmi rád, pokud o těchto věcech budeme diskutovat a tohle už se nebude opakovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Takže další interpelace je paní poslankyně Pavla Golasowská. Vystoupí s interpelací na ministra Lubomíra Zaorálka ve věci média národnostních menšin. Prosím.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, oslovuji vás v souvislosti s dotačním programem Podpora rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin, který je hluboce podfinancován, a Ministerstvo kultury je na tento závažný problém dlouhodobě upozorňováno. Tento dotační program umožňuje národnostním menšinám vydávat periodická média v jejich vlastním jazyce a bohužel oproti roku 2011 celkový objem těchto prostředků klesl o téměř 8 milionů korun na celkových 20 000 850 korun, ačkoliv náklady přirozeně rostly. Celá řada těchto médií má ve výsledku existenční problémy. Ačkoliv vaše ministerstvo slíbilo zástupcům národnostních menšin řešení tohoto problému, tak přesto v návrhu rozpočtu ministerstva na rok 2020 je opět tato nízká, nedůstojná částka.

Vy sám pocházíte, stejně jako já, z Moravskoslezského kraje, a tedy dobře víte, že tamější národnostní menšiny jsou pro tento region obohacující a vzájemné soužití je nesmírně důležité. Dovolila bych se vás tedy zeptat, zdali iniciujete či podpoříte snahu o navrácení částky na tento dotační program pro rok 2020 zpět na důstojnou úroveň. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. A poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Ano, paní poslankyně Golasowská má pravdu, že severní Morava je trochu takový Manhattan, New York, kde se nám ty národnostní menšiny už tradičně spojují. Já dobře vím, že se tyto prostředky právě čerpají - časopis polské menšiny Glos, německé LandesECHO a slovenské Dotyky, takže to jsou skutečně požadavky, které jsou podle mě naprosto oprávněné. Máte i pravdu v tom, co jste říkala, že tam došlo k poklesu, že tam bylo původně 30 milionů a že to kleslo na nějakých 21, jak jste to správně uváděla. Mohu říci, že tak jak jsem si to ověřoval, Ministerstvo kultury opakovaně žádalo o zvýšení, každoročně tedy žádá o to, aby se to minimálně vrátilo na tu původní hodnotu s tím, že to je vlastně reálně méně, a dělalo to takto i nyní, nicméně jsme v tom neuspěli. Takže v této chvíli je to stále tak, že je tam těch 21, a nedošlo tedy k té změně, kterou vy byste vlastně požadovala.

Nicméně já bych vám rád řekl, že vedu s paní ministryní financí rozhovory, které byly teď poslední, jak víte, poměrně úspěšné v tom, že jsme se dohodli, že do toho programu kulturní aktivity dostaneme nějaké další prostředky, a já bych tady z těch asi 100 milionů, které tam dostaneme, minimálně uvažoval, že bych takových 4-5 milionů mohl uvolnit na tento program národnostních menšin. Takže asi vám úplně nevyhovím v tom, co byste myslela, že by se to vrátilo zpět, protože tam těch požadavků je hodně, ale aspoň z poloviny bych se pokusil to zvýšit. To je to, co teď mohu slíbit, co mám v úmyslu.

A také vlastně v tom, co obecně říkáte, tak máte pravdu, že cíl důstojně podpořit menšiny je naprosto v souladu s tím. Také výsledky posledního jednání Rady vlády pro národnostní menšiny, kde byl, pokud jsem se informoval, právě tento program poměrně dost rozsáhle diskutován a byly tam ty naléhavé potřeby menšin zmíněny. Takže já vlastně tuhle pozici se budu snažit aktualizovat aspoň tak, abych to zvýšil, pokud tedy mi situace to dovoluje, o určitou sumu, která tu situaci o něco zlepší.

Takže souhlasím s vámi. Jsem rád, že se v tomhle ozýváte, a já vás mohu ujistit, že v rámci dotačních řízení ve prospěch národních menšin se budu maximálně snažit o to, abychom ty cíle, které vláda má, naplnili a aby byly uvolňovány z prostředků státu na smysluplné a potřebné projekty. Vím, že dokonce roste i počet těch projektů, které se podávají. Pokud vím, naposledy to bylo asi 14 národnostních menšin, kterým byly poskytnuty prostředky asi na 23 projektů, a jsem přesvědčen o tom, že to jsou projekty potřebné, a budu se snažit jim pomoci.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o odpověď? (Ano.)

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Já, pane ministře, velmi děkuji a beru vás za slovo. Myslím si, že pokud nás teď sledují příslušníci národnostních menšin, jako že říkali, že budou sledovat dnešní interpelaci, tak určitě z toho mají radost, byť ne asi z tak velkého navýšení, jaké požadovali, ale věřím, že v budoucích letech může dojít postupně vlastně k nějakému narovnání, protože si myslím, že je velmi důležité, abychom v pohraničí pamatovali také na národnostní menšiny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Zdeněk Podal s interpelací na pana ministra Vladimíra Kremlíka ve věci osobní vlaková přeprava. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Podal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, vážený pane nepřítomný ministře, dovoluji si vás interpelovat ve věci vlakového spojení mezi Prahou a Hradcem Králové. V této věci jsem již interpeloval vaše předchůdce, bohužel mě poznatky ze současné doby nepřesvědčily, že by se situace v této oblasti lepšila. Budu konkrétní. Dne 18. 10. v 15.06 jsem se snažil nastoupit do rychlíku Hradečan do Hradce Králové. Čekal jsem v hale a sledoval světelnou tabuli, která cca 15 minut před odjezdem vlaku oznamovala, že tento rychlík odjíždí ze 3. nástupiště. Odebral jsem se tedy na 3. nástupiště spolu s ostatními cestujícími, kde jsme čekali na přistavení rychlíku. Znejistělo nás, že na světelném ukazateli na 3. nástupišti nebyla o tomto spoji ani zmínka. Rozhodl jsem se vrátit do haly, abych zjistil, co se děje. Cestou jsem zjistil, že rychlík je avizován na 2. nástupiště. Na tomto nástupišti jsem se ptal průvodčího rychlíku, co to má znamenat. Řekl mi, že na poslední chvíli byli odkloněni ze 3. na 2. nástupiště.

Dalším nemilým překvapením pro mě a další cestující bylo to, že všechna místa k sezení byla obsazena. Docházelo k trapným situacím, kdy stejně jako já do vlaku nastoupila starší dáma vlekouce za sebou objemné zavazadlo a ptala se, když nás viděla stát v uličce, jestli je naděje nějaké místo sehnat. Ze stojících pasažérů se ozvalo: Jako v Indii, paninko. Jedině na střechu. Paní vtip nepochopila a odvětila, že v jejím věku s tak velkým zavazadlem by se na střechu nedostala. Vtipálek opět glosoval: Nebojte se, kufr za vámi vyhodíme.

Ale nyní konec legrace. Opravdu by nebylo možné informovat cestující na původním nástupišti, tedy třetím, že vlak stojí jinde, případně využít světelné panely, které tedy nebyly... (Mpř. Hanzel: Čas.) Opravdu by nebylo možné přiřadit další vagony v páteční špičce, která se pravidelně opakuje? Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně v souladu s jednacím řádem.

Dalším v pořadí je pan poslanec Pavel Růžička s interpelací na pana ministra Lubomíra Metnara ve věci organizační začlenění ÚřOSKSOJ.

 

Poslanec Pavel Růžička: Vážený pane ministře, do jaké podřízenosti a organizační struktury bude zařazen Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti a součást vykonávající vůči němu za Ministerstvo obrany pravomoc odvolacího orgánu k 1. 1. 2020?

Ptám se vzhledem k prohranému sporu Ministerstva obrany se zbrojovkou Uherský Brod, kde tento úřad hrál zásadní roli. Úřad provádí posouzení jakosti i pro policii, Celní správu, hasiče a zmiňované Ministerstvo obrany. Vím, že podle zákona je úřad samostatný správní úřad. Předcházející ministr obrany přitom úkoloval jak ředitele úřadu, tak státního tajemníka, který rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutí úřadu. V současné době ve vaší podřízenosti tento postup hájí lidé, a je tak nebezpečí, že tato praxe bude i nadále pokračovat. Pokud tento úřad je fakticky ve struktuře Ministerstva obrany, nemůže nezávisle vykonávat svoji činnost vůči Ministerstvu obrany, a tím dochází k nestandardním postupům vůči zakázkám, které jdou přes sekci vyzbrojování a akvizic. Následně pak dochází k obdobným soudním sporům a finančním náhradám poškozeným firmám. Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Ano, na tuto interpelaci bude odpovězeno písemně.

Další v pořadí s interpelací vystoupí paní Zuzana Majerová Zahradníková s interpelací na pana ministra Jana Hamáčka ve věci institut strpění cizince.

 

Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková: Děkuji. Pane ministře vnitra Hamáčku, Ministerstvo vnitra předložilo návrh novely azylového zákona, který počítá s rozšířením tzv. institutu strpění cizince. V praxi by tento krok znamenal, že by české úřady byly nuceny přiznávat status uprchlíka i těm, kteří na něj nemají právo. Navíc by fakticky nebylo možné tyto osoby vyhostit z České republiky ani v případě, že by ohrožovaly bezpečnost naší země. Ministerstvo argumentuje tím, že novelu azylového zákona musí přijmout kvůli nutnosti legislativně reagovat na praktické změny vznikající při vedení řízení o udělení mezinárodní ochrany. Právní analýza hnutí Trikolóra však tento i další takové argumenty vyvrací. EU nás nikterak nenutí k přijetí této úpravy.

Moje otázka zní: Mohl byste prosím Sněmovnu seznámit s důvody, proč chcete tak zásadním způsobem ohrozit bezpečnost? Mohl byste mi prosím objasnit, pro hodláte rozšířit institut strpění cizince? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra vnitra o odpověď.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Vážený pane místopředsedo, vážená paní poslankyně, ono je trošku symptomatické, že po skončení toho jednání o České televizi proběhl seminář na podvýboru pro imigraci, kde byli zástupci Ministerstva vnitra a byli připraveni a vysvětlili poslancům, kteří přišli, o čem to vlastně je. Z hnutí Trikolóra tam nebyl nikdo.

Já jsem připraven s novým hnutím Trikolóra vést politický souboj. Můžeme se bavit o tom, jak má vypadat daňový systém, můžeme se bavit o tom, jak má vypadat sociální systém, důchodový systém, ale na co nejsem připraven, je čelit lžím a dezinformacím. Česká republika je jedna z nejbezpečnějších zemí světa a takto to zůstane. A já jako ministr vnitra nedopustím cokoliv, co by ohrozilo bezpečnost České republiky. A ta novela azylového zákona je zásadním krokem ke zlepšení bezpečnosti naší země. A já naprosto nechápu, jak je možné, že někdo vezme krok, který vede ke zlepšení bezpečnosti České republiky, úplně to otočí a ruku v ruce s ruskými dezinformačními servery tady vede kampaň proti ministrovi vnitra a proti vládě České republiky.

Paní poslankyně, prosím, seznamte se s tím, co v tom zákoně je! Já jsem připraven vám to vysvětlit, jsem připraven přivést odborníky Ministerstva vnitra. Ale rozhodně to není o tom, že sem budeme nějakým způsobem přivádět nové ilegální migranty. Česká republika má svůj azylový systém, který je velmi přísný. Azyl slouží k tomu, aby zachránil život někomu, který o něj může přijít, protože mu hrozí smrt nebo perzekuce. Ten systém je tak přísný, že za loňský rok z 1 700 žádostí jsme udělili lehce přes 40. A ten takzvaný institut strpění se na azylové řízení vůbec nevztahuje. To znamená, pokud někdo nemá nárok na azyl, tak je deportován, resp. vrácen zpátky.

Důvod, proč jsme přistoupili k této změně, se týká velmi výjimečné situace, a to je situace, kdy je na území České republiky občan cizího státu, který má nárok na azyl, ale dopustí se trestného činu. To jsou jednotky osob. Naposledy si vzpomínám na občana Nigérie, který se tady dopustil nějakého drogového deliktu, a ten současný zákon nám neumožňoval takového člověka velmi rychle deportovat. Museli jsme zahájit řízení o odnětí azylu a byla tam práva na odvolání a protahovalo se to na několik let. Proto jsme to v návaznosti na rozsudek evropského soudu, který nám vyšel vstříc a potvrdil nám, že máme právo tuto proceduru zpřísnit, tak proto to navrhujeme. To znamená, ve chvíli, kdy dojde k tomu výjimečnému případu, že na českém území bude někdo, kdo získá nárok na azyl a dopustí se trestného činu, tak Ministerstvo vnitra na rozdíl od současné právní úpravy neudělí azyl. Udělí mu pouze institut strpění.

A ve chvíli - paní poslankyně, nemůžeme ho vyhostit! Pokud někomu hrozí smrt, tak já si nevezmu na triko, že někoho pošlu domů, aby ho tam zastřelili! To je prostě závazek České republiky. My jsme demokratická země a já nemohu jako ministr demokratické země poslat někoho domů, když mu tam hrozí smrt! Jediné, co říkám, je, že pokud se tady dopustil trestného činu, tak mu dáme nižší míru ochrany. A ve chvíli, kdy pominou ty důvody, tak ho můžeme deportovat. Ale můžeme ho deportovat rychleji než v tom současném znění. Prosím, nastudujte si to a nesurfujte na vlně laciného populismu! Je to nedůstojné!

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji panu ministrovi za odpověď a paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková: Já tedy zareaguji, byť nebudu absolutně reagovat na poznámky o nějakých serverech, ze kterých jsem opravdu nečerpala. Já jsem to četla a kromě mě to četlo dalších šest právníků. Takže pak nevím, o čem se tady bavíme. Nicméně vy to neustále stáčíte na azylový zákon a já mluvím o rozvolnění institutu strpění cizince. Takže vám přečtu stávající právní stav a navrhované znění. Ještě předtím chci doplnit: semináře bych se velice ráda zúčastnila, nicméně jsme měli pracovní schůzku Meziparlamentní unie, což vám potvrdí i tady sedící místopředseda Sněmovny pan Tomáš Hanzel.

Takže stávající právní stav a navrhované změny. Dle ustanovení § 15 odst. 3 zákona o azylu dosud platilo, že azyl nelze udělit, pokud se cizinec dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti (upozornění na čas) ve smyslu mezinárodních dokumentů... Mně doběhl čas? Nemohu si ho prodloužit? Tak to mám smůlu. Takže pro nás je do této doby závazná Ženevská úmluva. Za trestné činy mohli být vyhoštěni. Tečka.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan ministr na to bude reagovat.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Paní poslankyně, těch šest právníků vyhoďte a přijďte na Ministerstvo vnitra, my vám to vysvětlíme!

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Radek Koten s interpelací na paní ministryni Janu Maláčovou ve věci mikrojesle. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, nepřítomná, dámy a pánové. Obracím se na vás s dotazem ohledně metodické příručky vašeho ministerstva, která se jmenuje Péče o děti v mikrojeslích. Na návrhu materiálu spolupracovaly mimo jiné i zástupkyně z genderové expertní komory a z nevládní organizace Gender Studies. V textu se mimo jiné píše: Speciální pozornost věnujeme stereotypnímu rozdělení rolí mezi muže a ženy, zařazujeme aktivity, které toto vnímání nabourávají. Povzbuzujeme dívky a chlapce ke společným hrám, které jsou běžně přisuzovány pouze jednomu pohlaví. Vybíráme také příběhy, ve kterých se vyskytují různé modely rodiny nebo které nepracují s tradičními stereotypy v rolích mužů a žen. Mimo jiné v seznamu literatury uvádíme několik příkladů genderově a environmentálně citlivé literatury pro děti.

Ovšem takováto indoktrinace dětí od útlého věku ve školkách a mikrojeslích gender ideologií je podle mne značně zvrácená. Mikrojesle podle toho materiálu nabízejí péči pro děti od šesti měsíců do čtyř let a v kolektivu maximálně čtyř dětí. Mikrojesle jsou v současnosti financované v rámci pilotního projektu Evropského sociálního fondu. Nyní se však dostáváme ke změně financování těchto mikrojeslí. V současnosti dostávají školky na dítě z podpory EU na jedno dítě ve výši 8 500 korun za měsíc. Podporují děti od jednoho roku do šesti let, tedy včetně kvalitní předškolní výchovy. Po zavedení mikrojeslí budou však školky z MPSV dostávat částku na jedno dítě pouze 5 000 korun. Budou podporovat pouze děti od šesti měsíců do čtvrtých narozenin. Na předškolní výchovu dětí od čtyř do šesti let však školky již peníze dostávat nebudou. Navíc podpora pro mladší děti bude krácena o těchto 3 500 za měsíc na jedno dítě. To ve svém důsledku povede ke zhoršování předškolní výchovy a v některých případech dokonce k likvidaci školek nebo k výraznému zdražení služeb pro rodiče. (Upozornění na uplynutí času.)

Takže prosím vás, odpovězte mi na otázku, jak to chcete řešit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Bude odpovězeno na tuto interpelaci písemně v souladu s jednacím řádem.

Dalším v pořadí je pan poslanec Radek Holomčík s interpelací na pana ministra vnitra Jana Hamáčka ve věci Česká pošta, díl první.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, dle Výroční zprávy České pošty za rok 2018, jejíž hospodaření bylo poprvé ztrátové, je uveden důvod, že hlavní příčinou jsou neadekvátní požadavky od státu, což je zejména nutnost doručovat každý pracovní den na všechny adresy v České republice. Proč tedy Česká pošta zlikvidovala z velké míry své služby v doručování neadresných zásilek brutálním zdražením o téměř 400 %? Předtím již ukončila doručování novin s výnosem téměř 400 mld. ročně. Komerční služby v doručování měly dle původní strategie kompenzovat trend v poklesu listovních zásilek. Chce žít Česká pošta jen z kompenzací od státu? Nebo jsme na cestě likvidace České pošty, když navíc u většiny služeb již loni došlo k propadu výnosů?

Já se na to ptám zejména z toho důvodu, že Česká pošta ty služby, které poskytuje občanům, tak jsou poměrně velmi důležité a zejména směrem k venkovu na malých městech, kde prostě dochází k omezování obchodů, na vesnicích se zavírají hospody, nebudu teď rozebírat důvody, tak z mého pohledu ohrožování pošty zásadním způsobem může ohrozit dostupnost služeb na venkově a na malých městech. To je ten důvod, proč se na to ptám, a budu rád za odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím ministra vnitra o odpověď. A než dojde k mikrofonu, tak přečtu omluvu pana poslance Petra Pávka. Omlouvá se dnes od 9 do 11 hodin z důvodu jednání. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji, doufám, že to bude méně emotivní.

Vážený pane poslanče, Česká pošta si je vědoma, že pouze úspěch na poli komerčních služeb jí zajistí trvalou udržitelnost jejího hospodaření, a v současné době má Česká pošta novou strategii, která není závislá na kompenzaci od státu. Na druhou stranu ta nově nastavená kompenzace už je nastavena tak, aby byla odpovídající. Ohledně doručování novin Česká pošta tržila za distribuci novin v roce 2017 380 milionů. Tuto službu neukončila. Po několika letech, kdy cena zůstávala stejná, požadovala Česká pošta navýšení cen, aby pokryly náklady se službou spojené. Vyjednávání o této změně probíhalo s vydavatelskými domy celý rok 2017 a změna cen, která by pokryla náklady s touto službou spojené, nebyla ze strany vydavatelů akceptována a oni si zvolili nového distributora.

Distribuce neadresných zásilek se dlouhodobě potýká s velmi nízkou cenou za distribuci vlivem velmi silného konkurenčního prostředí a díky cenovým úpravám na začátku roku 2019 dochází k jejich narovnání. Za období 1 až 9, to znamená leden-září, vzrostla výsledná cena letáku o 55 % a meziroční pokles výnosu za tuto službu za stejné období je 18 %, takže se nedá říci, že jde o likvidaci služby. Česká pošta chce a musí být moderní firmou, jejíž služby jsou kvalitní a odrážejí požadavky zákazníků, nicméně zároveň musí Česká pošta hledět na nákladovost a efektivitu jednotlivých služeb.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Není, takže pokročíme dále k další interpelaci, kterou vznese paní poslankyně Dana Balcarová na paní ministryni financí Alenu Schillerovou ve věci prodej uhelné elektrárny Počerady. Prosím.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se ráda zeptala paní ministryně financí na otázku spojenou s prodejem největší české uhelné elektrárny Počerady. Já už jsem se chtěla zeptat na minulé interpelaci, vy jste potom tady nemohla být, takže se ptám dnes.

Vypadá to v tuto chvíli tak, že vlastně ta elektrárna připadne Pavlu Tykačovi koncem roku 2019 podle opční smlouvy, a to za pouhé 2 miliardy korun. Přitom víme, že v roce 2017 ji pan Tykač chtěl koupit od ČEZu za 10 miliard. Takže jsem se chtěla zeptat na váš názor, protože vím, že Ministerstvo financí vlastně vykonává majetkový dozor nad tím vlastnictvím v ČEZu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím paní ministryni o odpověď.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, dovolte mi reagovat zejména na základě dnes již veřejně známých a dostupných informací. Po téměř deseti letech jednání a sporů, včetně šetření Evropské komise v roce 2013, společnost ČEZ uzavřela s Vršanskou uhelnou,a. s., dlouhodobou kupní smlouvu na dodávky uhlí a spolu s ní i dvě opční smlouvy na prodej 100 % akcií elektrárny Počerady, a to k roku 2016 a 2024. V roce 2015 se společnost ČEZ rozhodla první opce na prodej elektrárny nevyužít. V roce 2017 vyvolala Vršanská uhelná jednání s ČEZ o prodeji elektrárny Počerady mimo rámec uzavřené smlouvy. S ohledem na zhoršení ekonomických a legislativních podmínek v oblasti uhelné energetiky společnost ČEZ do jednání vstoupila, prodej však nakonec realizován nebyl.

Informace, že Vršanská uhelná nabízela 10 miliard, není správná. Cena byla konstruována z více složek a čas ukázal, že předpoklady o výnosnosti elektrárny se ani zdaleka nenaplnily. Dle uzavřené smlouvy má nyní společnost ČEZ možnost se do 1. ledna 2020 rozhodnout, zda využije, či nevyužije možnost odstoupit od uzavřené smlouvy o prodeji s účinností k 2. lednu 2024, či si elektrárnu ponechá a spolu s ní bude pokračovat i dlouhodobý kontrakt na dodávky 5 milionů tun uhlí až do vyuhlení lomu Vršany, což má být zhruba v roce 2060.

Posléze uvedená varianta znamená, že ČEZ by za dodávku 5 milionů tun uhlí platil bez ohledu na to, zda by ho odebíral, či nikoliv ještě další desítky let. Dá se tedy předpokládat, že jedna z nejméně kvalitních ekologických variant hnědého uhlí by se na území České republiky po stejnou dobu také spalovala. S ohledem na zpřísňující se podmínky pro výrobu elektřiny z uhlí ziskovost elektrárny Počerady v čase výrazně klesá. Důvodem je zejména rostoucí cena CO2, požadavky na významné investice do ekologizačních opatření kvůli zpřísňující se legislativě a v neposlední řadě i vysoké náklady na obnovu téměř dožitého zařízení.

S ohledem na výše uvedené, pokud se nepodaří předjednat smlouvu na dodávku uhlí do konce roku 2023 do podoby, která by pro ČEZ přinášela větší hodnotu než prodej elektrárny Počerady, je pro ČEZ výhodnější nepokračovat ve smlouvě na dodávku uhlí do roku 2060 a elektrárnu Počerady prodat. Je třeba mít přitom ale na paměti, že v tu chvíli bude mít za sebou již téměř padesát let nepřetržitého provozu a dost možná již nebude reálně schopna provozu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Vidím, že ano, takže poprosím paní poslankyni, aby otázku položila.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Jestli jsem tomu správně rozuměla, vy tedy hodnotíte to, že prodej Počerad za 2 miliardy je pro ČEZ výhodný, jestli jsem to správně pochopila. A chtěla jsem se zeptat, jestli to i tak vnímáte jako ministryně financí, že to je výhodné. Děkuji.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Určitě sem nic takového neřekla, paní poslankyně, ani si to netroufnu říct, nejsem na to odborník, je to v kompetenci... Samozřejmě, že ČEZ je sice většinově, ale ne stoprocentně vlastněn státem a vykonává tam naprosto aktivně svá akcionářská práva, nicméně pořád je to v kompetenci orgánů, a já si netroufnu říct, řekla jsem vám, v jakém horizontu vlastně by toto případně připadalo v úvahu, že to není jediná a jasná alternativa, že se musí na misky vah položit všechna ta fakta, která jsem tu zhodnotila. Takže já si netroufnu v žádném případě říct, jestli 2 miliardy je výhodné, nebo nevýhodné, protože se to bude řešit v určitém konkrétním čase a musí se zohlednit všechny skutečnosti, o kterých jsem hovořila. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je paní poslankyně Hana Aulická Jírovcová na paní ministryni Marii Benešovou ve věci kauza dvojčat Fernandes.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně, obrátila se na mne zoufalá maminka paní Jarmila Baďurová Fernandes, která se díky rozhodnutí českých soudů dostala do zoufalé životní situace. Obě dvě dcery, osmiletá dvojčata Laura a Lea, byly rozhodnutím soudu předány do péče otce, který není občanem České republiky, za účelem navrácení nezletilých do míst jejich obvyklého bydliště ve městě (?), stát Spojené království Velké Británie a Severního Irska.

Interpeluji vás, paní ministryně, protože pohled zástupců OSPOD i dalších navazujících psychologických posudků hovořily v rozporu s uvedeným rozhodnutím. Dcery s matkou žily v České republice již téměř tři roky, kde také zahájily povinnou školní docházku. Celé konečné odloučení a navrácení do péče otce bylo za velmi stresujících podmínek nejen pro samotné dcery a rodinu, ale i účastníků v navštívené základní škole, kdy byly doslova odvlečeny z výuky ve škole, a o jejich dalším pobytu se matka dozvěděla až po více jak třiceti hodinách, kdy již dcery byly mimo území České republiky.

Vážená paní ministryně, po podrobném prostudování všech dostupných podkladů k této kauze nemohu věřit, že by bylo české soudnictví schopno takovýchto rozhodnutí. Nebojím se říci, že někteří by to mohli nazvat i justičním zločinem, který byl spáchá na nezletilých dětech bez možnosti jakékoli obrany. Kolik českých dětí ještě bude muset skončit nenávratně za hranicemi našeho státu, než začnou soudy rozhodovat v zájmu České republiky? Žádám vás proto o přezkum tohoto konkrétního případu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na tuto interpelaci bude odpovězeno písemně.

Další v pořadí je paní poslankyně Karla Maříková s interpelací na pana ministra vnitra Jana Hamáčka ve věci řízení v případě zvláštní situace. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, web Česká justice informoval, že se Česká republika připravuje na situaci, kdy by na území zamířila vlna přistěhovalců nadměrného rozsahu a zavádí zcela nový institut řízení v případě zvláštní situace. Institut by byl aktivován vždy pouze nařízením vlády a doplněný o další nástroje, jako je například znovuzavedení kontrol na hranicích nebo o krizový plán k migrační vlně velkého rozsahu. Týkal by se jak nelegálně příchozích cizinců, tak i těch, kteří by směřovali do jiných zemí. Vyplývá to z navrhované novely azylového zákona. Zavedení tohoto nového institutu je splněním jednoho z úkolů auditu národní bezpečnosti z roku 2016, který definoval nutnost zavést dostatečně efektivní řízení o mezinárodní ochraně.

V této souvislosti prosím o zodpovězení následujících dotazů. Je zavedení institutu řízení v případě zvláštní situace reakcí na přistěhovaleckou vlnu z Afriky a Asie z roku 2015 a její důvod k zavedení obava z toho, že nás čeká zvýšený počet příchozích nelegálních migrantů? Co přesně by to pro váš resort znamenalo? Aktivace tohoto řízení v případě zvláštní situace by bezesporu měla dopady na státní rozpočet a zatížilo by to jednotlivé resorty. Můžete mi, pane ministře, vysvětlit, o kolik by to zatížilo resort Ministerstva vnitra a jaké zatížení by to znamenalo pro váš resort po personální stránce, když už nyní se potýkáme s nedostatkem policistů? Jaké krizové mechanismy by byly aktivovány v případě takové situace? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Poprosím pana ministra vnitra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Vážený pane místopředsedo, vážená paní poslankyně, já chci na úvod všechny ujistit, že migrační a azylová situace v České republice je stabilizovaná, nicméně samozřejmě sledujeme velmi pečlivě vývoj ve zdrojových a tranzitních zemích a tam ta situace stabilní není. Lze uvést situaci na východní Ukrajině, v Turecku nebo na západobalkánské trase.

V současné právní úpravě, která je platná, není stanovena adekvátní reakce na případnou krizovou situaci, kdy by Česká republika mohla být vystavena silnému migračnímu tlaku většího počtu cizinců z třetích zemí, přičemž někteří z nich by žádali o udělení mezinárodní ochrany v České republice. Právě k řešení této případné výjimečné situace se navrhuje zavedení nového institutu řízení v případě zvláštní situace, a jak jste správně řekla, reagujeme i na audit národní bezpečnosti z roku 2016.

Co to tedy vlastně je? Je to novinka, která už je obsažena v předložené novele zákona o azylu, a je to vlastně superzrychlené azylové řízení v případě migrační krize. A já zase chci říct úplně jasně, Česká republika má velmi restriktivní azylovou politiku, a pokud jsem v té minulé odpovědi hovořil o číslech, ze 1 700 žádostí, které byly uplatněny, jsme udělili pouze něco přes 40, takže to není způsob, jak dávat více azyl. Ty podmínky jsou stále stejné. Je to způsob, jak to řízení zrychlit, aby v případě nějaké krizové situace to bylo vyřešeno co nejrychleji, konkrétně během třiceti dnů. A znovu říkám, kdo nemá právo, tak je mu ten azyl zamítnut a je vrácen do země původu. Je to institut, který bude takzvaně spící, tzn. byl by aktivován pouze v případě, že o jeho spuštění rozhodne vláda. Umožňuje vyžadovat zvýšené nasazení všech relevantních složek, jako je vnitro, soudy, policie. A je to prostě založeno na zjednodušení toho relativně dlouhého azylového procesu.

Takže já teď nejsem schopen vám říct, kolik by to stálo, jaké jsou náklady. Z mého pohledu je to věc, která je něco jako pojistka proti požáru: všichni věříme, že ji nebudeme potřebovat, ale taky jsme všichni pojištěni. A pokud máme v zákoně nějakou rezervu, tak ji vyplňujeme. Takže já vás chci ujistit, že to není nic, co by šlo proti zájmům České republiky, ba naopak. Je to další krok ke zvýšení akceschopnosti našeho státu a možnosti být připraven i na tu nejhorší variantu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Zájem o doplňující otázku je, takže prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, v důvodové zprávě k § 75 a 75a se uvádí: V tomto případě by byly aktivovány krizové mechanismy, které jsou na tuto hypotetickou situaci připraveny. Konkrétně by šlo např. o situace, kdy by vláda České republiky rozhodla kvůli migračnímu tlaku o znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích a v této souvislosti by nejspíš rovněž rozhodla o aktivování tohoto ustanovení.

Mě by zajímalo, jak by to vůbec policie zvládla, protože máme nedostatek policistů. A skutečně si myslíte, že by tyto osoby přicházely po vnitřní hranici? Uvažovalo by se o tom, že by došlo třeba k oplocení hranice, jako to je v Maďarsku? Jak by to probíhalo?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Ony ty osoby by přicházely přes vnitřní hranici, protože ta terminologie myslí vnitřní hranici Evropské unie. A my nemáme žádnou vnější hranici Evropské unie, my máme kolem sebe samé členské státy Unie, takže takto je to myšleno.

Co se týká schopnosti zajistit ochranu hranic, jsme na to připraveni. Policie pravidelně cvičí přípravu na znovuzavedení hraničních kontrol. Mimochodem 4. listopadu bude velké cvičení na severní Moravě, tak kdybyste měla cestu, tak jsme připraveni vám ukázat, jak je policie připravena zajistit ochranu hranic. Není to jenom úkol pro policii. Ty plány, které se pravidelně aktualizují, předpokládají zapojení policie, Celní správy, justiční stráže, popř. armády. Takže ano, Česká republika je i na takovouto alternativu připravena. Samozřejmě by to vyžadovalo jisté finanční prostředky, ale když jde o bezpečnost, tak je povinnost vlády tu bezpečnost zajistit i za cenu zvýšených nákladů.

Takže já vás chci ujistit, jsme na to připraveni, jakkoli si nemyslím, že to v dohledné době hrozí. Ale jak jsem říkal předtím, je dobré být připraven na všechno a je dobré být pojištěn. Kdo je pojištěn, není překvapen.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dalším v pořadí je paní poslankyně Tereza Hyťhová s interpelací na pana ministra Adama Vojtěcha ve věci letecké záchranné služby v Libereckém kraji. Prosím.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážený pane nepřítomný ministře, obrátili se na mě naši záchranáři. Letecké záchranné službě v Libereckém kraji hrozí, že nebude zajišťovat slaňování nebo záchranu lidí v podvěsu. Dělaly by to prý základny v jiných krajích. V Libereckém kraji se prý také překrývá dostupnost speciálních záchranných prací s lanovými technikami, vrtulníky letecké záchranné služby z Hradce Králové, z Ústí nad Labem nebo z Prahy. Kraj i záchranáři se obávají, že záchrana lidí potrvá tímto déle. K lidem, kteří potřebují pomoc vrtulníku a také speciálně vycvičené posádky, může docházet k situacím, že lidé budou na záchranu čekat o několik desítek minut déle. Ministerstvo také prohlásilo, že díky tomu, že speciální záchranné práce s lanovými technikami budou provádět pouze vybraná stanoviště, dojde k jejich maximální profesionalizaci a ke zvýšení kvality a bezpečnosti této služby. Obavy, které záchranáři mají, jsou podle ministerstva prý neopodstatněné.

Ráda bych se pana ministra zeptala, z jakých konkrétních důvodů chce omezit práci záchranářů v Libereckém kraji, kteří jsou speciálně vycvičení a zachraňují lidské životy. A jak nám může zaručit, že např. komplikované zásahy v Krkonoších nebo v Jizerských horách nebudou mít výrazně delší časovou prodlevu. Zajímá to hlavně naše záchranáře. Předem děkuji moc za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na tuto interpelaci bude odpovězeno písemně.

Dalším v pořadí je pan poslanec Pavel Růžička, interpelace na pana ministra obrany Lubomíra Metnara ve věci sloučení Vojenských lesů s Lesy ČR. Prosím.

 

Poslanec Pavel Růžička: Vážený pane ministře, je pravda, že probíhají přípravné práce, které mají vést ke sloučení Vojenských lesů a statků s podnikem Lesy České republiky? Vzhledem ke specifickým podmínkám ve vojenských výcvikových prostorech, které využívá Armáda České republiky a kde hospodaří Vojenské lesy a statky, si myslím, pokud je to pravda, že to není dobré řešení. V případě, že se plánuje sloučení těchto organizací, prosím o sdělení, na základě jakého pokynu a v jakém termínu. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na tuto interpelaci bude rovněž odpovězeno písemně.

Další v pořadí je paní poslankyně Věra Kovářová s interpelací na paní ministryni financí Alenu Schillerovou ve věci premiérovo dotační dobrodružství 2. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, před deseti lety dostala jedna malá firma dotaci ve výši 10,6 mil. korun určenou pro malé a střední podniky. Po třech letech od vyplacení bylo zahájeno řízení o odebrání této dotace z důvodu, že žadatel uvedl v čestném prohlášení nepravdivé údaje. Prohlášení neobsahovalo informaci o tom, že firma je součástí holdingu. Pokud vám ten příběh něco připomíná, tak to není samozřejmě náhoda, o kauzu Čapí hnízdo ale nejde. Firma, o kterou jde, se jmenuje SFM Liberec a patří do holdingu Syner. Ale to byla taková odbočka.

V roce 2014 potvrdilo Ministerstvo financí postup a oprávněnost odebrání dotace. Jenže toto rozhodnutí následně zrušil tehdejší ministr financí Andrej Babiš a naopak za viníka neoprávněně vyplacené dotace označil regionální radu regionu soudržnosti, která dotaci vyplatila. S tímto názorem se ovšem neztotožnily soudy, které daly za pravdu radě. Co je ovšem nejdůležitější, evropské úřady Syneru vyplacenou dotaci České republice neproplatily, s ohledem na postup ministra financí Babiše to šlo z kapes daňových poplatníků.

Co si z toho vzíti na závěr? Asi to, že Ministerstvo financí hájilo zájmy soukromých subjektů, které v žádosti o dotaci neuváděly pravdivé údaje, zatímco zájmy daňových poplatníků, kteří přišli o více než 10 mil. korun, byly pomíjeny.

Vážená paní ministryně, ráda bych od vás slyšela, zda ministerstvo podniká kroky k tomu, aby neoprávněně poskytnutá dotace byla vrácena. Předchozí ministr financí byl přece jen v této věci ve střetu zájmu, což vy nejste, a já tedy doufám, že nasadíte nový a podle mého názoru lepší a spravedlivější kurz. Doufám, že mě vaše odpověď potěší. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím paní ministryni financí o odpověď.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, tak, jak bylo upřesněno v rámci přípravy na interpelaci, tak se jedná o firmu Sport Facility Management a ta požádala o dotaci určenou pro malé a střední podniky, a to na stavbu víceúčelové sportovně rekreační dráhy z programu Výstavba infrastruktury a podpory cestovního ruchu. Tuto dotaci poskytla regionální rada Severovýchod. Společnost v rámci žádosti o poskytnutí dotace uvedla, že je středním podnikem. V rámci auditu a následné administrativní kontroly však bylo zjištěno, že byla stoprocentně vlastněna podnikem velkým a patřila do holdingu Syner.

29. 10. 2012 proto úřad Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod uložil společnosti S group Sport Facility Management platební výměr na odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 10 582 708 korun. 20. 1. 2012 podal Sport Facility Management odvolání proti platebnímu výměru Ministerstvu financí - tehdy to bylo Ministerstvo financí. To dalo 7. 2. 2014 za pravdu té regionální radě Severovýchod, tedy že odvod platí. Následně 24. 2. 2014 Sport Facility Management podal rozklad k rozkladové komisi, která dospěla k názoru, že zodpovědnost nese regionální rada, protože měla k dispozici výpis z obchodního rejstříku, kde bylo zřejmé, že firma patří do Syneru. Čili měla to v té době už vlastně odhalit.

Přestože z výpisu z obchodního rejstříku, který byl povinnou přílohou žádosti, byla vlastnická struktura společnosti zřejmá, tak regionální rada Severovýchod po kontrole formálních náležitostí neuvedla v zápisu z této kontroly ze dne 10. dubna 2008 co do formální a věcné správnosti údajů uvedených v žádosti žádné nedostatky. Čili posoudila to a neviděla nedostatky. Navzdory tomu, že společnost nesplňovala kritéria, byla vybrána a byla uzavřena smlouva o poskytnutí dotace dne 10. července 2008. Regionální rada Severovýchod konstatovala, že projekt všechny předepsané náležitosti splnil.

Podle názoru komise nebylo možné chybné vyhodnocení předpokladu pro poskytnutí dotace regionální rady Severovýchod kvalifikovat jako neoprávněné použití prostředků poskytnutých z rozpočtu poskytovatele zejména proto, že příjemcem se žadatel stane až okamžikem podpisu smlouvy, a teprve od té doby se na něj povinnosti vztahují a teprve od té doby může porušit rozpočtovou kázeň. Tak to bylo tehdy posouzeno. Já konstatuji fakta, která jsou nám známa. V důsledku toho Ministerstvo financí platební výměr na odvod a řízení zastavilo. To posoudila rozkladová komise, to je běžná praxe. Ta je jmenovaná, posuzuje to, to je tým odborníků, expertů. Také tam mám teď v tuto chvíli jinou rozkladovou komisi. Nebo respektive stejnou, ale složenou z jiných lidí.

Předpokládám, že skutečně nešlo o ojedinělý pohled komise, ale konzistentní rozhodovací praxi. A jenom pro vaši informaci, ročně jsou prostě ministři podepsáni pod stovkami obdobných rozhodnutí až několika desítek rozkladových komisí, které jsou zpravidla složeny z nezávislých odborníků na daňovou oblast. Tam nejsou mnohdy jenom zaměstnanci ministerstva, tam jsou i právní experti z jiných oblastí. Následně odvolací finanční ředitelství vyměřilo odvod za porušení rozpočtové kázně regionální radě, to ale odmítl Nejvyšší správní soud, který potvrdil zrušení odvodu, který byl radě vyměřen. Takže potom následně odvolací finanční ředitelství řeklo, tak odvod ať zaplatí regionální rada, Nejvyšší správní soud řekl ne, to je špatně.

V obecné rovině respektujeme názor Nejvyššího správního soudu, protože každý případ je potřeba posuzovat se zřetelem k individuálním okolnostem a konkrétním zjištěným skutečnostem. K porušení rozpočtové kázně zpravidla dochází v důsledku chybného postupu příjemce dotace, nebo naopak nevykonáním povinnosti stanovené smlouvou o poskytnutí dotace. Je velmi problematické dovodit porušení rozpočtové kázně z určitého právního stavu příjemce bez ohledu na to, zda dotaci obdržel, či nikoliv.

Čili jednalo se o docela složitý právní spor o to, kdo je tím, kdo porušil rozpočtová pravidla. Zda to je ten, kdo obdržel dotaci, nebo ta regionální rada, která ji udělila. A tento spor vlastně s konečnou platností, a musíme to respektovat, rozštípl až Nejvyšší správní soud. Čili v podstatě, podílela se na tom celá řada expertů na tom řízení, expertů a zejména právníků.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně bude mít doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď. Ovšem z té odpovědi mi tedy není úplně jasné, jak to tedy soud řekl, že pochybil ten žadatel, ten neuvedl správné údaje. A ministr financí ovšem jaksi vyvinil tu firmu z toho, že by měla vracet dotaci. Tak tedy v jakém to je stavu? Firmě byly peníze proplaceny a z Evropy peníze nepřišly. Čili zaplatili deset milionů daňoví poplatníci? Rozumím tomu správně?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně bude odpovídat na doplňující dotaz. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: To se nedá takto říct. To nezaplatí daňoví poplatníci. Každý ten program vždy má těch projektů více. To už jsem vysvětlovala v souvislosti s jinými kauzami. Vždy je tam více projektů, než vlastně - protože se počítá s tím, že něco nesplní podmínky, tak aby právě nedošlo k tomu, že to zaplatí daňoví poplatníci. To znamená, že pokud nějaký projekt vypadne, je nahrazen jiným projektem tak, aby ta celková alokace byla splněna. Čili nedá se to říct, že to zaplatili daňoví poplatníci.

Byl to velice složitý spor. Ten ministr financí - a teď to je jedno, kdo je tím ministrem financí, to tam vůbec nehraje roli, tam se nedá dovodit žádná vazba, žádná souvislost. Prostě ministr financí rozhodl na základě - a to je ve spise - na základě expertního posouzení rozkladové komise. Proto si zřizuje pro takovéto kauzy - já mám také zřízenou rozkladovou komisi, i když samozřejmě z jiných lidí, než to byli třeba tehdy. Ale já nevím, já jsem ty lidi neznala, byli to experti, právníci z různých oborů práva i mimo Ministerstvo financí a ti to posoudili. A na základě té rozkladové komise ministr rozhodl. Prostě rozhodl v podstatě - samozřejmě má právo se rozhodnout, já mohu se rozhodnout i jinak, než říká rozkladová komise, ale pravděpodobně ve většině případů, nevím, nedělala jsem si žádnou analýzu zpětně, ve většině případů dá na to doporučení expertů právníků z této oblasti.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Posuneme se k další interpelaci. Než dám slovo paní poslankyni, pan poslanec Špičák hlasuje s náhradní kartou číslo 15.

A nyní bude paní poslankyně Aulická interpelovat nepřítomnou ministryni Maláčovou ve věci kauzy dvojčat Fernandes. Prosím.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, opět interpeluji i vás ve stejném tématu, a to ohledně zoufalé maminky paní Jarmily Baďurové Fernandes, která se díky rozhodnutí českých soudů opravdu dostala do té zoufalé životní situace a obě dvě dcery, osmiletá dvojčata Laura a Lea, byly rozhodnutím soudu předány do péče otce, který, jak už jsem uvedla v předchozím, není občanem České republiky, za účelem navrácení nezletilých do míst jejich obvyklého bydliště ve městě How (?) ve Velké Británii.

Interpeluji vás také, paní ministryně, proto, že právě pohled zástupců OSPOD, ale samozřejmě i dalších odborných institutů a posudků, hovořily v rozporu s uvedených rozhodnutím. A chtěla bych se vás zeptat, nebo vás požádat, paní ministryně, o prověření dalších možností řešení tohoto závažného případu, kdy hovoříme díky justičnímu pohledu na věc o likvidační situaci této rodiny, která zoufale hledá pomoc, která je jim zatím ze všech stran České republiky odepírána. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně odpoví na vaši interpelaci písemně do 30 dnů.

A nyní prosím pana poslance Kaňkovského, který bude interpelovat pana ministra Vojtěcha ve věci krize interních oddělení v České republice. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo. Milé kolegyně, kolegové, vážený nepřítomný pane ministře. Již v červnu roku 2017 byl výborem České internistické společnosti adresován otevřený dopis tehdejšímu ministrovi Ludvíkovi, který upozorňoval na kritickou situaci interních oddělení včetně klinických pracovišť napříč Českou republikou. Ve zmíněném dopise byla celá řada faktů, které dokládají, jak složitá situace v interní medicíně u nás je. Nedostatek kvalifikovaných lékařů, nedostatek zdravotních sester, problémy se školením mladých lékařů i sester, postupné uzavírání interních lůžek v kontrastu s jejich neustále se zvyšující potřebou, nedostatek následných lůžek, nefungující systém lékařské pohotovostní služby atd.

Uplynuly dva roky, kdy vedete resort zdravotnictví vy, pane ministře, a situace se nejen nezlepšila, ale naopak, krize interních oddělení se dále prohlubuje. Dovoluji se vás tedy zeptat, pane ministře, jaké konkrétní opatření v tomto ohledu uděláte, aby nenastala situace, že v některých regionech se o interně nemocné pacienty nebude mít kdo postarat. Bohužel tento scénář může při další nečinnosti nastat a to si snad nikdo nechce ani představit. Nejde mi o to, abyste nás opět přesvědčoval, že české zdravotnictví šlape jako hodinky. Jde mi o to, abyste opravdu představil reálný scénář, jak chodu interních oddělení pomůžete. A není to zdaleka jen o penězích. Podle mého názoru je potřeba připravit legislativní i nelegislativní kroky, aby opravdu kolaps některých interních oddělení nenastal. Předem děkuji za písemné odpovědi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji, pan ministr vám tedy písemně odpoví.

A nyní prosím paní poslankyni Golasowskou, která bude interpelovat paní ministryni Maláčovou ve věci výsledky inspekce v zařízení Důstojnost Nýdek. Prosím.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Vážená nepřítomná paní ministryně, v březnu letošního roku jste mi odpověděla na mou interpelaci ohledně inspekcí v O.P.S Důstojnost v Nýdku, kde inspekce v říjnu 2018 shledala závažná pochybení ze strany poskytovatele směrem ke klientům seniorům.

Cituji z vaší zprávy: Za prvé, poskytovatel neinformuje zájemce o všech platbách, podmínkách a povinnostech, které vyplývají ze smlouvy o poskytování služeb. Za druhé, poskytovatel překračuje maximální výši sazby za poskytnutí základní činnosti, to je ubytování. Za třetí, byly identifikovány situace, které mohou způsobit porušení základních práv klientů v oblasti práva na soukromí a práva na zachování důstojnosti. Za čtvrté, poskytovatel neplánuje průběh poskytování služby podle osobních cílů, nevede individuální záznamy o průběhu poskytování sociální služby a nevytváří zápisy o hodnocení průběhu poskytování sociální služby. Poskytovateli byla uložena opatření k odstranění zjištěných nedostatků, a to v termínech od ledna do dubna 2019.

Já se vás, paní ministryně ptám, zda v dané O.P.S byla opět učiněna kontrola, zda došlo k odstranění nedostatků, a v případě, že ne, jaká sankční opatření vůči zařízení byla učiněna. Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Ano, paní ministryně vám písemně odpoví v souladu s jednacím řádem.

Další interpelaci by měl přednést pan poslanec Marian Jurečka, a to ve věci studie proveditelnosti kanálu Dunaj-Odra-Labe na ministra Kremlíka, ale pan poslanec Jurečka tu není, takže tato interpelace propadá, stejně jako interpelace další pana poslance Jurečky. A pan poslanec Kaňkovský svoji interpelaci na ministra Vojtěcha stáhl, takže já prosím paní poslankyni Golasowskou, která bude znovu interpelovat paní ministryni Maláčovou ve věci zrušení slev na nepracující manžele a toto je poslední dnešní interpelace.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Vážená paní ministryně, v posledních dnech jste předložila plán, ve kterém chcete zrušit daňovou slevu na nepracující manželku či manžela. Jedná se o částku 24 840 korun ročně, která se bude týkat zhruba 76 000 lidí, přičemž tak získáte asi 2 mld. korun, které chcete použít na úhradu připravovaného zálohovaného výživného. Říkáte, že - cituji: "Pravděpodobně nepracují, protože si to mohou dovolit. Myslím si, že bychom je neměli dotovat těmi 25 000 korunami ročně na daňových slevách a poskytovat jim tak luxusní kapesné."

Vážená paní ministryně, uvědomujete si, že ti, kdo jsou doma a nepracují, třeba pečují a starají se o své rodiče, kteří na příspěvek na péči nedosáhnou a bez jejich péče by byli v ústavu, nebo se starají o děti, kterých mají více, nebo mají děti nemocné, ale přitom na příspěvek také nedosáhnou? Dále jsou to např. rodiče talentovaných dětí nebo rodiče, kteří učí své děti doma.

Vážená paní ministryně, tato sleva je jedním z mála prorodinných opatření a měla by zůstat nejen zachována, ale MPSV by se mělo zamyslet nad tím, jak více podporovat rodiny, které se snaží pracovat a vychovávat děti, a ne jim házet klacky pod nohy. Proto se chci zeptat, pokud bude MPSV trvat na zrušení této daňové slevy, jaká opatření na podporu manželů a rodičů, kteří pracují a vychovávají děti, připravuje. Často se jedná o rodiny, které podobně jako samoživitelky žijí v chudobě, přestože pracují, třeba za minimální mzdu, a na žádnou dávku nedosáhnou. Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak já děkuji, paní ministryně opět písemně odpoví. To byla, jak jsem říkal poslední interpelace, pan poslanec Kaňkovský svoji další interpelaci stáhl. Tím jsme tedy vyčerpali pořad ústních interpelací, a než se přesuneme k dalšímu pořadu, tedy k výročním zprávám České televize, které jsou zařazeny hned, tak bych dal pět minut pauzu, aby se stihl připravit sál a aby se také kolegové sešli. Takže budeme pokračovat v 16.20.

 

(Jednání bylo přerušeno v 16.15 hodin)

(V 16.20 hodin místopředseda V. Pikal na žádost poslankyně K. Valachové prodloužil přestávku do 16.30 hodin. Jednání pokračovalo v 16.30.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je 16.30, takže čas vytyčený pro pauzu uplynul. Než otevřu další bod, tak vás seznámím s omluvenkou. Pan poslanec Lubomír Volný se nám omlouvá od 16.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

 

A nyní tedy bod 247, který byl zařazen na pořad na toto místo.

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.